Doctor Who

Obrázek uživatele Gary Stu

Vítězná strategie

Fandom: 
Drabble: 

"Statistiky za uplynulých 8,341 hodin."

Z hlavy se vysunula anténa směrem k právě otevřenému panelu.

"Kontakt."

"Data přenesena."

Ozvalo se několik kliknutí a zavrčení.

"Potvrzuji, paní."

K-9 odroloval do řídící místnosti sledovat Doktora.

***

Zpracování dat...

Situace: hrozící zničení vesmíru. Protivník: všemocná entita neznámého původu. Zpětný odhad pravděpodobnosti smrti Doktora: 98,958%. Situace úspěšně vyřešena s 84,568% efektivností během 3,586 hodin. Převládající psychické rozpoložení: nuda.

Potenciální postupy pro udržení zdraví Doktora:

Porucha některého z obvodů: pravděpodobnost úspěchu 10,587%.

Rozptýlení společníky: pravděpodobnost úspěchu 0,021%.

Napadení mocnějším nepřítelem: pravděpodobnost úspěchu 99,380%.

Tardis nalezla místo a čas jistého setkání s flotilou Daleků a nastavila kurz.

Závěrečná poznámka: 

107 slov... Hmm, tak to chodí, když se destinné číslo počítá za dvě slova ;-)

Obrázek uživatele Dangerous

Na cestu

Fandom: 
Drabble: 

„Doktore! – Proč – ne-letíme?!“ Donna se marně snažila popadnout dech. Za jejími zády kdosi hystericky bušil do dveří TARDIS.
Doktor se vyděšeně otočil, jako by zapomněl, že nenechal Donnu na Zemi, v Londýně, v klidu dojíst večeři.
„Doktore! TARDIS! Páčky, tlačítka, vzzz, vzzz,“ gestikulovala, „dělej, prosím tě!“
Doktor se zhluboka nadechl. „Nemůžu,“ šeptl.
„Prosím?!“ Donnin hlas se rozléhal neuvěřitelně hlasitě.
„TARDIS nevidí na cestu. Ti barbaři jí vypíchli oko!“ Doktor měl na krajíčku.
Donna mlčky otevírala a zavírala ústa. Nestávalo se často, že by jí došla slova.
„Doktore, nevím, čím ses sjel, ale jestli má TARDIS oči, zbylo jí ještě jedno!“

Obrázek uživatele Aziz

Nešťastný pravý hák Butche Káčidyho

Úvodní poznámka: 

Pardon, dříve to nešlo.

Drabble: 

Kačeři i Trpaslík by odpověděli, ale to se Butch Káčidy na soupeře divoce vrhnul ramenem napřed, celou svou vahou, čímž Sunkáče notně vyvedl z rovnováhy, a než se Sunkáč zvládl zase vzpamatovat a postavit se na obě blanité nohy, Butch mu s výkřikem "Tu máš, zlotřilče!" z posledních sil vrazil takovou, že nebohý kačer ladným obloukem odletěl o několik metrů dál.
Butchova rána byla opravdu skvělá - nebo spíš velmi nešťastná. Sunkáčovo odmrštěné tělo dopadlo na jednu z pák na kontrolním panelu lodi.
"To bychom neměli!" zakřičel Doktor, než se loď otřásla, její dveře se otevřely a všichni z ní vypadli...

Obrázek uživatele Gary Stu

Kdysi nikde

Fandom: 
Drabble: 

„Profesore? Podívej, tady je mezi legendami něco podezřelého.“

Doktor znovu pohlédl na hřbet knihy a povzdechl si.

„Říkal jsem si, jestli si všimneš... Jak bych ti to... No, prostě jsem se jednou s Tardis trochu nepohodl a ona se na truc vydala do doby zlomek mikrosekundy před vznikem vesmíru. A když cestuješ časovým vírem, vždycky se najde pár molekul, které se odmítají pustit Tardisiny vnější plasmické bariéry. A těchto pár molekul, když byly vystaveny podmínkám před vznikem vesmíru, jaksi... vybuchlo.“

„Skvělé!“ komentovala Ace nadšeně. „Tys způsobil největší explozi v dějinách! Co takhle se tam vrátit a přiložit ještě mou výbušninu?“

Obrázek uživatele Layla TB

K jízdě do západu slunce je stále daleko

Drabble: 

Sunkáč! Ale jedním kopnutím mu zbraň z křídla vykopl Trpaslík. Vyletěla otevřenými dveřmi pěkně zpátky na poušť. Dveřmi, které se s jejím zmizením samy zavřely.
Z vnitřku telefonní budky se ozval strašlivý zvuk. Právě se vydala na cestu meziprostorem s podivuhodnou posádkou na palubě.
To však nebránilo rozhořčeným ptačím desperátům se do sebe pustit křídelně. Peří lítalo, nadávkami se nešetřilo a i zobák se nalomil. Malý mužík se pouze bavil pohledem zpovzdálí.
"Vrať mi peníze, ty pse!"
"Proradná kryso!"

Od ovládacího panelu se ozval hlas: "Myslím, že je tu leccos, co si potřebujete mezi sebou vyjasnit. Co takhle menší výlet?"

Závěrečná poznámka: 

Předchozí části už byly pěkně matoucí, tak to zamícháme ještě víc. Upřímně nevím, jestli je Doktor zároveň Trpaslíkem nebo ne. Napínám nervy a jsem k smrti zvědavá, jak to dopadne. S trochou štěstí se třeba dostane i do na ty ostrovy. :D

Obrázek uživatele angie77

Pohled zvenčí

Drabble: 

Doktor se zaujetím přímo vědeckým sledoval, co se mu v TARDIS odehrává. Měl už různé společníky, většina jich však byla víc lidská a celkově větší… Ne že by snad měl něco proti živočichům a podměrečným… Nicméně hlavně mu přišlo zvláštní, že onen zakrnělý tvor, o kterém se ještě před chvílí domníval, že bude mít hlavní slovo, je najednou zcela zapomenut a oba opeřenci se tváří, jakoby tu byli zcela sami.

„Nerad bych vyrušoval,“ ozval se pár minut poté, co na sebe ti dva zoufalci mířili čímsi obskurnějším než sonický šroubovák a snažili se zhypnotizovat, „ale moje loď je neklidná. Popojedeme?“

Obrázek uživatele Gary Stu

Těžký život vedlejších postav

Fandom: 
Drabble: 

Už zase mává.
S nataženou rukou vstoupil do dveří.
Á, zpátky doma.
„Myslím, že jsme zatím v bezpečí.“
Jo, to jsi zjistil riskováním mého života!
„Doktore, určitě zelenina pomůže?“
„Někdy tě nechápu. Celer je dokonalým detektorem všemožných škodlivin.“
Jistěže. Použít nějakou zeleniniu nebo kytku je vždycky snadné.
„Je to velmi jednoduché - kdyby se změnil v kedlubnu, bylo by lepší vydat
se opačným směrem.“
„Ale nemáme jiné priority? Už týden jsme nejedli.“
Tss... Co si myslíte, že jsem? Jen se rozhlédněte - hromady mikrobů.
Jestli vám nestačí tohle, tak opravdu nevím...

„Je tu nejrůznější flóra.“
„To jako kytky? Mám jiný návrh.“
Áááá...

Obrázek uživatele Karin Schecter

Úniková cesta?

Úvodní poznámka: 

Ok, nemůžu usnout, don't judge me.

Drabble: 

Když vtom si všiml, jak se jen kousek od něj zhmotňuje velká modrá budka. Věděl, že nemá na výběr. Kachní nohy nejsou nejrychlejší. Jediným řešením bylo ukrýt se.
Už byl skoro tam, když se dveře najednou samy otevřely. Něco do něj ale zezadu prudce narazilo, až vletěl dovnitř po zobáku. Byl to Butch. Musel ho celou dobu sledovat.
Sunkáč se zvedl a načechral si pírka. Stáli v obří místnosti, která ani v nejmenším neodpovídala velikosti budky. Vypadalo to, že jsou tam sami. Dokud se neozval známý hlas.
„No ne, copak to tu máme?!“
Oba se ohlédli. Byl to on. Trpaslík.

Závěrečná poznámka: 

Jsem si říkala, že bychom se měli vrátit zpět k tématu :D

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Gary Stu

Dokonalá role

Drabble: 

„Doktore!“

„Mhmm?“ nacvičeným pohybem se William Hartnell otočil nasazujíc doktorovský výraz. „Ano, můj chlapče, co...?“

Zmlkl. Široko daleko nebylo nadšené dítě, jen malý komický mužík fixovaný na otazníky.

„...chcete?“

„Díky Vám celý svět Pána času... ožívá“

K malé dramatické odmlce dodal mužík tajemný úsměv. Seděla by mu role Doktora. To Williamovi připomnělo dnešní rozhovor.

„Nebojte, Troughton bude důstojným nástupcem. Ale vy budete vždy ten první, nepostradatelný.“

Jak ví, kdo ho má nahradit? Ale kompliment Williama potěšil - skoro jako od Verity. Pak si vzpomněl. Tohoto muže už kdysi potkal. Nebýt několika vhodně zvolených slov na toaletách, roli by byl William nevzal...

Obrázek uživatele nettiex

Představ si hodiny

Fandom: 
Drabble: 

Kdyby měl někomu vysvětlit svou existenci, udělal by to možná takhle: ciferník s dvanácti čísly. Každé jiným písmem, některá menší, některá větší... Pestrá i střídmě černošedá. Vyrytá, namalovaná, kovová, plastová… kombinace, kterou sestavil snad génius a snad blázen; věčná, ještě nenarozená a přesto dávno pryč.
Určitě by se zmínil o vteřinových ručičkách – prchavých společnících, pro funkci hodin možná ne nezbytných, ale přesto něčím, co z nich udělalo… něco víc. Objevovaly se, mizely, běžely a vláčely se a kráčely časem s ním a on je za to miloval.
A povídal by dál a vzpomínal a –

Minuty doběhly a jedenáctá hodina odbila.

Závěrečná poznámka: 

A Ten...

Obrázek uživatele Karin Schecter

Halloween

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A protože na fandom, na který jsem chtěla psát se tu už objevilo něco podobného, tak jsem to poněkud pozměnila, ehm :))

Drabble: 

Listopad byl za rohem a celý Londýn se nořil do pavučin a dýní. Kostýmy se dodělávaly na poslední chvíli, aby všechno vypadalo dokonale. Všude se rozlévala vůně dýňového koření a puberťáci plnili mísy oloupaným hroznovým vínem a předstírali, že jsou to oční bulvy.
Halloween v Londýně je kouzelný. Hlavně když ho zažíváte poprvé. Oblečete se do kostýmu a s dětmi vyrazíte do ulic. Sbíráte do tašek cukrovinky a sledujete i komentujete ostatní kostýmy. Některé jsou vcelku přesvědčivé. Jiné vůbec.
„Jé, Cyberman!“ vypískl Andy nadšeně. A skutečně.
Asi nadšený tatínek, pomyslela jsem si.
Dokud se za ním nevynořily stovky dalších tatínků.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Yuki Kaze-san

Chladné objetí

Fandom: 
Drabble: 

Vnímal vše okolo sebe. Mohl chodit, ale jeho citové schopnosti jakoby nebyly. Nevlastnil je. Byly mu násilně odebrány. City nepotřeboval. Byl v kleci. Útěk nebyl možný. Měl pocit, že jde jako prase na porážku. Nebylo to doslovné, ovšem velice vystihovalo jeho stav a spousty dalších. Netušil proč k tomu došlo, ani jak. Teď se nestaral. Toužil odsud vypadnout a vrátit se do její hřejivé náruče. Tento chlad se mu nezamlouval.
„Vítejte mí noví vojáci, za okamžik se připojíte k mé armádě a s vaší pomocí dobudeme tento svět. Pomsta bude velká!“ Promluvil kovový hlas.
„Teď se zahalte do náruče oceli!“

Závěrečná poznámka: 

Snad jste poznali, kdo je hlavní postavou.

Obrázek uživatele strigga

Poslyš...

Fandom: 
Drabble: 

"Poslyš, už se přece jen známe nějakou dobu," zamrkala blondýnka, "a já vím, že máš spoustu tajemství a tak, ale... vážně mi to nechceš říct?"
Zatvářil se rozpačitě. "To ti to takhle nestačí?"
*
"Poslyš, já vím, že pořád myslíš na ni," řekla tmavovláska, v očích těžko skrývaný smutek, "ale možná by ti pomohlo, kdyby ses... víc otevřel. Řekl mi třeba svoje..."
"Ne."
*
"Poslyš..." řekla zrzka, a bylo to přesně to poslyš, které tak dobře znal.
Zavrtěl hlavou.
"Tak dobře," kývla, a dál se neptala. "Myslím, že jména zas tak důležitá nejsou."
Usmál se.
Donna jediná mu z nich všech rozuměla.

Závěrečná poznámka: 

Snad se do toho tématu ještě vejdu. No, a když ne, taky neumřu. Konečně jsem jednou zase prostě ráda, že jsem si to mohla napsat. :)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Gary Stu

Spřízněné duše

Fandom: 
Drabble: 

„Má drahá Jo, jsem v laboratoři plně spokojený. Nepotřebuju, abys mi plánovala společenský kalendář.“

„Společnost mám excelentní,“ usmál se. „Tebe.“

„A občas velitele brigády,“ dodal tiše temným tónem.

„Naopak, já chci vychovat vědce z tebe,“ pokračoval.

„Mladá vzdělaná žena,“ Jo předčítala z novin neposlouchajíc Doktorovy námitky, „se zájmem o vědu a geopolitické problémy, obzvláště způsoby vládnutí, hledá obdobně smýšlejícího gentlemana se zastaralým vkusem v oblékání. Zn.: Doktor podmínkou.“

„Josefíno!“

***

Postarší žena v tmavě fialovém saku a sukni Doktora nonšalantně pozdravila.

„Milá paní,“ odpověděl zdvořile. „Známe se snad?“

„Missy,“ představila se. „Ale znáš mě spíše jako muže snažícího se ovládnout Zemi...“

Obrázek uživatele Eillen

Poznávací barva ...

Fandom: 
Drabble: 

Hledá se společník na daleké toulky.

Máte dost té věčné nudy obyčejného života?
Jste dost blázniví na útěk od reality?
Nemáte strach z cizinců?
Umíte rychle utíkat?

Pak jste přesně ti, které potřebuji!

Ať si muž a nebo žena, klidně přijď.
Najít mě můžeš kdekoliv. Stačí se jen pořádně rozhlédnout.
Poznávací barva - Modrá.

Konzole začala podivně hučet, k tomu se přidal nezaměnitelný zvuk přistávání. Odhodil pero i rozepsaný inzerát a běžel se podívat, co se děje.

"Co? Jak? Nemožné! Kde? CO?" vyhrkl, chňapl po kabátu, který se na sebe v běhu oblékl. Společník musí počkat, za dveřmi čeká nevyřešená záhada.

Závěrečná poznámka: 

Všem milovníkům fandomu se tímto omlouvám, že jsem měla tu drzost zkusit něco sepsat.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Smrtijedka

Padesátkrát a stále poprvé

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já mám pocit, že se mi nějako nedaří pointy. Hm.

Drabble: 

Začíná to vždycky stejně.
Oba je baví stará pozemská opera.
Milují procházky po pláži.
Mají stejný smysl pro humor.
Chtějí lásku na celý život.

Přitahuje ji, i když nemá profilovou fotografii. Tajemství táhne.
On nakonec svolí ke schůzce.

„Ahoj,“ usměje se a políbí ho na tvář. Pak poodstoupí a změří si ho od hlavy až k patě. „Ten oblek ti sekne. Půjdeme...“
Žena jeho života zamrká. Otočí hlavu a všimne si ho.
„Ahoj,“ usměje se a políbí ho na tvář. „Ten oblek ti sekne.“

Znáte to až příliš dobře? Zkuste naši seznamku pro členy Ticha.
Každý má právo na lásku!

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé fandomu: Kněží Ticha byli uměle vytvořeni za účelem naprosto pohodlné zpovědi. Tyhle příšerky totiž zapomenete, jakmile z nich spustíte oči. A nakonec je to asi dobře, protože vypadají takhle.

Inspirováno tímto komiksem.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Yuki Kaze-san

Tam, kde není bezpečno

Fandom: 
Drabble: 

Vše začalo nevinně. To, že vypadne sem tam nějaký systém nebylo pro něj nové, ale tohle…
První vypadl skener. „Zatracená porucha,“ zamumlal si postarší muž.
„Děje se něco?“ zeptal se ustaraně mladík.
„Jamie? Ne, nic.“
Následně vypadla klimatizace, poté všechna světla. Dokonce i konzole byla v háji. Loď jakoby se dostala do neskutečných turbulencí. Odhodilo je to na zem. Arkádní zvony daly o sobě vědět.
„Jen ty ne.“ zaúpěl muž skrčený na podlaze.
„Máme problém?“ nevnímal chlapcovu otázku. Bylo mu jasné kam se dostali.
Najednou bylo ticho.
„Právě ses seznámil s uskupením jménem ‚Les náhod‘.“
„Úžasná zkušenost.“ zabrblal mladík kysele.

Obrázek uživatele may fowl

Nepravděpodobné přistání

Drabble: 

Uprostřed lesa se zhmotnila modrá budka. Její dveře se pootevřely a škvírou se ozvalo tlumené držkování.
„Doktore, slibovals velkoměsto, ale tohle má blíž bažině!“
„To není možné, Kepler-186f je pouštní planeta...“
Doktor vyběhl mezi stromy. Nedůvěřivě přičichl k nejbližšímu pařezu.
„Vypadá to tu jako Deanský prales,“ zanaříkala Donna.
„Promiň, pravděpodobnost, že skončíme na Margrathee, byla 1:8760128!“
Slunce se ukrylo za mrak a v korunách stromů zašustily kapky vody.
Doctor se zamračil, vzhlédl a zacvakal zuby. Něco shůry zacvakalo nazpět.
„To není mrak, ale vorvaň!“ vykřikl Doktor. „Rychle, do TARDIS!“
Těsně, než odlétli, na střechu dopadl značně otrávený květináč petunií.

Závěrečná poznámka: 

Původně jsem se tam pokoušela procpat ještě Rimmerův Les ponížení nebo Nebelvírův meč v jezírku, ale na zvládnutí multicrossoveru je zatím asi příliš brzo v dubnu... :D

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Gary Stu

Náhodný příběh

Fandom: 
Drabble: 

„Ano?“ Doktor se vynořil ze zamyšlení a potutelně se usmál na Ace, která
nedůvěřivě sledovala procesí dřevin.

„Klid, to je jenom Les Náhod.“

„Cože?“

Doktor si povzdechl.

„Podle legendy zde mocný kouzelník bojoval proti jednomu z mnoha Starých
Bohů. Samotná polarita multivesmíru se neustále obracela a veškeré bytí
bylo mnohokrát na hraně zániku. Když byl Starý Bůh zahnán, zbylá magie
náhodou oživila celý tento háj.“

„Tím kouzelníkem jsi...“

„Pššt,“ Doktor jí spiklenecky cvrnknul do nosu.

„Profesore, co tu děláme teď?“

„Jsme tu přece náhodou.“

„Konečně,“ zamumlal, když se v dáli rudě zablesklo.

„Podej mi tu výbušninu, co nemáš v batohu...“

Obrázek uživatele Gary Stu

A difficult job

Fandom: 
Drabble: 

White hair combed back, tweed trousers, black dress coat and ribbon bow
tie. Immaculate - a proper Edwardian gentleman in all but manners.

Straightening his celery, the Doctor murmured: “I'm getting too old for
this.”

He greeted his ancient younger self.

“What do you want, young man?” he replied in the usual patronising
tone.

“It's complicated.”

“Mhmm? Speak up, boy!” the Doctor interrupted.

He explained about the Daleks, about saving Gallifrey. But the Doctor bore
his uninterested, condescending expression.

“What nonsense, my child.”

Well, he did his best. Maybe the blustering colourful man will shock the last of them into listening.

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san

Stáří je věc názoru

Fandom: 
Drabble: 

„Nejsme na to už moc staří?“
„Na co jako?“
„No přece na všechno to lítání, skákání přes kdeco, přelézání plotů, běhání lidožravým lesem a to nemluvě o…“
„Poslední byla nehoda!“
„Nehoda? Ty říkáš, že ta hra na schovávanou se Cybermeny byla nehoda? Mohla jsem umřít!“
„A neumřela. Tak jaký je problém?“
„Ty! Všechno bereš, až moc lehce, co když jednou opravdu zemřu?“
„Tak uznám tvoji pravdu, stačí?“
„Ne.“
„Podívej, Sarah Jane, já žiju moc dlouho, abych si se svými nepřáteli hrál dětské hry.“
„Ty mizernej necitelnej senilní dědku! Já ti ukážu jak nebýt na věci moc starý!“
„Moje řeč, holka!“

Obrázek uživatele neviathiel

Melancholie

Obdarovaný: 
Carmen

Milá Carmen,
jako neoficiální Ježíšek ti věnuji tuhle drobnost.
Krásné Vánoce přeje
neviathiel

Fandom: historie RPF, Doctor Who
Přístupnost: bez omezení
Souhrn: Tak trochu jiný pohled na těžké životní období jedné velké osobnosti.
Varování: Obsahuje netoxické množství slashe, vědy a 12th Doctora. Crossover. Zákeřné nejmenování hlavního hrdiny.
Poznámka: Děkuji strize za betaread a M. Keynes za skvělý inspirativní článek.

Obrázek uživatele Birute

Konec jedné legendy

Název: Konec jedné legendy
Fandom: Harry Potter / Doctor Who
Odkaz: http://ivakas.livejournal.com/90033.html
Autor: Birute
Přístupnost: bez omezení
Klišé: cestování časem
Postavy: Neville Longbottom, Lenka Láskorádová
Varování: AU, kde se dvě postavy, které se obvykle znají, teprve seznámí

Obrázek uživatele Dangerous

Výkřik do Ticha

Úvodní poznámka: 

A je to tu zase, aneb protože ze Scolares nejsem schopná vybrat jednu drabble, protože to nejde, dostává zde místo něco jiného. Některé drabbly, ke kterým mám velmi kladný vztah, skončily ve výběru jiných a jiné, třeba tohle *coughcough*, skončilo na druhém místě...

Takže nakonec Výkřik do Ticha.
Téma: Psst!

Drabble: 

Dříve si lidé pamatovali všechno. Poslední, co zahlédli, byly nesmlouvané oči a ukazováček před ústy. Pamatovali si, plnili rozkazy – a mlčeli. Vše se změnilo roku 1892.
Mraky nad fjordem žhnuly, zatímco město se halilo do modročerné. Zvedl se vítr a přivál na jazyk nepříjemnou pachuť, která tu předtím nebyla. Edvard se roztřásl – a křičel. Samozřejmě, že si to nepamatoval. Po všem zbyl jen pocit, stíny noční můry prožité za dne. Pár řádek v deníku. Obraz. Jeho přátelé zapomněli úplně.
Od toho dne si Ticho již neklade prsty před ústa. Od toho dne si pouze hrstka zasvěcených kreslí po těle čáry.

Závěrečná poznámka: 

Edvard je Edvard Munch, autor slavného obrazu Výkřik.
Pro neznalé fandomu DW: Ticho.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Jen jedno skromné přání

Fandom: 
Drabble: 

Jeho nejoblíbenější místnost byla knihovna. Byla velká a plná tučných svazků, z nichž každý skrýval své vlastní tajemství. Bohužel se tam však nepodíval tak často, jak by si přál. A jen málokdy měl možnost nahlédnout do stránek a něco si přečíst. Ale když už se mu to povedlo, uměl si to skutečně užít.
Taky měl svůj sen. Jednou chtěl napsat celou knihu. Ale to bylo zatím v nedohlednu. Ještě nenapsal ani jedinou krátkou povídku.
Hlasitě si povzdechl. Jeho majitel ho vyndal z kapsy a přísně se na něj zadíval.
"Kolikrát ti mám vysvětlovat, že nejsi psací pero, ale sonický šroubovák?!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Keneu

A proto nenapsali ani řádku

Úvodní poznámka: 

Bylo to úžasné, letos se mi psalo o hodně líp než loni. Velebím KaTužku, Nifredil, sosačky, smírčí soudce, ty nahoře, co mě ani server nesežehli bleskem, a všechny, kdo se bavili.
Čespír vás taky pozdravuje, jen trochu brblá, že jsem mu nedovolila napsat vše.

Drabble: 

Vilda podlehl budoucímu názoru 57 akademiků, kteří tvrdili, že na tvorbu nemá dostatečné vzdělání. Převzal řemeslo po otci a žil spokojeně ve Stratfordu.

Alfonz, podroben hormonální léčbě, dosáhl určitého stupně klidu a míru a nemusel si nic kompenzovat psaním úchyláren. A taky ho na jistou dobu zabavila ta prsa.

Neznámý dobrodinec poskytl Karlíkovu otci finanční výpomoc. Ten nemusel do vězení pro dlužníky, Karlík do továrny a nepoznal sociální bahno své doby.

Tajemný lékař, který se zapomněl představit, zachránil život Johančině dceři a tím i její manželství.

Sokrates pohladil modrou budku, poděkoval Doctorovi a byl rád, že v tom není sám.

Závěrečná poznámka: 

Jestli nevíte, mrkněte sem: William Shakespeare, markýz de Sade, Charles Dickens, Karolina Světlá

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Nildon

Dopis fanouškům

Fandom: 
Drabble: 

„Proč tu sedíš jako hromádka neštěstí.“
„Snažím se napsat dopis.“
„Komu?“
„Mým fanouškům.“
„To přeci nemůže být tak těžké.“
„Zkus napsat dopis miliardám fanatikům v celém vesmíru, kteří tě bezmezně obdivují a přitom žádného neurazit.“
„To je nadlidský úkol, ale neboj, ty ho zvládneš.“
„Nemáš nějaký nápad.“
„Možná.“
„Povídej.“
„Nakresli sebe a TARDIS. Dopis beze slov bude kouzelný, zvláště když bude nenapsaný tvojí rukou.“
„Ty jsi geniální, Donno.“
„To mám od tebe. Teď tě nechám pracovat. Dej si na něm záležet, víš přeci jak tě všichni lidé milují.“
„Vím, ale já patřím jen tobě. Dobrou, má lásko.“
„Dobrou, Doctore Who.“

Obrázek uživatele BC_Brynn

Anekdota

Drabble: 

Diogenes dospával na rohoži pred sudom až do chvíle keď sa psy rozutekali, a jemu priamo pred nosom zastali dve slnkom nedotknuté kuracie nôžky v sandáloch.

Diogenes zasliepňal nahor. „Ty.“

Návštevník nervózne preplietol prstami na nohách a sonickým šróbovákom sa poškrabal pod okrajom (ženského) chitónu. „Tvoja TARDIS je veľmi... malebná.“

Diogenes sa posadil a potľapkal sud. „Čo chceš?“

Hosť naňho pozrel dvojtonovým pohľadom. „Nesmieš dať miestnym viac, než na čo sú pripravení.“

Diogenes pokrčil plecami. „TARDIS sľúbila, že zničí čokoľvek napíšem. Sme obaja starí. Našli sme dobré miesto, kde dožiť. Ostatne, vytáčať Sokrata je univerzálne zábavné.“

Hosť sa rozžiaril. „Allons-y!“

Závěrečná poznámka: 

Ďakujem všetkým, čo písali, čítali, kačkali a komentovali, a vytvorili tak opäť raz nezameniteľnú, vyčerpávajúcu, návykovú atmosféru DMD.

A organizátorky navrhujem na subjekty kultu. Podľa pratchettogaimanizmu by sme ich dostatočným vzývaním a velebením mohli zbožštiť, čo mi vôbec nepripadá ako zlý nápad. Ide do toho niekto...? ;-))

V každom prípade, bola to zábava. O rok, dúfam, zas.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Karin Schecter

Noci v TARDIS

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Muhahaha. BJB.

Drabble: 

Slovní spojení "vzít nohy na ramena", získávalo v přítomnosti kapitána Jacka Harknesse úplně jiné rozměry. Někteří to brali v přeneseném významu, jiní doslovně. Byli tu i takoví, kteří stihli obojí.

"Pojď už do postele, Doctore," usmál se Jack a objal Doctora kolem pasu. Ten se mu jen šikovně vysmekl.
"Nech si o tom zdát," odvětil Doctor a dál se věnoval obrazovce se spoustou tlačítek. Jack neměl tušení, co s nimi dělá.
"Rád," zasmál se Jack. Naklonil se zpět k Doctorovi a pošeptal mu něco do ucha.
"To se ještě uvidí," ušklíbl se Doctor a k překvapení jich obou, ho následoval.

Obrázek uživatele Julie

Poprask na Pemberley

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Na poslední chvíli, kde byl trestuhodný (a netématický) nedostatek Doktora.

Drabble: 

Pemberley. Plesový sál. Mary v živůtku č. 7. krouží tanečním parketem zavěšena do banálně krásného důstojníka.

MARY
Jak můžeš být tak krutá? Copak nemáš kouska citu v těle?
Sem na návštěvu přijela jsem kvůli tobě. Kvůli tobě snáším celý tenhle shon.
Vždyť celé dny bych mohla bloumat po knihovně,
místo toho musím s muži v kole vlát.

ELIZABETH
Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka
Mary je má a hned září jako kometa.
Dokavaď je neměla, v koutě smutně seděla,
aniž by však věděla, že je...

Vítr rozrazí okna. Hluk, tornádo, mnozí efektové. Do tanečního sálu se náhle všemi dveřmi nahrne zástup podivných blýskajících se postav s anténkami na hlavě. Zanechávají šmouhy na parketách.

SBOR CYBERMANŮ
Na humálnost, na lidstvo, na Zemi nevěřím,
když někdo kov pomlouvá, vždycky láteřím.
Stojím vždy o nekonečno s hvězdami všemi
začnu však od malých běd někde na Zemi!

Objevuje se Tardis. Přistává na banálním mladíkovi.

TARDIS
[Sólo pro saxofon]

Ještě více mnohých efektů. Doktor č. 10. Z Tardis vystupuje tisíc slonů. Epická bitva. Sloni pod vedením Mary rozdupávají cybermany.

SBOR SLONŮ
Mary, praktická Mary,
vyráží bez námahy na slonu přes cybermany
Mary, praktická Mary,
ta zkrotí vetřelce, ať chce či nechce.
Ať žije Maaaaary!

Stránky

-A A +A