Ze života

Obrázek uživatele galahad

Priezračný

Fandom: 
Drabble: 

Vyblednuté farby ulice sa rozžiarili. Vánok zašumel listami stromov. Položil ruku na stenu a jasne cítil jej povrch. Niečo tu nehrá, hovorila malá, nepodstatná myšlienka.

Počúvol ju. Vyskočil a jeho nohy nedopadli. Vznášal sa kúsok nad zemou.

Snívam v plnom vedomí, uvedomil si. Nadšenie ho zaplavovalo ako lavína. Sen bledol a strácal sa. Tentokrát sa však nenechal strhnúť. Rýchlo si spomenul, čo treba robiť: šúchať si ruky, zatočiť sa párkrát dookola.
Svet sa opäť jasne zhmotnil.

Lietal nad strechami mesta.

Keď zostúpil naspäť na zem, niekto tam stál, pozorujúc ho.
„Koniec zábavy,“ usmial sa snový strážca a vyprevadil ho von.

Závěrečná poznámka: 

Drabble popisuje lucidné (priezračné) sny, v ktorých si snívajúci uvedomí s plným vedomím, že sníva. Väčšinou sa snívajúci prebudí, alebo luciditu stratí. Sú však techniky, ako si tento stav udržať. Sen je možné ovládať, do istej miery: lietať, prechádzať dverami do úplne iného miesta, vytvárať ľudí...
Niektorí ľudia popisujú snové postavy, ktoré nejdú ovládať a zjavia sa, keď príliš manipulujú so snom, takzvaných snových strážcov. Vraví sa, že to je prejav podvedomia, ktoré sa bráni takejto neprirodzenej kontrole nad snom.

Obrázek uživatele mamut

Sklíčka

Fandom: 
Drabble: 

Nejde pořád mhouřit oči za čirými sklíčky, abych viděla.
Tak jsem si pořídila obyčejné dioptrické brýle do sluníčka.
Obyčejné?
Ne, neobyčejné.
Stačí zvednout hlavu a podívat se okolo sebe. Tráva je sytější, květy promění své barvy z bílé na růžovou, z červené na vínovou.
Kouzlo.
Ale to největší přichází, když zvednu hlavu k oblakům.
To, co vypadá jako celistvá plocha, se náhle změní. Hloubky a výšky, jemné přechody, vše se náhle vykreslí do nejjemnějšího detailu. I na bezmračné obloze vnímám lehká peříčka jejich bytí.
A mezi tím, snad je to jen sen, zahlédnu dračí křídla.
Smět tak vzlétnout s nimi.

Závěrečná poznámka: 

Já vím, já vím.
Říkal mi syn, že jsem trošku blázen. Že to jsou jen sklíčka polarizační.
Ale já vím stejně své. Jsou to sklíčka do oken chrámu draků.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Noční bloumání

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 17, Přísně tajné

Drabble: 

Znám tajemství přísně tajné
proč ti přijde všechno marné
nemůžu ti vyjít vstříc
prostě ti to nechci říct

Můžeš bloumat ve dne v noci
nebudu ti ku pomoci
je to hrůza, však já vím
možná ti jen napovím

Proč chceš všechno nebo nic
sladký ďábel či zlý princ
proč nejde spát, když tak moc chceš
vymysli si dost dobrou lež

Až budou se ptát, proč jsi tu
sundej si tu ulitu
ne, nesundavej, nech si ji
bojuješ tu se zmijí

Čím víc chceš, tím víc to bolí
spánek rány nezahojí
oči, v kterých nechceš číst
bojíš se těch temných míst

Závěrečná poznámka: 

Jo a krásné Velikonoce přeji! :)

Obrázek uživatele Zuzka

Marné plány

Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma Nehlaste se všichni z 18.4.

Drabble: 

“Podívejte, nechci přepisovat existující dílo klasické literatury,” rozhodím rukama, když se na mě upře několik nehezkých pohledů.
“Jenom by se hodilo, aby měla Jane chvíli klid. Aby se Lizzie mohla projít s Charlottou do Merytonu a zpátky a nemusela u toho poslouchat pilinózní žvanění o oficírech a pentlích.”
“A my ho snad poslouchat chceme?”
“Pokud ten oficír bude někdo z vás a prostě ji zaměstná…”
“Nemám se s ní o čem bavit.”
“Nemám na to kostým… totiž uniformu.”
“Na tohle jsme starý.”
“Mám ženu! Zabila by mě!”
Vzdávám to. Musím uznat, že kluci mají vesměs pravdu. Takhle se Lydie nezbavíme.

Obrázek uživatele Owlicious

Zažívací problémy

Úvodní poznámka: 

...tak doufám, že se tohle počítá jako komix.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Děkuji Libušce, že mi ve svém ani ne jednom týdnu dělá skvělou modelku a dává inspiraci :)

Foceno na mobil, poskládáno v jediném editačním programu, který na tom samém mobilu mám :D

Obrázek uživatele Aveva

Když změna přichází

Fandom: 
Drabble: 

Kdo se pozorně dívá, dočká se okamžiku, kdy se otevřou skryté dveře do tajemné země. Stane se to jednou za sto let.
Jejich podoba není pevná, vzaly už na sebe tíhu hradní brány i lehkost tepaných vrátek zahradního altánu.
Kdo je v úleku nezabouchne a odváží se jimi projít, se vydá na cestu, která navždy změní jeho život, nebo ho zabije.
Kdo projde skrytými dveřmi, už nikdy nebude stejný.
Budeš je hledat? Pak bys měl poznat ještě jedno tajemství. Otevřou se jednou za sto let, ale pokud toužíš změnit svůj život, stačí ti síla vůle a řada docela obyčejných dnů.

Pššt!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji drabble Přísně tajné.

Drabble: 

Zrychleně oddechuji. Právě jsme doběhli tramvaj. Najednou mi táta řekne: "Jak to že je ten tvůj komiks na jiný identitě.
Koukám na něj a jsem udiven. Jestli to zjistil, tak už to nebude překvapení. Mám chuť brečet. Pak to táta samozřejmě musel říct mému bratru. Takže to zase nebude překvapení.
Jsem fakt zklamaný. Mohlo to být skvělé překvapení a místo toho z toho nic nebude. Ach jo!

Je to vlastně moje vina, protože jsem neměl dávat komiks, který jsem mu ukazoval, na jinou identitu. Jsem já to pako.

Aspoň to neví moje dvě sestry, takže to aspoň trochu překvapení bude.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Pubkvíz

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji za téma č. 19: Hřích, který se neodpouští

Chodíte taky na pubkvízy, pubquizzy, hospodské kvízy?

Drabble: 

Je sedm hodin a do sklepních prostor vcházejí nerdi a vyděrači, scházejí se u vyhrazených stolů, objednávají si pivní speciály a chleby s tvarůžkem, podnik se plní přátelským halasem a diskuzemi nad událostmi minulého týdne – ty se objeví v prvním kole. Zepředu se ozve znělka, týmy se usazují, večer začíná.
V rohu sedí neznámí nováčci. Budí nenápadnou pozornost místních, povětšinou jsou ale přijati kladně.
„Skóre po prvním kole: na prvním místě s devíti body Bratrstvo tataráku.“
Členka druhého týmu pohlédne na své spolubojovníky. „Netleskejte, vymácháme naše odpovědníky v jejich krvi.“
„Nemyslíš, že je to trochu...“
„Moc? Naopak. Teprve to začalo!“

Závěrečná poznámka: 

Toto je absolutní realita, jen název zrádných vetřelců byl pozměněn. GDPR a tak dále.

Obrázek uživatele Aveva

Vesmír na divoko

Obrázek uživatele mamut

Delegátky

Fandom: 
Drabble: 

"Po stu latach" dnes nemusím brzy vstávat.
Protááááhnout - počkat - peřina??? Na peřině kočka. Taky se protahuje.
Nohy dolůůůů - pomalilinku zvedat - narovnat.
Tak, co dnes udělám, v duchu maluju plány na celý den.
Upeču beránka (včera jsme rajzovali po návštěvách, večer se mi nechtělo), trochu poklidím, než dojdou mladí.
KAFE!!! Jasně kafe bude jako první, neboj, jen co si umyješ zoubky, motivuji sama sebe.
Otevřu dveře do předsíně a...
A přede mnou stojí slepice, rovnou dvě slepice.
"Mááš, máááš? Dááš, dáááš?"
Jasně! Chlopek říkal "První dej slepicím."
Ale už neřekl, že nechá větrat barák.
Tak už se probojovaly až sem, delegátky.

Závěrečná poznámka: 

Dovětek:
Jednou se rozhodly upozornit na sebe a stačilo a doufám, že se to vícekrát opakovat nebude. Snad až za sto let, až tady nebudeme.
Do plánů na dnešní den zahrnuto: najdi a sprav díru, kudy prolézají!

Obrázek uživatele Elet

Dávat pozor

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Úplně teď nestíhám, takže bjb. V lepší kvalitě zde.

Obrázek: 

Brambůrky

Fandom: 
Drabble: 

Cestou domů z práce mě přepadla chuť na slané brambůrky, které mám moc rád. Doktor mi je ale zakázal: mám prý špatná játra. Měl bych ho poslechnout.

Najednou jakoby se proti mně spikly všechny myšlenky.

"Kup si je. Bude ti po nich líp."
"Ale -" začal jsem se bránit.
"Sedneš si s nimi k filmu, to bude bájo."
"Jenže -"
"Dneska to bude naposledy."
"Já -"
"Není žádný fakt vážný důvod si je nedat. Měl jsi těžký den, zasloužíš si je."
"To sice -"
"Pěkně si s nimi odpočineš."
"No -"
"Proč by sis nedal?"

"..."

Chroup, chroup, chroup.

Tak třeba zejtra.

Jsem holt starej závislák.

Obrázek uživatele saasa

Blue

Fandom: 
Drabble: 

To bylo špatné. Úplně ztracený čas. A čím víc to zkouším, tím víc času ztrácím. Každým dnem jsem neschopnější a vysílenější.

Měl bych zkusit něco nového, ne jen opakovat pořád dokola ten stejný vzorec. Možná bych to mohl zkusit příště.

Ale houby, koho se snažím přesvědčit? Vždyť dobře vím, že příště to udělám zase úplně stejně. A stejně je to jedno. Každý druhý je nakonec lepší než já.

A co když přijde nemoc a já nebudu moci pracovat? Peníze dojdou za pár měsíců a další už nemám jak vydělat. Co si pomyslí... kdo vlastně? Vždyť ve skutečnosti už nikoho nezajímám.

Obrázek uživatele may fowl

Strawberry Fields

Fandom: 
Drabble: 

Od začátku bylo jasné, že chodit sem byl velmi špatný nápad.

Prostor před pódiem se rychle zaplňoval. Našli si místečko přímo před zvukařem, ale brzy je něčí lokty vytlačily daleko doprava, kde oba neustále zakopávali o kabel. Robin se držel svého piva a že všech sil mlčel. Lucie se držela svého zvyku a že všech sil mluvila.

"Doufám, že zahrajou Strawberry Fields."

"Nezahrajou. Je to cover."

"Aha, vážně?"

Opodál stojící dívka se po nich ohlédla a zatvářila se, jako kdyby se dívala na něco ve svém kapesníku.

Robin zatoužil, aby v tom hlučném, ulepeném a hemžícím se davu byl sám.

Důvod k zamyšlení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

S tímto tématem mě napadla myšlenka, kterou občas mívám. Snad jsem dokázala říct ve sto slovech, to o čem občas přemýšlím, když mi připadá život nespravedlivej.

Drabble: 

Mám podobný pocit, jako každý z vás, když ráno prcháte mezi ostatními lidmi do právě přijíždějícího metra, nebo když čekáte ve frontě v obchodě, kde ostatní netrpělivě podupávají a občas pronesou poznámku na adresu prodavačky. Když sedíte v čekárně a snažíte se být trpělivý, přestože kdyby vás doktor vzal přednostně, bude to jen chvilka a nebo je váš případ určitě důležitější než těch ostatních.
Každý máme dost často tenhle pocit. Jsme osamoceni v davu lidí, kteří na tom určitě nejsou jako my.
Ale přemýšleli jste někdy, že tenhle pocit má každý jeden člověk, který kolem vás v tu chvíli projde?

Obrázek uživatele Tenny

Ty a ti ostatní

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska jenom menší BJB, práce na chalupě je vyčerpávající. :D

Drabble: 

Čím to je, že čím více je kolem nás lidí, tím více se cítíme osamoceni?
Stoupněte si uprostřed davu a nechte se pohltit anonymitou. Všechen ten spěch kolem nás, tolik těl a přitom nemají spojení.
Lehké připomenutí, jak malí jsme v obrovském vesmíru, jenom jedna část skládačky reality. Jeden z mnoha, jeden z miliónů.

Ale nezapomeňte se potom vrátit mezi lidi. Podejte vypadnutý kapesník, usmějte se na prodavačku, pomozte staré paní přes přechod, zanadávejte si na zastávce na zpoždění autobusu. Možná jsme jen drobnou částečkou písku v nekonečných hodinách, ale i jediné zrnko může začít kaskádu... a změnit celý svět.

Závěrečná poznámka: 

Ani nevím, jak bych to fandomově zařadila. Myšlenky ve sprše? :D

Obrázek uživatele Urrsari

The loneliest ones

Úvodní poznámka: 

BEZ NÁROKU NA BODÍK! Dva drabble v jednom, len tak.

Drabble: 

Do not say it, do not
speak it, keep your mouth shut.
Stuff it down, deep inside,
do not name it, anything but.
Do not share it, keep it close,
cover yourself up, wear long sleeves.
Smile and nod and nod and smile,
be the one that makes them pleased.
Do not cry, make no noise,
lick your wounds all alone.
Lick the hand that beats you down,
lick the hand that throws you bones.
Keep your head down, take it.
You can not ever fight.
One rule only, if they want darkness
do not dare show them your light.

One against the world,
that has to be tough.
At those who trust
you can only laugh.
Fool me once, fool me twice,
both are on me only,
better be strong,
better to be lonely.
Hide it, hide who you are,
that was the first lesson.
They will tear it apart,
continued the professor.
You can not speak the truth,
they will bring you down.
Of suffering the wisdom
is a twisted crown.
Is there any poison? Are they watching?
all the time, you fear.
There is but one thing to do, you know-
you can not let them near.

Závěrečná poznámka: 

Hádam sa mamut neurazí, ale ask by ste si chceli prečítať ešte jedno do témy, tak odporúčam toto: http://sosaci.net/node/37573#comments.

Obrázek uživatele Aveva

Ten nahoře

Fandom: 
Drabble: 

Stojím nad nimi a oni to vědí.
Podřizují se mi. Je to pro ně bezpečnější. A bezpečí je láká.
Přicházejí. Sami nebo ve skupinách. Pokorně stanou u mých nohou.
Čekají. Jeden vedle druhého v pevně semknutém šiku.
Hledím vpřed a jejich masa temně hučí za mými zády. Padají slova zlostná. Padají slova odevzdaná. Ale sami se neodváží vyrazit.
Zmizím. Na chvíli. Na docela malou chvíli. Nedokážu to ovlivnit. Když se vrátím, jsem sám. Všichni, kdo za mnou stáli, jsou náhle na druhé straně ulice. Ale já zůstávám, věčně zaklet ve své nehybnosti.
My, červení panáčci na semaforu, máme těžký život.

Obrázek uživatele mamut

Našeptávač

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nikdo nikdy si nedokáže představit, jaké to musí být.
Psychiatři vám nastíní obrázek co vidí, co slyší. Ale to vnitřní napětí, to je neuchopitelné.
Ničí samotného jedince, ničí jeho okolí. Schizofrenie.

Drabble: 

Sedí na bobku a plácá bábovičku.
"Proč si nehraješ s ostatními?"
"Nechci. Oni se na mě divně koukají."
...
Postává bokem ostatních. Nejraději by někam utekla, ale musí tu být.
"Pojď sem a zapoj se."
"Ale já radši sama."
"Všichni musí, tak ty taky."
...
"Proč jste to udělala? Přece je na světě něco, co vás drží. Něco co máte ráda."
"Já vím." potichoučku špitne. "Jen oni všichni říkali, že musím, musím. A já už nemohla. Chtěla jsem mít klid."
...
Je to dlouhá cesta za nalezením rovnováhy a stále hrozí, že se probudí.
Ten našeptávač, že máš jít, že jsi absolutní nic.

Obrázek uživatele kytka

Paličky cimbálu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Stalo se mezi válkami. Atmosféra byla tehdy vypjatá.

Drabble: 

"A včel, mozeko, tu našu!"
Paličky se rozeběhnou po strunách cimbálu, smyčce po strunách houslí.
Hospoda dojatá mladým vínem se přidá vzápětí:
"Moravo, Moravo, Moravičko milá,
co z tebe pochází chasa ušlechtilá..."

Ušlechtilí ogaři se objímají kolem ramen, jímavá melodie jim vhání vlastenecké slzy do očí.
"Múčka, ty nespiváš? Ogaři, Múčka nechce spivat našu hemnu!"
"Mučka, ty snad nési Moravan?"
"Ty nési vlastenec!"
Múčka vlastenec je: "Jsem Moravan, a jsem také Čechoslovák."
"Morava mu nemrgas!"
"Ogaři, dáme mu par po tlamje!"

"Chasa ušlechtilá, žádostivá boje..," vyhrává cimbálovka a ogaři se snaží dostát slovům moravské hymny, co se do Múčky vejde.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Malý výběr velkých hříchů

Fandom: 
Drabble: 

Co je hřích? Toho by se našly mraky. Už od útlého mládí.
Nespat v odpoledním klidu jako ostatní děti. Nejíst předložené jídlo.
Nemít v sešitě nalinkované okraje od začátku do konce. Nemít podepsán domácí úkol od rodičů. Dát v rovnici do jmenovatele proměnnou, o níž není jisté, že je nenulová.
Opisovat do kulturního deníku obsah díla, které dotyčný nepřečetl. Nebo v něm popsat třídílný román pouze na několika řádcích.
Krást součástky mikroskopu, před tím jsme byli varováni dokonce preventivně. Krystalovat z lihu na otevřeném ohni.
Je toho zkrátka přehršel, čeho se člověk musí vyvarovat, aby úspěšně prošel školami všech stupňů.

Závěrečná poznámka: 

Vše je samozřejmě relativní. I ten nešťastný kolega, jenž krystaloval z lihu na otevřeném ohni, nakonec dostudoval, byť s opakováním ročníku.

Obrázek uživatele mamut

Rodinné stříbro kuchyně

Fandom: 
Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Název koření je skutečně ze života - vztahuje se k příhodě s cizojazyčným kolegou našeho pana profesora. Tak jsem si jej, s dovolením, vypůjčila.

Obrázek uživatele Tora

Obyčejní, a přesto výjimeční

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tento zážitek je starý pár dní a přesto mi pevně utkvěl v paměti. Pořád je vidím před sebou, obyčejné, a přesto tak jiné...

Drabble: 

Brno jako každé ráno ucpané až běda. Trčím v koloně, nervózní za volantem. Dav na zastávce netrpělivě přešlapuje.
Až na ně.
Stojí proti sobě, dav kolem nevnímají. Mají svůj svět, něžně se drží za konečky prstů, hledí si do očí. Čiší z nich láska, touha, nechuť se rozloučit po probdělé noci, ať první, sté, tisící… Ona mu láskyplným gestem urovná límeček, jemně, majetnicky. On se usměje, lehounce jí políbí konečky prstů. Dál setrvávají ve své bublině radosti, jediní nespěchající, jediní, kterým je kolona ku prospěchu.
Do práce dojedu pozdě, ale s úsměvem na rtech.
Viděla jsem lásku v přímém přenosu.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že i pár může být osamocen...

Obrázek uživatele saasa

Poslední kapka

Fandom: 
Drabble: 

"Jestli pojedeš, zabal si rovnou i druhý kufr. Sem už se nemusíš vracet!"

Hlas ho zradil a chvíli na sebe jen mlčky zírali. On mělce dýchající, podvědomě se krčící pod tíhou právě vyřčeného, ona zaskočená, usilovně hledající dostatečně pádnou odpověď.

"Jasně jsem ti řekla, že je jen kamarád. Měl bys navštívit doktora, jsi paranoidní."

Tuhle situaci oba dobře poznávali, děla se v pravidelných intervalech s drobnými obměnami kulis posledních několik let. Jedním z průvodních jevů naprosté ztráty důvěry v jejich vztahu byl nutný výsledek takové konfrontace. On nevěřil, že mu říká celou pravdu a ona mu celou pravdu nechtěla říci.

Obrázek uživatele mamut

Sedm a jeden

Fandom: 
Drabble: 

Sedm jich je psáno, sedm ve známost dáno.
Sedm jednou ranou co by morovou branou.

Sedm hlavních hříchů vitium capitale v časech Řehoře I. Velikého lidem předloženo, by se jich vyvarovali neb velké hříchy dalších hříchů lůnem.
Jak dnes se člověk hříchům staví?
Tady jsou krásně do pozlátka jedinečnosti, seberealizace, osobitosti a jiných blábolů zabalené:
Pýcha superbia - Kdo je víc než já?
Lakomství avaribia - Sám málo mám.
Závist invidia - On má lepší?
Hněv ira - Já tě zabi...
Smilstvo luxuries - Však si jen užívám.
Nestřídnost gula - Moje, je to moje.
Lenost acedia - Proč zase já.

A ten největší?
" mám právo..."

Závěrečná poznámka: 

nedokončené slovo nemá být vyřčeno, protože co se jednou z úst vypustí...
chápete

Janovy okovy

Fandom: 
Drabble: 

„Ty už mě nemiluješ.“
„Ale ano, proč bych neměla?“
„Máš někoho jinýho? Já viděl, jak se na něj díváš.“
„Ale ne, proč bych měla?“
„Máš mě jenom pro peníze, pro zábavu, pro uvolnění, dokud tě nepřestanu bavit...“
Tisíc různých pro a proti. Sebevětší láska je pořád příliš málo pro někoho, komu rodiče nenaplnili pohár v dětství. Kdo se necítil milovaný, nedokáže lásku rozpoznat, neumí jí uvěřit, nedokáže vidět sám sebe na piedestalu života, nemůže se zbavit podezření, že za ty velké emoce nestojí a pokud ano, zmizí, jakmile jim uvěří. Prvotní hřích rodičů, který nejde odpustit, protože si ho neuvědomuje.

Obrázek uživatele Brygmi

V kině

Obrázek uživatele Terda

Čím okořenit večeři

Fandom: 
Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Už věky jsem nekreslila, omluvte tedy umělecký nedojem. Navíc mám omezené technické možnosti.

Obrázek uživatele Envy

Málo rukou

Fandom: 
Drabble: 

"Nehlaste se všechny, ale budeme dneska potřebovat vaši pomoc." Prohlásí vedoucí z oddělení řezaných květin, při vstupu do místnosti kde se chystá zboží na prodejnu.

"Dneska příjde více zboží kvůli zítřejšímu svátku," vysvětluje kolegyním z oddělení dekorací, "Nezvládneme to všechno očistit, aby to bylo na zítra dostatečně připravené."

Má svolení od vedoucí vedlejšího oddělení na vypůjčení si rukou navíc, ale ví že je to zase na úkor jejich práce, kterou taky sotva stíhají. List jejich hodin přesčas snad ani nechce vidět. Co se dá dělat, usmlouvají se aspoň dvě na výpomoc. Nikdo další nemůže, všichni mají dost své vlastní práce.

Obrázek uživatele Arenga

Konstruktivní slovní hodnocení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Uvedené konstruktivní slovní hodnocení je samozřejmě zcela a naprosto fiktivní, netýká se žádného konkrétního textu v jakékoli literární soutěži. Fakt ne!
Pravdou ovšem je, že vytýkané bohužel tak úplně fiktivní není...

Drabble: 

Z jazykového hlediska je povídka slabá, autor pravidelně chybuje ve shodě podmětu s přísudkem, občas i ve vyjmenovaných slovech, zcela libovolně zaměňuje zájmena ji a jí, špatně používá zájmeno svůj. Je zde větší množství překlepů, občas dokonce chybí slovo, což nasvědčuje podcenění závěrečné fáze korektur.
Velkou slabinou příběhu jsou prohřešky proti logice, a to jak v reáliích, tak v jednání postav; fyzikální zákony nelze bez patřičného vysvětlení libovolně ohýbat. Postavy jsou ploché, nevýrazné, často se pletly (i kvůli podobným jménům); dialogy šustí papírem, jsou plytké, neživotné, nudné. Pointa slabá, konec useknutý, dějový oblouk nedotažený.
Z těchto důvodů dávám povídce NE.

Stránky

-A A +A