Varování: Může působit lehce nechutně!
Do jedné čajovny chodila jedna milá paní, vždy chvíli předtím než čajovna měla zavírat. Vždy takhle přišla a objednala si s úsměvem salep. Bylo vidět, že čajovníkovi přebírajícímu objednávku lehce cukly koutky úst. Bylo na něm poznat, že připravovat salep takhle navečer není jeho oblíbenou činností, jakkoliv se to snažil zakrýt.
Jednou tato milá paní přišla a tradičně si objednala svůj salep.
„Dneska je ho nějak méně než obvykle, ne?“ zeptala se, když jí ho čajovník donesl.
Čajovník se ušklíbl a prohlásil: „Černoch už nemoh!“
„A co je to červené na vrchu?“ vyděšeně se dotázala paní.
„Krev!“ vítězoslavně prohlásil čajovník.
A/N:
Mezi čajovníky se občas salepu vzhledem k jeho konzistenci a barvě (teplé, bílé, husté, lepkavé) přezdívá černochovo tajemství.
Salep je nadrcený kořen vstavače mužského povařený s mlékem (možná je tam ještě něco navíc, nevím).
Červená tekutina byla jakási arabská šťáva.
Nesoutěžní drabble.