DMD č. 14. pro 14. 4. 2020. Téma: Karanténa

Obrázek uživatele Eillen

Vzkaz Lovcům

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/42509

Drabble: 

„Zavřete ho sem a odejďete,“ pronesl Bernard. Nemusel dlouho čekat. Nikdo si nedovolil mu odporovat.

„Udělal jste velkou chybu, že jste se rozhodl tu čmuchat,“ pronesl s pohledem upřeným do Adamových psích očí. „Poznali, že jste kožoměnec. Máte štěstí, že jsem tu byl. Jinak by vás stáhli z kůže zaživa. Předejte prosím přes svého upíra vzkaz Lovcům. Obě dívky budou v pátek večer zdrogované. K ničemu je nepotřebuji. Odpor vám budou klást jen dvě dvojice. Byl bych rád, kdybyste je zadrželi. V bytě číslo deset najdete dost důvodů, proč to udělat. A nebojte se. Nic za tuto pomoc nebudu chtít.“

Závěrečná poznámka: 

Vím, že ta karanténa tam moc není. Ale karanténa je od toho, aby byl někdo v bezpečí a když ho Bernard nechal zavřít ve sklepě, bylo to pro Adamovo bezpečí. Ještě že to je nesoutěžní série... :)
Mimochodem, nápad byl úplně jiný. Ale pak přišel český kmotr na scénu a rozhodl se jinak.

Další část: http://sosaci.net/node/42511

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Pro tvoje dobro

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Série o Múze a jejím mladém spisovateli. Volně navazuje na
http://www.sosaci.net/node/42107, ale dá se číst samostatně.

Karanténu jsem nestihla, ale tohle drabble prostě chtělo být zařazené teď a v tomhle tématu a kdo jsem já, abych mu to vymlouvala, že.

Drabble: 

“Vstávej, vstávej!” křičela. “Proboha, vstávej! Filipe, Filipe!” Hlas jí přeskočil do hysterického vřískotu. “Vstávej!”

“Brácho, ty jsi fakt včera v noci omdlel při přecházení silnice?” pohledný muž nevěřícně kroutil hlavou.

“Fakt,” kývl otřesený mladík. “Prý kombinace přepracování, nízkého tlaku a hypoglykémie. Probral jsem se, uviděl světla a jen tak tak jsem se stihl odkulit stranou. Ještě že tam byla ta hysterická ženská.”

“Kdo?”

“Nějaká ženská, strašně na mě křičela, ale když jsem vstal, nikdo tam nebyl.”

“Prý hysterická ženská,” zamumlala uraženě vyčerpaná Múza. “Na tohle nejsem školená. Měla bych tě dát karantény, třeba bys pak přestal být nebezpečný sám sobě.”

Obrázek uživatele Katie

Pohádka o viru a pískovišti

Úvodní poznámka: 

Trochu jiný vir.

Drabble: 

Žil byl jeden vir. Nevznikl ale žádnou mutací, nýbrž ho vytvořil jeden hacker a místo kapének dával přednost e-mailovým přílohám. Navenek se tvářil jako roztomilé video s koťátky, ale ve skutečnosti se snažil zahltit celý počítač. Nic strašlivého, měl i horší příbuzné, ale pár nadávek díky tomu vždycky vyloudil. Nadávky, to bylo jeho.

Jednou takhle dorazil do schránky dalšímu člověku a po stažení se začal množit. Ve chvíli, kdy zaplnil celou kapacitu se ale stalo něco neočekávaného. Nejen, že se člověk, který ho spustil, vůbec nenaštval, ale navíc ho něco vymazalo. Chudák vir byl totiž vypuštěn pouze na malé pískoviště.

Závěrečná poznámka: 

Sandbox (neboli pískoviště) se v informatice říká principu, kdy spouštíte neznámý kód tak, aby neměl přístup k důležitým částem systému. Vlastně ho dáte do takové karantény.

Obrázek uživatele Kahvi

Further Future Echoes

Drabble: 

Lister hurried down the corridor, trying not to look at anything, or listen to anything, which was proving difficult while hurrying down a corridor. At least they were heading out of the worst of the Echoes, or so Holly had-

"Well we've passed the test, Rimmer. You can let us out."

It was his own voice. He peered around the corner. There was Rimmer, dressed in... smegging hell!

"Why not?"

"Because the King of the Potato People won't let me."

Lister breathed a sigh of relief. It was good to know that even in the future, Rimmer was still himself.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Zpožděná zásilka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak i na Černou zmiji letos došlo. :-)

Drabble: 

„Edmunde!“ rozčilovala se královna. „Kde je mé benátské zrcadlo?! Mělo tu být už včera!“
„Hluboce lituji, Veličenstvo,“ řekl Černá zmije s uctivou úklonou, „ale naše loď se pravděpodobně zpozdí. Dostal jsem zprávu, že v Benátkách kvůli moru vyhlásili quarantenu.“
„Vyhlásili co?!“ nechápala královna.
„Každá loď, která do Benátek připluje, musí čtyřicet dní čekat, než její posádka smí vystoupit na břeh.“
„Takové cavyky při dnešní úrovni medicíny? To je směšné!“ odfrkl si Melchett.
„Výborně Melchette,“ uculil se Černá zmije. „Právě jsem se chystal navrhnout, že kdyby někdo Benátským osobně předvedl výhody pijavic a pouštění žilou, mohlo by to naši objednávku urychlit.“

Obrázek uživatele Naughtilus

Das Boot

Drabble: 

The telephone rang.
"Admiral Marinero speaking."
"Mendoza here. Roger, why is the Pánico just sitting there in the bay? It's been there for a week."
"P-presidente, the boat has been quarantined. Suspected outbreak of err, rickettsialpox."
"I've seen that episode of House, Roger. So you're telling me it has nothing to do with the bet with Captain Aguado of the Dakka that certain two crewmembers on the Pánico will get together."
"I have no idea what you are talking about, Sir."
"You got drunk last week and told me. Nice try, but have this 'quarantine' dealt with immediately."
"Oh. Yessir."

Závěrečná poznámka: 

BJB, kind of

Obrázek uživatele L.P.Hans

Home office

Drabble: 

“Běžte do pokoje a hrajte si, tatínek musí pracovat.”
Otec vstal od počítače a jal se vyhánět dítka z pracovny.
“Ale tati, my se nudíme!” odporoval starší synek. “Proč nemůžeme jít ven?”
“Venku řádí corona! A dost skuhrání, užívejte si prázdnin vy sebranko.”
“Tatí!!!”
“Jestli toho nenecháte tak se z vás zblázním!”
***
Chlapci jako chumel vtrhli do pracovny, tahajíc se o hračku. Okamžitě toho v překvapení nechali. Otec seděl na židli a na sobě měl puntíkované šaty z kanafasu.
“Co s nimi uděláme pane Filuto?! Cože? Ale to by nešlo, kdo by to potom uklízel!”
Otci se červeně rozzářily oči.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Krajina sopek

Převyšující všeliké pomyšlení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Takhle nějak jsem odpovídala mým milujícím starostlivým přátelům. Když už tu to téma je.

Drabble: 

Trochu se stydím. Ale zároveň jsem ráda.
Ohledně zpráv o záludném viru jsme se nejprve řadili do skupiny lidí, kteří kroutili hlavou nad tou zbytečnou hysterií. Na chřipku se dá přeci také umřít, stejně jako na chůzi přes silnici.
Návštěva Vídně, plavča, lekce kurzu o rodičovství. Těsně před uzavřením hranic, plaveckého stadionu a možnosti sdružování.
Karanténu jsme díky výletu za hranice nastoupili o kapku dříve, nežli ostatní spoluobčané. Manželovy čtyřicítky, můj neutuchající kašel a zvýšené teploty a čekání na výsledky testu. Negativní. Hry, knížky, šití roušek, a rodinná pohoda.
Stydím se pro ten pokoj. A jsem ráda pro ten pokoj.

Závěrečná poznámka: 

V úctě ke všem starostlivým duším.

Obrázek uživatele gleti

Po boji.

Fandom: 
Drabble: 

Setmělou relaxační místností se nesl uklidňující šum moře, přerušovaný sametovou deklamací Severuse Snapea.
„Létání na koštěti je rychlejší než jízda autem.“
Šššššššš.
„Přemísťování je pohodlnější než let letadlem.“
Ššššššš.
Ššššššš.
„Nezdravý hamburger mi nechutná.“
Ššššššš.
Jak já bych si dal hamburger, povzdechl si Rodolfus Lestrange, se sýrem a slaninou, vraždil bych pro něj.

„Rodolfe,“ Belatrix přerušila ječákem jeho snění, „nesoustředíš se!“
Lestrange okamžitě zaplašil mlsné choutky a zaposlouchal se do antimudlovské meditace. Jinak by si tohle peklo, které Voldemort nařídil všem, co se zúčastnili akcí proti mudlům, musel prodloužit. Další dva dny v karanténě, pod dohledem své ženy by nezvládl.

Obrázek uživatele Tess

Here and Now

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík.

Drabble: 

The world was spinning.
Again.
“So, what’s your name?”
“Didn’t we go through this already?”
“Maybe?”
“So you already know!”
“I want to hear it again.”
“Sven Haraldsen!”
“Oh really?”
“Yes! Stop... this... nonsense...”
“That’s the fifth name you gave me in three days. Try again.”
“It’s Sven Haraldsen, dammit!”
“You know, we’ll be here as long as it takes for me to get the answers. Just the two of us. You and me. And delighting moose burgers... do you want a cookie?”
Risa had all the time in the world. She could keep him drugged. Stay here, stay safe.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aveva

Jiní

Fandom: 
Drabble: 

Žili šťastně a spokojeně. Jejich společenství si zakládalo na stabilitě. Každý z jeho členů měl své místo a svou úlohu. Nepochybovali, věděli, co je správné.
A pak se objevili Oni.
Byli jiní. Nezapadali. Jejich těla postihovaly podivné deformace.
Tak je poznávali. Nahnali do houfu. Ošklíbali se nad nimi. Děsili se jich.
Pak zazněl verdikt.
“Okamžitě opustíte území našeho společenství. Nikdo z platných členů společnosti se od vás nechce nakazit. Snad jen pokud vás ty hlouposti s vývojem přejdou, můžete požádat o návrat mezi nás.”
Nevrátili se.
Historie jim poskytla satisfakci.
Nakonec se totiž ukázalo, že evoluce není vůbec špatný nápad.

Obrázek uživatele Champbacca

Virus a vidiny

Úvodní poznámka: 

(mezitím fyzicky v síči, ale zároveň taky někde úplně jinde)

Drabble: 

Někteří lidé po konzumaci koření vidí do budoucnosti, ale to, co sledoval Edvin, vypadalo spíš jako titulky od Monty Pythonů. Začalo to kýchajícím netopýrem, kterého pak někdo šoupl do burgeru a špatně propekl, toho následovalo největší domino, jaké kdy v životě viděl, a na konci byla Země, jak si ji nepamatoval. Pozoroval kozy v tichých ulicích Llanuwchllynu, Godzillu ve vylidněném Tokiu a taky několik létajících talířů, které se planetě vyhnuly uctivým obloukem.
Když se do hlavní síně vrátil Rick s tím, že při výrobě špinavé bomby možná vynalezl muad‘dibí chřipku a asi by bylo lepší chvíli nevycházet, vůbec ho nevnímal.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Začátek něčeho strašného

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poněkud bjb, lehce mi kolabuje drabblařské střevo.

Drabble: 

„Lidské viry Pány času infikovat nemohou.“
„Jistě, to je koronavirus lidský, ten na mimozemšťany nejde,“ zadeklamovala unaveně Kate Stewart. Návrat do aktivní služby po obnovení U.N.I.T. si rozhodně představovala jinak. „Nemůžeme si dovolit, abyste byli mrtví, ani jeden z vás.“
„Z nás?“
Kate se usmála, jak jí to jen počínající migréna dovolovala. „Aktuálně je vás na planetě pět. Tři, možná čtyři vy, jedním si nejsme jistí.“
„A ten poslední?“ zeptal se Doctor v tušení zkázy.
„Ještě jednou na mě sáhneš a tou rouškou tě vykostím!“ ozvalo se z přijíždějící vojenské dodávky.
„Zločince chráníme také. Užijte si karanténu.“

Závěrečná poznámka: 

Zkratku já i počitadlo počítáme jako čtyři slova.

Obrázek uživatele Tess

Experiment

Drabble: 

Některé civilizace mají splachovací záchody!
Některé civilizace mají vkusný domeček s pohodlným sedátkem a tlustým kalendářem na stěně.
Zbožná přání.
Terej nestačil ani doběhnout ke křoví.
Sotva vyskočil z auta, už to z něj šlo horem i spodem.
Zpátky mu nastoupit nedovolili.
„Jestli máš střevní chřipku, tak ji od tebe nechci chytit,“ prohlásil Kopr. “Hezky poběžíš za námi. Tejden se k nám nepřiblížíš na pět kroků, jasný?“
„Bléééé,“ odpověděl Terej, ale pak protestoval. „To nebude střevní chřipka, to chutná jako sušený maso.“
„My jsme s sebou žádný sušený maso neměli.“
„Bylo v Tescu. Co koukáte, sušený maso vydrží dlouho. Bléééé.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Evangelista biolog

Smrtící výcvik

Fandom: 
Drabble: 

Nevím, jak dlouho tady jsem. Drží nás tady jako ve vězení.
Nevím, jestli ten výcvik přežiju.
První týden nastal masakr.
Viděl jsem umírat mé kamarády, kteří zkouškou neprošli. Na místě je zabili.
Jen náhodou se mi podařilo projít první zkouškou. Já měl štěstí.
Na základě prvního testu nás rozdělili na dvě skupiny.
Nevím, jestli se někdy dostanu na bitevní pole.
Prý musíme zůstat v naprosté izolaci, dokud neprojdeme druhou zkouškou. Tak čekám.
Bojím se.
Někteří z přeživších zkoušku podstoupili. Skoro všichni zemřeli.
Je to jen o štěstí.
Budu moct vůbec naplnit svůj účel?
Budu moci položit za svou zemi život?

Závěrečná poznámka: 

Z pohledu jedné nevinné bílé krvinky jsem zde popsala vývoj T-lymfocytů.
Jejich prekurzory vznikají v kostní dřeni a pak migrují do brzlíku (thymu), kde jsou naprosto izolovány od periferní krve (aby se nesetkaly s nevhodnými antigeny) a kde v této pomyslné karanténě dokončují svůj vývoj.
Nejprve projdou pozitivní selekcí - jedním ze dvou svých receptorů se navážou na vzorový antigen (např. bakteriální, virový, prostě vnějšího původu). Záleží na tom, na jakou buňku nesoucí tento antigen narazí, podle toho se jedním receptorem navážou a ten druhý zaniká. Tím vznikají Th (helper) a Tc (cytotoxic) lymfocyty. Lymfocyty, které nemají štěstí a mají nevhodný receptor a tedy se nemohou dost silné nebo vůbec navázat, okamžitě umírají.
Zbylé čeká ještě negativní selekce. Určité buňky v brzlíku na sobě mají molekuly lidského organismu. Pokud se některý T-lymfocyt na molekulu naváže, je okamžitě usmrcen (aby se zabránilo autoimunitní reakci). Teprve pak mohou být T-lymfocyty vypuštěny do krevního oběhu a začít chránit lidské tělo.
Tímhle vším ale projde jen málo z nich, okolo 95 % nezralých T-lymfocytů je v brzlíku usmrceno.
To naše tělo ale funguje chytře, že?
(Uf, tohle téma mi dalo zabrat, nemohla jsem dlouho na nic přijít. Ještě že máme své studium.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Envy

Moudrý panovník v krizi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble I moudrý panovník se někdy sekne
http://sosaci.net/node/40812

Drabble: 

Nebylo času zbytí, muselo se jednat. A to rychle. Panovník a jeho komplicové měli pramalé zkušenosti se skutečnou katastrofou, ale lidi bylo třeba zachránit i tak. Získat zpátky aspoň trochu té důvěry, nebo naopak jí v některých ještě posílit. (A svědomí jej možná taky trochu sžíralo - ale pozor, jen málo.)

Nejprve bylo třeba zabránit šíření. Nikdo sice neví co a jak to způsobuje (natož kde se to vzalo), ale rozhodně nebude od věci omezit pohyb lidí. I tak se vydalo nařízení, že nikdo nesmí opustit své bydliště, a pokud nemusí, ať radši ani nevychází ven. Král již pracuje na řešení.

Obrázek uživatele Rorico

40 dní

Úvodní poznámka: 

Tak ještě jedno historické okénko. Ty témata se prostě hodí :)

Drabble: 

Dubrovník L.P. 1340

"Tak co ti řekli?" zeptal se Nicolo svého kapitána Flavia.
"Že máme zakotvit támhle u ostrůvku a počkat," odvětil kapitán lodi Bella signora.
"Počkat? A jak dlouho?" zaprskal Nicolo.
"Čtyřicet dní," odplivl si Flavio do moře.
"Cože?! Čtyřicet dní? Dyť propásnem dobrej vítr do Benátek!"
"Myslíš, že to nevím?" okřikl kapitán námořníka.
"A proč tady vůbec musíme čekat?"
"Nemoc," odtušil Flavio. "Lodě z Krymu mají občas nemocný námořníky a oni se bojí, že bychom to zavlekli do města."
"Pche, taková blbost!" nadával Nicolo dál a mimoděk chytil do prstů blechu, která ho právě kousla do krku.

Závěrečná poznámka: 

Jedno z možných míst, odkud se dostala morová rána 14. století do Evropy, byl Krym, který právě v té době obléhali mongolští nájezdníci. Ti nemoc zvanou později černá smrt zřejmě přinesli ze střední Asie, nebo z Indie.
Lodě italských a benátských obchodníků, které pluly nejen do Malé Asie, ale také právě na zmíněný Krym pak před cestou do domovských přístavů v Itálii často kotvili i v Dubrovníku, kde se poprvé setkáváme s nápadem nutného zakotvení připlouvajících lodí mimo hlavní přístav, aby se prokázalo, zda na lodi není někdo nakažený novou, neznámou nemocí. Doba, po kterou musely tyto lodi setrvat v izolaci, byla nejprve třicet dní, později navýšena na čtyřicet. A právě z italského slova pro číslo čtyřicet - quaranta dal název karanténě.

Setkání

Fandom: 
Drabble: 

"Fyziologicky je v pořádku, ale vůbec se mi jeho stav nelíbí."
Jeho staré já by se možná divilo, jak může pozorovat a slyšet vědce za pancéřovaným falešným zrcadlem, ale jeho staré já se krčilo někde v koutě.
"Možná budeme muset odhodit a zničit celý izolační modul."
Poprvé po mnoha dnech se jeho hlava pohnula, ale jeho oči zůstaly mrtvolně strnulé.
Bezpečnostní dveře vybuchly, stejně jako hlava mariňáka, který se duchapřítomně pokusil zmáčknout tlačítko nouzového odpojení karantény a jejího nasměrování směrem k blízké hvězdě.
Zazněl poplach a posádka vědecké lodě začala reagovat. Ale bylo zoufale pozdě.
Mimozemská entita se ošklivě usmála.

Obrázek uživatele Queen24

Každodenní trable

Úvodní poznámka: 

V karanténě se mi střídá fáze sarkasmu, humoru, deprese, a tak. Teď jsem ve fázi depresivního sarkasmu, tak pardon :) ale snažila jsem se to vzít odlehčeně. A je to opravdu Ze života.

Drabble: 

Náš pes sedí na chodbě a vyčkávavě na mě hledí. Pohledem naznačujícím, že jestli se rychle nezvednu, stane se velky neštěstí. Vstanu z gauče a oblíknu si mikinu. ,,No joo, neboj, jdeme," ujišťuju psa, zatímco se obouvám. Už sahám na kliku, když se zarazím. ,,Sakra... Mami?! Podáš mi prosím roušku, mam ji v pokoji na stole!"
Po chvíli z pokoje: ,,Ale na stole ji nemáš!" ,,Aha, tak je asi v kabelce... Tak mi podej tu bílou!" ,,Ta je teď přece v pračce."
,,Tak mi podej třeba fusekli, já si ji natáhnu na ksicht, ale dělej, nebo se ten pes posere!"

Závěrečná poznámka: 

Paradoxy dnes a denně. A pak stejně vyjdete ven, omotaní šátkem jako mumie, a široko daleko nikdo není. Ale, co kdyby, že jo. Ne, nebojím se že mě nějaký jiný pejskař nakazí koronavirem. Spíš, že narazím na hysterika, který mě seřve, že ohrožuju svět.
Zatímco můj pes má chudák průjem. Každej máme něco no.

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Plakala

Úvodní poznámka: 

Pokračuji v zápletce. Jsme zcela v současnosti, ale jestli se něco dozvíme... No uvidíte ;)

Drabble: 

Nora Sternová dorazila do foyeru hotelu pár minut před polednem, usadila se v rudě oděném křesle očekávajíc módně pozdní příchod její hraběcí milosti. O půl hodiny později již ovšem přestala býti trpělivou.
Otevřela jí pokojská, oči navrch hlavy. „Madam se zavřela v ložnici!“
„Řekla vám proč?“
Zakroutila hlavou. „Můžu odejít, madam? Mám ještě další práci.“
Přikývne a ona odcupitá.
„Karoline! Karantény se nenosí,“ zvolá zlehka a zaklepe na zavřené – ne, zamčené – dveře. „Čtyřicet dní na vás čekat nebudu.“
Ticho. Nepříjemné, tíživé. Pak se za jejími zády ozve hlásek: „Plakala.“
Nora vyskočí jako čertík z krabičky. V rohu pokoje stojí dítě.

Obrázek uživatele Voldemort

Kdo nepracuje

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Byl tu návrh na drabble mimo sérii z jednoho z našich fandomových karanténních domů, ale já přece jen raději, když trpí postavy i čtenáři.

Vítejte ve světě odpudivých paralel s historií.

Drabble: 

Dřevěným barákem plným patrových paland profukuje vítr.
Trestanci se choulí pod dekami, zmoženi prací spí. Občas se některý ve spánku ožene, něco zamumlá, okřídlená tečka se prudce vznese, ale za chvíli se zase usadí na jiném kavalci, jiné kůži, jiném krmení a spokojeně zabziká. Ne že by to přes chrápání šlo slyšet.

Dřevěným barákem profukuje vítr, ale pořád je tu líp než v barabizně na konci tábora. Tam nejsou ani postele. Jen deka pro každého, jednu pod sebe, druhou nad nás, stul se, jak se dá, stejně tu umřeme.
Epidemie si razí cestu táborem, a kdo nepracuje, proč by žil.

Obrázek uživatele Ilian

Uvězněn na věčnost

Fandom: 
Drabble: 

Doktor procházel po dlouhých chodbách hradu. Byl sám, jen on a všudypřítomné ticho. Alespoň prozatím.

Nebyl si jistý, jak dlouho už tu přebýval. Zdálo se to jako dny, týdny, ale někde v podvědomí věděl, že to je doopravdy mnohem víc. Viděl to ve hvězdách, které byly příliš vzdálené v čase.

Vždycky to trvalo stejnou dobu, než si uvědomil, co se děje. Pak ho to našlo a donutilo začít znovu.

Byl uvězněný v nekonečné smyčce, zcela izolovaný. Téměř jako v karanténě až na to, že nemoc tu zavřeli s ním. A ona byla vždy na blízku a pokaždé ho nakonec dostala.

Závěrečná poznámka: 

Dneska byl re-watch Heaven Sent, tak jsem se nechala inspirovat. Snad nezůstaneme zavření tak dlouho jako Doktor.

Obrázek uživatele Linkový stykač

Jsi-li Ruda, neskolí tě nuda. Ale možná tě jednou ve spánku zabije sporák.

Drabble: 

Od propuknutí koronavirové epidemie skončilo v nařízené karanténě 156 zaměstnanců (včetně mě).
Někteří už byli propuštěni zpět do služby (to zní zvláštně, když si uvědomím, že zaměstnanci jiných firem byli po skončení karantény propuštěni definitivně).
Ostatní však ve svém domácím vězení zůstávají.
„Slyšela jsem, že Ruda začíná trochu blbnout,“ informovala kolegy na záloze Dáša. „Přidal se na Facebooku do nějaký skupiny pro elektromechanický nadšence a vyrobil si chytrou kuchyň. Než se převlíkne z pyžama, má na stole míchaný vejce a půllitr kafe. Jo a včera naučil sporák hrát piškvorky. Mariáš prej ještě potrvá.“
„Jak dlouho že je doma?“
„Teprve tejden.“

Obrázek uživatele Erenis

Magor

Fandom: 
Drabble: 

“Šéfe, je tu nejaký magor a mele něco o karanténe!“
„Pošli ho ke mně. Já to s ním vyřídím...“

--------------------------------------------------------

„... tak co, šéfe, jak to šlo s tím typem včera?“
„Ty vole Stěpáne, vždyť to byl nejaký Američan s urvanou anténou od auta.
Potřeboval jí přidelat zpátky.“
„Já sem si hned říkal, proč mi mává tou anténou před ksichtem...“
„Štěpáne, umíš ty vůbec anglicky?“
„Ani prd, šéfinku.“

Marek si palcem a ukazováčkem levé ruky pošouchal bradu.
Měl svého kamaráda/podřízeného rád, ale někdy by ho nějradši vyměnil.
„Car antenna, car antenna... karanténa... achjo...“
Kroutil hlavou a nevycházel z úžasu.
„Vůl jeden...“ zašeptal.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Smrtelná nákaza

Fandom: 
Drabble: 

Lékaři se s podobnou nákazou nikdy nesetkali. Šířila se rychlostí blesku. Každou noc přibyly i stovky nových případů. Žádný zaručený lék zatím neexistoval. Dokonce tu nemoc nedokázali ani pořádně identifikovat. Název si vymyslet mohli, ale jak se šířila?! Jak se proti ní chránit?!
Byla vyhlášená celostátní karanténa. "Pokud pociťujete příznaky, zůstaňte doma," říkali v médiích. Nakonec museli zůstat doma všichni.
Žádný spánek v noci, nesnesitelná únava ve dne, zostření smyslů, bolesti dásní, nižší teplota těla a především anémie. Lékařům to nedávalo smysl.
Nevěděli, že karanténu lidé po nocích porušovali. A že nakažení měli na stehnech ty dvě stejné nenápadné dírky.

Obrázek uživatele MataPeprna

Budulínek do kapsy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdo hledá originalitu, nechť hledá dál.

Drabble: 

Babička s dědečkem šli do práce, a tak nechali Budulínka doma samotného. Měl si hrát, jíst hrášek a neotvírat. Přišla ale liška podšitá a prosila:

„Dej mi hrášku, povozím tě na ocásku.“

Budulínek věděl, že by neměl, ale z osamění nakonec podlehl. Liška ho povozila po světnici, ale pak šup do lesa do své díry.

Když prarodiče zjistili, co se stalo, vyrazili k noře, kde hráli a zpívali.

Liška vyslala lišče, aby je utišilo – oni ho lapili do pytle.

Liška vyslala druhé – lapili druhé.

Liška vyšla sama – lapili lišku.

A tak babička s dědečkem vyprášili šelmám kožich a zachránili Budulínka.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se těm, kteří i přes varování čekali něco originálního. Nemohl jsem si ale odpustit takhle klasický případ zavírání se doma. :)

Obrázek uživatele Red Knight

Mapy

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Jména a jiné zdvořilosti.
Ale bohužel nebyla příležitost zvejřejnit jedno drabble, které patří mezi Jména a tohle.
Takže v tom chybějícím Amias zmíní, že jsou v horách protože kreslí mapy. Henryho to zaujme. Drabble zakončuje otázkou: "Vy máte mapy?"

Drabble: 

„Jistěže máme mapy,“ přisvědčil zmateně Amias. „Jsme přece taky na cestě. Obchodníci se snad začali orientovat podle hvězd?“
„No, to ne. Ale všechny mapy zůstaly v táboře.“
„A to je problém?“
„Kempujem u jednoho jezera. Je to tak hodinu cesty.“
Amiasovi začínala celá situace zapadat do sebe. Henryho nenadálé zjevení uprostřed lesa bez jakýchkoli věcí, například. „Netušíš, kde to je.“
Henry si rukou pročísl vlasy a rozhlédl se po mýtině. Všechny směry se mu zdály stejné. Odpovídat nemusel.
*
Karan? Tena?“ snažil se Henry přeluštit vybledlé písmo. „Aha, jasně, Kerren. To je ale ještě pořádnej kus cesty. Není tu podrobnější mapa?“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Marek

Soud

Úvodní poznámka: 

Pokračování ze včera...

Drabble: 

"Co, co, cože? Příliš zdravé stravy?" vyblekotal po prvotním překvapení Šumař.
"Jistě! Zzzzdrrravá ssstrrrava je sssměsss bylin zzzzpůsobujícíííí halucccinace a amnézzzii."
"Ehm," vydal ze sebe jen Šumař, a následně se vydal hopkaje, dle rady jeho společníka, vstříc svému osudu.

"Toto je třřřisssta třřicáté ssslyšššení našší rrrady," ozvalo se prostorem před trůnem, na kterém seděl tvor stejného vzhledu, jako byl ten, co Šumaře vyzvedl, avšak několikráte tlustší.
"Zde předvedený, byl ssse svolením Vašeho majessstátu po pozzzřřření zzzdravé ssstravy umíssstěn na třři dny do karantény," poznamenal tvor, který Šumaře přivedl k jejich vůdci.

Tvor na trůně se na Šumaře podíval a pronesl:

Obrázek uživatele Sapfó

Vzorce a rutiny

Drabble: 

Už to bylo téměř dobré.
Už téměř fungoval.
Už to téměř nebylo poznat. Dnes už si totiž stejně málokdo lidí skutečně všímá.

Vstával. Vycházel z domu. Na trhu si koupil zeleninu. Hřál se na slunci. Dokonce mluvil s lidmi, aspoň trochu. Jedl. Večer si četl knížku. Spal.

A pak se všechno změnilo.

Teď chodit ven nesměl.
Nesměl mluvit s lidmi.
Nikde nikdo nebyl.

Hlasy v jeho hlavě, šeptající o jeho neschopnosti a zbytečnosti, znova zesílily.
Ztratil tu křehkou, teprve nedávno nabytou nit rovnováhy, která ho vedla z jednoho dne do druhého.

Po nocích sledoval starou tapetu nad postelí.

Dávala smysl.

Závěrečná poznámka: 

Drabble inspirováno rozhovorem, který jsem měla před pár dny s mojí kamarádkou - máme obrovské štěstí všichni my, kteří jsme do dnešní situace vešli ve stavu psychického zdraví.
Sílu všem <3

Obrázek uživatele Keneu

Na schovávanou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám krysu. Teda krizi. Teda krysu...

Drabble: 

Jedna
Dva
Tři
Čtyři
Pět
Šest
Sedm
Osm
Devět
Deset
Jedenáct
Dvanáct
Třináct
Čtrnáct
Patnáct
Šestnáct
Sedmnáct
Osmnáct
Devatenáct
Dvacet
Dvacet jedna
Dvacet dva
Dvacet tři
Dvacet čtyři
Dvacet pět
Dvacet šest
Dvacet sedm
Dvacet osm
Dvacet devět
Třicet
Třicet jedna
Třicet dva
Třicet tři
Třicet čtyři
Třicet pět
Třicet šest
Třicet sedm
Třicet osm
Třicet devět
Čtyřicet

Před pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát! Už jdu!

Loď mrtvých byla po čtyřicetidenním čekání konečně vtažena do přístavu. A smrt, ukrytá mezi štůčky nádherných cizokrajných látek, opět vyšla na světlo, aby sklidila úrodu.

Písk písk drb drb chcíp.

Stránky

-A A +A