Červená knihovna (literární žánr)

Obrázek uživatele HCHO

Všechno zlé je pro něco dobré

Úvodní poznámka: 

Tohle drabble vybírám proto, že má asi jako jediné z celé mojí letošní seriálové legrácky trochu nějakou hlubší myšlenku :) Život může vypadat jak chce blbě, ale vždycky je o chlup lepší, když si v něm člověk umí najít nějaké užitečné místo nebo činnost...

Drabble: 

Pootevřeným oknem zalétl do místnosti zvuk radničních hodin. To už je deset? Zvedla hlavu od rozečteného časopisu. Barevné zdi s kalendářovými obrázky i petrklíče na stolku sestřiček, prostě všechno v čekárně onkologického pavilonu asi mělo působit přívětivě, ale Evě bylo dost neveselo. Nedokázala se soustředit na recept na jablečný koláč. Hlavou jí šly děje posledních pár týdnů. Vyhazov z práce a následná ztráta vlastního bydlení, nepochopení rodičů, dočasný azyl u milované tety.
Konečně teta trochu rozklepaně vyšla z ozařovacího sálku.
Eva si uvědomila její nejistotu. Vstala a šla jí vstříc.
A najednou byla ráda, že tu může být s ní.

Obrázek uživatele HCHO

Epilog aneb Hodně štěstí paní doktorová

Úvodní poznámka: 

Nebodík.

Předchází (s odstupem tak dvou let): Adam a Eva (skoro) v ráji

Musí se končit svatbou, to jinak nejde :)

Drabble: 

„To jsou nohy! A ten dekolt! To jsem netušil, že tu bude taková podívaná,“ zašeptal Adam Jaroslavovi.
„Hmm, ale jsem rád, že takhle nechodí Jarmila.“
„No, taky bych nechtěl, aby mi Evu někdo okukoval.“

***
„Že jí z těch šatů to poprsí nevypadne.“ šeptala Jarmila.
„No, jestli se jí trochu nezměnily proporce. Já dneska málem přišla v krtečkovskejch kalhotách, ale nakonec se mi podařilo ty šaty ještě trochu popustit,“ smála se Eva.
„Ty myslíš, že je těhotná?“

***
„Těm mladejm to ale sluší, že paní továrníková? A Jaroušek je celej tatínek. A jak hezky capká!“
„A na kdy to čekají ti vaši?“

Závěrečná poznámka: 

Tohle poslední drabble mělo být pokusem o trochu rozverné poděkování všem čtenářům.
Nikdy by mne nenapadlo, že se mi to podaří dopsat.

Jdu dospávat a dočítat.
Díky moc a dobrou noc :)

Obrázek uživatele HCHO

Adam a Eva (skoro) v ráji

Úvodní poznámka: 

Předchází: Vysvětlení

Drabble: 

Usadili se pod rozkvetlou jabloní v Kulíkovic zahradě.
„Ulevilo se mi, že už se otec nezlobí. Jak jste to zařídili?“ zeptala se Eva.
„Poslal jsem za ním toho svého, aby si to vyříkali stran té fúze. Jen lituju, že jsem neviděl, jak se tvářil tvůj otec na sdělení, že se Ivan rozhodl profesionálně věnovat kulturistice.“
„Ty uděláš komedii ze všeho,“ usmála se. „Takže otázka dědictví vašeho podniku zůstala otevřená?“
„Ano, on je stejně jediným panovníkem otec.“
„To je dobře, že u vás nedošlo na žádná silná slova.“
„Ale teď bych od tebe jedno potřeboval slyšet,“ zvážněl. „Evo, vezmeš si mne?“

Závěrečná poznámka: 

Tohle bylo největší zkracovací martyrium z celého letošního DMD. Ale doufám, že červeň tam zůstala :)

Následuje: Epilog aneb Hodně štěstí paní doktorová

Obrázek uživatele HCHO

Vysvětlení

Úvodní poznámka: 

Velmi těsně předchází: Rozruch

Drabble: 

„Evo, jsi to ty? V jakým jsem se to ocitl vesmíru, že tu jsi ty?“
„Ahoj Adame,“ řekla tiše Eva, když byla konečně schopna slova. „Nestalo se ti nic?“
„Jsem praštěnej, to víš,“ smál se, „ale kde se tu bereš ty?“
„Vzala jsem místo za nemocnou tetu.“
„Co já se tě nahledal! Celý tvoje propuštění bylo jen nedorozumění. Otec tě chtěl mít z cesty, aby se nevědělo, žes na ty Ivanovy čachry přišla zrovna ty.“
Konečně to pochopila. „Protože by to nerad viděl můj otec.“
„Já jsem tak šťastnej! Kdybys věděla, jak mně se sem s těma botama nechtělo jezdit!“

Závěrečná poznámka: 

Kdo by si někdo chtěl osvěžit pár zmínek o Adamovi, tak třeba zde

Následuje: Adam a Eva (skoro) v ráji

Obrázek uživatele HCHO

Rozruch

Úvodní poznámka: 

Předchází: Večerní nostalgie

Drabble: 

Eva se dnes nemohla soustředit na práci, hlavou jí šla včerejší debata s tetou. Když jí z vrátnice ohlásili návštěvu, jen zkontrolovala, že má Jaroslav čas, a nijak zvlášť nad tím nepřemýšlela.
Po zaklepání se objevila hora krabic, následovaná zvukem škobrtnutí o práh, zaklením, letem krabic a pádem zakopnuvší osoby.
Hřmot vytáhl z pracovny Jaroslava. Uviděl Evu s ruměncem na tváři, jak zírá na původce toho rozruchu.
„Nezlobte se, pane řediteli, já se obvykle na návštěvách chovám jako idiot,“ pravil se smíchem vyrušitel a začal se sbírat na nohy. Jak vzhlédl, řekl jen: „Evo?!“ A zase si kecnul na zem.

Závěrečná poznámka: 

Zase mám téma dost na hraně. To, že je dotyčný vyrušitel okouzlující - tedy alespoň pro Evu - lze vyčíst z jejího ruměnce.

Následuje: Vysvětlení

Obrázek uživatele HCHO

Večerní nostalgie

Úvodní poznámka: 

Předchází: Kamile je líp

Drabble: 

Eva se usadila do křesla a přitáhla si kolena k bradě. Nějak na ni všechno padlo.
Teta vzhlédla od knihy a připadlo jí, že Eva vypadá jak zatoulané kotě nesměle se krčící v koutku nového domova.
„Paní továrníková říkala, žes nechtěla jet s Jarmilou vybírat boty. Měla bys. Nikdo neví o botách víc než ty. Já to tu sama zvládnu.“
„Musela bych k našim. Nikde jinde neseženeš lodičky, ve kterých se dá i chvíli chodit.“
„Evi, možná už je načase.“
„Táta se určitě pořád zlobí.“
„Jak já ho znám, tak je jen hrdej, ale už se mu dávno taky stejská.“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Rozruch

Obrázek uživatele HCHO

Kamile je líp

Úvodní poznámka: 

Předchází: Jiná Kamila?

Drabble: 

Kamila se nakonec na propuštění z nemocnice ani netěšila. Měla plnou hlavu doktora Čermáka. To byl kus chlapa, ne jak to tintítko ředitelský.
Sestra ji dovedla na vyšetřovnu vyřídit s lékařem propouštěcí papíry.
Je to on! Kamila usedla na vyhrazenou židli a začala si rozechvěle rozepínat knoflíky.
„Dneska už nic vyšetřovat nepotřebujeme, pan doktor vám už viděl až do žaludku.“ hihňala se sestřička.
„Sestři,“ řekl přísně, „nemáte práci jinde?“
Poté, co vyhodil sestřičku, pohleděl Kamile do očí. „Nešla byste někdy na kafe?“
„No…“
„Vlastně, kafe máte zakázaný. Tak třeba do kina?“
Kamila se rozzářila.
Paní doktorová by taky nebyla marná.

Závěrečná poznámka: 

Původně jsem na přání Faoba chtěla trošku poodhalit Kamilu, ale fakt se mi to moc nepovedlo :)

Následuje: Večerní nostalgie

Obrázek uživatele HCHO

Jiná Kamila?

Úvodní poznámka: 

Předchází: Zmatky v plánování

Drabble: 

Kamilinou nemocí zbyla na všechny sekretářské práce Eva sama. Spolu s péčí o tetu a občasnými výpomocemi s přípravou svatby to bylo poměrně náročné, ale Eva byla vlastně ráda, že nemá čas myslet na neveselé věci.
Aby si ulehčila hledání věcí pro náměstka, začala se ráno během čekání na tetu v nemocnici stavovat pravidelně na poradu za Kamilou a ke vzájemnému překvapení našly docela brzo společnou řeč.
Eva měla docela starost, co bude Kamila říkat na svatební novinky, ale kupodivu celkem zbytečně. Kamila vyzvídala detaily o svatebních šatech, botách a Jarmilině účesu. A z pozvánky na svatbu měla nelíčenou radost.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Kamile je líp

Obrázek uživatele HCHO

Zmatky v plánování

Úvodní poznámka: 

Předchází: Dramatický zvrat klidného dopoledne

Měli jsme dramatickou vsuvku, ale o Kamilu je dobře postaráno, takže než se zotaví, můžeme se zatím vrátit k předchozím událostem. Pro jejich osvěžení lze nahlédnout třeba sem

Drabble: 

Jarmila se během čekání na Jaroslava usadila na kus řeči s Evou. Vypadala unaveně.
„Máte hodně zařizování se svatbou?“ zajímala se Eva.
Jarmila si povzdechla: „No, zatím spíš jen zmatky, naše mamky se nějak nemůžou dohodnout na termínu. Paní továrníková na to nejdřív spěchala a teď pořád, že se to nestihne. A Jaroslava včera z celé debaty zajímaly jen sušenky na stole.“
Eva se neubránila úsměvu. „A už jste jim to řekli?“
Jarmila zamrkala a Eva začala koktat: „No, já jsem měla takovej dojem…“
Jarmila se rozesmála. „Teda, já měla doteď taky jen dojem, u doktora jsem byla až dneska.“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Jiná Kamila?

Obrázek uživatele HCHO

Dramatický zvrat klidného dopoledne

Úvodní poznámka: 

Bezprostředně předchází: Kamilino klidné dopoledne

Drabble: 

Kamila se skácela mezi dveřmi.
Jaroslav i Eva ztuhli. Eva se vzpamatovala první, běžela ke Kamile a poslala Jaroslava pro pomoc. Do nemocnice to naštěstí nebylo daleko a sanitka tu byla hned.
Továrníkovic rodina využila všech svých konexí, aby se Kamile dostalo co nejrychleji té nejlepší možné péče.
Všechno nakonec dobře dopadlo. Že skutečně šlo o každou minutu, to jim ochotně vysvětlil doktor Čermák - Kamile krvácel žaludeční vřed.
Eva večer donesla Kamile do nemocnice nějaké toaletní potřeby. Ulevilo se jí, když viděla, že Kamila vypadá sice unaveně, ale stále velmi upraveně, a zvládla jí nadiktovat dlouhý seznam dalších kosmetických nezbytností.

Závěrečná poznámka: 

Chudák Kamila - v rámci DMD dospěla v důsledku potřeby uplatnění pelyňku až k naléhavému časovému spoutání v rámci řešení náhlé příhody břišní při krvácejícím žaludečním vředu...

Následuje: Zmatky v plánování

Obrázek uživatele HCHO

Kamilino klidné dopoledne

Úvodní poznámka: 

Předchází: Eva se svěřuje
Nicméně probíhá v podstatě ve stejné době jako několik předchozích částí počínaje dílem: Co bylo u Malinů

Drabble: 

Kamila měla v práci celkem klidné dopoledne. S panem ředitelem něco řešila Eva a náměstek měl dnes volno, takže si mohla v klidu nalakovat nehty. Dnes měla černou minisukni a červené sáčko, a k tomu pochopitelně potřebovala červené nehty.
Jo, jako paní továrníková, to by takové problémy řešit nemusela, to by se mohla věnovat daleko podstatnějším věcem, než jsou nějaké papíry. Zasnila se.
Lak už zaschnul, tak by měla začít pracovat na svém cíli.
Jen kdyby ji furt nezlobil ten žaludek.
Popadla slohu papírů a vyrazila k šéfovi.
Jak vstoupila, zatmělo se jí před očima. Jaroslav držel Evu za ruku.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele HCHO

Eva se svěřuje

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 20 - Osamocen v davu.

Předchází (velmi těsně): Jaroslav vyzvídá

Drabble: 

„A jak si tedy tatínkové tu fúzi představovali?“ divil se Jaroslav.
„Jednoduše,“ řekla Eva hořce. „Naplánovali mi svatbu s Ivanem.“
„Ivan jako starší syn dědí všechno?“
„Ano. Rodiny se na té svatbě domluvily, všichni s tím prostě počítali. A mne se nikdo na nic neptal,“ sklonila Eva hlavu. „Ani nevím, proč ti to říkám.“
Vzal ji za ruku. „A co se stalo po tom vyhazovu?“
„Aspoň jsem konečně řekla otci, že si Ivana prostě nevezmu.“
„To asi zuřil, ne?“
„Jen mne odstřihl od všech peněz. Ještě že tu je moje hodná teta…“ Eva nedopověděla. Otočila hlavu, aby neviděl její slzy.

Závěrečná poznámka: 

Téma bohužel zase jen v náznaku - Eva je v davu své nejbližší rodiny se svým názorem zcela sama.

Následuje: Kamilino klidné dopoledne

Obrázek uživatele HCHO

Jaroslav vyzvídá

Úvodní poznámka: 

Velmi těsně navazuje na: Co bylo u Malinů

Drabble: 

„Jak si vlastně dospěla k práci u Malinů?“ zeptal se Jaroslav Evy. „To se nestává snad ani jednou za sto let, aby dědička tak dobré továrny pracovala pro konkurenci.“
„Otec s panem továrníkem Malinou plánovali fúzi už delší dobu. Já jsem chodila s Adamem do školy a vymysleli jsme si, že on bude pracovat u nás a já u nich a že tak dáme dohromady nejlepší podmínky na tu plánovanou fúzi.“
„Jo, tak to už dává smysl.“
„Naši otcové to moc nechápali. Ani mne ani Adama v práci k ničemu nepustili. A jak to celé slavně skončilo, to už víš.“

Závěrečná poznámka: 

Těsně navazuje: Eva se svěřuje

Obrázek uživatele HCHO

Co bylo u Malinů

Úvodní poznámka: 

Předchází: Druhá večeře

Drabble: 

Následujícího rána probírala Eva s Jaroslavem výsledek jeho schůzky u Malinů.
„Nakonec jsem jednal s panem továrníkem a s mladším z jeho synů – s Adamem.“
„To se mi ulevilo.“ Eva lehce zčervenala.
„Dohodli jsme se bez problémů. Divili se, jak máme hezky nachystanou nabídku, přesně pro jejich boty. Prej jestli u nich nemám špióna. Tak jsem to málem vykecal,“ smál se. „Co jsi s nima vlastně měla za problémy?“
„Měla jsem problém s Ivanem,“ řekla Eva dost neochotně. „Přišla jsem na to, že stopil nějaké podnikové peníze.“
„To s ním asi otec pěkně zatočil, co?“
„Hmm. Výpověď jsem dostala já.“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Jaroslav vyzvídá

Obrázek uživatele HCHO

Druhá večeře

Úvodní poznámka: 

Přechází: Evin strach

Drabble: 

Na večer domluvila Eva s Jaroslavem večeři u tety. Cíl byl jediný. Informovat Jarmilu o průběhu jedné konkrétní noci dřív, než se toho úkolu ujme nějaký jiný snaživý dobrovolník, a že jich přicházelo v úvahu hodně.
Evu tedy čekalo první setkání s Jarmilou.
Večeře proběhla dobře, teta pozvala i paní továrníkovou. Všem moc chutnalo a vše se vysvětlilo k všeobecné spokojenosti.
Když Eva poslouchala povídání tety a paní továrníkové, jak Jaroušek vždycky hezky spinká, když se pěkně napapá, její pohled se náhodně střetl s Jarmiliným. Obě se nahlas rozesmály.
Od té doby Eva věděla, že s Jarmilou si budou rozumět.

Závěrečná poznámka: 

Snad je téma vidět - je jen v pasáži o snaživých dobrovolnících.
Ta první večeře a její následky jsou tady , tady a tady

Následuje: Co bylo u Malinů

Obrázek uživatele HCHO

Evin strach

Úvodní poznámka: 

Velmi těsně navazuje na Tkaničky

Drabble: 

Při zmínce o Malinových pobledla zase Eva. Jaroslav si toho všiml.
„Tobě se nelíbí, že jedu ke konkurenci tvého otce?“
Odpověděla nervózně: „To je v pořádku. Vždyť jsem tam sama pracovala. Jen buď opatrnej – zejména Ivan Malina není zrovna seriózní obchodník.“
Jaroslava to překvapilo, ale vzal to velmi vážně. „Nebylo by teda lepší, kdybys jela se mnou?“
„Prosím! Ani se o mně nezmiňuj. A kdyby se náhodou někdo přímo ptal, tak to nějak zameť. Mluv třeba o tetě, však se jmenujeme stejně.“ Vypadala, že má doopravdy strach.
Jaroslav to moc nechápal.
„A nic nepodepisuj! Všechno nech nejdřív projít svého právníka.“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Druhá večeře

Obrázek uživatele HCHO

Tkaničky

Úvodní poznámka: 

Předchází: Eva radí

Drabble: 

Jaroslav přišel do práce pozdě, ale zářil štěstím a volal nadšeně: „Mělas pravdu, vyšla hvězda!“ a vlepil Evě pusu na tvář, až to mlasklo. Skoro vypadal, že by ji ze samé radosti dal i Kamile, ale ta jen zbledla a honem zapadla do své kaneláře.
Eva se chystala blahopřát, ale pohled na Jaroslavovy nohy ji úplně vyvedl z míry. „Co to je?“
„Reklama,“ odpověděl se smíchem a ukazoval jí krásné kožené boty se svítivě zelenými šněrovadly. „Se mi ráno přetrhla tkanička, tak mi tam Jarmila dala tyhle. Jedu s nabídkou k Malinům, tak ať viděj na svejch botách pořádný šněrovadla.“

Závěrečná poznámka: 

Z přechozího to asi nemuselo vyplynout jednoznačně: Pilnáčkovi vyrábí šněrovadla, Kulikovi (a jejich největší konkurenti Malinovi) vyrábí boty.

Následuje: Evin strach

Obrázek uživatele HCHO

Eva radí

Úvodní poznámka: 

velmi těsně navazuje na drabble: Jaroslav se svěřuje

Drabble: 

Eva věděla, že je Jaroslav z odchodu Jarmily nešťastný. Nechtěla být netaktní, ale doufala, že jí to snad nebude mít za zlé, tak se zeptala: „A pak jen tak odešla?“
„Byla nějakou dobu děsně náladová a pak přišla s tím, že trávím tolik času v práci, protože jí jsem nevěrný. Prej s Kamilou!“ protočil panenky. „Chápeš to?“
Eva se zamyslela. Náladovost, pláč, telenovely. Nemůže být těhotná? Ale řekla jen: „Víš, myslím, že jediné na čem doopravdy záleží, je to, jestli ji máš rád. Jestli jo, tak mazej koupit kytku a běž za ní! Uvidíš. Třeba dnes vyjde tvoje šťastná hvězda.“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Tkaničky

Obrázek uživatele HCHO

Jaroslav se svěřuje

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 13. Pořád spolu

Navazuje velmi těsně na: Vzpomínky

Drabble: 

Eva vešla se stohem papírů a uviděla Jaroslava s hlavou ve dlaních.
„Co se stalo?“
„Ten telefon,“ řekl zdráhavě. „To byl Jarmilin otec. Prej jen sedí na kanapi, brečí a kouká na telenovely.“
Zahleděl se z okna. „Potkal jsem ji na nějaké večeři. Byla to láska na první pohled,“ křivě se usmál. „Do týdne se ke mně nastěhovala. A byli jsme pořád jen spolu. Jenže pak měl otec mrtvici a musel jsem převzít podnik – spousta práce, zodpovědnost…“
„Nechápala to?“
Zavrtěl hlavou. „Navíc matka chtěla, abychom se vzali. Já to chtěl, moc, a ne kvůli matce.“ Znovu sklonil hlavu do dlaní.

Závěrečná poznámka: 

Přímo navazuje drabble: Eva radí

Obrázek uživatele HCHO

Vzpomínky

Úvodní poznámka: 

15+?
(resp. myslím, že to je ode mne tak asi nejodvážnější věc, která na to 15+ může aspirovat).

Volně předchází: Kamila je nespokojená

Drabble: 

Položil telefon a zoufale složil hlavu do dlaní.
Myslel si, že už to všechno překonal, ale ne. Už zase nebyl schopen myslet na cokoliv jiného.
Vybavovala se mu ve všech podobách. Její důstojný úsměv a dokonale upravené kaštanové vlasy, když šli spolu do společnosti. Její veselý smích a rozevláté vlasy, když ji rozhoupal na houpačce. Její rozpustilý smích a praménky vody stékající z jejích vlasů, když spolu promokli na procházce kolem řeky. Její tichý smích a vlasy rozložené na polštáři. Její škodolibý smích, když ho lechtala vlasy v obličeji a přála mu dobré jitro.
A vůně kávy a čerstvých rohlíků.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele HCHO

Kamila je nespokojená

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Kamila nebyla s vývojem událostí vůbec spokojená. Takových intrik vynaložila, aby vystrnadila Jarmilu, a teď se tu zjeví ONA.
Už ani ta nejkratší minisukně na něj nefunguje. Kdyby aspoň věděla, kde tenkrát přes noc byl. Umí Eva to překvapení hrát tak dokonale?
Z myšlenek ji vyrušil odchod Jaroslava a Evy na jednání s dodavatelem. Rozčililo ji to. Vždyť ji nikdy nikam nevzal! A už zase ji začal bolet žaludek.
Nahlédla do šuplíku a objevil se před ní PAVOUK. Málem začala vzteky ječet. Knížka Profesionálem v administrativě vydaná Vyšším odborným učilištěm v Káranicích, byla trvalou připomínkou neúspěšného pokusu o studium těsnopisu.

Závěrečná poznámka: 

Pokud by si chtěl někdo zopakovat, co hledala Kamila v zásuvce, tak je to tady

Volně následuje: Vzpomínky

Obrázek uživatele HCHO

Nedělat si plané naděje

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jaroslavovi se s Evou pracovalo skvěle. Když si uvědomil, že její schopnosti významně přesahují běžné sekretářské znalosti, vyptal se jí na školu i předchozí práci. Že má vejšku, čekal, ale že pracovala u největšího konkurenta svého otce, to ho překvapilo.
Eva nevypadala z vyzvídání moc šťastná, ale nakonec byla Jaroslavovi vděčná. Naučil ji daleko víc věcí o chodu podniku, než by kdy pochytila v předchozím zaměstnání. Ale nedoufala, že by tu mohla najít stálé místo. Tolik si přála, aby se teta mohla zase vrátit ke své práci, a Pilnáčkovi nebyli tak velká továrna, aby tu bylo pro ni něco jiného.

Závěrečná poznámka: 

Téma je tam jen lehounce naznačeno - Eva si nestaví vzdušné zámky.

Následuje: Kamila je nespokojená

Obrázek uživatele HCHO

Vlci, nebo jiní obratlovci?

Úvodní poznámka: 

Předchází: Nové ráno

Drabble: 

Eva dorazila do práce a přivítala ji Kamila: „Nevíte, kde je pan ředitel?“
„On tu ještě není?“ Vždyť už byl pryč, když tetu vysazovala doma.
„Volala jejich uklízečka, že doma vůbec nespal!“ pronesla Kamila afektovaně.
A jéje!
Než Jaroslav dorazil, stihla telefonovat i paní továrníková.
Eva vše vyřizovala opatrně, ale Jaroslava to stejně dopálilo. „Jsou jak vlci, chvíli pokoje mi nedají!“
„Vlci? Vždyť to jsou jen ženské,“ snažila se ho Eva mírnit.
Snad se jí to celkem povedlo, den proběhl klidně.
Až když Jaroslav odcházel z práce, neodpustil si poznámku: „Kdyžtak vyřiď těm, ehm... opeřeným zvědavým individuím, že budu doma.“

Závěrečná poznámka: 

Dneska spokojená moc nejsem (furt se chystám na nějakou pěknou Kamilku a nějak se mi tam ta témata neposkládávají...)

Následuje: Nedělat si plané naděje

Obrázek uživatele Aveva

Na lovu

Drabble: 

Samozřejmě, že hledal. Jenomže, jak se slunce klonilo k západu, přicházející tma a klesající teplota srážely jeho optimismus k nule.
Teorie byla jasná. Vyrazí a než padne noc, najde si druhého do páru. Dál to nechají na přírodě. Jenže okolnosti nebyly příznivy. Všude pusto, nikde nikdo.
Už se vzdával, když ho zahlédl. To báječně amorfní tělo s celými sedmi tykadly.
Škádlivě se před svým vyvoleným roztekl doširoka a zamával čtyřmi ze svých šesti tykadel, aby upoutal jeho pozornost.
Devátá planeta nebyla nejpříjemnějším místem pro život, ale když se dva monocáčci s mlasknutím spojili v jednoho bicáčka, vypadalo najednou všechno líp.

Obrázek uživatele HCHO

Nové ráno

Úvodní poznámka: 

Předchází: Kompromis

Drabble: 

Když Eva ráno sestupovala ze schodů, viděla tetu, jak potichu zavírá dveře do obýváku, kde večer nechaly spát Jaroslava na pohovce. Usnul, jen odložil příbor.
„Je to tintítko,“ usmála se teta.
„Na rozdíl od mého velkoměstského bývalého šéfa tráví víc času v práci, než v posilovně.“
„Ale slušelo vám to včera spolu.“
„Teto!“ vyděsila se Eva. „Ne, aby tě napadlo něco takového probírat s paní továrníkovou! Víš přece, že po hádce s tatínkem nebudu mít žádné věno.“
„Děvečko moje, život není jen o penězích,“ řekla zasněně teta. To, že se sama kvůli udržení peněz v rodině neprovdala, nějak úplně pominula.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele HCHO

Kompromis

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Evě a Jaroslavovi šla společně práce pěkně od ruky. Odpoledne začalo pomalu přecházet do večera.
„Nešla bys na večeři? Pod lipami dobře vaří a je tam skvělej sklepmistr,“ nadhodil. Znělo to lehce a nezávazně.
„Musim za tetou,“ odpověděla automaticky. Vzhlédla a uviděla, jak je zklamaný. Zarazila se a nakonec se zeptala přímo: „Tobě se hlavně nechce do prázdného bytu, co?“
Pokrčil rameny.
Nakonec řekla váhavě: „Je pozdě. Kdybys se mnou zajel nakoupit, tak by mi to moc pomohlo. Pak bychom si dali večeři u tety.“
Sice se ptal, zda to tetě nebude vadit, ale jeho oči se zase vesele smály.

Závěrečná poznámka: 

Snad se mi to už konečně začíná trochu červenat :)

Následuje: Nové ráno

Obrázek uživatele HCHO

Závisti, tvé jméno je Kamila

Úvodní poznámka: 

Předchází: Bolavá témata

Už bylo na čase, aby blondýnka "příjemný den" dostala konečně nějaké jméno.

Drabble: 

Vysoké podpatky jsou skvělá věc, dělají dokonale dlouhé nohy. Ale tiše, po špičkách, se v nich našlapuje špatně.
Co má ona, a já ne? Je tu první den a tyká si s nejvyšším šéfem.
Pohodila hřívou zářivě lesklých blond vlasů a naklonila ucho ke dveřím. Pochytila jen něco jako: dodavatel, odběratel, procento.
Diktuje jí dopis? Zamračila se. Ona umí i těsnopis? Závistí ji začal bolet žaludek.
„To má náměstek, Kamila ti to najde,“ ozvalo se za dveřmi.
Kamila láteříc na podpatky, zapadla do své kanceláře. Když vyhledala Evě příslušné papíry, vyňala ze zásuvky lahvičku žaludečního likéru a zhrzeně si přihnula.

Závěrečná poznámka: 

Dneska to šlo ztuha. Pelyněk je jen v žaludečním likéru a zkracování mne dohnalo k zoufalému přechodníku (snad není blbě...)

Následuje: Kompromis

Obrázek uživatele HCHO

Bolavá témata

Úvodní poznámka: 

Opět velmi těsně navazuje na předchozí: Tak znovu a lépe

Drabble: 

„Ty ses vůbec nezměnil,“ přijala Eva nabídku k tykání a šla mu ještě kousek koláče ukrojit.
„Je fakt dobrej,“ řekl uznale.
„Když si ho tady nesníš, tak dostaneš zbytek na doma k snídani,“ řekla lehce.
Ale Jaroslav neodpověděl a vypadal, jako by mu přestalo chutnat.
Evě došlo, že se nechtěně trefila do bolavého místa. Jeho čerstvě bývalá snoubenka a tedy čerstvě prázdný domov nebyly zrovna vhodným tématem ke konverzaci. Tak raději začala o něčem, co trochu trápilo ji: „Nevím, jestli to teta s tvou maminkou s tím mým zastupováním vymyslely zrovna nejlíp...“
„Neboj, to zvládnem!“ řekl se znovu nabytou sebejistotou.

Závěrečná poznámka: 

(čerstvě bývalá snoubenka a čerstvě prázdný domov byl na samém začátku Kruté ráno Jaroslava Pilnáčka )

Následuje: Závisti, tvé jméno je Kamila

Obrázek uživatele HCHO

Tak znovu a lépe

Úvodní poznámka: 

Tentokrát se mi asi nepovedlo drabble úplně samostatně fungující, předcházející je: Konečně osobní setkání

Drabble: 

Konečně mu to došlo. Trochu zahanbeně se zahleděl do jejích studánkově modrých očí. „Evičko?“
„Nějak nám to setkání po letech nevyšlo, co?“ usmála se. „Tak se budem tvářit, že to bylo jen nanečisto, a zkusíme to znovu naostro,“ řekla trochu rošťácky.
„To jako myslíš, že bych měl začít tím, že jsi nám nějak vyrostla?“ začal se smát taky. Eva mu už jako holka dokázala vždycky zvednout náladu.
„Vy byste ode mne stejnou větu asi taky zrovna neocenil, pane řediteli,“ na oko se durdila.
„Jé, přece mi nebudeš vykat!“ řekl a přešel k podstatnějšímu tématu: „Hele, nezbyl tu ještě kousek koláče?“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Bolavá témata

Obrázek uživatele HCHO

Konečně osobní setkání

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jednání se protahovalo, což se Evě docela hodilo. Měla čas se v tetině kanceláři trochu zabydlet. Za chvíli už probírala poštu, co může vyřídit, a co bude potřeba probrat s panem ředitelem. Než se s tím stihla vypořádat, stál pan ředitel přímo u jejího stolu a Eva ucítila jeho pronikavý pohled.
Debatu začal zvláštně: „Proč jste si sem nedala cedulku s vlastním jménem?“
Moc nevěděla, co mu má odpovědět.
„Tak odpovíte mi?“
Evě došlo, že si ji asi pan ředitel nepamatuje, tak řekla: „Já jsem Eva Kulíková.“
„Prosím?“
„No, jmenuju se stejně jako teta, tak proč bych měla měnit cedulku?“

Závěrečná poznámka: 

Dneska ani nevím, jestli jsem v tématu...

Stránky

-A A +A