DMD č. 8. pro 8. 4. 2013. Téma: Kopnutí

Splněný sen II

Úvodní poznámka: 

Jethro si láme hlavu, jak dál. Taková překlenovačka.

Drabble: 

Jethro seděl v baru a rozmlouval sám se sebou. No, spíš se sebou mlčel ve vzájemné neshodě.
Už nějakou dobu zíral na panáka whisky, jenž ležel před ním. Sváděl přitom sám se sebou dialog na téma: Jsem ve službě vs. Potřebuju panáka.
Měl vztek. Na toho vraha - že Tonyho postřelil, na Tonyho - že se postřelit nechal a na sebe.

Tony se měl dnes po rekonvalescenci vrátit do služby. Bude to náročné, než si pořádně utřídí myšlenky Tonymu tváří v tvář. Navíc si každý myslí, že ho ani nebyl navštívit.

Vstal, kopl do sebe panáka a vydal se čelit věcem budoucím.

Závěrečná poznámka: 

Časem to bude trochu akčnější...

Obrázek uživatele Charlie

Nečekané zprávy

Fandom: 
Drabble: 

Tonymu zapípal mobil. Přišly papíry od Selviga, tohle musíš vidět. B. Vynálezce urychleně dokončil svoji práci a vyrazil do Bannerovy laboratoře. Doktora našel v jeho pracovně s dokumenty v rukou.
"Radši se na to posaď, tohle budeme muset zapít," pokynul mu Banner ke stolu. Tony se usmál, když postřehl mezi papíry sklenku čiré tekutiny, a natáhl po ní ruku.
"Díky, na tohle si připiju moc rád," řekl a kopl ji do sebe. Banner byl nejdřív příliš překvapený, než aby zareagoval, ale když Tony začal prskat, rozesmál se.
"Jen si posluž, ale nechceš místo toho roztoku na čočky spíš něco tvrdšího?"

Obrázek uživatele Lyta

Špatnému dni se nevyhneš

Úvodní poznámka: 

Tak tohle už je ve 23:50 hodně velký BJB.

Drabble: 

'Některé dny opravdu stojí za to,' pomyslela si znaveně Regina. Nejdříve ráno cestou do kanceláře zakopla a kabát byl během několika vteřin zralý do čistírny. Potom samozřejmě celé dopoledne nefungoval telefon a společně s ním internet a přísahala by, že 'Joe' byl osoba s trvalým pobytem v Indii nebo jiné zemi, kde nikdy nebyla. A celé odpoledne strávila slovní přestřelkou s Goldem, protože Henry měl geniální nápad kopnout ho do holeně. A večer strávila hádkou s jeho druhou matkou, která byla přesvědčena, že by stačilo, aby se Henry omluvil bez potřeby dalšího trestu. Ještě, že je její sklep vinný sklep.

Nekopne a nekopne

Úvodní poznámka: 

Nič moc, ja viem. Ale keď bodík je bodík...

Drabble: 

"Kopni ma!"
"Ešteže čo! Čarovné slovíčko je kde?"
"Hm. Prepáč. Tak teda, mohla by si ma, prosím, kopnúť?"
"Pche. To je zas niekto zdvorilý, len keď niečo potrebuje, všakže. Ani ma nehne, kopni sa sama."
"To nepomôže."
"Čo mňa je po tom."
"Tak nekopneš?"
"Nie."
"A Starý zákon ti niečo hovorí?"
"Hm."
"Veď vieš, oko za oko... Takže ja ťa teraz trošičku nakopnem, a ty mi to potom vrátiš, platí?"
"Neplatí. Ja ťa dnes kopať skrátka nebudem. A s teológiou na mňa láskavo nechoď."

Mrcha Múza, neukecala som ju. Nekopne a nekopne, takže dnes to bude BJB ako z praku.

Obrázek uživatele Sindual

Královský kop

Úvodní poznámka: 

Trochu alternativní Sněhurka, trochu alternativní Hobit, trochu alternativní já :oD

Fandom: 
Drabble: 

"My kop, kop, kop, kop, kopeme tam hluboko v tmách. To kop, kop, kop, kop, kopání to je láská má," ozýval se jeskyní rytmický zpěv doplněný o zvonění krumpáčů.
"My kopeme věčnou tmou," zabroukal si nenaloženě Rejpal, když mu krumpáč uvízl ve škvíře. "Ohahohaho!" vyjekl vedle kopající Šmudla a přitiskl oko k otvoru ve skále, který právě vyrobil. Ostatních šest trpaslíků se hned seběhlo podívat, co se děje.

"To je Srdce hory," pronesl obdivně Prófa, když vyjmuli jiskřící démant ze stěny.
"Budu Král pod horou!" zavýskl Šmudla.
"Nemám rád Krále pod horou," zabručel Rejpal a konečně vytrhl krumpáč ze stěny.

Obrázek uživatele Julie

Písek v hlavě

Fandom: 
Drabble: 

Připadalo mu, že se svět zastavil. Ne ten okolní. Něco uvnitř v něm zmrzlo a navzdory tý šlupce do hlavy, kterou ho Nataša zbavila nutnosti poslouchat cizí slova v hlavě, to odmítalo roztát. Kdyby byl ochotnej myslet ve velkejch slovech, řekl by, že cítí vinu. Samozřejmě věděl, že za to vlastně nemůže. Jenomže Loki neovládal. On přemlouval. A jeho hlas odmítal zmlknout.
Bylo to jak písek zadřenej v mozku. Potřeboval, aby mu někdo dal přes držku i na jiný než fyzický úrovni. Pak by se možná zase věci začaly hejbat. Jenomže měl neodbytnej pocit, že nestojí ani za ten kopanec.

Závěrečná poznámka: 

Ostatně soudím, že Lemur by měla dopsat Clinta!

Obrázek uživatele Ebženka

Jako nakopnout štěně

Úvodní poznámka: 
Fandom byl pro mě předem jasný, protože ode dneška už mi chybí jen 8 dílů Skip Beatu z 30 vydaných. Miluju naši poštovní doručovatelku! Pro nefanoušky to možná bude trochu nejasné, ale co už, a pro fanoušky zase možná lehýnce, ale jen lehýnce spoiluju 199. epizodu, jejíž překlad už musí být online každou minutou.Yaaaay!
Fandom: 
Drabble: 

"Měla jsem ho kopnout do holeně a zmizet," pomyslela si Kyoko trpce.
Ostatně, třebaže byla Kyoko zrovna v roli, stále je tradicionalistická japonská žena, čistá jako padlý sníh, a kdo po ní chce takové zvrhlosti, by si přesně tohle zasloužil. Ty oddané psí oči. Jako by štěně chtělo očipovat. Dodatečně zrudla.
S kopáním do holeně měla ostatně řadu zkušeností a skvělé výsledky, fungovalo na jedničku. Tedy v normálních případech. Nebyla si jistá, že, tedy vlastně si byla jistá, že nic, co se týká Rena Tsurugy, není normální situace. Měla ho kopnout a zmizet.

Dokonalá japonská žena ovšem do štěňátek nekope.

Okýnko

Drabble: 

Tam, a zpátky. A tam, a zase zpátky. Elektroňata si hrají na honěnou.
„Jů, helejte, tady je okýnko!" vykřikne jedno z nich a ostatní se hned hrnou podívat.
„Uka, uka!" volají jedno přes druhé. „Pusť mě, nestrkej se, on předbíhá..."
Vtom okýnko zakryje stín. Mrňata, která se nestačila podívat, se zlobí a snaží se to honem ještě stihnout. Ta, co se podívat stačila, chtějí vědět, co se to najednou děje.
To nejprůbojnější se procpe dopředu a nakopne toho drzouna, co jim ruší výhled.
A hned je zase krásně vidět ven.

„Jauvajs! Zatracenej krám, už dávno měl bejt ve smetí! Probíjí!"

Fotbalista

Drabble: 

Zářila štěstím. Užívala si každou minutu tohoto pocitu, protože moc dobře věděla, že tyhle okamžiky jsou vzácné. Manžel se k ní láskyplně tulil, unavený a uspokojený.

Bylo nedělní odpoledne, nikam nespěchali po dobrém jídle a milování.

Neuplynulo ani pět minut a ucítila kopnutí a vzápětí druhé. Bolelo to. Sice jen trochu, ale kopance nepřestávaly. Kroutila se bolestí. Až dodneška to bylo sice nepříjemné, ale skoro to nebolelo. Ale tentokrát to bylo jiné. Intenzivnější. Vzala manželovu ruku a položila jí na břicho.

Úplně se leknul, když mu dlaň nadskočila.

„To máme pořádného fotbalistu.“

„No možná to bude fotbalistka, co ty víš.“

Obrázek uživatele Danae

Pražští permoníci

Drabble: 

Permoníci putují po pražských výkopech v tlupách, jejich hlídky hlásí každou uzavírku. Nouzová kanalizační jáma jich uživí tři až sedm, výměna kolektorů kolem dvaceti, u rozkopaných tramvajových tratí se jich občas pohybují stovky. Milují míšení starého a nového. Nadšeně se probírají vlhkou hlínou a pichlavou sutí betonu, zbožňují caterpillarové bagříky i obrovské vrtací stroje. Ohledávají dlažební kostky ještě vlhké od hlíny a labužnicky nasávají vůni asfaltu. Umí slušně romsky, pár slov ukrajinsky a všechny nadávky dlaždičů. A když je popadne nostalgie, přinesou si po setmění nářadíčko. Dělníci pak ráno nechápavě kroutí hlavou: Ty dva metry navíc snad vykopal nějaký skřítek.

Obrázek uživatele Ness

Wake up!

Úvodní poznámka: 

A/N: Jedno z mých životních nakopnutí - stejně jako tohle drabble se mi to prostě nějak přihodilo...

Fandom: 
Drabble: 

První impuls může být cokoliv od letmého zahlédnutí někde na internetu až po sebekritické kouknutí do zrcadla. Snad ze zvědavosti začneš pátrat. A najednou tam stojíš a sama sebe se ptáš, co to proboha vyvádíš. Pak přijde první dotek a ty se začneš vznášet a endorfiny ti tečou i ušima.
Brzy potom přijdou slzy, zklamání, semtam modřina. Ty ale zatneš zuby a vydržíš; protože přece chceš. Stejně tak snášíš přezíravost okolí a semtam i hloupé poznámky o kurvách. Víš, že nemají ponětí, o co vlastně jde a že se nemáš za co stydět.

Pole dance je totiž úplně normální sport.

Závěrečná poznámka: 

Jo jsem zlá a znevažuju velmi ošklivou problematiku, ale stále doháním spánkový deficit, dnešní trénink byl tou modřinovou částí a když jsem to začínala psát, bylo to něco úplně jiného!

Obrázek uživatele Marek

Mimotechnická pomůcka

Úvodní poznámka: 

Chtěl bych se s Vámi opět podělit, o jednu z mých vzpomínek na část mého života. Tentokrát se jedná o učení jmen hlavních měst, asi v 6 třídě. Hrají: Má maličkost, můj táta.

Drabble: 

„Hlavní město Polska,“ optal se mne táta.
„Varšava.“
„Hlavní město Běloruska?“ pokračoval dál.
„Minsk!“ odpověděl jsem hbitě.
„Turecka?“
„Ankara.“
„Řecka?“
„Athény.“
„Lotyšska?“
„Sofie.“
„Špatně!“ zamračil se nespokojeně táta. „Znovu. Hlavní město Lotyšska?“
Chvilka přemýšlení. Pak se mi na tváři rozlil úsměv.
„Riga!“
„Hmm,“ dostalo se mi v odpověď. „A Bulharska?“
„Sofie?“
„To se ptáš? Nebo odpovídáš?“
„Odpovídám.“ Poznamenal jsem, ale jistý si nebyl.
„Hmm,“ zabručel opět v souhlas můj drahý zploditel.
„Hlavní město Makedonie?“
„Makedonie?“ zeptal jsem se s údivem.
„Jo! Makedonie!“
„Nevím,“ přiznal jsem po pravdě.
V tu chvíli, mne otec slabě nakopl.
„Skopje! Pamatuj si to pitomče. Skopje!“

Závěrečná poznámka: 

Po pravdě, je to skoro 10 let, ale při slově Makedonie se mi hl. město vybaví okamžitě. Nutno podotknout, že než jsem se to naučil, nebylo to jen jedno připomenutí. Přesto bych takovéto vyučování schvaloval i ve školách. Žáci se to opravdu naučí a učiteli se uleví :-)

Opět děkuji za přečtení.

Obrázek uživatele Erys

Tě kopnu!

Fandom: 
Drabble: 

Občas jsem obviňovaná z agresivity.

***

"No, když pominu, jak plýtváš vertikálním místem, nic proti těm zdrojákům nemám."
"Prej plýtvat místem... Tě kopnu!"

"Copak děláš?"
"Velice ošklivým pohledem se dívám na materiály k analýze."
"A nechceš je i číst?"
"Tě kopnu."

"Vyraž, a neubliž si tam."
"Neboj, ty tam nejsi."
"Tě kopnu."

"Ááá... já chci unixí find."
"Alt-F7 v Total Commanderu."
"Tě kopnu."

"A copak děláš?"
"Zatím věci na rétoriku."
"Klaunici?"
"Tě kopnu."

"Mimochodem, kdybych nabízel tvému týmu jídlo, nebrat, je otrávené."
"Tě kopnu!"

"To nezní ani tak jako kočovnické dítě, jako zmatená veverka!"
"Tě kopnu!"

***

Já a agresivní? Nechápu proč.

To správné nakopnutí

Úvodní poznámka: 

Drobné nahlédnutí do tvoření Iškatrahu :)

Fandom: 
Drabble: 

"Myslím, myslím, nevím dál, co bych ještě udělal..."
Bůh Kwakalosiwae procházel lesem a hlava mu těžkla myšlenkami. Svět kolem teprve vznikal, ostatní bohové se činili a on byl v půlce tvoření u konce s nápady. Chtělo to nějaký impuls, nějaké pořádné nakopnutí, něco -
Bůh se zastavil a zahleděl se na ještěrku, která se sebevražedným skokem vrhla z větve. Přitom napnula kůži mezi nohama a snesla se plachtěním k zemi..
To bylo ono! Kdyby ta ještěrka mohla opravdu létat, byla větší..., ach, tohle budou lidé milovat!

O několik tisíc let později se k nebi snesl stín. Lidé v panice utíkali.
"Dráááák!!!"

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Gwendolína

Trpký osud

Úvodní poznámka: 

Neměla jsem čas moc to tu pročítat, tak doufám, že jsem někomu nevlezla do hlavy. :)

Fandom: 
Drabble: 

Přivezl si mě autem. Seděli jsme spolu na zadní sedačce a on mě každou chvíli láskyplně pohladil. Tolik mu zářili oči, když se na mě díval. Už jsem se nemohl dočkat toho nového života, který se přede mnou otvíral.

Jak já byl naivní! Samozřejmě jsem ty historky slyšel. Prý to čeká každého. Jak jsem si mohl tenkrát myslet, že to se mnou bude jinak? Že on je výjimečný?
Všechno se pokazilo hned, jak jsme dojeli. Násilí, hrůza, točící se hlava... a hlavně to neustávající kopání...

Kop kop kop

„Míšo, pojď domů! S tím novým kopačákem si budeš hrát zase zítra!“

Obrázek uživatele Amy

Jen ty a já a boj mezi námi a s námi samými

Fandom: 
Drabble: 

Když se znovu setkají, probíhá to beze slov.

Jack sedí v baru a zírá do sklenice jakési galaktické břečky.

Doktor mu položí ruku na rameno.

Jack ji setřese. Vypadá jako napůl vyplašené, napůl zuřivé zvíře, které každým okamžikem začne kopat a kousat a drásat vše kolem.

Doktor ví, jaké to je.

Proto Jacka, když se konečně přestane bránit, dovede do TARDIS.

A proto, když ho Jack políbí a chutná hořce po slzách a alkoholu, je to Doktor, kdo se nebrání.

Občas totiž potřebujete kopat, kousat a drásat vše kolem, abyste přežili.

A občas potřebujete někoho, kdo vám v tom zabrání.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Počátek

Fandom: 
Drabble: 

Seděli na verandě a pozorovali západ slunce. Přitulila se k němu a on ji ochranitelsky objal kolem ramen. Nemluvili, jen tiše seděli a užívali si klidu pozdního léta. Usmála se. Příští léto už jistě tak klidné nebude. Čekala je spousta změn, krok do neznáma, do nového života. Života, který si přála prožít se svým mužem. Bok po boku vedle sebe. Náhle ucítila něco zvláštního.
„Ou…“ Narovnala se. Muž se zamračil. „Ou!“
„Co se děje? Je ti špatně?“ Vyhrkl.
„Ne, klid,“ tišila počínající paniku. Vzala jeho ruku a přiložila si ji na klenuté bříško. Šťastně se usmála.
„Malý jenom začal kopat.“

Obrázek uživatele Stevko

Nakopnúť

Úvodní poznámka: 

BJB.

Fandom: 
Drabble: 

Muž v bielom plášti zapojil posledný drôt.
„Tak a je hotový. Ešte ho treba nakopnúť.”
Ďalší dvaja ľudia v miestnosti naňho nereagovali. Jeden z nich ani nemohol. Ležal na lôžku a očividne už bol nejakú dobu mŕtvy.
„Iba uvažujem, ako na to. Zrejme ostanem pri blesku, je to tradícia. Zakry to, Igor, dnes končíme. Počkáme na búrku.”
Igor začal upratovať miestnosť. Keď však pán odišiel, zastavil sa. Priblížil sa k posteli a zahľadel sa na ležiacu postavu. Ako to pán povedal? Nakopnúť? Spustil postavu trochu nižšie a pootočil ju. Vedel, kde je tradičné miesto na kopanie.
Buch!
Osoba otvorila oči.

Závěrečná poznámka: 

Fandom je viac neoriginálny ako originálny, ale tak nejak ide o všetky diela v ktorých nachádzame tento motív.

Obrázek uživatele Owlicious

Bring out the big guns

Fandom: 
Drabble: 

The shells and roundshot were drumming down at the walls of the redoubts. At first the impacts were heard just as soft thuds through the thick walls of dirt and wood. One of the shots found a gunport and slammed into gun no. 3, making it kick back, wounding almost everyone in its crew. But that was only one 'lucky' shot.
And then the Charisian batteries opened a returning fire. The kicks of their shots against the enemy entrenchments were far worse. The casualties in the enemy's artillery were almost total before the commander finaly gave the order to retreat.

Obrázek uživatele Tyto Alba

Největší skotská atrakce

Fandom: 
Drabble: 

Strýčka Cecila mám rád, i když to vlastně žádný můj strýček není. Právě se vrátil ze Skotska a nedal jinak, než že se na to musíme napít.
„Skotsko je báječná země – a tohle je jeho největší atrakce,“ pravil. Na stůl dosedla lahev.
„Rodinná palírna v údolí, které se jmenuje jako když zvrací kočka. Angličan to ani nevysloví, ale ta chuť je božská. Kopni to tam, chlapče!“
Rozkašlal jsem se. Vyhrkly mi slzy. Strýček Cecil se rozesmál a na stůl dosedla další lahev.
„Druhá největší atrakce Skotska! Kopni to tam, chlapče!“
Strýčka Cecila mám rád, i když někdy je to těžké.

Závěrečná poznámka: 

Upřímně, jsem ráda, že je tohle téma za mnou.

Obrázek uživatele Lunkvil

Nebýt zbabělec

Drabble: 

Rikitan věnoval Vilíkovi jediný pohled a pokračoval v práci, jako by se nic nestalo. Vilík však věděl, že se něco stalo, přestože Tichošlápek si kopnutí téměř nevšiml. Rikitanovo zklamání studilo jako led. Proč jen se neovládl?
Před dvěma lety zle zkopal malého Tlučhoře, protože ve třídě zakopl o jeho brašnu. Tehdy mu doopravdy ublížil, bylo z toho vyšetřování, tatínek dokonce musel přijít do školy. Teď se však Vilík styděl stokrát víc. Jak to bylo zbabělé! A on nechtěl být zbabělec. Chtěl být jako Roy!
I když cítil, jak mu stoupá červeň do tváří, odhodlaně vyrazil najít Tichošlápka, aby se omluvil.

Závěrečná poznámka: 

Veškerá stylistická neobratnost je samozřejmě čistě záměrná kvůli fandomu. (No dobře, kecám. Ze mě prostě spisovatel nebude...)

Obrázek uživatele eliade

Koupelnové dialogy

Úvodní poznámka: 

Já za to nemůžu, to tak nějak samo :).

Fandom: 
Drabble: 

„Jdu se mýt.“
„Tak brzo?“
„Mám rande s múzou.“
„Ty na to psaní teda jdeš nějak vědecky…“
„Jako myslíš – múza obecná žije v koupelně, žije v koupelně, žije v koupelně?“
---
„Co tam tak dlouho děláš?“
„Snažím se vzbudit múzu. Obvyklé osprchování nezabralo. Tak jsem si napustila vanu.“
„A co studená voda? Ta by ji měla probrat.“
„No…“
Chvíli ticho.
„Uáááááá! To je ale drastická metoda!“
„Tak… tu múzu nakopni.“
„Nakopnout by měla spíš ona mě…“
Rána.
„Pořád nic…“
„Jsi si jistá, že jenom spí?“
„Do háje! Asi jsem si napustila moc vody. Má múza nejspíš pro dnešek utonula v hlubinách.“

Obrázek uživatele Envy

Klavír

Fandom: 
Drabble: 

Málokdo by řekl, že tenhle otrhaný mladík, patřící mezi spodinu společnosti, byl kdysi, ještě malý, označován za nadějnou klavírní hvězdu. Jenže poté mu zabili rodiče, a jeho duch klesl, hluboko.
Teď zapadl do budovy starého divadla, aby se ochránil před mrazem venku. Původně tam chtěl pouze přespat, ale pak ho napadlo, jestli by dál nenašel něco k zahnání hladu. A místo toho našel jej - klavír. Zdál se jak prastarý tak nádherný, stojící na jevišti. Přišlo to na něj jako kopnutí, rozeběhl se ke klavíru a začal hrát. Co na tom, že neladí. Mladík znovu našel lásku k hudbě a životu.

Závěrečná poznámka: 

Nápadů na tohle téma by bylo, avšak žádná motivace si vybrat. Tak jsem požádala kamarádku o zadání slov. Slova to byla: prastarý, hlad, loser a klavír. Losera jsem vyměnila za slova s obdobným významem a napsala toto drabble. Snad se líbilo.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Vůně, značky Impuls

Fandom: 
Drabble: 

S každým novým dnem. S každou další hodinou. Čekám... čekám... Příliš dlouhé čekání. Na impuls. Impuls. Životní perpetuum mobile. Dáte mu jeden šťouch - a ono už jede samo.
Jenže život je Život. Stále se vyvíjí. Mění se. Potřebuje stále vzruchy. Jinak ustrne a zastaví se. Ohlížím se kolem sebe. Nikde nikdo…
Na co čekám? Na smrt? To bude dlouhé čekání. Čím víc, se člověk soustředí, tím víc se čas vleče. A nikde nikdo. Ani zvuk. Mrtvolné ticho… Mrtvolné. Žiju ještě vůbec? Přemýšlím, takže – asi ano.
Impuls. Šťouchnutí. Mám to udělat sám? Kam? Přemýšlím. Přemýšlím, tedy jsem. Kdo to řekl? Kdo…

Griotka

Drabble: 

„A už jsi jí to řekl?“
„Co jako“
„No, že ti na ní záleží…“
„Ale tak to vůbec není…“
„Srábotka! Abys nelitoval…“
Ten krátký dialog nemohl Petr vypudit z hlavy ani pařením hry, ani griotkou. Ta mu snad dodala odvahy, když chňapal po bundě a ve značně podroušeném stavu usedl za volant. Nebyl si jistý, jestli jede vůbec správně, ale věřil svému srdci. Tedy svému srdci, vlastně mu už nějakou dobu nepatřilo. Tolik by chtěl vědět, jestli i to její patří jemu.
Takové štěstí ale neměl. Griotka byla sice dobrým přítelem, když ho nakopla k činu, ale za volantem zabijákem.

Obrázek uživatele Urrsari

Aj tak pozná odpoveď

Úvodní poznámka: 

Varovanie: zľahka naznačený m/m slash. Môže obsahovať pre niekoho nestráviteľné náznaky.

Fandom: 
Drabble: 

Keď zosadli, Oriho pohľad zaujal jeden zvláštne sa pohybujúci trpaslík. Po očku ho pozoroval, keď odsedlával zvieratá, a červeň mu stúpla do tváre. Bol to Dwalin.
"Kili?" zamrmlal zahanbene "čo sa stalo Dwalinovi?"
"Hmm?" druhý trpaslík sa zvedavo obzrel. "Neviem. Fili...?"
Jeho bratovi stačil jediný pohľad, aby sa potichu zasmial.
"Už je to tak, že Nori sa s ním nepohodol v určitej záležitosti," žmurkol vševediaco. Kili sa priplietol bližšie. "Stalo sa, že milý Dwalin schytal kopanec rovno do... intímnych trpaslíčích partií," dodal s úsmevom.
Ori slonil hlavu a cez nekontrolovateľný Kiliho smiech premýšľal, prečo by sa Nori hádal s Dwalinom.

Závěrečná poznámka: 

Dwori. S týmto kúskom som prekvapivo spokojná :) Prosím, komentujte či sa páči aj vám!

Obrázek uživatele hidden_lemur

Ultimátní Srabství

Úvodní poznámka: 

Opět nespisovná čeština.

Drabble: 

Je úplně fuk, na jakou školu chodíte. V jistým věku vám najednou začne docházet, že stejně jako Absolutní Odvaha musí existovat něco jako Ultimátní Srabství. Pochopitelně vás ani nenapadne říkat tomu takhle vznešeně. Ale nějak to cítíte. Je vám jasný, že některý věci by Vinnetou, Mirek Dušín a tím míň Sandokan určitě neudělali. Ještě to neumíte pojmenovat, ale už tehdy víte, že by si jeden každej z nich radši vyrval vlastní játra, než aby klesl na takovou úroveň. Tu, na který se pohybují Ultimátní Sralbotky.
Ale stejně.
Kdo by byl tušil, co všechno dokáže jeden dobře mířenej kopanec do holeně.

Závěrečná poznámka: 

P.S: Místopřísežně prohlašuji, že tahle vzpomínka není moje vlastní!

OT: Ostatně soudím, že by to Julie MĚLA někam strčit!

Písečná bohyně

Úvodní poznámka: 

Tak úvodní část mám za sebou. Všichni čtyři hrdinové představeni (Ráif, Azíza, poustevník s hady a bohyně) a teď se jen modlit za témata, aby šlo něco vymyslet.

Drabble: 

Zkuste si být bohyní, které potřebuje písek. Nikdo vás neuctívá. Zvláště pokud oáza má bohy dva.
Říkali jí bohyně Džalíla. Nepamatovala si, jestli je to její jméno, nebo její nádoby. Všechnu pozornost a péči měl druhý bůh potřebující dřevo. Neuvědomovali si, že ona je silnější, že dává více vody. Nikdo tomu nevěřil.
„Jak by něco tak obyčejného mohlo dávat takovou sílu?“ ptali by se.
Dál žila ve svém domě a dusila se vztekem na lidi, co si jí neváží.
Pak do ní jednou na ulici koplo dítě a ona si řekla dost. Odešla a za sebou nechala pomalu umírající oázu.

Obrázek uživatele Dee

Roleplay hec

Úvodní poznámka: 

Dnesní to není nic moc (= není to fandom), ale je to ze života a akutně aktuální.

Fandom: 
Drabble: 

Roleplay bývá příšerná závislost. To si člověk tak sedí na skypu a neustále do svého protihráče rube moudra: „Už to bude?“
„Ne.“
Uplynou sotva tři minuty.
„Už?“
„Ne. Píšu, neruš. Mwahahaha.“
„Čemu se směješ? Co píšeš? Ty mi něco uděláš!“
„Ale ne, to si nedovolím.“ Na tváři mluvčího se rozlije ukázkový výraz trolla.
Dalších pět minut.
„Nějak ti to trvá. Už to bude? *kop, kop*“
„Já to nikdy nedopíšu!! Táhni už, tohle není výcvik na rychlopsaní!“
Nastane dotčené, ale přesto naprosto neudržitelně nedočkavé ticho.
„UŽ!“
Nic se nevyrovná tomu, kterak jako na povel nadskočím a samým nadšením si ukopnu palec.

Obrázek uživatele kytka

Dunaj, 1960

Fandom: 
Drabble: 

Skrčit. Kopnout. Skrčit, kopnout. Pomalu, vytrvale se plavec prodírá kalným proudem. Chlad mu zaplavuje útroby, u srdce ho pálí.
Tmavá silueta protějšího břehu se zdá pořád stejně vzdálená.
Z dálky se blíží hučení motoru. Po hladině přeběhne světelná stuha.
Hlavu schová pod vodu. Měl by to udělat rychle, ale k rychlým pohybům už ztratil sílu. Při tom leknutí mu do krku skočí hlt vody. Nemá odvahu jej vykašlat.
Několik vteřin strachu a zase je požehnaná tma, člun odburácel proti proudu. Jenomže za pár minut se zase vrátí.
Skrčit, kopnout. Skrčit, kopnout.
Musí vydržet.
Musí přežít.
Na druhém břehu čeká svoboda.

Stránky

-A A +A