DMD č. 27. pro 27. 4. 2020. Téma: Historky z podsvětí

Obrázek uživatele gleti

Strýček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Artík - Arthur Weasley, má přibližně deset let
Xeno - Xenophillius Láskorád
stýček Black - Alphard Black bratranec Arthurovy matky Cedrelly

Drabble: 

„Artíku, slyšel jsem, že jsi skončil u nás,“ konstatoval strýček Black, léčitel od sv. Munga.
Arthur znechuceně přikývl. Nesnášel, když mu říkali Artíku.

„Ty máš štěstí, potkat sirénu to se hned tak nepodaří.“
„Vypadala jako malá holka, co si chce hrát. Jenže my nechtěli. S Xenem jsme byli na výpravě, a ona pak začala zpívat.“
„Nedávno jsem ošetřoval kluka, co narazil na bránu do podsvětí. Slyšel o ní mnoho historek a chtěl ji prozkoumat, ale vyděsily ho příšerné zvuky, proto utekl. Když je něco krásné, je to nebezpečnější než příšernosti.
„A proč skončil v nemocnici?“
„Zakopl a vyvrtl si kotník.“

Obrázek uživatele nektor

Zpocený a zajetý

Fandom: 
Drabble: 

Thanatos si setřel pot z čela. Měl za sebou schůzku se šéfem.

Thanatovi se stala totiž taková menší nehoda - cestou do práce srazil člověka. To by normálně nebyl problém, takové věci šéf má vlastně rád. Ale tady to nabouralo chod celé organizace.

Byla to totiž inspekce od konkurenční organizace a ti neberou život tak lehce, spíš naopak.

Thanatos měl naštěstí za mnoho let dobré služby. Už od začátků organizace si dělal dobré jméno kde mohl a dnes byl jedním z opravdu klíčových zaměstnaneců.

Takže když historku vyprávěl Hádovi, vlastně se oba zásmali.

I v tomhle vedru se dá dobře pracovat.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Hutt fiction: Historky z Tatooinu

Fandom: 
Drabble: 

„Jaký to je na Kesselu?“
„Je to tam v podstatě stejná zadělaná díra jako tady, jen s malýma rozdílama.“
„Jakýma rozdílama třeba?“
„No třeba jako že joganovýmu koktejlu říkaji jogošejk a hodí ti do něj plátek shuury.“
"Cože?"

*****

„… a ti, kdo nevěří a postaví se toku Síly, budou odváti do zapomnění!“ dokončil verš a jeho blaster pokropil dealera dávkou laseru. Krást Jabbovi koření se holt nevyplácí...
*****

„Takže ty končíš kvůli těm kydům o Síle?“ kroutil Greedo nevěřícně hlavou.
„Mám toho po krk. Až Jabbu potkáš, řekni mu, že jdu do důchodu.“
„Jak myslíš. Ale všechny kredity za Sola shrábnu sám.“
Obrázek uživatele Naughtilus

Shady Pineapples

Fandom: 
Drabble: 

"Man, this stuff's so good. Where do they get it?"
The two petty thieves sat in a properly shady inn and feasted on an extra large pineapple pizza.
"Don't take my word for it, but I heard this place is backed by the Resistance itself. Scratching each other's back, you know."
"Sounds right. I think I recognise the bloke in the corner. They say three inquisitors came for him and he just popped them, one shot each."
"That guy? I heard he lured the top Inquisition agent to a warehouse and blew her up."
"The things they do for pineapple..."

Obrázek uživatele Blanca

Attack Vector

Drabble: 

The plan was getting too complicated, and Mawhub cursed his choice of body, as another splitting headache hit him.
"Keep it simple, sheikh," he gritted. "No conspiracy, just plain old siege."
Simple? Like the shebang with the statue simple? his doppleganger asked.
"One airplane. Maybe two. Under the radar. One team on the ground..."
"How do you propose to pinpoint the location?"
"Magical defences are rarely invisible to those who know how to look."
Sure, you see them from a mile off... oh, wait. Are you sure you don't want my input?
"What about our guests... do they know anything?"

Obrázek uživatele Owes

Den 42 (Ez 25:17)

Drabble: 

Přijel o půlnoci. Opilý.
Hermiona neotevřela. Promluvila přes branku.
„Bernie, je konec. Některé věci nespravíš.“
„Nechci nic spravovat. Odsouhlasím ten rozvod, ale mám podmínku – dostanu Grace.“

O týden později seděl v Severusově pracovně v Bradavicích a velmi zblízka si prohlížel hrot jeho hůlky.
„...a když zmizíš, budeš zmizelej. Nebo tě zmizím já. Rozumíš?“
„Myslel jsem, že jsi fér chlap, Seve. Tohle je – “
„Život. A ten prostě není fér, Bernie. Zachraň ho nebo zahoď. Další nabídku už nedostaneš.“
„Ale já přece nemůžu žít v Americe! Vždyť jsou tam všichni úplně na hlavu! Víš, co dávají na hranolky místo octa? Hovězí sádlo!"

Obrázek uživatele Kahvi

Rapt Attention

Drabble: 

"Surely you could tell me some stories." Aziraphale beamed in the low light of the pub. He wished he wasn't so transparent. How he'd longed to talk to Crowley again!

"Oh," Crowley said, airily, waving his elegant fingers, "you know."

"I don't. That's the thing. Don't have much to do with the underworld." He settled on the edge of his seat.

"Ah. Yes. Underworld."

Aziraphale brightened.

"Of course, I mingle with the worst of them. Worst of the worst." His tongue flicked out. Don't stare.

"Go on." Crowley did. Aziraphale stared at his lips. He didn't hear a single word.

Obrázek uživatele Rorico

Co je mi po nějakým Husovi

Drabble: 

Banda lapků Matěje Vůdce se v hostinci u Prachatic nalévala pivem a okusovala skromnou jehněčí pečínky.

Po dvou týdnech, kdy je pronásledovali zbrojnoši Rožmberka, byli rádi, že se můžou konečně usušit a užít si trochu hospodské zábavy.

Navíc v hospodě potkali známé kumpány, družinu Sokola z Lemberka a teď se předháněli ve vyprávění o svých výpravách.

"A to jste slyšeli o tom Husovi?" zeptal se Votava. Připojil se k bandě Sokola teprve před pár týdny a pocházel z Prahy.

"Hus? Tfuj!" vyplivl Jan Jednookej kousek kosti. "Podle jména by chutnal rozhodně líp jak tadyto vyžle. Ten mě nikdá zajímat nebude.

Obrázek uživatele Carmen

Cesty zpátky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní nebodík navíc.

Drabble: 

Sirius se směje, kolem očí známé vrásky, propletené novými, které nejsou od smíchu. Remus má nutkání mu je zkusit vyhladit bříškem palce, ale včas se zarazí.
Pokradmu si ho prohlíží a mapuje stopy času.
"Nech toho," nahořkle se ušklíbne, "vypadám otřesně."
Pořád trochu marnivý.
Pomalu zvážní; mluví o bezesné temnotě a bezedných nocích.
Snaží se smát. Remus ho stejně mlčky vezme za ruku.
"Mám dojem, že cestou z podsvětí se nesmíš ohlížet," řekne unaveně Sirius.
"Mlčet znamená čelit tomu sám," odvětí. Zná to.
Sirius se na něj upřeně podívá.
"Reme?"
"Ano?"
"Máš něco proti psům v posteli?" nejistě se usměje.

Obrázek uživatele Owlicious

Ty jsi tam

Fandom: 
Drabble: 

David mluví o "rokli šeré smrti", kterou Hospodin bezpečně provede.
Na otázku "kde se mám skrýt před Boží tváří" zní odpověď "kdybych vylétl do nejvyšších výšin, jsi tam. I kdybych sestoupil do nejhlubší hlubiny, budeš tam."
Hospodin je i v podsvětí.
Šeol je však místem, kde již nelze klást otázky a hledat odpovědi.
Přesto je místem, kde je jasno - to, jak jsi žil, nebylo dobře.
Proto prorok řekne "hledejte Boha, dokud je možné Jej najít".
Zjevené slovo stačí slyšet, porozumět, přijmout vírou, žít.
Jak uslyší boháč v podobenství: "Když neposlouchají Mojžíše a proroky, neposlechnou, ani kdyby někdo vstal z mrtvých..."

Obrázek uživatele kytka

Skutečné peklo si neseme v sobě

Fandom: 
Drabble: 

"V Alpinách jsme provrtali hory jak ementál," vypráví Lojza Mráček. "A pak jsme v těch dírách seděli celé týdny. Ve tmě, v zimě. Ty dlouhý hodiny hluboko v úzký šachtě, tuny kamení nad sebou, celá hora se třese, jak do ní šije nepřátelská infantérie, to je hoši, pravý inferno."

Bohatýr leží a mlčí. Ví, že peklo, skutečné peklo vypadá jinak. Peklo je, když obsadíš nepřátelský zákop, krev vře v žilách vzrušením, opojený úspěchem řveš radostí, pak tě za nohu chytí chlap v uniformě nepřítele, krev, krev všude, poznáš vlastního bratra, padneš na kolena a nevíš, zda ho nezabila tvoje kulka.

Obrázek uživatele Voldemort

...naše nová celebrita

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Drabble: 

Rok po porážce režimu se mezi značně posílenou studentskou základnou bradavické školy rozšířila zvěst jako požár a nikoho nenechávala chladným (jako požár). Po profesoru Křiklanovi, který se do školy vrátil dočasně, místo učitele lektvarů obsadí Severus Snape. Noviny – zlehka reformovaný Denní Věštec a většina seriózních periodik – o hrdinech odboje psala bez přestávky, muž, který kletbou vlastní výroby odpravil Rojvola Raddlea měl ale v myslích veřejnosti své zvláštní místo. Studenti se nemohli dočkat vzrušujících historek z Výboru a nadšení se první týden nedalo ani krájet. Profesor Snape začal školní tresty udělovat za každý zvědavý pohled velmi brzy nato. Nadšení sejmula realita.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Sedánek

Fandom: 
Drabble: 

“Policie nás obklíčila snad ze všech stran. A my? Vysmáli jsme se jim a začali pálit z oken. Takovou přestřelku nepamatujete.”
Skupina otrhaných rabiátů seděla kolem stolu v potemnělé místnosti a popíjela.
“To nic není. Já jsem jednou přepadl vlak,” trumfoval ho druhý. “Shodili jsme kus skály na koleje a vyskákali se zbraněmi v rukou. Jenže krom zlata byla ve vlaku i kompanie vojáků.”
Třetí dopil lahev a praštil s ní o stůl. “Já měl v patách lovce lidí. Tři dny…”
“Tak a dost, zavíráme,” odkudsi se objevil čert a začal je šťouchat vidlemi. “Všichni zalézt do kotlů a spát.”

Obrázek uživatele Gilnar

Mi to vypadlo

Drabble: 

„...a proto má Kerberos tři hlavy!“
„Haha, tak ta byla obzvlášť skvělá, Charlie!“
„Chárone.“
„Jasněě.“
Loďka zaskřípala v temné mělčině a vlasáč v kožené bundě z ní křepce vyskočil na kamenitý břeh.
„Tohle byl asi nejlepší kus výzkumu orální tradice, co jsem kdy udělal, Charlie,“ povzdechl si spokojeně, zrak upřený k bledému kruhu denního světla v dálce. „Škoda, žes mi nedovolil si vzít ten magneťák.“
„Určitě si to budeš pamatovat,“ řekl Cháron konejšivě.
„Jo, jo. Tak se měj,“ mávl chlapík a vydal se k východu.
„Jo, Charlie, ještě něco,“ otočil se zpátky k převozníkovi.
„Ano?“
Vlasáč chvíli mlčel. „Zapomněl jsem...“

Je důležité nezapomínat, čím prošli naši předci

Úvodní poznámka: 

Org.: Zdržte se prosím orgovských komentářů. Díky.

Drabble: 

„Šarkîli v Durbîho žalářích," vykládá Burglûk, „neměli ani jména - byli označováni jen číslem, a to číslo -"
„Musím tohle poslouchat?" přeruším ji.
„Jistěže musíš," na to ona. „Je důležité nezapomínat, čím prošli naši předci. Nemůžeš jen tak říci, že to vědět nechceš."
„Já to vím docela dobře."
„Ano, už jsi o tom mnoho slyšela, ale děti ještě ne."
„Slyšela?" vykřiknu. „Když mluvíš, znovu to vidím! Cítím šrámy od okovů a rány biče na zádech! Budeš mi říkat, že nesmím zapomenout? Kéž bych mohla!"
„Ty... ty jsi -" zajíkne se. „Igrûn..."
„Jsem Igrûn," přikývnu, „ale při té vzpomínce jako bych pořád byla HS613B."

Závěrečná poznámka: 

Šarkî - doslova starý ve smyslu nezměnitelné vlastnosti. Označuje skřeta, který zažil Melkorovu vládu.
Durbî - Melkorovo přízvisko. Jeho jméno skřeti odmítají vyslovit.

Obrázek uživatele Lejdynka

Home, sweet home

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Někdy je to fakt těžký. Sorry, dneska nemám humor.

Drabble: 

První historka.
Nevynesl koč. Teda koš.
Kočky záchod ostatně taky ne.
Pekelnej smrad.
Poezie pachů.

****

Druhá historka.
Venku je hezky.
Venku je hezky.
VENKU. JE. HEZKY.
Ale svět je vězení.
!!!!!

****

Třetí historka.
Jdeme do práce.
Přijdeme z práce.
Sedíme na gauči.
Cvičíme.
Sedíme na gauči.
Dělám večeři.
Nepovede se mi těsto na koláč.
Stejně ho sníme.
Pak se pohádáme, ne kvůli těstu.

****

Čtvrtá historka.
Vincent Vega hledá vázu s tulipány, kterou má PŘED SEBOU.
Je to vtipný asi tak minutu.

****

Pátá historka.
Den je noc.
Spím.
Poprvé.
Podruhé.
Potřetí.
Očima mých snů lezou červi.

****

I love you too, honey bunny.

Závěrečná poznámka: 

Poslední věta je citace z filmu Pulp Fiction.
(Což je vtipný, protože to bylo moje PRVNÍ drabble, aniž bych věděla, že ke konci dubna to přijde. Hmm.)

Obrázek uživatele Tess

Coming back

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík.

Drabble: 

It was as if the Tasmanian tiger’s magical attack unlocked something... memories.
He was lost and couldn’t go back. He was lucky to escape with his life, killing the flaming demon. Now, there was a light... and a green valley opened. He stepped out of the cave...
A wave of pure magic washed over him, picked him up and everything went back... and then... he was both dead and not-dead.
He could go back now, just didn’t remember anything at all.
Now he at least remembered the fight with the demon.
His memories might be coming back.
That is... concerning.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele strigga

Po návratu

Fandom: 
Drabble: 

Večerní vzduch voní ozónem, je klid a ticho, brzy se spustí déšť a on si na to všechno znovu zvyká, jako by nebyl pryč pár měsíců, ale půlku života.
Pach hniloby a všudypřítomný chlad.
Oheň vesele praská, dívá se do krbu a nepřítomně převaluje na jazyku griliášovou hrudku.
Noční běsi, bezedné prázdné oční důlky, vztahující se strupaté prsty.
Vrtí se v křesle a upíjí horký čaj. Třesou se mu ruce.
A vzpomínky. Nekonečný sled vzpomínek – vyhazov z Bradavic, máma, tátova smrt. Raddle, všichni ti mrtví.
Je rád, že za ním dnes Harry s Ronem nepřišli. Tenhle příběh jim vyprávět nechce.

Obrázek uživatele Queen24

Bojovka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Léto. Jižní Čechy. Jezdecký tábor u koní.
Devět hodin večer, děti se pomalu chystají na večerku a do stanů.

O pár hodin později je čeká nečekaný budíček...

Drabble: 

,,...Bezhlavý rytíř se od té doby zjevuje vždy s půlnocí a na svém koni se prohání po okolních lesích..." Položila fixu. ,,Co myslíš?" ,,Jo, podle mě to na úvod stačí." ,,Oukej," kývla a cvakla zapalovačem. Okraje papíru zčernaly a rázem tak vznikl ohořelý pergamen. Já vkládala svíčky do zavařovacích sklenic a skládala je do košíku. ,,Doufám, že nám ta trasa nebude zhasínat jako loni." ,,A tos ještě neslyšela ty hororový zvuky, co jsem stáhla! Se ty děcka poserou." ,,No, těm pubertálním by to prospělo!"

Tma. Ticho. Sedím nehnutě v křoví. Čekám.
Silueta. Nejisté, tápavé kroky.
,,Je tam někdo?" Ustrašený hlásek.

Závěrečná poznámka: 

Na ty malý jsem samozřejmě hodný strašidlo. Poznám, i v naprostý tmě, když se někdo opravdu Hodně bojí. V ten moment se proměním v hodnou lesní vílu a se slovy ,,Neboj, už jsi skoro u cíle, už tam čeká jenom Anetka/Natálka/Adélka" a s hlasitým dodatkem ,,Oni tě strašit nebudou, že?!" dítko povzbudím. Ty starší, náctiletý, který nám během tábora lehce pijou krev (naštěstí takových moc nebývá, ale najdou se) si vychutnáváme. Obzvlášť od doby, kdy se bojovek účastní kamarádky přítel, který je schopen se namaskovat a ,,oběsit" na stromě nad rybníkem... :D
A nejlepší je, pak druhý den ráno u snídaně poslouchat ty hrdinský řeči, jak ,,se vlastně nikdo nebál." Ale my, co jsme seděli v tom křoví, víme svý... :)

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Ztráta spojení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Série o Múze a jejím mladém spisovateli. Navazuje na http://www.sosaci.net/node/43852.

Drabble: 

Múza ležela na posteli a brečela.

Mladý spisovatel seděl vedle ní a hladil ji po vlasech.

“Víš, co to znamená?” huhlala do polštáře. “Nemůžu domů. Ani v myšlenkách. Žádné archivy, knihovny, kartotéky... Žádné novinky z rubriky Historky z Múzového podsvětí.”

“To existuje?” vypadl mladík na chvíli z role utěšitele.

Podívala se na něj uslzenýma očima a přikývla.

“Co budu dělat?” zašeptala.

“Prostě začneš dělat všechno postaru. Číst, psát, poznávat lidi, objevovat, učit se…”

“Když to je tak... Tak…”

“Lidské?” zeptal se s laskavým úsměvem.

“Jo,” popotáhla.

Dal jí pusu na čelo.

“To je to nejhezčí, co se ti mohlo stát.”

Obrázek uživatele Champbacca

Caecum a cestopis

Úvodní poznámka: 

(mezitím v dunách)

Drabble: 

Rick sice zmizel v útrobách červa, ale takový šaj-hulúd není černá díra a pokud do něj spadne něco chráněného nanity, dříve nebo později to zase vyjde ven. Poněkud oskořicované, ale živé.
„To drsný musel pocit věru být, když tebe pod zem vláčel mocný červ,“ kroutil hlavou Edvin, „snad chtěl bys vrby k ruce dvě a o té cestě smrti říci jim?“
„Ano, povídejte, jaké to bylo tam, kde slunce nesvítí!“ žadonila Catherine.
Rick sice otráveně, ale vyprávěl. Ovšem moc k vyprávění toho nebylo, tak přidal ještě adaptovaný příběh o Jonášovi a rozvedl, že ve slepáku našel poslední součástku pro portálomet.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Někdo jiný odpověděl

Fandom: 
Drabble: 

Bylo už po večerce. Všechny čtyři se posadily na podlahu do kruhu. Zapálily bílou svíčku, na papír napsaly ANO a NE a Klára si sundala řetízek. Prý byl po babičce. S ní budou komunikovat.
"Jsi tady, babi?" zeptala se.
Nejdřív se nic nedělo. Pak kyvadlo ukázalo na ANO. Vzájemně se na sebe podívaly. A ptaly se dál.
Najednou se však kyvadlo samo začalo zběsile točit. Pak se v zavřené chatce zvedl prudký vítr a svíčka zhasla. S křikem vyběhly do noci.

***

"A na zádech měly krvavé škrábance, které se už nikdy nevyhojily," dodala Erika dramatickým tónem. U tábořiště zavládlo ticho.

Obrázek uživatele Tajiš

Nikdo nikdy nepotvrdí

Fandom: 
Drabble: 

Občas se vyskytne příběh tak neuvěřitelný a zároveň realistický, že i přes to, že pro to nejsou důkazy, se tomu chce věřit. Říká se například, že britský důstojník za války dostal kvůli zranění (přišel o oko) rehabilitační úkol. Měl provést inspekci, jak využívá SSSR britskou pomoc. Jakmile však dorazil na sovětské pozice, začalo těžké bombardování a pak i německý útok. Důstojník byl na pozici jediným přeživším, ale součástí britské pomoci byl i těžký kulomet. Němci neočekávali, že někdo přežil, a proto, když se na ně začalo střílet, ustoupili. Tak získal britský důstojník Moše Dajan i sovětské vyznamenání Řád rudého praporu.

Závěrečná poznámka: 

Pozorný čtenář už pochopil, kdo byl ten důstojník. Plný příběh lze najít v knize "The Legends of Nevsky Prospect" od Mikhaila Vellera.
Jelikož je toto téma politicky velmi delikátní, není příběh potvrzen.

Obrázek uživatele Aveva

Nebe, či peklo?

Drabble: 

“Co se s námi stane, až odsud odejdeme?” zeptá se jeden.
“Nikdo neví,” zní váhavá odpověď.
“Já slyšel,” zašeptá další, “že tam zaživa stahují z kůže.”
Očka vyděšeně míří do tmy.
“Prý rozřezávají na kusy,” odváží se přidat vizi i ten malý.
Ostatní ztrácejí ostych a vykřikují hlasitěji.
“Topí!”
“Melou na kaši!”
“Noří do rozžhaveného oleje!”
Děsivost poslední vize je umlčí.
Jen ti, kdo odejdou, se dozví pravdu. Ostatním zbývá strach.
O patro výš se babička podívá na hodiny.
“Bude poledne!” obrátí se k vnučce. “Vezmi Terko košík a skoč do lochu pro pár brambor. Uděláme si k obědu placky.”

Obrázek uživatele Envy

Příběhy na pozadí

Fandom: 
Drabble: 

Ztracené dítě, zmizelá žena,
bůh svržen ze skály, bohyně zatracená,
osoby žijící mimo dění světa,
stíny drží je jako klepeta.

Taky jsi měl či měla někoho ráda?
Dej si pozor koho zde považuješ za kamaráda,
příběhy různé jsou, tak jako lidi,
ti dole jsou všichni neklidní.

Čekají, doufají, že někdo zaslechne jejich hlas,
vyslechne jejich příběh, do světla uvede je zas.
že vyslyší jejich tajná přání, prosbu o pomoc,
vzdyt na ně samotné už je to trochu moc.

Každý má příběh, jak dolů se dostal,
málokdo chtěl, ale osud to rozdal,
bůh, člověk, dítě, pták,
neodsuzuj, dokud nebudeš příběh znát.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že jsem se trefila do tématu, i když je to takhle obecně.

Obrázek uživatele eliade

Pod zemí je největší tma

Drabble: 

Práce sportovního komentátora nemusí být vždy snadná a zábavná. Své o tom ví myší reportér, který se specializuje na krtčí závody v rychlostním hloubení tunelů.
Tato disciplína je velmi specifická, protože neumožňuje přítomnost diváků na sportovišti. Veškeré dění tak musí zprostředkovávat reportér svým poutavým komentářem. U důležitějších závodů se navíc musí ujmout i pozice kameramana.

„Několikahodinové natáčení krtčích zadků v pološeru asi není pro každého,“ uznává myšák. „Ale já bych neměnil.“

Několikrát totiž přičichl i k práci investigativního novináře, to když náhodou odhalil rozsáhlé finanční podvody.

„Krtci tunelování milují – naneštěstí však tuto činnost neprovozují vždycky právě legálním způsobem,“ uzavírá reportér.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Vzpomínka na sklep

Drabble: 

"Nasáváš lahváče, Lve?"
"Co mi zbývá. Točený by bylo lepší, ale když Méďa nemůže fungovat..."
"A což kdybychom si dali někdy něco kultivovanějšího," zasní se Scholastika, "jako loni na podzim."
"Myslíš v tom podsvětí?"
"Podzemí, žádný podsvětí."
"Co ty víš, zda si tam nedávají dostaveníčka mafiánské a jiné podobné struktury."
"Moc fantazíruješ, Lve. Určitě jsme tam byli jen mezi normálními milovníky dobrého moku."
"Tak dobře. Ale výlet to byl pěkný."
"To byl. Škoda, že v blízké době nic podobného nepodnikneme."
"Škoda. To sladký víno opravdu chutnalo. Mám se při příštím nákupu po něčem podobným poohlédnout, abychom si dali do nosu?"

Obrázek uživatele Keneu

Malý úkol pro tabulovou službu, velký úkon pro trpaslíky

Fandom: 
Drabble: 

Elánius Tabulová služba nechápal. Jako ostatně obvykle, když došlo na diplomacii a zahraniční politiku.
„Takže vy tu máte zákon, který přestal platit,“ opakoval si fakta, „a potřebujete ho jakkoli vymazat, aby přestal platit i oficiálně. Jenomže je to zákon, a ten za žádných okolností vymazat nesmíte.“
„Přesně, Vaše Milosti,“ řekla Dolní královna, „trpasličí právo se změnami prostě nepočítá. To spíš obrátíte Velkou A'Tuin na záda, než abyste přiměl trpaslíky měnit zákony, říkalo se ještě nedávno. Proto bere kapitán Karotka všechny ankh-morporské zákony tak vážně.“
„Opravdu stačí, když jenom setřu tuhle tabuli, na kterou jste ten zákon opsali?“
„Budeme vám zavázáni.“

Závěrečná poznámka: 

Pokud by to nebylo jasné, tihle trpaslíci žijí pod zemí. Snad to na téma stačí.

Obrázek uživatele Roedeer

Nepříjemnost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další drabble do série o Lauře.

O pár let později se v jistých kruzích v Praze vykládá taková historka...

Drabble: 

„I těm nejopatrnějším z nás se mohou stát nepříjemné věci,“ uznal muž, který připomínal chrta a melancholicky podrbal za uchem věrného dobrmana. „Vzpomínáte si přece, co před rokem postihlo Vincenta.“
Jozef, který byl pouhým pěšákem, zatřásl hlavou.
„Sebrali mu všechno, co měl. Všechno podstatné. Někdo přišel k němu domů a jako by mu vyrval trezor ze zdi holýma rukama. Měla v tom prsty ta jeho čubka.“
„Myslíš chlap. Celou dobu spal s chlapem,“ opravil ho někdo. „Zasranej teplouš.“
„A jak to dopadlo?“ zeptal se Jozef; coby snaživý nováček v organizaci poslouchal přímo zbožně.
„Dobře. Naštěstí měla ta nepříjemnost dobrý konec...“

Závěrečná poznámka: 

Taky je vám tak líto, že DMD za pár dní končí? Chtěl bych toho dodat ještě tolik, že bych potřeboval dalších čtrnáct dní. Vlastně ani nevím, jestli příběh stihnu nějak, jakkoliv, dokončit.

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Nemrtvé

Drabble: 

Zemřely si. Každá na své hoře z pravdy a pýchy. Rozdělily si dýchánky, matiné, večeře i procházky v parku. Snažily se jedna druhou nevidět. Ale stejně se pořád měly před očima. Nenápadně kradly slova, věty, příběhy. Co asi dělá ta druhá mrtvá? Jak tráví své dny, své noci? Kde a s kým? A myslí na tu druhou, mrtvou, myslí na to, že by něco udělala jinak? Že by neutekla? Od minulosti? Od budoucnosti? Proč metafyzikou trpí nejvíc přítomnost?

Chybíte mi. Vraťte se. Prosím.
Nejistou rukou odkládá pero, vpíjí lásku do inkoustu. Probudí nemrtvou?
Papír končí v krbu. Dnes ještě ne.

Závěrečná poznámka: 

Já jako autorka si myslím, že jedna strana je jasně v právu, ale trpí tím obě stejně.

Stránky

-A A +A