Zeměplocha

Fiktivní svět knih Terryho Pratchetta. Více viz stránky fanklubu.

Obrázek uživatele wandrika

Jenom další tajný spolek

Fandom: 
Drabble: 

„Přistup blíž, Hledajíci!“ zahřměl nejvyšší velmistr. „Ať se tvé oči otevřou světlu pravého poznání!“
Vlahoš von Rosret nejistě pokročil kupředu a sundal si pásku z očí. Zjistil, že je v kamenné místnosti osvětlené mihotavými plamínky svíček. Kolem něj stáli členové Osvícené lóže okultních věd v černých hábitech. Velmistr mu vložil do rukou blýskavý medailon.
Vlahoš se podíval na medailon a proti své vůli polkl. Tohle musel vymyslet někdo s velmi... svérázným vkusem. Reliéf zobrazoval ženu s deseti rukama a čtyřmi bujnými ňadry pokrytými jenom penízky. Mezi šesti očima měla špičatý pentagram.
Doufal, že tu hrůzu nebude muset nosit na veřejnosti.

Závěrečná poznámka: 

Zeměplocha uvádza, že Vlahoš vstúpil do všetkých tajných spolkov, o ktorých sa dozvedel. Tak toto je jeden z nich.
Ak by ste našli chyby, opravte ma prosím. Skloňovanie pod vplyvom piva je riskantné :D

Na rozcestí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchází Konec představení

Drabble: 

Marcel hbitě seskočil do otvoru. Jediný východ byla chodba, táhnoucí se do dáli. Chvíli přemýšlel, ale nakonec usoudil, že mu nic jiného nezbývá, a vydal se přímou cestou.

Nejdřív postupoval opatrně, ale chodba se zdála obyčejná. Trochu zrychlil, ale stále si dával pozor, aby nevydal ani nejmenší hluk. Chodba se točila a klesala, už musel být na úrovni přízemí. Náhle chodba skončila, a Marcel se ocitl v malé mistnosti. Po stranách byly tři portály, zpodobňující vlka, slona, a krokodýla, a každý z nich měl v tlamě očko na zvonek. Jeden zvonek ležel na stolku uprostřed místnosti, spolu s kouskem pergamenu.

Závěrečná poznámka: 

Následuje Hádanka

Konec představení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchází Dávná vědomost

Drabble: 

Všechny škorpionky se po počátečním zmatku vrátily do beden ke svým mladým, bedny samy poté opět zmizely v podlaze. Otvor se ovšem neuzavřel, zel uprostřed arény jako tlama nějakého zvířete.

"Představení skončilo, mladý muži. Můžete odejít, cesta ven je přímo tam," pokynul Vetinari k otvoru v podlaze.

Marcel se obratně protáhl otvorem. Na ochozu se mezitím objevil další divák.

"Přišel jste o výjimečné představení, Leonardo," oslovil ho Vetinari. "Náš umělec se ukázal být, na rozdíl od svých předešlých kolegů, hodným své školy."

"Víte dobře, že nesdílím vaši zálibu v těchto... věcech, vaše milosti. Doufám, že tímto vše skončilo."

"Ještě ne."

Závěrečná poznámka: 

Předpokládám, že se Marcel ukázal jako jediný za všechny předešlé... zatím. A taky na ty škorpionky byl sám...

Následuje Na rozcestí

Obrázek uživatele galahad

Rekruti

Fandom: 
Drabble: 

„Kterým koncem se to má dávat do lidí?“
„Tím špičatým.“
„A nebude je to bolet?“

Seržant Kýbl Jáhel slyšel všechno, co si noví rekruti povídají, jen to nedával najevo. Vzpomínal a usmíval se.

„Tak slečinky!“ zařval na ně.

Většina z vojáků se po něm poplašeně podívala a pak rychle kontrolovala oblečení. Některým dokonce naběhl ruměnec.
„Teď mi předvedete přehlídkovou formaci!“ zavelel a překryl jejich rozpaky.

Říkalo se, že většinu Borogravských synů si vzala válka a těch, kteří zůstali, si matky cenily natolik, že by se samy přihlásily namísto nich.

A tak tu stály, s nalepenými kníry a ponožkami v nohavicích.

Dávná vědomost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchází Nerovný boj

Drabble: 

Slova ani nedozněla, a z bedýnek začali vylézat škorpioni. Podlaha arény se hemžila.

Otočka, skok, úkrok...

Minuty ubíhaly. Neudělal ani nejmenší hluk, ale jak dlouho ještě?

Krok, přeskok, otočka...

Náhle si uvědomil, že škorpioni nesou na zádech mladé. Vzpomněl na úryvek z knihy, kterou kdysi našel pečlivě ukrytou v knihovně. Nikdy nechápal, proč tam byla.

ſamice ſſtjrůw ſwé mladé na ȝádech noſj a ſtaragj ſe pecȝliwge. Kdyȝȝ uȝmeme ge, ſamice we welkém ȝmatku mladé ſwé hledati bude...

Opatrný pohyb, další, a další, jedno mládě za druhým mizí zpět v bedýnkách, samice zmatečně pobíhají okolo.

Na Vetinariho rtech se objevil úsměv.

Závěrečná poznámka: 

Nerovný boj

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchází Čas ticha

Drabble: 

Zarachotila ozubená kola, zasyčely písty, a z místa uprostřed arény se začala vynořovat záhadná změť bedýnek a krabic, zdánlivě nesmyslně pospojovaná stovkami šroubků a matek. Stroj se zastavil, a opět nastalo ticho, které přerušil Vetinari.

"Tohle důmyslné soustrojí bylo navržené panem Johnsonem, ale v zásadě bylo pro naše účely nepoužitelné, dokud je nezdokonalil jiný vynálezce, shodou okolností jeden z vašich krajanů. V bedýnkách jsou samozřejmě škorpioni, a brzy se dostanou ven. Možná bych vás měl varovat - jsou nesmírně citliví i na ten nejmenší hluk. Mnoho štěstí."

Marcela Kostky se zmocnilo zděšení, vzápětí vystřídané chladným odhodláním.

Svou kůži rozhodně lacino nedá.

Závěrečná poznámka: 

Následuje Dávná vědomost

Uzlíček problémů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mrakoplaš a Dvoukvítek jsou hrozně legrační postavy. A určitě si spoustu legrace užily i během vzájemného putování.

Drabble: 

Byly chvíle, kdy Mrakoplaš zalitoval, že na Dvoukvítka promluvil. Ušetřil by si spoustu ožehavých momentů. Tenhle „turista“, co kdekomu nabízel své „pojí-štěnic“, mu posledních pár dní vážně lezl krkem. Vyžadoval dobrodružství, ale přitahoval problémy.

Chtěl si prohlédnout město, následoval útěk z hořícího Ankh-Morporku!

A to jeho Zavazadlo! Když se ho Mrakoplaš pokusil pootevřít nebo si ho prohlédnout detailněji, div mu neuraflo ruku. Obrázkový skřet, další problém, přitahoval až příliš zvědavých očí, když si Dvoukvítek tu a tam ten přístroječek nechal pootevřený.

Snílek! Šílenec!

Kdyby v tom nebyl zapletený sám obávaný Patricij, dávno by se Mrakoplaš na průvodcování po Ploše vykašlal.

Čas ticha

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Vidím, že z Quirmu poslali dalšího absolventa," konstatoval Vetinari. "Možná se vám doneslo, co vás čeká, ale nevěřte všemu, co se povídá," dodal, a pokynul ke dveřím.

Šli mlčky, a jediný zvuk, který se ozýval, byly Vetinariho kroky. Marcel, jak bylo jeho zvykem, se pohyboval naprosto tiše. Po nějaké době došli až pod střechu Paláce.

Marcel se ocitl v široké kruhové aréně. Dveře se za ním zabouchly, a Vetinari se vzápětí objevil na ochozu nahoře.

"Tady můžete předvádět své umění, mladý muži. Vaše představení skončí ve chvíli, kdy promluvíte, ale já doufám, že bude co nejdelší. Času máme oba dost."

Závěrečná poznámka: 

Následuje Nerovný boj

Sny tyrana

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchází Tváří v tvář

Drabble: 

Narozený nebyl přímo se stříbrnou lžičkou v ústech, ale bohatý byl dost. Tehdy za něj snili jiní. Po rodičích brzy následovali soukromí učitelé a studium na prestižní škole Zeměplochy.

Po studiu a cestách na zkušenou se vrátil do rodného města - viděl, jak špatně je vedené. Snil o tom, že vše zlepší. Silou a mocí. Ale jak pronikal do nejvyšších pater politiky, jak znalosti porovnával s všední realitou, jak poznával život i těch nejobyčejnějších - postupně změnil ne svůj sen, ale cestu k němu.

Havelock Vetinari vládne městu, který je na tom mnohem lépe než kdy dřív.

O čem asi sní teď?

Obrázek uživatele Carmen

Argumentační majstrštyk Stařenky Oggové

Fandom: 
Drabble: 

"No tak Esme! Jednou za sto let bys mi mohla vyjít vstříc a jít se taky bavit," dotčeně se nafoukla Stařenka Oggová.
"Pokud si dobře vzpomínám, totéž jsi tvrdila minulý měsíc."
"Tak jednou za padesát let," bohorovně se usmála Stařenka.
"No a loni.."
"Vidíš, ještě jednou a budeš mít trochu zábavy jednou za pětadvacet let!"
"Gyto...!"

Ne že by se Bábi nechala ukolíbat. Bábi se nenechala kolíbat pravděpodobně ani jako nemluvně.*
"Na co potřebuješ tolik malých bankovek?" podezíravě se zeptala.**
"Ále, tak," zasmála se Stařenka.
Nakonec... na nějakých tanečcích nebude snad nic škodlivého.
"Tadyhle," ukázala rozjařeně Stařenka na nápis Čipndejls.

Závěrečná poznámka: 

*) Nejsou pro to samozřejmě důkazy. Bábi ale každopádně působila dojmem, že by kolíbajícího naivu zarazila zvednutým obočím s jasným vzkazem "Co si myslíš, že na mě zkoušíš?!".
**) Trochu ji uklidnila myšlenka, že kdyby se Gyta chtěla pokusit nějakého chlapa koupit jako suvenýr, potřebovala by spíš větší obnos. I když kdo ví, jak to s těmi zatracenými papírovými pseudopenězi je.

Piškvorky

Fandom: 
Drabble: 

"Tak jdeme na to?" zeptal se Galt'aran rozverně a zamával svazkem čtverečkovaných papírů.
Haralal se zatvářil zmateně, jednou za sto let sestoupil bůh na Zeměplochu, aby předal veleknězi tajemná mystéria. Vůbec se to neodvíjelo tak, jak čekal.
"Cože?" vyhrkl.
"Jdeme hrát piškvorky."
"Cože?!"
Galt'aran si povzdech: "Nechápu, proč se vždycky tak divíte. S tím vaším prvním prorokem jsem se domluvil na tom, že vás budu chránit a tak podobně, za pravidelnou partičku piškvorek."
"Ale lidé očekávají, že od tebe přinesu nadplošskou moudrost a tajemná mystéria!" vybuchl velekněz poněkud neuctivě.
Bůh mávl rukou: "Tak si taky něco vymysli. Křížek nebo kolečko?"

Dejte na radu zkuseneho

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrada za DMD 15. 4. Nejjasnejsi hvezda.

Drabble: 

Mrakoplas uz zase stal, prihlizel a nevedel, jak to tem lidem rict. Byli jak sileni. To, co delali, by se nezaujatemu pozorovateli jevilo jako bezna priprava slavnosti. Na ulici byly vynaseny stoly a zidle. Nekdo nesl ubrusy, jiny zase sklenicky. Hostinsky od Prokopnuteho bubnu nechal vyvalit sudy s klacskou medovinou. Ve vzduchu bylo citit pecene maso. Kolik at se picnu rozdaval zdarma pirohy.
Bylo to jasne jak facka. Vsechny uhranula ta zarici koule, ktera se vcera vecer objevila na obloze. Za svitani nezmizela. A zdalo se, ze se jeste vic rozsvitila. I zemeplosske svetlo pred ni prchlo.
Mrakoplas tusil problemy.

Královská slavnost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazení tématu č.20 - Osamocen v davu

Drabble: 

Sál královského sídla byl plný lidí, urozených šlechticů i vlivných poddaných, kteří sem byli pozváni, ať už z mocenské nutnosti nebo přátelské zdvořilosti. Provozovali složitý společenský tanec pohledů a náhodných konverzací, on mezi ně ale nepatřil. Prodíral se davem, ale byl vlastně úplně sám.
On tady byl z jediného důvodu, jeho cílevědomost byla stejná, jako cílevědomost samotného vesmíru.
Potkal starou vrásčitou ženu, která se na pozdrav dotkla černého klobouku. To tady bude i ta druhá, zemitá, radši se spěšně přesunul jinam.
A pak ho konečně spatřil.
Vysoký muž ve starodávném fraku, vysoko na ruce nesl stříbrný tác.
"AHA! HUMROVÝ CHLEBÍČEK!"

Obrázek uživatele Keneu

Věčně ten samý

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma pro 16. 4. 2019: Únava materiálu
(a je to takové, unavené...)

Drabble: 

Gec.
Ještě pořád trochu hřeje.
Gec.
A voní.
Gec.
Gec.
Gec.
Gec.
Nemohl bych si dneska sednout na židli?
Nemohl.
Král je mrtev, ať žije král!
Gec.
Gec.
Gec.
Gec.
Tady se to drolí.
To je kvalitní výrobek, ten se nemůže drolit.
Gec.
Gec.
Gec.
GEC!
(Trochu moc krys, no.)
GEC!
GEC!
Křach!
Šepty šepty.
Šepty upečeme šepty nový šepty.
To se může?
Šepty šepty šepty.
Takže upečeme nový, ale ve skutečnosti to bude pořád ten starý, aha.
Gec.
Gec.
Gec.
Nevypadá nějak jinak? Ne, pardon, já se jen zeptal. Není třeba tvářit se tak výhružně! Spusťte ty sekery, povídám!

Neviditelný fandom: 

Premiant

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak tohle by nakonec mohl být začátek něčeho navazujícího...

Drabble: 

Ve slavnostní aule quirmské Školy umění mlčenlivého vládlo naprosté ticho většinu času, ale teď, v okamžiku promoce těch nejlepších, ze sebe dokázalo dostat naprosté maximum.

Nastupovali všichni, jeden po druhém, slavnostně vystrojení, postoj a krok v dokonalém, neslyšitelném souladu. Jako poslední šel premiant školy, mladý Marcel Kostka. Ostatní studenti byli "jen" vynikající, ale on dosáhl takové dokonalosti, že i molekuly vzduchu v jeho okolí byly tak fascinované, že zapomínaly kmitat okolo rovnovážné polohy. Za celou dobu studia neobdržel žádný puntík hlučnosti - jako jediný za posledních sto let.

A takový mistr přece musí šířit slávu školy, nejlépe v nejslavnějším městě Zeměplochy...

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele ef77

Paměti Gyty O.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pardon, ale já opravdu neumím kreslit.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

* Stařenka pro jistotu vynechala některé inkredijence, aby kniha mohla být zařazena mezi Bez celery.

Tváří v tvář

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak se to možná opravdu někam rozvine.

Předchází Co Ankh-Morpork neodpouští

Drabble: 

Marcela Kostku vedlo palácem celé procesí stráží. Cítil se mezi nimi divně, a nebylo to jen nadměrným počtem chocholů. Začal mít strach, že pozvánka od vládce města nebyla doopravdy pozvánkou.

Odvedli ho do sálu s širokým stolem se zaťatou sekerou, řekli mu, ať počká, a odešli. Minuty ubíhaly, ale nikdo nepřicházel. Marcela zaujala sekera. Vztáhl ruku a opatrně se jí dotkl špičkami prstů.

"Památka na jednu ze schůzek s velitelem Hlídky," ozval se hlas. Vyděšeně sebou cukl a otočil se.

V čele stolu seděl štíhlý muž v černém a prohlížel si ho přes špičky svých prstů. Musel přijít jako duch.

Závěrečná poznámka: 

Následuje Čas ticha
nebo odbočka ke Snům tyrana

Obrázek uživatele wandrika

Nadějná duše

Fandom: 
Drabble: 

Svobodník Postihnout-hříšné-vysvětlující-brožurkou kráčel ulicemi ranního města. Rozhlížel se, hledaje vhodnou duši k vážnému rozhovoru. Pak uviděl vedle škarpy lehce opilého žebráka. Profesionálního člena cechu, pochopitelně.
„Běda těm, kdož se opíjejí vínem!“ začal zostra. „Obrať svou duši k Omovi, dá ti vše, po čem prahne tvá duše!“
Žebrák zvedl hlavu a chvíli si ho prohlížel jako nějakou pouťovou atrakci. „A jak bych to měl jako udělat?“ zeptal se.
Postihnout pohotově sáhl do tašky a nahmátl jenom vzduch. Polilo ho horko.
Ráno tak spěchal do ulic, že zapomněl všechny nové brožurky doma na stole!
Tohle mu Om nikdy neodpustí.

Závěrečná poznámka: 

Postihnoutovo meno počítam ako 4 slová podľa pravidla ten-co-se-na-mě-tak-divně-koukal.

Obrázek uživatele Aveva

Zvítězíme! Jednou...

Fandom: 
Drabble: 

“Soudruzi, vítám vás na schůzi revolučního výboru,” blýskl úsměvem.
“Program byl od minulého čtvrtka k nahlédnutí na vývěsce u hlavní brány, předpokládám, že jste si ho nastudovali.” Žádné protesty, je čas pokročit.
“Takže tu máme první bod,” nahlédl do připravených podkladů, “Volba zapisovatele.”
“Nějací dobrovolníci?” s nadějí se rozhlédl kolem
“Cože? Nikdo se nehlásí?” zamračil se tak intenzivně, až mu zase odpadlo ucho.
“Soudruzi,” použil svůj nejpřesvědčivější tón, “uvědomujete si, že pokud zůstanete pasivní, naši revoluci nikdy nedotáhneme k vítězství?”
Reginald Půlbotka, nejangažovanější Ankh-Morporkská zombie, se znovu rozhlédl po tichém hřbitově, ale všichni ostatní spolupohřbení zatvrzele setrvávali ve svých rakvích.

Dobrovolníci

Fandom: 
Drabble: 

"Nehlaste se všichni," pronesl kapitán Elánius sarkasticky a snažil se přitom zoufale ignorovat zvednutou a nedočkavě se třepotající ruku policisty Karotky.
"Ale kapitáne," ozval se Noby Nóblhóch, "vždyť se nikdo z nás, teda kromě tady mladého Karotky, nehlásí."
Elánius zavrtěl nevěřícně hlavou, ale jen v duchu, ve skutečnosti na Nobyho upřel přísný pohled. Že nechápou sarkasmus se říkalo o trpaslících, pravdivě, ale Noby se vymykal vlastní rase i v mnoha dalších ohledech.
Problém byl, že veteráni Noční hlídky byli příliš dlouho zvyklí se spíše problémům vyhýbat, než je jako správní policisté řešit.
"Noby, Frede, právě jste se přihlásili jako dobrovolníci."

Obrázek uživatele saasa

Mise

Fandom: 
Drabble: 

"Tento úkol bude vyžadovat celé muže! A ženy! A trpaslíky! A zombie, děkuji, Regu. Zkrátka celé charaktery!" dokončil poněkud nemotorně větu kapitán Karotka.

"Patricij výslovně rozkázal..."

Posel zatahal Karotku za rukáv a něco mu zašeptal do ucha.

"Patricij výslovně požádal, aby Hlídka dodala jen ty nejlepší z nejlepších. Muž.. žen... osoby nesporných morálních i tělesných kvalit!" dál klopýtavě deklamoval Karotka.

"Tak to sem ten posel asi jen zabloudil," zabručel polohlasně seržant Tračník, aniž by pohledem uhnul od mušince na zdi přímo před sebou.

"Dobrovolníci prosím jeden krok vpřed!"

V mistnosti se nepohnul ani vlas. I červotoč v podlaze náhle ztichl.

Co Ankh-Morpork neodpouští

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchází Premiant

Drabble: 

Pan Marcel Kostka během týdne prošel celý Ankh-Morpork, ale nikde nespatřil ani náznak onoho dokonalého umění, kterému se vyučil. Dokonce ani v místním cechu umělců nic nevěděli, a když se jim snažil vše osvětlit, vyhodili ho. To bylo podivné, ale třeba místní neznají mlčenlivé umění.

Další den ráno se usadil na náměstí a začal s představením. Chůzi proti větru, zavření v neviditelné krychli, prostě ta nejlepší čísla, ale diváci ho jen nevšímavě míjeli, nebo jen pohlédli a vzápětí se vytratili.

Před polednem dorazila palácová stráž s prosbou, jestli by se neobtěžoval do Paláce, k místnímu vládci.

Nu, konečně něco pozitivního.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování Tváří v tvář

Obrázek uživatele ef77

Hlášení

Fandom: 
Drabble: 

„Hlášení velitele Elánia k vraždě v ulici Pokřiveného čtvrtměsíce.“
„Děkuji Važuzle.“
„Přepisoval jsem ho celou noc.“
„Vskutku? Myslel jsem, že jej psal kapitán Karotka.“
„Z výskytu výrazů jako „pazgřivý kolohnát“, „ženština podivně klenutá“ a „ten blbě křivý mrňous“, se dovoluji vyvozovat, že mu pomáhal seržant Tračník.“
„Aha.“
„Vlastně jsem hlášení opravoval hodinu. Zbytek noci jsem probděl hrůzou nad představou, že příště velitel požádá o pomoc Nóblhócha.“
„Chápu. Založte spis do archivu.“
„Nechtěl jste s obsahem seznámit Dolního krále, Diamantového krále trollů a naše... ehm... přátele v Überwaldu?“
„A, správně. Označte spis jako „Přísně tajné“. Alespoň se k nim dostane rychleji."

Informátor

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

V tuhle dobu se do Stínova odvážil málokdo, ale dotyčný, jako vrah, tu problémy nepotkal*. Došel až na konec temné uličky, kde čekal jeho kontakt.

"Máte tu informaci?"

"Jasně, šéfe," pronesl shrbený, vyhublý mužík. "To, co je zavřený v podkroví Paláce, se Patricij snaží utajit, ale já to mám vověřený ze spolehlivejch zdrojů."

Rozhovor pokračoval šeptem, a byl ukončen zacinkáním měšce tolarů, který změnil majitele, a nevěřícnému vrahovu hlesnutí, "Mimové?"

Pak se vrah neslyšně vzdálil, a mužík v uličce osaměl.

Narovnal se, pohodlně se opřel o zeď, a s úsměvem si propletl prsty.

Tak schválně, kdepak se tahle novinka vynoří.

Závěrečná poznámka: 

*Tedy, abychom to upřesnili, vrah problémů cestou potkal dost, ale všechny se samy od sebe rychle vyřešily. Většinou tak, že dotyčný problém buď utekl, nebo se začal horlivě omlouvat, že si ho s někým spletl.

Úhel pohledu

Fandom: 
Drabble: 

Když se na obloze objevila ta nejzářivější hvězda, všichni vesničané ze Stoských plání byli u vytržení. Hleděli s očima navrch hlavy a vzrušeně na sebe pokřikovali.
Chlapi v hospodě se vzácně shodovali, že ta hvězda je velmi dobré znamení. Rozhodně to ale byl dobrý důvod, proč si na oslavu dát o nějakou tu skleničku víc, než obvykle.

Podobný chaos zažila Neviditelná univerzita naposledy tehdy, když si vzal Kvestor omylem místo svých pilulek ze sušených žab pilulku, kterou arcikancléř zabavil jednomu ze studentů. Díky Hexovi věděli bezpečně, že ta kometa míří přímo na ně. A něco takového není nikdy dobré znamení.

Obrázek uživatele galahad

Noby stojí a mluví

Fandom: 
Drabble: 

Elánius právě seděl ve své pracovně, když Nobyho na strážnici přivítali burácivým řevem.
„Jen jsi zářil, vážně!“ slyšel právě Tračníka.
„Už se těším na příště!“

V strážnici našel plakátek, na kterém stálo:

NEJZÁŘIVĚJŠÍ HVĚZDA ANKH-MORPORKU!!!
STOJÍ A MLUVÍ A VY SE POPADÁTE ZA BŘICHO!!!
V HOSPODĚ U HLAVY

Zašel se tam podívat. Noby byl na pódiu, pod kterým se tísnilo mnoho lidí. Byl ostře osvětlen lampou.
„...hodila po mně slanečkem!“ právě říkal Noby.
Obecenstvo propuklo v smích.
Pak se Noby rozesmál také, dost děsivým způsobem.
Lidé šíleli.

Řekne mu to? Přemýšlel.

Ne. Je to jeho sláva, nebude mu ji kazit.

Budou se dit veci

Fandom: 
Drabble: 

Magrata nepatrila k carodejkam, ktere by byly prehnane pysne. Byla spis osobou, ktera si vzdy trpelive vystoji frontu v obchode a jeste pred sebe pusti kohokoliv, kdo by stal zrovna za ni. Byla ten typ pritele, na ktereho si vzpomenete, az kdyz vas sam pozdravi. Nebo si taky nevzpomenete. Magrata to sama o sobe moc dobre vedela. Ale dokud to Babi nerekla nahlas, mohla to nevnimat. Jenze rekla!

Ale Magrata ted mela Starou Kouzelnou Hulku. Ted tem starym carodejnicim ukaze, jak to tady bude litat. Konec je Magrate Nande, prichazi Magrata Carodejka. A jako prvni si rozpusti ten strasny drdol!

Závěrečná poznámka: 

Magratu, znate? :D

Obrázek uživatele Rebelka

Zakázané ovoce

Fandom: 
Drabble: 

Obecně vzato, koně jste mohli mít buď dobrého nebo špatného. Jeho kůň nespadal do žádné z těchto kategorií. Jeho kůň byl nejlepší ve vesmíru.
Povolil otěže a vychutnával si ten okamžik. Bujné kadeře mu vlály kolem hlavy. Neznal nic lepšího než cítit vítr ve vlasech. Bohužel si to mohl dopřávat jen potají, jinak by se dostal do řečí.
Práce ale všechno pokazila.
“Kdo sakra jste?”
Zatvářil se jako přistižený školáček. Bleskurychle si strhl z hlavy paruku a snažil se ji nacpat do kapsy. Truhlík zafrkal, jako by se za něj styděl.
“EHM… OBÁVÁM SE, ŽE SE NEVYHNEME JISTÉ MÍŘE TRAPNOSTI…”

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Carmen

Prodejní strategie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Záložní NESOUTĚŽNÍ nebodík (zbaběle sepsaný proto, že si nejsem jistá, zda první drabble splňuje zadání, ehm).

Drabble: 

Stařenka Oggová znepokojeně čichala k výparům z hrnce.
"Esme, v tom receptu máš něco špatně."
Bábi Zlopočasná se zatvářila jako někdo, vedle koho jsou výběrčí daní mimořádně příjemní lidé naklonění k přátelské komunikaci.
"Po tom pavoukovi to divně smrdí. Já aby to někoho neuspalo nafurt."
"Snad jsi tam nedala pavouka?! Gyto, kdyby sis laskavě přiznala, že potřebuješ brejle! P. A. V. O. U. K.!" rýpla si Bábi.
"Cože?"
"Přidat akorát vodu, odstavit, uvařit kozlík."
"Ale..."
"Ovšemže je tohle k ničemu, ale lidi tomu věří, protože bublá a má divnou barvu. Kozlík jim nezněl dost odborně."
Tvář Stařenky nezapřela nefalšovaný obdiv.

Stránky

-A A +A