Zavařování snů

Obrázek uživatele Julie

Zavařování snů

Můj vlastní originální fandom, který se odehrává v realitě velice podobné té naší, která se však liší jednou nenápadnou skutečností – v tomto světě je možné stočit a po způsobu marmelády zavařit sny. Tato technologie byla původně převážně neškodná, pak se to ovšem tak trochu zvrtlo.
Fandom dokonce disponuje i jedním kanonickým textem, který vyšel v časopise XB-1 3/2014 pod názvem Morální aspekty zavařování snů a v současnosti je ho možné najít u mě na blogu - http://julieaeliska.blogspot.cz/2014/12/moralni-aspekty-zavarovani-snu.html.

Obrázek uživatele Julie

16. kapitola - Pilot

Obrázek uživatele Julie

Rvačka

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji: DMD č. 22. pro 22. 4. 2019. Téma: Snílek

Drabble: 

“Co to má znamenat?” zamračila se babička.
Kryštof jen pokrčil rameny.
“Co jste si provedli?” vyptávala se. Poznámka v žákovské knížce nebyla moc informativní.
“Nadával mi,” pípl Kryštof.
To, co o něm Láďa řekl, bylo vážně hnusné. Sice to byla pravda, ale to přece neznamená, že to jen tak může vykřikovat. Stejně jako všichni věděli, že Katčina máma je fuchtle, ale nahlas to nikdo neříkal.
“Co ti řekl?”
“Že jsem snílek.”
Každou noc Kryštof snil děsivé sny plné strachu a bolesti, aby je z něj ráno otec vytahal tenkou trubičkou. Bylo to děsivé a odporné. Nedokázal si představit horší nadávku.

Obrázek uživatele Julie

Kapitola 14. - Trosečnice

Úvodní poznámka: 

Vím, že posledních pár kapitol byl tak trochu zmatek, ale doufám, že teď už jsem se trošku chytila a začnu postupovat zase alespoň trochu uspořádaným způsobem.

Obrázek uživatele Julie

13. Kapitola - Struny

Obrázek uživatele Julie

12. kapitola - Vůně lesních jahod

Úvodní poznámka: 

Temné tajemství je takové... no... ale je tam. A dokonce by to později i mohlo mít význam.

Obrázek uživatele Julie

Cenná osoba

Drabble: 

Kdyby Pavla nebyla přesvědčena, že otec má pravdu a že nevhodní přátelé mohou ctižádostivou dívku jen stahovat ke dnu, tvrdila by zřejmě, že Ferda je její přítel. Znali se dlouho. O tom, kým je, věděl dřív, než kdokoli jiný. Nikdy ji za to neodsoudil.
Ona to o něm nevěděla. Možná ani on sám netušil, že je možné přitisknout k jeho kůži snovačku a stočit to, co se mu předchozí noc zdálo. Když se dozvěděla, že je na seznamu, váhala, jestli ho nemá varovat. Váhala dlouho.
“Nebudu utíkat,” zavrtěl hlavou, když mu to konečně řekla. “Stejně si pro mě přijdou kamkoli.”

Obrázek uživatele Julie

Druhý sklep

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 1. pro 1. 4. 2019. Téma: Desátá hodina odbila lampa ještě svítila.

Drabble: 

Stará Krejčová šetřila, šuplíky měla plné starých pytlíků a nikdy nerozsvěcela zbytečně. Jenomže v druhém sklepě, v tom hlubším zapuštěném do skály, se muselo svítit i v pravé poledne.
Ten den ji kyčel bolela jako čert. Jenomže zavařeniny, ty speciální, co je nikdy nedávala vnoučatům, se do sklepa odnést musely. Za lesem zvonili druhou hodinu a ona si je naskládala do košíku. Jen je uloží a pak si uvaří kafe.
Tupá ráda a tříštění skla.
Když odzvonili desátou, ve druhém sklepě se ještě svítilo.
Po tom, co se stalo mužům, kteří našli její tělo, se už do chalupy nikdo neodvážil.

Obrázek uživatele Julie

Ředitelka Institutu

Drabble: 

Každé ráno vstala a podívala se sama sobě do tváře. Každé ráno zrcadlo ukazovalo někoho, kým být nechtěla. Někoho, koho se musela zbavit. Nanesla na něj vrstvu šminek, zkrotila ho lakem a ukryla pod kvalitní a elegantní oblečení.
Každou svou první myšlenku napřed otočila v hlavě, než si ji doopravdy dovolila přijmout. Často patřila někomu, kým hodlala pohrdat. Zavírala ho za hradbu z chladné logiky a racionálních rozhodnutí.
Žádnou, ale absolutně žádnou, emoci si nedovolila prožít. Emoce byly zrádci. Emoce patřily někomu, koho už dávno odsoudila k smrti.
Žilo se jí tak velice dobře. Byla přesně tím, kým být chtěla.

Obrázek uživatele Julie

11. kapitola - Přibližující se obzor

Úvodní poznámka: 

Po krátké pauze jsem zpět s další překvapivě poklidnou kapitolou.

Obrázek uživatele Julie

10. kapitola – Prázdná mysl

Obrázek uživatele Julie

9. kapitola - První setkání

Úvodní poznámka: 

Varování: Tato kapitola je ošklivě drastická.

Obrázek uživatele Julie

8. kapitola - První ráno

Úvodní poznámka: 

Varování: Málem bych zapomněla, už zase sprostá slova.

Obrázek uživatele Julie

7. kapitola - Nepřežili jsme

Úvodní poznámka: 

Technicky vzato to měla být pozitivní kapitola, jenomže autorka mele z posledního.
Varování: Kapitán mluví jak dlaždič.

Obrázek uživatele Julie

5. kapitola - Magdaléna

Úvodní poznámka: 

Já slibuji, že příště už se pokusím spáchat i nějaký děj.

Obrázek uživatele Julie

4. kapitola - Modřiny

Obrázek uživatele Julie

3. kapitola - Kapitán

Úvodní poznámka: 

Prohlášení: Při psaní této kapitoly nebyla zraněna žádná marmeláda.

Obrázek uživatele Julie

1. kapitola - Před setkáním

Úvodní poznámka: 

Původně jsem se ani nechtěla zúčastnit, ale nějak mi to nedalo. Díky tomu je to spíchnuté horkou jehlou a já vůbec netuším, jak to bude pokračovat.

Obrázek uživatele Julie

Probuzení přece nemá znamenat konec

Úvodní poznámka: 

Tentokrát by byl i soundtrack: Hm... Zůstane jen

Drabble: 

Zvuk budíku.
Tichý neviditelný hlas: „Ne.“
Zvuk budíku.
Tichý neviditelný hlas: „Prosím, ještě chvilku.“
Kroky.
Přešlapování.
Dívčí hlas (Alena): „Kryštofe, vstávej. Táta říká, že máš vstávat.“
Tichý neviditelný hlas: „Prosím, ne. Pokud neotevřu oči, ještě chvíli budu moct být v tomhle teple a tichu, kde nejsou myšlenky.“
Dívčí hlas (Alena): „Kryštofe, dělej. Táta bude naštvanej.“
Tichý neviditelný hlas: „V tomhle temnu a teple, které přichází po tom, co dozněly noční můry.“
Mužský hlas (otec): „Vypadni z tý postele, nemám na to celej den.“
Tichý neviditelný hlas (Kryštofova mysl): „Chtěl bych, aby nepřišel další den. Nebo noc. Aby zůstala jen temnota.“

Obrázek uživatele Julie

Snové struktury

Drabble: 

Snové struktury – fyzické manifestace objektů nacházejících se v kolektivním nevědomí. Jejich vznik umožnilo zvýšené užití zbraní založených na principu konzervace snů. Známe tři faktory, které musí být při vzniku první instance daného typu snové struktury přítomny (dále je již možný samovolný vznik): zvýšená frekvence případů zasažení lidského vědomí bází obsahující sny s vazbou na danou strukturu (např. konkrétní šarží snových zbraní); přítomnost subjektu interagujícího s fyzickým předobrazem dané struktury; katalyzátor. Charakter katalyzátoru není jednoznačně definován. Např. v případě Katedrály je zmiňována možnost využití dítěte, které je usmrceno („zazděno“) na požadované lokalitě.
Aktuálně jsou známy tři typy: Katedrála, Loď a Most.

Obrázek uživatele Julie

Loď

Drabble: 

Vyšvihla se na hladinu, jako když se rozvíjí květ. Jen mnohonásobně rychleji. Elegantní křivka zbrázděná jizvou. Roztržená plachta zašmodrchaná do ráhnoví.
Vydechli překvapením i úlevou. Stvořili Loď.
Umírající loď. Co také jiného čekali od noční můry?
Na palubě stály mlčenlivé postavy a právě od nich se šířil. Oheň. Stékal po tvářích a pod nohama tvořil pulzující jezírka.
Loď se pohupovala na vlnách a zářila do tmy.
První z těch, kteří ji stvořili, zvedla dalekohled a zaostřila. Uviděla pukající puchýře na tvářích námořníků.
„Jsou to sny. Stejně jako my,“ řekla druhému.
„Ne,“ zavrtěl hlavou s rozhodností, kterou necítil, „ne jako my.“

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlivky: Námořníci skutečně pláčou rum. A ten má vysoké procento alkoholu. Kdesi v hlubinách fandomu to má dokonce i vysvětlení.

Obrázek uživatele Julie

Objektivně optimální řešení

Úvodní poznámka: 

Tak trochu navazuje na Jablka padající k patě stromu.

Drabble: 

Kryštof vznikl ze zlých snů malého chlapce. Ze snů, které v laboratořích přetavili na zbraně. S takovým původem nečekáte, že budete mít svědomí.
Přišel na to on. Konec konců příběhů o dětech zazděných do základů staveb, které odmítají nespadnout, je v kolektivním nevědomí podezřele moc.
Fungovalo to. Projekt „Katedrála“ byl úspěšný. Ale zároveň se ukázalo, že Kryštof má svědomí. Nedalo si pokoj. Nakonec byl nucen udělat něco, z čeho se posléze vyklubalo jeho první opravdu dospělé rozhodnutí. V tu chvíli se ještě naivně domníval, že platba za dospělost je jednorázová. Později pochopil, že se jedná o právně velice pochybný pronájem.

Obrázek uživatele Julie

Jablka padající k patě stromu

Drabble: 

„Chápeš vůbec, že to není… morální? A nelidské?“
Petr jen zvedl obočí. Jistě, zrovna pro Kryštofa byla lidskost poměrně překonaný koncept.
„Přesně něco takového by udělal můj otec. Zneužít dítě ve jménu vědy… Sakra, přesně to udělal mně. Ty tady po mně chceš, abych se zachoval stejně jako on!“
„Ale tvůj otec měl výsledky. Docent Vrána, zakladatel biochemické psychoanalýzy.“
Kryštof složil hlavu do dlaní. Před nimi na stole ležel nákres katedrály. Dílo psychiatrické pacientky, která se pokusila zachytit své noční můry.
Usoudil, že na rozhodnutí se musí prospat.
Tu noc se mu zdálo o jablkách padajících přímo k patě stromu.

Závěrečná poznámka: 

Uvědomuji si, že jsem tajuplná jako hrad v Karpatech, ale vzhledem k tomu, že nové téma mi hodně hraje do noty, je možné, že poodhalím pozadí popisovaných událostí.

Poznámka k tématu: Levnou kořistí je tu ono dítě, které se chystají zneužít na pokusy a zároveň i Kryštof sám, kterému něco hodně podobného udělal jeho vlastní otec.

Obrázek uživatele Julie

Recept na noční můry

Drabble: 

Vezmi moudrost báby a stoč sny syna. Přidej vědu. Pečlivě zamíchej. Oděj do ocelové košilky.
Tak nějak by mohl vypadat recept na snové zbraně. Tak nějak jej Pavel Vrána sestavil. Ale pro popis použil jiná slova. Samozřejmě, některé věci se do laboratorních protokolů nehodí.
Protokol říkal:
Test subjektu 1 proběhl úspěšně. Použit roztok o koncentraci 3 %. Subjekt popisuje nepříjemné duševní stavy doprovázené halucinacemi. Vnímání času a prostoru bylo narušeno.
Docent Vrána se radoval. Lidstvo získalo naději na novou zbraň.
Subjekt 1 (asistent Víťa) do sebe lil jedno kafe s rumem za druhým a přemýšlel, jestli ještě někdy dokáže usnout.

Obrázek uživatele Julie

Zimní noc v remízku

Drabble: 

Za rozestavěnou dálnicí byl les. Dovnitř jste mohli vejít kolem sloupu pouliční lampy. Pokud tedy na keři neseděl pták. Pták byl odtamtud. Vždycky kloval Kryštofa do dlaně tak dlouho, dokud z ní nezbyly akorát kosti. Ve dne jen hlídal. Stromů jste se nesměli dotknout a nesměli jste na sobě mít nic zeleného. Platila spousta pravidel, ale když jste nic nenechali náhodě, mohli jste v lese spát a nic odtamtud se k vám nemohlo dostat. Žádné sny.

Kryštofa našli až ráno. Byl ošklivě podchlazený. Tehdy Pavla prvně napadlo, že babka možná měla pravdu, když tvrdila, že dětské sny se stáčet nemají.

Obrázek uživatele Julie

Na prázdninách

Drabble: 

„Nech ty knížky a pojď mi pomoct!“
Koukla mu přes rameno.
„Stejně si jenom čmáráš nějaký klikyháky.“
„To jsou benzenová jádra, babi.“
„Pavlíku, bude to jen půlhodinka.“
Obrátil oči v sloup, ale odložil sešit.
„Chci zavařovat, vyvaříš mi sklenice.“
Okamžitě sebou praštil zpátky na křeslo.
„To tvoje zavařování snů je pověra,“ vysvětlil jí přemoudřele. „Babská praktika.“
„Jenomže já jsem tvoje bába, tak šupej.“
Nechtěla křičet, ale její vnuk byl jedním z těch lidí, co jsou na všechno moc staří už od narození, a ona o něj měla strach.
Kdyby věděla, jaká budoucnost Pavla Vránu čeká, měla by strach z něj.

Obrázek uživatele Julie

Jsou zas mezi námi

Drabble: 

Na světové výstavě byli jsme pobaveni imprinty – otisky snů dávno minulých osob. Tyto podivuhodné bytosti (ano, skutečně se jedná o bytosti) se zhmotňují, pohybují a dokonce i komunikují se svým okolím. Mezi velikášskými frázemi o tom, jak zbrojní průmysl zpracování nočních můr konečně přispěl i k rozvoji civilní společnosti, však zapadl jeden nenápadný detail. Strašidelná skutečnost, že imprinty nesou podobu skutečných a mnohdy již dávno mrtvých osob. Jen si představte, že po světě takto běhá bez vašeho (a zejména bez jejího) souhlasu například reinkarnace vaší babičky. A co hůř – představte si, že se přihlásí o již dávno šťastně převedené dědictví!

Stránky

-A A +A