Aldorma

Obrázek uživatele Eillen

Aldorma

Aldorma.
Středověké království, ve kterém namísto bohů uctívá lid sedm dračích rodů. Nebývalo tomu však vždy. Dříve byla tato země ležící uprostřed kontinentu Novia součástí Tristenolského království. A v dobách ještě vzdálenějších jej obývali barbarské kmeny.

Je to svět plný příběhů o hrdinech i zbabělcích, ženách i mužích, lásce i nenávisti.
Je to svět, který se nachází na vzdálené planetě uprostřed hvězdných dálav, na místě o kterém si můžeme nechat pouze zdát.

Není to dokonalý svět. Je to však místo, kam můžete vstoupit a nechat se unášet vírem tamního života.

http://aldorma.cz - nové stránky, který by do budoucna měly sloužit jako taková wikipedie Aldormy (případně i dalších království na kontinentu Novia)

http://aldorma.hys.cz - původní povídkové stránky - postupně dojde k jejich zrušení a obsahu bude přesunut

Fandom: 
Obrázek uživatele Lomeril

Nový člen domácnosti

Úvodní poznámka: 

Psáno na Bonus č. 3 P.A.V.O.U.K. - zkratka.
A kocour Pavouk se rozhodl, že se stane součástí Aldormy se vším všudy.

Drabble: 

„Já myslela, že chceš kočku, ne tohle,“ řekla Irena při pohledu na kotě, které Ryko přinesl ze vsi.
„To je kočka. Kocourek.“ Ryko jí strčil do náruče mourovaté usmolené cosi.
„Jsi si jistý?“
Mělo to dlouhé uši, připomínající spíš zajíce, křivé nožičky a chundelatý kožich, místy tak slepený, že se zdálo, že mu raší alespoň čtyři další končetiny.
Pak ale z té změti chlupů vykoukly dvě zelené oči a zadívaly se na Irenu.
„Dobře,“ povzdechla si. „Vyhrál jsi. Tenhle patvar velikosti obyčejného ušatého králíka je náš.“
Nikoho, kdo Ryka a Irenu Nimanovy znal, později nepřekvapilo, že mají kočku jménem PaVOUK.

Obrázek uživatele Lomeril

Shledání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jako poslední drabble svého prvního DMD jsem chtěla něco extra, ale čekala jsem na téma. Nakonec to dopadlo aldormským AU. Čtenáři Země bez draků (a pozorní čtenáři mých drabble také) ví, že Ryko musel v jednu chvíli Irenu vypovědět ode dvora, kde byl regentem. Dohromady je svedla válka, pár náhod, a pár Rykových rozhodnutí, a pro ni se Ryko vzdal svého postavení. Co kdyby se to ale nestalo? Co kdyby se Ryko a Irena od chvíle, kdy ji vykázal, už nikdy nesetkali?

Drabble: 

Ryko Irenu neviděl deset let, od chvíle, kdy ji vypověděl ode dvora.
Simeon už regenta nepotřeboval, ale šedá eminence se mu hodila. Z ťukání Rykovy hole běhal celému Tristu mráz po zádech.
Dnes Trist navštívil král tezarijského města Sharma. Díky Marysině síti špehů Ryko věděl, kdo je králova manželka. Vždycky věděl, že Irena to dotáhne daleko. Už teď se sharmská královna stávala legendou.
Mohl s ní během jejich návštěvy mluvit o samotě, ale neudělal to. Nebyl důvod otevírat staré rány. Jejich cesty se rozdělily už dávno a každý teď panoval ve svém království. Stejně jim nikdy nebylo souzeno být spolu.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že vás Ryko, Irena, Sofie, dvojčata a Viola (a občas i Pavouk) zaujali. Pro letošek se loučím. Bylo to moje první DMD, ale určitě ne poslední.

Obrázek uživatele Lomeril

Nespravedlnost

Fandom: 
Drabble: 

„Další? Děláš si legraci?“
Když mu Trivet vyprávěl, že Aldormu navštívila další dívka z jiného světa, nevěřil Ryko vlastním uším.
„Takže když se u vás na trůn posadil uzurpátorský rod, draci vám přivedli dívku z jiného světa, aby vám vrátila právoplatného krále. Když hrozilo, že vaše království stráví věčný oheň, přivedli vám další. My tu mezitím měli bratrovražednou občanskou válku a draci nehnuli ani šupinou. Ale když váš král nezvládá vlastního synáčka, přivedou mu další ženskou, aby to vyžehlila!“
„Draci vládnou celému vesmíru, ale jejich rozhodnutí nám jsou záhadou,“ pokrčil Trivet rameny.
„Chceš říct, že u nich Aldorma má protekci!“

Obrázek uživatele Lomeril

Ryko šesti pohledy

Fandom: 
Drabble: 

Kdybyste se na Ryka Nimana zeptali Camilly Gorlanové, řekla by vám, že je to schopný člověk, jen má občas telecí nápady.
Kdybyste se zeptali Samuela Antarese, prohlásil by ho za toho největšího šílence pod sluncem.
Pro krále Simeona představoval svérázného hrdinu.
Trivet Veill by možná jen protočil oči v sloup.
Irena ho bezpodmínečně milovala, i když občas se shovívavým úsměvem.
Kocour Pavouk ho hodnotil podle toho, jestli měl Ryko zrovna v ruce něco k jídlu nebo ne.
Kdybyste se kohokoliv z nich zeptali, jestli je Ryka možné popsat slovy “okouzlující idiot”, všichni by začali horlivě přikyvovat.
Možná i ten kocour.

Obrázek uživatele Lomeril

Návštěvník v mojí posteli

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kocour Pavouk je zpět! http://sosaci.net/node/36329

Drabble: 

Ryko by čekal spoustu překážek v intimním životě se svou ženou. Kočka nebyla jedna z nich.
Kocour Pavouk ležel na Rykově peřině a kromě občasného kradmého pohledu zeleného oka ignoroval veškeré Rykovy pokusy ho vyhodit.
“Udělej s ním něco!”
Irena se po něm podívala pohledem téměř identickým s tím Pavoukovým. “To byl tvůj nápad si pořídit kočku.”
“To jsem nevěděl, že mě s ní budeš podvádět!” Důrazně do kocoura dloubnul. Jeho ruku těsně minula packa s vytaženým drápy.
“Když domů přitáhneš toulavou kočku, musíš počítat s následky,” pokrčila Irena rameny a nebylo jasné, jestli mluví o Pavoukovi nebo o sobě.

Obrázek uživatele Lomeril

Lovecká sezona

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vracíme se do Rykova mládí a do doby jeho přátelství se Samuelem a Camillou.

Drabble: 

Když se v Tristu nemohli scházet v domku na stromě, scházeli se aspoň v zahradním altánu. Camilla se chystala ulovit si manžela a nemohla riskovat, že by ji někdo viděl přicházet nebo odcházet z pokoje Samuela nebo Ryka.
“Tak co, už máš na někoho políčeno?” zeptal se Samuel.
“Zůstane to jenom mezi námi třemi?” odpověděla Camilla.
Kluci se přisunuli blíž a přikývli. Camilla se opatrně rozhlédla, aby se ujistila, že je nikdo neposlouchá.
“Colin Gorlan,” zašeptala.
Samuelovi poklesla čelist. Ryko se zakuckal vínem.
“Víš, že je zaslíbený?”
Camilla jen pokrčila rameny, ale její výraz naznačoval, že to nemusí nic znamenat.

Závěrečná poznámka: 

Ti, co znají Zemi bez draků, ví, že Camillin lov je nakonec úspěšný...

Obrázek uživatele Lomeril

Dárek zkušené matky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přímo navazuje na http://sosaci.net/node/37715

Drabble: 

Ryko si ani neuvědomil, že Viola odešla.
Dvojčata , běželo mu hlavou. K Sofii ještě dvojčata. A tátu budou mít jenom jednoho, já se rozdvojit neumím! Draci pomozte mi, jestli budou po nás… Tristenol na tohle není připravený! Jak je uhlídáme? Co začala běhat, máme problem uhlídat Sofii! A k tomu dvojčata!
“Klid, Ryko,” ozvalo se za ním.
Otočil se a uviděl, že Viola se vrátila.
“Mám pro tebe jeden trik na všechny ty tvoje děti,” řekla a podala mu jakýsi balík. “Tohle by ti mělo pomoct je zvládnout.”
Když se Ryko podíval blíž, zjistil, že v ruce drží rybářskou síť.

Závěrečná poznámka: 

Kdysi jsem v jedné krátké povídce popisovala rozhovor Ryka a Violy, kde si Viola z Ryka dělá legraci, že si pořídí pět malých Nimanů. Na to Ryko odpovídá, že na to by byli potřeba lovci se sítěmi.
Myslím, že z následné diskuze se zrodil nápad Rykovi a Ireně věnovat dvojčata.

Obrázek uživatele Lomeril

Pátrání

Fandom: 
Drabble: 

Irena celou minulou noc skákala kolem nemocných dvojčat, takže teď usínala na židli. Probral ji příchod její švagrové Livie a Violy.
“Kde máte Sofii?” zeptala se.
Viola s Livií se po sobě zmateně podívaly. “Neviděly jsme ji pěkných pár hodin. Myslely jsme, že je s tebou,” řekla Livia.
Do výrazu se všem třem vkradlo zděšení. Obzvláště Viola, která kdysi přišla o syna, pobledla. Livia si dovedla živě představit, jak by jí bylo, kdyby šlo o její děti.
Okamžitě vyhlásily pátrání.
Když Sofii po hodině našli spící ve stáji Irenina notoricky vzteklého koně Lothara, nevěděly, jestli ji chtějí obejmout nebo uškrtit.

Závěrečná poznámka: 

Viola, která se v několika drabblech objevila, ztratila syna, když při hře na schovávanou v dešti chytil horečku.
Livie je manželkou Rykova bratra Lamana (http://sosaci.net/node/35221, http://sosaci.net/node/37733), má s ním dva syny (touto dobou už dospělé).
A Lothar se vyskytl už tady: http://sosaci.net/node/37357

Obrázek uživatele Lomeril

Jaro, o třicet let později

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Takové zoufalství. Odpusťte starému pánovi trochu sentimentu.

Drabble: 

Bylo jaro a soumračný šeřík na Antaresu kvetl. Ryko a Irena si na sluníčku vychutnávali krásný den.
Třicet let, pomyslel si Ryko, od jiného jara, kdy se království začalo vzpamatovávat z války a my se pomalu odvažovali doufat, že spolu můžeme zůstat. Třicet let a pořád nás svazuje nedostatek času. Kdybychom ho měli víc, mohli jsme roztáhnout křídla a letět, kam by se nám zachtělo. Jenže tu byly děti, pak jsme se museli starat o Violu a pak už jsme se cítili staří. Ale já a Irena... Kdybychom nebyli vázáni časem, který nám draci vyměřili, kam až bychom mohli doletět?

Závěrečná poznámka: 

Při zpětném čtení to působí, jako by Ryko něčeho litoval. To ale jistě není ten případ. Nechce čas vrátit, jen ho chce mít víc.

Obrázek uživatele Lomeril

Syn svého otce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ćtenáři Aldormy jistě nepřehlédli Triveta Veilla, prvního rádce království, vévodu dramonského a nejlepšího kamaráda, jakého si můžete přát.

Drabble: 

Trivet Veill nalil do dvou pohárů víno, postavil džbán na stůl a dlouze se na Ryka zadíval.
„Takže mi chceš říct, že poté, co ses nechal pro království zmrzačit, dvakrát věznit a vypověděl jsi ode dvora ženu, kterou miluješ, tě to prostě přestalo bavit a rozhodl ses na všechno vykašlat?“
Ryko nevinně pokrčil rameny a napil se vína. „Prostě mi došla trpělivost.“
„Ty, Niman, Lautusův synovec, ses vzdal moci a bohatství kvůli lásce?“
„Možná Lautusův synovec, ale nezapomínej, že jsem Luthomarův syn. Otec kvůli matce zahodil královskou korunu. Ne všichni Nimanové jsou vypočítavé stvůry. Někteří z nás mají srdce snílků.“

Obrázek uživatele Lomeril

Laman vrací úder

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

*Sem dosaďte povinné nářky nad tím, jak neumím kreslit a jak je to hrozné.*

Jinak komiks berte jako velké aldormské AU a důkaz toho, že z učení člověku hrabe.
Rykův bratr Laman, kterého jsem už tady zmiňovala (http://sosaci.net/node/35221) není takové neviňátko, jak se zdá, a dovede bráškovi jeho žertíky občas i vrátit.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Doufám, že houbičky jsou poznat...

Obrázek uživatele Lomeril

Malá osobní katastrofa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Odehrává se cca 3 roky po http://sosaci.net/node/34720

Drabble: 

Některé věci se dějí jen jednou za sto let. Velká neštěstí jako ničivé povodně, rozsáhlé požáry, války mezi národy…
Ryko někdy přemýšlel, jak se cítí lidé, kteří se k takovým událostem připletou. Uvědomuje si člověk vůbec rozsah toho, na co se dívá? Nebo jen přemýšlí, jak přežije příští minutu, hodinu, den, týden, měsíc? Zamrzne na místě, neschopen pohybu a myšlenky, nebo se vrhne kupředu ve snaze zachránit, co se dá?
Až jednoho dne ten pocit zažil. Zrovna se snažil uspat Sofii, když do místnosti vešla Viola. Už její výraz ho vylekal.
“Narodila se ti dvojčata,” pronesla Viola s potlačovaným smíchem.

Obrázek uživatele Lomeril

Slib mi to

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 19, Hřích který se neodpouští

Odehrává se vlastně těsně po http://sosaci.net/node/35470

Drabble: 

Irena odhodila poslední obvaz do mísy a kriticky si prohlédla Marysin oteklý obličej. Takové zranění jí zanechá v obličeji jizvu.
„Co s tebou bude?“
Nemyslela jen nejbližší budoucnost. Jizva znamenala, že Marysina kariéra zlodějky tajemství skončila.
„Já jsem porušila nejdůležitější pravidlo lidí jako já – žádné osobní sympatie. Svět ti takový prohřešek neodpustí. Něco si najdu, i když se budu pořád ohlížet přes rameno. S tím bych se ještě vyrovnala, ale beze mě a Antarese ten regentský mezek zůstane nechráněný. Jestli se někdy pochlapí a pustí tě k sobě, hlídej mu záda. Jinak si neodpustím, že jsem ho nechala ve štychu.“

Obrázek uživatele Lomeril

Král

Fandom: 
Drabble: 

Ryko Niman opustil život u dvora před deseti lety. Od té doby se do Tristu vracel jednou za rok a díky tomu mohl sledovat, jak se lidé u dvora mění.
Největší změnu prodělal král Simeon. Z dvanáctiletého chlapce se stal muž. Letos si Ryko změnu uvědomoval víc, protože vedle Simeona královna držela v náručí miminko.
Stal se svým vlastním pánem, uvědomil si Ryko. Postavil se všem, kteří ho chtěli ovládat, a zvítězil. Nadělal si spoustu nepřátel, ale vyhrál. Sám, ale nepokořený.
Když při každoročním holdu poklekal před trůnem, gesto tentokrát pramenilo z upřímné úcty k tomu, kdo na trůnu seděl.

Obrázek uživatele Lomeril

Nedobrovolný zvěrolékař

Fandom: 
Drabble: 

Kolem koňské ohrady stála skupinka mužů a všichni obezřetně pozorovali pokulhávajícího hnědáka s asymetrickou lysinou na čele.
„Někdo z nás tam musí. Jestli to nevytáhne, půjde to udělat Irena a moje dítě se narodí ve žlabu,“ prohlásil Ryko.
Jeden z mužů se ohlédl ke stáji, kde ošetřovali posledního člověka, který se Lotharovi pokusil vytáhnout kamínek z kopyta. Obyčejně by se o nesnášenlivého hřebce postarala Irena, která jediná Lothara zkrotila.
„Pane, vás vždycky Lothar snášel líp.“
„Takže tam vážně necháte jít mrzáka?“ položil Ryko řečnickou otázku, ale při tom už vstupoval do ohrady. Kdyby Lotharovi nepomohl, Irena by mu nikdy neodpustila.

Obrázek uživatele Lomeril

Nenápadní

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vracíme se do Rykova dětství. Luthomar a Elisa jsou Rykovi rodiče, u kterých na Lesohradě trávili léto Ryko, Samuel a Camilla, které znáte už z http://sosaci.net/node/35221.

Drabble: 

Večeře na Lesohradě.
Ryko a Samuel na sebe nenápadně kývli. Samuel se omluvil a odešel. Camilla se začala ptát hraběnky Elisy na počasí a někdy v průběhu rozhovoru ze stolu zmizela miska oříšků. O chvíli později z místnosti zmizel Ryko. Z chodby bylo možno zaslechnout šepot a cinkání skla. Camilla brzy poté řekla, že si jde odpočinout.
Luthomar a Elisa přešli k oknu a sledovali tři postavy, jak se kradou šerem směrem ke stromovému domku v zahradách.
„Pořád si myslí, že nevíme, že se tam scházejí?“ zeptal se Luthomar.
„Pst,“ napomenula ho Elisa. „O přísně tajných setkáních se přece nemluví.“

Obrázek uživatele Lomeril

Regentovo sbohem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rozjímání z konce Rykova regentství.

Drabble: 

Ryko se jmenoval Niman a to mělo znamenat, že je z jiného těsta než obyčejní lidé. Nimanové prý jsou nemilosrdní, ambiciozní, nebojácní. O Rykově bratru Lamanovi se vědělo, že je po matce, že má rád hudbu a teplo domácího krbu. Ryko, říkali, je pravý Niman. Laman, to je měkká vlna a křupavý chléb. Ryko je studená ocel a tvrdý kámen.
Ryko si nebyl jistý, z jakého materiálu je. Věděl jen jedno – už toho má dost. Už ho nebavilo hrát hry o moc a neustále se ohlížet přes rameno. Byl unavený a ze všeho nejraději by po zbytek života jen odpočíval.

Obrázek uživatele Lomeril

Prosba

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Irena byla poslední den války raněná a Ryko nad ní bdí.

Drabble: 

Říkají, že po smrti se z nás všech stanou hvězdy. Ty tu teď ležíš a bojuješ o život a já si říkám – to je hvězd na nebi málo, že si k sobě volají tebe? To se tak nudí, že se rozhodly vzít si tě k sobě, abys jim připomněla, jaké je to žít? Potřebují tvoje veselí a oheň v tvých žilách, aby si vzpomněly, jak svítit? Jednoho dne je zastíníš všechny, budeš zářit tak, že ti bude závidět i samo slunce. Ale musí to být teď? Já potřebuji, abys ještě chvíli zářila tady na zemi.
Irenko, nenechávej mě tu, prosím.

Obrázek uživatele Lomeril

Závod

Fandom: 
Drabble: 

K Rykovi dolehl vzdálený smích, jak se čtyři koně jeden po druhém přehoupli přes padlý kmen a jako o závod se řítili směrem k potoku. Irena a děti závodili a on se k nim nemohl připojit. S jeho zmrzačenou nohou to nebylo možné.
Stýskalo se mu po větru ve vlasech. Chyběl mu ten pocit, jak zvíře pod ním napíná svaly. Stále miloval, když viděl jak se kůň raduje z pohybu.
Jenže prostou radost z rychlé jízdy mu sebrali v oradomském sklepení. Tvářil se, že mu to nevadí. A pokud mu podzimní vítr osušil jednu zbloudilou slzu, nikdo se to nedozvěděl.

Obrázek uživatele Lomeril

Setkání přátel

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ryko a Irena se stěhují na Maurent, zmíněný tady: http://sosaci.net/node/34853

Drabble: 

Několik hodin poté, co do bran obnoveného Maurentu přijel poslední povoz s věcmi, se Ryko vytratil s pohárem vína a posadil se k malému zelenému kopečku pod hradbami. Pozvedl pohár a začal mluvit k hrobu:
“Tak jsme tu zpátky, Same a přivezli jsme s sebou i dceru. Taky jsme nečekali, že se vrátíme. Dlouho se nám sem ani moc nechtělo, oba si pamatujeme, že tady jsi umřel. Ale víš co? Nás se jen tak nezbavíš. Sofie se ti bude líbit, myslím, že z ní vyroste správná holka. Brzo ti ji přijdu představit. Jsem rád že jsme a zase budeme spolu.”

Obrázek uživatele Lomeril

Odcházení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Psáno na poslední chvíli po posledním šíleném dni v šíleném týdnu. A vypadá to podle toho...

Drabble: 

Ryko Niman Irenu zaujal na první pohled. Přes očividnou bolest, kterou mu jeho sotva zhojené rány působily, se k ní choval zdvořile. Když ho poznala blíž, zjistila, že jde o zásadového, věrného muže, že je s ním legrace a nezávislá paličatá žena pro něj neznamená příležitost, jak jí dokázat, kdo je tady pánem.
Bylo ironií jejího života, že si uvědomila, že ho miluje, ve chvíli, kdy ji vykázal ode dvora a poslal ji zpátky domů. Jeho věrnost a zásady a její paličatost rozmetaly její vzdušné zámky na kusy. Zůstala jí jen prázdná kamenná tvrz a vzpomínka na smích kulhavého regenta.

Obrázek uživatele Lomeril

Nový člen domácnosti

Fandom: 
Drabble: 

„Já myslela, že chceš kočku, ne tohle,“ řekla Irena při pohledu na kotě, které Ryko přinesl ze vsi.
„To je kočka. Kocourek.“ Ryko jí strčil do náruče mourovaté usmolené cosi.
„Jsi si jistý?“
Mělo to dlouhé uši, připomínající spíš zajíce, křivé nožičky a chundelatý kožich, místy tak slepený, že se zdálo, že mu raší alespoň čtyři další končetiny.
Pak ale z té změti chlupů vykoukly dvě zelené oči a zadívaly se na Irenu.
„Dobře,“ povzdechla si. „Vyhrál jsi. Tenhle patvar velikosti obyčejného ušatého králíka je náš.“
Nikoho, kdo Ryka a Irenu Nimanovy znal, později nepřekvapilo, že mají kočku jménem PaVOUK.

Obrázek uživatele Lomeril

Myši už nemají pré

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vracíme se do období před svatbou Ireny a Ryka. Irena se po smrti svého otce vrací domů, aby převzala své panství.

Drabble: 

Irena si založila ruce v bok a rozhlédla se po zanedbané síni, kterou si matně pamatovala z dětství.
„Neplatil tu otec náhodou celé ty roky správce a čeleď?“ zeptala se postaršího vesničana, který ji na Maurent doprovodil. Čekala od tvrze, na kterou roky nevkročila, ledacos, ale skutečnost byla horší než její nejhorší představy. Většina stavení byla polorozpadlá a na té půdě, která neležela ladem, se pásl dobytek ze vsi.
„To víte, paní, když tu baron nebyl už tolik let, lidé zvlčili,“ pokrčil muž rameny.
„Tak jim vyřiďte, že se vrátila baronka a s vlčením je konec. Čeká nás hromada práce.“

Obrázek uživatele Lomeril

Jednoho rána na tržišti na předměstí Tristu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

DMD jedu letos poprvé a nechápala jsem, proč všichni mluví o úpění a sténaní, témata byla dobrá. Už chápu...
Ale k věci. Dnes skočíme o dalších pár let do budoucnosti. Bude poprvé zmíněn Robin, syn Ryka a Ireny.

Drabble: 

Letos Irena doprovázela Ryka na každoroční návštěvu Tristu. Protože z města byla oficiálně vypovězená, čekala v hostinci před hradbami a zabíjela čas návštěvami trhu.
Robin si nedávno vzal do hlavy, že chce cestovat. Irena mu slíbila sehnat průvodce, ale zatím na nikoho vhodného nenarazila. Přemýšlela o tom, když na tržišti koutkem oka zahlédla známou postavu.
Před třiceti lety koutkem oka na podobném tržišti na okraji jiného města zahlédla mladého žoldáka s postavou, jaká musela být darem draků samotných. Spřátelili se a věděla, že sjezdil všechny kouty známého světa. Muselo to být znamení, že se s ním znovu setkala.
„Ahoj, Brette.“

Závěrečná poznámka: 

Brett a Robin jsou postavami z Inkoustových stezek, chystané série povídek, které máme v plánu s Eillen a Jackie Decker.

Obrázek uživatele Lomeril

Preventivní opatření

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rykova dcera Sofie, kterou znáte z několika předchozích dní, pomalu dospívá a je čas poslat ji na zkušenou. Ryko ale jako uvědomělý otec nechce nechat nic náhodě.

Drabble: 

„Pan Donovan? Sklepmistr dramonského zámku?“
Vincent Donovan si prohlédl kulhavého muže, který před sebou vedl asi čtrnáctiletou dívku, a přikývl.
„Já jsem Ryko Niman a tohle je moje dcera Sofie. Sofie teď bude nějakou dobu bydlet na vašem zámku. Vím, jaký jsem byl v jejím věku já, takže jsem si chtěl ujasnit jednu věc – pokud se byť jen přiblíží k vašim sklepům, okamžitě informujte vévodu Veilla. A když bude poblíž, za žádnou cenu se neotáčejte zády. Pro jistotu ani nemrkejte. Její matka v jejím věku uměla odemknout zámek vlásenkou, takže jsem si naprosto jistý, že Sofie dokáže ukrást lahev vína.“

Obrázek uživatele Lomeril

Za bouře

Fandom: 
Drabble: 

Dveře se otevřely a k Rykovi dolehlo zakvílení větru. Zvedl se, opřel se o hůl a dopajdal do předsíně. Irena si tam právě sundávala klobouk.
„Máš to?“
Zvedla kožený vak. Do vesnice to nebylo daleko, ale celý den zuřila bouře a vichřice, jakou hned tak nepamatovali. A samozřejmě že přesně takový den si jejich děti vybraly, aby onemocněly. Protože Rykovo staré zranění vždycky ve vlhkém počasí zlobilo nejvíc, vydala se do vsi Irena.
„Na žaludeční křeče mi bylinkářka dala jen pelyněk, ten jediný jí nezplesnivěl. A vrbovou kůru proti horečce. Jen co ten liják poleví, přijde se na ně podívat.“

Obrázek uživatele Lomeril

Nástrahy rodičovství

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes skočíme v čase nejdál, kam jsme se zatím dostali - do doby, kdy Rykova dcera Sofie, kterou už znáte z prvního letošního drabble, už dospívá.

Drabble: 

Ryko se ošil s pocitem, že by možná raději znovu vyjednával královskou svatbu než tohle. Vrhnul zoufalý pohled po Ireně, ale ta se tvářila stejně bezradně jako on. Sofie před nimi seděla a tvářila se trochu zvědavě, trochu zmateně.
Tohle by měli dělat dračí kněží, pomyslel si. Nebo ještě líp, nemělo by se o tom mluvit vůbec. Měl jsem na to vydat zákon, dokud jsem mohl.
“Takže…” začal a vzápětí si uvědomil, že vlastně neví jak dál. Přesto to nějak zkusil
“Už jsi velká holka a měla bys vědět, jak některé věci fungují. Když se muž a žena mají rádi…”

Obrázek uživatele Lomeril

Na ostří nože

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opět jedna z Irenina dětství.

Drabble: 

“Dobře!”
Děvčátko vykrylo další ránu.
“Dobře!”
Učitel sklonil meč a přešel k pouzdru položenému u stěny. Vytáhl z něj dlouhý, mírně zahnutý nůž, palcem zkusil ostrost čepele a podal jí ho.
“Odteď budeme cvičit s tímhle. Tohle už je opravdová zbraň, takže se k ní tak chovej. Zacházej s ní jako se smrtí.”
Irena nedočkavě přikyvovala. O další krok se příblížila chvíle, kdy konečně splní svůj díl dohody s otcem. Jakmile se bude umět ubránit sama, otec s ní přestane na každou průzkumnou výpravu posílat strážné. Konečně se bude moct vydat do světa a spoléhat se jen sama na sebe.

Obrázek uživatele Lomeril

Ve stodole

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Odehrává se v době povídky Země bez draků. Marysa je vyzvědačka, která má spolu s Irenou za úkol dostat do bezpečí dvanáctiletého krále Simeona.

Drabble: 

“Maryso, vzbuď se!”
Irena se bála, že se Marysa už neprobere. Rána na hlavě sice nevypadala hluboká, ale hodně krvácela. Od chvíle, kdy na svém zběsilém útěku zastavili ve stodole u cesty, už ztratila vědomí podruhé. Simeon je pozoroval vykulenýma očima. Samuel, který dal Simeonovi svého koně, je dosud nedohnal, a Irena tušila, že už nedožene.
“Víš,” otevřela Marysa s námahou oči, “že Marysa není moje pravé jméno? Jestli tu mám umřít, tak pod svým skutečným jménem.”
“Dneska ne. Dneska máš zakázáno umřít,” řekla Irena důrazně.
Marysa se pokusila o úsměv. “V tom případě není důvod, abych ti to prozrazovala.”

Stránky

-A A +A