Věda ve sto slovech

Obrázek uživatele mila_jj

Věda ve sto slovech

Fandom je vytvořen pro všechny zoufalce, kteří nemohou vydržet bez popularizování svého oboru ani při psaní drabble. Tak abychom měli místečko, kde můžeme ulítávat na jakémkoliv vědním oboru.

Obrázek uživatele Lodní šroub

Potkali se u Ruzyně

Úvodní poznámka: 

Napsáno na téma "Jeden na všechny".

Drabble: 

Když potkáte jiné letadlo a přečtete značku na ocase, máte problém plynoucí z následků přílišné tulivosti a rychlosti strojů.
Já měl problém a to jsem na ocas neviděl a ani jsem nestihl vzletět.
Na zemi se totiž vyhýbáte dost blbě. Asi jako když tramvaják potká tramvaj v protisměru. Pokud se to teda může stát.
Potkali jsme se ne u Kolína, ale na téčku, tedy křižovatce tří cest. Tři. Z každé strany jeden.
Proklel jsem to pako v řídící věži střevními problémy. Nic jiného jsem dělat nemoh.
Pak mezi čumáky letadel naběhl osamělý človíček s praporky.
A přijely nás vysvobodit tahače.

Závěrečná poznámka: 

Dopravní letadlo teoreticky umí couvat. Mohlo by k tomu používat obraceče tahu, které odráží plyn z trysky a tím, jednoduše řečeno, obrací tah. Prakticky se používají jen při brzdění po přistání, protože hrozí poškození motorů. Couvat bezpečně můžou jen starší typy letadel jako MD-82.
Vrtulová letadla můžou zařadit zpětný chod.

Obrázek uživatele Katie

Rozděl a slij

Úvodní poznámka: 

Na tohle téma nešlo napsat nic jiného...

Drabble: 

38 15 91 42 5 27 23 30
Tolik čísel, jak je jenom setřídit... Co je rozdělit na menší skupiny?

38 15 91 42 | 5 27 23 30
Lepší, ale pořád je jich moc.

38 15 | 91 42 | 5 27 | 23 30
Skoro, ještě jednou.

38 | 15 | 91 | 42 | 5 | 27 | 23 | 30
Super, jednotlivé části jsou setřízené, teď to jenom dát dohromady.

15 38 | 42 91 | 5 27 | 23 30
A ze čtyř částí uděláme dvě...

15 38 42 91 | 5 23 27 30
Poslední velké slévání.

5 15 23 27 30 38 42 91
Tadá! A je setřízeno!

Závěrečná poznámka: 

Rozděl a panuj se v informatice říká principu, kdy se problém rozdělí na menší podproblémy, ty na ještě menší a tak dále, dokud nezbydou části, které mají triviální řešení. Výhoda takových algoritmů spočívá především v tom, že se jednotlivé části mohou řešit současně a nezávisle na sobě.
Typickým rozděl a panuj algoritmem je Mergesort, který slouží k seřazení prvků. Nejprve je dělí na poloviny, dokud nedojde k jednotlivým prvků, které jsou už samostatně samozřejmě správně setřízené. Pak jde v opačném směru a části postupně slévá už ve správném pořadí.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Dva v jednom domku

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

My netopýři spíme v hroznu. Šetříme teplo, dotýkáme se dýchajících těl ostatních netopýrů a cítíme se jako jedna velká smečka, a když jsme uprostřed hroznu, je to jako u mámy pod křídly.
Hrozen porostl. Prý se rozkřiklo, že jsem velmi inteligentní a starám se o jedenapůlročního bicáčka.
Jsem netopýr v rozpuku sil, ale nemám magické nadání a neumím se rozdvojit.
Takže jsem část dam poslal za mladým. To byly ty, které jsou trochu i na zajíčky. Jistě, pořád jsem pro ně jedničkou já, ale změna je život.
Jen trochu nechápu lidi.
Proč vychovatelé budečským prvákům zakazují chodit do naší voliéry?

Závěrečná poznámka: 

Tímto se pro tento rok loučím a děkuji všem svým fanouškům!

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Dvě stě milionů let od velkého třesku

Úvodní poznámka: 

Pokud to půjde dobře, tak se nového vesmírného dalekohledu dočkáme v roce 2021!

Drabble: 

Už 29 let starý Hubbleův vesmírný dalekohled, kterému jako jedinému museli dávat na oběžné dráze brýle, pomalu klesá do nižších vrstev atmosféry a jeho zánik se nezadržitelně blíží. Raketoplány už nelétají a nemůže se ani uvažovat o plánovaném snesení dalekohledu do muzea.

A jak je v dnešní době zvykem, rozhodlo se vybudovat co nejdříve nový, lepší a větší vesmírný dalekohled Jamese Webba (samozřejmě má 6 let zpoždění). Ten bude oproti ultrafialovému Hubblu snímat infračervené záření pomocí obrovského 6,5metrového rozkládacího zrcadla. Díky tomu by měl vidět ještě dál a ukázat záhady vesmíru staršího o 280 milionů let, než viděl Hubble.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Taková zajímavost... Oproti Hubblu bude dalekohled Jamese Webba umístěn 1,5 milionu kilometrů za zemi aby naše slunce nerušilo jeho snímače a sám dalekohled musí mít teplotu asi -220°C, protože by zachytával záření svého vlastního tepla.

Má dokonce i sluneční clonu, která mu s trochou fantazie propůjčuje vzhled Imperial Star Destroyeru ze Star Wars :D

Obrázek uživatele mila_jj

Stavitelé a ničitelé mikrosvětů

Úvodní poznámka: 

Jestli zůstaly stopy dada, tak se omlouvám. :D

Drabble: 

Ono se řekne: hloubkový průzkum nitra hmoty. Elektrony vstřelíte do materiálu jen několik mikrometrů. To není ani na kočičí chlup hluboko. Nuuuudáááá!!!!

Ionty galia nebo xenonu jsou jiní borci. Těžká jízda či tanková brigáda oproti obyčejným pěšákům. Co jim chybí na rychlosti, vynahrazují si množstvím a razancí.

Na zteč! Hradby se zachvějí a zbortí. Vzorky se rozestupují jako vlny Rudého moře. Nepotřebné mizí jako mávnutím kouzelného proutku a v hlubinách materiálu rostou z vůle Velkého stavitele miniaturní podzemní katedrály. Sloupy, hlavice, trámy. Namáhané, ohýbané, drcené, natáčené při velkolepé zkáze. Poznání, o kterém se ani nesnilo.

Iontové svazky opanovaly skenovací mikroskopii.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

https://www.fzu.cz/popularizace/mikroobrabeni-fokusovanym-iontovym-svazkem

A když už je tu možnost vložit obrázek, přidávám animaci vyřezávání mikropilířku pro tlakovou zkoušku. Ta probíhá "naživo" nanoindentorem přímo v komoře mikroskopu.

Děkuji všem příznivcům fandomu za povzbuzení a milé komentáře. Obzvláště děkuji svým milým betám, bez nichž by drabblata nebyla zdaleka tak srozumitelná. S pocitem dobře vykonané práce (myslela jsem, že třicet mikroskopických drabblíků nedám) ukládám za sebe Vědu k ročnímu spánku.

Padesátce zdar!

Obrázek uživatele Esti Vera

Věda je dada

Úvodní poznámka: 

A nejvíc dada je periodická soustava prvků.

Drabble: 

LíTé ClO VOLí LíBiVÝ LiDsKÝ LiS.
HOP, PRáSK, BUCH! OHeŇ HAsIČ HAsÍ. OHeŇ HITlErŮV NáS NiČÍ!
AlKOHOLiK SÁm CHeCHTáKY BaLí. NeKrÁsTi? Ne!

Au, BOLí NáS I VÁs RáNY HOLí!
HOSTé VÁlKY VESmĚs ŠUSTí.
LiSTí PRaVDY NeNí!

BŮH Se POSTí V PoSTNí NiC.
NeCHCI NIC, Ó NeCHCI VÍC!
NeCHCI VÍC VĚřÍCÍCH!

BOReC SÁm AlBa V NOCI LiSTí.
PLáČU, PLáČ – PROsTé.
NeBÝVAl SÁm, NO Co?

TiCHO TiŠÍ HLuKY, KLuKY.
UBiTí KLuCI.
V NOCI.

STaČÍ! STaČÍ!
SPoČINOUTi V ŠTěSTí SmÍ SmÍCH.
SiBiŘSKÝ PrOsINeC.

PLuH, KRuH, RuCH.
NiC, VÍC, PLiC.
IrSKO, RaKOUSKO, ČeSKO.
RuSKO SeBRaLO VŠeCKO.

CHYBa!
CHYBa!!
CHYBa!!!

HOP, PRáSK, BUCH!
KONeC – PLuH.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Kvantovou fyziku nejlépe pochopíte v bazénu

Úvodní poznámka: 

Někdy si říkám, jestli může být nějaký učitel fyziky normální :D

Drabble: 

Do přednáškové místnosti přichází zatím asi nejpodivnější profesor, kterého jsme doposud mohli spatřit.

Naše pohledy upoutá velmi staré bílé triko s otrhaným neidentifikovatelným nažehlovacím motivem, které je zakasáno do velmi obnošených manšestrových kalhot opásaných starým kusem špagátu.

Je naprosto úsměvné, když se vám následně takhle vypadající člověk snaží vysvětlit principy kvantové fyziky na studentech rozbíhajících se proti zdi.

Konzultace z důvodu nepochopení tématu je nevyhnutelná… Jenže se místo opravdu věcné rady dozvíte, že kvantovou fyziku nejlépe pochopíte v bazénu a že to máte zkusit. Nezbývá vám nic jiného než si o takovém člověku myslet, že je to to naprostý idiot!

Obrázek uživatele mila_jj

Dadaskopie

Úvodní poznámka: 

Varování: dada, tudíž popírám pravdivost, zvláště vzhledem k posledním větám.

Drabble: 

Cink. Šudli šudli šudli. Skoč mi na lep! Na podlahu ne, sakra! Šroubovák, prosím!
V komoře se nám setmělo, chlape, zavírej vrátka!
Truuummm.... vrrr... huííí.
The shutttttle has beeeeeen opened. Vzhůru do mikrovesmíru!
Working distance 15 mm. Periskop nahoru a dolů, detektor taky, než přiletí elektronů mraky. Vyrazí ze vzorku fotony rentgenové, ty nám řeknou, z čeho jsou vzorky nové. (Příliš mnoho kafe.)
Cuprum? Kup rum, to nemůže být nemagnetické cuprum! Fúúúúúúú! Zítra znova?

Nesmíš! Musím! Mně to nedá!!! Na to jsou §§§§, běda! Vida! Lom železo přidá!
(Psssst! Sto třicet šest, dva tisíce jedenáct!)

Analýza desetikoruny přišla na tisícovku.

Závěrečná poznámka: 

§§§§ počítám jako slovo, i když počítadlo ne.

Obrázek uživatele mila_jj

Tajemství mikrosouhvězdí

Úvodní poznámka: 

Původně jsem přemýšlela, že bych se vrátila k částicím slunečního větru anebo k mikrometeoritům, ale pak mi došlo, že kromě makrokosmu (hvězdy, souhvězdí a galaxie) zkoumáme také mikrokosmos. Takže: Jak co nejlépe do hlubin hmoty, co tam lze spatřit a jak to interpretovat?

Drabble: 

Vzorek v transmisním elektronovém mikroskopu prostřelují velmi rychlé elektrony.
Mikroskopik dychtivě ostří na fluorescenční stínítko. TEM má kameru a automatiku, ale on je ze staré školy a věří raději svým očím. Ano, nejspíš tam kubická, plošně centrovaná struktura je, ale je dobré si to ověřit.
Posouvá s mezičočkou. Doteď fungovala jako v normálním mikroskopu, zobrazovala obraz získaný první čočkou na stínítko. Přeostří na ohniskovou rovinu. Uvidí difrakci na vzorku, souhvězdí, jehož tvar už si dávno vyhledal v atlasech. Úplně se neshoduje.
Mikroskopikova ruka jemňounce naklápí vzorek. Souhvězdí se mění, až splyne s očekávaným. Přeměří vzdálenosti bodů a spokojeně začíná snímkovat.

Závěrečná poznámka: 

Nejprve se podívejte na obr.1 v odkazu https://www.nature.com/articles/s41598-017-08302-5. Struktura vespod, s měřítkem, je to, co mikroskopik vidí při zaostření, ve čtverečku je difrakční obrazec, který vytvořil potom - přeostřením mezičočky na ohniskovou rovinu první čočky. To černé uprostřed něho je fluorescenční stínítko, které odklání obraz do okulárů pro mikroskopika, zbytek difrakce fotí kamera.
Na difrakcích je kouzelné to, že čím je struktura sledovaného vzorku menší, tím je difrakční obrazec širší, a jeho tvar je dán tím, jaká je struktura vzorku. Proto ho lze používat k identifikaci struktury vzorku, která je tak malá, že ji nejde pozorovat přímo.

Text o tom, jak se difraktogramy identifikují:
http://tydenvedy.fjfi.cvut.cz/2005/cd/prispevky/sbpdf/difrel.pdf
http://tydenvedy.fjfi.cvut.cz/2008/cd/prispevky/sbpdf/difrel.pdf
a jeden prestižní o tom, kam až lze s touto metodou dojít
https://www.nature.com/articles/s41598-017-08302-5.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Opravdu okouzlující?

Drabble: 

Idiocie je starší, dnes již opouštěný, termín pro nejtěžší stupeň mentální retardace.
Nižší stupně byly nazývány debilitou a imbecilitou.
Idiot se vyznačuje IQ nižším než 20 (obvykle nelze měřit, lze jen odhadovat). Bývá imobilní či schopen jen velmi omezeného pohybu. Často má poškozen zrak a sluch, je schopen pouze primitivního neverbálního dorozumívání. Obvykle nedokáže udržet moč ani stolici. Často se u něj vyskytuje epilepsie. Mívá sklony k sebepoškozování. Není tedy schopen se o sebe postarat, vyžaduje proto neustálou péči.
Toto je stručná citace z odborných textů. A já se nyní, vážení přátelé, ptám: připadá vám na tom opravdu něco okouzlujícího?

Závěrečná poznámka: 

Nerad bych se dostával do pozice mravokárce či mentora vůči navrhovateli tématu a řídícímu týmu, který návrh použil, je mi jasné, že měli na mysli slovo idiot v přeneseném, zprofanovaném významu. Pokusím se proto vysvětlit, co mne k tomuto pojetí drabblete vedlo.
Kdysi v semináři z psychologie padlo v diskusi v nevím už jaké souvislosti slovo idiot a někteří jedinci (bohužel včetně mne) se při tom usmívali. Naše vyučující se pekelně rozzlobila a celou skupinu rázně seřvala. Sdělila nám svou zkušenost, jak v rámci studia psychologie absolvovala exkurzi do ústavu, který se o takové jedince stará. Dojmy, které si odtamtud odnesla, připodobnila k Dantovu Peklu.
Ctěné obecenstvo snad pochopí, že po kapkách, kterých se mi tehdy dostalo, dokáži s termínem okouzlující idiot pouze polemizovat.

Obrázek uživatele mila_jj

Hvězda výukového kurzu

Drabble: 

Stal se hvězdou kurzu elektronové mikroskopie pro biology. Pořádně vyčníval. Mimo jiné, protože byl fyzik a chlap.
I vyučující si ho oblíbili. Jediný, kdo odpovídal na jejich otázky týkající se funkce a konstrukce mikroskopu. Děvčata naprosto nechápala a o přestávce se s tím netajila.
"Co to je, ten elektronvolt?"
"Jednotka energie. Získá ji elektron urychlený napětím jednoho voltu."
"Co mysleli vlnovou délkou?"
"Ta s energií souvisí, de Broglieho hypotéza..."

Okouzleně naslouchaly. Až jednou na praktikách...

"Děvčata, připadám si jako idiot, ale..." bioložky se povzbudivě zazubily, a tak pokračoval: "Co to je vysoušení acetonovou řadou?"

Rozesmály se. Konečně mezi ně zapadl.

Závěrečná poznámka: 

Příprava biologických vzorků pro elektronovou mikroskopii je složitá, spočívá v čištění, vysoušení, fixaci, zpevnění, kontrastování... není divu, že se v tom fyzik ztrácí obdobně jako biolog ve finesách konstrukce a funkce elektronového mikroskopu.

Konkrétně vysoušení acetonovou řadou spočívá v namáčení vzorku do vodných roztoků acetonu tak, že koncentrace acetonu ve vzorku stoupá předepsaným způsobem (končí se v koncentrovaném acetonu). Proces lze urychlit pomocí ohřevu v mikrovlnné troubě.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Dotěrný hmyz a tlupa znuděných inženýrů

Úvodní poznámka: 

Taková akce ze včerejšího vyhlížení víkendu :D

Drabble: 

Je hezký slunečný pátek a v kanceláři vývojového týmu se intenzivně větrá smradová bomba, kterou vypustil kolega Ticháček.

Když v tom se přiletí na návštěvu podívat nezvaný host – sršeň. Vyděšeně na sebe všichni koukáme doufajíce, že si to sršeň rozmyslí a otevřeným oknem si poletí vstříc světlým zítřkům. K jeho smůle cestu ven nenašel a započala likvidační akce.

Klasické vražedné prostředky ve formě novin nepřipadají v úvahu. „Zmrazíme ho!“ ozvalo se od kolegy a už vytahoval kapalný oxid uhličitý.

„Přímý zásah! Ten to už nerozdýchá,“ hlásí kolega.

Pro jistotu ještě přispěchám s vysokonapěťovým generátorem a naložím mu pár kilovoltových výbojů.

Obrázek uživatele mila_jj

Králík stokrát jinak, pokaždé mikroskopovaný

Drabble: 

"Tak jsem tady," zahlásila kolegyně.
"Neštvi. Zase králičí chlupy?"
Povzdech.
"Vždyť vám to funguje! Kloboučnickou plsť dokážete utlouct nejen po naleptání srsti v kyselině, ale i po plazmovém opracování. Lepší, čistší, ekologičtější. Funguje poloprovoz, chystáte provoz. Co tu ještě děláš?"
"Pořád nevím, proč neopracovaná srst neplstnatí a opracovaná ano."
...
"Takže: dvaadvacátý typ krycí srsti a desátý podsady. A všechny stejné jak opracované, tak neopracované. Žádné změny v prvkovém složení, žádné změny ve struktuře."
"Přijdu ještě s..."
"Ne, běž... jinam!"
...
"Byla jsem na rentgenové fotoelektronové spektroskopii. Umí určit změny v chemických vazbách. Ty nastaly, prvkové složení se nezměnilo."
"Uf. Sbohem, králíci."

Závěrečná poznámka: 

Vyhodíš ho dveřmi, vrátí se oknem. Některé vzorky se vracejí tak dlouho, dokud nejsou prozkoumány do mrtě. Anebo dokud se neukáže, že zadavatel potřebuje ještě jinou diagnostickou techniku.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Na první pohled to vypadalo jednoduše

Úvodní poznámka: 

Pojďme si trochu rozebrat takový proces lakování. V mém případě pokus o lakování veterána :D

Drabble: 

Víte řeknete si, co na tom asi může být… Vzít barvu, nastříkat ji na plech a voala máte dokonalý povrch lesklý jako zrcadlo.

Tak na to můžete rovnou zapomenout! Lakování je taková trochu alchymie říznutá černou magií. Než se vůbec pustíme do lakování je třeba povrch důkladně očistit. Trochu to teda pošudlíme hadrem a hurá do lakování co?

Tak snadno to teda nepůjde! Moucha přilepená v barvě a kolem šest podivných teček. Tak na mouchy jsou ty komory s filtry… Ale co ty tečky? To mastnota špatně odmaštěného povrchu porušila povrchové napětí barvy a vytvořil se defekt zvaný rybí oko.

Závěrečná poznámka: 

A nemyslete si, že jenom dobrým prostředím a přípravou se z vás stane lakýrník! Jak sem napsal... Je to alchymie, kdy se snažíte trefit poměry různých chemikálií, které můžou chování barvy zlepšit, nebo taky výrazně zhoršit a taky musíte naprosto dokonale mávat rukou jako kouzelník, aby se nanesla rovnoměrná vrstvička barvy :D

Zmrazák

Úvodní poznámka: 

Druhé drabble (ale asi v něm je téma líp, než v tom prvním)

Drabble: 

„Přišel zmrazák!“
Zvedne se mi adrenalin, ještě než seběhnu schody do laboratoře. Rychle luštim průvodku. Vybírám z ložiska nejlepší vzorky a umístím je do kapky mrazícího média na kovovou hlavici.
Laborantky odsviští namrazit materiál a ukrojit z něho preparát, který následně hned nabarví.
Během chvíle už mám sklíčka v mikroskopu.
Co to je? Klídek.
Tak jo, mám názor. Vyběhnu ke kolegyni vedle. Chvíli se cuká. „Hele, ten je fakt blbej. Nechceš to vzít ještě primářovi?“
Odfrčím se skly k další instanci a napjatě čekám, jestli má stejný názor jako my dvě.
Posvěceno.
Jdu volat výsledek.
„To to trvalo!“ brblá chirurg.

Závěrečná poznámka: 

Práce v laboratoři bejvá poměrně klidný povolání. Má to pár výjimek. Jednou z nich je peroperační vyšetření materiálu zmrazovacím řezem.
Normálně se histologické preparáty připravují poměrně složitým procesem tak, aby výsledná kvalita preparátů byla co nejdokonalejší. Jenže to nějakou dobu trvá – klinikové si musí počkat na výsledek minimálně do druhého dne.
Nicméně k dispozici je i metoda zmraženého řezu. Používá se hlavně jako tzv. peroperační vyšetření. Tj. chirurg pošle z operačního sálu materiál a do půl hodiny má zpátky výsledek. Používá se to v případě, že výsledek histologického vyšetření zásadním způsobem ovlivní další postup operace. Tj. například – pokud je ložisko nádorové, chirurg bude rozšiřovat výkon; pokud nejde o nádor – tak má hotovo. Nebo se vyšetřují resekční linie, zda se podařilo nádor odebrat celý.
Vyšetření musí být přesně indikované – některé diagnózy (vyžadující další barvení) ze zmrazovacího řezu určit nelze. Navíc kvalita preparátů je výrazně horší než při klasickém zpracování, což činí hodnocení výrazně obtížnější. Je pravidlem, že zmrazovací preparát musí vidět (a shodnout se na závěru) minimálně dva (optimálně tři) zkušení lékaři.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Jeden protokol vládne všem

Úvodní poznámka: 

V dnešním drabblátku bychom měli vzpomenout na něco, co používáme v dnešní době každý den.

Drabble: 

Když sem byl malý kluk, počítač byla naprosto nemyslitelná investice, a tak jsem se jal rozvíjet své vetešnické dovednosti. Díky tomu se mi povedlo sehnat všemožné perly, od prvních notebooků s černobílým displayem, po počítače ukrývající stovky starých her. Všechno to byly stroje z doby, kdy měla každá periferie svůj vlastní port.

Svůj první počítač s USB portem, vyměněný za lampové rádio, si budu doteď pamatovat stejně jako první USB myš, kterou sem v něm mohl vyzkoušet.

Dneska se už ani nepozastavujeme nad úžasnou univerzálností USB, které nám jedním portem dovolí připojit všechny periferie a jako bonus nabije náš mobil.

Závěrečná poznámka: 

USB za svých 23 let co je tu s námi ušlo pořádný kus cesty. Od pomalého portu, ve kterém toho zase tak moc nešlo, přes éru MP3 přehrávačů po dnešní dobu, kdy je jeho rychlost větší než rychlost vašeho internetového připojení a můžeme přes něj přenášet dostatek výkonu na nabíjení notebooku.

Kdo ví kam se takovým tempem univerzálnosti posune za pár let...

Obrázek uživatele mila_jj

Šest očí vidí trojrozměrně, ostře a do detailů

Úvodní poznámka: 

Ocenění: 2017, ukončení práce: on vědec nemá hotovo nikdy, ale nevím, zda zde lze ještě vůbec něco vylepšit.

Drabble: 

Tři muži, jeden projekt. Tři hlavy, šest rukou. Šest očí bedlivě zkoumá výsledky - trojrozměrnou vizualizaci molekul na povrchu viru s rozlišením na jednotlivé atomy.

Tři muži, kteří se postavili všem "ono to nejde".
Transmisní elektronový mikroskop nelze použít na biologické vzorky, ve vakuu by popraskaly.
Skryli je do obálky z ledu.
Přišli o detaily zobrazení.
Vylepšili rozlišení mikroskopu. Stvořili led průhledný jako sklo.
Možnost otáčet mikroskopovací síťkou je minimální.
Každá molekula zamrzla v jiné poloze. Stačí složit všechny jejich obrazy v jednu trojrozměrnou vizualizaci.
...
Považují se spíše za biology a fyziky. Ale i Nobelova cena za chemii je naplňuje uspokojením.

Závěrečná poznámka: 

Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson získali Nobelovu cenu za chemii
2017 za rozvoj efektivní metody pro generování trojrozměrných obrazů
živých molekul. Pomocí kryo-elektronové mikroskopie mohou vědci nyní zmrazit biomolekuly uprostřed pohybu či reakce a zobrazit je v atomovém rozlišení. Tato technologie zavedla biochemii do nové éry.

Čerpala jsem z https://www.nobelprize.org/uploads/2018/06/popular-chemistryprize2017.pdf

Celé to považuji za malý zázrak - propojení špičkové technologie mikroskopování, vymyšlení zmrazovací metodiky - led musí vzniknout tak rychle, aby byl amorfní a nestačil zkrystalizovat (vitrifikovaná fáze) - a perfektního, na software a procesor náročného poskládání 3D obrazu z neuvěřitelného množství snímků jednotlivých molekul.

Konec drabblete je parafrází nobelovského proslovu jednoho z oceněných.

Obrázek uživatele Lodní šroub

Potkali se u Ruzyně

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Drabble: 

Když potkáte jiné letadlo a přečtete značku na ocase, máte problém plynoucí z následků přílišné tulivosti a rychlosti strojů.
Já měl problém a to jsem na ocas neviděl a ani jsem nestihl vzletět.
Na zemi se totiž vyhýbáte dost blbě. Asi jako když tramvaják potká tramvaj v protisměru. Pokud se to teda může stát.
Potkali jsme se ne u Kolína, ale na téčku, tedy křižovatce tří cest. Tři. Z každé strany jeden.
Proklel jsem to pako v řídící věži střevními problémy. Nic jiného jsem dělat nemoh.
Pak mezi čumáky letadel naběhl osamělý človíček s praporky.
A přijely nás vysvobodit tahače.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Dopravní letadlo teoreticky umí couvat. Mohlo by k tomu používat obraceče tahu, které odráží plyn z trysky a tím, jednoduše řečeno, obrací tah. Prakticky se používají jen při brzdění po přistání, protože hrozí poškození motorů. Couvat bezpečně můžou jen starší typy letadel jako MD-82.
Vrtulová letadla můžou zařadit zpětný chod.

Za foto tahače děkuji Bestii.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Amerika proti zbytku světa

Úvodní poznámka: 

Neustále trvající tvrdohlavost Američanů držet si svůj nelogický imperiální systém jednotek stále přináší problémy...

Drabble: 

V laboratořích raketových motorů JPL právě sestavují motor pro satelit Mars Climate Orbiter. „Pánové, co jsou to tady za zmatky! V regálu jsou ještě stále palcové matky, přestože jsme už dávno celoplošně přešli na metrický systém.“

Zato ve vývojovém centru řídicího softwaru Lockheed Martin stále vládne Americký patriotismus. „Co to tam píšeš za podivné jednotky, hezky tam dej naše libry, kdo se v tom má potom vyznat“

To, že v NASA pro své výpočty trajektorie satelitů používají správně metrické jednotky, na sebe nechalo čekat téměř deset měsíců. Satelit zažehl svůj pomocný motor na 4,45krát delší dobu a shořel v atmosféře.

Závěrečná poznámka: 

A problémy nejsou jen u satelitů, ale třeba i u letadel. Jednomu letadlu se dotankovalo palivo v librách i když byl požadavek v kilogramech a v průběhu letu jim téměř došlo palivo.

Obrázek uživatele mila_jj

Přinesl jsem ti...

Úvodní poznámka: 

I mikroskopici si chtějí užít dovolenou. Jenomže vzorky se pořád množí. Jak tedy z toho ven? Rozdělit si služby.

Drabble: 

Mikroskopik vstoupil do laboratoře a nahlédl do seznamu měření na dnešek. Plno až do večera. Snad si udělá alespoň chvilku na oběd.

"Mám nanočástice!" zahlásila kolegyně.
Nastavil vysoké urychlovací napětí, najel blízko k objektivu, snímkoval.

"Prvkovou analýzu!" poručil si zákazník.
Oddálil stoleček, spustil EDX, sestavoval prvkové mapy, vysvětloval, co znamenají.

"Nesu vrtáky! Budeme hledat únavové lomy."
Bolestivě vstal a zapojil BSE detektor.

"Přinesl jsem ti červy!" zahalekal biolog.
Pořádně přilepil a pozlatil. V žaludku mu zakručelo, ale tak zle na tom proboha zatím není.

Další klient. Unaveně zvedl hlavu.
"Přinesl jsem ti vodu a bagetu. Jez. Vzorky si nalepím sám."

Závěrečná poznámka: 

Ano, jde fotit i červy, živé či mrtvé. Na focení živých je potřeba mít enviromentální či kryomikroskop, mrtví se dají i neupraveném skenovacím, ale mikroskopik musí být velmi opatrný, aby je nepoškodil.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Přesná poloha

Úvodní poznámka: 

Jak spolu souvisí atomové hodiny a přesnost GPS navigace? To se třeba dozvíte v dnešním drabble!

Drabble: 

„Hele a kolik máš teď hodin?“ Ptá se satelit GPS svého kolegy.

„No u mě mám zrovna padesát tři vteřin po půlnoci s přesností na 14 ns.“

„Tomu neuvěříte, ale já mám úplně stejný čas!“ Volá zpovzdálí třetí satelit.

Do konverzace se vloží čtvrtý satelit: „Nechci vám tu skákat do řeči, ale všichni máme velmi přesné cesiové atomové hodiny, které se zpozdí o jednu vteřinu za 138 milionů let. Je teda docela logické, že máme všichni stejný čas. Pokud by se nám čas lišil, byť o jednu milisekundu, tak by se všem ubožákům dole ukazovala poloha posunutá o 300 km!“

Závěrečná poznámka: 

Satelity GPS posílají periodicky signál o své poloze a přesném čase v jakém se zrovna v této poloze nacházely. Tento čas musí být velmi přesný protože přijímač GPS si porovná svůj čas a čas kdy satelit odeslal signál, z rozdílu mu pak vyjde čas, který vynásobí rychlostí světla a vyjde mu, jak daleko se nachází od satelitu. I drobná odchylka v řádech milisekund dokáže vytvořit odchylku ve výpočtu polohy ve stovkách kilometrů.

Pro určení polohy potřebuje přijímač GPS signál od minimálně čtyřech satelitů aby si mohl vypočítat i nadmořskou výšku, která ještě více pomáhá zpřesnit polohu.

V současné době se dávají do provozu satelity, které využívají nové optické hodiny, které jsou ještě přesnější a dokážeme díky nim určit polohu s přesností na 30cm ;)

Obrázek uživatele mila_jj

Kde nejsou matky, nejsou ani zmatky

Drabble: 

"Zítra přijedou vyměnit katodu!" poletovala mikroskopička. "Vypulírovanou místnost mám, kafe, čaj, buchtu, foťák,... mističku s přihrádkama! Nejlíp magnetickou."
"Na co?" optal se starší kolega.
"Na matky! Aby se nezakutálely a někam nezapadly. A aby si je technik nepopletl, až bude vše sestavovat zpátky."
Kolega se vědoucně usmál.
Mikroskopička nestačila zírat. V misce se hromadily... šroubky. Speciální šrouby do vakua, s provrtaným kanálkem na odvzdušnění uprostřed. Žádné matky. Otvory pro šrouby byly řezané přímo do těla mikroskopu, pokud možno tak, aby se šroubovalo shora dolů.
Ovšemže, jak prosté.

Dnes mikroskopička ví, proč nejsou v mikroskopu matky. Přece aby se samovolně nepovolily.

Závěrečná poznámka: 

No jo, každý byl kdysi mladý a nezkušený... :)

Pravidlo nepoužívání matek a šroubování shora dolů se používá v mikroskopu hlavně tam, kde by hrozilo, že se matka uvolní a zapadne někam, kde může způsobit katastrofu (například do rotoru vývěvy, do magnetických čoček...).
Vakuový systém si vyžaduje různá originální řešení - například provrtané šrouby, aby byl pod i nad ním stejný tlak, anebo těsnění nikoliv pomocí gumy, ale pomocí kroužku z čisté mědi.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Frmol

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Nakouknutí do světa, který si pamatuji jen matně jako malý špunt

Drabble: 

Sešly jsme se na letním bytě. Je nás třicet tři. Rodím jako osmá. Moje mládě je holčička a váží třetinu toho, co já.
Další dva dny spolu v klidu visíme a užíváme si jedna druhé. Malá nemá srst a zuby drápky se drží mé bradavky. Pije mléko po kapkách.
Za soumraku začíná pohyb, hemžíme se po kolonii, necháváme mláďata na trámu a letíme se najíst. Spořádáme co nejvíce. Jíme za dva.
Našim dětem je zima, a tak se tulí k sobě a pak se tulí k prvním navrátivším se matkám.
Po čichu nalézáme své děti a bereme je pod křídla.

Závěrečná poznámka: 

On to ve skutečnosti vůbec není zmatek, ač to tak může vypadat.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Rok se s rokem sejde

Drabble: 

Leden - hibernace. Únor - hibernace. Březen - probouzení a jarní přelety. Duben - jarní přelety. Květen - stěhování na letní byt. Červen - rodí se děti. Červenec - rodinná, resp. staromádenecká sezona. Srpen - děti už umí lítat. Září - rojení (rande sezona). Říjen - rojení. Listopad - přelety na zimoviště. Prosinec - hibernace.
Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace.

Obrázek uživatele Lodní šroub

UB-85

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Drabble: 

Ponorky jsou fascinující přístroje. Pohybují se ve vodě jako letadla ve vzduchu, ale protože pod vodu moc nevidíte, mají oproti letadlům jistou výhodu. Ponor řídí balastní nádrže; načerpáním vody změníte jejich hustotu a vztlak.
První vrak jsme našli kousek od pobřeží.
Nikde žádná díra.
Smithy tvrdil, že tuhle při vynoření skoro před sto lety přepadla červenooká rohatá mořská potvora. Posádka ji zahnala střelbou a zuby nehty držela ponorku nad vodou, než je posbírala britská válečná loď.
Starej Janssen řekl, že o tom v životě neslyšel.
Ale radši jsme fofrem položili kabel a zdekovali se pryč.
Jak dlouho žijí mořské potvory?

Závěrečná poznámka: 

Není to pravda, ale mohla by být!

Obrázek uživatele mila_jj

Dodržet jízdní řád

Úvodní poznámka: 

Dosti nová aplikace, která se v elektronové mikroskopii rozvíjí až po komercializaci FIB SEMů (skenovací elektronové mikroskopy s fokusovaným iontovým svazkem).
A ještě: EDX - energy dispersion X-ray spectroscopy, čili rozpoznávání prvků podle charakteristických rentgenových čar

Drabble: 

Jsem iont. Vodíku. Noční můra detektorů.
To vám neřekli? EDX pozná prvky až od bóru nahoru. Dobrá, možná se jednou dopracuje k lithiu, ale na mne a helium si nepřijde - nevydáváme totiž rentgenové záření.
Jenže... vymysleli fokusovaný iontový svazek. Rýpe do vzorku a nás ionty z něj vytrhne. A začnou dostihy. Chytí nás elektrostatické pole a vleče na atletický ovál.
"Přidej!" řve trenér. Elektrody si mě podávají a já zrychluji. Obrátka. V dáli cílová páska. Přidávám.
"Dělej! Jseš vodík, dodrž dobu letu! Necourej se jako břichaté těžké prvky!"
Dokázal jsem to. Identifikaci v hmotnostním spektrometru beru už jen jako rutinu.

Závěrečná poznámka: 

Dovysvětlení:
Detektor bývá proveden jako TOF-SIMS. Druhá polovina zkratky je hmotnostní spektrometr, roztřídění iontů podle jejich hmotnosti. První polovina je detektor, který třídí prvky podle doby letu. Ionty, vytržené ze vzorku, se dostávají do elektrostatického pole. To je urychluje po dráze nápadně podobné atletickému oválu. Dráha je pro všechny ionty stejně dlouhá, ale ony jsou díky rozdílné hmotnosti různě rychlé, mají tedy různě dlouhou dobu letu. Podle ní se určuje, o jaké ionty jde. Hmotnostní rozlišení tuto domněnku potvrdí a upřesní. Jestli najdu nějaký pěkný odkaz na tento detektor do elektronového mikroskopu, přidám, zatím toto: https://www.tescan.com/en-us/technology/detectors/tof-sims

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Prostřelená plechovka od piva

Úvodní poznámka: 

Dáme si zase něco ze života... Ty pocity a náhlé zklamání, když jste si mysleli, že něco fakt musí fungovat zažil nejeden vědec či technik.

Drabble: 

Přemýšlím nad svým tématem bakalářské práce. „Hmm co bych tak mohl vytvořit. Na mikroelektronice nejsou vypsaná témata zajímavá. Co tak sestavit elektromagnetické dělo! Všechny elektromagnetické urychlovače mají naprosto příšerou účinnost, ale staví je podivíni, kteří vůbec nerozumí fyzikálním principům funkce elektromagnetu. To zvládnu vylepšit levou zadní!“ Jsem si jako naivní snílek myslel, že dokážu všechno.

S problémy protlačím téma práce naprosto neodpovídající zaměření oboru a pustím se do bádání. „Wohoho! Ono to fakt střílí!“ Jenže radost z prvních prostřelených plechovek od piva záhy pokazí první kontrolní výpočet účinnosti. „Cože?! Jenom 1,4% to není možné vždyť sem udělal všechno správně.“

Závěrečná poznámka: 

PS. V diplomce se to prokletí nakonec povedlo zlomit!

Obrázek uživatele wandrika

Mikroskopické sny

Úvodní poznámka: 

Drabble obsahuje háďatko, ale nie to isté, o ktorom píše TheFallingLeaves. Toto je drobučký, asi 3/4 milimetrový hlístovec druhu Caenorhabditis elegans.

Drabble: 

Plaziť sa. Jesť čerstvé hnijúce listy. Plaziť sa. Prečo je tu zrazu toľko svetla? Aha, to svietim ja. Pospať si, možno to prestane.
Prestalo. Tak teraz sa najesť. Plaziť sa...
No a teraz sa už nemôžem ani pohnúť. Čo už. Spať.
Zase trochu svietim...

Tomáš Eichler sa díval cez mikroskop na háďatko Caenorhabditis elegans znehybnené v silikónovom kanáliku. Nižšia koncentrácia kyslíka spôsobila pokles fluorescencie upravených nervových dráh háďatka, čo naznačovalo začiatok spánku. Výskum sľuboval odkryť ďalšie záhady fungovania nervovej sústavy, mechanizmov zaspávania a zobúdzania.

A háďatko uväznené v silikónovom kanáliku zatiaľ snívalo, že sa vráti do svojej obľúbenej hromady kompostu.

Závěrečná poznámka: 

Originálny článok o výskume spánku nájdete tu.

Obrázek uživatele mila_jj

Snění nad elektronovým mikroskopem

Úvodní poznámka: 

Vědci jsou snílci všichni, tak dáme výběr těch, co se ochomýtají kolem elektronové mikroskopie.

Drabble: 

Snil o tom, že postaví mikroskop lepší než optický. Ptali se s nedůvěrou: k čemu bude dobrý? Nobelovu cenu dostal po padesáti letech.
Snil - vždyť byl biofyzik - o lepším zobrazení bakteriofágů. A o zařízení, které mu to umožní. Přijelo přes moře, obalené sáčky s kávou.
Snil o československém elektronovém mikroskopu. Dokud ho nesmetla normalizace. Ale svůj sen předal dál.
Čtveřice snílků, jeho kolegů. Pod jejich rukama se sen uskutečnil. A co víc, bezvýznamné Československo prodalo dva tisíce kusů i na Západ.
Zkoumal viry a jejich struktury. Příliš malé, aby je bylo vidět přímo. Užil rentgenovou difrakci. Nobelova cena za chemii.

Závěrečná poznámka: 

a další a další a další... s výjimkou prvního a posledního tu o nich už byla řeč. Poznáte alespoň některé? Jména sem dám večer.

Stránky

-A A +A