Věda ve sto slovech

V den a hodinu vypuštění jsem člověku pořádně vyčinila. To si určitě na billboard nedá. Ani za rámeček.
Byla jsem unavená a rozbolavělá a ona chce, abych letěla hledat letoviště?
Nejradši bych se zavěsila na nejbližší billboard a spala tři dny.
Moje mládě má třetinu mé váhy a velikosti. Proto se nedivte, že se mi tři hodiny po porodu opravdu nechtělo nikam letět.
Člověk mě ale táhla ven. Odhákla ze sítě obě moje křídla a levou nohu. Kousla jsem. Do rukavice. Nebylo to nic platné
Pak si konečně všimla mého miminka, zaječela, vrátila mě zpátky do úkrytu a odnesla domů.

„A nechytíš, nechytíš!“ smál se Plusík a zběsile utíkal. Brácha mu byl v patách.
„Chytím! To se vsaď, že chytím!“

Potkal ho teprve nedávno, ale už od první chvíle mu bylo jasné, s kým má tu čest. Tohle je jeho bráška. Měli toho tolik společného!
„Já jsem Plusík,“ představil se.
„Mně říkají Mínusík,“ odpověděl druhý. „Odkud jsi?“
„Z kopru. Bylo to tam moc fajn. A ty?“
„Z máty, alespoň to tak říkali.“

Od té doby z nich byli nejlepší přátelé, neopustili se ani na chvíli.

Jó, kopr by fajn, usmál se (+)-karvon. Ale tenhle racemát ve zkumavce prostě nemá chybu.

Takovým běžným pracovním úkolem elektrotechnického vývojáře může být třeba změření účinnosti skvělého produktu jeho společnosti. Pro měření si jistě zvolí ten nejlepší a nejkomplikovanější analyzátor, který v laboratoři najde a s chutí se pustí do měření. Výsledky se na první pohled zdají být úžasné, a tak hned píše svému nadřízenému email s předběžnou zprávou a je za to náležitě pochválen.

Jenže co čert nechce… Při detailním zpracování výsledků zjistí, že data nedávají vůbec smysl a celé měření se bude muset opakovat! Po náročné a zdlouhavé kontrole se ukáže, že kalibrace přístroje je propadá. Ještě, že je to na koho hodit!

1. Stanovte si částku X Kč, s jejíž výhrou budete spokojeni, ale která není příliš vysoká, abyste zbytečně nevyvolali podezření, a vsaďte ji na černou. Vyhrajete-li, váš zisk bude 2X-X=X Kč, gratulujeme!

2. Pokud prohrajete, vsaďte 2X opět na černou. Vyhrajete-li, váš zisk bude 4X-2X-X=X Kč, gratulujeme!

3. Pokud náhodou opět prohrajete, vsaďte 4X na černou. Vyhrajete-li, váš zisk bude 8X-4X-2X-X=X Kč, gratulujeme!

A DOST!!!

Pravděpodobnost, že vyhrajete v nějakém z předchozích kroků (a získáte tak X Kč), je VÍCE NEŽ 87 % ! Šance, že metoda nezafunguje, je tedy menší než 13 %, a tak malé riziko za to přece stojí, ne?

Sestavit vhodný jídelníček za co nejmenší cenu je hračka.

Pro každou potravinu zavedu proměnnou, která bude vyjadřovat její množství. Zřejmě musí být aspoň nula.

Když vynásobím každou proměnnou cenou daného jídla a všechno sečtu, vyjde mi cena mého jídelníčku. To bude funkce, kterou chci minimalizovat.

Nakonec vezmu množství jednotlivých živin v každé potravině a sestavím nerovnice, které mi zajistí, že budu jíst doporučený počet kalorií, vitamínů a podobně.

Teď už jenom nechat počítač, aby tuhle soustavu nerovnic vyřešil.

***

500 galonů octa denně? To nezní moc lákavě. Co když ho odstraním?

***

200 bujonových kostek. Asi na tom budu muset ještě zapracovat.

Jsou v KORONAVÍRu brutopíři nevinně?????????????
Zajímavé alternativní zdroje, tvrdí že ANO!
Tedy aby, bylo jasno, jsou v tom nevinně, abyste si nemyslely, že tenhle článek je naprostý blábol nebo ruský troll přetáhnutý po zádech Bing Translatorem!!!
Je za KORONAVÝRem tajná laboratoř!
Ne! Pravda je někde na dvorku!
Ve skutečnoste za nákazu můžou krkoni!
Brutopír a krkoň jsou totiž různé druhy letadel!
Krkoňové plánují nasolení nového světového neřádu a zákaz jezení krkoního a brutopířího masa na celém světě!!!
NEŘÁD A DYKTÁT EVROPSKÉ MUMIE V ČESKÉ REPUBLICE NECHCEME!!!!!!!!
Sdílej tento stativ, aby všichni věděli, že přeposíláš bez čtení a překrýsolení sebeblbější telenovelu!

Být milou a podporující ženou, může být někdy výzva i v normální domácnosti. Ovšem pokud je vaším mužem mírně střelený vědátor, který si nosí práci domů, stává se z toho úkol jen pro ty nejotrlejší z vás.
Výpadky elektrického proudu v celé ulici způsobené nezdařenými pokusy jsou pro takový život téměř rutinou. Klid ovšem nemůžete mít ani v kuchyni, protože vašeho vědátora při shánění součástek jen tak něco nezastaví. Například si chcete připravit nějaký výborný dezert, ale váš vědátor nutně potřeboval součástky z vašeho mixéru na jeho veledůležitý vynález a musíte si těsto ušlehat vrtačkou.

No, kdo tohle dokáže vydržet?

Přemýšlel jsem nad tím, jak vynálezci dávají svým výtvorům velmi kreativní názvy a z nich pak musí vytvořit nějakou neforemnou zkratku, protože by byl název příliš dlouhý a komplikovaný pro používání.
Co kdyby však vynálezce dostal jako první nápad zkratku a k té by následně vytvořil naprosto ideálně se hodící vynález. Jenže co dokážete v tomhle jarním období kdy neustále smrkáte a pálí vás oči ze všech těch alergenů ve vzduchu…. To se zmůžeme tak leda na „Mrk smrk“. Co si s tím jako proboha máme počít? Vytvoříme snad Megalomanský radioaktivní kazič splácaný mocnou rušivou kovadlinou? Nebo ještě něco děsivějšího?

Jsem frajer a mám rád bílou barvu a dřevo. A tak, když mě člověk vypustila na stůl, abych si tam mohl šmejdit mezi druhou a třetí večeří, rozhodl jsem se, že stůl chci.
A dal jsem se do práce
My netopýři máme pachové žlázy na hlavě. Takže když kejchne netopýr, neznamená to, že na vás pošle smrkelem koronavirus kapénkami infekční nemoc, ale že si značkuje teritorium.
Místo trapného dělání žlutých loužiček prskáme neviditelné značky.
To mrkáte na drát, co?
Jenže ta moje člověk každý den otře stůl nějakým cizím smrádkem.
Takže musím zase půl večera chodit a značkovat.
Ach jo.

"The rain in Spain stays mainly in the plain!"
"Mami, do čeho to ta paní mluví? A proč to vůbec dělá?"
"To aby viděla, jestli dobře vyslovuje. Je to něco jako reproduktor. Když správně stlačíš vzduch, plamen vyšlehne. Tenkrát ještě neměli jiný způsob, jak zvuk vidět."
"A dneska?"
"Zvuk zobrazíš pomocí počítače. Jaký je časový průběh - nebo, jak jsou ve zvuku zastoupeny vyšší a nižší tóny. Souhlásky jen prasknou, nejlepší jsou samohlásky. Zkus: á! é! í! ó! ů!"
"Mami, jenže jsou slova, co v nich samohlásky nejsou. Smrk mrk skrz brk, vlk prch, vrch..."
To jsem si naběhla. Slabikotvorné souhlásky...

Je prosinec. Má být zima. Máme být vykrmení. Máme spát.
Je prosinec. Jsme v teple a hubení. Nespíme.
Vztekáme se. Koušeme. Utíkáme před blížící se smrtí hlady. Nechceme jíst. Chceme jíst. Chceme víc, ale víc už lidi nedají.
Jdeme spát a trávit a žaludky nás tlačí. Víko je pootevřené. Letíme ven, hledat něco k snědku, ale lidi nás pochytají a nastrkají zpátky a stejně kolem nic k snědku není.
Baštíme co můžeme. Spolubydlící se přejí a poblinká přímo do misky s červy. Děkujeme pěkně.
Jsme v teple. Jsme vykrmení. Pospáváme. Už by nás mohli zavézt zpátky na zimoviště.
No konečně!

"Kde jsou kolíčky?" otázala se nebezpečně tichým hlasem matka. "Prádla na tři šňůry a nemám ani kolík."
"Vzal si je do školy náš mladej," pronesl ostražitě otec. "Říkal, že je potřebuje do fyziky nebo kam."
"Já vás..."
"Mami, maminko! Paní učitelka nás naučila, jak postavit tužku na špičku. A nejen postavit, ale aby stála a držela, víš? Podívej, a stačí jen láhev, víčko a kolíčky! Je to, jak když artista jde po laně a drží si tyč, víš? Ta tyč má dlouhé konce, a tak mu pomáhá nespadnout..."
Máma vzala syna kolem ramen a šla obdivovat. Konec konců, prádlo počká.

Když potkáte jiné letadlo a přečtete značku na ocase, máte problém plynoucí z následků přílišné tulivosti a rychlosti strojů.
Já měl problém a to jsem na ocas neviděl a ani jsem nestihl vzletět.
Na zemi se totiž vyhýbáte dost blbě. Asi jako když tramvaják potká tramvaj v protisměru. Pokud se to teda může stát.
Potkali jsme se ne u Kolína, ale na téčku, tedy křižovatce tří cest. Tři. Z každé strany jeden.
Proklel jsem to pako v řídící věži střevními problémy. Nic jiného jsem dělat nemoh.
Pak mezi čumáky letadel naběhl osamělý človíček s praporky.
A přijely nás vysvobodit tahače.

My netopýři spíme v hroznu. Šetříme teplo, dotýkáme se dýchajících těl ostatních netopýrů a cítíme se jako jedna velká smečka, a když jsme uprostřed hroznu, je to jako u mámy pod křídly.
Hrozen porostl. Prý se rozkřiklo, že jsem velmi inteligentní a starám se o jedenapůlročního bicáčka.
Jsem netopýr v rozpuku sil, ale nemám magické nadání a neumím se rozdvojit.
Takže jsem část dam poslal za mladým. To byly ty, které jsou trochu i na zajíčky. Jistě, pořád jsem pro ně jedničkou já, ale změna je život.
Jen trochu nechápu lidi.
Proč vychovatelé budečským prvákům zakazují chodit do naší voliéry?

Ono se řekne: hloubkový průzkum nitra hmoty. Elektrony vstřelíte do materiálu jen několik mikrometrů. To není ani na kočičí chlup hluboko. Nuuuudáááá!!!!

Ionty galia nebo xenonu jsou jiní borci. Těžká jízda či tanková brigáda oproti obyčejným pěšákům. Co jim chybí na rychlosti, vynahrazují si množstvím a razancí.

Na zteč! Hradby se zachvějí a zbortí. Vzorky se rozestupují jako vlny Rudého moře. Nepotřebné mizí jako mávnutím kouzelného proutku a v hlubinách materiálu rostou z vůle Velkého stavitele miniaturní podzemní katedrály. Sloupy, hlavice, trámy. Namáhané, ohýbané, drcené, natáčené při velkolepé zkáze. Poznání, o kterém se ani nesnilo.

Iontové svazky opanovaly skenovací mikroskopii.