Moje články

  • Obrázek uživatele Erendis

    Zmarchrobův nový projekt

    Drabble: 

    Drazí absolventi Koleje pro výcvik pokušitelů a další juniorští pokušitelé,

    vítám vás na informačním setkání k projektu, jehož vedením mě pověřil Náš Otec v Hlubinách. Pro zajištění stálého přísunu potravy je nezbytné, abychom koordinovali svůj postup - alespoň co se pacientů týče. V příštích dnech budou proto čtyři z vás vybráni a přiřazeni čtyřem pečlivě vybraným pacientům. Jejich údaje máte ve složkách. Vaším úkolem je nejen navrhnout strategii, jak tyto pacienty spolehlivě poslat naším směrem, ale také, jak z nich učinit naše skutečné prostředníky, skrze které se přiblížíme svému ultimátnímu cíli: vypořádat se s těmi duchovními zvířaty i se samotným Nepřítelem.

    Závěrečná poznámka: 

    Schválně, jestli letos vydržím...

    Připravovaný seriál volně navazuje na sérii drabblů o Zmarchrobově neteři Dezinvektile z roku 2019, psaný tehdy pod identitou Strýc Zmarchrob.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Old Shatterhandovo tajemství

    Drabble: 

    Jestli jsem opravdu napsal všechny ty knihy o mé osobě? Ani jednu. Bylo to tak, že jsem před lety potkal mladíka. Ztracenou existenci, čerstvě propuštěného z vězení. Měl ale literární talent. Dohodli jsme se, že mu odvyprávím svá dobrodružství a on podle nich bude psát knihy. O honorář se podělíme.
    Že píše v ich-formě, mi připadalo logické.
    Trochu mě vyvedlo z míry, když mě v knihách začal označovat za spisovatele. A když jeho popis mého vzhledu odpovídal spíš jemu samotnému.
    Ale postavit si vilu s mým jménem a vydávat se za mě v reálném životě, to si vážně mohl odpustit.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Komunitní klub klaďasů

    I klaďasové jsou jen lidé (nebo také nelidé). Ve světě cynických čtenářů, kteří se jim střídavě vysmívají za přílišnou dokonalost a střídavě jim omlacují o hlavu každou chybičku, si občas potřebují odpočinout. Proto si založili Komunitní klub klaďasů (nezkracovat, prosím). Stálé osazenstvo klubovny tvoří předseda, jehož jméno není třeba vyslovovat, Old Shatterhand, toho času v důchodu, jeho kanonická manželka, které neřekne jinak než Drahoušek, a Jean Valjean. Na návštěvu je zván a vítán každý.
    Ale pozor, pokud by chtěl dělat nepořádek, pozná, že Old Shatterhandovy pěsti nezměkly věkem.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Po stopáté už je to nuda

    Drabble: 

    Někteří lidé prostě nesnesou představu skutečné či zdánlivé nevinnosti. V nejhorším případě to končí násilím. V lepším, ale pořád ještě ne dobrém, jen záchvaty exhibicionismu.
    Předseda by o tom druhém mohl sepsat dlouhé paměti. Jakmile se trochu oteplí, snad aby se sám ani nehnul z klubovny. Stahují se na něj jako masařky na kus hovězího. Zrovna nedávno jsme jednu takovou museli odvézt k doktorovi, protože během nevyžádaného striptýzu na lesní pasece upadla holým pozadím napřed přímo do mraveniště. Plného zrzavých mravenců.
    "Je mi skoro třicet," prohlásil předseda unaveně cestou zpátky. "To si opravdu myslí, že jsem nikdy neviděl nahou ženu?"

    Závěrečná poznámka: 

    Chjo, tohle měl být původně takový zábavný fandom...

  • Obrázek uživatele Erendis

    Quid pro quo

    Drabble: 

    Začalo to v pondělí, když někdo neznámý nabrousil Drahouškovy ztupené šicí nůžky.
    V úterý se objevila lupa, námi již dlouho považovaná za ztracenou.
    Ve středu několik tenkých jehel, dokonale zbavených nečistot.
    Ve čtvrtek dotyčný vyleštil starožitný mosazný náprstek, že se leskl jako maličké vypouklé zrcátko.
    V pátek byl nalezen seřízený a promazaný náš dlouho nepoužívaný šicí stroj.
    V sobotu se neznámý dělník přihlásil o mzdu. Velký černý mravenec přivlekl před naše užaslé zraky všechny dříve opravené propriety a také útržek červené látky s drobnými černými puntíky. S uvázaným párádním šátečkem, který mu Drahoušek ušila, pak vesele odpelášil kamsi do lesa.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Zábava pro společnost

    Drabble: 

    "Postel bejvalky! Zvlášť, pokud by tam byl i její manžel!"
    "Záchytka! Pracuje tam totiž tchán!"
    "Gauč někoho z těch lidí, kterým dlužím prachy!"
    Hlasitý řehot našich hostů, skupinky turistů kdovíjak k nám zabloudivších a teď se tu schovávajících před dešťovou přeháňkou, se rozléhal místností. Dosmáli se a otočili hlavy k Jeanovi.
    "Jsi na řadě, dědo! Jaký je tvoje místo? Notak, nekaž nám srandu."
    Jean mlčel. Z jeho výrazu bylo jasné, že se mu protiví lhát, ale pravdu říct nechce.
    Moc dobře jsem ho chápal. Když máte s probouzením na opravdu hnusných místech nemalé zkušenosti, nepřipadají vám podobné otázky příliš vtipné.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Pomocníci

    Drabble: 

    Našel jsem je pod dubem. Předsedu, Jeana a dva podivné nosaté chlápky v montérkách. První měl červenou a druhý žlutou mikinu. Všichni společně se dívali do rozsáhlé koruny stromu.
    "Chtěli jsme s Jeanem opravit tu uvolněnou kliku od vchodovýcb dveří," vysvětlil mi předseda. "Objevili se tihle dva... plantážníci a hned, že nám určitě pomůžou, že mají s opravami spoustu zkušeností. Nedali si říct." Věnoval oběma pohled, který měl obvykle vyhrazený pro fanoušky Bratrstva kočičí pracky.
    "Klika je teď na několik kusů, dveře budeme muset raději vyměnit a červík - nechápu, jak se to povedlo - jim dokonce obloukem odletěl až tam nahoru."

    Závěrečná poznámka: 

    Červík se říká také typu šroubu bez hlavice. Používá se mimo jiné právě do klik.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Nespravedlnost světem vládne

    Drabble: 

    "Vůbec to není fér," brečela si u stolu do kakaa drobná holčička, zatímco Drahoušek pekla čokoládovou bábovku, předseda chystal na stůl výběr všech našich deskových her a Jean vyřezával z kusu dřeva panenku - vše, aby ji přivedli na jiné myšlenky. "Babičce vlezl do chaloupky, sežral ji, pak i mě spolknul... Kdyby nás myslivec nezachránil, jsme dočista mrtvé! A oni ho teď vyšetřují, prý kvůli utý-utýrání chrá-chráněného ži-živočicha."
    Utřela si nos do rukávu.
    Podal jsem jí kapesník. "Určitě to dobře dopadne. Ten vl.."
    "Nemluvte o něm!" vypískla a stáhla si přes oči červený čepec. "Nebo přijde sem!"
    Venku se ozvalo zavytí.

    Závěrečná poznámka: 

    Přísloví je pochopitelně "My o vlku, vlk za humny."
    Jen jsem se teď dočetla, že nejde o přísloví, nýbrž o pořekadlo. Tak snad bude uznáno.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Klub se rozšiřuje

    Úvodní poznámka: 

    Tentokrát to není moc veselé.

    Drabble: 

    Postarší bělovlasý muž se na louce nad klubovnou objevil jednoho jarního dne. Překvapeně zamžikal, lidské obydlí tak hluboko v lesích zjevně nečekal. Pozvali jsme ho dál.
    Nejdřív posmutněle mlčel. Pak z něj vypadlo, že má dceru. Adoptovanou. "Stalo se s ní něco?" účastně se zeptala Drahoušek.
    "Vdala se. Její manžel mě nemá rád." Vzdychl. "Byla mi vším. Jako by se mi přetrhl život. Není to poprvé. Jen tentokrát nemám, čeho se chytit jiného." Povzdechl ještě jednou. "Máte tu krásný sad. V mládí jsem prořezával stromy."
    "Nemáme nikoho, kdo by se o něj staral," pohotově prohlásil předseda. "Nechcete u nás zůstat?"

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Co se v mládí naučíš

    Drabble: 

    Zatímco jsme se zařizovali, Drahoušek si prohlížela novou klubovnu se směsí radosti a obav. "Je to tu krásné," svěřila se mi, "ale dost velké. Nejsem už nejmladší a tohle všechno nezvládnu udržovat čisté..."
    "Neboj se, drahá," ujistil jsem ji rázně, "tvé ruce se žádného hadru nedotknou." Na důkaz svých slov jsem popadl koště a dal se do uklízení.
    Po dvou hodinách mi koště z rukou jemně vyprostil předseda s tím, že já jsem prý sice studoval jazyky klasické, evropské, americké i orientální, historii, zeměpis, geologii, botaniku, zoologii, astronomii, matematiku, techniku a medicínu, ale jeho zase doma naučili zametat a vytírat.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Kupujeme klubovnu

    Drabble: 

    "Vy chcete tu chalupu, co prodávám?  Na co? A co jste vlastně zač? Komunitní klub klaďasů? Jako KKK? Proč to nemám zkracovat? Jak chcete platit? Je vám jasné, že z ceny neslevím ani halíř? Si myslíte, že tomu vašemu spolku někdo dá hypotéku? Že můžete složit celou částku hned? Kde jste ty peníze vzali? Nevletí sem kvůli tomu faúčko?"

    Až pozdě večer v posteli jsem Drahouškovi přiznal, že takhle jsem se v životě zpotil jen třikrát: když jsem umíral žízní v Llano Estacado, když jsme s Halefem uvízli uprostřed solného jezera Šot el-Džeríd a když jsem projížděl hořícím petrolejovým údolím.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Jak to všechno začalo

    Úvodní poznámka: 

    Letos jsem na začátek DMD zapomněla jako na smrt, a prošvihla tak první téma, "Po hlavě". Přitom se mi krásně hodilo na úvod nového fandomu. Ještě, že první bonus je tak brzy. Tímto je tedy nahrazuji.
    Bez uzardění přiznávám, že inspirací mi byla úžasná Záchranná stanice záporných postav. Takže tímto děkuji Strizze a všem, kdo se na ZSZP podílejí.

    Drabble: 

    Záporákům je hej. Stačí jim pohladit koťátko (co na tom, že je pak utopí), zafňukat, jak jim hrdinův otec kdysi rozšlapal bábovičku, a každý je lituje, omlouvá, záchranné stanice staví... To poslední je tedy záslužná činnost, přiznáváme. Výsledek však týž: padouši si hoví v teple, my prochládáme venku v dešti.
    "Fňukáním nic nevyřešíme, plantážníci," prohlásil jednoho dne budoucí předseda. Tak jsme se do toho vrhli. Založili jsme Komunitní klub klaďasů. (Nezkracovat prosím.) Útočiště pro...
    Víte, my jsme ti hodní. Nevyhodíme nikoho. Pokud se chová slušně. Pokud ne, vyřídím to s ním já.
    Říkávali mi Old Shatterhand a dělám tu vyhazovače.

    Závěrečná poznámka: 

    Myslím, že předseda Klubu je jasný.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Dalších 17 opomenutých

    Úvodní poznámka: 

    Druhá (a větší) polovina výběru, jehož první část můžete najít zde.

    Řazeno opět chronologicky.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Třináct oblíbenců, které ještě nikdo nezmínil

    Úvodní poznámka: 

    Zde předkládána první část výběru stoslůvek, které měly štěstí, že zároveň
    1) se mi opravdu líbily,
    2) jsem je četla online s dostupnou funkcí "Přidat drabble do oblíbených" a
    3) na existenci takové možnosti jsem si vzpomněla,
    ale které zároveň měly tu smůlu, že je všichni dosavadní výběrčí přehlédli.

    Řazeno chronologicky.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Hon nekončí

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Vlastně mohl holce poděkovat. Kdyby nebudoval štít proti jejímu kouzlu, nikdy by ho nestihl nastavit padajícímu stropu. I tak se cítil, jako podlaha sálu po tancovačce. Pár žeber prasklo.
    Nedbaje na zranění došel k místu, kde pod kusy skály leželo jezírko.
    Nedbaje na nebezpečí se k němu začal vytrvale propracovávat. Proud tříštivé magie viděl, ale musel se přesvědčit sám.
    Našel – maličký úlomek, snad jediný dostatečně velký pro lidské oko.
    Vzal ho do ruky. Soustředil se.
    Pochopil. Pustil tu cetku na zem. Rozesmál se
    Ne na dlouho. Čeká ho další cesta. Nakonec bude pánem krystalu on.
    S nikým se dělit nebude.

    Závěrečná poznámka: 

    A jsme na konci. I když ne moc šťastném - klaďas utřel hubu (a ani o tom neví), šedá postava si zadělala na pořádný průšvih (a také to neví) a záporák se oklepe a půjde jí ukázat, proč ho nazývám záporákem.
    Děkuji všem, kdo můj výtvor četli či dokonce komentovali. Psát jsem se jej rozhodla vysloveně na poslední chvíli - ač v hlavě existoval již dávno - a podle toho tak trochu vypadá.

  • Obrázek uživatele Erendis

    Některé záhadami zůstanou

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „Musel tam zůstat.“
    Nebyla si jistá. Ale nechtěla, aby se vracel zpátky.
    V promočeném oděvu se otřásla zimou. „Uklouzla jsem a spadla do vody.“ Doufala, že se v tom nebude vrtat.
    Rozdělával oheň, nedíval se na ni.
    „Víš, co bych rád věděl? K čemu vlastně ten krystal měl být. Všichni se vždycky shodovali, že k ničemu dobrému a lecčemu nedobrému. Přesně to nikdo nevěděl. Tak už na to nepřijdou.“
    Po chrastí se rozběhly plameny.
    „Tys to chtěla vědět, že? Vždycky jsi chtěla všemu rozumět.“
    Kývla. Oči sklopené.
    Přiměla se nesáhnout do kapsy se schovaným pokladem. Drobným zelenavým kamínkem připomínajícím olivín.

    Závěrečná poznámka: 

    A některé ne. Ale ne letos.
    (Pro jistotu: záhadou vesmíru je zde použití tajemného krystalu.)

    Následuje: Hon nekončí

  • Obrázek uživatele Erendis

    Finále z pohledu krápníků, aneb kdo se směje...

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Ven z toho

    Drabble: 

    Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plác! Zásah! Checht! Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plác! Zásah! Hehe! Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plác! Zásah! Hihi! Kap. Kap. Plác! Zásah! Chichi! Kap. Kap. Kap.
    Žbluňk. Dup. Cup. Dup. Cup. Cák. Cák.
    Klep. Klep. Klep. Trh! Ťuk.
    Dup. Cup. Dup. Cup.
    Žbluňk.
    Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plesk. Zásah! Checht!. Kap. Kap. Kap. Kap.
    Dupy dup. Dupy dup. Dupy dup.
    Kap. Kap.
    Dup! Dup!
    Vžúúúm! Pád. Au. Pád. Au.
    Skříp.
    Vžúúm! Hod. Hod. Hod. Aúú.
    Skříp.
    Dup. Cup. Dup
    Vžúúúúúm! Jauvajs!!!
    Skříp. Prask. Pád.
    Jauvajs!!!
    Chichi!

    Závěrečná poznámka: 

    V části textu je popsána scéna, která se zatím v drabblích neobjevila, ačkoliv se už odehrála.

    Následuje: Některé záhadami zůstanou

  • Obrázek uživatele Erendis

    Ven z toho

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Jako by to byla nehoda

    Drabble: 

    Nikdy nepanikařil v náročných situacích. Se skalami si rozuměl. Takže bez přemýšlení pozdržel padající skálu, popadl léčitelku za promočený rukáv a vrhl se směrem, kterým přišla. Instinkt mu poradil správně: chodba tady otřesy ustála. Instinkt mu dobře radil i dál: našli cestu na povrch.
    „Můžeš se vrátit do školy se mnou.“ Myslel to vážně, když jí tehdy – vážně to bylo jen pár hodin? - nabízel ochranu.
    Věnovala mu pohled, který musela mít obvykle vyhrazený pro roztomilé prosťáčky.
    „Dokážu se o sebe postarat.“
    Raději obrátil list.
    „Ten třetí...?“
    Na chviličku se jakoby zaposlouchala do zvuků, které neslyšel.
    „Necítím ho. Musel tam zůstat.“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Jako by to byla nehoda

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Priority

    Drabble: 

    Nejdřív ztuhla, kočka uvažující, zda strpí pohlazení výměnou za naději na mléko.
    Náhle se pohnula dopředu. Každý ví, že léčitelé dokážou rány zacelit. Méně známo je, že je dokážou vytvářet. Protivník přestává útočit, brání se neexistujícím drápům, nechtějí se pustit.
    Magicky ranit je však náročnější než léčit. Mnohem. Léčitelka namáhavě sesílá kouzlo a přitom se snaží dostat k jezírku.
    Skálař využívá chvilkové nepozornosti společníků a soustředí se na krystal. Nesmí se dostat do nesprávných rukou.
    Olivín se tříští na tisíce kousků. Jakákoli magie, kterou mohl skrývat, je nenávratně pryč.
    Těžce zkoušený a momentálně nepodpíraný strop vydává poslední varování. Pak praská.

    Závěrečná poznámka: 

    Obhajoba: zvíře jsou ty magické spáry, které nechtějí pustit jednu z postav.
    Následuje: Ven z toho

  • Obrázek uživatele Erendis

    Priority

    Úvodní poznámka: 

    Předchozí: Cílová rovinka

    Drabble: 

    Tři páry očí hledí každý jinam; tři mysli se ubírají stejným směrem.

    První vidí dvě překážky dělící ho od získání toho, pro co přišel. Vypořádá se s nimi, vezme si krystal a půjde. Nezajímá se o chvějící se stěny.
    Jestli krystal nedostane on, nebude jej mít nikdo.

    Druhý vidí bojující mágy a za nimi jezírko, kde byl krystal schován. Skrz ně neprojde, musí je zastavit. Času zbývá málo.

    Třetí nevidí žádné dobré východisko. Obětoval by život, aby se krystal nedostal do špatných rukou. Je to ale třeba? Co když je tu jiná možnost?
    Vrhá prosebný pohled na léčitelku.
    „Pomoz mi!“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Cílová rovinka

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Zastavil se na kraji jeskynního dómu. Opatrně se propletl mezi fantastickými útvary až k mělkému jezírku u stěny. Pod hladinou se ve světle pavouka leskl drobný olivín.
    Něco bylo špatně, ale neměl čas nad tím přemýšlet. Ucítil poryv magického větru. Instinktivně uskočil za nejbližší vápencový balvan. Na místo, kde před chviličkou stál, dopadl ulomený krápník. Uskočil znovu a poslal proti soupeři několik uvolněných kamenů.
    Protivník je odrazil a proudem magie srazil další krápníky. Dóm zasténal: brzy se zhroutí.
    Z chodby na opačném konci se ozvaly kroky. Takže dorazila už i ona.
    Zaklel. Nemůže bojovat proti oběma a zároveň držet strop.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Priority

  • Obrázek uživatele Erendis

    Vyprávění zasloužilé netopýřice

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Čtvrtý soupeř

    Věnováno Neviathiel a Mila_JJ, neb si je vylobbovaly.

    Drabble: 

    Ať už si nějaký opečovávaný mazánek z jiného světa říká, co chce, lidem je lepší se vyhnout. Takže jsme pochopitelně nebyly vůbec nadšené, když se v naší útulné jeskyňce objevili hned dva.
    Ten první by ještě ušel. Přiběhl tiše, krátce se zastavil, ponořil se do jezírka a kamsi odplaval.
    Ten druhý přidupal jako lavina, a když nenašel prvního, zvedl takový vítr, až se jeskyně otřásla a mladší kolegyně dočista zpanikařily i s potomky.
    Pak také zalezl do jezírka.
    Jenže stěny se chvěly dál.
    Co naděláme. Naštěstí máme i náhradní stanoviště.
    Až jim to tady spadne na hlavu, budeme dávno pryč.

    Závěrečná poznámka: 

    Původně jsem uvažovala, že by ten druhý v běhu vletěl do hejna rojících se netopýrů. Ale on je ten typ, co by podobnou situaci řešil fajrbólem, a já mám zvířátka ráda. Takže došlo na mírumilovnější verzi.

    Následuje: Cílová rovinka

  • Obrázek uživatele Erendis

    Čtvrtý soupeř

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Tři a každý jiný

    Drabble: 

    Musí si pospíšit.
    I když se k cíli dostane jako první, zbývá ještě cesta zpět na povrch. Přes odpor těch druhých. Ani na chviličku nevěřil, že „vítěz“ tohohle nevysloveného „závodu“ odejde bez potíží.
    Možná to bylo působením krystalu, nebo snad magií místa samého a zkušenostmi skálaře, ale najednou vnímal složitý propletenec chodeb a jeskyní, dóm, kde se skrývá krystal, zatopená spodní patra i alternativní trasy. Instinkt v propasti mu napověděl správně: šel jednou z nejkratších. Ta úplně nejkratší byla dostupná jen rybám.
    Vnímal také rostoucí neklid ve stěnách.
    Zanadával.
    Jestli neodejdou brzy, zůstanou tady napořád. Všichni tři i s krystalem.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Tři a každý jiný

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Ač věděla, že Rada je jiného názoru, sama byla přesvědčená, že její mistr není špatný člověk. Prostě jen neuznával hranice – přesvědčení, které oba sdíleli. Vědět víc, vidět dál. Nechtěli nikomu úmyslně ublížit. Ten zavalený muž, ti ostatní… Kácený strom musí někam dopadnout.
    Teď musí hlavně získat krystal. Kdyby jí ho tak přenechal dobrovolně. Nechtějí s ním přece napáchat nic zlého.
    Věděla ale, že to neudělá, příliš silně důvěřoval názoru Rady. Ti by se pominuli, kdyby se krystal dostal mistrovi do rukou.
    Musí jej získat, aniž by se jim to doneslo.
    Chodba se opět dělila. Nalevo strmě klesala do zatopených pater.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Čtvrtý soupeř

  • Obrázek uživatele Erendis

    Vědecký zájem stranou

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Ocitli se na dně podzemní propasti. Zalitoval, že se nemůže zdržet. Jak často se podaří nově popsat něco takového?
    Na opačném konci cesta pokračovala, větvila se do několika směrů. Zastavil se, na okamžik vnímal skály před sebou. Skrz harmonii vápenců zazníval cizí tón. Ona to musela také cítit, i když asi jinak.
    Před sebou měli poslední úsek cesty.
    Za sebou nezvaného společníka. Uprostřed nedůvěru.
    „Půjdeme každý zvlášť.“
    Vážně navrhuje, aby si o krystal dali závod?
    I když…
    Souboj tady by způsobil zával a nejspíš je zabil oba. V jeskyních je jako doma. Ona ne. Dokáže to.
    Rozběhl se tunelem vlevo.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Čím se baví krápníky

    Úvodní poznámka: 
    Obrázek: 
    Čím se baví krápníky
    Závěrečná poznámka: 

    A tímto bylo odhaleno, že zelený krystal není krystal, neb nemá krystalickou strukturu.
    Obrázek šutráku (a taky padající kapky) byl sprostě ukraden z netu; tímto autorům děkuji za poskytnutí nevědomé výprosy).

    Následuje: Vědecký zájem stranou

  • Obrázek uživatele Erendis

    Nehybné společenství

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Smlouvání o čas

    Drabble: 

    Složitý mnohopatrový jeskynní komplex je tichý svědek zašlých časů. Spletenec chodeb vypráví o dobách, kdy podzemní voda stoupala a klesala, rozpouštějíc si cestu, krápníky nejrůznějších tvarů a velikostí trpělivě šepotají o kapkách, které zanechaly vzpomínku, podzemní jezírka a říčky připomínají, co bylo a může se vrátit.
    Když půjdete dlouhé míle podzemím, protáhnete se několika úzkými průchody – někde si budete muset cestu prokopat – dojdete na dno podzemní propasti. Pokračujte dále, místy vodou. Nezabloudíte-li, dojdete do rozlehlé jeskyně plné fantastických výjevů, výtvorů kamene a vody.
    Tam někde, ne uprostřed, pomalu zarůstá do sintru drobný zelenavý kámen, který sem na první pohled nepatří.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Smlouvání o čas

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Ten třetí vzadu

    Drabble: 

    „Nedovolím, aby se mu krystal dostal do rukou.“
    „Nevšimla jsem si, že by tě někdo o dovolení žádal!“
    Přinutil se neodseknout nazpátek. Postoprvé zapřemýšlel, jestli bylo správné nechat ji jít s ním.
    Ale kdyby to neudělal, přišla by sama. On by o ní nevěděl. Ani o tom třetím.
    Léčitelka ho úkosem pozorovala, jako by přemýšlela, co mu má říct.
    „Když mu to nepřinesu, zabije mě.“
    „Na dálku? To těžko.“
    „Viděl jsi přece, co na dálku dokáže.“
    Rozhodl se tvářit, že jí věří. V obojím.
    „Rada by tě dokázala ochránit. Když mi pomůžeš.“
    Hlavně musel získat krystal. Na ničem jiném nezáleží.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Ten třetí vzadu

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Hra na pravdu

    Drabble: 

    Ono se řekne, nenápadně je sledovat. Léčitelé mívají nadmíru vyvinutý smysl pro vnímání života kolem sebe, utajit před nimi svou přítomnost není lehké. K tomu dávat pozor na cestu, nenápadně si značit zpáteční…
    Otřesů si všiml pozdě. Vyčarovat kolem sebe štít stihl na poslední chvíli. Naneštěstí neúplně.
    Ti dva stačili utéct.
    Mohli jeskynní strop strhnout schválně? Aby se ho zbavili?
    Těžko. Nemohou o něm vědět.
    Opatrně se začal protahovat. Žádná zlomenina, na to byl štít dostatečný. Samé drobné pohmožděniny, nepříjemné odřeniny. Bude to dobré. Za pár dní.
    Jenže svaly, který nebolí, by se mu náramně hodily právě teď.
    Aspoň pár.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Smlouvání o čas

  • Obrázek uživatele Erendis

    Hra na pravdu

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „Ten člověk, co nás sleduje, je tvůj bývalý mistr, že?“
    „Není. Neznám ho.“
    „Co tu dělá?“
    „Předpokládám, že hledá to samé, co my.“
    „Odkud by to věděl? Tohle nejsou báchorky vykládané na každém jarmarku. Všechny materiály má Rada. Víme o každém, kdo si je za poslední desítky let prohlížel.“
    „O všech očividně ne. Nebo se to domákl jinak. Co já vím?!“
    „Proč tu není tvůj mistr? Vynaložit takovou energii a nepřijít pro nic… Proč by to dělal?“ Nadechl se a podíval na svou společnici.
    „Tvůj bývalý mistr tu není, protože sem poslal tebe, že? A není to bývalý mistr.“
    Mlčení.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Ten třetí vzadu

  • Obrázek uživatele Erendis

    Tři dělají společnost

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Básnická licence

    Drabble: 

    Šli už několik hodin podzemními chodbami. Léčitelku, jak se zdálo, přešla mizerná nálada a pozorně se rozhlížela kolem. Vypadala čím dál znepokojeněji.
    „Někdo je tu s námi.“
    „Nic jsem neslyšel.“
    „Snaží se být nenápadný. Když se ale soustředím, vnímám jeho přítomnost.“
    Zaklel.
    „Drží se dál, není zatím důvod...“
    „O to nejde. Potřebujeme se dostat o další patro níž. Tudy,“ ukázal vpřed. „Není to dvakrát stabilní. Jenže jiná cesta nejspíš není.“
    Opatrně prošli. Vydechli úlevou.
    Jeskyně se otřásla.
    Hněvivý výkřik.
    Vrhli se vpřed.
    Zastavili se, když se země zklidnila.
    „Zůstal tam?“
    Zavrtěla hlavou. „Pořád ho cítím.“
    „Takže jsme tu uvěznění tři.“

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Hra na pravdu

  • Obrázek uživatele Erendis

    Básnická licence

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Dolů

    Drabble: 

    „Jak drahý poklad ukrýt přede všemi?
    Jak navždy schovat životní své síly?
    Toť dumal kletý černokněžník. V zemi
    odpověď nalezl. Převzácné žíly
    a kameny drahé. Nejzářivější
    co hvězdu zručné ruce vybrousily...“

    Nemohl si pomoci, pobyt pod zemí ho naplňoval lehkostí. Pátrání po tajemném artefaktu znělo příjemněji v podobě polozapomenutých veršů.
    „Takže tohle hledáme? Jakýsi nablýskaný šutřík?“
    Zapřemýšlel, jestli to opravdu neví, nebo jen tvrdošíjně hraje svoji „já nic, já náhodný kolemjdoucí“ roli. Každopádně nesdílela jeho dobrou náladu.
    „Básníci mají bujnou představivost. Podle věrohodnějších zdrojů použil ten mág pomenší nebroušený kamínek barvou se podobající olivínu. Co přesně do něj ukryl, nevíme“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Dolů

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Kdo číhá ve tmě

    Drabble: 

    Nahlas nic neřekl, ale pod zem se těšil. Úzké chodby ani orientace mu nedělaly starosti; nestabilní stěnu uměl včas odhalit. Miloval s tváří u země naslouchat jejímu tepu.
    Dovnitř vlezli vstupem na dně mělkého závrtu. Jestli hádají správně, potřebují se skrz jeskynní systém dostat na dno podzemní propasti několik mil odtud. Půjde-li to. Podle toho, co věděl, byly průchody mezi patry už pár set let zavalené. O to se ale snažil léčitelčin bývalý mistr, ne? Prorazit nové.
    Poryv vánku mu odhodil pramínek z obličeje. Vpředu se šklebila průrva, přiváděla shora vzduch a sluneční paprsky.
    Otvírala také cestu do jeskyně dole.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Básnická licence

  • Obrázek uživatele Erendis

    Kdo číhá ve tmě

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 11: "Řekni vlkům, že jsem doma"

    Předchází: Lepší než nožem dozad

    Drabble: 

    Věděl o nich o obou dlouho dopředu. Trochu ho překvapilo, že přicházejí spolu – ale co, bude snazší se jich zbavit. Potom. Zatím je potřeboval. Ta holka určitě ví, kde je krystal schovaný. Ten kluk vypadá na skálaře, bude umět najít bezpečnou cestu. Takže všechno, co potřebuje, je dostatečně dlouho jít potají v závěsu.

    Rozhlédl se po vlhkých stěnách jeskyně, jen nepatrně osvětlených mihotavým světýlkem pavouka. Otřásl se. Uměl to se vzduchem a ohněm, tady v podzemí mu nebylo dobře.
    Co nadělá. Ještě pár dní. Pak shrábne krystal a jim ukáže, že pan domácí - dočasný – je přítomen a oni nejsou neočekávání.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Dolů

  • Obrázek uživatele Erendis

    Lepší než nožem do zad

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „Máš vůbec tušení, kam přesně jdeme?“
    Zatím to bylo jasné: nejkratší cestou k ohnisku otřesů. Teď vystoupali na kopec, odkud byl dobrý výhled, a zjistili, že žádné jedno ohnisko není. Krajinu před nimi zdobilo několik velmi nedávných trhlin. Nebylo pochyb, že v okolí je jich víc.
    Potlačil chuť odseknout, ať si jde po sama po svých. Pokud jsou na stejné straně, proč zbytečně přijít o společníka. Pokud nejsou, chce ji mít na očích.
    „Před lety se pokoušeli zdejší jeskyně zmapovat. Udělal jsem si kopii.“
    Opatrně nákres rozprostřel na velký kámen.
    „Kdybys tu chtěla něco dobře schovat, kam bys to dala?“

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Kdo číhá ve tmě

  • Obrázek uživatele Erendis

    Moudrosti ze školních lavic

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Bouře v mozku

    Drabble: 

    Nevábné vyhlídky stranou, jedno je jisté. Půjdou do podzemí, tedy do tmy.
    V kapse nahmatal průhledný kámen. Připomněl si postup, jaký je učili.

    Předvídat. Nabití nějakou dobu trvá, nabitý krystal nevydrží věčně.
    Aktivovat. Připravit k přijímání světla.
    Vystavit světlu. Sluneční, měsíční nebo hvězdný svit, oheň, dokonce i světélkující hmyz, houby nebo ztrouchnivělý pařez.
    Očarovat. Zachycenému světlu je třeba zabránit v úniku.
    Upevnit. Nejlepší je krátká dřevěná hůlka se speciálně vydlabaným koncem.
    Klid. Křišťál je křehký, při pádu se snadno rozbije. Rozbitá lampa nesvítí.

    Studentům nikdy neuniklo, jak znějí počáteční písmenka pěkně za sebou.
    A tak dostala magická svítilna svůj název.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Bouře v mozku

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Při chůzi přemítal, co mají vlastně před sebou.
    Potřebují co nejdřív najít vstup do utajeného úkrytu. Ale třeba je blízko, třeba je dostatečně velký, a hlavně stabilní.
    Potřebují najít… Co vlastně? Nemají tušení. Ale třeba to bude na místě samém očividné.
    Potřebují předehnat toho třetího. Který na rozdíl od nich ví, co a kde hledat. Ale třeba budou mít štěstí.
    Kradmo se podíval na svou společnici. Nevypadala, že by ji malá pravděpodobnost úspěchu jakkoli vzrušovala.
    Třeba je jen až tak naivní.
    Ale dobře věděl, že to je ta nejmarnější naděje ze všech. Spíš ví něco, co mu neřekla.
    Už zase.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Narostla mu dlouhá paže

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    To jméno znal.
    „Ty… Proč si to myslíš?“
    Nevraživě k němu zvedla pohled od sbíraných bylin.
    „Pár let jsem se u něj učila. Když jsem mohla pozorovat následky kouzla takhle zblízka… Poznám jeho styl.“
    „Ty jsi… Proč?!“
    Zabodla do něj oči.
    „Protože u něj jsem mohla studovat věci, od kterých dává Rada poděšeně ruce pryč!“
    „Existují hranice. Hranice, za jejichž překročení troška poznání nestojí.“
    Teď byl pelyněk zajímavější než on.
    „To… jsem nakonec taky pochopila. A odešla.“
    Nádech, výdech, změna tématu.
    „To nemohl být on. Rada… diskrétně sleduje hranice oblasti, kde sídlí. Neuniklo by nám, kdyby se odtud vzdálil.“
    „Nevzdálil.“

    Závěrečná poznámka: 

    Název je citát ze Společenstva prstenu.

    Následuje: Bouře v mozku

  • Obrázek uživatele Erendis

    Příliš důrazné zaklepání

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Kamenité vrchy

    Drabble: 

    „Proč si to Rada myslí?“
    Nevypadá, že ji zpráva překvapila, pomyslel si.
    „Nejen oni. I já.“ Skály, kameny a země byly jeho oborem, to oba věděli. „Přesně, jak říkala ta stařena. Šlo to zvenčí, ne zevnitř. Jako by se někdo chtěl někam dostat.“
    „Kam?“
    Otázka mu zněla mechanicky, jakoby bez zájmu.
    „Tohle,“ mávnul rukou kolem „je krasová oblast. Závrty, ponorné řeky, jeskyně… Některé nepřístupné. Tak tam.“ Zaváhal. „Máme podezření… Že je tam něco schované.“ Nervózně se zasmál. „Takový dobře utajený sklípek.“
    Kývla, jako by doplnil jen poslední detail do jinak hotové skládačky.
    „Víš o tom něco?“
    „Vím, kdo to byl.“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Erendis

    Kamenité vrchy

    Úvodní poznámka: 

    Předchází: Klid a bouře

    Drabble: 

    Rozloučili se hned ráno, poděkovali za stravu i nocleh. Zachráněný kupec ještě spal. Jeho dcera je pozorovala oknem.
    Znovu kráčeli mlčky, ale tentokrát to bylo ticho napjaté. Oba věděli, že dál předstírat nemá cenu. Ale co přesně říct? Kolik toho říct? Kdo má začít? Když začnu já, bude mluvit i ten druhý?
    Sešli z cesty, pryč od obydleného okolí kupecké stezky, stoupali dál do hloubi vrchoviny.
    Zastavili se na prosluněné kamenité stráni. Léčitelka prohodila cosi o léčivkách.
    Čaroděj si sedl na placatý kámen. Kámen příjemně hřál.
    A zatímco ji pozoroval, jak sbírá hořké byliny, odhodlal se sám nakousnout kyselé jablko.

    Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A