Poslední krok

Ležely jeden vedle druhého.
Jako oběti hromadné autonehody, napadlo ji.
Jeden každý z nich jí ublížil. Zasloužili...
Hořce se ušklíbla. Začalo jí to připadat zbytečné. Ale nemohla přestat.
Postupně je svrhla do rokle.
To měl být konec. Konec veškerého trápení.
Jenže nebyl.
Nedokázala se přes to přenést. Pořád ještě.
Napadlo ji, že měla do rokle hodit spíš tu knihu.
Duševní vyrovnanost v deseti krocích
Jak mohla uvěřit, že by věci šly řešit tak snadno?
Napsat jména na vodou ohlazené oblázky a pak je shodit z vysokého místa.
Hloupost.
Když pomalu sestupovala do údolí, věděla, že bolesti uvnitř se zbavit nedokáže.

Komentáře

Obrázek uživatele Profesor

Škoda, že to nebyly mrtvoly...
Dobrý textík.

Taky se obávám, že tak snadno to nejde. Pěkné.

Obrázek uživatele Danae

Jo tydlecty příručkový rady... Ale třeba někdy nějaká zafunguje :)

-A A +A