Křížová pětka s károvou sedmou ležely ve stínu obrovského fíkovníku. Blaženě se usmívaly, držely se za ruce a vzrušeně mumlaly: "Rebarbora... mango... gramíny... citron... hrušková marmeláda..."
Hans Thomas je okamžitě poznal, i když je viděl poprvé. Pohlédl na poloprázdné lahve a žhavá touha ochutnat alespoň jedinou kapku purpurové limonády ho na okamžik pohltila tak, že se zastavil.
"Ne. Musím být žolík. Musím najít Srdcové eso. Limonáda svádí k zapomnění," zašeptal si, a umíněně pokračoval, i když už ho nohy sotva nesly.
Prošel drobným remízkem a na pasece zahlédl zlatožluté mihnutí. Tančila. Rozbušilo se mu srdce. Počkej na mě, mami, prosím!
