Moje články

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Tři tisíce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Fandom je vlastně "Nesepsaná smlouva"
    Původně drabble z DMD2012
    http://sosaci.net/node/2383

    Drabble: 

    Poslední zelené postavičky utíkaly do spásného příšeří džungle.
    Někde v dálce zaječela padající mina.
    Cvakl natažený závěr.

    "Je to vosum set metrů," zabručel pochybovačně mariňák u kulometu.
    M čtrnáctka zařvala.
    První postavička nedoběhla.
    "Jen sedm stovek," opravil ho Ian.

    Zbytek zásobníku vystřílel dávkou do zelené stěny.
    Pušku odložil a konečně se ohlédl.
    K zázraku nedošlo.

    Clark pořád ležel v blátě.
    Kolega a fotograf.
    Jeden ze tří padlých.

    "Kurva," zabručel Ian.
    Jemu výstřel odstřelovače sotva lízl přilbu.
    "Jo, kurva," souhlasil mariňák a pokropil okraj lesa.

    Uběhla sotva půlka dne.
    Zbývalo osm let války ve Vietnamu.
    Necelé tři tisíce dní.

    Vítězství zhořklo.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    ...a tentokrát led

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    12) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Sníh, sníh a zase sníh....
    http://sosaci.net/node/30331

    Drabble: 

    Vypadalo to snadno.
    Vyšplhat na malý kopeček.
    Mrknout, co tam rachotí.

    No...
    Kopec nebyl zasněžený.
    Pokrývala ho led.

    "Si děláš srandu?" vykřikla Sandra.
    Sklouzli po svahu už třikrát.
    Pokaždé se zabořili do závějí dole.

    Na štěstí.
    Kdo ví kam až by jinak dojeli.
    Zdálo se jim, že snad až někam na jih.

    "Trochu tišeji by to nešlo?" vztekal se Marek.
    V pravidelném rachotu je nejspíš nemohl nikdo slyšet.
    Nejspíš.

    Zkusili to kolem.
    Jenže i tam narazili na led.
    Nečekaně.

    Tentokrát křičeli oba.
    Z plných plic.
    Dlouho.

    Letěli po svahu kolem vršku.
    Šílenou rychlostí.
    První třídou.

    Čekal je další kousek pozvánky.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Sníh, sníh a zase sníh....

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    11) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Vrstevnice
    http://sosaci.net/node/30161

    Drabble: 

    "Už musíme být pořádně blízko," řekl Marek naštvaně.

    V noci zase sněžilo.
    Foukal vítr.
    Krajina vypadala jinak.

    Srázy zapadaly sněhem.
    Nakonec je nacházeli.
    Když je lavina stáhla někam dolů.

    Potůček hledali dvě hodiny.
    Dávno zamrzl až dolů, ke dnu.
    Mrazivý vichr ho zarovnal navátým sněhem.
    Ty dvě hodiny kráčeli podél jeho toku.

    "No a cos vlastně čekal? Kouřové signály? Bubnování na uvítanou?"

    Sandra se smála.
    Spadla po zádech do sněhu.
    Házela na Marka sněhové koule.

    "Co to sakra je?" vykřikla překvapeně. "Já to myslela ze srandy."

    Za malým kopečkem byl slyšet hlasité rány.
    Nad vrškem zahlédli oblak dýmu.

    Signály? Buben?

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Vrstevnice

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    10) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Z cesty!
    http://www.sosaci.net/node/30088

    Drabble: 

    "Kdy už tam budem?"

    Sandra dokázala být neuvěřitelně otravná.
    Byla dospělá, ale chvílemi...
    Někdo míň trpělivý by jí nasekal na zadek.

    "Ale vážně Marku, jdeme už strašně dlouho!"
    Vlastně to zas tak dlouho nebylo.
    Jen šli špatným směrem.

    Podél hranice, ne k ní.
    "Ještě takových dvacet kiláků."
    "A ušli jsme..?"

    "Čtyřicet," povzdechl si Marek.
    Mraky pomalu houstly a klesaly k zemi.
    Až si první roztrhl břicho o vzdálené hory.

    "Jak se v té mapě vyznáš? Třeba ty čáry. V krajině přece nejsou!"
    Marek ji chvilku poslouchal.
    "Jsou to vrstevnice. Myšlené čáry."

    Jedna byla přerušená.
    Dvacet kilometrů daleko.
    Smazaný kousek...

    Cíl.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Z cesty!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    9) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Maso
    http://sosaci.net/node/29926

    Drabble: 

    Další den.
    Mrazivé ráno.
    Ledový vítr.

    Marek by byl nejraději někde jinde.
    Na druhé straně zeměkoule.
    Na jiné planetě.

    Zvykl si na zimu.
    Přežil sníh všude kolem.
    Bolavé prsty z tětivy luku.

    Tohle ráno bylo pekelné.

    "Sandro!"
    "Dej mi pokoj! Musím tě mít pořád za zadkem?"
    "No tak, nemůžeš se toulat sama!"

    Uhnul letící plechovce.
    Skočil na zem před láhví s vodou.
    Sekerou po něm naštěstí nehodila.

    "Jsem dospělá! Chci být chvilku sama."

    Neodpovídá.
    Co kdyby...
    Nechá ji jít.

    Divoká zvířata nejsou hloupá.
    Utečou.

    Marek se ohlédne.
    Zahlédne odhozený kalendář.
    Rudě zatrhnuté datum.

    Vyrazí na lov.
    Bude to krušný týden.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Maso

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    8) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Gulášek
    http://www.sosaci.net/node/29713

    Drabble: 

    Snili o třiceti kilometrech denně.
    Snili.
    Urazili třetinu.
    Většinou.

    Každý den nebylo posvícení.
    Léto už skončilo.
    Takhle daleko na severu neměl přijít podzim.

    Zrovna když si řekli, že to není tak špatné.
    Přišla zima.
    Do rána napadl sníh.
    Zatím poprašek, ale sliboval víc.

    K tomu zásoby.
    Ubývaly.
    S tím počítali.

    Alespoň Marek.
    Sandra žila s hlavou v oblacích.
    V myšlenkách už mluvila s povstalci.

    Málem se zhroutila, když začal mluvit o lovu.
    Málem zešílela, když jí řekl o původu guláše.
    Od narození vegetariánka...

    Třetí den šílenství našli dopis.
    Pozvánku.

    Sandra se k ní upnula.
    Dokonce začala jíst.
    I maso.

    Pokračovali.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Gulášek

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    7) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Ten největší
    http://www.sosaci.net/node/29546

    Drabble: 

    Měli dvě možnosti.
    Jít vpřed.
    Vrátit se.

    Za zády měli bující tajnou organizaci.
    Přátele, známé a spojence.
    Spoustu kontaktů.

    Před sebou...
    Pokud mapy nelhaly.
    Tři stovky kilometrů prázdného prostoru.

    Pustina a za ní vzbouřenci.
    Bývalí obyvatelé výchovných táborů.
    Povstalci!

    Přesto tam museli dostat hesla k netu.
    Aby se mohli spojit.
    Přežít.

    Nebylo to všechno, co našli na netu.

    Třeba sójové maso.
    Nakrmili s ním vlky.
    Uvařili z něj výborný guláš.

    "Stejně dobrý vaří strejda Mario," poznamenala Sandra.
    Zrovna dojídala druhý talíř.
    Marek třetí.

    Podle čárového kódu byla v balíčku opravdu sója.
    Čistá, ekologická a naprosto zdravá.
    Odrůda "Prase divoké."

    Mňam.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Ten největší

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    6) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Hlídka
    http://www.sosaci.net/node/29461

    Drabble: 

    Po třech týdnech bylo vše hotové.
    Počítače aktualizované.
    Připojení posílené.

    Mohli zůstat.
    Hnízdečko lásky lákalo.
    Jenže o vylepšeném netu vlastně nikdo nevěděl.

    Marek uvažoval.
    Vytáhl sójové maso z nouzových zásob.
    Nacpal do každého kousku prášek na spaní.

    Vlci je sežrali do posledního.
    Pak všechny podřezal.
    Bez zaváhání.

    Nechtěl potkat smečku.
    Ten největší neusnul.
    Zakousl se mu do ruky.

    Pak snad ještě stokrát.
    Oplatil mu každé kousnutí.
    Bodal, řezal, ale nakonec omdlel na zrudlé trávě.

    ***

    "Je po něm," zašeptala Sandra.
    Sklep nepřipomínal hnízdečko lásky.
    Páchl dezinfekcí.

    Ztratili dva týdny.
    Marek dva prsty.
    "Jak jsi to dokázala?"
    "Na internetu je teď všechno..."

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Hlídka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    5) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Zlatý klíč
    http://www.sosaci.net/node/29273

    Drabble: 

    "To se sem vlečem kvůli tomuhle?" nechápal Marek.
    Sešli z cesty.
    Žili z nouzových zásob.

    "Taková chatka," zasténal zoufale.
    Sandra se usmívala.
    Svah nad boudou pokrývaly solární panely.

    ***

    "A kdo je tohle?"
    "Hlídač. Poslední údržbář," odpověděla Sandra.
    Poděkovat mu nemohli.

    Zemřel už kdysi dávno.
    Zůstaly kosti.
    Věčná stráž.

    A za ním průchod do sklepa.

    Řady přívětivě pomrkávajících baterií.
    Desítky hlučících počítačů.
    Bedny zásob.

    Konečně se pořádně najedli.
    Pomilovali v hnízdečku z dek.
    Odpočívali.

    "Co to vlastně je?"
    "Klíč. Malá čás starého internetu."
    Marek se usmál.

    Našli i zámek.
    Optický kabel v podlaze.
    Spojku k nové síti.

    Venku vyla vlčí smečka.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Zlatý klíč

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    4) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Buňka
    http://www.sosaci.net/node/29139

    Drabble: 

    Marek se zavrtěl ve spacáku.
    Zdržel se u Mária.
    Už nešel sám.

    Mariova neteř nevěděla o odboji.
    Představovala riziko.
    Takže ji poslali pryč.

    Kdyby jen tušili...

    ***

    "Jsem na straně opozice."
    Nevěřil.
    "Mám programátorskou školu a náhodou jsem narazila na starou knihu."

    Měla ji sebou.
    Na přebalu počítač s krabicovitým monitorem.
    Historie.

    "Měli ji zakázat, ale nikdo to neviděl."
    "Nejdřív ani já."
    "Už tehdy měl internet stokrát větší rozsah než dnes."

    Pořád nevěřil.
    Jenže pak mu to došlo.
    V odboji je pěšákem.

    Sandra královnou.

    ***

    Znovu se zavrtěl.
    Dívčí vlasy a obličej na hrudi.
    V jednom spacáku.

    Už dlouho neusínal tak spokojeně.

    Závěrečná poznámka: 

    Ehmmm, blond klíč by znělo hloupě :)
    A proč klíč?
    To třeba někdy příště :D

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Buňka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    3) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Kontraband

    Drabble: 

    Marek se neohlížel.
    Neodcházel takhle poprvé.
    Jen se prvně neměl vracet.

    Cestou míjel vesničky.
    Nevelká městečka.
    Občas samotu.

    Ráz krajiny ponořené v lesích měl něco do sebe.
    Všude malá políčka soběstačných zemědělců.
    Čistý vzduch a voda.

    Šel pěšky.
    Přespával po ubytovnách.
    Zdravil známé.

    Občas opravil 3D tiskárnu.
    Vlastně jako obvykle.
    Čtrnáct dní.

    "Vítej!"
    Mario se nezměnil.
    Srdečný a zarostlý jako medvěd.

    Tvářil se tajemně.
    "Máme tu hosty," řekl nakonec.
    Další dvě rodiny.

    Místa bylo i tak dost.
    Všechno šlo dobře.
    Výborně.

    Pak se jeho klid dokonale zhroutil.

    Devět lidí.
    Tři buňky odboje.
    Jedna jeho uschovaná kniha.

    Jiskra, co zapálila požár.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Kontraband

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    2) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Předešlý díl...
    Třetí stačí

    Drabble: 

    Jsem v prdeli, pomyslel si Marek.
    Nejspíš byl.
    Taky doma, ale to se nepočítalo.

    Prohlídka udělala z bytu smetiště.
    Naštěstí byl tak malý, že se po hodině mohl vrhnou na přípravy.
    Klel víc než při úklidu.

    Půlka obalů potrhaná.
    Věci vybalené.
    Rozkradené.

    Nejhůř dopadly kmihy.
    Nenašel žádnou.
    Zabavili je.

    Litoval hlavně příručku pro přežití.
    Byla tak stará, že v ní autor vyjmenoval metody lovu v divočině.
    Popsal výrobu luku.

    Otevření takové knihy stačilo na kriminál.
    Marek ji přečetl.
    Několikrát.

    Nakonec všechno zabalil.
    Zamával skrytým kamerám.
    Vykročil.

    Věděl, že se nevrátí.
    Uspěje a bude povýšen.
    Jinak zmizí

    Nejspíš zmizím i tak...

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Třetí stačí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    1) Na sever!
    Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
    Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

    Drabble: 

    "Vytrvalost vám opravdu nechybí," zabručel náměstek ministra.
    Technicky třetí náměstek, jenže koho to zajímalo?
    Pád z takové výšky lámal kosti.
    Na nějakém metru navíc už nezáleželo.

    "Našli u vás padesát kilo kontrabandu!"
    Sotva dvacet, pomyslel si Marek. Zbytek je naprosto legální.
    Jinak mlčel.
    Taky by si mohl natlouct ještě před tím pádem.

    "Pořád z toho můžete vyváznout," zabručel náměstek.
    "Co za to budete chtít?"
    "Pojedete na sever, jak jste plánoval. Oficiálně. Legálně."
    Marek se málem vyvrátil. "Tak proč to zatčení a domovní prohlídka?"

    Náměstek se usmál a mlčel.
    Takhle ho měli v hrsti.
    Tam na severu byly i výchovné tábory...

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Počestnost

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Náhrada za téma DMD č. 10. pro 10. 4. 2017. Téma: Zlé dvojče

    Drabble: 

    "Nemůže tam zemřít žádný živý tvor," vysvětloval Inkvizitor svou chuť k jídlu. "Jinak je tam vše téměř stejné. Jen ti démoni..."

    Pět let neměl maso.
    Sýr se přejedl.
    Mléko přepilo.

    "To není to, co mě zajímá," ušklíbla se nekromantka.

    Šaty zkusila.
    A už je nesundala.
    Jen potřebovaly rozparky do půli stehen.

    "Co ten démon?"

    Inkvizitor ji ignoroval.
    Dlouho.
    Musela ho pověsit za nohy na strom.

    "Ptáš se snad na mou počestnost?"

    Smála se.
    Říkat tomu takhle.
    Napadali ji jiné výrazy.

    "Třeba."
    "Té se nic nestalo."
    "Proč si tě tedy vzal?"

    Inkvizitor zmlkl.
    Připravoval se pět let.
    Hodlal vyzkoušet její trpělivost.

    Závěrečná poznámka: 

    Je svět démonů dostatečně zlým dvojčetem..?

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Pět

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pokračování drabblete "Inkvizitor"
    http://sosaci.net/node/25739

    Drabble: 

    Za černou magii se platí.
    Dívka se s tím smířila.
    Dokonce i kdyby přišla o krásu...

    To se nestalo.
    Měla smůlu.
    Už celých pět týdnů.

    Nic se jí nedařilo.
    Nakonec utekla do lesa.
    K malému jezírku.

    Natáhla se na sluníčku.
    Užívala si samotu.
    Sluneční paprsky na nahém těle.

    Zkusila kouzlo.
    Voda zabublala.
    Zavřela.

    Hladinu prořízla rohatá přilba.
    Kostlivec na kostnatém koni.
    Dokonce ho ochránila proti slunci.

    Rozesmála se.
    Smůla zmizela.
    Vzduch prořízl výkřik.

    Postava v příšerně úzkých šatech dopadla do jezírka.
    Dopad alespoň přerušil vyděšený jekot.
    Rozhodil bláto kolem.

    "Inkvizitore?"
    "Jak dlouho nekromantko?"
    "Pět týdnů."
    "Já prožil pět příšerných let!"

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Inkvizitor

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pokračování drabblete "Polibky"
    http://sosaci.net/node/25598

    Drabble: 

    "Má paní," pozdravil inkvizitor s ironickou úklonou.

    Příliš se nepovedla.
    Řetěz ho zastavil v polovině.
    Bolestný výkřik sfoukl další slova.

    "Dnes opustíš tuto celu," řekla vážně nekromantka.
    "Na čerstvý vzduch se docela těším..."

    Usmívala se.
    Už to nevěstilo nic dobrého.
    Příchod čtyř dívek zamotal situaci ještě víc.

    "Co jsou zač?"
    "Věno," odpověděla tiše nekromantka.
    "Tvé? To musím gratulovat."

    Odpověď nepřišla.
    To nebylo příliš dobré.
    Dívky se připitoměle usmívaly.

    "Nejsi příliš užitečný. Žádný z nápadů nefungoval a rady vedly do pekel!"
    "Není to snad tvůj cíl?"
    "Pro dnešek jen tvůj. Jeden z démonů mě požádal o laskavost... Buď mu dobrou ženou!"

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Polibky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pokračování drabblete "Písař"
    http://sosaci.net/node/25588

    Drabble: 

    "Kdo tohle vymyslel?" bručela dívka. "Nekromantky se neoblékají neformálně!"
    "A oblékají se vůbec?" poznamenal inkvizitor.

    Jeho hlas zněl o poznání tišeji a lehce přidušeně.
    Mělo to samozřejmě dobrý důvod.

    Mrtví ho pověsili hlavou dolů.
    Po dlouhém půstu byli při chuti.
    Dívka měla co dělat, aby ho neroztrhali.

    Ovšem ten jeho nápad s mozkobouřením...
    "Kravina. Je to prostě kravina!"
    "Ale má paní..."
    "Mrtví mozky jen žerou, k ničemu jinému je nepoužívají! Od toho jsem tu já!"
    "A ti živí?"

    Nekromantka pohlédla na písaře.

    Líbal jí chodidla.
    V očích měl stejnou zář, jako když před tím mluvil o bohu.

    "Jiné nápady nemáš?"

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Písař

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pokračování drabblete "Srdce"
    http://sosaci.net/node/25407

    Drabble: 

    Od stropu slétla kapka.
    Kdo by čekal, že vesnický kostel má úchvatné sklepení.
    Tak temné.
    Plné mrtvých...

    A inkvizitora.

    Kam utekli tví společníci?
    Jak to mám vědět? Znám je sotva pár dní. Možná k mamince?

    TADY SE PTÁM JÁ!
    Jistě. Všiml jste si, že písař to napsal velkými písmeny?

    CÓÓÓÓ?
    Váš výkřik, co by probudil i mrtvého! Stává se vám to často?

    TADY SE... Cože?
    Jestli se vám to stává často..?

    Ani ne. To ten písař. Je naprosto neskutečný. On by snad...
    Víte, že píše i tohle?

    NO TO SNAD NE! TY...!
    A víte, že ten křik je opravdu probudil?

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Srdce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pokračování drabblete "Síla víry"
    http://sosaci.net/node/25259

    Drabble: 

    Padala rosa.
    Slunce líně vykukovalo nad vzdáleným kopcem
    Do nejtemnějších zákoutí ještě nedosáhlo.

    Háj čekal v tichu.
    Stromy pociťovaly strach.
    Vlci zmizeli.

    "Jak je to daleko mnichu?"
    "Sotva půl noci, má paní."

    Patřila jí temnota.
    Její moc rostla se soumrakem.
    Přesto vykročila do rána.

    Stromy šílely.
    Nemrtví ryli pod kořeny.
    Zahrabávali svá neživá těla.

    "Paní! Co když nedojdou včas? Co když..."
    "Bojíš se smrti? Ty nebo snad má družina?"

    Pár dřevorubců, tři lovci.
    Stařec co šel zemřít.
    Zbloudilá švadlena.

    "Kolik duší mnichu? Kolik srdcí bije v té dědině?"
    "Sto dvacet..."

    Víc jak stovka! Určitě velký hřbitov!
    "Na co čekáte? Vpřed!"

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Síla víry

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jen takový nápad.

    Drabble: 

    Poutnická hůl dopadla.
    Znova a znova.
    Bodala hrotem opáleným v ohni.

    Tlející maso opadávalo.
    Skeletoni chrastili kostmi.
    Orezlé zbraně padaly na zem.

    "Díky bratře Jene," křičel mnich, "Díky Bože!"

    Okamžik postál.
    Namočil špičku hole do svěcené vody.
    Vykročil.

    Větší díl práce ho čekal.
    Nejtemnější háj hvozdu.
    Kruh nemrtvých.

    Rozrazil ho jako povodeň.
    Chrlil modlitby jako kletby.

    A pak nastalo ticho.
    Nemrtví byli zničeni.
    Uprostřed kostí vzlykala dívka.

    Klečela s tváří v dlaních.
    Ó Bože!
    Snad se i modlila...

    Pomohl jí vstát.
    A...
    Zkameněl.

    Potrhané hadříky sklouzly.

    "Bratře..."
    "...oni mi slouží, ale ty..."
    "...ty mě budeš milovat!"

    Nezaváhal.
    Miloval.
    Jen ji.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (X)

    Drabble: 

    Cinkání stříbrňáků...
    Krásný zvuk.
    Pro uši uvyklé na ošoupanou měď.

    Někteří přesto váhali.

    Uměli trochu počítat.
    Stříbro bylo krvavé.
    Práce za ně ještě víc.

    Byly tu ovšem ještě ženy.

    S rukama v bok.
    I ony prahly po stříbře.
    Pak už nikdo neváhal.

    Popadli prošívané kabátce.
    Hole s hroty opálenými ohněm.
    Sekery a nože.

    Víc kovu doma neměli.
    Možná podkovu nad dveřmi.
    Jehlu v manželčině ruce.

    A šli.
    Tam a zas zpátky.
    Zpět přímo letěli.

    "Štěstí, že platil předem," šlo po celé vsi.

    Jenže to zdaleka nebylo všechno.
    Smrt si je toho dne pořádně prohlédla.
    Ještě dlouho je navštěvovala ve snech...

    Závěrečná poznámka: 

    Takový malý návrat k Pasti číslo čtyři.
    Trochu jiný úhel pohledu :)
    http://sosaci.net/node/23438

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (14)

    Drabble: 

    "Kachny," řekl Zed. "Kachny a zase kachny."
    "A to pivo," odfrkla si Ria, "už mi lezlo krkem."
    "Víno tak vysoko neroste a i ty kachny se musí sníst."

    Šetřili koně a tak šli pěšky.
    Po týdnu oslav v paláci potřebovali pohyb.
    Trochu čerstvého vzduchu.

    "Stůjte hajzlové!"

    Zed se snažil předstírat, že křiklouna neslyšel, ale marně.
    Jednoho muže šlo ignorovat.
    Pět ozbrojených ne.

    "Kdo z vás mi zabil bráchu? Zemře, druhý může jít."

    Myslel to vážně.
    On i jeho druzi.
    Ria se usmála.

    "Zeptej se ho sám."

    Kosa prořízla vzduch.
    Křiklounovo hrdlo.
    Ani nehlesl.

    "Ještě nějaké otázky?" usmála se služebnice Smrti.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (13)

    Drabble: 

    "Pořád to nechápu," bručel Zed.
    "To je prosté," řekl prošedivělý muž, kterého znali jako zrádce. "Kachny tudy táhnou každý rok. Hory jsou vysoké, proto prolétají průsmykem nad městem. Je jich tolik, že část musí přistát, aby se vůbec vešly. Ve vzduchu prostě není bezpečno. Stačí vám to takhle?"

    Zed sotva lapal po dechu.
    I původ kachních hodů ho zajímal.
    Jenže...

    "Zabili jsme dost lidí."
    "Na cestách ve zdejším kraji bude hned o něco bezpečněji."
    "Co kdyby zemřel nevinný?"

    Zed se hned zastyděl.
    Hloupá otázka.
    Tedy krom paláce...

    "Ale co vy..? Kdybych vás..."

    Odpověď četl v úsměvu.
    Opravdu si tolik věříš?

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (12)

    Drabble: 

    Jsem lovec lidí, vzpomněl si Zed na slova přísahy, nikdy se nevzdám!

    Napřáhl tesák.
    Ušklíbl se.
    Druhou rukou hodil nůž.

    Strážný ustoupil.
    Úšklebek na tváři.
    Nůž zaražený do štítu.

    Ria nedopadla lépe.
    I její kosa sklouzla po štítu.
    Druhý strážný ustoupil.

    Po třetím Zed hodil láhev.
    Zmáčeného muže zatlačil ke zdi.
    Konečně měl volnou cestu.

    Čtvrtý sekl do prázdného pláště.
    Pak ho maska udeřila do žaludku.
    Jako jediný skončil na zemi.

    Jen zrádce se pořád usmíval.
    Ignoroval napřažené zbraně.
    Dokonce lišácky mrkl.

    "Dáte si kachnu na víně?
    Mám ji k smrti rád.
    Oběma dávám výbornou."

    Pak dorazil zbytek zkušební komise.

    Závěrečná poznámka: 

    Snad je téma dost viditelné :)

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (11)

    Drabble: 

    Nikdo nesmí zemřít.
    Nikdo nesmí...
    Nikdo...

    Připadal si nesmírně hloupě.
    Lovec lidí a nesmí zabít.
    Taková blbost.

    Omráčit.
    Svázat.
    Uspat.

    Dle ctěné libosti.
    Jen žádná smrt.
    Dokud nenajde zrádce.

    Informátor nevěděl proč.
    Jen o smrti.
    Že spouští poplach.

    Zed ho spoutal.
    Museli uspět.
    Jinak zemře.

    Zatím se jim dařilo.
    Vyhnuli se zvědavým očím.
    Obešli palácové stráže.

    Uvnitř to nebylo lehčí.
    Uspali služebnou.
    Polonahou milenku pána domu.

    Konečně našli správné dveře.
    Temný pokoj.
    Lůžko zrádce.

    Stilet tiše sykl.
    Bodl.
    A znovu.

    Pak zaplály pochodně.
    Zrádce se smál.
    I jeho stráže

    Dýka bodla do slámy.
    Zemřel další strašák.
    Ale proč to všechno?

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (10)

    Drabble: 

    "Nebylo to trochu moc?" šeptala Ria.
    "Kdo mohl tušit, že na té makovici nemá přilbu?"

    Nebral by na něj hůl.
    Možná by se míň rozmáchl.
    Třeba by ho vzal přes záda.

    Stálo je to dva džbery vody.
    Půl hodiny času.
    Moře trpělivosti.

    Byl v pořádku.
    Nejspíš.
    Utíkat nezapomněl.

    Ria se nad ním skláněla v masce.
    Oblečená v plášti.
    S kosou v ruce.

    Nevykřikl.
    Vyrazil pryč.
    Nejdřív po čtyřech.

    "Tohle místo dělá z lidí čtvernožce," chechtal se Zed.
    "Osly, krávy a voly," smála se Ria.
    "Ze zrádců mrtvoly," dodal Zed.

    Už se nesmál.
    Zvážněla i služebnice smrti.
    Její paní nebyla daleko.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (9)

    Úvodní poznámka: 

    Varování..!
    Je vůbec nutné?
    Snad ani ne...

    :)

    Drabble: 

    Jediná tkanice povolila.
    Starý plášť zašustil.
    Sklouzl na zem.

    Koupil jí všechno.
    Jemňounkou spodničku.
    Šaty pod plášť i na koně.

    Přesto se v pustých lesích vracela ke zbytku starého pláště.

    Ukrýval vzpomínky.
    Kryl jen málo z těla.
    Nebránil dotykům.

    "Ještě tak den, dva," zabručel Zed, "a budem se muset vrátit k jiným hrátkám."
    "A k jiným zbraním? Nikdy. Ty ženské jsou mnohem civilizovanější!"
    Vlastně měla pravdu.

    Sevřel ji stehny.
    Ňadra skryl do dlaní.
    Vzal dech nekonečným polibkem.

    Kéž by den nikdy neskončil!
    Kéž by trval věčně.
    Kéž...

    Otázky pohltila vášeň.
    Řád vystřídalo vzrušení.
    Neunavitelné stráže vzal čert.

    Zvítězilo.
    Vášnivé.
    Milování.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (8)

    Úvodní poznámka: 

    V poslední chvilce :)

    Drabble: 

    Zed zívl.
    Už dvě noci pořádně nespal.
    Poprvé zažíval večery náročnější než dny.

    Zachránilo ho jediné.
    I koně už byli unavení.
    Navíc už tolik nespěchali.

    Dnes se pořádně vyspí.
    Nijak zvlášť ho to netěšilo.
    Ria se naposled usmála.

    Její tvář nahradila lesklá maska.
    Nový plášť zakryl nahá ramena i nohy.
    Jasný hlas zmizel.

    Dorazili k černé věži.
    Chránil ji vysoký, kovaný plot.
    Kruh služebníků Smrti.

    "Nikdo nenaruší kruh služebníků," zašeptal zastřený hlas.
    Rozloučili se už předtím.
    U branky mlčeli.

    Utábořil se nedaleko.
    Do setmění sledoval služebníky Smrti.
    Mezi nimi Riu.

    Stáli bez pohnutí.
    Nedokázal tak ani ležet.
    Ráno nepřineslo změnu.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (7)

    Úvodní poznámka: 

    Bez bodu.

    Drabble: 

    "Myslel jsem, že Smrti můžou sloužit jen muži," zabručel Zed.
    "Já zas, že k Lovcům berou jen ty chytré..."

    Mohl se urazit.
    Změnit téma hovoru.
    Mlčet.

    Nic z toho nedokázal.
    Prostě nemohl.
    Nechtěl.

    Seděla na koni v plášti ke kolenům.
    Zbytek nepřežil řádění vlčích čelistí.
    Ze spodničky natrhala obvazy.

    "Jediný luxus, který jsem kdy měla," zašeptala unaveně.
    Zed nenápadně pohladil obvazy.
    Zachránily mu život.

    Věděl, že v prvním větším městečku jí to vynahradí.
    Koupí cokoli, co si bude přát.
    Zabije každého, kdo se jí zkusí smát.

    Dnes, zítra, za rok.
    Kdykoli si řekne.
    Klidně i zradí.

    Snad to nebude třeba.

    Závěrečná poznámka: 

    Ač bez bodu, tak téma tam snad je vidět :)

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (6)

    Drabble: 

    Praskla větvička.
    Vak s vodou rozčeřil hladinu studánky.
    Šedivý vlk zavrčel.

    Má mě zdržet, napadlo Zeda.

    Odhodil tesák a skočil.
    Šelma sledovala letící ostří.
    Malý nožík bodl.

    Na kousance nedbal.
    Před sebou dvě míle lesem.
    Vlčí smečku u tábořiště.

    Dvě míle běhu.
    Nic víc.
    Nic míň.

    Přebrodil rozvodněnou říčku.
    Sotva popadal dech.
    Vítalo ho ticho.

    Kolem ohniště kruh mrtvých vlků.
    Roztrhaný přístřešek.
    Cákance krve.

    A uprostřed.
    Zkrvavené roucho služebníka smrti.
    Stříbřitá maska v blátě.

    Chyběl luk a šípy přibíjely vlky k zemi.
    Zed zvedl hlavu.
    Vzápětí padl na zadek.

    "To bylo rychlé," řekl jasně dívčí hlas.
    Pravý hlas služebnice smrti.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (5)

    Drabble: 

    K večeru přišel déšť.
    Velké kapky se ohlásily zasyčením ve zkomírajícím ohni.
    Ťukáním na plachtě přístřešku.

    Náhle lilo.
    Obvyklé vlhko lesa vystřídalo mokro.
    Provazy deště spojily mraky s provlhlou zemí.

    Přesto měli štěstí.
    Varovali je ptáci nízko nad zemí.
    Náhlé utišení větru.

    Proto zastavili už po poledni.
    Narychlo vyspravili polorozpadlý seník.
    Nasbírali suché dřevo.

    Stříbrná dýka se pohnula.
    "Jede dál?" zabručel prekvapeně Zed. "Už má celý den náskok!"
    "Den nebo dva, na tom nesejde," odpověděl zastřený hlas. "Už je téměř u cíle, za hranicí."

    Zed sevřel rty a přetřel tesák mastným hadrem.
    Déšť ještě zhoustl.
    Dokonce i ptáci chodili pěšky.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (4)

    Úvodní poznámka: 

    Varování: smrt

    Drabble: 

    "Stopy jsou pryč," řekl unaveně Zed.

    Dvacítka pobudů prchla téměř okamžitě.
    Stačil šíp v ruce jejich velitele.
    Stříbřitá kosa postavy v plášti.

    Jejich křik naplnil les.
    "Přišla si pro nás!"
    "Smrt!"

    Hrůza jim dala křídla.
    Jen ne dost silná, aby letěli.
    Podupali všechny stopy.

    "Je jedna možnost," řekl zastřený hlas.

    Šípem zraněný ležel u ohně.
    Spoutaný.
    Zkamenělý hrůzou.

    Bílý kámen na stříbrné dýce zrudl.
    Nasál krev.
    "Teď nás povede," řekl zas zastřený hlas. "Najde zrádce."

    Zraněný omdlel.
    "Má paní už tě zná," zašeptala nad ním maska. "Nezapomíná!"
    Zed mlčel.

    Přesto nebylo úplné ticho.
    Okolí naplnilo mlaskání.
    Pečená kachna byla výborná.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (3)

    Úvodní poznámka: 

    Varování.
    Větší než malé množství násilí a...
    Vlastně ne, sex až příště.
    Třeba někdy...

    Drabble: 

    Hnali se za jedním.
    V rokli co nešla obejít.
    Čekali na ně rovnou tři.

    Tři lapkové.
    Rozesmátí.
    V rukou kopí a štíty bez erbů.

    Čekali snadný výdělek
    S prvním se vyrovnal Zed.
    Šípem sotva palec nad štítem.

    Druhý dva odrazil.
    Zemřel unavený.
    Rozsekaný Zedovým tesákem.

    Třetí...
    Hlasitě křičel.
    Rozpáraný od rozkroku až po hrudní koš.

    V záhybech černého pláště blýskly zkrvavené tygří spáry.
    „Věděl, že tu jsou, tím si buď jistý,“ vztekal se zastřený hlas. „Možná je sem rovnou poslal.“
    Zed mlčel.

    Neměl dost šípů.
    Odražené sebral.
    První lapka ještě žil.

    Věděl, co bude, když mu z rány vytáhnou šíp.

    Závěrečná poznámka: 

    Ach ano, kachny...
    Nejsou, no.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (2)

    Úvodní poznámka: 

    Drabble inspirované povídkou a soutěží Jitky Ládrové.

    Drabble: 

    „Musel vyrazit někdy ráno.“
    Zed vypadal šokovaně. „To má pořád půl dne náskok?“
    Postava v černém plášti s kápí přikývla.
    Na místě obličeje blýskla stříbřitá maska.
    „Pekl si v popelu další kachnu,“ ozval se znovu zastřený hlas.

    Už třetí den z pěti přežívali na sucharové dietě.
    Na měsíc starém chlebu bez kůrky, vysušeném v peci.

    „Ještě den, jen zítřek a...“ zašeptal Zed.
    „A cestou zpátky budeme jíst kořínky?“
    „Něco ulovím,“ řekl Zed. „Bude čas a dál od cesty víc zvěře.“
    „To už tu někdo sliboval...“

    Pak šli hledat další stopy.
    To jediné bylo snadné.
    Hladoví a unavení.
    Vyjeli za zrádcem.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Past (1)

    Úvodní poznámka: 

    Drabble inspirované povídkou a soutěží Jitky Ládrové.

    Drabble: 

    Tětiva tiše zazpívala.
    Lučiště zaúpělo.

    „Neblázni Zede,“ zašeptal zastřený hlas. „Musíme se ujistit...“
    Šíp zmizel se zadrnčením ve tmě.
    „Je to zrádce!“
    Nemusel šeptat.
    Na sto kroků neminul cíl.
    K ohni zbývala sotva polovina.

    „Parchant,“ vykřikl po chvíli.
    Šíp vězel v kříži z větví.
    Roztříštil napůl shnilou dýni.
    Zabil strašáka.

    „Pěkně to na nás narafičil,“ poznamenal zastřený hlas.
    Měl pravdu.
    Dřevo se samo sesouvalo do ohně.
    Šramoty obstarala hromádka kostí a hladová liška.
    Zbytek jejich fantazie.

    „O co jsme se vsadili?“ zabručel Zed otráveně.
    „Měla to být kachna na víně.“
    Ani nemusel čichat ke zbytkům kostí.
    Zrádce věděl i to.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Čtvrtého května

    Drabble: 

    Sklo doslova zářilo.
    Porcelán - jen ten nejlepší - se mu pokoušel vyrovnat.
    O stříbrných příborech nemá cenu mluvit.

    Hospodyni bolely z jejich leštění ruce.
    Jak by ne.
    Ležely v krabici kdo ví kolik let!

    Všechno bylo dokonalé.

    Francouzská vína.
    Švýcarské sýry.
    A mnoho a mnoho dalšího.

    Byl to skoro zázrak, vidět všechny ty delikatesy takhle pohromadě.
    Pán domu zatím pokuřoval v kuřárně s hosty.
    Nikdo se neopozdil.
    Jeden vedle druhého se těšil.

    Novou práci se patřilo oslavit.
    Co práci, poslání!

    Hospodyně popadla tác s aperitivem.
    Dveře otevřel vojenský sluha.
    Někdo pronesl přípitek.

    SS Hauptsturmführer Rudolf Höss právě převzal velení Konzentrationslager Auschwitz.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele kopapaka

    Džungle

    Drabble: 

    Dusno a vlhko.
    Přítmí v téměř neprostupných křovinách.
    Zpocený muž odstrčil větev pokrytou ostny z vyšlapané stezky.
    Mačetou.

    Holou ruku mohlo pod listy čekat překvapení.
    Had.
    Štír.
    Jedovatý pavouk.

    Už viděl mnoho.
    Žraloky.
    Krokodýly.
    Kdysi dávno i polární medvědy.

    Ani v nejmenším nehodlal riskovat.
    Jednou ho málem dostal tygr.
    Dvakrát hroch.
    Včela...

    Pitomá alergie, ale stejně na ni málem zařval.
    Samozřejmě potkali horší zabijáky.
    Viděl k smrti rozzuřeného slona.
    Několik let lovil hady.

    Dlaň hlasitě pleskla.
    Další moskyt se změnil v krvavý flek.

    Přesto kráčel klidně.
    Postříkaný repelentem proti hmyzu.
    S kalašnikovem na rameni.
    Kapsy plné zásobníků.

    Na největšího zabijáka...

    Závěrečná poznámka: 

    Žraloci zabijí nanejvýš pár desítek lidí ročně.
    Medvědi, krokodýli, medúzy, hroši a dokonce i tygři několik stovek.
    O něco nebezpečnější jsou lvi a včely.
    Ještě víc buvol africký(500) a slon (600).
    Nenápadný štír prý připraví o život pět tisíc lidí.
    Moucha tse-tse třicet pět tisíc.
    Kobry ještě víc - padesát tisíc.
    Moskyti - ovšem prostřednictvím několika nemocí - dva až tři milióny.

    Lidi zmiňuje málokdo...

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele kopapaka

    Tři barvy

    Úvodní poznámka: 

    Jenom takový pokus :)

    Drabble: 

    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.
    Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.Pastelky.

    Závěrečná poznámka: 

    Sto slov i téma tam snad je :D

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele kopapaka

    Test

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Přemýšlej!"
    Hart usedl na mezi nad vesnicí.
    Čaroděj je vysadil u hospody před dobrou hodinou.
    Zmizel za ohbím cesty.

    Neřekl nic.
    Čaroděj si musí poradit.
    Nekromant o to víc.
    Musí.

    Přijímací zkouška.
    Nic menšího.
    Sám najít cestu.
    Samozřejmě nenápadně.

    Dívka zamávala z okénka hospody.
    Neměla radost z čekání v najatém pokoji.
    Nevěřila narychlo vyčarovaným šatům.
    Nechtěla zůstat sama.

    Hluboký nádech.
    Žádná kouzla.
    Žádné sledování jisker.

    Nic z toho žák nemusel umět.
    Ne první den.
    Musely stačit oči.

    Viděl malé domky.
    Lesklou stuhu plavebního kanálu.
    Parní omnibus na návsi.
    Zříceninu hradu na kopci.

    Kostel.
    Chyběl jen hřbitov.
    "Samozřejmě," usmál se Hart.

  • Obrázek uživatele kopapaka

    Pod plachtou

    Fandom: 
    Drabble: 

    Čaroděj si promnul oči.
    V dálce blikala světla pochodní.
    Vidle zatím vidět nebylo.

    Zachránil ji.
    Samozřejmě.
    Měl oči všude.
    Bylo se na co dívat.

    Jenže ti dva taky nebyli slepí.
    Ani hloupí.
    Věděli kam míří cesta.
    K jaké škole...

    Vzbouřili ves.
    Nikomu nevadilo, že znásilnili holku z pastoušky.
    Ne, když měli pod nosem nekromanta.
    Při ruce vidle a louče.

    Zachránila je nemrtvá služebná.
    Vyschlé kosti plápolaly.
    Litinová pánev svištěla vzduchem.
    Kouzla by všechno jen zhoršila.

    Odjeli v poslední chvíli.
    Bez peněz za náklad.
    Dívka bez šatů.
    A chlapec?

    Čaroděj nevěděl.
    Pod plachtu vozíku by nenakoukl ani za všechno zlato Británie.

Stránky

-A A +A