DMD č. 9 pro 9.4.2011 Téma: Kluci nepláčou

Další den a další téma. Už máme za sebou skoro třetinu!

Téma pro 9. 4. 2011: Kluci nepláčou
Toto téma bude uzavřeno 9. 4. 2011 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Avevin seznam fandomů můžete sledovat zde.

V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Nebrečel jsem, když jsem

Nebrečel jsem, když jsem viděl hořet Mar Saru.
Nebrečel jsem ani když Mensk nechal Sarah na Tarsonis.
Neukápla mi ani slza, když jsem viděl, co se z ní stalo.
Nerozbrečelo mě, když zabila Fenixe.
A nebudu brečet ani až jednou přijde den, kdy ji budu moct zabít.
Neronil jsem slzy pro Konfederaci, kterou jsem pomáhal zničit a nebudu brečet až padne Dominion. Konec konců proč taky…
Vlastně jsem nebrečel nikdy a nehodlám s tím začínat teď.
Když mě něco rozhodí, řeším to tím, že někomu pořádně nakopu prdel.
Já jsem James Eugene Raynor a jsem nejdrsnější chlap v tomhle sektoru.

Fandom: StarCraft (s velkou pomocí Dragon Lorda a na poslední chvíli, ale BJB :-) )

(sakra, sakra, sakra...přísahám, postla jsem to tu ve 23:59, ale pak jsem dala upravit, protože jsem zapomněla fandom...a ten čas se změnil)

áno! áno! Jim Raynor bol vždy

áno! áno! Jim Raynor bol vždy moja obľúbená postava, fantastické drabble :)
(asi si po sto rokoch zase zahrám StarCraft)

Kočíhod!

Fandom: Red Dwarf
Poznámka: ovíněně, ale přeci!

***

„Kocoure, zase si jdeš rituálně dělat řecko-indický copky?“ prohodil úkosem Lister, když viděl kocoura s hořící prskavkou a Robíkem přidržujícím kbelík plný mešního vína.
„Mundůr máš na to stylovej,“ zachechtal se a hodil po Kocourovi v parádním modravém fráčku očkem.
Opodál postávala krabice plná hřbitovních svící.
Znovu hodil po Kocourovi v modravém fráčku očkem,... po vždy dokonalém Kocourovi s červenými fleky-velkými jako Hollyho pleš?

„Dneska je Kočíhod,“ potáhl Kocour nosem.
„Co je u Rimmrovejch spodků Kočíhod?“
„Den smrti pramáti kočky,“ pronesl zcela neKocourovsky vážně Kocour.
Lister zavyl v pochopení.

Po úvaze poslali truchlit Krytona a dali si další kolo Esmeraldy.

Kurňa! Taky chci být tak

Kurňa! Taky chci být tak ovíněná, abych viděla kocoura v modrém fráčku, jak slaví Kočíhod! :D:D:D Další kolo Esmeraldy mě vyřídilo! Díky za zážitek:-)

:)

Děkuji dvojnásob tobě Frox :) Ovšem ovíněnost zabila úroveň a gramatiku i s některými velkými písmenky, jak to tak sleduju a pozoruju *stydlín*

Na tom není nic špatného

fandom: Pouští a pralesem (Henryk Sinkiewicz)
poznámka: Je zvláštní, že mám tendenci psát dva drabbly pokaždé, když je ten druhý dárek. Protože tohle je dárek pro Ave, veselé Totalitní Vánoce!

Staš seděl na trávě s hlavou v dlaních.
Bylo toho moc najednou. O všem musel rozhodovat. Všichni naň spoléhali, všichni věřili, že dokáže zázraky.
Ale přitom mu bylo jen čtrnáct let, byl stejně ztracený jako oni a úplně stejně se bál.
Ale slzy jim ukázat nesměl.
Byl přeci vůdce, byl muž.
Muži by neměli plakat.
Pak k němu přišla Nela. Položila mu ruce kolem ramen, přitiskla se k němu důvěřivě a položila mu hlavu na rameno.
Přejela mu prstíky po tvářích a setřela tu vlhkost, o které ani nevěděl.
A do ucha mu všeptla: „Staši, na tom není nic špatného.“

Moc pěkný

Díky za připomenutí mé kdysi dávno hodně oblíbené knížky.

Děkuji moc a není za co :)

Děkuji moc a není za co :)

Jé, to je moc hezké. Líbí se

Jé, to je moc hezké. Líbí se mi to Muži by neměli plakat.
Já tuhle knihu jako dítě milovala a dodnes se řadí na rozsáhlý seznam mých oblíbených svazků.

To je předsudek, a zvlášť v

To je předsudek, a zvlášť v takovéhle situaci myslím, že jediné, co může někdy udělat, je plakat, pže musí pořád dál a dál.
Já taky, já taky!

Ooo, chudáček, zasloužil by

Ooo, chudáček, zasloužil by obejmout. Já vždycky obdivovala, jak byl statečný, to já jsem ve 14 nebyla.

To jo, a nebyl kdo by ho

To jo, a nebyl kdo by ho objal :/ Tak nějak... ale on prostě věděl, že musí. A byl to Polák.

Děkuju :o) A vidíš, ani ten

Děkuju :o)
A vidíš, ani ten slash ti z toho nevyšel :o)

Není zač :) A ne, nevyšel a

Není zač :) A ne, nevyšel a schválně, říkala jsem si, jestli na tohle vymyslím i něco jiného, než to, co je naprosto očividné :))

Jé...:)

Já tuhle knížku tak milovala!:)

Mhíp, já ji miluju pořád :)

Mhíp, já ji miluju pořád :)

krása!

Já myslela, že tu knížku skoro nikdo nezná... ach ta nostalgie...

Já taky, ale když tak počítám

Já taky, ale když tak počítám komentíky, zjišťuju, že ji zná dost lidí, což je skvělé :)
*nostalgický smile* Děkujík!

Není!

Kluci, co nebrečí, nejsou úplní. Tak.

Přesně tak, já vím. Každý

Přesně tak, já vím. Každý někdy musí.

Musím! Prostě mufím! Málem mi

Musím! Prostě mufím! Málem mi ukápla slza. Je na tom něco špatného? Věřím, že ne, protože tohle je zkrátka dojímavé.

Vůbec na tom není nic

Vůbec na tom není nic špatného, já si toho naopak cením, a moc děkuji!
Když ale on... on byl sám, většinu času. A byl to jenom kluk, sakra... :(
Ještěže v té Nele bylo víc, než to vypadalo.

Jů! Sice je to pro Ave, ale

Jů!
Sice je to pro Ave, ale mně se to taktéž líbí. Navíc je to taková hrozně milá vzpomínka na dětství. <3

Chicht, líbit se ti to

Chicht, líbit se ti to samozřejmě může taky, děkuji moc, ráda nostalgii :)
:) <3

Kluci nebrečí

Fandom: originální
Varování: nespisovná čeština. A sentiment někoho, kdo byl ještě malý a roztomilý. Víceméně.

Ty víš, že jsem to věděl. Už když táta zabrzdil a kejvnul na mě, ať koukám nasednout, už tehdy jsem tak nějak tušil, že už tě neuvidím. Tehdy jsem poprvý cejtil to, co dřív nebo později pocejtí každej armádní spratek - vědomí, že ztrácím něco sakra cennýho. Nikdy předtím jsem neměl opravdovýho kámoše.
Když jsem se šoural přes zaprášenej školní dvůr a hrozně se snažil neohlídnout, krk se mi svíral při pomyšlení, že už nikdy neuslyším, jak se chechtáš. Neuvidím světýlka ve tvejch vlasech. Tu horečku v očích, když listuješ divnejma knížkama chlápka, co se jmenuje Linné.
Sakra.... Kluci přece nebrečí.

Krásně sentimentální.

Krásně sentimentální.

Mhíp, fní, chuml chuml

Mhíp, fní, chuml chuml chuml!
(asi tohle jsi ze mě udělala)
To je tak krásně spratkovské! :)

Já bych tolik krásných

Já bych tolik krásných citoslovců nevymyslela, ale v podstatě to se mnou zamávalo úplně stejně. Krásné <3

Ou...

Děkuju.:)

Chí...

Byla jsem v pokušení napsat tuhle drabble z pohledu už dospělého Spratka, ale to už bych taky nemusela přežít...:D
Děkuju, Vll. :)

Ianto´s view

Fandom: Torchwood

Posedlý svou prací. Zabraný do procesu chápání principu, na němž funguje náš svět. Zamyšlený nad všemi těmi bezcennými minutami, které ubíhájí, aniž by na něm zanechávaly skutečné stopy. Odvážný. Tak, že se mi z toho občas tají dech. I když možná jen díky své nesmrtelnosti. Tak ho vidím já. Tvrdého, nezdolného, ctižádostivého. Člověk, který jej spatří poprvé, by řekl, že neprodukuje slzy, ale jsou to právě ty jeho, které mě vždycky bolí nejvíc. Nenávidím je.
"Jacku? Už ti někdo někdy řekl, že kluci nepláčou?"
Podívá se na mě a křečovitě se pousměje.
"Mnohokrát."
"Tak přestaň a pojď si dát kafe."

Moc pěkný

Líbilo a znovu si dávám závazek dohnat tenhle fandomový dluh...

ňuf *upíjí kafe* :)

ňuf
*upíjí kafe*
:)

...

Líbí. Moc.

Na tohle se dá říct asi jenom

Na tohle se dá říct asi jenom to, že každý potřebuje svého Ianta.
<3

Děkuju:-) Kéž by mě každý

Děkuju:-) Kéž by mě každý svého Ianta.

Já to ještě modifikuju -

Já to ještě modifikuju - každý by měl mít svého Ianta, který ho někdy popadne, odvleče ho do kuchyně a místo slz mu to zatracený kafe uvaří.

Děkuju:-) Kéž by mě každý

Děkuju:-) Kéž by mě každý svého Ianta.

Pláč

Fandom: Glee

S Karofskym to bylo stále horší a horší. Kurt už ani nezapíral, že ho to neustálé ponižování dohání k slzám. Zeptal se kluků ve sboru, jestli taky někdy brečí. Obdržel jen několik zavrtění hlavou.

Puck nedodal, že občas myslí na malou Beth.
Finn stále viděl Rachel.
Sam si vzpomněl na svého nemocného psa.
Artie na problémy se španělštinou.
Mike se díval s Tinou na Titanic a skrýval slzy v jejich vlasech.

Kurtovi jejich mlčení nepomohlo. Potřeboval jen trochu důvěry od svých přátel. Možná se měl zeptat spíše Karofskyho, protože ten jediný by mu řekl pravdu. David Karofsky totiž nikdy nebrečel.

Nechci si ani představit, jak

Nechci si ani představit, jak by Kurt dopadl, kdyby se Karofskyho vážně zkusil zeptat... Pěkné. :)

Díky. :) Jako nadšená fanynka

Díky. :)
Jako nadšená fanynka "Kurtofsky" bych si představovala, že to skončí ve společném objetí... ale jo, realita by byla asi drsnější. :)

Já fandím spíš Klaine. :D Ale

Já fandím spíš Klaine. :D Ale Kurtofsky mi taky není proti mysli, jenže to by Dave musel umět i plakat.

Ani to nemusím znát, abych

Ani to nemusím znát, abych přesně věděla, co a jak.
Je to kouzelné, silné, pravdivé.

Děkuji!

Děkuji!

Stýskání

Fandom: Profesor von Drak
Poznámka: Inspirováno komentáři k minulém doubledrabble a instrumentálním provedením Růží z Pikardie.
---
Daniel opřel rozpálené čelo o chladivou tabulku. Povzdechl si.
„Mohu dál?“ ozvalo se společně se zdvořilostním zaklepáním.
„Samozřejmě,“ řekl Daniel, aniž zvedl hlavu.
„Děje se něco? Nepřišel jsi na večeři a Lucka říkala, že jsi u rybníka, a teď jsem viděl světlo, tak…,“ nedořekl Jaroslav zaražený Danielovým mlčením. „Mám odejít?“
„Ne. Jen jsem vzpomínal a uvědomil si, jak je to dlouho, co jsem odešel z domova,“ odpověděl Daniel.
„Chybí ti to?“
„Ano i ne.“ Mladší muž zavrtěl hlavou. „Chybí mi bezcílné toulky po lukách, dlouhé hodiny u lesních tůní, kamarádi, ale ne to, co přišlo potom. Zlomená křídla mi neschází.“

Aries a angie77,

děkuji vám za komentáře.

Nostalgie bez patetického

Nostalgie bez patetického sentimentu mě vždycky dostane.

Milé

Sympatická náladovka - sice smutná, ale... prostě pěkná. A zlomená křídla na závěr se mi líbila.

Je to smutný, když člověk ani

Je to smutný, když člověk ani nemá důvod, aby se mu stýskalo po rodině. Ale vazby na domov a krajinu, to je něco, co se dá zpřetrhat jen těžko, pokud vůbec... Mám slabost pro postavy, kteří mají ke krajinám stejně silný vztah jako k lidem.

Děkuji ti za komentář. Víš,

Děkuji ti za komentář.
Víš, on to Daniel má se vztahy k rodině a lidem vůbec komplikované. Ale jinak s tebou ve všem souhlasím.

Tohle je jeden z nejlíp

Tohle je jeden z nejlíp aplikovatelných fandomů... jakože nejvíc ze skutečného světa. Neuvěřitelně realistický, bolavě hezký, hezky bolavý, přátelský. Moc se mi tu líbí.
A pořád říkám, že by si měl nechat aspoň ten les, líbilo by se mu tam.

Lejdy, díky ti za poklonu. Já

Lejdy, díky ti za poklonu. Já si naopak vždycky myslela, že Daniel je od skutečného světa odříznutý hodně, takže ti za tahle slova moc děkuji.
Víš, on by si to Daniel nejradši nechal všechno. Titul, zámeček, rybník, i les. Všechno. Jen kdyby mu nezlomili křídla.

Myslíš jako jeho nebo ten

Myslíš jako jeho nebo ten svět? Daniel je tak trochu... že se mezi lidmi necítí nejvolněji, ale jinak je skutečný, je naprosto skutečný, protože takhle to máme všichni. Všechno je to skutečné.
Já vím, já vím. Ale když nemůže... nemohla bys mu nechat jen jedno, jediné? Kousek lesa? Maličký?

Daniela především. Jeho

Daniela především. Jeho samotářská povaha spolu s magickým nadáním a správcovstvím ve sbírkách odtrhává jeho svět od toho našeho, ostatní je skutečné. A vlastně i ta jeho povaha je ze života.
Ne. Nenechám mu nic z toho. Dala jsem mu náhradu. Jaroslav také bydlí na vsi. Tam je taky rybníček a blízko les, rybník... Jenom mu to neříká pane.

Začíná to být nějak

Začíná to být nějak melancholické.
Pěkné, moc pěkné...

Děkuji.

Já za to nemůžu, to tohle téma. Ale možná ne. Já o tom rok přemýšlela a zjistila jsem, že Danielův příběh skrývá i jiné stránky než veselé zážitky s duchy... Že je v něm melancholie, temnota a tak dál...

Mně se to stalo taky. Původně

Mně se to stalo taky. Původně jsem zamýšlela jen pár humoresek... a ono se to nekontrolovatelně rozrůstá...

Ta muzika k tomu dokonale

Ta muzika k tomu dokonale sedí.

Viď?;=) Já to poslouchám celý

Viď?;=) Já to poslouchám celý večer a nemůžu se toho nabažit. Ani můj oblíbenec Andrea Bocelli se svojí Con te partió tuhle písničku nepřebil.

Typický závislák

Fandom: originál

„Honzo, rozešla se s tebou holka, to pro ni ani nepláčeš?“
„Kluci nepláčou.“
„Honzo, tvůj křeček je tuhý, nebudeš pro něj plakat?“
„Už jsem ti říkal, že kluci nepláčou.“
„Honzo, naše firma krachla a my musíme na ulici, že budeš silný a nebudeš plakat?“
„Znovu opakuji, že kluci nepláčou.“
„Honzo, tvoje maminka umřela a ty jsi na pohřbu neuronil jedinou slzu.“
„Sakra, už jsem ti říkal, že kluci nepláčou.“
„Honzo, odpojili nám internet, naštěstí nám ale nechají příbytek, vodu i teplo.“
„To ne, internet ne, to mi nemůžou udělat, já už budu po zbytek života brečet, život je tak nespravedlivý…..“

Tvůj křeček je tuhý! Úplně

Tvůj křeček je tuhý! Úplně slyším tén tón. XD

No, jo no. Závislost je

No, jo no. Závislost je mrcha.
Pobavilo mne to.

Honzo, ty jsi můj člověk!

Honzo, ty jsi můj člověk!

Inspirováno podle skutečné

Inspirováno podle skutečné postavy. Ano dámy a pánové, jsem to já:-D

Drsný - ale ona žádná

Drsný - ale ona žádná závislost není nic pěknýho. Což znamená, že tohle je dobře vystižený.

Zapomenutá první láska

Fandom: Billy Elliot
Poznámka: preslash

Tehdy mi utíral slzy. Styděl jsem se za ně. Všichni tvrdí, že kluci nepláčou. Nebo snad nesmějí plakat? Billy říkal, že je mu jedno, co kdo tvrdí.
***

Slzy vypuzené z očí vzpomínkami se koulely po Michaelových tvářích.
Věděl, že jsem se do něj zamiloval. Byl jediný, jenž si se mnou povídal. A půjčil mi baletní sukýnku. Učil mne baletní figury. Upravoval mi gesta rukou.

Nezapomenu. Na první lásku se nezapomíná!
***

Zapomíná... Byl jsem na Labutím jezeře. Těšil jsem se, až se objeví na prknech jeviště. Neviděl jsem v něm svou první lásku. Viděl jsem pouze přítele, jímž mi vždy byl.

Moc hezké, takové jemné.

Moc hezké, takové jemné.

Ježkovy oči! Tenhle fandom!

Ježkovy oči! Tenhle fandom! Já to teď viděla před pár dny a děsně jsem se do toho zamilovala...a Billyho mi bylo děsně moc líto, byl úžasný! Nicméně... já nevím, myslíš že to dopadlo takhle? Musel by to být jen preslash?

Že by mi za těch několik let

Že by mi za těch několik let něco vypadlo? Mohl by to být slash, ale držela jsem se filmu, kde spolu nic neměli a potom měl Michael přítele.
Děkuji za komentář.

Cena za černou magii

Fandom: Bjørkhallen

Mistr se diví, že se mi nestýská po mámě.
Nechápu, proč ho napadá jen moje máma. Asi o mých sestrách neví.
Ale mně se vážně nestýská...
„Chtěl jste přece, abych se převlékla za kluka, mistře,“ řeknu. „Aby si nás někdo nezapamatoval a neprozradil třeba něco tomu inkvizitorovi.“
„O čem to mluvíš, Liso?“
„Že vám přijde divné, že nebrečím. Kluci přece nebrečí.“
Chvilku na mě překvapeně kouká. Tak na mě koukával i táta, když jsem odpovídala dřív, než se zeptal. Pak si povzdechne a zase pomyslí na ten lektvar, co mi dává.
Co je to vedlejší účinek?
Radši se nebudu ptát...

Slečna vypadá sympaticky. Je

Slečna vypadá sympaticky. Je zajímavé vidět Severina očima někoho jiného.
On je jejím chováním překvapený snadno, když si zažil svoje a jako dítě zvlášť.

On především ví, že ten

On především ví, že ten lektvar, kterým jí zachraňuje život, je černej, takže si vybere nutně svoji daň. A u černý magie ta cena nikdy není známá předem. To jsou ty vedlejší účinky, kterých se tak bojí.
Malou mám moc ráda. :-)) (Loni tu vzniklo pár drablíků na pokračování právě z téhle doby, kdy Severin malou odváděl z domu. Je to dost krutej moment v životě jich obou.)

Tahle holka vypadá moc

Tahle holka vypadá moc zajímavě a sympaticky.

Jo, tu já moc ráda píšu. :-))

Jo, tu já moc ráda píšu. :-))

Vedlejší účinek

A nebo síla sugesce...
Každopádně hodně silná drabble.

Možná taky, možná je v tomhle

Možná taky, možná je v tomhle ta její schopnost slyšet myšlenky i k dobrýmu...
Ale vedlejší účinky taky, i když jiný, než to teď vypadá.
Díky! :-))

To je realisticky přesné,

To je realisticky přesné, krásně to sedí, krásně to plyne, je to prostě.
:)

Dík - měla jsem trochu

Dík - měla jsem trochu strach, že tu budou chybět souvislosti, ale Lisa si nedala říct, že prý musí vyprávět ona a ne Severin...

Ne, mně vůbec nikde nechybí

Ne, mně vůbec nikde nechybí souvislosti, mně se to krásně střípkuje dohromady jako mozaika :)

*spokojeně hopká* *jde to

*spokojeně hopká*
*jde to nacpat do toho rozcestníku, co loni pro sichr stvořila*

*ona už je taky

*ona už je taky králík?*
*těší se, že letos už na to ten čas najde...*
*blush*

*není, králíci přece

*není, králíci přece nehopkají i se židlí, ne?*
*nemá správný ouška, totiž, na králíka*
*radši neslibuj, aby zas nebyla smutná...*

*když je k té židli přivážeš,

*když je k té židli přivážeš, hopkají i s ní*
*neslibuje, aby nebyla smutná, jen se těší*

Kluci prý nepláčou

fandom: originální
A/N BJB

Celej průser nastal, když jsem zjistil, že jsem se do ní zamiloval. Do tý doby jsme se zcela normálně bavili; teď jsem najednou ze sebe nevymáčkl ani půl slova. Pouze jsem se úporně snažil nevypadat jako totální debil. Když jsem ji jednou doprovázel z jedný kalby namol opilou domů a ona mi pak dovolila zůstat na noc, připadal jsem si jako king. Až do doby, kdy se mě ráno odměřeně zeptala, jestli vím, jaký je rozdíl mezi přítelem a kamarádem, se kterým se jednou vyspala.
Jo, fotřík mi pořád říkal, že kluci nepláčou. Ale mohu vám potvrdit, že šeredně kecal.

Zní to, jako když to někomu

Zní to, jako když to někomu vypravuje, a mně by zajímalo, komu to takovýhle kluk, který ještě donedávna věřil, že kluci nepláčou, může vypravovat... Zajímavé.

Zásnuby

Fandom: Aldorma

„A teď si budeš muset vybrat svou snoubenku, Michaeli,“ prohlásil Creagan nesmlouvavě.

„Ale já mám Lucii, tati, já si nechci nikoho jiného vybírat,“ odporoval mu zatvrzele.

„Já vím, že si myslíš, že už sis našel manželku, ale znáte se čtrnáct dní, za tu dobu nemůžeš poznat, jaká je, jestli vám to bude klapat.“

„Takže když mi vybereš nevěstu ty, tak mi to samozřejmě bude klapat,“ prohlásil ironicky Michael.

„Michaeli, pochop, že nejde o mně, mě je jedno, koho si vezmeš, ale tady jde o šlechtu.“

Začaly mu slzet oči, tak raději řekl jen: „Chápu.“

Kluci přece nepláčou ani před králem.

Cynikovi ve mně se závěr

Cynikovi ve mně se závěr drabble líbí. Ono je pěkné celé.

Vyděděnec

Fandom: Liškomág Evžen, konkrétně Liščí slib
Poznámka: Nemůžu si pomoct, tohohle postavu jsem si nějak oblíbila. A BJB.

Dalibor se odnaučil plakat velmi brzo.
Protože kluci prý nepláčou. A protože věděl, že na jeho slzy není nikdo zvědavý.
A tak jen přihlížel, jak se ostatní spolu vesele baví, smějí, pokřikují na sebe, jak mají kamarády a rodinu, která o ně opravdu stojí. Vyhýbal se jim, ale někdy je přece jen závistivě pozoroval.
A jeho smutek se měnil v zatrpklost, která v něm stále narůstala.
Dejte mi pokoj, taky o vás nestojím.
Nebude plakat ani teď, když ho vyhodili ze školy a nemá před sebou žádnou budoucnost. Nějak přežije a obejde se bez nich.
Aspoň s liškami si rozumí.

To je od tebe hezký, žes

To je od tebe hezký, žes napsala chudáčka lišáčka. Měl to blbý, ale když ho budu litovat, budu vypadat jak cynik, a když ne, tak taky.

Chudák lišák. Pocit vyděděnce

Chudák lišák. Pocit vyděděnce je hnusná věc.

Lišky! <3 Začínám tenhle

Lišky! <3 Začínám tenhle okruh mít hodně moc ráda.
Chudák.

Moc dobrý. Chudáček lišáček.

Moc dobrý. Chudáček lišáček.

Tehdy poprvé

Fandom: Bohatýr: Dračí carevna (Juraj Červenák)
Poznámka: Patetické až na půdu... BJB

Nikdy jsem na ničem nelpěl. Odešel jsem od svého kmene, aniž bych pohnul svalem. Opustil jsem domovinu a neohlédl se. Ztratil jsem přátele a slzu neuronil. Válečníka nezdobí slzy, ale jizvy a počet mrtvých nepřátel. Muromec vždy říkal, že pláč přichází k muži v nejtěžších chvílích života.
Volchova smrt taková skoro byla.

Můj velitel ale v dračím chřtánu nezemřel. Cítil jsem to? Možná proto jsem neplakal. Nejslavnější Gorynič nikdy neskonal, jen se zrodil Koščej. Stále jsem v něm viděl dobro. Dokud jsme neporazili Jagu a on neprobudil Zirnytrininu moc. Stačil jeden pohled do jeho dračích očí a nemohl jsem neplakat.

Patetické, ale já to chápu.

Patetické, ale já to chápu. Moc se mi to líbí.

Díky. :)

Díky. :)

Zranění a zmatení

Fandom: Hetalie

Řád německý rytířů neměl dobrý den, no, možná víc dní, tak tisíc sto dvacet osm. Rozhodl se chvilku spočinout pod stromem a zkusit přestat krvácet.
„Polsko a Litva ti to zas nandali, co?“ prohodil stín, který na něj zničehonic dopadl.
Stín patřil Maďarsku.
„Ty brečíš?“
„Kdo tady brečí? Jsem zbrocený potem po hrdinském klání, který zrádně vyhráli ti druzí.“
„A potíš se očima,“ zvedlo obočí Maďarsko.
„Ha, to jsou slzy radosti z budoucího vítězství!“
„Tak dobře. Slzy radosti. Mezi námi chlapy.“
Řád schytal družnou herdu do pohmožděné paže a usoudil, že není vhodná chvíle Maďarsko přesvědčovat, že jí penis nedoroste.

Jo, tohle rozhodlo. Musím si

Jo, tohle rozhodlo. Musím si Hetalii najít a zkouknout.

Takže jsem tě svedla na

Takže jsem tě svedla na scestí? Řád by měl radost.I když ten by to nazval "vírou pravou".

Hehehe! Řád ví, kdy má radši

Hehehe! Řád ví, kdy má radši držet ústa ;)

:)

Zcela výjimečně

Před branou Koushienu

Fandom: Ookiku Furikabutte
Poznámka: Další drabble na fandom, který nikdo nezná… Koushien je stadion, kde se koná středoškolské finale v baseballu.

Na tabuli svítila obrovská nula. Prohráli, i když se snažili. Celé tři roky trénovali na tenhle moment.
Mihashi seděl jako hromádka neštěstí na lavici v šatně. Kdyby ten nadhoz hodil lépe, kdyby odpálil míček v druhé směně, kdyby…
Mohli směřovat do Koushienu, ale místo toho sedí a brečí. Utekl, aniž se podíval spoluhráčům do očí, protože to byla jeho chyba.
Tak usilovně se litoval, že si Abeho všiml, až když mu položil ruku na ramena.
„Velcí kluci nepláčou!“ zahlaholil šklebící se Tajima.
„Ty tři roky to byla zábava,“ řekl kapitán a všichni (už byl v šatně celý tým) to odkývali.

To je fuk, stejně to funguje.

To je fuk, stejně to funguje. Kéž by každý tým reagoval takhle...

Moc starej

Mikea jsem neviděl pár let.
Pozval mě do tenisovýho klubu. To by dřív neudělal.
„Ty ses vůbec nezměnil!" přivítal mě. „Ještě tě baví jezdit na tomhle?"
To mluví o harleyi.
„Se ti divím, že se konečně neusadíš," mlel o hodinu pozdějc. „Podívej se na sebe. Vlasy po lopatky, kalhoty utažený, lebka na pásku – vypadáš směšně. Už ti není dvacet.
To tě nezmáhá se věčně harcovat? Nechceš práci, plat, dělat děti?"
Něco na tom je.
Vytáhnul jsem motorku. Dneska se naposled projedu.
Z větru mi slzej voči. Taky budík ukazuje sto dvacet.
Přidám.
Mike má pravdu. Jsem moc starej na rock'n'roll.

> (Too Old to Rock 'n' Roll: Too Young to Die)

Sakra. To je fandom. Teď

Sakra. To je fandom. Teď chvilku nebudu moct poslouchat nic jinýho.

Katastrofa

Fandom: HP
Poznámka: A je to tady. Danae odhalila Severusův stav jako první, gratuluji!!!

„Proč lžeš, Severusi? Nechceš snad tvrdit, že to, co se stalo, je správné. Všichni mají děti, jen já... my...“ Na snědých tvářích se objevily růžové skvrny. Místnost ztichla, jakoby v očekávání věcí příštích.
„K ničemu se zády nestavím. Ale nemůžeme se hroutit jen kvůli něčemu, s čím jsme se ani nesetkali.“ zašeptal.
„Vím, že cítíš všechno stejně jako já, ale snažíš si nalhávat nesmyslné skutečnosti. Nechápeš, že ubližuješ nejen mně, ale i sobě? A pokud se mýlím, pokud opravdu věříš tomu, co říkáš, pak nevidím důvod s tebou zůstávat. Muži totiž nepláčou, ale city mají.“ Rychle si sundala snubní prstýnek.

Nějakej dobrej přítel by je

Nějakej dobrej přítel by je měl na chvíli zavřít každýho jinam, nebo bude zle. :-))

A Ioannina se myslím dobře

A Ioannina se myslím dobře strefila v případě Hermiony ;) Inu, je to drámo. Snad nám je ty/téma dočista nerozvedete ;)

Kdo zmáčkl to červené tlačítko…

Fandom: Cesta Krve

Doběhli jsme do temného průchodu. Všude kolem, bylo slyšet bzučení popelnic a pleskot mrtváckých nohou.
„Říkal jsem ti, abys na nic nesahal.“ Otočil jsem se k Jonášovi, který před chvílí odpálil cvičnou raketu, proti jedné z hlídkujících popelnic.
Chlapec, na mě koukal očima se třpytícími se slzy.
„Co brečíš? Velcí kluci přece nepláčou.“ Ozval se ve mně hlas dospěláka.
„Á Velký Vzor se zase ozval.“ Prohodil Ten Druhý.
Ani jsem se nenamáhal ho okřikovat. Radši jsem sledoval, co mi Jonáš ukazuje. Pak jsem pochopil, že tam v tom spěchu zapomněl D-Mana. Jedinou vzpomínku na rodiče. No co. Potrestal se sám.

Chudák děcko. Hezké.

Chudák děcko.
Hezké.

A pak přišly slzy

fandom: Supernatural
poznámka: BjB, napsaný pod dojmem shlédnutí včerejší epizody a následného naprostého rozchumlání. Věnováno všem, kteří mají rádi bratry Winchesterovy. Pro méně znalé - odehrává se ve chvíli, kdy se Dean konečně zlomí a lehce Samovi nastíní, jak to vlastně vypadalo v pekle.

Kluci nepláčou, Deane. A zvlášť ty nesmíš, musíš mu dodávat odvahu. Je to jasné?
Bylo mu to jasné, sakra, samozřejmě.
Jenomže v některých chvílích prostě otce poslechnout nemohl.
Když začal o těch čtyřiceti létech v pekle, už to cítil. Pálení v očích.
Pak se mu vlhká slanost svezla po tváři.
Tomu se říká dobrý příklad.
Cítil ho vedle sebe, mladšího bratříčka, seděl na kapotě auta, z té blízkosti ho brnělo za krkem.
Otřel si mokrý obličej, potlačil chuť si jednu vrazit.
Ty bys nebrečel, brácho, ne teď. Určitě ne.
Neviděl to, nemohl vidět; byl k němu zády.
I Sam plakal.

Neznám fandom, ale drabble se

Neznám fandom, ale drabble se mi líbí. Obstojí i bez znalosti.

Jé, to je moc dobře, děkuju!

Jé, to je moc dobře, děkuju! Fandom je - ehm, jak by řekl Lemur, nanervylezoucně vlezlý :))

Krásné!

Normálně mě to dojalo, nádherně napsané opravdu. Tu epizodu si do dneška dobře pamatuju a taky jsem z toho dost nemohla... :(

Děkuji děkuji moc! Jsem ráda,

Děkuji děkuji moc! Jsem ráda, že to tu někdo zná! :)
Nj... když jsem se přistihla, že mu zírám přímo do očí a na obličeji mám nasazený debilní úsměv (pže je přeci jen roztomilý), tak jsem věděla, že z toho musí být aspoň drabble :)

Kluk obecný (puer vulgaris)

Fandom: Encyklopedie

Kluci jsou mýtická stvoření. Vypadají dost podobně jako normální lidé, od těch se ale odlišují řadou výjimečných vlastností.
Kluci nepláčou.
Mají rádi fotbal, auta a motorky, zato nemají rádi nakupování.
Nikdy si nehrají s panenkami ani s kuchyňkou, spíš se zabývají fotbalem, auty a motorkami.
Vyznají se ve strojích.
Mají sklony k násilí a válčení.
Nenosí růžovou.
Mají dobrý orientační smysl a analytické myšlení.
S kamarády se nevodí za ruce a vůbec se radši vyhýbají fyzickému kontaktu s tvory stejného druhu.
Tolik toho nenapovídají.
Jde jim jen o sex.
A hlavně, nerozumí holkám.
Už jste někdy nějakého pořádného kluka potkali?

A ještě k tomu si to všechno

A ještě k tomu si to všechno o sobě vymysleli sami. :D

:-DDDDDDD skvělý slovníkový

:-DDDDDDD skvělý slovníkový heslo :-DDDDDDDDDD

Tohle je super! Jednoduchý

Tohle je super! Jednoduchý ale originální nápad, navíc mám ráda stereotypy. :)

...

Hádám, že jo, ale člověk si nikdy nemůže být jistý. :D
Supr!

To je ženiální!

To je ženiální!

dobrý

dobrý

No takovýhle exemplářů už

No takovýhle exemplářů už jsem pár potkala, ale zapomněla jsi na jednu strašně důležitou skupinu, která se tomuto rozdělení vymyká ;) Ne-e, dobře, já nebudu škodolibá, je to bezva!

Výborný!

Výborný!

To bude dobrý

Kdo neviděl seriál, asi moc nepochopí. :(

Fandom: How I met your mother - 5. série - Girls versus suits

„Vypravím ho na onen svět s největší parádou! Bude to legend... počkej si...,“ hlas se zlomil a slova přerušil vzlyk. „Ágr, co si to namlouvám! Nikdy už nic nebude jako dřív...“
„Barney, byl to jenom oblek.“
„Pšš! Buť ráda, že tě neslyší!“
„No tak, Barney, ššš...“
„Tak mladý... Uctěme jeho památku zavedením Dne hrdinného obleku. Rozpráším jeho popel ze skal u Niagárských vodopádů při západu slunce a zpívat mu k tomu budou....“
„Už ale dost, je to jenom popel, vyhoď to do koše a vzmuž se!“
„To mi říkala i babička o dědečkovi a přesto ho pořád mám nad postelí.“

Úplně ho vidím a chci ho

Úplně ho vidím a chci ho praštit. :)

Suit up!

Suit up!

To je prostě Barney! :D

To je prostě Barney! :D

Vlci nepláčou

fandom: Fables/Mýty
Pro Ave :)

Vlci nepláčou. Ne že by to pokládali za nemužné, prostě jim scházejí slzy. Kňučí, skučí, vyjí nebo zatínají drápy. Když Bigby Wolf získal svou lidskou podobu, nepokládal za nutné učit se plakat. Dosavadní rejstřík reakcí mu docela stačil. Svíral teď poprvé v náručí nejdrobnější ze svých dětí, bledou a černovlasou holčičku. Nebyl si jist, zda ji drží správně, a s nervózní pýchou vnímal tlukot jejího srdce. “Jak budeme říkat téhle?”
“Mohli bychom ji pojmenovat Winter,” usmála se Sněhurka. “Po tvé matce.”
Trhnul sebou, pak opatrně zvedl ruku k obličeji.
“Děje se něco, Bigby?”
Po tváři mu stékala jeho první slza.

Fandom neznám, ale tohle se

Fandom neznám, ale tohle se mi moc líbí.

To jsem ráda :)

To jsem ráda :)

Neznám, ale stejně líbí.

Neznám, ale stejně líbí.

Díky :)

Díky :)

Jé! Bigby! Ten je tak

Jé! Bigby! Ten je tak sladkej! A já tu místo abych si šla číst osmej díl dělám seznam :o)
Děkuju moc Danae :o)

To máš mimo jiné i za ty

To máš mimo jiné i za ty seznamy. A taky za to, že píšeš komentíky, i když si nesmíš přečíst drabble. A ještě by se něco našlo :)

Jé, to je tak něžně krásné!

Jé, to je tak něžně krásné!

Děkuju :)

Děkuju :)

Ach, to se mi líbí

jsem dojatá, na mou duši.

Ó děkuji! My tě do těch

Ó děkuji! My tě do těch Fables musíme namočit, ty to oceníš :)

Léta dospívání

fandom: Pokud nepoznáte, dozvíte se na konci.
poznámka: Omlouvám se autorkám, že jsem si bez dovolení půjčila hlavní postavu.
varování: Připravte si kapesníky!
---------------------------------------------------------------------------------
Jednou, když byl úplně malý, si odřel nohu o trní. Tehdy mu tatínek řekla: „Kluci nepláčou!“ A on hned přestal.
Jako tolik jeho druhů se chtěl stát nindžou, proto každou volnou chvíli trénoval pod vedením zkušených mistrů. Občas nevybral správně salto a pořádně si natloukl. Tehdy mu říkal mistr: „Nindžové nepláčou!“ A on hned přestal.
Když konečně nastal čas vrátit se od meditační studny, nemohl se Lumír dočkat. Ke svému zděšení však místo vzkvétající kolonie našel jen mrtvé skořápky soukmenovců. Cvrlikání, které znělo opodál, jako by se vysmívalo: „Šneci nepláčou! Šneci nepláčou!“
Někdy ale bulí, jako když se protrhne hráz.

(fandom: Budeč, a zde dílo, na které je toto fanfiction.)

Tatínek řekla? Vtipné.

Tatínek řekla?
Vtipné.

Chudák malej. Náš hrdina.

Chudák malej. Náš hrdina. Autorky/2 se cítí polichoceny.

No jo, Lumír... Chudáček. Moc

No jo, Lumír... Chudáček. Moc hezký.

Mě nejvíc dostala ta odřená

Mě nejvíc dostala ta odřená noha... :D

Nojo! A já si teprve teď

Nojo! A já si teprve teď všimla, že tatínek řeklA!

Šneci nepláčou! To zní jako

Šneci nepláčou! To zní jako super motto!
*smích*

Já slzím, ale smíchy. Jsem

Já slzím, ale smíchy. Jsem hrozná

Awwiiieee, to je smutňoučké!

Awwiiieee, to je smutňoučké!

francouzská vlna!

Jeho slzy jsou chrabrým projevem nejniternějších prožitků mužské duše.

Není o nic míň hlemýžďný, když nechá průchod svému žalu.

Autorkám zapůjčení postavy

Autorkám zapůjčení postavy nevadí :o)
Já tvrdím, že je to úchylný, Julie íká, že je to roztomilý.
(A jak jsem uviděla slovo nindža, tak mi bylo jasný o kom to bude :o)

Tak aspoň, že vám to nevadí.

Tak aspoň, že vám to nevadí.

Kdyby tady byli...

fandom: Harry Potter

Když vešel, našel svého kmotřence sedět na posteli se zarámovanou fotografií v ruce.
„Ahoj, Teddy, jak to jde?“ posadil se na židli naproti němu.
Kmotřenec nepatrně trhnul rameny a teprve po chvilce se ozval. „Jaké by to asi bylo, kdyby tady byli? Radovali by se, že jsem dodělal školu, šli bysme to oslavit… Byli by...“ nedořekl a na fotku skápla slza.
„Kluci nepláčou,“ napomenul sám sebe, utřel oči do rukávu a vzhlédl.
„Na to se vykašli,“ pousmál se vlídně Harry a pak mu zajiskřilo v očích. „Ale kdybys na tom trval, ty si vždycky můžeš pobrečet i v ženské podobě.“

Jé, to jsem nevěděla, že taky

Jé, to jsem nevěděla, že taky někdo psal o Teddym! *_* (I když jako 17 letý by si asi už nechtěl říkat Teddy. ;))

:)

Proč by ne? Je to normální zdrobnělina ne? :)

Ted už je zdrobnělina z

Ted už je zdrobnělina z Theodore. A myslíš, že by si 17 letý kluk nechal říkat Teddy (jen tak)? :) Umíš si představit, že by ti někdo pořád říkal "Haničko"? (Hanka ok, ale Hanička? :))
To nebyla kritika, jen taková připomínka na okraj.

Jéj! Tohle je strašně pěkné.

Jéj! Tohle je strašně pěkné.

Mají krásný vztah... :)

Mají krásný vztah... :)

Hele no to je fakt, Teddy má

Hele no to je fakt, Teddy má v tomhle vlastně strašnou výhodu! :)
A je to překrásné, pro něj mám děsnou slabost a je mi ho líto, takže jsem moc ráda, že se tu objevil.
A normální Harry! Vivat, sláva, veselte se tři dny v kuse!

Děkuju!

Už jsem myslela, že tohle téma nedám, ale pak jsem si na (pro mě vpodstatě) poslední chvíli vzpomněla na Teddyho (taky ho mám ráda. Jestli se ještě někdy vrátím k opisování, případně i psaní HPff, měla jsem Teddyho v plánu :)) a už to šlo. Ale ta možnost využití toho že je metamorfmág mě napadla až později :).
"normální" Harry? Jako jaký jiný by byl? :))

Jejich vztah je podaný tak

Jejich vztah je podaný tak skvěle, že si ho asi ukradnu jako osobní kánon.

Harry s nadhledem a pořádnou dávkou humoru žije! Epilog ho nezahubil. Hurá!

Děkuju :)

Děkuju :)
"epilog ho nezahubil" :D. Ten nešťastný, mnoho let dopředu napsaný kousek knížek prostě není zrovna nejoblíbenější co? :D (mě osobně z epilogu naskočila vyrážka %)) )

Dětství

Fandom: Harry Potter

Tvrdě dopadl na zem. Celé hřiště se rozeznělo škodolibým smíchem. Podíval se na své dlaně, tekla mu červená. S úšklebky nad ním stála trojice kluků. Celý otřesený začal natahovat.
„Seš divnej!“
„Vypadni z našeho hřiště!“
Zmocňoval se ho strach z přesily, ale pak si vzpomněl na přísný hlas otce.
Muži rodu Malfoyů nikdy nebrečí, Draco.
Světlovlasý chlapec se postavil na nohy a zaťal ruce v pěst.
Ti tři se pořád smáli. Přestali, když na ně začaly létat hračky z pískoviště.
S jekotem se rozutekli.
Draco je vyprovodil pohledem, kterým se velice podobal otci. Pak se otočil a pomalu zamířil domů.

Chudák Draco. <3

Chudák Draco. <3

Nebrečí, protože jim nic

Nebrečí, protože jim nic jinýho občas nezbejvá.
Lítací hračky se mi líbí, dobře jim tak, škodolibcům.

Nejprve...

jsem uvažovala o něčem těžším, ale ty hračky tam zapadaly. :D

Strašně se mi líbí Draco,

Strašně se mi líbí Draco, kterého někdo šikanuje. Pže si to... ehm, zaslouží, zaprvé, ale zadruhé ho to zlidšťuje, a vůbec ho nějak začínám mít ráda. ehm.

Díky!

Já ho mám ráda už hodně dlouho, jen moc ne toho z originálu, ale toho svého. :D

Bez názvu

Fandom: Tři mušketýři
Varování: preslash, můj první...

Kardinál přemýšlel dlouho, co si počít s tím vzpurným hochem. Jak získat jeho služby, jeho duši, jeho… srdce?
*
Richelieu zamyšlen pomalu roztrhal papír, který mu d’Artagnan tak lehkomyslně vydal.
Konečně ho tu mám. Zcela v mé moci. Ten zbrklý Gaskoněc si jistě myslí, že přijde o hlavu. Tak ho při tom ještě chvíli necháme…
Doplnil pár slov na listinu a předal ji d’Artagnanovi. Ten ji letmo prohlédl, klesl na kolena a… rozplakal se. Za poslední měsíc toho na něj bylo příliš. Kardinál se v duchu usmál. Zvedl d’Artagnana ze země a zlehka ho k sobě přivinul.
„Mušketýři přece nepláčou, chlapče.“

O_O

O_O

Dneska jsem psala fonetický

Dneska jsem psala fonetický úkol o zvrhlých knězích. Přijdu sem a tady je zvrhlý kardinál. Headwall!
Ale je to tak nějak zvláštně kanonické, muheheéééé.
A konečná věta je skvělá.

Dík!

náhoda neexistuje 8+)
já jsem tu scénu četla už tolikrát, že tohle za kanonické fakt považuju, ale strašně jsem se červenala, když jsem to psala... - ještě mi kolem pobíhala mamka a vyzvídala proč se tak tvářím...

Tři mušketýři, můj oblíbený

Tři mušketýři, můj oblíbený fandom. Díky za hezké drabble :)

Dík!

můj taktéž moc oblíbený
rádo se stalo 8+)

Richelieu je liška podšitá ve

Richelieu je liška podšitá ve válce i v lásce ;)

kují!

pravdu máš
jsem ráda, že se mi povedl tak podšitě napsat 8+)

Přísná výchova

Fandom: DMD
Poznámka: Věnováno jistému mladému muži. *šílený smích*

„Prosííím!“

„Řekla jsem ne! Už tak si děláš co chceš a vůbec mě neposloucháš!“

„Já tě poslouchám,“ zakvílel. „Vařím, peru, uklízím. Proč nemůžu?“

„Ještě nemáš poskládané dříví.“

„To udělám zítra. Slibuju.“

„Sliby, chyby,“ řekla přísně.

„Já to vážně udělám. Vždyť mě znáš!“

„No právě.“

„Ostatní kluci můžou.“

„Vážně? Ale stejně. Ty jsi ty a oni jsou oni.“

„Jsi na mě zlá,“ fňukl a první slzy se mu draly z očí.

„Nebul. To si říkáš chlap?“ Pohled na manžela ji však obměkčil. „Tak teda běž. Ale jenom jedno pivo! A do desíti ať jsi doma. Musíš mi ještě napsat bonusové drabble.“

"Mi"? Čekala jsem, že tam

"Mi"? Čekala jsem, že tam bude "si". XD
Sice nevím, kdo tady komu píše drabbly a proč, ale je to vtipný. :)

Oh, nepsala jsi o mém

Oh, nepsala jsi o mém hypotetickém budoucím manželovi?;=)

Proč?

Proč mám pocit, že mi tohle něco připomíná?.....už vím moje budoucnost.:-D Moc pěkný ;-) a ten manžel hlavně :-D

Muhehe, jo tvůj pocit je

Muhehe, jo tvůj pocit je správný ;).

:D:D:D *padla*

:D:D:D *padla*

*zvedá ji* :)

*zvedá ji* :)

:D:D Tak takhle to teda je!

:D:D Tak takhle to teda je! Ty jsi ale fakt zlá! :))

No jo, na psaní jsem fakt

No jo, na psaní jsem fakt trotl :(. Musela jsem si najít někoho schopného a poslušného... :D

V půli cesty

Fandom: Ayakashi Ayashi
A/N: Nechtěl by se někdo seznámit s fandomem? Je moc hezký.

Saizou si pečlivě sčesala vlasy a kolem krku si omotala šálu. Jak dlouho ještě? Jak dlouho ještě bude předstírat. Jak dlouho bude toužit po pomstě. Kdy konečně přijde někdo, kdo ji pochopí takovou, jaká je.
Včera jí poprvé bylo trapně. Když si o ní kolemjdoucí mysleli, že je mužský gejša, trochu se zastyděla.
Když si teď v zrcadle prohlížela svou podobu, uviděla, že uvázla kdesi na půli cesty.
„Přestáváš vypadat jako chlapec, Saizou,“ řekla si a zastrčila za pas meč. „Proč nevypadáš jako žena?“ zeptala se a vyzbrojila se vějířem.
Bylo jí smutno. Ale prozatím byla chlapec. A ti nepláčou.

<3 To je moc hezké! *_* (Ale

<3
To je moc hezké! *_* (Ale stejně jsem měla raději toho, co zase vypadal jako žena. XD Ale asi i o tom to je, že týhle se moc pozornosti nevěnuje.)

Docela i jo. Skoro mě i

Docela i jo. Skoro mě i překvapuje, že je anime, o kterém nemám ani páru a přesto vypadá takhle zajímavě.

Pro všechny, kteří by měli

Pro všechny, kteří by měli zájem: http://www.animea.net/download/996/Tenpou+Ibun+Ayakashi+Ayashi.html
(Ještě se na té stránce dá najít OVA/sequel.)

Fandom vážně vypadá dobře...

Fandom vážně vypadá dobře... asi si ho zkusím najít a podívat se na něj blíž (za odměnu, jestli napíšu ten hnusnej test v úterý ;o) )

A víš že možná i chtěla?

A víš že možná i chtěla? Tohle je takové krásně... sofistikovaně a klidně orientální, líbí se mi to.

Opravář aut, takové pěkné řemeslo

Fandom: HP

Ray za sebou zabouchl dveře dílny, zamknul je a plnou vahou se o ně opřel. Zevnitř se ozývaly rány, třeskot skla a skřípění plechů. Pak nastalo zlověstné ticho. Ray dveře neotevřel. Roztřeseně došel do kanceláře, z lékárničky vyndal pár obvazů a nešikovně si ovázal prsty.
Tak si to shrňme. Pokousal mě hasák. A pak se vrhl na toho meďoura. Vybavení dílny v hajzlu.
Zbývaly dvě možnosti. Protože chlapi nepláčou, vybral si sklinku od hořčice plnou whisky.
Byl asi v půlce, když se mezi dveřmi objevil zrzavý chlap v ošuntělém pršiplášti.
„Jsem Arthur Weasley a za chviličku bude všechno v pořádku.“

Žravý hasák se mi moc líbí.

Žravý hasák se mi moc líbí. Aneb jak ozvláštnit něčí nudnou šichtu.

Žravej hasák.

Žravej hasák. :-))))))))
Nebude to moc v pořádku, ale opravářovi to bude celkem jedno, řekla bych. No, možná ho s tím vymazaným mozkem vezmou k popelářům... pokud se Artur utne a přežene to...
*nemá ráda tuhle část kánonu*
Ale drablík se mi líbí, to si zas nepleť, jo? Bych si nepředstavovala další děj, kdyby ne.

Jéé, to je hezké! A úplně

Jéé, to je hezké! A úplně nejlepší je poslední věta, jenomže bych tomu věřila jen v případě, že by to nebyl Arthur XD Nicméně mi to připomnělo Bond-style a to je fajn :)

Pěkné! Chudák mudla.

Pěkné! Chudák mudla.

*spadla smíchy pod

*spadla smíchy pod stůl*
Pokousal mě hasák :-)))
Krásné, líbí!

:o)

Skvělé!

Nádej neumiera

Fandom: Jack London - Morský vlk

Už tretí deň sme s Maud sedeli v člne a čelili tej nekonečnej búrke. Vietor fičal od juhovýchodu a unášal nás presne opačným smerom - preč od Japonska.
Začalo sa brieždiť. Od únavy som už ani nevládal sedieť. Nápor vĺn mi vytrhol kormidlo z premrznutých rúk a do očí mi vyhŕkli zúfalé slzy. Nevládal som ani zdvihnúť ruku, aby som si ich utrel. Plakal som od beznádeje a slzy sa miešali s dažďom a spŕškami z vĺn. Pohľad mi zablúdil na provu, kde pod prikrývkami ležala Maud. Zamrvila sa a statočne na mňa pozrela.
Len kvôli nej som znova zobral kormidlo.

Návrat domů

fandom: Budeč

Klíč cvakl v zámku. Úplně jako obvykle.
Dveře se otevřely. Úplně jako obvykle.
Podlaha vrzla, když vstoupil. Úplně jako obvykle.
Rozsvítil...
Něco bylo špatně. Věděl to, ačkoli se zdánlivě nic nezměnilo.
Rozhlédl se. Byt vypadal klidně a neškodně. Všechno na svém místě. Rozhlédl se ještě jednou.
Pak mu to došlo.
Byl pryč.
Chvíli nevěřícně zíral.
Byl pryč.
Zbylo jen prázdné místo.
Byl prostě pryč.
Ujelo mu pár vzteklých slz.
Byl pryč. To znamená zatracenej průser.
Jenže chlapi nepláčou. Setřel slzy.
Bylo třeba se smířit s realitou.
Někdo se sem vloupal a jeho počítač byl pryč.
Ten někdo si to odskáče.

Teda, to je překvapení. Někdo

Teda, to je překvapení. Někdo z Budče má počítač, a ještě je na něj fixovanej jako my?

Já už zase nechápu, co je na

Já už zase nechápu, co je na tom za Budeč...
Jo, a mimochodem, doufám, že tobě se brzo poštěstí přesně opačná zkušenost (jednou se vrátíš domů a bude tam tvůj počítač;-)

No dobře, už jsem to někde

No dobře, už jsem to někde psala, takže: Všechny moje drabbly k DMD jsou součástí jedné povídky, protože jsem se rozhodla odvyprávět povídku v drabblech.
Takže je to všechno Budeč, i kdzž to tak v danou chvíli nemusí vypadat :o)

A doufám, že si to odskáče

A doufám, že si to odskáče pořádně

Kluci pláčou.

Fandom: Hodiny
pozn. Na nic optimistického teď nějak nemám náladu...

Když jsme s tátou a se sestřičkou zůstali sami, dlouho jsem si neuvědomoval, že už je to napořád. Ale bylo mi smutno. Moc smutno. Sestřička to ještě nechápala, byla ještě maličká. Táta mi tehdy dost často říkal: „Neplač, Richie. Kluci přece nepláčou.“ A od té doby jsem plakal tajně.
Pak jsem začal chodit do školy a bylo to ještě horší. Všiml jsem si totiž, že ostatní kluci opravdu nepláčou. A časem jsem zjistil ten největší rozdíl – že je mám rád jinak, než oni mě. Že jsem vlastně úplně jiný.
Později jsem byl i šťastný. Ale plakat jsem se neodnaučil nikdy.

Hodiny! To je úžasné!

Hodiny! To je úžasné! *miluje*
A krásně se to propojovalo, líbilo!

Poprvé...

Fandom: James Bond

Zíral na ni, jako by nechápal, co se vlastně stalo. Po obličeji mu stékalo suché martini s vodkou a odkapávalo na kalhoty.
"Prasáku!" zaječela a všichni se otočili, "Dobytku jeden, co si to dovolujete?"
Otočila se a hrdým krokem opouštěla bar. Jeho náramkové hodinky zazvonily a on automaticky zmáčkl tlačítko. Na displeji se objevila starší žena.
"Bonde, máte ten kód?"
Zavrtěl hlavou a svěsil ramena.
"Proč ne? Vždyť víte, jak je to důležité! Bonde... vy pláčete?"
Ozvalo se tiché zaúpění.
"Ona vás odmítla?!" zeptala se překvapeně.
Kývl hlavou. Kapka dopadla na displej.
"Ale noták, to se vám ještě stane mockrát."

Jé, Bond byl

Jé, Bond byl odmítnut...
Pěkné.

Překvapení vtrhlo do

Překvapení vtrhlo do bondovského světa! M je pěkně suchá ;)

jachacháááá! :D tak mu treba!

jachacháááá! :D tak mu treba!

Přednáška

fandom: historie, trochu AU
pozn. aut.: věnováno všem, kteří komentovali a četli má předchozí drabble. Speciální dík patří Kleio.

„Vaši otcové si postěžovali, že nerozeznáte olivu od zajíce,“ zahájil Aristoteles svou přednášku. „I to se naučíte. Nejprve ale naprosté základy. Jaké jsou rozdíly mezi muži a ženami?“
„Muži jsou lepší,“ prohlásil Kassandros. „Ženy přecitlivělé.“
„Muži jsou znalí filozofie a umějí řídit koňské spřežení,“ dodal Alexandr.
„Dobrá. Ale měl jsem na mysli skutečný základ.“
„Ženy mají prsa,“ prohlásil Ptolemaios. „Je pravda, že Kréťankám šaty nezahalují poprsí?“
„To se dozvíš, až budeš starší,“ přerušil jej Aristoteles. „Nuže, nějaký další názor?“
Rozhostilo se mlčení. Aristoteles rozbalil balík ležící na stole.
„Zde vidíte kostru pánve muže a ženy. Jaký je mezi nimi rozdíl?“

XD Fascinuje mě Aristotelův

XD Fascinuje mě Aristotelův klid. ;)

Nezabývám se příliš antikou,

Nezabývám se příliš antikou, ale i to co o ní vím mi stačí, abych dokázala ocenit tvé drabble.
Líbí se mi. Hlavně ten závěr.

Typický odpovědi.

Typický odpovědi. (Ptolemaios... :-DDDDD )
Klasickej systematik Aristotelés! Vivat!

Díky :)

Díky :)

Chtěl základy, tak budou

Chtěl základy, tak budou základy, yayyyy!
A nemístně mě potěšila zmínka o Alexandrovi. Kdepak tam je Héfaistión? *nevinný úsměv*

Dík

Dík. Héfaistión možná taky bude, ale ten den zrovna zameškal školu :D

Kluci nepláčou

Fandom: Torchwood

Co si pamatuji z dětství, můj otec nesnášel slabost. Kdykoliv jsem ji dal najevo, potrestal mě.
Po čase jsem se naučil veškeré silnější emoce potlačovat. Možná proto mě přijali do Torchwoodu 1. Věděli, že nikdy nepropadám panice, poněvadž bych se pak musel stydět sám před sebou.
Po Canary Wharf se ale ve mně cosi zlomilo. Ztratil jsem to, na čem mi záleželo nejvíc… a ony neviditelné zdi postavené okolo mé duše se zbortily.
Zanedlouho jsem již potkal Jacka, který mě naučil, že abyste opravdu žili, nesmíte si city upírat. Jak pláč… tak i lásku.
A na to jsem nikdy nezapomněl.

To je krásné, to je krásné,

To je krásné, to je krásné, to je krásné. Konec <3 <3 <3
A očividně sdílíme stejný názor na jeho otce, to mě taky těší.

Moudrý Ianto! ;-)

Moudrý Ianto! ;-)

Když medvědi pláčou

Fandom: Zeměplocha

Nejdřív si mysleli, že si z nich střílí.
Kdo kdy viděl chůvu, která si poradí s medvědem, jehož by správně neměla ani spatřit?! Když ale do města poslali Brumlu, už nebylo pochyb.
Brumla měřil přes tři metry, vážil sedm metráků, tesáky se mu samovolně draly z rozšklebené tlamy, drápy měl zpevněné ocelí. Byl vzorem všech.
Vrátil se ani ne za pět minut a brečel.
„Natrhla mi ucho!“ kvílel jako několikatýdenní medvídě. Jeho štkaní slyšeli v okruhu několika kilometrů. Konejšivě ho plácali po obrovském svalnatém rameni, ale Brumla je pravděpodobně ani necítil. Kolem se rozprostíralo jezero slz.
„Už nikdy tam nepůjdu!“

Zu-za-na!!!

Zu-za-na!!!

to je žena :) chudák

to je žena :) chudák medveď...

Jééé! Chudák Brumla!

Jééé! Chudák Brumla!

Zuzanááááá!

Zuzana zasahuje! Jo, to mají medvědi smůlu.

Kluci přece nepláčou

Fandom: Torchwood

Pozoroval jsem ho, jak upírá oči na Jacka. Věrnej čokl je slabý slovo, pomyslel jsem si a jen steží si neodfrkl.
Jack momentálně objímal okolo ramen dámu ve středním věku. Bůhví, co s ní měl…možná i trochu chápu, že je tak úzkostlivě sleduje.
Když ji začal líbat, Ianto se zatvářil zničeně a vypadalo to, že potlačuje vzlyk.
Pak to začalo nabírat obrátky. Ne, že by se Jack pokoušel o nějaké oplzlosti na veřejnosti (ačkoliv si myslím, že jemu osobně by to nedělalo problém), ale dáma vypadala dost vášnivě.
To bylo na Ianta příliš.
„No tak, Ianto, kluci přece nepláčou.“

příliš slov!

Drabble má 101 slov. Opravené drabble, prosím, pošli na drabble.sos@gmail.com a my přidělíme bodík. Díky.

Híííí! *dementní

Híííí! *dementní úsměv*
Chudák Ianto, já tě asi kousnu!
A je zajímavé, že tolik lidí napadne u pláče takhle hned Ianto (mě taky, jen jsem to přemohla). Když ale on... no, on dobře vystihuje to opačné stádium :P

'Neplač, Ianto. Canary Wharf za to nestojí.'

Hele, tohle vůbec nemusí ale

Hele, tohle vůbec nemusí ale znamenat, že Ianto plakal, Owen si z něj mohl jen utahovat :-p
A nekousej mě :)

I ty malé self-promo ;o). Ale

I ty malé self-promo ;o). Ale taky jsem si na to vzpomněla. Canary... *povzdech*

Kouzlo

fandom: Manga Skip Beat!
pozn.: pokračování drabblíku z tématu Světlo. Ach jo, zase to bude chápat jenom Ness...

"Musím zpátky. Navždycky."
"A... budeš psát? Můžu ti zatelefonovat?"
"Do světa, kam odejdu, nemůžeš telefonovat, ani posílat poštu. Je to moc daleko."
"Ale... vždyť jsme se sotva spřátelili!" vydechla culíkatá holčička se slzami na krajíčku. "Corne... Neopouštěj mě!" rozplakala se naplno.
Chlapec stál trochu bezradně; tentokrát opravdu nevěděl, jak ji utěšit. Rozpačitě strčil ruce do kapes.
"Nastav ruce, Kyoko-čan."
Do drobných dlaní vyklouzl modrý krystal.
"Podrž ho proti světlu... vidíš?" Kámen se zableskl fialově.
"To je kouzlo. Snad... snad ti pomůže osušit slzy."
Okouzlená tvářička vzhlédla znepokojeně. "Ale co budeš mít ty?"
"Já se obejdu bez něj. Kluci přece nepláčou."

Málo slov!

Drabble má pouze 99 slov. Teda Kyoko-čan jsem počítala jako pouze jedno slovo, jestli to jsou dvě, dej vědět na mail. Jinak případně opravené drabble také, prosím, zašli na drabble.sos@gmail.com. Díky:-)

díky a pardon

poslala jsem a opravila.

To je fuk, že to neznám, ale

To je fuk, že to neznám, ale líbí se mi to! Je to krásně citlivé a on - myslím, že až se s ním seznámím, budu ho mít hoodně ráda.
*nostalgicky vzpomíná na Spirited Away*

Je to hrozně dojemný a krásný

Je to hrozně dojemný a krásný a úplně mě to láká se seznámit s fandomem ;o).

To je fuk, že neznám

To je fuk, že neznám okolnosti, stejně je to krásný! (Ale kam se do mangy z prostředí šoubyznysu narve takováhle fantasy?)

fantasy...

No právě! Proto to milujem! A teď si představ, že tohle není fantasy, že to je normální realita všedního dne.

Ty mě k tomu nakonec zlákáš,

Ty mě k tomu nakonec zlákáš, ale to bude hrozný!

Zápis v deníčku

Fandom: Avevina totalita

Dneska sem si na zahradě rozbil koleno. Nikdo mě neslišel plakat. Maminka a tety minystrantky měli poradu.

Šestiletý Juliánek se zamyslel a psal dál.

Pak přišla modrá paní. Utřela mi slzi a půčila kapesník.
Neznal sem ji ale říkala že se menuje Teta Beta.

Juliánka už bolela ruka, ale zážitky byly příliš silné.

Říkala že velký kluci nikdy nebrečej a taky by neměli nosit fijaloví tričko. Říkala že fijalová je holčičí barva. Když budu hodnej prej mi uplete modrej svetřík.
Potom mi dala speciální mrkvovej koláček pro maminku. Donesu jí ho k večeři ale o modré paní neřeknu ani slovo.

Awww! To je tak roztomilé!

Awww! To je tak roztomilé! (Určitě je to rozkošné dítě.) A teta Beta! Já padnu! <333

To už je Juliánkoví tolik?

To už je Juliánkoví tolik? Jak ten čas letí.
Moc pěkné. Zvlášť ty chyby a Teta Beta.

Chumlllll! No to je ale

Chumlllll! No to je ale rozkošné!
Jak se ti psaly ty chyby? XD
Ale je to úžasně přesvědčivé.

Náhodou se mi psaly dobře.

Náhodou se mi psaly dobře. Kleio už Juliánka naučila hy chy ky ry dy ty ny a tak, takže to umí a u ostatního prostě píše měkký :D.

Rebelko to je děsivě

Rebelko to je děsivě roztomiloučký :o)
A musím si postěžovat, jakýho má Juliánek neangažovanýho otce. Já si to čtu, íkám u toho nadšením a Gary si to ani přečíst nechtěl :o)

Uf, to jsem ráda. Bála jsem

Uf, to jsem ráda. Bála jsem se, že budu vyloučena z totality ;o).
A já tam původně měla namyšlenýho i Garyho, ale nevešlo se mi to do sta slov. Tak jsem ho vyškrtla ;o).

Já mám teda dojem, že Beta by

Já mám teda dojem, že Beta by Juliánka nepřesvědčovala, že nemá brečet. Ona náhodou ví, co ho ještě čeká;-)

Ale nechceš mu udělat něco

Ale nechceš mu udělat něco ošklivýho, že ne? Protože já teď Juliánka začala mít ráda a budu ho bránit zuby nehty ;o).

*nenápadně si píská*

*nenápadně si píská*

teda Rebí... to je

teda Rebí...
to je bezvadné
hrozně se mi líbí jak zní "Teta Beta"
speciální mrkvový koláček... muhehehe
já chci pokráčko (aneb co bylo, když maminka koláček snědla...)!

Já si netroufám odhadnout, co

Já si netroufám odhadnout, co bylo potom... ;o)

<3 <3 <3! To je tak tak tak

<3 <3 <3!
To je tak tak tak úchvatné! (Hehe, minystrantky!)

Děkuju, Danae. Copak

Děkuju, Danae. Copak Juliánek, on je prostě úchvatnej celej :o).

Mám jedinou námitku -

Mám jedinou námitku - šestiletý Juliánek už umí pravopis. Na to jsem dohlédla. :D
Ale jinak jsi zase skvělá, Rebí! <3

Já si říkala, jestli ti

Já si říkala, jestli ti nedělám špatnou reputaci, ale zas šest let je ještě hodně málo. Ale tvrdé a měkké souhlásky ovládá - a to je taky až učivo (myslím) druhé třídy :o).

Nu... dobrá. Budu tentokrát

Nu... dobrá. Budu tentokrát mírná. :D

Možná používá chyby v tajném

Možná používá chyby v tajném deníčku jako šifru ;)

uáááá!

Tety minystrantky... :-)))
A co ten podezřelý koláček? Co v něm je? Jed bych netipovala, spíš... droga pravdy? Sedativa? Psychofarmaka? Něco na vystřízlivění? :-)))

Já teda nevím, ale taky

Já teda nevím, ale taky myslím, že jed ne. Droga pravdy je asi pravděpodobnější...

Léčba

fandom: M.A.S.H.

„Sedí v baru,“ informoval B.J.
„Musí fungovat, čekáme raněné. Jdu za ním!“ rozhodl plukovník Potter.
„Nechte to na mně, pane,“ zastavila ho Margaret.

Změřil si ji kalným zrakem.

„Neztrácej čas… Jedině že by sis se mnou dala panáka.“
„Pití nic nevyřeší.“
„Pomůže mi necítit… Zatraceně, tomu klukovi nebylo ani dvacet!“

Položila mu ruku na rameno.

„Hodněkrát jsem tě slyšela říkat pacientům, ať se nestydí za své emoce, že je nemá cenu potlačovat. I mně jsi to doporučoval… Tak co kdyby ses sakra řídil vlastní radou! Nepotřebuješ zapomenout, potřebuješ to ze sebe dostat…“

Pevně ho obejmula… a Hawkey se konečně rozplakal.

Dojalo mě to i slzička

Dojalo mě to i slzička ukápla.

Jejda,

až tak? Díky!

Anoo, vždycky jsem nejvíc

Anoo, vždycky jsem nejvíc ípala, když byl Hawkeye dojatý! <3<3

No jo...

Hawkey je občas roztomilý... Já měla ráda ty pozdější díly, kdy už Margaret nebyla s Kuním ksichtem a bavila se s nimi normálně.

Hezké, líbí!

Hezké, líbí!

Díky,

to jsem ráda :-)

Rozhněvaný kluk

Fandom: Star Wars

Bzučící koule visela ve vzduchu.
Otáčela se, zaměřovala cíl.
Malého padawana, který ji však neviděl.
Oči měl zakryté neprůhledným štítem výcvikové přilby.
Jen Silou mohl vytušit, odkud přijde úder.
Oranžový blesk zasyčel vzduchem.
Učedník zažehl světelný meč.
Bolestně zaskučel.
Marně se snažil vykrývat rány, které na něj pršely jako elektrický déšť.
Strhl si přilbu, odhodil na zem.
Očima plnýma slz vyčítavě pohlédl na Mistra Kenobiho.
„Vzchop se, Anakine. Přece bys neplakal. Zkus to ještě jednou.“
Ponížení přešlo v hořkost.
Hořkost se změnila ve vztek.
Odkopl přilbu.
Zuřivě se vrhl na bzučící kouli.
Tehdy poprvé si představil, že útočí na Obi-wana.

To je úžasně vybraný okamžik!

To je úžasně vybraný okamžik!

A pak to jednoho dne i

A pak to jednoho dne i udělal. Jenomže to už nešlo o "Představ si můj obličej..."
Moc hezké.

A ono se to dokonce i říká,

A ono se to dokonce i říká, když někomu nejde útok - mistr ho naštve a pak prej, představ si na tom boxovacím pytli můj ksicht... Nojo, ne každej je Anakin, žejo.

Takhle řečené je to mnohem

Takhle řečené je to mnohem hezčí.
A ten konec je naprosto nehezký.

ale ne... tohle je fakt

ale ne...
tohle je fakt Anakin...
"chudák Obi-Wan" (moje a Rebelčina oblíbená unisono hláška)

Brrr, je je kruté. A strašně

Brrr, je je kruté.
A strašně přesvědčivé.

Pirátská výprava

fandom: Jirka

"Mám tě, uličníku! Jak se jmenuješ?"
"Kapitán Hromovous!"
"Já ti dám kapitána! Kde bydlíš?"
Jirka pohlédl na své druhy ve zbrani, kteří se schovávali za plotem. Hrdinně jim pokynul, aby se ztratili, protože jen on, kapitán, je schopen vypořádat se s podlým nepřítelem, který může žalovat rodičům. Obrátil se na hlídače: "Já ta jabka klidně vrátím, zase tak nutně je nepotřebuju. Stejně jsou nezralá."

Byl uvržen na celý týden do temného žaláře a dokonce mu odebrali jeho pirátský poklad týdenního kapesného. Ani nemrknul.
O týden později si musel rozpárat podšívku v kapse, aby se mu tam všechna ta jablka vešla.

Jirkááá! Více Jirky!

Jirkááá! Více Jirky!

:))

:))

Jééé

To je moc prima, takové milé.

Děkuji :) Jirka byl můj

Děkuji :) Jirka byl můj dětský knižní hrdina, který mě naučil lézt přes cizí ploty :)

Kamarádi

fandom - originální

O všechny přišla. Postupně a nekrvavě.
Odcházeli. Na jiné školy. Za jinými zálibami. Za dalšími vztahy.
Co na tom, že si přála jít také. Na vysněnou školu, kam se neodvážila přihlásit, protože ji nikdo nepovzbudil, že za zkoušku nic nedá. Co na tom, že nedostala šanci rozvinout žádný ze svých talentů, protože nikdy neuvěřila, že nějaké má. Co na tom, že nepoznala lásku, protože věděla, že ji nikdo nemůže milovat.
Nakonec zůstala sama. Se všemi těmi přáními štěstí a slovy povzbuzení, které upřímně rozdávala na všechny strany. A teprve pak se rozplakala.
Když pláče kluk, dá se to ještě snést...

Smutné. Navíc mi to něco

Smutné. Navíc mi to něco připomíná...
Hezké.

Smutně pravdivé.

Smutně pravdivé.

Nemám ráda takhle příšerně

Nemám ráda takhle příšerně realistické věci, pže mi připomínají zasuté kousky vzpomínek.
Nicméně to nic nemění na tom, že je to parádní.

Ano, to je fakt ze života.

Ano, to je fakt ze života.

Smutné...

ale pěkné.

Veľké zviera

Fandom Chuck Norris
Upozornenie: Drabble patrí do kategórie megahlúpostí. Ale dnes asi nič iné nedám :/

Hollywood šalel.
Schwarzeneggerovi muselo preskočiť, keď vyzval na súboj o najsilnejšieho herca Norrisa. Arnie sa snažil. Ťahal jeden, potom hneď päť kamiónov...
Ale Chuck bol proste Chuck...
Prišiel mahut so slonom. Žiaden problém...
Ibaže slon si sadol na Chuckov bok, do ktorého prednedávnom narazil vlak. Bol síce do poslednej matice zničený, ale on svoj bok cítil. Väčšinou, keď malo prísť k zmene počasia. Nepríjemná, otravná bolesť. A teraz na ňom sedel ON...
Auvajsss...
„Chuckie, lesknú sa ti oči. Chlapci predsa neplačú...“
„Neplačem, to sa mi len potia oči,“ usmial sa. „Osem ton je osem ton...“
Nech ten slon už vypadne!

Vtipná megahloupost.

Vtipná megahloupost.

Ježíši! Já som somár, že jsem

Ježíši! Já som somár, že jsem si nevzpomněla na TEN fandom.
Promiň, to sem nepatří, já si to stejně ještě napíšu.
Ale je to moc, moc pěkné :))

Hehe

Tak Chuckovi se potí oči, jo? Chudinka :-)

Alejuja

Fandom : Dark whatever

Kluci pláčou a dost. Opravdu se snažíme být těmi správnými muži, máme vás rádi, ale nemůžete čekat, že vám budeme padat ke kolenům. Máme vás rádi víc, něž to sděluje naše chování. Trpíme, když vás máme rádi tolik, že to nemůžete opětovat. Drásá nás, když vás máme rádi nadarmo. Jednou, opravdu jednou, bych chtěl přijít z kalby domů a říct si fajn, ať večer stál za sračku, ty ležíš vedle mě. Dneska to tak není, dneska nasranost bude můj spoluležník. Když chceš málo, máš toho moc, když chceš vzít celou krabici, dostaneš jen šňůrky. Seru na Disney, tohle je život.

Fuj, to je dobrý!

Fuj, to je dobrý!

Pod tohle bych se s dovolením

Pod tohle bych se s dovolením podepsala...

Já taky.

Já taky.

Též.

Též.

Život je svině :-(

Život je svině :-(

Průzkumníci

Fandom: originální

Hrrnk je docela fajn. Na vědeckého důstojníka.
Vědečtí důstojníci mají své specifické problémy. Hrrnkovým je to, že si doslova bere práci domů – vždycky, když zkoumáme nějakou zaniklou civilizaci, tak se natolik ponoří do její kultury, až mu kolikrát není rozumět.
A kromě toho si rád hraje na psychologa.
Jako právě teď.
Quallk sedí nad dopisem z domova a kanou mu kroupy. Všichni zdvořile odvracejí tykadla. Jen Hrrnk si k němu přisedl.
„Vzmuž se,“ poklepal mu na ulitu. „Kluci nepláčou.“
„A to znamená co?“
„No, jak bych ti to... tahle civilizace měla dvě pohlaví a...“
„Dvě pohlaví? Fuj, to je nechutný!“

:D

:D

Už ta jména mne dostala, ale

Už ta jména mne dostala, ale závěr byl na mrtvici.;=)
Perfektní.

Božeeee XD Ta jména! Bezva :)

Božeeee XD Ta jména!
Bezva :)

nádhera :) ako asi plačú

nádhera :) ako asi plačú slimáci? :)

To je výborný! A ta

To je výborný! A ta charakteristická jména!

Checht

Tak to je vynikající! Ten závěr mě zase málem srazil pod stůl :-)

Chachachá! Chudák

Chachachá! Chudák kosternovaný šnek. Vědecký pracovník si ani neuvědomil, o jaký nechuťárně to mluví. Dvě pohlaví, no fuj.

*hurónský řehot - velmi

*hurónský řehot - velmi dlouhý*
"zdvořile odvracejí tykadla" - krásný, živě si je představuju :-)

Je tohle jen samotné jedno drabble, nebo se lze dočíst o těchto vědeckých důstojnících víc?

Mimochodem - pokud dvě pohlaví je "fuj", znamená to, že oni jsou oboupohlavní???

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.