Tu noc se Pán zla vrátil...
„Severusi, víte, oč vás teď musím požádat... Pokud jste ochoten to udělat... Pokud jste připraven...“
Ochoten? Snad. Připraven? Nikdy.
„Jsem,“ řekl.
... a trestal své služebníky.
„Ty jsi věděl, co tě čeká, Severusi... Přesto jsi zde. Je to nakonec důkaz tvé věrnosti? Nebo jen čirá pošetilost?“
Věrnost? Možná. Pošetilost? Určitě.
„Posuďte sám, Mistře,“ řekl.
Tu noc Brumbál probděl...
„Tak tedy vítej zpět, příteli. Příště už ale tak velkorysý nebudu.“
„Děkuji, Mistře.“
... a tišil nářek jednoho z nich.
„Jsi zpátky, chlapče! Jsi doma. Pojď, pomůžu ti.“
„Děkuji, pane.“
Oba věděli, že tohle kolo ustál jen zázrakem.