Battlestar Galactica

Obyčejná přezka

Drabble: 

Sedla si na postel a stočila se do klubíčka. Po tváří jí tekly slzy.
"Nicky," zašeptala s bolestí v hlase.
Třináct pilotů, třináct přátel, mezi nimi její Nicky. V jednu chvíli se všichni smáli, slavili, chvíle štěstí v nekonečném utrpení. A pak jen bolest, křik, krev, roztrhaná těla a smrt.
Jako by nestačilo, že je zabíjel krutý nepřítel, oni umřeli, když byli v zdánlivém bezpečí.
Únava materiálu.
Nechtěla tomu věřit, když slyšela vysvětlení z úst bezpečnostního důstojníka. Copak něco tak obyčejného by mohlo způsobit tolik bolesti? Obyčejná přezka praskla a uvolnila smrtící raketu uprostřed lodi.
A jí se zhroutil svět.

Obrázek uživatele Wolviecat

Farmář

Úvodní poznámka: 

Zase fandom, na který jsem sto let nic nepsala.

Drabble: 

Když mu bylo deset let, rozhodl se, že tohle není život pro něj. Nechtěl už mít s tou koulí hnoje zvanou Aerleon nic společného.
V osmnácti se sbalil a zmizel. Odnaučil se přízvuk. Zbavil se mozolů na dlaních. Dostal se na školu. Získal práci ve vládě. Byl vědec. Přestěhoval se na Capricu a předstíral, že nikdy nežil jinde. A přes dvacet úžasných let neviděl pole a nedržel v rukou pušku.

Za posledních pár dní se mu podařilo porušit obojí.
Přez mozoly a puchýře skoro nepoznával vlastní ruce. Když potom otevřel pusu a zaslechl svůj starý přízvuk, vlastně se ani nedivil.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Poslední, co uvidíš...

Úvodní poznámka: 

Není to ani tak drabble, ale teaser mé starší (a rozsáhlejší) povídky, na kterém si zkouším, jak to tu chodí.

Drabble: 

„Myslel jsem,“ začal shovívavým tónem vrchní vyšetřovatel, „že takhle daleko, nebudu muset nikdy zajít.“
Povzdechl si a začal ze zásuvek stolu vytahovat různé věci. Vedle pistole se skládaly předměty běžné domácí potřeby. Kladivo, zapalovač, šroubovák, čtyři nože, břitva, balíček žiletek, struhadlo, klíče, vývrtka, otvírák na konzervy,...
„Tohle všechno plánujete použít?“
„Možná.“
„Mám si vybrat tři věci?“ zeptala se Starbuck s širokým, provokativním úsměvem.
Giles něco zavrčel a sklonil se k zásuvce vlevo dole.
„Ztratil jste svou gumovou kachničku, poručíku?“
„Ta je tady,“ řekl Rigby, a jako by o nic nešlo, položil na stůl kačenku. Její neživý pohled byl značně zlomyslný.

Závěrečná poznámka: 

Není nad to, objevit po třech letech na první pohled hrubku...

Konec řádku

Drabble: 

Cítil, jak se mu provazy zařezávají do rukou. Vychutnal si tu bolest a pak ji zahnal na okraj vědomí.

Náhle pod sebou spatřil postavu, blonďaté vlasy padající na černý vdovský oblek, oči zalité slzami, ve tváři bolest a hrdost.
Přistoupila k němu a objala mu nohy. Přitiskla k němu tvář.

"Bůh si to žádá."

Látka chatrných kalhot sklouzla dolů, horké rty na něm zanechaly otisk rtěnky. Horkou pouští se nesl mučivý sten, jeho tělo se na kříži vzepjalo. Lidé vydechli úžasem.

"Všechno tohle už se stalo jednou a stane se to znovu. Konec řádku. Konec řádku"

Probudil se s výkřikem.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Saphira

Země bohů

Úvodní poznámka: 

Třináct je symbolické číslo. Magické, nešťastné. Je to konstanta vyskytující se napříč různými vesmíry.

Drabble: 

Všichni věřili v existenci Země, třinácté kolonie. Při jejím hledáním mnoho lidí položilo život, ale bylo to ve jménu dobra a záchrany ostatních. Lidé i Cyloni se nyní museli spojit, aby našli místo, kde jejich civilizace bude moci pokračovat.
Z orbity byla Země nádherná. Modré plochy moří střídaly pásy pevniny. Ve všech se rozhostil klid. Jejich pouť je u konce. Budou moci skončit život ve vesmíru a zapustit kořeny mezi ruinami civilizace, ze které vzešli.
Krása Země byla však jen zdánlivá. Trosky architektury nevypadaly jako ty z Kobolu, neskrývaly se ve vysoké trávě. Voda byla zkalená.
Třináctá kolonie už nežila.

Obrázek uživatele Scully

Nothing but the rain

Drabble: 

„Co slyšíš?“

Kařin hlas se ozval ve vysílačce. „Jsem zpátky! Našla jsem Zemi!“
Všichni v CIC utichli.
Když vystoupila z viperu, který nenesl nejmenší známky naprosté destrukce, jíž prošel, nikdo Starbuck nevítal.
„Co všichni tak koukáte?“ zasmála se, ale znělo to nervózně.
„Zemřela jsi před dvěma měsíci,“ řekl Apollo.
„Jsem živá a jsem pryč sotva dvacet minut!“

„Nic než déšť.“

Hleděla na zničený viper ztroskotaný v poli. Sundala jeho pilotovi helmu, ze které vyklouzly zbytky blonďatých vlasů. Podívala se na ohořelé psí známky.
Když tohle je Starbuck, tak kdo je ona? Odkud se vzala?

„Tak popadni zbraň a přines kočku.“

Závěrečná poznámka: 

Slova v kurzívě jsou takový zdravící rituál, který měla Starbuck s Billem Adamou. Vždycky to mělo přídech něčeho smutného a soukromého, jelikož Adama Starbuck bral jako svou dceru.

Obrázek uživatele Saphira

Duševní útěcha zrádce

Úvodní poznámka: 

Jak asi vypadal pamflet Gaia Baltara toužícím po moci mezi "dělníky" flotily?

Drabble: 

Hlodají vás otázky, jestli naše prezidentka vládne spravedlivě?
Máte pochybnosti o admirálovi flotily?
Chcete vědět, kam mizí slíbené příděly jídla?
Už dost vašim nezodpovězeným otázkám! Už nikdy více nejistoty!
GAIUS BALTAR VÁM POSKYTNE SOCIÁLNÍ JISTOTU!
Přijďte si poslechnout jeho slova v 1700 do západního skladiště č. 8.
Všichni jste vítáni!
Obrázek uživatele Saphira

Zdravá strava

Drabble: 

Starbuck odstrčila misku s vařenou bílkovinou z řasy. „Do háje, tohle se nedá jíst!“
Apollo k ní vzhlédl. „Nic jinýho ti nezbude, jestli chceš lítat.“
„Vraždila bych pro kus zeleniny, co chutná jako zelenina. Ne to, co v tý zimě pěstujou na botanickým křižníku. Měl jsi tu mrkev? Hnus,“ odfrkla si Starbuck a znechuceně se podívala po nedojedené večeři, jako kdyby na tom nesla vinu.

O měsíc později za ní Lee přišel.
„Zavři oči.“ Do dlaně jí položil něco malého.
„Dalo to péči, není to nic moc, ale snad ti tahle mrkvička spraví chuť.“
Kara se na něj vděčně usmála.

Závěrečná poznámka: 

EDIT: Pro neznalé fandomu, Apollo tak trochu miluje Starbuck, ale oba mají tak trochu problém s komunikací, takže Starbuck Apolla tak trochu friendzonovala, takže on se snaží, ale tak trochu marně.

Obrázek uživatele Scully

Důvěra

Úvodní poznámka: 

Mám nový fandom a nebojím se ho použít!

Drabble: 

Věřit lidem?
Ne… lidem se nedá věřit. Lidé si neváží vlastního života. Lidem se musíme pomstít. Vyhladit je.

Bill Adama stál uprostřed CIC a sledoval dradis. Na něm blikala nepřátelská cylonská loď. Vlastně... už nebyla nepřátelská. Stali se z nich spojenci. Zvláštní, co dokáže krajní situace – nakonec zjistíte, že bez toho, kdo chtěl vyhladit lidskou rasu, nepřežijete.
Hleděl na tváře cylonů a slyšel, jak na něj mluví, ale nevnímal, co mu říkají. Viděl stroje, chladnokrevné věci, které kdysi lidé stvořili, aby se stali jejich zkázou.
Věřit cylonům?
Jeho XO je cylon. Jeho nejlepší přítel.
Ano... ale pouze na vlastní nebezpečí.

Před bitvou

Drabble: 

Hangárem se nesl jekot sirény, a vypukl chaos, jak se mechanici a členové palubního personálu rozběhly za svými úkoly.
Alex, zdánlivě netečný k nastálému zmatku, se zadíval na čerstvý lak svého Viperu Mk.IV, pak položil dlaň na bok elegantní stíhačky a zavřel oči. Přemýšlel o tom, jestli obstojí ve své první bitvě, jestli se společně s Viperem stanou neoddělitelným strojem na zabíjení, nebo jestli se promění v oblak trosek letící pustým vesmírem.
Náhle se za ním ozvalo CAGovo volání: "ke strojům", a zvuk běžících nohou jeho spolubojovníků. Otevřel oči a usmál se. Ať se stane cokoliv, on obstojí se ctí!

Obrázek uživatele Iswida

Cylonská hračka

Téma: Pořádná kára
Fandom: Battlestar Galactica
pozn. Za tohle se omlouvám, je to fakt slabé.

Popravdě řečeno neměla prezidentku Roslinovou nikdy zas tak v oblibě, ale tentokrát se musela přiklonit na její stranu. Možná se na tom částečně podílela touha konečně něco udělat. Proto se teď soustředila na ovládání té cylonské hračky, co jí zachránila život, a citlivě ji přiměla skočit, bez ohledů na následky. Ale předtím, než se pustila ke Caprice, chtěla ještě udělat jednu věc. Volně se proletět. Bez rozkazů. Jen Kara Thrace, a její ochočené zvířátko. Během zotavování se z nehody stihla stroj důkladně prozkoumat, ale teprve teď ho mohla pořádně ocenit. Nepřátelská nebo ne, tahle kára pod její rukou dokázala divy.

Rok: 
2011
-A A +A