Věda ve sto slovech

Obrázek uživatele mila_jj

Věda ve sto slovech

Fandom je vytvořen pro všechny zoufalce, kteří nemohou vydržet bez popularizování svého oboru ani při psaní drabble. Tak abychom měli místečko, kde můžeme ulítávat na jakémkoliv vědním oboru.

Obrázek uživatele mila_jj

Svatý Jeroným vzhlíží k nebi - do 26.11. 2023 na zámku Mikulov!!!

Obrázek: 
Úvodní poznámka: 

Ano, mělo by zde být okopírováno jedno z mých drabblat, jenomže... mezitím se ledy hnuly.
Prostě se o tu radost podělit musím!

Drabble: 

Obraz svatého Jeronýma. Zázračně přežil požár v roce 1945. Pak byl ošklivě poškozen řáděním vandalů.
Prohlížím si fotografie původního stavu a zvedá se ve mně vztek.
Ta statečnost, pořádně si kopnout!
Ta odvaha, udělat si z něj terč na šipky!
A proč toho dědulu trochu nepořezat v obličeji?
Kdo zasáhl a obraz jim vyrval, nevíme.
Po letech přichází záchrana. Citlivě ruce podkládají obraz novým plátnem. Opatrně se dotýkají ran, odebírají kousíčky rozdrolené barvy. Připravují je pro analýzu, a pak - pak poklesnou v úžasu.
Namíchají barvu, kterou ještě nikdy nedržely.
Štětec chvilku zaváhá, zastaví se ve vzduchu.
Pak se dotkne nebe.

Závěrečná poznámka: 

Původní drabble Svatý Jeroným vzhlíží k nebi končí poznámkou, že obraz nemohu na netu najít. Mezitím se stal hvězdou - hvězdou výstavy Autor Restaurátor. Takže vzhůru do Mikulova, kde můžete Jeronýma uvidět na vlastní oči. Anebo si alespoň pusťte video z odkazu, je skvělé.

(Přiložený snímek se účastnil soutěže pořádané v rámci Multinárodního mikroskopického kongresu 16 v září loňského roku. Autorem koláže je restaurátor obrazu, nyní už MgA. František Zelinka z Mikulova.)

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Vesmírná tíha

Drabble: 

Držte mě nebo se zhroutím,
promáčknu, propadnu, zkroutím.
Zamlada jsem pevná byla,
širému prostoru svítila,
teď mi však dochází šťáva,
těžká se cítím jak kráva.

Nadměrná hmotnost není nic k smíchu,
donutí jednoho utonout v hříchu.

Časem mi zmizely zásoby plynu,
jádra už nesloučím, bídně tu zhynu.
Jakápak událost, co stane se asi,
až celá zčernám, slezou mi vlasy?

Do záhybů prostoru světu se schovám,
kdo za obzor nahlédne, padne mi k nohám.
Čas se tu zpomalí, naladím se na punk,
s Hawkinga zářením budu hrát vabank.

Držte mě částice, dejte mi sílu,
snad byste nechtěly z hvězdy mít díru.

Závěrečná poznámka: 

Drabble je nesoutěžní a nahrazuje (případně "jinak by nahrazovalo") téma "Držte mě!".

Reálie lze najít očekávatelně třeba na Wikipedii:https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hawkingovo_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD

Obrázek uživatele HCHO

Kouřová

Úvodní poznámka: 

Letos jsem toho mnoho napsat nestihla, tak jsem vybrala jedno téma, které mi přišlo osvětově nejzajímavější - Tichá voda.

Místo tří teček si prosím představte pramének kouře.

Varování: 

Osvětově chorobné drabble.

Drabble: 


Blééé, takovej hnusnej kouř, dyť mi to zničí řasinky.

Chrhly, chrchly. Tak řasinky, snažte se trochu.

A pak, že se nedá žít bez řasinek, ani metaplazie není zas špatná. I se trochu líp odkašlává.

Hele mutace nukleový kyseliny, co s tím?

Dneska další mutace do sbírky. Dají se tak získat celkem super vlastnosti.

Jupí! Už mám dost velkou sbírku, už to roste samo! Sice pomaloučku, ale já si ještě nějaký ty mutace nasbírám.
Kde je kouř? Jak mám rozšiřovat svou sbírku?
Nízkodávkové CT? A to jako proč?! Dyť mu furt nic nedělám. Ani chrchlání mu nezhoršuju!

Oni mě jdou uříznout!

Závěrečná poznámka: 

Nádory vznikají (velmi zjednodušeně) postupným nasbíráním dostatečného množství chyb v genetické informaci, které jim umožní nekontrolovatelný růst.

Některé nádory uloví na začátku nějakou velmi podstatnou mutaci, která usnadňuje získání dalších mutací (třeba když jde o mutaci v genu, který se normálně stará o správné přepisování nukleové kyseliny), ty pak mají velmi rychlý průběh a na jejich záchyt jsme krátcí.

Jiné nádory jsou typické dlouhým postupným sbíráním drobných chyb a vznikají velmi pomalu. Tady má cenu se snažit o jejich časný záchyt. Tak máme preventivní prohlídky třeba na karcinom děložního čípku, prostaty nebo prsu.

Přestože větší část karcinomů plíce se dlouho chová jako „tichá voda“ tj. vzniká poměrně pomalu a dlouhou dobu nic nedělá (velmi špatná prognóza karcinomu plic je právě dána tím, že se na něj obvykle příjde velmi pozdě), tak program na časný záchyt je u této diagnózy víceméně novinka (a start navíc trochu zapadl v době covidu). Je to z toho důvodu, že malý nádor je vidět pouze na CT a dlouhou dobu nebylo technicky možné mít metodiku, při které by bylo zobrazení dostatečně podrobné a přitom karcinogenní riziko z ozáření během vyšetření bylo hluboko pod rizikem, které má pacient z jiných důvodů. V současné době už na to metodiky jsou, nicméně provádí se jen na některých pracovištích a na odečtení jsou potřeba velmi erudovaní radiologové. Tj. pokud znáte někoho, kdo by splňoval vstupní kritéria do skríningu, tak ho tam jistě vyšlete (55-74 let a vykouřených 20 balíčkoroků). https://prevenceproplice.cz/

Obrázek uživatele Smrtijedka

Bloudivá

Varování: 

jedno sprosté slovo

Drabble: 

Ale ne. Už je to tady zas. Tam nahoře dělají něco špatně. Protože já padám. Já se vznáším. Já rotuju zleva doprava. A nikdo mi nepomáhá. Haló! Slyšíte mě někdo? Osobo, dělej něco! Drž mě! Držte mě všichni! Já jsem citlivá! A důležitá! To, že tady bezprizorně lítám nemůže nahoře vést k ničemu dobrému. Držte mě, povídám! Srovnejte mě, tohle se mi nelíbí! Prosím! Už jsem dlouho nic nedělala, jsem celá nesvá. Hází to tu se mnou a nikdo se o mě nestará… Já vážně nechci být hysterka… Ale jestli se zaseknu v játrech, tak to už opravdu nebude prdel.

Závěrečná poznámka: 

Kdo je hvězdou tohoto drabblu? Je to hystera, neboli děloha, o které se staří Řekové (a zaručeně žádná stará Řekyně) domnívali, že není v těle k ničemu uchycená a jen si tak volně pluje, což způsobuje ženě všechny možné potíže, například to, že se chová jinak, než by se líbilo mužům, je tedy hysterická. O bloudivé děloze si můžete přečíst třeba na wikipedii (v angličtině).

Co nás čeká, co nás nemine?

Drabble: 

Za nějakých pět a půl miliardy let se naše Slunce změní. Na rudého obra, pak na bílého trpaslíka.

Ale co dál? Posuňme se o další bilion let - teď už celý Vesmír pomalu ale jistě ztrácí svou plodnost. Vyčerpaly se galaktické plyny, a nové hvězdy se nemají jak rodit.

Za další stovky bilionů let už zhasnou všechny hvězdy, i ty nejstudenější a biliony let žijící rudí trpaslíci. Vesmír bude chladný a temný. Jedinými záblesky budou srážející se černé díry a hybridní hvězdy poslední generace, vzniklé srážkami bílých trpaslíků, zasvítivší jen na pár milionů let.

Nakonec zhasne i ta poslední z nich.

Závěrečná poznámka: 

Tady je video, mírně depresivní, ale ten konec dubna na mě nějak padl, omlouvám se.

Možná zkusím ještě něco veselejšího...

A hlavně děkuju všem (organizátorkám, autorům, čtenářům, komentátorům) za další krásný duben (pro mě už desátý).

Obrázek uživatele mila_jj

Praktická demonstrace nad všechna školení

Drabble: 

"Vážení," rozhlédl se vyučující po třidě, "teorie požární ochrany vás nudí. Chápu, takže to uděláme jinak."
Postavil na stůl tři svíčky - nejdelší, prostřední a nejkratší - a přikryl je skleněnou kádinkou.
"Když je zapálím a zakryju, která zhasne jako poslední?"
Otrávené zívnutí: "Ta největší, ne?"
Pokrčil rameny, zvedl poklop a škrtnul.
Třida překvapeně zašuměla.
"Nejmenší jste nečekali, že? Oxid uhličitý je sice těžší než vzduch, ale je horký - stoupá nahoru. Proto zhasínají svíčky shora dolů. Chladný kyslík se naopak drží dole. Proto se hasí oheň zespod, neutlouká shora. Proto se prchá při požáru v předklonu u země. Pamatujte na nejmenší svíčku!"

Závěrečná poznámka: 

Děkuji především svým milým betám, Toře, Regi a Arenze, za to, že texty Vědy ve sto slovech jsou alespoň trochu srozumitelné čtenářům.
Dále organizátorům DMD za témata a čtenářům za milé komentáře.
Na shledanou u výběrů a za rok.

Obrázek uživatele mila_jj

Zdroj energie budoucnosti

Drabble: 

Jednoduchý návod, jak vyřešit energetickou krizi? Vsaďte na termonukleární syntézu.
Ionizujte lehounké atomy - odtrhejte z nich elektrony - a z kladných iontů si udělejte stavebnici. Ze dvou protonů složíte deuterium, přidáte další proton, máte tritium, slepíte dvě tritia, máte helium (dobře, dva protony upadnou, ale s těmi začnete celý proces znovu). Co krok, to uvolněná energie.
Funguje to, jenže zatím jen uvnitř hvězd. Tlaky a teploty pro syntézu potřebné jsou nepředstavitelné. Není nádoba, jejíž stěny by se při dotyku s ionty nevypařily. Proto musíme zařídit, aby ke kontaktu vůbec nedošlo. Stlačit atomy magnetickým polem do středu prstence. Udržet je uvnitř Tokamaku.

Závěrečná poznámka: 

Tokamak byl označován jako nadějný zdroj energie, který budeme mít k dispozici cobydup, už v době, kdy jsem se narodila. Mám dojem, že chodím po světě dost dlouho, a pořád ještě nic. Stručná historie tohoto zařízení je zde:https://www.aldebaran.cz/bulletin/2021_36_tok.php.
A že by se konečně blýskalo na lepší časy? https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3439896-evropsky-tokamak-vytvoril-rek...

Obrázek uživatele mila_jj

Kovářova kobyla a foniatrovy hlasivky

Úvodní poznámka: 

Lékař se chová k pacientovi poněkud neprofesionálně. Ale proč si brát servítky, když si přijde pro radu kamarád.

Drabble: 

"Dýchej zhluboka."
Fonendoskop jezdí po zádech, lékař naslouchá hvízdání a syčení, odklání ucho při záchvatu kašle.
"Hezký," konstatuje. "Funíš jako sentinel. Kouknu se přímo. Otevři pusu."
Laryngoskop všetečně nakukuje až do průdušnice.
"Viróza kombinovaná s přednáškou, co?"
Souhlasné zachrčení.
"Vole. Máš víc štěstí než rozumu. Jen dvě ruptury. Recept znáš, jsi od fochu."
Nesouhlasné zachrčení.
"Na další přednášku ani nemysli. Voda, čaj a hlavně - hlasový klid."
Nesouhlasné zachrčení.
"Ne, ani šeptat. Řeknu ti to jasně - žádná fonace, ani pěvecká, ani šepot. Glottis nechej pěkně otevřenou do široka."
Nesouhlasné zachrčení.
"Ne, sliznice se vyhojí sama, dej jí čas. Na obstřik zapomeň."

Závěrečná poznámka: 

Měli jsme skvělou zvanou přednášku o tvorbě lidského hlasu.
Za všechno mohou hlasivky.
Pokud člověk dýchá, je hlasivková štěrbina, glottis, otevřená doširoka - tak, že je vidět až do průdušnice. Pokud mluví nebo zpívá, přitáhnou se hlasivky k sobě a štěrbina se zúží. Při šepotu zůstane ve tvaru trojúhelníku, rezonanční dutiny rezonují méně, hlasivky se příliš nevypínají. Při hlasitém hovoru nebo zpěvu se zúží na tenkou škvírku, hlasivky se natáhnou. Při zvyšování tónu či při zvyšování hlasitosti se vypínají čím dál víc. Pokud nejsou v dobré kondici (povrch je příliš suchý, například jako důsledek pití alkoholu nebo po napadení bakteriemi), může je tento vrcholový výkon poškodit - například prasknou zásobovací cévky. Takže nechcete-li si v takovém stavu ublížit, opravdu se naučte dodržovat hlasový klid.

Moc pěkná animace, jak se tvoří zvuk, je zde.

Obrázek uživatele mila_jj

Studený zelený protestsong

Úvodní poznámka: 

Co s tématem? Ne, opravdu to nemá být znevažování.

Drabble: 

Luciferin ten měla pod kůží
prý je to známka punku
neležela nikdy pod růží
prý je to známka punku
cpala se jenom starým dřevem
prý je to známka punku
pak zavelela: světla, jedem,
prý je to známka punku.

Ale vědci říkali,
že luminiscence je úplně jinde,
když dneska svítí i žížaly,
no to snad není možný!

V lese roztáhla podhoubí
prý je to známka punku
nebylo jenom na houby
prý je to známka punku
svítila hezky domodra
prý je to známka punku
václavka, a ne pakobra,
prý je to známka punku.

Ale vědci říkali,
že svítit může
i blbá václavka!

Závěrečná poznámka: 

Tak svítit může každý, kdo má luciferin. :)
První, kdo mi přišel jako velmi vhodný kandidát, je žížala Eisenia lucens (submontana) - žížala svítivá (podhorská). Žije například na Žákově hoře na Vysočině, v listí a jehličí, žere punk, tedy ztrouchnivělé dřevo, a svítí na požádání - musíte na ni kápnout trochu etanolu nebo formaldehydu.
Druhý, kdo svítí a nemá k tomu zdánlivě důvod, je václavka obecná (Armillaria mellea), houba, taky punkerka (ano, na ztrouchnivělém pařezu roste), jejíž podhoubí svítí také pěkně zeleně, ale samo od sebe.
Bioluminiscence je obecně vyzařování světla živými organismy. Světlo je studeného charakteru, nevzniká zahřátím, ale chemickou reakcí (něco jako tyčinky na diskotéky, kdy se promíchají dvě chemikálie a začne to svítit). Jde o jev zatím dost málo prozkoumaný jak z hlediska chemie (co svítí) tak z hlediska biologického (k čemu je dobré, že organismus svítí - tady je nejjasněji u světlušek, ty svítí, aby si našly partnera anebo svačinu). Klíčová slova jsou luciferin a oxidace - k té dochází za přítomnosti enzymu luciferázy, adenozintrifosfátu a vhodných iontů kovů například reakcí s kyslíkem. A jedním z produktů reakce je i foton, obvykle zeleného světla.

https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/C7955/52314725/

Obrázek uživatele mila_jj

Vlnění v 3D prostoru

Obrázek: 
Drabble: 

Pojď studovat vlnění!
V radost se ti promění
dlouhé zimní večery
denně budeš vyplňovat
ve vzdělání mezery.

Je-li vlna sinusová
nudná, téměř rovná vlna,
zatají se tobě dych
při funkci dvou proměnných.

Prostorem se funkce plíží,
proplítají, k sobě blíží,
a pak jejich snažení
připomíná na hladině
vody tiché čeření.

Závěrečná poznámka: 

Simulace vznikla v programu GeoGebra (https://www.geogebra.org/calculator), zadána byla funkce f(x,y) = sin(a*x)*sin(b*y), parametry a a b se mění od -5 do 5.

Prostě úžasná pomůcka pro vizualizaci jakékoliv fyzikální či matematické závislosti.
(P.S.: Dneska stačilo půldrabble :) )

Obrázek uživatele mila_jj

Kočičí plátky, stříbro a zlato

Úvodní poznámka: 

Když je nejhůř, zachraňuje situaci vědecké nebe.

Dneska mají službu Helmoltz, Newton a Biot.

Drabble: 

"Pánové, urgentní žádost," odložil Helmholtz rezonátor.
"Drabble jako obvykle?"
"Ano. Odmítá experimentovat s rostlinami i se zvířaty. Též dokazovat, že kočka není kvádřík, Newtone."
"Co jí poradit biotit?"
"Proč ta sebechvála, Biote?"
"Tak muskovit. Prostě slídu, pánové. Štípe se sama, řezat ji nemusíte. Mimořádná odolnost proti chemikáliím, je dielektrická, elastická, flexibilní, hydrofobní, lehká, dobře odráží světlo, dvojlomná, tepelně odolná, má vysoký dielektrický průraz-"
"Dost už! Pozor na zadání, ona chce kočičky!"
"Slída je Míca."
"Ha ha, to už rovnou řekněte, že se používá v kosmetice."
"Zvládneme to elegantněji. Muskovitu se říká kočičí stříbro. A tomu vašemu biotitu, Biote, kočičí zlato."

Závěrečná poznámka: 

Muskovit a biotit jsou dva druhy slídy - muskovit je stříbrný, biotit černý, ale v kontaktu s vodou může mít i zlatou barvu (to jsou ty tenké plátky "zlata bláznů" v potocích na Vysočině). Ve fyzice má využití hlavně jako izolační podložka (tepelně či elektricky) a jedna z vrstev kvalitních kondenzátorů. Jinak se používá ve stavebnictví, na výrobu třpytek, či na pálení vonných esencí (Mica plátky).

Obrázek uživatele Marek

Philippe Karl

Úvodní poznámka: 

Nejedná se přímo o vědu, ale snad to autorovi fandomu nebude vadit.

Drabble: 

Philippe Karl je bývalým Ecuyer francouzského Cadre Noir de Saumur a také jednou z předních osobností klasického jezdeckého umění. Otevřený kritik donucovacích tréninkových metod nabízí každému jezdci alternativu založenou na porozumění a respektu ke koni.

V roce 2004 založil Ecole de Légèreté (Škola lehkosti), ve které se s lidmi dělí o to, jak cvičit koně s laskavostí a respektem. Přestože oprávnění k vyučování filozofie Légèreté mohou žáci získat až po mnoha letech studia a složení přísných praktických a teoretických zkoušek, škola se rychle rozrostla do více než 10 zemí světa.

Své zkušenosti a myšlenky sepsal v knize Omyly moderní drezury.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele mila_jj

Páka naruby (jako volná fyzikální disciplína)

Úvodní poznámka: 

Věnováno Regi, protože si to přála. Kladka a kolo na hřídeli budou příště.

Drabble: 

Atmosféra houstne, kůže borců se perlí potem. Svaly se nadouvají, pěsti zatínají jedna do druhé, lokty zapírají o stůl. Jedno předloktí se vykloní ze svislého směru a dále klesá. Klouby prstů udeří o hranu stolu a davy šílí. Vítězství!
Vítězství v páce!
Ano, přesně takto funguje ve fyzice jednozvratná páka. Loket je osou otáčení, působiště jedné síly je pěst, působiště druhé je svalový úpon blízko lokte. Má to ale háček. Čím je působiště síly dál od osy otáčení, tím stačí menší síla ke stejnému účinku. Sval je ale uchycen desetkrát blíž než je pěst. Proč?
Odpověď je v závěrečné poznámce.

Závěrečná poznámka: 

Podívejme se nejprve na anatomii paže: https://medicina.ronnie.cz/c-420-Svaly-paze.html - pracuje dvojhlavý pažní sval, který je uchycen u lokte a téměř až na rameni, a hluboký sval pažní, který je uchycen u lokte a v polovině pažní kosti. Vypadá to nelogicky - na zvednutí kilového závaží je potřeba vyvinout sílu odpovídající tíze závaží desetikilového - ale jinak to zařídit nejde. Kdyby byly svaly uchyceny místo u lokte až u zápěstí, stačila by menší síla, ale ruka by byla v pohybu pomalejší, sval by se musel extrémně hodně zkracovat, a taky bychom vypadali opravdu divně. Takže příroda se rozhodla pro jednodušší řešení - svaly sice musejí více zabírat, ale nemusejí se tolik zkracovat a pohyby rukou jsou rychlejší.

Pák najdeme v našem okolí spousty - jednozvratná například je, když zvedáme pomocí tyče nějaké těžké břemeno, například kámen (nebo žáka - https://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/mechanika/jednoduche_stroje_ve_velk... - obr. 6 a 8). Tam už funguje fyzika normálněji - malou silou zvedneme velký objekt, i když musíme stlačit tyč po velkém oblouku, abychom kámen nadzvedli o malý kousek.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Jak cvičí netopýři

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Hlásí se Mariella.

Drabble: 

Můj druh je náladový a vůči lidem asociální a nehodí se moc na ukazování lidem, říkali.
Moje člověk je věděc, a tak hypotézu zkusila ověřit. Když už mám ráda návštěvy, proč bych nezvládla i předvádění se na stánku, že jo? Trvalo jí celý rok a tři čtvrtě, než na to přišla.
Lidi jsou takové... tupé pomalé stromy. Musíte jim dávat jednoduché pokyny.
Visení mimo úkryt: chci se nechat omatlat.
Zalezení do úkrytu: nechci.
Klidné sezení v ruce: můžete hladit.
Zalezení pod druhou ruku: Nesahat.
Nadávání: Chce se mi čůrat, máš přesně 0,3 s na to přendat mě do boxu.

Závěrečná poznámka: 

V 60% případů to člověk nestihne.

Obrázek uživatele mila_jj

Fyzika o koních a pro koně

Drabble: 

Učitel by neměl svým žákům nikdy nakládat víc, než unesou. Přeneseně i doslova. Platí to pro lidi i pro koně.
Jak mohou při výuce pomoci moderní experimentální metody?
Kůň se stal objektem fyzikálních zkoumání už v devatenáctém století, kdy byla uzavřena zvláštní sázka - má při běhu někdy všechny čtyři nohy ve vzduchu? Odpověď přinesla sada postupných fotografií. Ano, má.
Dnes je chronofotografie nahrazena jinými kinematickými postupy - reflexní terčíky, reflektory a videokamery snímají pohyb kopyt, vlnění hřbetu, práci nohou. Pomáhají zkoumat, jak zvíře zapojuje svalové partie, či jak zkracuje krok při zvyšování tažné zátěže. Vědět víc totiž znamená dělat méně chyb.

Závěrečná poznámka: 

O chronofotografii je pěkný motivační textík v elektronické učebnici fyziky E-manuel, pěkný snímek rekonstrukce pohybu pomocí svítících bodů je o kapitolu dále. A tady je povídání o měření pohybu koně při tahu.

Obrázek uživatele mila_jj

Práce kvapná nic nám platná aneb spěchej pomalu

Drabble: 

Patrně jste už slyšeli o jaderném štěpení, mechanismu fungování jaderných bomb i elektráren. Do jádra uranu je potřeba vložit neutron navíc, tím se jádro stane nestabilním a rozpadne se na dvě části za současného uvolnění energie, a hlavně dalších neutronů, které udržují štěpnou reakci.
Jenomže - neutrony takto vzniklé jsou příliš rychlé. Mají velkou energii a místo aby v jádrech uvízly, proletí atomy skrz. Proto je potřeba neutrony zpomalit. Jak? Moderátorem. Dříve, než se srazí s atomy uranu, musí odevzdat přebytečnou energii. Komu? Nejlépe atomům vodíku, které jsou součástí obyčejné vody. Teprve pak zpomalí, zmoudří a jsou připraveny udělat svou práci.

Závěrečná poznámka: 

Lehká voda a uran není jediná možnost, jak udělat jaderný reaktor. Nejčastější typy reaktorů jsou na stránkách ČEZu, dokonce i s možností vytištění 3D modelu: https://www.svetenergie.cz/cz/energetika-zblizka/jaderne-elektrarny/jade....
Jak je to s energií a takzvaným účinným průřezem, s kterým souvisí pravděpodobnost záchytu neutronu atomem, se můžete podívat zde, hledejte Reakce vyvolané neutrony: https://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm.

Obrázek uživatele mila_jj

Démon alkohol?

Varování: 

Vyskytují se tam jedny ruce boží, vypnutý mozek a ignorance, bohužel s nepěknými následky. Ale snad to není ani bezvýchodné, ani zcela beznadějné drabble.

Drabble: 

Pravidla pro bezpečnost práce nejsou od toho, aby se porušovala. Beztrestně. Pokud říkají, že kapalinu nesmíte pipetovat ústy, vědí proč. Typickou ukázkou je metanol.
Po požití se rozkládá na jedovaté metabolity. Formaldehyd se mění v kyselinu mravenčí, a ta poškozuje především sítnici.
Terapie? Prevence, nedovolit požití.
A pokud to ten ignorant polkl? Zaměstnat orgány jinou prací. Nabídnout místo metanolu etanol. Ten vyřadí metanol ze hry, protože se vstřebává a rozkládá rychleji na méně jedovaté sloučeniny. Játra a ledviny jedou na plný výkon a metanol si musí stoupnout do fronty. Získáte pro pacienta čas. Zbytek je v rukou lékařů a božích.

Závěrečná poznámka: 

První pomoc při otravě metanolem:
Dospělí: vypít 150-200 ml 40% destilátu, například vodky nebo koňaku.
Děti: asi 1,5 ml 40% alkoholu/kg (0,6 g 100% etanolu/kg) zředěného vodou nebo džusem na 10–20 % roztok.

https://www.lkcr.cz/doc/clanky_file/jak-lecit-otravu-metanolem-99324.pdf

Obrázek uživatele mila_jj

Proč letět na Měsíc?

Drabble: 

Nazdar všichni!
vbíhá s bujarým úsměvem na jeviště
Kdo tu chce letět na Měsíc? Neslyším: Já! No tak pořádně: Já!
Fajn.
A proč letět na Měsíc?!
Třeba abychom se dozvěděli, jaký to bylo, když byl ještě jiný.
Mladý, nezakulacený vyhrne si tričko na břichu a zálibně se podívá a horký.
Vypadal jako kobliha vytáhne donut a hodí ho do publika anebo jako míč? míč následuje koblihu
A ty krátery na něm jsou od meteoritů ze zákulisí vyletí koule papíru a trefí performera do zad anebo se udělaly, jak chladl?
Ozve se siréna. Je po limitu.
Kurnik, nestih jsem ani polovinu!!!

Závěrečná poznámka: 

Science on Stage nebo Physics on Stage jsou akce, kdy má performer co nejzajímavěji objasnit za několik minut nějaký vědecký výsledek. No a občas se na tom jevišti dějí věci. https://www.youtube.com/watch?v=aXED_V5aMdM

Možná, že Měsíc byl ve svém mládí opravdu kobliha https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nova-teorie-vysvetlujici-v... anebo taky ne http://planety.astro.cz/zeme/1956-vznik-mesice.

To, co nestihl performer říct, bylo, že let na Měsíc má být přípravou pro vzdálenější misi, na Mars: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/vesmir/vesmir-mise-artemis-i-el...

Přednáška

Úvodní poznámka: 

Já nevím, mě napadají samé nevinné věci. Jako ano, otevřel jsem si inkriminovaný dokument od neznámé autorky (díky Tess za odkaz), ale po přečtení prvních řádků jsem dostal takový záchvat smíchu, že to bude muset počkat na večer, až nebudu pohoršovat hurónským smíchem ani v práci, ani venku na ulici.

Drabble: 

Dnes si povíme o unikátním členu naší sluneční soustavy. Ve své kategorii je druhý největší, a byl objeven v roce 1655 Christiaanem Huygensem, jako do té doby šestá oběžnice (po té naší a oněch čtyřech Galileových).

Skládá se převážně z kamenů a vodního ledu, a až donedávna se o něm vědělo jen to, že má jako jediný objekt svého druhu ve sluneční soustavě atmosféru, a prokazatelně má, tentokrát jako jediný v celém známém vesmíru, na svém povrchu kapalné struktury. Sondy v atmosféře zjistily větrné podnebí, kapalné srážky, i zavedený koloběh (ovšem metanu, nikoli vody).

Milí studenti, uhádnete, o kom mluvím?

Závěrečná poznámka: 

Jedná se o měsíc Titan, na jiném světě (myšleno na Saturnu). Snad to splňuje téma. Přednáška bývá one-man show (jelikož studenti otázky obvykle nemívají)...

Obrázek uživatele mila_jj

Slavnostní polonéza na křemíkovém parketu

Úvodní poznámka: 

Nastupují tito tanečníci:
prekurzor 1: vodní pára
prekurzor 2: chlorid titaničitý
hnací plyn: dusík

Drabble: 

Depozice jednotlivých atomových vrstev ze všeho nejvíce připomíná slavnostní polonézu ve sterilním prostředí důstojné katedrály.
Nečistoty či molekuly vzduchu musí pryč. Křemíková destička, podlaha sálu, se leskne jako zrcadlo.
První vcházejí molekuly vody. V řad nastoupit na podklad, vodíkem nahoru.
Jako další vstupuje chlorid titaničitý. Výměna partnerů - jeden atom chloru uchopí vodík, titan si naopak podává ruce s kyslíkem a usazuje se na podlahu.
Komorou se prožene dusík a odvleče s sebou vzniklý chlorovodík.
Opět nastupují první tanečníci a figury se opakují - kyslík k titanu a na podklad, vodík ke chlóru a pryč.
Ve vakuu roste tenoulinká vrstva oxidu titaničitého.

Závěrečná poznámka: 

Na ALD (Atomic Layer Deposition) mě fascinuje ta přesnost a koordinace. Touto metodou lze pěstovat vrstvy o tloušťce několika atomů či molekul. Metoda se používá při tvorbě flexibilní elektroniky (všechny ohebné displeje apod.). Samozřejmě, molekuly vstupují do prostoru, kde je zaručena naprostá čistota a co nejlepší vakuum.
Video: https://www.youtube.com/watch?v=CvkF-trrWvA

Obrázek uživatele mila_jj

Překvapivé experimenty s hrncem

Úvodní poznámka: 

Co dělat ve fyzice s hrncem? V drabbleti najdete několik typů.

Drabble: 

Postavte na katedru hrnec a žáci zbystří.

Podložte ho kusem polystyrénu a na jeho okraje zavěste tenké proužky alobalu. Máte elektroskop. Pokud proužky navěsíte i dovnitř, získá hrnec hrdý přívlastek Faradayův.

Pověste ho za ucho na jeden provázek, druhý přivažte k druhému uchu. Jste připraveni demonstrovat zákon setrvačnosti.

Napusťte do něj plyn na čištění klávesnice. Je hustý skoro jako kapalina a plave na něm lodička z papíru. Nemáte? Tak postačí oxid uhličitý nebo páry ze suchého ledu. Na nich a v nich plavou mýdlové bubliny.

A pak udělejte něco, co od vás už nikdo nebude čekat.

Uvařte v hrnci vodu!

Závěrečná poznámka: 

Řečeno s autorem: předmět natolik neobvyklý, aby vzbudil pozornost žáků: https://vnuf.cz/sbornik/prispevky/11-06-Drozd.html.

Obrázek uživatele Keneu

Otázka identifikace

Drabble: 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
tímto svým příspěvkem bych rád rozporoval výzkum profesora Ericha Frühbauera.
Jedná se mi o jeho teorii, že identifikaci podrodu Merula rodu Turdus lze založit čistě na pozorování orgánu, jenž na jedincích tohoto podrodu, rodu, čeledě, řádu, podtřídy, a dokonce ani třídy nikdy pozorován nebyl.
Navíc jmenovaný tyto své pavědecké vývody doprovází odkazy na humanitní literaturu.
Pardon, cože? Že neměl na mysli zástupce Turdus merula? Tedy snad Turdus torquatus?
Že se vůbec nejednalo o ornitologii?

Profesor Frühbauer se rozhoduje opustit oblast narážek a přejít do frontálního útoku. Protože soudě podle nosu, tenhle kos bude stát za to.

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlivky: Podle nosa poznáš kosa. A když říkám poznat, myslím tím v biblickém smyslu.

Obrázek uživatele mila_jj

Starý příběh o šachovnici s trochu jiným koncem

Úvodní poznámka: 

Legenda o vzniku šachů je notoricky známá, ale zopakujme začátek. Hra v šachy tak nadchne indického knížete, že ten chce jejímu vynálezci splnit libovolné přání. A můžete rovnou hádat, jaké bude. Správně, bude souviset se šachovnicí.

Drabble: 

Nuže, vládče, slyš:

Polož prosím, světa kníže,
na políčko zrnko rýže,
na druhé pak zrnka dvě,
vejdou se tam v pohodě.

Na třetím pak čtyři leží,
to je to, o co tu běží,
ušetřím si spoustu slov,
prostě počet zdvojnásob.

Šachovnice už se plní,
sypou na ni pytle zrní,
vladař kouká jako hloupý,
z hory rýže trčí sloupy

velké síně paláce,
tady končí legrace.
"Vynálezče hrabivý,
tvůj úmysl marnivý.

Jestli trváš na svém přání
spočti nejdřív mé zadání:
řekni rovnou počet ten
zrn, jenž má být položen."

Zamračí se vládce host,
černě vidí budoucnost:
netuší, jak sečíst tuto
zatracenou posloupnost!

Závěrečná poznámka: 

Posloupnost není zatracená, ale geometrická, protože každý další člen je dvakrát větší než předchozí. Na druhé straně, roste zatraceně rychle: 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128 (první řádek šachovnice, máme 255 zrnek), 256, 512, 1024, 2048, 4096, 8192, 16384, 32768 (druhý řádek šachovnice, jestli počítám správně, máme celkem 255 + 65280 = 65535 zrnek a vcelku rozumný nápad přestat počítat dál). Pokud někoho opravdu zajímá výsledek, dá se - v souladu s pravidly pro součet geometrické posloupnosti s prvním členem a_1=1 a kvocientem q=2 - zapsat jako s_n=a_1*(q^n -1)/(q-1). Dosadíme a necháme toho: s_64=1*(2^64-1)(2-1)=2^64-1. Velikost tohoto čísla si nejde moc dobře představit, protože prý přesahuje celosvětovou produkci rýže (proč ne, věřila bych tomu: https://vtm.zive.cz/clanky/pohadka-o-vzniku-sachu-kolik-bylo-vlastne-te-...).

Obrázek uživatele mila_jj

Předchozí praxe výhodou

Úvodní poznámka: 

Věnováno Toře za podporu a vymyslení názvu. Velké poděkování Arenze na inspirativní ideu.

Drabble: 

Synáček ochotně zaběhne pro sifonové bombičky. Z balení se záhadně vytrousí všechny až na jednu. Zatímco se rodiče dělí o třetinku sodovky, nad zahradou sviští letadélko s motorem na oxid uhličitý.

Ze sklepa zmizí všechny pastičky na myši. Místo nich se domem prohání vozítko s kolečky z cédéček, které pohání velmi povědomá natažená pružina na prkýnku.

Z umyvadla se line bílá oslepující záře. Dítě jásá. Svazek prskavek JE schopen roztavit železnou tyč. Příště lépe promyslí jeho upevnění. Obtížnější bude vymyslet, jak vysvětlit mamince, proč jsou ve dřezu ty hluboké vypálené šrámy.

Poznávacím znamením budoucího fyzika je neskutečná kreativita a zvídavost.

Závěrečná poznámka: 

Tři skutečné příběhy výborných experimentálních fyziků.
Pastičkomobil je tohle: https://www.physics.muni.cz/~krtek/doku.php/fotky/pastickomobil

Obrázek uživatele mila_jj

Padesát let jsme se řídili předpisem, uvidíme, jak příštích pět.

Obrázek: 
Drabble: 

Milí čtenáři,
Gordon Moore v roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů, umístěných na integrovaný obvod, se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. Padesát let zákon platil, jenže teď jsme se přiblížili k fyzikálním limitům. Neustále se zmenšujeme - už dávno nevypadáme jako kusy či kousky křemíku, ale zkoušejí nás dělat z sulfidu molybdenatého, uhlíkových nanotrubek, organických materiálů, jediného atomu fosforu nacpaného mezi čtyři křemíky, z tekutého kovu (asi sjíždějí po večerech všechny díly Terminátora) či používají optické spínání Faradayovým efektem. Co z toho bude ta správná cesta k cíli? Těžko odhadnout.
Naše odpověď tedy zní: Vidíme se pořád na integrovaném obvodu.
Vaše tranzistory.

Závěrečná poznámka: 

Zkouším funkci obrázek, dodávám dle požadavků Wikipedie autora:Autor: Max Roser – https://ourworldindata.org/uploads/2019/05/Transistor-Count-over-time-to..., CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=79751151.
Mimochodem, ten zákon funguje jako pokles pivní pěny natočený a puštěný pozpátku. :D Jak správně tušíte, problém je v tom, že se blížíme k linitu, okamžiku, kdy bylo pivo nalito. Jenže tady nevíme, zda limit opravdu existuje a jaký je. No, dost už filozofie, teď k novým cestám za tranzistory:
Nejmenší tranzistor světa má 1 nanometrové hradlo
Průlom: V MIT postavili první mikroprocesor z uhlíkových nanotrubiček
Parádně rychlý organický tenkovrstvý tranzistor
Jednoatomový tranzistor
Tekuté tranzistory jsou předzvěstí kapalných počítačů
a můj oblíbený magnetooptický jev
Našlápnuto k optickému tranzistoru.
Která cesta bude ta správná? Možná nějaká, kterou jsem tu vůbec nevyjmenovala. Dělat předpovědi je nesmírně složité.

Obrázek uživatele Katie

Hotel

Drabble: 

Majitel hotelu přemýšlí, jak ubytovat hosty do svých 100 pokojů, aby rychle zjistil, kde je kdo.

Když si budu psát seznam všech lidí a k nim jejich číslo pokoje, budu muset vždycky projít celý seznam, abych našel daného člověka...

Už vím! Přiřadím každému písmenu ve jménu číslo, který odpovídá pořadí v abecedě, pak je sečtu a vezmu zbytek po dělení 100 a do toho pokoje ho dám.

Ale co když takhle vyjdou dva lidi do jednoho pokoje? Nebo dokonce víc?

Tak je prostě dám do dalšího a v tom původním nechám lísteček, který mi řekne v jakém ten človek je.

Závěrečná poznámka: 

Podobně jako hoteliér ubytovával své hosty, se dají v počítači ukládat data do tzv. hashovací tabulky.
První krok je funkce, která pro každou položku spočte číslo řádku, do kterého se uloží. V drabble je použit zbytek po dělení. Ideálně by funkce měla dávat data do různých řádků, ale k nějakým strkanicím samozřejmě může dojít.
Jak takové kolize vyřešit je druhý krok, v drabble hoteliér použil zřetězení, ale existují i jiné způsoby.
https://en.wikipedia.org/wiki/Hash_table

Obrázek uživatele mila_jj

Netechnobláboly v praktiku

Úvodní poznámka: 

Technobláboly (technobabble) - zahlcení čtenáře technologickými pojmy, kterým vůbec nerozumí, už má své vlastní označení. (Samozřejmě se nevylučuje, že ty pojmy jsou k sobě seřazany zcela náhodně. Ale to učitelé při výuce opravdu nemají zapotřebí.)

Drabble: 

Pravděpodobnost razantně rychlého snížení vaší potenciální energie roste s momentem hybnosti vašeho podstavce.
(Nestavte se na točící židli, spadnete!)
Nejistota určení modulu pružnosti v torzi je dána nepřesností určení průměru závěsného drátu.
(Položte sakra pravítko a vezměte si šupleru. Mikrometr je ještě lepší.)
V čem fitujete? QtiPlot, GnuPlot nebo Python?
(Neprokládejte křivky jen tak od ruky.)
Pro kvalitní fit musíte predestinovat počáteční nastavení algoritmu.
(Prostě tam zadejte hodnoty, které očekáváte, a podívejte se, jestli je program schválí.)
Při tomto vibračním rušení nelze určit přesnou periodu, a tedy ani direkční moment Cavendishových vah.
(Mohli byste přestat dupat po laboratoři jako sloni???!!!)

Obrázek uživatele mila_jj

Rychle a razantně (podíl atomů argonu na vzniku vrstvy magnetronovým naprašováním)

Drabble: 

My, atomy argonu, hrajeme roli klíčovou. Nahradíme v komoře vzduch o atmosférickém tlaku. Nic proti kolegům dusíkům, kyslíkům a ostatním, ale jsou na tuto práci příliš rozverní. Nedělají nic jiného, než že se hihňají a co deset nanometrů pošťuchují. S takovou, pánové, byste se daleko nedostali. Proto my přicházíme v podstatně nižší koncentraci a podrobíme se odtržení elektronu. Stanou se z nás ionty a radostně se rozeběhneme ve směru elektrického pole. Kdeže končí naše dráha? Správně, v terči. Vyrazíme z něj atomy kovu a s pocitem dobře vykonané práce sledujeme, jak padají na vzorek. A vrstva pokovení roste a roste.

Závěrečná poznámka: 

Jasnější to bude po shlédnutí simulace magnetronového naprašování: (čerpat začínáme 0:49). Při tlacích okolo tisíciny až desetitisíciny atmosférického se atomy argonu příliš nesrážejí mezi sebou, spíše srážkou s volnými elektrony příjdou o další elektron a vrhnou se podél elektrické siločáry proti kovovému terči, který mají odprašovat. Vyrazí z něj atomy kovu, ty dopadnou vlastní vahou na předmět, který mají pokovit. Tato technika se používá při výrobě kovových povlaků - ať už antireflexních vrstev na brýlích, dekorativního duhového potahu kovových lžiček anebo tvrdých vrstev, které pokrývají vrtáky (ta zlatá vrstva není zlatá, je to titannitrid, velmi tvrdý a otěruvzdorný materiál).
A proč magnetron? Ano, jsou v něm magnety, které slouží k tomu, aby ionty argonu neletěly přímo, ale pohybovaly se po jiných drahách, například po šroubovici. Náraz do materiálu terče je pak účinnější a uvolní se z něj více oprašovaného kovu.

Obrázek uživatele mila_jj

Křehká demonstrace Pascalova zákona

Úvodní poznámka: 

Věnováno výrobci pomůcek, který jako první stvořil skleněného ježka.

Drabble: 

Vzal skleněnou trubici, vložil ji do žáru sklářské pece a čekal, až se sklo změní v zlatou, medovitou hmotu. Přiložil druhý konec k ústům. Foukal a otáčel, kapka se vyboulila v kulovitou baňku. Toto bylo lehké. Jak ale posázet baňku dutými hroty? Rozehřál ji, zanořil do ní kleště a táhl. Bodlina skleněného ježka přecházela v teninký vlásek. Dychtivě ho odlomil. Bude výrůstek dutý?
Trápil se dlouho, v peci bublala sklovina, na rtech nadávky. Až dosáhl cíle - koule, posázené malými otvory. Zatlačil na píst.
Tlak způsobený vnější silou je ve všech místech kapaliny stejný. Voda stříká z každého otvoru stejnou rychlostí.

Závěrečná poznámka: 

Ježek pro demonstraci Pascalova zákona existuje - https://cs.wikipedia.org/wiki/Pascal%C5%AFv_z%C3%A1kon. Ti krásní, co je máme ve škole, jsou sklenění a mají - na rozdíl od dvou kovových kamarádů - i bodliny.
Méně šťastní učitelé používají obvykle jen vodu, igelitový sáček a špendlík, kterým sáček v mnoha místech proděraví.

Stránky

-A A +A