Pro Dangerous
Do očí pohleď mi, vždyť pravda praví,
že jsou do duše oknem, příteli můj,
možná spatříš v nich, co dávno tušíš,
že není mi lhostejen žádný cit tvůj.
Přátelství věrného léta jsou darem,
radostí nyní i žalem, ach, strádá,
dávno citů svých nejsem již pánem,
chtěl bych – tě – to srdce žádá.
Úsměv tvůj je z nebe něžný déšť,
znovu a znovu jím rostou city mé,
Pro tebe, řekni, k nohám celý svět
ti složím zabalen v látky hedvábné,
jen pro tebe a pro tvé vyznání,
jež z očích často tvých hledí.
Kývni – řekni cara mio,
přesně to cítí tvůj Antonio.