Historie

Obrázek uživatele kytka

Jedenáct - říjen 1938

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Deset - 1. října 1938

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Devět - Ještě pořád září 1938

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Osm - Září 1938

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Sedm - 23. září 1938

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Šest - 22. září 1938

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Pět - září 1938

Povídka: 
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Shrnutí předchozích částí:
Dvanáctiletá Tonka zapadne na blatech do bažiny. Vytáhne ji neznámý mladík. Než se stačí seznámit, ozve se výstřel.

Obrázek uživatele kytka

Čtyři - září 1938

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Tři - září 1938

Povídka: 
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vracím se v příběhu na začátek a přivádím na scénu novou postavu.

Obrázek uživatele kytka

Dvě

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Jedna

Povídka: 
Fandom: 
Obrázek uživatele Keneu

Lev se zavřenýma očima

Název: Lev se zavřenýma očima (úplné znění)
Autor: Keneu z roku 2012 a Keneu z roku 2018
Fandom: historie (RPF) scrossená se dvěma díly sira Waltera Scotta (Talisman a Ivanhoe, ten Ivanhoe je použit především v podobě BBC minisérie z roku 1997. A jestli máte rádi romantismus a osoby v přestrojení, tak si určitě přečtěte ten Talisman.)
Přístupnost: bez omezení
Varování: podivný jazyk, v druhé části lehce experimentální forma aneb Uvozovky? Jaké uvozovky?
Shrnutí: Richard Lví srdce v zajetí na hradě Dürnstein propadá beznaději, je třeba ho nějak rozptýlit.
Podporovaná organizace: Bílý kruh bezpečí – Pomoc obětem kriminality v ČR
DMS ve tvaru DMS BKB 30 na číslo 87 777

Obrázek uživatele neviathiel

Vůdcem snadno a rychle

Úvodní poznámka: 

Drabble vystihuje téma mého letošního seriálu.

Drabble: 

Nabídněte dle vlastního výběru: bezpečí, útěchu, čest, tradici, upřímnost, pravdu, bohatství, politickou nekorektnost, řešení, smysl a možnost bojovat.

Přimíchejte: elitu, vzory, zářné příklady, příběhy úspěchu, kterým se řadoví bez dostatešné snahy nevyrovnají, ale přesto je bezpodmínečně upřímně milujete a uděláte pro ně první poslední.

Pozor na ty ostatní, marnící své pusté životy na diskotékách, ovce, nevědomé, pohodlné, v nefunkčního vztazích s partnery z diskotéky, ale spojovací články se světěm venku. Nemějte obavy, většina časem odpadne a ty ostatní prohlásíte za kořen všeho zla.

Občas je třeba někoho veřejně ponížit a potrestat nebo vyhnat. Je to pro dobro jeho i přihlížejících.

Závěrečná poznámka: 

Sekta původně označovala odnož převažujícího náboženského směru a mnohdy zárodek nové církve. Ksždfá církev začala jako malá sekta. Před 2000 lety se objevila židovská sekta, věřící, že její charismatický vůdce umí chodit po hladině vody a je syn Boží. Později by zavražděn, neboť náboženská nesnášenlivost je stará jako lidstvo samo.

Sekty v negativním slova smyslu se často formují kolem manipulativních egoistickách jedinců, dost často opilých mocí, s psychickou poruchou nebo závislostí, nebo rovnou vším dohromady. V našich končinách je to například sekta takzvaného Syna člověka Emanuela Parcivala, známá díky angažovanosti dcery herečky Mileny Dvorské jakožto paní Mesiášové. Patrně jste slyšeli o hromadných sebevraždách členů zhoubných kultů, např. Jonestown v Guatemale, nebo ke konci 20. století členů sekty Heaven’s Gate. Tohle jsou extrémní případy zhoubného vlivu na jedince. Většina sekt za sebou zanechává množství psychicky a ekonomicky zničených jedinců, kteří jen těžko znovu navazují kontakt s lidmi.

Tento způsob fungování je nejvíce znám u sekt náboženských, ve skutečnosti však totožně fungují extremistická politická uskupení a podvodní finanční schémata.

Videonávod: https://youtu.be/mnNSe5XYp6E

Obrázek uživatele Apatyka

Zemědělec

Úvodní poznámka: 

Moc drabblat jsem sice nenapsala, ale tohle mi k srdci přirostlo nejvíc.
Psáno na téma Královna cest.

Drabble: 

Třiadvacet let kráčel po cestě plné výmolů. Šel se skolněnou hlavou. Potom se cesta změnila. Ze dne na den. Teď byla široká a prašná. Přesto se mu nelíbila. Po jejích okrajích se objevovaly praskliny od sucha, až popraskala celá. Potom se všiml malé úzké pěšiny. Odbočil a vydal se po ní do neznáma. Dlouhé týdny se prodíral bodláčím a ostružiním, až ji uviděl. Ležela před ním, čistá a svobodná. Rovná bílá silnice se táhla od obzoru k obzoru. Ruce přátel mu pomohly na ni vstoupit. Začal věřit. Netušil, že za pár desítek mil se lomí vlevo a barví rudou krví.

Závěrečná poznámka: 

Po bolševické recoluci z Ruska odešlo ohromné množství lidí. Asi 30 000 z nich hledalo, alespoň na krátkou dobu, azyl v Československu. Větší část z nich byli 'obyčejní lidé' - hlavně zemědělci. Po válce (a osvobození Rudou armádou) vtrhly nejen k nám jednotky KGB a NKVD se seznamy v rukou. Množství těchto lidí bylo buď zabito, buď odvedeno na Sibiř, buď celý život pronásledováno. Jen malé části se podařilo uprchnout dál - do Anglie, Ameriky, na Západ...
Cesta ke svobodě byla mnohdy trnitá, ale přesto si titul Královna cest zaslouží.

Obrázek uživatele Rorico

Domů, nebo pryč z domova?

Fandom: 
Drabble: 

Setník Lucius Varo se ohlédl.
Díval se na krajinu vlnící se k obzoru s pastvinami a lesíky. Patnáct let zde žil, sloužil Říši. A nesnášel to tu. Vadil mu studený déšť a vítr, bláto a ledové moře. Jenže teď, po všech těch letech, už si svůj život bez těchto vjemů neuměl představit.
Kdo ví, co teď s tímhle místem bude. Co s ním ti barbaři provedou. Už to neměla být jeho starost, ale přesto byla.
Přemýšlel, jaká mu po těch letech bude připadat rodná Cappua. Byl to zvláštní pocit, opouštět Británii. Konečně šel domů, a také domov nechával za sebou.

Závěrečná poznámka: 

Legie vojáků Římské říše přišly do Británie roku 43 n. l., ostrov postupně z větší části ovládli a téměř čtyři století spravovali jako provincii Britanica. Jejich pobyt zde měl na další vývoj ostrova znatelný vliv a rovněž množství světově známých památek upozorňuje na toto období Britských dějin. Závěr "Římské Británie" přišel na přelomu 4. a 5. stol. n. l. viz. citace z Wikipedie:

"Od konce 4. století se stupňovaly útoky barbarů na Británii, jelikož zde umístěné vojsko nepostačovalo k zabezpečení efektivní obrany. V roce 406 se armáda vzbouřila a ze svého středu postupně vybrala tři uzurpátory. Poslední z nich, Konstantin III., se prohlásil císařem v roce 407. Zbývající vojáci britské posádky se pak přeplavili do Galie a nikdy se již nevrátili. Zatím barbaři podnikli nový útok v roce 408, avšak zdá se, že byli odraženi místními obyvateli. Romano-Britové poté požádali o pomoc západořímského císaře Honoria. Podle Zósima jim ovšem císař poslal dopis, v němž je vybízel, aby se spoléhali sami na sebe. Na ostrově se vzápětí rozhořela občanská válka. Po zániku římských vojenských a civilních struktur, převzala jednotlivá města výkon administrativy a spravedlnosti do svých rukou, což vedlo k rozštěpení Británie mezi lokální vládce, usilující o zachování římských vzorů a zvyklostí."

Co se asi mohlo honit hlavou prostým vojákům a lidem, kteří se cítili být víc Římany, než Brity, nebo těm, kteří si nebyli tak zcela jistí, jsem se pokusil nastínit v drabblu.

Děkuji všem kdo mi letos věnovali svou pozornost a četli mé povídky. Bylo toho mnohem méně, než loni, popravdě jsem to letos psal vyloženě pro potěšení a ne jako challange. I s tímto jiným přístupem jsem si ovšem užil i tento ročník a velmi se těším na další. Tak zas za rok :)

Obrázek uživatele Giles Rigby

Už nejsme slepí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

„You may choose to look the other way but you can never say again that you did not know.“
William Wilberforce, 1791

Drabble: 

Hluk se stupňoval a s ním i bušení krve ve spáncích. Zbytečná slova se splétala v silné provazy, tepáním prázdných argumentů byly ukuty řetězy a takto vytvořená pouta zotročovala bytosti, které Bůh stvořil jako svobodné.
Přes urputnou bolest hlavy a ještě horší křeče v žaludku věděl, že vidí jasněji než kdokoliv v této místnosti. Znal slepce, kteří viděli lépe...
Vstal a promluvil jasným hlasem, který byl jeho silnou zbraní. Nikdo v jeho nemocném a útlém těle neočekával takovou vytrvalost a nezlomnou vůli.
"Obchod s otroky je zvrácený, strašný a neodčinitelný. Ať budou následky jaké budou... Nepolevím, dokud nedosáhnu jeho zrušení."

Závěrečná poznámka: 

Pokud neznáte, doplním jen citát z mého oblíbeného filmu Amazing Grace: "Každé jaro vykvetly narcisy, každé léto dozrály třešně a každý podzim William Wilberforce předkládal v Parlamentu svůj návrh."

Obrázek uživatele Leon

Správnej chlap

Úvodní poznámka: 

Děkuji všem, kteří mou malou letošní exkurzi do období Protektorátu četli, užili ve zdraví a třeba si i připomněli něco, na co by člověk neměl zapomenout.

Drabble: 

Mé činy kráčí se mnou jako můj stín.
Mé odhodlání žene mě kupředu.
Má víra jako berla mne podpírá.
Můj Bůh je můj štít.
Moje pistole jsou má jistota.
Miluji svou zemi jako syn miluje svou matku.
Až opustím tento svět, doufám, že čest zůstane zákonem.

***

František s Josefem stáli pod pamětní deskou v Morávkově parku na Prašném mostě.
Přemýšleli o muži, který zde před osmdesáti lety padl v divoké přestřelce s gestapem.
„Nosil zákon v sobě. Zákon dobrýho a špatnýho. Zákon o odvaze a cti. To už se dneska moc nevidí.“
„Jo, dneska každej radši zdrhne, aby nemusel bojovat.“

Obrázek uživatele Keneu

Erotický film se špionážní zápletkou

Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma pro 12. dubna Kyselé vítězství a sladká prohra
S Čespírem nás tohle napadlo už někdy v únoru, ale on se letos chudák zase skoro na nic nezmohl, takže mi nápad půjčuje.

Drabble: 

Richard II. klátil nohama a mlsal. Dole asi dávali něco zajímavého.
Jindřich IV. ho sice doposud obcházel obloukem, ale pobavený výraz jeho osobního černého svědomí ho zaujal. Připlížil se mu za záda, že nahlédne taky.
Jeho zpropadený syn, který přísahal, že se polepší, a podle zpráv zdola se mu to snad i povedlo, se tam cicmal s nějakým černovlasým hezounem. Čtyřka zalapal po dechu, Pětka v ozvěně taky.
Richard se s úsměvem otočil.
„Ještě nějaké připomínky k mým rádcům, bratranče?“
Jindřich zabručel něco ve smyslu omluvy a sklopil oči.
„A to mě žádný z nich nezradil Francouzům.“
Jindřich překvapeně vzhlédl.

Závěrečná poznámka: 

vysvětlivky: Jindřich IV. sice vyhrál trůn, ale vzhledem k avantýrám jeho syna mu to trochu zkyslo, kdežto poražený Richard II. se zážitky Jindřicha V. velice dobře baví. Richard i Pětka jsou kanonicky slashovatelní. Na Festivalu fantazie bude přednáška!
Černovlasý hezoun je Jindřich Scrope z Mashamu a o celé té zradě Francouzům si můžete víc přečíst v Čespírově povídce Jak to bylo se southamptonským spiknutím

Obrázek uživatele Kumiko

Francois Marie Isidor

Fandom: 
Drabble: 

Probudil se hrůzou. Na čele se mu perlil ledový pot. Srdce bušilo jako o závod. Ztěžka oddechoval. Vyděšeně pohlédl na své ruce. Nic. Ale ta krev... Včera tři, které jsem znal. Kdo bude další? Špatná otázka... Komu se to vyhne?
Náhle se zvedl. Měl toho dost. Za tohle nebojoval. Už to dlouho nevydrží. Není nač čekat. Hned teď napíše dopis. Akce musí být rychlá.

A pak už to šlo samo. Nepřítel zatčen a odsouzen.
Když vystupoval ke gilotině, otočil se k lidu a zvolal: "Se mnou odejde i zákon!"

Pravda. Ale tenhle zákon už nikdo nechtěl. Zem byla krví přesycena.

Závěrečná poznámka: 

Název jsou Robespierrova další jména.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Blueberry Lady

Jakub I.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ výlet do renesanční Británie

Drabble: 

Souhlasil s vytvořením personální unie Anglie a Skotska. Pokud ta unie bude mít jedno centrální sídlo a jeden parlament.
Rozhodně souhlasil s výroky parlamentu. A když ne, tak ho prostě rozpustil.
Byl se svými poradci za jedno o pokoření Španělů. Bleskurychle dohodl mír a povolil v zemi katolické bohoslužby.
Prosazoval náboženskou toleranci, a proto museli puritáni odplout do Severní Ameriky.
Estetika, něžnost, jemný cit, to byly jeho přednosti. Dokud neměl možnost skolit jelena nebo sledovat kohoutí zápasy.
Jeho dynastie pokračovala a kvetla, miloval svou manželku. O tom vztahu s Buckinghamem skoro nikdo nevěděl.
Král - víc než zákon. Celých dvaadvacet let.

Závěrečná poznámka: 

Jakub I. Stuart, král, který proslul výrokem: Král je zákon. A všechny svoje zákony hrozně rád porušoval.

Moc děkuju všem, kteří se pročítali mými nesoutěžními pokusy o popularizaci dějepisu, dějin a historie všeobecně. Těším se zase za rok.

Obrázek uživatele Leon

Sny v temnotě

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 23 - Malebná slova.

Navazuje na drabble: Řízením psích tlapek

Drabble: 

Drahý Václave,

dnes jsem opět četla Vaše vznešená slova plná útěchy, která mne povznesla na duchu a dodala odvahy k tomu, na co bych ještě před pár lety ani nepomyslela.
Jste zářivá lucerna v neprostupné temnotě tohoto světa.
Vaše verše jsou mé světlo.
Přeji si, abychom se co nejdříve setkali.
Vím, že naše shledání nebude nic než další zoufale krátký okamžik štěstí v mém životě, přesto dychtivě očekávám, kdy opět společně posnídáme.

Vaše Marie

PS - Maxovi se po mně určitě stýská.

Morávek upustil list papíru, který před chvílí vytáhl z navoněné obálky, zavřel oči a pár minut prostě jen... snil.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Číslo

Úvodní poznámka: 

Založeno na skutečné události.

Drabble: 

"Dědečku, proč máš na ruce to číslo?" zeptala se zvědavě Viktorka a ukázala na hřbet dědovy ruky.
Starý muž chvíli nevěděl, co říct.
"To je složité na vysvětlení, princezno,..."
"Já jsem si jednou kreslila fixama, taky takhle na ruku, a mamince se to vůbec nelíbilo. Umyla mi to potom kartáčkem. Hrozně to štípalo," rozpovídala se dívenka, "Proč si to číslo taky neumyješ, dědo?"
Viktorčin dědeček zkřivil obličej, jako by ho něco hodně bolelo.
Vybavily se mu tvrdé postele.
Tupá bolest prázdného žaludku, kterou se naučil nevnímat.
Tolik lidí, které miloval, a které ztratil.
Po tváři mu stekla jediná slza.
"Víš..."

Konec

Fandom: 
Drabble: 

Starý unavený muž ztěžka dýchá a skládá hlavu do dlaní.
Proč má takovou krizi zase řešit on? Čím se provinil a proti komu, že je opět takto zkoušen?
Pohlédne oknem ven. Soumrak se snáší nad městem a vločky sněhu poletují vzduchem, jako by tančily. Připadá mu, že obraz za oknem zrcadlí jeho duši.
Proč se nikdy neumí dohodnout? Každý jen sám za sebe a pak se diví, že prohrávají.
Demonstrace v ulicích, ozbrojení muži v šedých uniformách.
Prezident přijímá demisi ministrů a podepisuje návrh na doplnění vlády předložený agresivním premiérem. Porušuje tak ústavu. Už nemá sílu.
Pak navždy opouští Hrad.

Závěrečná poznámka: 

Tak za rok zas...

Obrázek uživatele Keneu

Říci životu ano

Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma pro 28. dubna Co když řeknu ne
mému pradědečkovi jsem věnovala už jedno drabble, ale o tohle téma si vyloženě říkal
a název je samozřejmě uloupený od Viktora Frankla

Drabble: 

Neměla muže. Neměla zastání. Neměla vlastní domek. Neměla nic než svoji práci. Nelitovala.

Nečekala to. Nebránila se. Nekřičela. Nebyla naděje. Nikdo by nepřišel, nikdo nepomohl. Snad nepočne. Nesnesla by to.

Přání se nesplnilo. Měsíčky nepřišly. Sedlák vlastní přičinění nepřiznal, leč podporu neodmítl. Bylinky na nechtěné početí nepoužila. Sama nevěděla proč.

Při porodu nezemřela ona ani dítě. Mléko dítěti neodpírala, něhu a lásku ne. Osudu nevzdorovala, ale k nemluvněti necítila nic.

Neřekla mu, kdo je jeho otec. Brzy nebude mít ani domov, matka nehodlá živit nemakačenka. Ne dítě, ne muž, neví kam jít. Neztrácí úsměv. Nesnázím a pesimismu navěky říká ne.

Obrázek uživatele Lejdynka

Číslo do nebe

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Název drabblu je názvem části knihy spisovatele Ivana Krause. Myslím, že po dočtení budou spojitosti jasnější.

Drabble: 

I Bůh stvořil dokonalou matematiku. I člověk stvořil dokonalou abecedu. A potom Ďábele řekl: "Přidám do matematiky písmena, a čísla do abecedy. Školáčku, piš, inkoustem a nejostřejším pérem z bodců dikobrazích!"

Lapený.
Udolaný.
Degnerovaný!
Wie bitte?
Intelektuál.
Gestapo.

Bolest jemných vpichů.
5 oschlých mrkví navíc.
1 pokoj bez dechu.
9
9 výčitek.

Tu jednoho dne, jedná z tisíce čísel, tisíce písmen...

Grapefruit kysne v smrti.
Impulzy teď, nebo nikdy.
Tetování z lásky.
Až na věky, amen.

Přežili porobenství.
4 roky radosti, rozkolu.
4
9 novostátí.
0 začínáme.

Až před smrtí ukázal světu pero a násadku, již dávno nebyvše školákem holocaustu

Závěrečná poznámka: 

Přísahám, že jsem nechtěla psát ZASE o holocaustu, ale jako to téma? Hm.

Pokud se nechytáte, myslím, že zrovna o tomto pánovi vyšla biografie.
Anebo se ve stručnosti podívejte sem: https://www.echo24.cz/a/SNJL8/horor-a-laska-v-koncentraku-v-britanii-vyj...

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Moko

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ identita a výlet do Tichomoří...

Drabble: 

"Na co koukáš?" utrhla se na ni stařena.
Holčička se nenechala jen tak odradit: "Ještě nikdy jsem neviděla tetování, jako máte vy."
"Pche, co ty víš, bledé pískle. Tohle není tetování, to je moko," řekla stařena a pořád zněla naštvaně.
"Moko?"
"Znamení válečníka a lovce," vysvětlovala trochu mírněji. "Můj otec měl celou tvář pokrytou moko, byl to velký muž."
"A proč vy nemáte celou tvář? Nejste tak velký lovec?" malá byla zvědavá.
"Nejsem o nic menší než velký náčelník Mata. Ale už není, kdo by mi moko udělal. Jsem poslední na světě."
"Zajímavé..." pískla holčička a nechala Maorku o samotě.

Závěrečná poznámka: 

Moko bývalo speciální maorské tetování tváře, které se nedělalo jehlou, ale do tváře se vyřezávaly žraločím zubem "cestičky" obrazce, do kterých se potom nanášela barva. Muselo to hrozně bolet, ale největší a nejlepší bojovníci si opakovaně přidávali další.
Poslední moko na světě měla dcera jednoho náčelníka. Zemřela v 50. letech.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Nepřemýšlej, přidej

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ identita nahrazuje téma č. 28: Co když řeknu ne?

Drabble: 

Když máš pocit, že jsi maličký a nemáš na to, běž.
Když dochází dech a všechno bolí, běž.
Když jsou nohy ze železa a před očima mžitky, běž.
Když je sníh a mráz, běž.
Když ti přivážou k pasu závaží, běž.
Když tě pozvou do reprezentace, běž.
Když řeknou, že poběžíš pět kilometrů, běž.
Když řeknou, že poběžíš deset kilometrů, běž.
Když se rozhodneš pro maraton a všichni tvrdí, že jsi blázen, běž.
Když uvidíš na stadiónu krásnou holku, hlavně za ní běž!
Když tě režim ničí, přemýšlej. Řekneš ne a můžeš jenom kopat studně.
A tak nima radši běž.

Závěrečná poznámka: 

Nevím, jestli je z toho úplně jasné, že se jedná o Emila Zátopka, ale jemu se jeho historické "ne" docela vymstilo. Tak se nakonec přidal.

Obrázek uživatele Leon

Naděje umírá až po cti

Drabble: 

Peltán k Morávkovi zdvihl oči podlité krví a naplněné zoufalstvím.
„Nemyslíš, že těch pokusů bylo dost? Kolikrát ses ho pokusil vysvobodit? Šestkrát?“
Morávek mu pohled oplácel očima stejně unavenýma, z kterých však proudem tryskala naděje.
„Sedmkrát. Dnes už to určitě vyjde.“
„To jsi říkal i minule a jak to dopadlo. Já se strachy pochcal a ty jsi...“
Peltán s jistým odporem hleděl na Morávkovo počínání u jídelního stolu. Na to, jak si pilkou na železo odřezává ukazovák.
„...přišel o prst. Václave, neblázni přece! Už mu nepomůžeš!“
„Nikdy jsem Jožkovi pomoc neodmítl! Kdybych to udělal teď, nedokázal bych se sebou žít.“

Závěrečná poznámka: 

Když v Morávkově bytě zatkli Josefa Mašína, Morávek jako zázrakem stačil gestapu uniknout. Po tenkém uzemňovacím lanku se spustil z okna, přičemž si ošklivě pořezal prst, který pak vinou špatné cirkulace krve postupně odumíral. Morávek byl nucen si ho kvůli gangréně sám amputovat.

Co se týče Morávkova úsilí vysvobodit Mašína ze spárů gestapa, byl opravdu vytrvalý. Nejenže podnikal bezpočet riskantních akcí, aby ho dostal nejprve z podolského lazaretu a později z pankrácké věznice, ale neváhal kontaktovat i exilovou vládu v Londýně a přesvědčovat je, aby Mašína s Balabánem vyměnili za německé zajatce.

Obrázek uživatele Lejdynka

Co když...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

DRUHÉ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

Já se vsadím, že za celý den se tady tohle téma objevilo už nejmíň osmnáctkrát, ale já na to myslím už od včerejška, tak pardon.

Drabble: 

Když mu řekneš ano, budete manželi,
a květinovou chodbou půjdete v neděli.
Pak šampaňské a bliny, tanec a světlo svic,
a další den už na vás nemyslí nikdo víc...

Když mu řekneš ne, tak smutek zastře sen,
a ty už nesmíš dovnitř, a on zas nechce ven.
A všechno bude jiné, a přitom stejný muž,
když při cestě za moře máš v srdci tupý nůž...

Když mu řekneš ano, tak přijde o svůj svět,
o moc, prestiž, krajky, a to vše pro pár vět.
Snad nelitovat smíte - však Bože, co pak dál,
když bude jenom Edward, a ne anglický král?

Závěrečná poznámka: 

Jaké myšlenky měla asi Wallis Simpson před svatbou s bývalým králem, Edwardem VIII.? Nepochybovala? Nelitovala? Nepokusila se ho alespoň jednou přesvědčit, že nemá ustupovat, nemá abdikovat, nemá obětovat svůj život pro jejich štěstí? (Možná ne, asi to byla trochu mrcha, ale možná...)

Více o ní: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wallis_Simpsonova

Svědectví minulosti

Fandom: 
Drabble: 

"Dobré jitro, Veličenstvo se ráčilo vyspat dorůžova? Ihned pošlu sloužící, co Veličenstvo obléknou."

Proboha, jen to ne!

"Ne, děkuji. Obléknout se dokáži sám."

***

Veličenstvo si přeje posluhu při koupeli?"

"Ne, děkuji. Koupu se zásadně sám." Být králem má něco do sebe, ale proč musí být ti sloužící tak vlezlí?

***

"Vaše veličenstvo, jako váš osobní lékař zodpovídám za Vaše zdraví Riksdagu. Abych mohl konat svou práci, je nutné, abych znal stav Vašeho těla. Proč se Vaše veličenstvo zdráhá svléknout šat?"

Protože by se ukázalo, že Karel XIV., král švédský a norský, je bývalý jakobín, co má na prsou vytetováno "Smrt králům!".

Závěrečná poznámka: 

Karel XIV. Jan, vlastním jménem Jean-Baptiste Bernadotte (26. ledna 1763 v Pau, Francie – 8. března 1844 ve Stockholmu), byl francouzský ministr války, francouzský maršál, kníže de Pontecorvo a později v roce 1818 se stal králem Švédska a Norska. Panoval až do roku 1844. Je zakladatelem dodnes panující švédské dynastie Bernadotte.

Stránky

-A A +A