Pan Tau

Obrázek uživatele Arengil

Cesta kolem světa

Fandom: 
Drabble: 

Do pracovny vešel seriózní pán v bouřce s deštníkem.

"Konečně jste tady!" vykřikl miliardář Viola W. Elektro a chytil ho za rukáv.
"Chápejte, slíbil jsem vnučce cestu kolem světa. Zítra pyramidy, pozítří Taj Mahal..."

Pán v buřince bezradně rozhodil rukama.

"Nepřerušujte mě, ano?
Vím, že Claudie by ocenila dobrodružství - ale bezpečně, prosím! Pár nastrčených pobudů v karavanseraji, které ovšem hravě zvládnu. A co je nejdůležitější - moje postel! V cizí se nevyspím a nocleh někde na seně je vzhledem k mé alergii a pokročilému věku zcela vyloučen."

Pán v buřince se uklonil a se čtveračivým úsměvem zaťukal na svou pokrývku hlavy.

Závěrečná poznámka: 

Pro neználky: Miliardář Viola si pana Tau splete se zaměstnancem cestovky a ten ho pošle na konec světa, ačkoli trochu jinak, než V.W. zamýšlel. :)

A vzhledem k tomu, že Zeměkoule je, jak název napovídá, kulatá, může být "konce" dosaženo jen při cestě kolem světa.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Sothis Blue

Slůně

„Bim-bo," pronesl pán v obleku pomalu. Slůně pokývalo hlavou, natáhlo chobot a obratně mu vylovilo z klopy bílý květ chryzantémy, který si okamžitě strčilo do tlamy, sežvýkalo a spolklo.
Pán se na slůně vyčítavě podíval. Slůně znovu zašátralo chobotem a sebralo mu buřinku.
„Bim-bo!"
Slůně si buřinku pečlivě prohlédlo ze všech stran a přes půl sálu ji hodilo na věšák.
„Bim-bo!" zvolal pán rozradostněně, ale pro buřinku si přece jen hned došel.
Zastavil se u jedné z váz s karafiáty, které dodávaly sjezdu kouzelníků ten pravý slavnostní ráz. Zamyslel se.
Může zkusit i novou barvu. Květ do klopy rozhodně potřebuje.

Fandom: 
Obrázek uživatele Witch

Černá buřinka

Po obloze se honily temné mraky, do tváře se mi opíral vítr.
Snažila jsem se mu to rozmluvit, ale neposlechl. Jen se mírně usmál, pokývl hlavou a šel.
Trhla jsem sebou, když jsem koutkem oka zahlédla černou šmouhu. Ale byl to jen černý klobouk, se kterým si pohrával vítr. Jeho buřinka, na kterou s takovou oblibou poklepával. S ní dokázal téměř cokoliv. Když jsem byla malá, vzhlížela k jeho bílé květině a hrála si s černým deštníkem, nikdy by mě nenapadlo, že jednou uvidím jeho smrt.
Klobouk přistál v křoví nedaleko a chvěl se tam jako smutné memento dětských iluzí.

Fandom: 
Rok: 
2011
-A A +A