Drsná realita

Obrázek uživatele Smrtijedka

Uživatel opustil konverzaci

Drabble: 

uživatel facebooku1: zdar
uživatel facebooku2: nazdar. jak je? *řehtající se smajlík*
uživatel facebooku1: ale znáš to *řehtající se smajlík*
uživatel facebooku1: představ si, že sem se bavil s Petrou z ústavu o ponožkách a vyskočila na mě reklama na ponožky!
uživatel facebooku2: to ještě nic není, já jsem si ve sprše zpíval wonderwall a youtůbko mi ho doporučilo! šílený!
uživatel facebooku1: *gif řvoucí postavy*
uživatel facebooku1: takhle mezi čtyřma očima (teda rukama *řehtající se smajlík*), myslim si, člověče že nás sledujou
Mark Zuckerberg se připojil do konverzace
Mark Zuckerberg: Taky mám oči. Ale rozhodně nikoho nesleduju.
Mark Zuckerberg opustil konverzaci

Obrázek uživatele Ampér

Nedělní dopoledne

Drabble: 

„Budeme pořád spolu, to ti přísahám. Nikdy neopustíme jeden druhého. Jsi to nej, co mám, protože s tebou mám na světě ráj,“ ozvalo se z obýváku. Žena, která vedle v kuchyni připravovala nedělní oběd, nejprve nemohla uvěřit vlastním uším. Pak přímo vletěla ke svému choti a vrhla se mu okolo krku. „Romane, miláčku, po dvaceti letech manželství takové krásné vyznání lásky. Úplně jsi mě dojal.“

„Co vyvádíš,“ zareagoval její manžel. „No, jak jsi tady říkal, že je ti se mnou blaze a tak dál, “ opakovala Lenka. „Jo tohle,“ zabručel Roman. „To neplatilo tobě, to jsem mluvil k týhle plechovce piva!“

Obrázek uživatele Skřítě

Než aby jí mlýn byl kobkou, bude radši zlatokopkou

Drabble: 

Zasnil se, když uslyšel dusot koňských kopyt,
nedíval se na cestu, o pelyněk klopýt.

Princeznu vysnil si z plyše a hedvábí,
mlynáři tvrdil, že jiná ho nevábí.

Před Eliškou chrupem blýskl, tehdy ještě ňáký měl,
plýtval silou, by dokázal, že je mužný všeuměl.

Lýkové střevíce obul si na paty,
kalhoty zakryly i lýtka chlupatý.

Chodil bosý, neb chodila vešla jenom do lyžáků,
jestli tehdy přece jenom neměl radši skončit v láku.

Jak čas plynul, oba stárli, Eliška dnes jenom vzlyká,
nerudný chlap s lysou hlavou je z jejího nápadníka.

Za hořký úděl prý pelyněk může,
dneska by volila jiného muže.

Závěrečná poznámka: 

A bonusový kvíz pro čtenáře, poznáte, na které vyjmenované slovo jsem zapomněla? :-)

Obrázek uživatele Rorico

A do toho duben...

Úvodní poznámka: 

Letos začneme zvolna :)

Drabble: 

V domě vládlo ticho decentnímu nepořádku. Ze stěn zíraly prázdné police knihovny, na podlaze ležely otevřené, poloplné krabice. Jedna ze dvou žárovek na stropě praskla, až vyhodila pojistky, druhá zatím vytrvale plnila svůj úděl. Na nejvíce vyklizeném křesle usíná kočka, která usoudila, že to v tomhle novém teritoriu přeci jen půjde a já po desáté hodině usedám na gauč, abych přemýšlel. O čem? No samozřejmě o tom, co napsat. Něco se Středozemě? Něco z historie? Něco z předaleké galaxie? Ne. Letos zahájíme něčím ze života.

Ano, tradice je dodržena, je prvního dubna a měsíc cosakranapíšu je opět zde.

JUPÍ JÉJ!!

Obrázek uživatele Leon

Správnej chlap

Úvodní poznámka: 

Děkuji všem, kteří mou malou letošní exkurzi do období Protektorátu četli, užili ve zdraví a třeba si i připomněli něco, na co by člověk neměl zapomenout.

Drabble: 

Mé činy kráčí se mnou jako můj stín.
Mé odhodlání žene mě kupředu.
Má víra jako berla mne podpírá.
Můj Bůh je můj štít.
Moje pistole jsou má jistota.
Miluji svou zemi jako syn miluje svou matku.
Až opustím tento svět, doufám, že čest zůstane zákonem.

***

František s Josefem stáli pod pamětní deskou v Morávkově parku na Prašném mostě.
Přemýšleli o muži, který zde před osmdesáti lety padl v divoké přestřelce s gestapem.
„Nosil zákon v sobě. Zákon dobrýho a špatnýho. Zákon o odvaze a cti. To už se dneska moc nevidí.“
„Jo, dneska každej radši zdrhne, aby nemusel bojovat.“

Opuštěná

Úvodní poznámka: 

I tak to někdy končí aneb Jedno dost depresivní drabble…

Drabble: 

Bylo to kouzelné! Třepotající se motýli v břiše, hlava v oblacích, pohled zasněné laně. Láska, opravdová, ne ta vykoukaná z filmů a knížek. Přála si mít křídla, aby mohla létat.

A pak to náhle bylo všechno pryč! Odešel. Bez jediného slova. Zůstaly jí jen oči pro pláč a obviňující pohledy okolí. Cos provedla, že ti utekl? S tebou, holka, není asi všechno v pořádku.

Teď stála na paloučku, kde ještě před pár dny vychutnávali společně přízeň slunce. Šeptal jí něžná slůvka do oušek, dotýkal se jí, byla pro něj vším, tak to říkával. A teď? Ticho po pěšině. Nevrátí se.

Obrázek uživatele trundajorika

Neúprosný čas

Drabble: 

Je těžké uvěřit, že mě to taky potkalo. Cítím se být na odpis. Už před lety můj kalendář začaly pomalu zaplňovat data naplánovaných lékařských prohlídek. Pár kámošů umřelo na infarkt nebo na rakovinu, ale já jsem si připadal docela mladý a netknutý časem.
Opravdová rána přišla před rokem, když se mi na hlavě začala objevovat malá (ale stále rostoucí) lysina na hlavě. Manželka mě na ni upozornila se smíchem, ale ve mně by se tehdy krve nedořezal… Dál už to znáte. Méně vlasů, více čnějící lebky. Už žádné hřebeny, žádná bujará kštice. Sbohem, má milá vyholená pěšinko, dnes pohlcena pleší.

Skopec jako Skopec

Úvodní poznámka: 

Varování - sprostá slova. Bez nich to vážně nejde!

Drabble: 

"Shoď skopce z kopce, ať je ňáká zábava!" bylo mi řečeno. Že já debil s tou pitomou hrou vůbec souhlasil! No jo! Partička ožralých kámošů. Kluci se potácejí a někteří dokonce padají na zem. Tak vám nevím, jestli je to následkem požití alkoholu na hranici otravy nebo smíchy. Beran má svou beranní hlavu a nechce se pohnout ani o píď. Zato moje svaly se napínají k prasknutí a na čele mi vyvstal pot a žíla. Náhle jsem shozen z kopce já.
"Hele, to neplatí!" rozčilují se ostatní.
"Jak to? Skopec shodil Skopce z kopce! Jakej, o tom přece nebyla řeč!

Maglajs

Úvodní poznámka: 

Kdesi - kdysi, kdy bylo důležité mít syny.

Drabble: 

"Dobrý den, hospodáři!" vkročil do místnosti přespolní mládenec.
"I tobě, chlapče! Co tě sem k nám zaválo?" pohlédl hospodář zvědavě na příchozího.
"Přišel jsem vás, pane otče, požádat o požehnání. Dejte mi, se svolením, vaši dceru za ženu!" soukal ze sebe mladík.
"Mládenečku, to bude nějaká mejlka! Já žádnou dceru nemám! Jseš si jistý, že jsi ve správné chalupě? Támhle Kašper má dokonce čtyři holky na vdávání." pochybuje o zdravém rozumu návštevníka otec.
"Je tu správně!" odpověděla znenadání hospodářka!
" Máš dceru!"
"Abbbr..."
"Je to Jan - a. Chtěl jsi POUZE syny!"
" A ona ví, že není jinochem?" staral se rychle otec.

Nic se nemá přehánět

Drabble: 

„Do vlasů bláznivej kluk
mi bodláky dával…“

Jo, dával. A jí se to líbilo, připadalo jí to tak úžasně romantický. On jí připadal romantický. Žádnej mastňák.
A tak měli správnou romantickou svatbu. Věneček z bodláků sice brzy začal dost nepříjemně škrábat a večer měla co dělat, aby jí jeho pozůstatky nezůstaly ve vlasech, svatební kytice z vlčích máků nedožila ani konce svatebního dne a při opékání buřtů se přistihla, že kacířsky sní o tradiční knedlíčkové polévce. A později, že mastňáckým kamarádkám ty zlaté snubní prstýnky docela závidí.
Jo, romantika je hezká věc, ale i ona musí spolu s člověkem zrát.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

Ve tmě tmoucí

Úvodní poznámka: 

Pardon.

Drabble: 

Průvodce: ... nejstarším jeskynním systémem vůbec. Dvaadevadesát metrů do hloubky a kilometry chodeb, vedoucích všemi směry. Držte se pohromadě.

(Rezonující kroky na roštovém chodníčku. Šustění šusťákovek. Vzdálené kap kap ze stropu.)

Výletník: Vole, tady je kosa... Máňo, máš placatku?

(Intenzivnější šustění, cvak a glo glo glo.)

Chlapeček: (pronikavě): Tatí! Vona mě strká! Ať mě nestrká!

Průvodce: (horko těžko ovládaným hlasem): A prý tu žije příšera, která se specializuje na zlobivé děti.

Chlapeček: (ještě hlasitěji): Tatííí, kde mám transformera?

Průvodce: (rezignovaně): teď zhasnu a ukážu vám opravdovou tmu!

(Cvak. Čenichání. Dus, dus, úprk provázený šustěním šusťákovky.)

Chlapeček: Tatííí!

Výletník: (konečně zaujatý): Mirečku?

Hluboké myšlenky

Drabble: 

Rána
První hlas: Au!
Druhý hlas: Co se stalo?
První: Narazil jsem asi do židle.
Druhý: Proč?
První: Protože jsem ji neviděl.
Druhý: Jak to?
První: Protože je tady tma jak v pytli.
Druhý: Já nic nevidím.
První: Jasně že nic nevidíš, když jsi slepý.
Druhý: Vidím tmu.
První: Tak proč se ptáš, co se stalo?
Druhý: Protože nic nevidím.
První: Říkáš, že vidíš tmu.
Druhý: Ano, vidím tmu.
První: Když vidíš tmu, tak snad vidíš, že je tady tma jak v pytli.
Druhý: Nevidím, co je tady. Vidím tmu.
První: Jakou?
Druhý: Vidím tmu tmoucí.
První: Černočernou?
Druhý: Černou.

Závěrečná poznámka: 

Pro dnešek se s vámi loučíme a těšíme se na slyšenou v klubu náročného posluchače zase za týden ve stejnou dobu.

Neodmítej!

Úvodní poznámka: 

Náhrada za drabble 7: Nabídka, která se nedá odmítnout

Drabble: 

Jeden stůl. Jedna židle. Papír, prázdný, ale brzy se v něm zjeví první písmena, doznání tvé nevědomosti. A ona! Krouží kolem tebe jako sup. Postavu má k nakousnutí, ale nechceš si s ní nic začít. Přesto roztaješ, když požitkářsky vydechne: „Máte strach? Potíte se. Připravoval jste se? Je to váš poslední pokus, pokud vím.“

Blekotáš. Měls jinou zábavu. Přemýšlíš nad přijatelnou výmluvou a zároveň víš, že slova jsou zbytečná. Ona ti vidí až do žaludku.

„Ukončíme to. Za tři bude stačit. Berte, nebo nechte být.“

Nabídka, která se nedá odmítnout. Přijmi!

Podává ti index. Vydechneš úlevou. Máš to za sebou.

Čím víc vědí

Drabble: 

Nejprve prozkoumali nejbližší okolí, poté prozkoumali území za prvními horami, později se vydali přes velehory dál a dál. Přepluli první moře, přepluli oceán. Objevili nové země a nové ostrovy a všechny je prozkoumali a zakreslili do map.
Začali zkoumat dna moří, začali zkoumat dna oceánů. Postupně odhalili všechna jejich tajemství a všechno zakreslili na mapy.
Zvedli hlavu a zatoužili vzlétnout. Nejprve kousek, pak výš a ještě výš. Do map dokreslili to málo, co ještě nebylo v mapách.
A pak se vypravili do vesmíru a nakreslili mapu Měsíce. A nakreslili mapu oblohy.
A přesto zbývá poslední zcela neprobádané místo.
Nitro člověka.

Motivační

Drabble: 

Připrav se! Několikaměsíční challenge začíná. Dotáhneš ji do konce? Nesložíš se v půli cesty? Dobrá, hrdino, zvol si téma. Připrav osnovu. Obíhej knihovny. Každá knížka se hodí.

Tolik odhodlání. Se vztyčenou hlavou chodíš na konzultace, i když jsi ještě ani pořádně nezačal. Máš velké plány. Víš, že jich vyjde tak polovina?

Vida, tvoji respondenti nejsou tak sdílní, jak sis myslel. Lidé prchají, chováš se divně. Liješ do sebe hektolitry kafe, na všechny vrčíš. Po nocích tě mučí hesla. Jedno střídá druhé, jsou všude. Čas hesel nadešel, brzy ti způsobí pořádný bolehlav. Vytrvej! Odměna stojí za to! Ten titul musíš mít!

Závěrečná poznámka: 

A neříkejte, že to neznáte! :-D

Obrázek uživatele V.T.Marvin

Let anděla

Drabble: 

Cítila, že letí. Ten pocit byl tak reálný, plný svistotu, tmavěmodrých záblesků a lesklého peří. Měla roztažená křídla a sebemenší pohnutí svalů měnilo její let ve výkruty a vývrtky. Letěla nad zemí, ulicemi prázdného nočního města a v dálce slyšela skomírající zvuk policejní sirény. Letěla a nikdo ji nemohl zastavit. Její svobodný pád…
Vždyť neletí, padá! Padá houstnoucí tmou a křídla se jí lámou tlakem okolního vzduchu. Svaly napnuté v bezmocné křeči. Cítí ruce svázané za zády, v puse chuť vlastní krve a zvratků.

„Vstávej čubko! Neboj, nemáš to za sebou. Musíme si spolu ještě pohrát. Rudánek ještě nemá dost.“

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Na pána

Úvodní poznámka: 

Sprostá slova.

Drabble: 

Prvák
"No to si jako dělá srandu ne? Takovýhle sračky a von to chce jako už příště zkoušet? Se posral... V životě sem to neviděl, nechci a nebudu."
O pár měsíců později
Jo aha...

Druhák
"Notyvole to je kokot, to jako že to loni nebrali? Ale já to nechci opakovat znova kvůli těm lamám."
Po písemce
Sám sem lama.

Třeťák
"Eh? No ale... už zase? Všichni tu chápeme ten tvůj blbej předpřítomnej čas. Jakože všichni."
O pár minut později
Tak ne všichni

Čtvrťák
"Na pána, to bylo fakt totálně easy, přece umim, stačilo neusnout při poslechu."

Učitel
Úkol splněn. Uf.

Závěrečná poznámka: 

Protože naše zásluhy končí tam, kde začíná váš úspěch, naši milí.

Konec iluzí

Drabble: 

První den se jen zpovzdálí dívali. Přišlo jim to ohromně vzrušující a připadali si velmi dospělí.
Další den se odvážili trochu blíž. Občas některý z nich utrousil poznámku, kterou považoval za vtipnou, ostatní se vděčně chechtali a všichni si připadali náramně chlapácky. Tohle povyražení jim vydrželo asi tak týden.
Jenže se z toho stávala rutina. Chtělo to něco víc.
Vymýšleli plány, hecovali se.
Až nakonec ten největší borec povstal a odvážně přešel silnici.
„Tak za kolik?“ oslovil drsně (jak se domníval) vnadnou děvu, která zblízka zas až tak vnadně nevypadala.
„Za pět minut půl desátý, chlapečku,“ odvětila ona vychlastaným hlasem.

Obrázek uživatele Lagertha

Nebezpečné MHD

Drabble: 

Určit jel každý z Vás někdy autobusem. Takovým tím městským nebo příměstským, kde jsou sedadla po stranách vyvýšená. Nad nimi jsou úložné prostory, kovová tyč, co se táhne přes celý autobus. K oné tyči je nainstalovaná síťka nebo plastové panely. Víte, co myslím?
Co taky určitě každý z Vás někdy zažil, ať už osobně nebo viděl někoho jiného, člověk totiž nemusí mít dva metry, aby se při vstávání krásně praštil o tu vodící tyč do makovice.
Tyč se rozduní, lidi se otočí a Vás ta rána posadí pěkně zpátky do sedadla. Bolí Vás hlava a ještě se Vám všichni smějí.

Obrázek uživatele Wolviecat

Pro přepojení na operátora stiskněte...

Úvodní poznámka: 

Nějak jsem si nemohla pomoct. Prostě se mi tahle představa objevila v hlavě a odmítla zmizet.
Voltron: Legendary Defender, call centrum AU

Drabble: 

V místnosti bylo takové ticho, až člověk slyšel tlukot vlastního srdce.
Shiro sevřel ruce v pěst, aby se mu netřásly, a snažil se ignorovat kapku potu, která mu putovala po páteři.
Alura s povzdechem složila tvář do dlaní: „Shiro, bude to v pořádku. Jen potřebuji vysvětlil tu včerejší... scénu.“

Včera
„Pane Slave... pane Sl... pane, nechte mě doml... pane!“ v Shirově hlase byla slyšet narůstající hysterie. A pak se v jednu chvíli definitivně zlomil.
Nejdřív oknem proletěl počítač. Potom klávesnice. Potom telefon.
„Je mi jedno, že jinak na 69,5% umřete!“ zařval Shiro kamsi do prázdna: „zápalnou oběť dělat nebudeme!“

Závěrečná poznámka: 

Zápalnou oběť po mě na callcentru zatím nikdo nechtěl, ale mám pocit, že je to jen otázkou času...

Obrázek uživatele aurixis

Makové pole

Drabble: 

Makovicím se v Bulelrbynu dařilo dobře. Během krátkého, ale slunečného léta byla pole obsypána šarlatovými květy. Lisa se procházela polem, špičky prstů hladila jemné květy. Velmi pozorně se rozhlížela. Kdyby se objevil kdokoli na dohled, vydala by zapískáním znamení. Všichni by zalehli do makového pole a několik desítek minut vyčkali.
Nesměl je nikdo spatřit. Po několika měsících v odvykačce na ně dávali všichni pozor. Proto na ně musela dávat Lisa pozor. Malá sestřička by přece neudělala nikdy nic špatného.
Lasse i Bosse už měli plnou misku opiového mléka. Je to slabá náhražka, ale nic jiného tu není. Musí se spokojit.

Obrázek uživatele Lagertha

Ani kapka pochopení

Drabble: 

,,Aaaaa hmmmmmmmmm."
,,Nazdar Týno."
,,Čau, pst. Haaaa mmmmmmm."
,,Co to děláš?"
,,Medituju, neruš mě. Hmmmmmmmm."
,,A proč?"
.....
,,Proč to děláš?"
,,Hmmmmmmmmm."
,,A co bude k večeři?"
.....
,,A bylas nakoupit?"
,,Ježiš marja! Nemůžeš mi dát deset minut?!"
,,Se hned nezblázni, stejně je to pí*ovina."
.....
,,Budeš tady blbnout ještě dlouho?"
,,Áááááá, já už tě zabiju!"
,,Proč?"
,,Rušíš moje kruhy."
,,Jaký kruhy?"
,,Klid, trpělivost, vyrovnanost."
,,Haha, ty jo? Ty jsi vtipná, kašli na to a pojď se najíst."
,,Klid, trpělivost, vyrovnanost, klid, trpělivost, vyrovnanost!... Budu trpělivá, dám ti tři vteřiny, abys odešel nebo tě s klidem zabiju a vyrovnám do předsíně vedle deštníků."

Závěrečná poznámka: 

Aneb jak si představuju, že by to probíhalo u nás doma, kdybych se o něco takového pokusila :D

Obrázek uživatele ef77

Pondělí ráno

Úvodní poznámka: 

Kancelář Blaník. Prosím sociální demokraty, aby si to nebrali osobně. Obsahuje vulgaritu, ale to je prostě Tonda Blaník.

Drabble: 

Záběr vstupu do dvora. Zvoní telefon.
Tonda: Nazdar Slávku! Jaká byla sobotka? Sjezd cajk, ne?
Záběr na naleštěné polobotky. Hovor pokračuje.
Tonda: Neděkuj, pošleme ti fakturu. A jak se jinak babiš? Nebabiš?
Záběr na kancelář. Sekretářka si lakuje nehty, asistent leží na kanapi.
Tonda: Vstávat! Sobotka vyhrožoval na sjezdu, že nepůjde s ANO do koalice, když nevyhraje volby, a teď se posral. Uděláme sbírce zvadlejch růží fejslift. Co nový logo?
Žížala: Gumová kachnička! Má oranžovej zobák, dutou hlavu, plave dycky na hladině a všude překáží!
Tonda: Žížalo, ty seš fakt marnej,vole. Kachničku! A dopadnou jak modrý ptáci, ne?! Zapomeň.

Závěrečná poznámka: 

Proč se drabblata nezobrazujou celá? Čtenářsky trpím :o).

Obrázek uživatele Jack Pie

Expolize

Drabble: 

Byla tma. Liduprázdné město. Jenom prach se tiše snášel městem. V tomto městě včera bylo mnoho lidí. Bylo to moderní velkoměsto s mnoha světelnými reklamami. Uprostřed města stála moderní laboratoř. Zde se pracovalo na nejzajímavějším vynálezu lidstva: Teleportu. Přišel den prvního veřejného vyzkoušení. Bylo to ohromující. Nekonečné možnosti využití. Zbývalo vyřešit poslední věc: teleportování teleportu. Akce byla zahájena. Nejdokonalejší procesor začal propočítávat nejsložitější matematické výpočty. Hluk procesoru se zvyšovala a nabíral na výšce a intenzitě. „Fatal Error: Full memory.“ Vše utichlo. Poté se ozval pronikavý zvuk. Nekonečně intenzivní světlo. Nekonečně intenzivní teplo. Nikdo nepřežil. Nic nezbylo. Zbyla jen mrtvá tma…

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Jak fyzika zklamala fyzika

Úvodní poznámka: 

V nemocnici

Drabble: 

"Ahoj Kájo, co se ti to stalo, že jsi celej v sádře?!"

"Zdár, no rád tě vidím. Ále, testoval jsem hrozně lacinej novej minipadák, co měl udělat revoluci ve skákání z malých výšek. Znáš to - materiál za zlomek standardní ceny, jednoduchá technologie, stoprocentní spolehlivost, ale je tam takovej malinkej háček.

"Pořádnej hák, koukám..."

"Ale nic hroznýho, jenom že nám padáček zrychluje. Prej ten profesor: Při vaší hmotnosti, Vašnosti, hmm...hmm, to máme centimetr sekunda na mínus první na metr výšky, takže když vás vyhodí z dvou set metrů nad zemí, přistanete jako do bavlnky."

"A kde tě vyhodil?"

"Nad propastí..."

Závěrečná poznámka: 

Kdo by řekl, že výška může být záporná...

Na návštěvě u rodičů

Drabble: 

„Stále ještě jsem tady otec já!“ sípavě vykřikl Boran.

Tamir vzal otcovo pojízdné křesílko a otočil ho směrem do kouta.

Pent a Richie pokračují ve rvačce. Mastar je překročí. Leští si dýku umaštěným rukávem.

Kdo by chodil na dřevo, když je tady dřevěné obložení.
Chlapci si rozdělali oheň.

Nejstarší syn vystřelí do stropu, aby si získal pozornost: „Teď není čas si rozdělovat kořist. Od východu se k soutěsce blíží další výprava.“

Náhle se otočí pojízdné křesílko. Stařík s planoucíma očima odhodlaně zamíří zbraní. „Postřílím vás tady všechny do jednoho, holoto!“

Zeff si otce ledabyle změří: „To těžko. Nemáš sedm kulí.“

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Error 123

Úvodní poznámka: 

Není nad dostatek odkazů

Drabble: 

začarovaný -- je takový objekt, který byl vystaven vlivu čaroděje

čaroděj -- je osoba vybavená schopností používat magii

magie -- je mystický fenomén nadpřirozených sil a schopností; objevuje se například v matematice; bývá zaměňována s polévkovým ochucovadlem

matematika -- okultní zábava zahořklých a osamělých existencí, slouží k matení slušných lidí a uvržení jejich myslí a duší do horoucích pekel, ve vyspělejších civilizacích bývá zakázána; používá nekonečno

nekonečné je to, co nemá konec, jako například smyčka

smyčka je samice od smyčce, pro jiné významy viz kruh

kruh je množina bodů stejně nebo méně vzdálených od svého středu než je hodnota jeho poloměru; často bývá začarovaný...

Obrázek uživatele hidden_lemur

Nikdy víc

Úvodní poznámka: 

Když ti teče do bot, použij vzpomínku.

Drabble: 

Pátek.

Milý deníčku,
plavba bez obtíží, nikdo nezvrací, jen Tomáš ztratil pádlo. Vyloveno pod jezem. Přitom vypadl sám. Vyloven taktéž. Lucie prohlásila, že je debil, a příště s ním na vodu nejede.

Sobota.

Milý deníčku,
Tomovi vypadl lodní pytel. Vyloven, otevřen, zjištěna absence piva. Také pouzdra s doklady. Počítá vteřiny do zastávky v nejbližším kempu. Těší se na pivo. Lucie prohlásila, že je debil a víckrát s ním na vodu nejede.

Neděle.

Milý deníčku,

Tom ztratil klíče od chaty. Lucie ztratila nervy, chrstla naň Tuzemák, a zatímco ronil rumové slzy, prohlásila, že je debil. A víckrát s ním nikam nejede.

Závěrečná poznámka: 

Přežili všichni. Mimochodem, Lucie a Tomáš jsou spolu patnáct let, mají dvě děti a na vodu jezdí pořád.

Obrázek uživatele KattyV

Pláč nad Mary Sue

Drabble: 

„Tak, holka, musíme se rozloučit,“ povídám jí.
Udiveně potřásla hebkými vlasy sahajícími jí až po dokonale tvarovaná lýtka a špitla sametovým hlasem: „Ale proč? Vždyť jsem tak krásná, neodolatelná, pronikavě inteligentní, všemi milovaná, v kolektivu oblíbená…“ Upřela na mně obrovské fialkové oči skvostně korunující její obličej ve tvaru srdce.
„Byla jsem na literárním workshopu, Mary Sue je prý postavou nevhodnou.“
Sepjala bělostné ručky a zavzlykala: „Ale beze mě se tvůj příběh neobejde. Vždyť já jsem hlavní postava. Všichni to opláčou.“
„Já taky, Mařenko, já taky. Ale co nadělám,“ povzdechla jsem si a s drtivou bolestí v srdci jsem zmáčkla DELETE.

Závěrečná poznámka: 

No není to smutné?

Obrázek uživatele Dugi

Biomatka

Úvodní poznámka: 

Náhrada za tému Dokonalý hostiteľ

Drabble: 

Prečítala si všetky články a fóra, ktorá našla na internete. Vedela, čo je zdravé pre jej syna Martinka. Ako mu posilniť imunitu. Ako ho ochrániť pred chorobami. Ako nenechať nenažrancov, aby sa na ňom nabalili. A to všetko prirodzene, bez vedĺajších účinkov, aby Martinko zbytočne netrpel.

Poznala triky, ako sfalšovať potvrdenie na očkovacom preukaze. Ani raz doň nedostali svoj jed. Pravidelne ho detoxikovala a posilňovala jeho imunitu prirodzeným spôsobom. Martinko bol super zdravý.

Potom dostal osýpky a záškrt súčasne. Teraz odpočíva v peknej rakvičke. Jeho nezaočkované telo bolo dokonalým hostiteľom pre vírusy. Autori tých internetových stránok súdu ako vždy unikli.

Stránky

-A A +A