Moje články

  • Obrázek uživatele strigga

    Čáry

    Obdarovaný: 
    Owes
    Fandom: 

    Milý Owsi,
    letos jsem trochu porušila svou zásadu, že budu vždycky obdarovávat někoho, koho osobně neznám. Tebe jsem už poznat stihla (a jsem za to moc ráda), ale tvému přání se prostě nedalo odolat :) chtěl jsi něco, co by tě zahřálo, čímž si teda nejsem úplně jistá, jo. Ale jinak se to snad číst dá. Přeju ti krásné Vánoce, veselé svátky, slunce v duši a tak vůbec!
    P.S.: Omlouvám se za drobounké zpoždění. Kdy jindy už má vypadnout wifi, když ne čtyřiadvacátého prosince večer!

  • Obrázek uživatele strigga

    EMANCIPACE

    Úvodní poznámka: 

    Aspoň jednou ještě :)

    Drabble: 

    Popište krátce, co pro vás daný pojem vyjadřuje.

    Když se na to Nšo-či vyto, sebere tátovi pušku a zastřelí mě už v prvním díle. Čili blbost.

    To je to, co skřetům a domácím skřítkům nikdy nesmíme dovolit!

    A mně to nepřijde tak špatný. Kdyby Karkulka byla trochu emancipovanější, tak se vykašle na rodiče, babičku, les i toho blba myslivce a já bych měl normální veget.

    Emancipace bude, až vám tady přestanu péct!

    To nebude emancipace, to bude ráj. Anonym

    Abych tě emancipovaně nesežral, anonyme! Otesánek

    Pozn. Pracovník: Zasílám Asociaci vyplněné. Obzvláště doporučuji reakce na pojmy "Dobro", "Mír" a "Práva bezbranných".

  • Obrázek uživatele strigga

    Dokud dýchám...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem si říkala, že po včerejšku napíšu nadějeplnější drabble.
    Vybrala jsem si takový nadějeplný téma.
    Odehrává se po konci osmý série, což asi nadějeplně hovoří za všechno.
    Tak aspoň hezkej soundtrack. *omluvně*

    Drabble: 

    Šest měsíců se protáhlo na sedm. Projeli Alabamu, Mississippi, Louisianu, mířili dál na Texas a pak… třeba do Mexika. Kamkoli. Benzinky, penziony, chlast, cesta nekonečně se vinoucí před nimi, nebe nekonečně rozprostřený a nekonečně modrý. Dobrý a hnusný kafe, dobrý a špatný dny. Dny, kdy bolest znemožňovala vstát, natož nasednout na motorku. Dny, kdy vstát musel, protože Wilsonovi bylo zle. Dny, kdy nevstali ani jeden a jen na sebe pokřikovali přes pokoj a volali si přes půl státu poslíčky s pizzou.
    Sedm měsíců se protáhlo na osm. Wilson žil. Cesta nekonečně se vinoucí dál... bylo jedno kam.
    Zatím ještě bylo.

    Závěrečná poznámka: 

    Téma je tam zase tak zastřeně, uvidíme, jestli to projde :)
    Pro neznalé fandomu nebo ty, kdo nedokoukali do konce (neviditelně, ať někomu nespoiluju): Wilson umírá na rakovinu. Šest měsíců je lhůta, kterou mu vyměřili. Po dost drastickým pokusu o léčbu se rozhodne to vzdát a radši si ten zbývající čas užít. A tak vyrazí.. na cestu. Prostě někam. Umírající chlap a jeho nejlepší přítel, kterej zinscenoval vlastní smrt. Ten seriál má prostě hrozně pozitivní konec. :D

  • Obrázek uživatele strigga

    Už není na co

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Aspoň jednou. Musela jsem.
    ♪♫♪

    Drabble: 

    Čekání je vždycky ta nejhorší věc.
    V prvním ročníku, se zaťatými pěstmi, na to, kam tě zařadí.
    Ve třetím, s obličejem bolestně staženým do lhostejné masky, na to, kam zařadí bratra.
    V pátém. Až rodiče přijdou na to, že nejsi doma. A že už nebudeš.
    V šestém. Na to, jestli Rema ještě někdy pustí z ošetřovny. Jestli s tebou ještě bude mluvit, po tom, cos mu udělal.
    A teď. Na to, až celý svět pochopí, co se stalo, a dojde k jedinému nevyhnutelnému závěru.
    Vstáváš, oči ti padnou na hůlku v třesoucí se ruce.
    Už nechceš čekat. Není na co.

  • Obrázek uživatele strigga

    Pověst o dobytí ráje

    Úvodní poznámka: 

    Z učebnice Dějiny lidstva a příbuzných entit, druhé, přepracované vydání, L. P. 12 872.

    Upozornění: Asi už mi úplně hráblo. Ale může za to L., protože ty tyčinky tak zavrhoval.

    Drabble: 

    Kdysi dávno, na úsvitu věků, žili, byli bratři Kolumbus a Remus. Odkojilo je bájné zvíře a kentaur jim vyvěštil, že spolu založí město veliké, medem a strdím oplývající. I založili město Bern a v něm první čokoládovnu. Brzy se však poškorpili; Kolumbus naložil své tři lodě, Pintu, Půllitr a Tuplák, tyčinkami Twix a odplul do Ameriky, kde všechny tyčinky bez meškání rozdal místnímu obyvatelstvu. To jej odměnilo královskou korunou a během několika staletí samým blahem vymřelo.
    Dobrý král Kolumbus vládl Americe pět set osmdesát let. S Remem se, jak předpovězeno, usmířili po smrti: společně na nebi tvoří souhvězdí Čokoládové tyčinky.

  • Obrázek uživatele strigga

    Zablyštělo ostří

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Konečně zase ten můj přichcíplej, nedostatkem kyslíku sužovanej mozek něco vyplodil! Už mi to strašně chybělo. Snad to projde, to téma je tam vyjádřený tak nějak pochybně :)
    Velká inspirace poslechem při jízdě z noční směny.

    Drabble: 

    Zapomínal. Pořád a na všechno. Na vlastní narozeniny, babiččin svátek, domácí úkoly, Trevora, zapomínal přísady do lektvarů, kouzelné formule i hesla do společenské místnosti. Občas zapomínal sám na sebe, to když se Malfoy zmínil o bláznech.
    Pak ale přišly věci, na které zapomenout nešlo.
    První vynikající z bylinkářství. Pocit, že konečně jednou něco umí, že někam zapadá, někam patří. Přátelé, první opravdoví. Pocit, že je v Bradavicích doma. Hodina BA, kdy poprvé odzbrojil Hermionu. Lenčin plachý úsměv, tolik podobný jeho vlastnímu. Falešný galeon v kapse.
    Rodiče, kteří zapomněli navždycky.
    Když se rozmáchl blyštivým stříbrným ostřím, měl je všechny v hlavě.

  • Obrázek uživatele strigga

    Návrat Krále řeky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Z pohádky, kterou už mám rozepsanou pár let. A za níž stále vzniká nenapsaný příběh, který z ní pomalu, ale jistě dělá všechno, jen ne pohádku.
    Byl první, na koho jsem si vzpomněla. A nakonec mi z hlavy nevylezl.
    Přiznávám velkou inspiraci, i když nepřímou, písničkou k prvnímu drabbleti letošního Jeřabinina příběhu.

    Drabble: 

    Byla krásná. Noční řeka. Krásnější, než si ji pamatoval za desítky let, dokonce krásnější než za dob před Smlouvou. Seděl na břehu, díval se, jak se vlní, jak se na ní v pikosekundách láme světlo Měsíce, deformují roztřesené odrazy plynových lamp a těsně pod hladinou blyští stříbřité ploutve. Takhle už se na ni nedíval nekonečně dlouho, možná ještě nikdy.
    Sedm set let si myslel, že jakmile bude moci, odejde, vzdá se svého nedobrovolného údělu. Najde ty, které kdysi miloval.
    Pak našel Chodby mezi světy. Směl odejít.
    A zůstal.
    Když se teď díval na řeku, svou krajinu, svůj domov, věděl, proč.

    Závěrečná poznámka: 

    Král řeky je postava, která v té mojí pseudopohádce vlastně nehraje tak důležitou roli. Jenže já si ho beznadějně zamilovala. Poslední z Velkých bytostí, která ještě přebývá uvnitř Města, které na ně dávno zapomnělo a dávno nechápe, kdo skutečně jsou. Věčně sám a přesto milující. Přesto se nakonec rozhodne jinak, když po stovkách let dostane možnost odejít. Přesto přijme svůj trest jako nový úděl a nevzdá se zodpovědnosti kvůli naplnění vlastní touhy. A najde v tom konečně opravdový smysl. (Snad.)
    P.S. - chtěla jsem si vyzkoušet, jaké to je, vložit jednou drabble ve 23.59.. kecám, dřív jsem to nestihla :) ale psst!

  • Obrázek uživatele strigga

    Začátky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak jako moc utajený to neni, ale pro ten pocit.. :D

    Drabble: 

    "Na co jste v tu chvíli myslel?"
    "No, řek bych, že mě štvala jediná věc: že jsem se s tím tak naběhal. Do jeskyně, přes jezero, kde mě málem sežrali. Zpátky do školy, kde jsem musel hodit pokec s tím starým páprdou. Ta chatrč, no tak to snad radši ani nekomentuju. Albánie! Dovedete si představit větší díru? Samej les, mravenci, jehličí! A von si mě pak klidně vodkrágluje odzbrojovacím kouzlem. Jen tak. Smrkáč, kterej v životě nebyl dál než někde v Kvikálkově!"
    Zbědovanějšího chudáka jsem už dlouho neviděl.
    Tak jsem mu nabíd vodku a byl náš.
    Sauron stejně potřeboval kamaráda.

  • Obrázek uživatele strigga

    Milujte svého sourozence

    Drabble: 

    Pro mě byla vždycky dokonalá.
    Teda, nebyla, ale znáte to, když si přetváříte sestřičku k obrazu svému. Nenásilně se ji snažíte formovat, posouvat rozumným směrem...

    A pak jdete poprvé v životě na třídní schůzky.

    "Já nevím, jestli si to uvědomujete," zahájí diplomaticky třídní, "ale máte děti puberťáky."
    A pak už jen útržky:
    "Ono se to tady páruje, ten zájem je tam veliký..."
    "Jeden chlapeček už se na internetu vyjadřoval ve smyslu, že by měl vážný zájem..."
    "Pokud si myslíte, že jako vaše dítě ne, tak vaše dítě ano!"
    Po čemž následuje významný pohled vaším směrem.

    Odcházíte s hlubokou životní deziluzí.

    Závěrečná poznámka: 

    On je to vlastně doslovnej přepis mýho dnešního zážitku. Takže za to nemůžu. :D Ale tu marysueovskou představu o vlastní sestře to ve mně zabilo dokonale. :D

  • Obrázek uživatele strigga

    Vše, co musí mít dokonalý hostitel

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    A co by to bylo za DMD, kdybych... ;)

    Drabble: 

    DOKONALÝ HOSTITEL

    Tento jedinečný set se stane nepostradatelnou součástí Vaší domácnosti. Vaše návštěvy naprosto ohromí (občas také ochromí) nevšední zážitky, které jim s pomocí tohoto balíčku budete schopni nabídnout; Váš partner doslova omdlí blahem, když na něm vyzkoušíte některé z radostí, jež náš Dokonalý hostitel obsahuje. Tchyně nebo jakákoli jiná nežádoucí osoba projde díky tomuto balíčku takovou proměnou, že se ani sama nepozná!

    V balení Dokonalého hostitele najdete:

    5 krvácivých kokosek
    3 omdlévací oplatky
    10 kanářích piškotů
    3 dávivé dortíky

    a jako bonus jednu Weasleyovskou výbušnou velerachejtli dle vlastního výběru!
    To vše za pouhé tři galeony!
    Vaše
    Kratochvilné kouzelnické kejkle

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Uber plyn a hoď tam dvojku

    Fandom: 
    Drabble: 

    Milá striggo,
    musím ti říct jednu věc. Důvodem, proč nespíš a padáš na hubu víc než Hermiona ve třetím ročníku, není chybějící obraceč času, nýbrž to, že se snažíš skloubit dvě zaměstnání, školu, vztah, přátele, DMD a řešit rodinný problémy a ono to prostě nejde. Takže uber plyn, protože až si tě vodveze Chocholoušek, já ti do blázince nosit perník nebudu.
    Tvé
    Druhé já
    ~
    Milé Druhé já,
    kdykoli jindy bych tě nazvala trapným a blbým, ale jelikož jsem právě rezignovaně napsala do jednoho zaměstnání, že končím, musím ti dát jednou zapravdu. Poprvý v životě přiznávám, že nejsem superman.
    Tvoje
    strigg

    Závěrečná poznámka: 

    Přátelé a kamarádi,
    jen bych se ráda omluvila za to, jak to letos zoufale nestíhám. Jak málo komentuju a píšu málokdy včas (a když včas, tak za cenu dalšího spánkovýho deficitu). Důvodů je moc a moc, a především ten, že strigga si vždycky myslí, že všechno zvládne, jenomže jednou přijde to zdrcující zjištění, že prostě nezvládne. Nelíbí se mi, jakou "povinností" se pro mě DMD stává. Neobjevila jsem se tu kdysi proto, abych za každou cenu naťukala každý den "aspoň něco"; byla jsem tu vždycky proto, že mě baví psát, že ráda lidi rozesmívám a že mám moc ráda celou tuhle naši místní komunitu. A chci, aby to tak zůstalo.
    Takže pokud byste v příštích dnech měli pocit, že tu moje drabblátka nějak málo vidíte, tak to není tím, že jsem se na to vybodla. Je to naopak tím, že jako silně zásadový člověk chci, aby to tu pro mě zůstalo jako dřív. Třeba i za cenu toho, že toho holt tolik nenapíšu.
    Mám vás ráda. Moc. A i když nekomentuju tolik jako dřív, jsem pořád tady. A tohle tu chci mít jako připomínku, kdybych někdy na tuhle svoji důležitou zásadu zapomněla.
    s.

    P.S.: Dá se vůbec druhý já brát jako trapnej příbuznej? ;D

  • Obrázek uživatele strigga

    Sběrač exkluzivně: Druhá strana se otřásá v základech. Šípáci to rozjeli s tlačenkou a malinovou šťávou!

    Úvodní poznámka: 

    Kapitální békovina. Co k tomu dodat. :D Snad jen, že Foglarův duch mě pravděpodobně bude po letošku pronásledovat až za hrob.

    Drabble: 

    Tomu neuvěříte! Příslovečná parta "slušných hochů" známá jako Rychlé Šípy včera způsobila na Druhé straně pěkný poprask, když nehorázně přehnala oslavu druhého výročí založení klubu.
    "Ještě v půl osmé večer se tam svítilo," sdělil našemu reportérovi šokovaný domovník. "V sedm ještě hráli na kytaru, považte!"
    Taková obvinění by jistě na rozpad šípácké aureoly stačila sama o sobě, náš srdnatý tajný zdroj, který si při slézání z parapetu roztrhl kapuci, však přidává další jobovku: "Metelka dostal od maminky tlačenku. Rozdělili se, ale Tondovi Pírků nechali jen půlku!"
    Spekulace, zda si Jindra Hojer do malinové šťávy nepřidal šumivou tabletu, zůstávají zatím nepotvrzené.

  • Obrázek uživatele strigga

    Jeden, dva, tři...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak tohle je fakt taková bujabézní znouzectnost. Jediný nápad, který se mi za dnešek podařilo nezapomenout. Ňák se to na mně letos všechno podepisuje :) ach jo.

    Drabble: 

    Prvnímu se smáli. Celý život. Vždycky se našel důvod šťouchnout si do toho otloukánka, který se nedokázal bránit. Dvěma mladším sourozencům pro smích.
    Proto by si přál sílu, kdyby dostal tu možnost.

    Druhý miloval. Hluboce a vroucně. A když se to stalo, měl pocit, že někdo vzal jeho duši, roztříštil ji na kousíčky a vrazil mu je do očí.
    Proto by si přál vzpomínku. Kdyby dostal tu možnost.

    Třetí, benjamínek, se na oba bratry díval a bylo mu jich líto. A poučil se z jejich chyb.
    Proto si dopředu nic nepřál.

    To až pak, na mostě. Když tu možnost dostali.

    Závěrečná poznámka: 

    Téma se implicitně vztahuje k tomu, co následovalo. :)

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Únava materiálu

    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní, nebodík. Pardon, pardon, pardon, omlouvám se, neodolala jsem! :D Co by to bylo za DMD, kdybych si aspoň jednou neudělala legraci ze Šípáků. Kamenujte.

    Drabble: 

    "Zahajuji třináctitisícou osmistou... u Jóviše, jak je to dál," zarazil se Mirek a bezradně pokrčil rameny.
    "Zahajuješ schůzku Rychlých Šípů," zazubil se na něj přes stůl svým umělým chrupem Rychlonožka.
    "To jsem chtěl říct," pokýval Mirek spokojeně hlavou.
    "Cože?" zaskřípal probudivší se Jindra.
    "Spi dál," uklidnil ho Jarka. "Až budeme o něčem hlasovat, zvednu ti ruku."
    Červenáček se zasmál. "Ty určitě, plantážníku. Minule jsi prospal i čtrnácté znovuzvolení Mirka vedoucím klubu!"
    *
    Když se Bohouš došoural do klubovny, byla už tma.
    "Tak cos vyslechl?" šťouchl do něj Bidlo hůlkou.
    Bohouš se dlouze, dlouze zamyslel.
    "To kdybych si pamatoval," vzdechl nakonec rezignovaně.

  • Obrázek uživatele strigga

    Pro vaše oči

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Kvůli němu. A kvůli ♫ ní. (Pustit. Prosím.)

    Drabble: 

    Prvních pár set let uteče jako voda.
    Učíte se, nacházíte přátele a získáváte první zkušenosti. Někdy na konci puberty to všechno vstřebáte a připadáte si, že už jste strašně staří.
    A tehdy se to stane poprvé. S tou změnou přijde touha po dálkách, touha, kterou neuhasí přátelé, rodina ani tisíce zbytečných slov.
    Během těch dalších stovek let si uvědomíte, že to všechno byl jen sen. Že je vlastně dost nanic být starý. Že chcete zůstat věčným dítětem.
    A pak najednou už nemůžete zpátky.
    A tak podobou mládnete, ale někde hluboko víte, že je pozdě.
    Pro vaše oči je pozdě určitě.

  • Obrázek uživatele strigga

    Konec zahálce: Veďte záchrannou stanici efektivně, smysluplně a bez stresu (výňatek z příručky)

    Úvodní poznámka: 

    "Pro všechny, kteří nás mají rádi, a obzvláště pak pro ty, kteří ne!"
    ~ kolektiv chovanců ZSZP

    Drabble: 

    SPOLEČNÉ PROCHÁZKY

    Pravidlo první: Společných procházek se nebojte. Je to zdravá, motivující příležitost k tmelení kolektivu!

    Blbost, kolektiv nejlíp tmelí perník. Ježibaba

    Hlavně ho mít po kom házet! Jim

    Ty tady vůbec nemáš co dělat, vtěrko. Ježibaba

    Pravidlo druhé: Potkáte-li na procházce někoho, neostýchejte se s ním chovance spřátelit. Uděláte první krok k jejich úspěšné nápravě!

    Posledně jsme potkali Old Shatterhanda. HAHAHAHAHA. Santer

    Pravidlo třetí: Na čerstvém vzduchu se daří slovním hrám!

    Jo, země město celkem šlo, dokud někdo do kolonky "jméno" nenapsal "Voldemort". Pracovník

    Šéfe, kde jste tuhle blbost vzal? Santer

    Zadarmo z Asociace. Kdyby radši posílali chlast. P.

  • Obrázek uživatele strigga

    Návštěva v Záchranné stanici záporných postav

    Úvodní poznámka: 

    Náhrada za korýše (téma č. 9), který jinak asi nevyženu z hlavy. A věřte mi, že svijonožky mít v hlavě nechcete! Ačkoli k psaní mě dokopala až chuť někoho jemně přizabít.
    Pro Esclarte, jako morální podpora. :)

    Drabble: 

    V Asociaci vymysleli "Koncept vzájemnýho sbližování". Na moji odpověď, na čem jedou, nereagovali, zato nám večer vlezla do dveří celá delegace klaďasů.
    Dušín zadeklamoval, že má pro nás přednášku o raku říčním. Rezignoval jsem.
    Otesánek první exponát okamžitě sežral. Santera při pohledu na Dušínovy popsaný papíry chytil rapl a vrhl se na ně. Baba zachránila obrázek račí stopy a šla vyrábět formičku na perník. Když se dostal ke slovu Sauron, kterýho zajímalo, jestli jsou klepeta dobrá zbraň, Dušín ho nazval nečestným a nesportovním, načež se všichni klaďasové odporoučeli.
    Pozitivní je, že tu nechali ty svý exponáty.
    Jsou naložený v lihu.

  • Obrázek uživatele strigga

    Intermezzo: kterak mé kouzelné já zachránilo situaci

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Z kompletních spisů Zlatoslava Lockharta.

    Drabble: 

    Mezi hrdinným soubojem s albánskou upírkou a dobou, kdy jsem zachraňoval makedonské vesničany před útoky lidožravých horských trollů, vyniká několik menších historek.
    V jedné zapadlé rumunské vísce mi vyděšení stařešinové sdělili, že prý mají ve vesnici zákeřného džina.
    "Chápu, že vás takové slovo muselo rozrušit," pravil jsem s porozuměním. "Máte zjevně na mysli ‚džína‘, což je nesprávný tvar slova džínsy. Jedná se o moderní mudlovský kus oděvu, který je jistě poněkud nevkusný, ale nebezpečný v žádném případě."
    Nádavkem jsem jim doporučil svůj oblíbený butik na Příčné, nejlepší londýnské obuvnictví a svého kadeřníka. Ovčí vlna vyšla z módy už před stoletím.

  • Obrázek uživatele strigga

    Na dobrou noc

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ehm. Bylo to silnější než já. :D

    Drabble: 

    Fred a George Weasleyovi ve třetím patře instalovali pyramidu z hnojůvek.

    Brumbál chodil dokolečka po pracovně a mluvil sám se sebou. Už tři hodiny.

    Kratiknot se dlouze, procítěně dloubal hůlkou v uchu.

    Zrzavý kocour slečny Grangerové velmi okatě nadbíhal paní Norrisové.

    Filch ve své pracovně láskyplně olejoval staré okovy.

    McGonagallová zvedla oči od práce, upřela je na famfrpálový pohár ve vitríně a po tváři se jí rozlil mimořádně škodolibý úsměšek.

    Hagrid a Maxime... proboha, ne, nechce vědět, co ti u toho stromu dělají.

    S tichým mlasknutím si vyloupl oko z důlku, otočil se na druhý bok a zhluboka si oddechl.

  • Obrázek uživatele strigga

    Arabela

    Úvodní poznámka: 

    Mockrát děkuji za podporu Esclarte, Terdě, Bilkis, Toře a Eillen. Bez nich bych se na to vybodla a nešla do vany a tohle by mě vůbec nenapadlo!

    Drabble: 

    Trvalo několik let, než si uvědomila, co musí udělat. Podvědomě to nejspíš věděla od samého začátku, doba věznění v ní ale zanechala stopy bezděčného strachu.
    Jenže teď byla Anglie jiná. Teď mohl magie užívat každý, úplně každý!
    Nad ránem byla jarní obloha ještě fialová a vzduch voněl, když vyšla z domu do kopců.
    Pak, aniž věděla, co dělá, rozpřáhla ruce. A prosila.
    Prosila zemi, aby jí dala svou pevnou, nezdolnou sílu.
    Prosila vítr, aby ji naplnil svým křikem.
    Prosila vodu, aby usměrnila svůj proud.
    Prosila světlo.
    A živly odpověděly.

    Stovky mil daleko rozčísl Temnotu kolem Jonathana Strange první sluneční paprsek.

    Závěrečná poznámka: 

    Já ji měla vždycky ráda :) a tak nějak podvědomě věřím, že s jeho (a Norrelovým) vysvobozením musela mít nakonec něco společného právě ona. Aťsi tomu třeba nic nenasvědčuje. :))

  • Obrázek uživatele strigga

    Plody trpělivosti

    Úvodní poznámka: 

    Promiňte, že zdržuju! Nějak jsem přehlídla Ariesino drabble a čekala, že to na mě padne až někdy během dneška, a taky nebyla u internetu a.. no, ale, je to tady! Drámo pokračuje, akce se rozjíždí. Butch číhá na dostavník.

    Drabble: 

    Maskování za kaktus se Butchovi nezamlouvalo, ale nedalo se nic dělat. Červená skála byla příliš daleko od cesty, aby se zpoza ní dal správně přepadnout dostavník. Natřený potupně nazeleno, s křídly zdviženými, předstíraje, že má bodliny, Butch čekal. V duchu proklínal toho pokachněnýho reverenda, ale nahlas nic neřekl. Proklínat reverendy se nevyplácí.
    Čekal. A čekal. Strašlivě se potřeboval podrbat, ale hrdinně vydržel.
    Pak zaslechl sirénu a došlo mu, že se maskoval naprosto zbytečně, protože dotyčná siréna, okouzlující mladá žena, nejela v dostavníku, nýbrž visela opodál na stromě a pěla ostošest, aby ji sundali dolů.
    Krucinál, pomyslel si Butch, napálili nás!

  • Obrázek uživatele strigga

    Od rána do noci

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nejdřív plakala.
    Slunce vycházelo a zacházelo a ona plakala a nemyslela na nic, jen na to, jak je v tom ohromném vesmíru strašlivě sama.
    Potom spala.
    Motýli přilétali a ona o nich nevěděla, a vesmír plynul okolo, nekonečný a širý.
    Pak se probudila.
    Slunko ji polechtalo na okvětních lístcích a ona se poprvé rozhlédla okolo sebe. A uviděla krásný, zanedbaný, slzami smáčený svět. A napadlo ji, kolik ještě nádhernějších světů musí tam daleko být.
    Ten večer se rozhodla, že už nikdy nebude plakat. Že bude silná. Že počká, i kdyby měla čekat stovky let.
    Tu noc poprvé uslyšela zvonit hvězdy.

    Závěrečná poznámka: 

    Omlouvám se Lee, která na tenhle fandom psala taky, ale už to mám pár hodin napsané a.. mám pocit, že ji tu prostě chci mít. Protože na ni myslím od té doby, co jsem o ní předloni o Vánocích psala. (To jen kdyby to někoho zajímalo, není to nijak důležitý.) A protože.. no, protože mi přirostla k srdci víc, než bych kdy čekala.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Vzpoura v Záchranné stanici záporných postav

    Úvodní poznámka: 

    Pardon. Nešlo odolat. :D

    Drabble: 

    Včera jsem sebral odvahu a na večerní terapii vytáhnul vyhlášku od Asociace, podle který se musím kvůli snižování rozpočtu jednoho z nich zbavit.
    Santer se ušklíb, "To nebude problém, šéfe," vytáh pušku a nadšeně ji namířil na Vlka.
    Než jsem se vzpamatoval, Santer vystřílel zásobník, Sauron si s vítězoslavným řevem narval na prst těsnicí kroužek od vodovodu a Voldemort máchal nohou od židle a ječel nějaký kletby na Otesánka, kterej mu žral kotník.
    Ježibaba se rozpřáhla lopatou, vysklila okno a distingovaně řekla: "Tak dost. Musí existovat i jiné řešení."

    Tak jsem zdeptaně prodal všechnu vodku.
    Do háje s nima všema.

  • Obrázek uživatele strigga

    Dopisy domů

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nic konkrétního, vlastně jakákoli velká i malá válka. Vlastně je to jednoduchoučký, jen.. to nějak muselo ven.

    Drabble: 

    Odění do oceli
    píšeme že jsme celí
    že jsme se ještě nerozpadli v prach

    Že ještě po nás střílí
    že docházejí síly
    srdce rozbíjí bimbam na poplach

    Píšeme něžná slova
    pokoušíme se schovat
    pod jejich tenkou roušku z papíru

    A kdo si vína zavdá
    tomu ta děvka pravda
    ušije duši rubáš na míru

    Když večer poklekáme
    na chladný tvrdý kámen
    rty šeptaj přerývanej otčenáš:

    Propůjč nám ještě zítra
    jedinej příslib jitra
    a naše hříchy, Pane, smaž

    A když nazítří zrána
    naděje lichá, planá
    odnáší kamarády na marách

    odění do oceli
    píšeme že jsme celí
    a pomalu se rozpadáme v prach

    Závěrečná poznámka: 

    (A když to mělo 107 slov, bylo to lepší, málem jsem u toho zkracování přišla o nervy!)

  • Obrázek uživatele strigga

    Poslyš...

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Poslyš, už se přece jen známe nějakou dobu," zamrkala blondýnka, "a já vím, že máš spoustu tajemství a tak, ale... vážně mi to nechceš říct?"
    Zatvářil se rozpačitě. "To ti to takhle nestačí?"
    *
    "Poslyš, já vím, že pořád myslíš na ni," řekla tmavovláska, v očích těžko skrývaný smutek, "ale možná by ti pomohlo, kdyby ses... víc otevřel. Řekl mi třeba svoje..."
    "Ne."
    *
    "Poslyš..." řekla zrzka, a bylo to přesně to poslyš, které tak dobře znal.
    Zavrtěl hlavou.
    "Tak dobře," kývla, a dál se neptala. "Myslím, že jména zas tak důležitá nejsou."
    Usmál se.
    Donna jediná mu z nich všech rozuměla.

    Závěrečná poznámka: 

    Snad se do toho tématu ještě vejdu. No, a když ne, taky neumřu. Konečně jsem jednou zase prostě ráda, že jsem si to mohla napsat. :)

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Z Denního Věštce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Náhrada za téma č. 2, Les náhod.
    (A upozorňuju grammar nazis, že je to bude bolet.)

    Drabble: 

    Poté, co na veřejnost unikly informace o nedávném hromadném úroku Smrtijedů na miniserstvu kouzel, si mnozí kladou otázku, zda není čas začít panikařit. Nově zvolený ministr kozel Rufus Brousek (51) však čarodějnou komunitu uklidňuje. "Co se stalo, stalo se," zaznělo v úterý večer v jeho inauguračním proslovu. "Nyní je na očanech, aby dali najevo vůli a odhlodání nenechat se vlnou paniky strhnout, a na zátupcích ministerstva, aby si poradili s obalovanými Smrtijedy."
    V rozporu s tímto prohlášením však ministrem najatí odporníci již předložili novelu bezpečnostního zákona, kterou by měl v úterý chválit zvláštní výbor.
    Více na stranách 3 až 5.

    Závěrečná poznámka: 

    Tímto bych ráda poděkovala svému zaměstnání a svým kolegům, kteří si už dva roky pečlivě vedou stále se rozšiřující seznam novinářských perliček, který mi při psaní tohoto drabblete byl v mnohém nápomocen. Vlastně ve všem. Kromě jednoho. ;)
    Mimochodem, našel někdo všech devět "náhod" na první pokus? :D

  • Obrázek uživatele strigga

    Až naprší a uschne

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak já to teda řeknu.

    Drabble: 

    Píše se rok 2040. Před sedmi lety se auta hromadně zvedla do vzduchu a vzduch je začal taky pohánět. Po třetí světový lidem vůbec došlo, že ničit si planetu, když ta záložní nebude ještě dvaašedesát let obyvatelná, není nejlepší nápad.
    Taky průměrná délka života je vyšší. Prej jsem staromódní, když se taky neomlazuju, ale mě už nezměníte. Jedinej můj ústupek pokroku jsou ty nový počítače. Je to těžký, ale chci s tím umět. Musím.
    Obzvlášť dneska to potřebuju.
    *
    "Mami?"
    "Ale, nech ji, není s ní řeč."
    "Cože?"
    "Je první duben, zapomnělas? Celej den aktualizuje a počítá kachničky, jako každej rok."

    Závěrečná poznámka: 

    Protože je to tak obvious, až to zatím nikdo přímo nenapsal. Ale já myslím, že by někdo měl. Protože já na tohle nikdy stará nebudu! *vzdorovitě* :))
    A teď jdu konečně dohnat celý den bez komentování! *chytá Pavlovův reflex*

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Bitva čtyř armád

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak se mi zdá, že zase začínám nějakou kapitální békovinou.
    Ne že byste ode mě čekali něco jiného, co. :D Ale mně to už dva dny nejde z hlavy, vážně!

    Drabble: 

    Až na ten podivný zvuk bylo vše v pořádku. Skřetové útočili, lidé, elfové a trpaslíci se semkli k obraně...
    "Orli!" vzkřikl Bilbo podle scénáře, "přilétají or..."
    Nedořekl, protože ho doslova zasedlo cosi obrovského, kovového a díkybohu dutého.
    Nastalo naprosté ticho. Legolasův digitální šíp zamrzl v letu. Gandalf němě zíral.
    "Jsme tu správně?" zazvonila Maruška Týnská.
    "Bohajeho, Maruš," vyvrátil Zikmund srdce vsloup, "rozhlídni se, připadá ti tohle jako Řím?"
    "Ten pták nám normálně kecal!" rozohnil se starobylý zvon v předních řadách.

    O pár mil dál proletěl Gwaihir s armádou orlů dírou v časoprostoru. Nazítří byli spatřeni, jak se opalují na Seychelách.

    Závěrečná poznámka: 

    Hurá, DMD je zpět! <3 Strašně se na vás na všechny těším!
    P.S. - Taky vám vždycky přišlo, že se na ty orly až moc spoléhá?

  • Obrázek uživatele strigga

    Jak jsme slavili Vánoce v Záchranné stanici záporných postav

    Obdarovaný: 
    Carmen

    Bonuz pro Carmen. Nějak nešlo odolat.

    ZSZP všem přeje šťastné a veselé! :)

  • Obrázek uživatele strigga

    Danajský dar

    Obdarovaný: 
    Erys

    Milá Erys, přeju Ti krásné a klidné svátky vánoční! A mám pro tebe několik zpráv, než se pustíš do čtení:

  • Obrázek uživatele strigga

    II. Židle

    Židle

    Fandom: Originální (ještě se to tak dá brát. Od příští části, jestli ji někdy napíšu, to půjde sotva.)
    Rating: stále se nic drastického nekoná

  • Obrázek uživatele strigga

    I. Tápu v mlze

    Tápu v mlze

    Fandom: Originální (zatím. Čtěte Poznámku. Já za to nemůžu..)
    Rating: nic drastického se konat nebude

  • Obrázek uživatele strigga

    Nikdy ne tak úplně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak tady čtu, jak nad tím výběrem všichni přemýšleli, volili vylučovací metodu a podobně.. a říkám si, že já přemýšlet vůbec nemusela. Měla jsem jasno od chvíle, co jsem ho napsala.
    Protože jsem letos napsala spoustu věcí, ale hrozně málokdy jsem v tom byla doopravdy já. Mý životní přesvědčení, odraz věcí, kterýma se řídím a bez kterých bych nemohla žít. Vlastně jenom jednou jedinkrát.
    Tak tady mě máte. Se vším všudy, celou.

    Věnovaný bylo, je a bude Carmen. Na téma Naděje umírá ráno - název drabblete se vztahuje přímo k němu.
    A stejně je zajímavý, jak se mi každý rok rozšiřuje záběr fandomů, ale ve výběru mám vždycky něco z toho, kvůli kterýmu jsem sem kdysi přišla :)

    Drabble: 

    Probral se schoulený a nahý na mokrém jehličí. Bolest, zima, vyčerpání, přesně v tomhle pořadí. Zmrzlými kostmi prostupuje třas, víčka jsou pevně semknutá.
    A potom vzpomínky. Na uplynulou noc: na to, jak ta troška bláznivé naděje, kterou měli, pohasla kvůli němu.
    Schoulil se ještě víc.
    Neslyšel měkký šustot tlapek.
    Něco lehounkého na něj spadlo a celého ho přikrylo. K vlastnímu údivu se nepolekal, nebyl to nepříjemný pocit: plášť? Otevřel oči.
    Nad ním se skláněla důvěrně známá postava, jiskřičky v očích, na tváři úšklebek. Tichý, štěkavý smích.
    "Nemyslel sis, že bych tě tu nechal po úplňku jen tak ležet, že ne?"

    Závěrečná poznámka: 

    A protože k němu patří i tahle poznámka, doplňuji ještě jednou neviditelnou závorku nesnesitelné idealistky :)
    (Vždycky mi bylo líto, jak Rema nechali po té noci na konci třetího dílu se v tom vykoupat. Probrat se sám někde v Zapovězeném lese, vrátit se po svých do hradu, když jeden může sotva chodit. A vždycky jsem věřila, že Sirius by tohle udělal: někdo, koho žádná rizika nikdy nezajímala, že by nechal jediného přítele po úplňku samotného a v nouzi, zvlášť když dávno věděl, jak zlý tyhle noci jsou? Hloupost. Jo, jasně. Jsem idealistka. A miluju naději. Už mě nezměníte :))

  • Obrázek uživatele strigga

    Devět, co voní dálkami

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem si myslela, že letos žádný výběr neudělám, protože jsem toho přečetla mnohem míň než loni a přišlo by mi to nefér a tak.. a pak jsem zjistila, že mám v Oblíbených spoustu věcí, co jsou mojí duši hrozně blízký. A stojí za to se o ně podělit.

    Jsem duší tulák. Po horách, po kopcích, po pláních.. nikde a nikdy, a zároveň všude a vždycky doma. A když se nemůžu toulat doopravdy, toulám se aspoň v nejrůznějších světech, čtyřiadvacet hodin denně.
    Každé z těchhle devíti voní dálkami jinak. Někdy jde o skutečnou dálku; jindy o čas, který uplynul a už se nevrátí. Ale ve všech to je.

    Drabble: 

    První, naprosto uhrančiví Poutníci od Terdy. Nebojte se, že neznáte Skřivánka. Tohle vám pronikne do duše, ať přicházíte odkudkoliv.
    Druhé, Stráž u mrtvého rytíře od Alasdaira MacColly. Protože jeho fandom mě fascinuje a tenhle kousek je tak neskutečný obraz, vizuální vichřice. A má pozitivní konec.
    Třetí.. víte, kdybyste někdy hledali návod, Jak přečkat zimu, zeptejte se Amaranty.
    Čtvrté, od myday, mě stejně jako tahle Holka z metra prostě odneslo beznadějně pryč. Protože takové potkávám taky. A všichni je potkáváme.
    Páté patří Mivce a jednomu z nejúžasnějších příběhů, co jsem tu letos měla tu čest si přečíst. A drabbleti, které mě z něj vnitřně zasáhlo asi nejvíc. Protože v něm nejsou jenom dálky, ale taky touha po domově, kterou každý tulák zná. Protiklady.
    Šestá je Rebelčina Tichá poklona. Protože to cítím úplně stejně.
    Sedmé je o cestách. O těch, kterých jeden lituje, a o těch, kterých ne. Nedoceněná Cesta prokletých od Iantoucha.
    Osmé je pro mě nejnádhernější zpracování Vyprané kočky. Protože jsem ani nevěřila, že to někdo takhle dokáže. A protože tyhle dálky jsou pro mě jedny z nejniternějších. Juliina Modrá vůně.
    A konečně deváté je jedno, které mě naprosto okouzlilo. Protože je v něm taková láska, jakou člověk umí vyjádřit jen k něčemu, co je s ním srostlé až na kost. Gwendolína a Místo plné hvězd.

  • Obrázek uživatele strigga

    Záchranná stanice záporných postav se odmítá loučit

    Úvodní poznámka: 

    Bylo to skvělý. Dík. Mě ten konec dubna vždycky tak dojímá, že nevim, co říct. :D

    Drabble: 

    V záchvatu totální naivity jsem vymyslel, že bude dobrý rozloučit se se čtenářstvem.
    Vlci na dopis zhnuseně otiskli tlapu.
    Santer neodolal a kus papíru si utrh.
    Sauron napsal "TRHNĚTE SI, DVEŘNÍK", což bylo jediný, co na dopise zůstalo, poněvadž Voldemort zasyčel, že nic nenapíše, a ježibaba se urazila, že neposíláme perník.
    Otesánkovi jsme rozžvejkaný psaní doslova vyrvali ze chřtánu.
    "Tak tohle fakt nikam nepošlem," zhodnotil jsem depresivně.
    "Si to tak neberte. Stejně se zas vrátíme," ušklíb se Jim, kterej tam sice neměl co dělat, ale aspoň to od něj znělo přesvědčivě.
    Sauron souhlasně praštil dveřma.
    Někdy je stejně všechny miluju.

    Závěrečná poznámka: 

    A možná dřív než za rok! :)

  • Obrázek uživatele strigga

    Z dodatků k nejnovějšímu vydání průvodce magií v Celetné

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Objekt je skutečný, událost taky (nedávná, možná jste zaznamenali) :)

    Drabble: 

    Takzvaná "Úniková židle" nad schodištěm naproti učebně 210 nezískala své jméno nadarmo: pozornosti badatelů unikala až do roku 2015, kdy ji v souvislosti s hrozbou teroristického útoku zaznamenal mudlovský student.
    "Nikdo nevěděl, co se děje," vypověděl před aplikací paměťového kouzla. "Někomu přišel mail, někomu ne, učitelé nikde, a najednou vidím toho chlápka. Proletěl chodbou, přeskočil zábradlí, sednul na tu židli a zničehonic tam nebyl."
    V kouzelnických kruzích tak přirozeně vyvstala otázka, zda údajný teroristický útok neměl magické podhoubí. Vyšetřovatelé ovšem mlčí a jediným známým pokusem o zopakování popisovaného kousku zůstává akce Alberta "sebevraha" Fouska, který je od jejího provedení nezvěstný.

    Závěrečná poznámka: 

    (P.S.: Ještě se ovládám a necpu tam místo vyšetřovatelů Vyšehrad :D)

  • Obrázek uživatele strigga

    Ukolébavka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Eehm. Já se pokoušela napsat něco na Stanici, opravdu, ale když mně to žertování vůbec nejde přes prsty. Tak takhle. Netuším, jestli mi to projde, jestli je v tom vidět téma.. ale asi jsem si to nějak potřebovala napsat. (Jasně, protože někdo se mi zase vetřel do drabblete, aniž by tam původně měl být! *obviňující prst směr proužkovaný sako*)

    Prosím, patří k tomu hudba z mýho nejoblíbenějšího filmu.

    Drabble: 

    Vesmírné ticho. Tma, sametová jako jarní noc. Hvězdy se mírně třpytí, TARDIS tiše tančí prostorem. Nic tu chvíli neruší. Mlhovinou zní ukolíbavka jak vánek ze vzdálených kopců.

    HLAS 1: Spi, příteli, a neotvírej oči
    Vesmír se sám teď chvíli bude točit
    neměj strach, neboj, nic se neroztříští
    a jestli snad, spraví to ráno příští.

    HLAS 2: Spi, příteli, a dej ať sny tě těší
    a vše, co nikdo jiný nevyřeší
    přenech teď chvíli lidem světa dole.
    Netrap se tím, co ráno bude bolet!

    HLAS 1: Spi, příteli, a nemysli už na nic.
    Čeká tě ještě tolik příštích stanic
    tolik útěků, tolik chvilek štěstí
    ať zpívají ti hvězdy na pelesti

    o pravdě o sobě, s níž se tak bojíš žít.
    O pravdě, která ti věčně bere klid!
    Krásná je, strašná, všechno dohromady
    o všech planetách co už nejsou tady

    a o té, jejíž smrt je tvoje vina.
    Na Gallifrey už nikdo nevzpomíná
    jediné zrnko, co z ní zbylo, jsi ty
    a smutek věčně za očima skrytý.

    HLAS 2: Někdy je s pravdou strašně těžké jít dál.
    Tak spi, příteli, a ne abys to vzdal.

    Mlhovinou doznívají poslední tóny, trylek je stále tišší, až nakonec umlká docela. Doctor se ze spánku usmívá.

  • Obrázek uživatele strigga

    Před velkou cestou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Mě už prostě napadaj jenom samý hovadiny. :D

    Drabble: 

    "Tak kde je?" zahučel Ori.
    "Říkal, že přijde," odpapouškoval Glóin, za poslední hodinu pošesté.
    "My víme!" zavyl Balin a přetáhl si přes uši kapuci.
    "Zbývá mi poslední sousto," informoval všechny Bombur. "Jestli do minuty nepřijde, na žádnou cestu s ním nejdu."
    Kili vyvrátil oči vsloup. "Vy děláte, jako byste Thorina neznali. Ten přijde pozdě, jen aby nám dokázal, že může."
    "Promiňte," ozvalo se zpoza kamene, "sháním pár lidí do filmu, konkrétně sedm kusů vaší velikosti. Jednalo by se o bydlení v chaloupce s příjemnou dívkou, slušný honorář, jídlo zdarma..."

    Když Thorin konečně dorazil, našel trpaslíků jen pět.
    Tak čekali dál.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Jak to všechno začalo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Já už nemůžu :D

    Drabble: 

    Jednou pán, co ztratil brejle, narazil do něčeho modrého, a pak najednou bác, propadl se dveřmi do neznáma. Než se stačil náležitě vyděsit, už ho oprašoval chlapík v proužkovaném obleku, prý hlavně prosím vás nezačněte, že je uvnitř větší, jsem tady kvůli tomu seriálu, nejsem z toho zrovna paf, ale TARDIS prý naroste nový, tak tady ho máte, a než se pán vzpamatoval, seděl zas na trávě sám s naditou kapsou.
    No a pak ho potkaly dvě děti, našly mu brejle, on neměl nic na oplátku, tak vytáhl to sluchátko, a chvíli nato se vysílaly první díly Macha a Šebestové.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Nikdy ne tak úplně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pro Carmen, protože, jak jsi sama řekla, tohle ani nikomu jinému věnovat nemůžu. Protože je to o těch, o kterých si píšu jednou až dvakrát za celé DMD. Omlouvám se, stejně jako loni je to i teď niterná srdeční záležitost :)
    Název tak nějak malinko doplňuje název tématu.

    Drabble: 

    Probral se schoulený a nahý na mokrém jehličí. Bolest, zima, vyčerpání, přesně v tomhle pořadí. Zmrzlými kostmi prostupuje třas, víčka jsou pevně semknutá.
    A potom vzpomínky. Na uplynulou noc: na to, jak ta troška bláznivé naděje, kterou měli, pohasla kvůli němu.
    Schoulil se ještě víc.
    Neslyšel měkký šustot tlapek.
    Něco lehounkého na něj spadlo a celého ho přikrylo. K vlastnímu údivu se nepolekal, nebyl to nepříjemný pocit: plášť? Otevřel oči.
    Nad ním se skláněla důvěrně známá postava, jiskřičky v očích, na tváři úšklebek. Tichý, štěkavý smích.
    "Nemyslel sis, že bych tě tu nechal po úplňku jen tak ležet, že ne?"

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje neviditelná závorka nesnesitelné idealistky:
    (Vždycky mi bylo líto, jak Rema nechali po té noci na konci třetího dílu se v tom vykoupat. Probrat se sám někde v Zapovězeném lese, vrátit se po svých do hradu, když jeden může sotva chodit. A vždycky jsem věřila, že Sirius by tohle udělal: někdo, koho žádná rizika nikdy nezajímala, že by nechal jediného přítele po úplňku samotného a v nouzi, zvlášť když dávno věděl, jak zlý tyhle noci jsou? Hloupost. Jo, jasně. Jsem idealistka. A miluju naději. Už mě nezměníte :))

Stránky

-A A +A