Téma č. 00 - Došly kolíčky

Obrázek uživatele Julie

Téma č. 00 na březen 2020: Došly kolíčky

Testovací pískovišťové téma na březen. Zkoušejte, pište drabbly, hlašte chyby a hlavně se těšte. A taky jezte hodně vitamínů.

Platné do: 
31. 3. 2020
Obrázek uživatele Blanca

Better Be Bold

Drabble: 

Zaria presented one of her potions to sheikh Zahabia, who scrutinized it with interest.
"It's good we got you here. You were wasted at amir Farouq's," he said kindly.
She inclined her head politely.
"Thank you, sheikh. I like to learn from master Mawhub. And one day soon you - or he - might have me pegged for promotion."
She smiled thinly.
"The pecking order at amir's 'court' was sadly devoid of pegs, when it came to magic..."
Open ambition in a woman was not common in these parts.
"What would you want to be promoted to?" he decided to humor her.

Obrázek uživatele Elluška

Aviváž je pro máčenky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Milí čtenáři!
#haranténa je těžká, těžká. TĚŽKÁ. Proto se letos budu opět vypisovat ze svých traumat za pomoci dětí, které se v lecčems vyrovnají těm mým reálným. Snad se mi to podaří denně, aspoň dokud mi úplně nejebne.
Možná to bude i na pokračování...? Ale nic neslibuju. To víte, jeden má občas flashbacky na ty, ehm, krásné časy, kdy nemusel tyhle dva hlídat.
Ale teď už nádech, výdech... představte si klid a průzračné horské ticho... na chvilku... aspoň na chvilku.

Drabble: 

Když zafouká od jihozápadu a vzduch se zavlní příslibem budoucího léta, když ráno oschne rosa a vysoko nad útesy utíkají obláčky, tehdy je ten čas. U jižní zdi, dopoledne na sluníčku, večer ve stínu, voní v nejmagičtější harmonii poslední jabloňové květy, šeřík i právě rozpuknuvší pivoňky. Voda v neckách, nabraná z vodopádu, je ještě cítit sněhem. Dokonalý den na dokonalý osobní rituál.
Elrond naposledy vyždímal pyžamo a znalecky ho vyklepal, aby ho mohl pověsit přesně za švy. Po paměti sáhl do košíku, zavěšeného na šňůře na háčku, a nahmátl prázdno.
Zaklel by, ale protože byl milujícím otcem, jen si povzdechl.

Obrázek uživatele Owlicious

Generační propast

Fandom: 
Drabble: 

Otázek bylo mnoho.
Tahle generace vyrostla "na pochodu", v režimu věčného stěhování.
Zákon jim dodával na civilizovanosti.
Teď se ale měli usadit a založit města.
Bylo potřeba provést jisté změny.
Bývalému zvědovi, nyní neohroženému dobyvateli, z dotazů lidu už drnčely uši.
Nakonec se vydal za jediným, kdo mu mohl v odpovědích pomoci.
"Bratře, ty jsi techničtější typ, než já.." začal. "Pověz mi, pamatuješ ještě... v Egyptě..."
Nejvěrnější pozvedl obočí v údivu nad náhlou nevýřečností velitele.
"...tam taky nebyly stany... kolíky... tam se přece nechodilo 'za tábor'."
Chápající uchechtnutí přešlo v přemýšlivý hlas.
"Měli bychom požádat Hospodina o předpis na latríny."

Závěrečná poznámka: 

Cypovina na rozjezd. Uvidíme, co letos zvládnu.

Obrázek uživatele kopapaka

Varování

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

To už zase..?

Drabble: 

Varování ministerstva kouzel:
Účast na DMD způsobuje ztrátu měsíce dubna, odkládání důležitých(a všech ostatních) povinností na jiné měsíce a roky...

Pokud hledáte kolíčky(a zbylá slova) tak nejsou, protože došly :)

Obrázek uživatele Tess

Completely safe

Úvodní poznámka: 

Tak se po roční přestávce vracím.
Snad se bude líbit.

Drabble: 

Risa took a deep breath and tried to calm down.
Just couple more meters...
The deep abyss below her shouldn’t be important.
Free climbing is completely safe.
Not.

Now she would be happy to have a single hex to stick into the rock and rest. Heck, even a wooden peg would do...
She had nothing.
I‘m not THAT tired...
One step, another one...
She slipped.
The deep abyss below...
She didn’t even scream.

Bam!
The gym shook, as a portal opened and someone slammed into the mattress.
“Osprey?”
“What? This one’s certified!”
Risa finally got the hang on the portals.

Závěrečná poznámka: 

Začátek Další >

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Konec idyly

Úvodní poznámka: 

Na poslední chvíli přidávám zkušební drabble, i když musím přiznat, že o tématu jsem věděla s velkým předstihem. Nápad, který jsem na ně dostala, se mi pořád nějak nezamlouval, ale neustále jsem se na něm točila dokolečka, takže se mi nedařilo a nedařilo vymyslet nic jiného. Jenže (a asi v tom nebudu sama) DMD pro mě začíná už zkušebním tématem a něco napsat je otázka cti, takže nakonec mě to přinutilo ten ne úplně vyhovující nápad zpracovat do jakž takž přijatelné formy. :-D

Drabble: 

Kryton si spokojeně prohlédl obrovský koš napěchovaný čerstvě vypraným prádlem. Všechno zde bylo naprosto dokonalé. Od stěží uvěřitelné špíny, která díky supersilnému prášku beze zbytku zmizela, přes aviváž vonící po šeříku, až po pračku, která byla tak zábavnou společnicí, že se Kryton téměř po celou dobu pracího cyklu nepřestal smát.
Když si koš položil pod šňůry zavěšené právě tak vysoko, aby na ně nejlépe dosáhl, shýbl se k malému plastovému kbelíku pro kolíček. Jenže ten nikde!
Vysvětlení se ukázalo záhy, když si Kryton přečetl nejnovější oznámení – ke hře Lepší než život se právě připojil uživatel využívající přezdívku Kontraadmirál generálporučík Rimmer.

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Aktuální zpráva

Úvodní poznámka: 

Televizní zprávy:

Drabble: 

Virem F.U.J., který se v tuzemsku poprvé objevil minulý měsíc, se nakazilo již přes tisíc lidí. Vědci v nové studii popisují, jak virus napadá čichové buňky a nutí je vysílat do mozku neadekvátní signály. Přestože samotná nákaza není pro člověka fatální, vyžádala si nepřímo již několik desítek obětí. Pacienti si stěžují na odporný zápach a následné deprese, dochází ke konfliktům neinformovaných nakažených s okolím. Nejpoužívanější ochranou je zabránění nádechů i výdechů nosem, což ale způsobilo kromě jiného několik případů dušení potravou.

Nyní vám přinášíme aktuální zprávu z brífinku krizového štábu k situaci v zásobování ochrannými pomůckami: "Došly kolíčky!"

Obrázek uživatele Naughtilus

Once upon in a time, somewhere in the occupied France

Drabble: 

"Šarlatová Vložka pro Plesnivou Ponožku, kolíčky došly, opakuji, kolíčky došly, přepínám."

Na radiové lince se na chvíli rozhostilo ticho.

"Plesnivá Ponožka pro Šarlatovou Vložku, cože? Němci přesunuli do Amiens eskadru vzducholodí? Přepínám."
"Šarlatová Vložka pro Plesnivou Ponožku, cože? Ne, Němci přivezli do Amiens munici pro osmaosmdesátky Flak, přepínám."
"Plesnivá Ponožka pro Šarlatovou Vložku, to je ale kyblíčky přišly, opakuji, kyblíčky přišly, přepínám."

Do nastalého ticha se vložil třetí hlas.
.
"Já to uš nemůšu poslouchat, kyblíčky by byly patnásticentimetrové Feldhaubitze. Šarlatofá Floška má recht, je to munice pro Acht-Acht."

Následné ticho bylo velice, velice rozpačité.

"Ah, fick mich..."
"HANS, DU DUMMKOPF!!!"

Chůva na plný úvazek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Lidičky, prosím vás, nikdy, ale nikdy si neadoptujte Itala. Jeden zoufalý německý voják by vám o tom mohl vyprávět ;-)

Postavy: Ludwig Beillschmidt (Německo)
Feliciano Vargas (Severní Itálie)

Drabble: 

Unavený Němec odložil propocenou košili na opěradlo. Zas už by ho nadřízení uhnali. Představoval si, že dosedne na pohovku, natáhne nohy, ale kdepak. Šlápl do hromady dřevěných kostiček. „Himlhergot! Toho kluka roztrhnu!“

Ital byl, nečekaně, ponořený do jídla. Část špaget přilepených na obličeji, zbytek lezl z rozesmáté pusy.
„Feliciano… takhle to nejde! Nejsi ve vězení, pracovat můžeš. Mohl bys zítra alespoň pověsit prádlo? Kolíčky jsou v tom kbelíčku u dveří.“

Vrátil se před setměním. Kusy šatstva kdosi přílepil náplastmi k prádelní šňůře. Německo bolestně zavyl a vkročil do domu. Itálie ležel na posteli obtočený kolíčkovým hadem. Jeho děťátko vypadalo spokojeně.

Obrázek uživatele Kitsune's Sun

Druhý pokus

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

“The cave you fear to enter holds the treasure you seek.”
― Joseph Campbell

Drabble: 

„Nebyly…! Nesehnal jsem je! Ty kolíčky na nos neměly.“ volal zadýchaně Kryštof a sestupoval dolů po útesu.

Co teď? Po chvíli úvah jsme se rozhodli, že to zkusíme znova a opět bez vybavení.

Hukot se rozlil do uší, jak jsme skočili do mokré modře pod námi. Plaval jsem rychle dolů k tmavé mase skaliska, kterou při přílivu bičoval příboj a která vytvářela světlejší kruhový otvor. Azurový kruh nebyl velký, ale vplaval jsem do něj a octl se v nevelké jeskyni poseté hroty stalaktitů. Dole na dně byl jemný písek. Udělal jsem vítězné gesto směrem ke kamarádovi – konečně, dokázali jsme to!

Obrázek uživatele Tess

Bouřlivá noc

Úvodní poznámka: 

Tak jedeme a víme o čem. Těšíte se na Ostrovy? :)
Opět příběh na pokračování a opět každá ze stoslůvek zvládne stát sama o sobě.

Drabble: 

Dlouze a vytrvale pršelo. Vítr se silně opíral do plachty lehce vysloužilého stanu, který tím nabýval konkávního tvaru. Vevnitř bylo očekávatelně vlhko a málo prostoru. Taky o člověka víc, než byla jeho kapacita.
Tedy... člověka...
„Tys ten stan fakt nevypnul dobře, Myšáku.“
„No jo.“
„Prší sem.“
„No jo.“
„Jaks ten stan vypínal?“
Jak očekáváte, nebylo dost kolíků.
Znáte to. Během putování vám různé části výstroje emigrují do pryč. Stan se vypíná stále hůře, používáte zajištění jen těch klíčových bodů...
Ale to nebyl ten problém.
„Nijak. Sedí totiž na skále.“
Brzy to vzdali a noc radši strávili v rozpadající se umývárně.

Závěrečná poznámka: 

Začátek Další >

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Hlídej si svůj kolíček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je tady ještě někdo, kdo si říká, jak nesmí zapomenout na termín, kdy se budou posílat témata na další DMD, a pak si stěží vzpomene na to, že už bude duben? :D
Jinak zmíněnou hru možná znáte, je oblíbená na táborech a jmenuje se prostě Kolíček.

Drabble: 

“Srdíčko! Kde máš kolíček?” vybafne na mě zezadu jedno vlče. Otočím se a klučík zklamaně svěsí ramena, když vidí, že mám kolíček připnutý mezi očima na brýlích. Nepohodlnost vyváží to, že jsem v téhle hře díky tomu neporazitelná.

...

“Hej, kde máš kolíček?” volám na běžící vlče, které se mě před chvílí pokoušelo nachytat na švestkách.
“Já ho asi ztratil,” začíná fňukat kluk.
“Tak pojď,” beru ho kolem ramen, “dostaneš jiný.“
V zásobovacím stanu nás ale čeká nepříjemné překvapení. Krabička od kolíčků zeje prázdnotou.
Povzdechnu si: “Kolíčky došly. Stejně už jsem ti jich dala několik. Svůj příděl sis vyčerpal. Upaluj hledat!”

Závěrečná poznámka: 

Doufám v to, že se mi konečně podaří ne pouze odpovídat na všechny komentáře u svých drabble a pročítat další, ale hlavně komentovat, když už máme tu koronténu.
Přeju všem hodně síly do dalších dní (a kvůli současné situaci dvojnásob, samotný duben si u spisovatelů vyžádá i sám o sobě dost sil) a DMD zdar! :)

Obrázek uživatele Remi

Karanténa v Záchranné stanici

Úvodní poznámka: 

Ahoj! :)
Už jsem se na vás a na drabblení hrozně těšila.
Jinak přeju hodně štěstí a pevnou vůli, nejen v karanténě ale i při psaní!

Drabble: 

"V TĚŽKÉ DOBĚ JE POTŘEBA ZŮSTAT POZITIVNÍ!" hlásal zpola rozcupovaný transparent na podlaze.

Kolíčky na věšení vypraných roušek se ztratily hned první týden a Vlk už čtrnáct dní nevylezl z pokoje ("Lidi na Wattpadu jsou hrozně nenažraný!"), ale jinak jsme tu karanténu celkem zvládali.
"Luku," zafuněl Voldemort přes roušku od televize a Otesánek z něho dostal záchvat kašle. "Jsem tvůj otec!"
"Perníček, šéfe?" mrkla na mě Ježibaba zarudlým okem. "Jsou hrozně zdravý!"
V perníku byla zapečená dezinfekce.
"Tohle je přepadení!" ozvalo se zvenku a do dveří vtrhl Santer v roušce a s revolverem v ruce.
Aspoň někdo si karanténu užívá.

Obrázek uživatele Scully

Žena má vždycky pravdu

Fandom: 
Drabble: 

Jamie rázně přecházel po mýtině, v podpaží držel dřevěné kolíky a s každým krokem jeden zapíchl do země.
„Tohle bude světnice,“ usmál se na Claire, „a tady bude ložnice.“
Dmul se a s pýchou se rozhlížel okolo sebe.
Claire souhlasně pokývala hlavou. „Nemůžu se dočkat, až náš dům bude stát. Ale… nezdá se ti, že jsou ty místnosti poněkud… malé?“
Jamieho zářivý úsměv trochu pohasl. Zamračil se.
„Inu, mo duinne… možná ano. Ale… došly mi kolíky,“ pokrčil rameny.
Claire se zasmála. „A to jen proto budeme mít malý dům?“
„Máš pravdu, Sassenach, vyrobím další,“ řekl a jak slíbil, tak udělal.

Téma č. 00 - Došly količky

Fandom: 
Drabble: 

“If it was too much for you, eat some sugar, buy a coke,” vzpomněl si na prorocká slova vytáhlého Diemčana. Količka právě došla. Po medicíně v podobě tekutého cukru barvy ebenu zůstal jen prázdný obal, zosobňující pusto a beznaděj.

Oba dobře věděli, co je může potkat. Snad proto s tím ale příliš nepočítali. Teď už dobrých 20 minut seděli jako přikovaní k lavičce v Noorderparku, spalováni srpnovým sluncem. Oba dobře věděli i to, k čemu musí dojít, pokud chtějí spatřit útroby památníku tmavovlasé dívky, která se chtěla stát novinářkou. Vzájemné pokynutí znamenalo vyhlášení válku fyzikálním silám. Vstali a vyrazili.

A doufali, že količky v Albert Heijnu dosud mají.

Obrázek uživatele Voldemort

Ten druhý ostrov

Úvodní poznámka: 

Stejně jako mutují viry, rozhodla se letos zmutovat i tato identita a obohatit svůj genový vzorec o mužský element. Dobrý den, já jsem její nová, mužská autorská složka a pevně doufám, že budu pro celý tento velkolepý projekt přínosem.

Drabble: 

Nekonečnou řadu hustých černých mraků nikdy nepřetrhl jediný paprsek slunce. Na tomhle ostrově vládla všudypřítomná zima a permanentní stín.
Mundúry se ale prát musely. Tenhle měsíc je ve slané mýdlové vodě máchal Remus Lupin.
„Kolíčky nejsou,“ zahučel Gideon Prewett, kterého mu po devítihodinové dřině v ledovém větru poslali na pomoc.
„Špagát tu ale je,“ pravil Remus, zamyšleně žmoulal stočený provaz a vzhlížel k jednomu z vysokých sloupů na vnitřním nádvoří pevnosti.
Gideon mu šňůru opatrně sebral. Začal ji natahovat mezi sloupy.
„Jednou se odsud dostaneme. Věř mi!“
„Věřím ti. Vím, že to s Fabianem dokážete. Jenomže mně už to nepomůže.“

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Človíček se sňůrkou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Těžké jsou začátky kartografie, hlavně v Čechách. :D

Drabble: 

Hostinský se drbal ve vousech a osazenstvo krčmy mlčky sledovalo záda odcházejícího . Nikdo nechápal, kde se tu vzal, co dělá nebo co, u všech svatých pomahačů, chce. Boty měl drahé a parádní, jenomže od bláta a prachu cest umazané, totéž kabátek i pláštík. S sebou jenom podivný okulus, velkých desek dřevěných pár a provázků nepočítaně.
"Blázen..." zamumlal hospodský a uvedl tak svou krčmu zase v život.
"Co potřeboval?" zeptal se jeden z hostí.
"I nožík nějaký, že s ním kolíčky si vyřeže," dumal hostinský.
"K čemu kolíčky?" zeptal se jiný
"Aby šňůrky ty mezi ně natahoval. No jak pravím, blázen."

Obrázek uživatele Oliver

Hospodyňka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zkouška sirén- eh. Prostě takovej pokus na začátek, je to těžší, než to vypadalo, ale něco jsem vypotil.

Drabble: 

"Došly kolíčky," oznámil Sam. Přisedl si ke stolu, natáhl se po jednom z mírně okoralých toustů od snídaně.
"Jaký... co?" Dean svraštil obočí. "Na co potřebuješ... Na nějaký kinky věci v ložnici?"
Sam k němu podmračeně vzhlédl. "Ne, Deane, na prádlo."
Chvíli na sebe zírali.
"Odkud myslíš, že se ti bere ve skříni čistý oblečení?" řekl Sam nakonec. "Že ti ho tam dává víla Košilenka?"
"Ah..."
"Jo, ah. Koupíš je, když už jedeš do města?"
"Jasně, hospodyňko."
Sam stiskl rty. "Hlavně pro ně nechoď do sexshopu," ozval se, ale to už byl jeho bratr pryč.
Pravděpodobně na cestě právě tam.

Závěrečná poznámka: 

A hodlám psát na SPN celej duben, tak třeba přijdou i lepší chvilky. :D

Obrázek uživatele Profesor

LZK: Kolíčky na slzy

Úvodní poznámka: 

Roedeer chtěl Lásku za časů korony a Profesor je trochu cvok. Nevím, zda to potáhnu na sérii - mám dvě, které chci psát, ale občasník by to být mohl.

Drabble: 

Na základě vtipu poezii píšu
O lásce za časů korony
Karanténě navzdory
O lásce za časů korony

Počítám, že brzy nebude
O čem psát
Když o rande v hospodách
Nesmíme stát

Počítám, že brzy nebude
Autor vůbec příčetný
Protože vzdálenost je smrt
Autor není příčetný

Na základě vtipu cosi píšu
Zveřejnit se to stydím
Hloupé to totiž hrozně je
A já se za to nestydím

(Ani trochu)

Láska za časů korony
Když každý z nás
U svého noťasu sedí
Doma je každý z nás

Pro slzy nejsou kolíčky
Došly a svět celičký
Pro který nejsou kolíčky
Ukryl se do roušky

Obrázek uživatele Roedeer

Fialová holubička

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dá-li opět Glorie, bude z toho série.

Odehrává se v Praze roku 2031.

Drabble: 

Vyklonila se nad probouzející se Valentinskou a nasála vůni pražského rána. Šaty z butiku Armani, které si včera potřísnila sklenicí nasládlého koňaku, a až ráno je jemně přeprala v umyvadle, by užily trochu čerstvého vzduchu. Na malém balkónu někdo mnohem prozíravější kdysi natáhl prádelní šňůru, jen na ní nebyl jediný kolíček.
No co, pustila to Laura z hlavy a šaty vyhodila přes tepané zábradlí. Letěly střemhlav jako střelená fialová holubička a dopadly na chodník k odpadkovému koši. Koupí si nové. On jí koupí nové.
Jako chráněnka Pána z Prahy, který dosud oddychoval v jejích peřinách, si takové hýření mohla dovolit.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Voldemort

Ostrov

Drabble: 

Svítí slunce a oblaka líně brázdí modrou oblohu. Moře doráží na skalnaté břehy, ale jen trochu, aby se neřeklo. Lenka Láskorádová věší prádlo, všechno stejné, v různých odstínech šedi. Vítr jí rozfoukává dlouhé vlasy na všechny světové strany.
„Poslali mě, abych ti pomohla.“
Vzhlédne a usměje se. „Já jsem Lenka. Ale tebe jsem tu ještě neviděla.“
„Dlouho si mě neužiješ,“ odsekne čarodějka bez hůlky a pohlédne na obzor.
„Došly kolíčky,“ řekne Lenka jakoby nic. Jedno z prostěradel jako na rozkaz vyklouzne ze šňůry a rozletí se z ostrova. Narazí na neviditelnou bariéru, vzplane. Kusy zčernalé látky se snášejí do vln.

Závěrečná poznámka: 

Mysleli jste si, že ve zkušebním tématu bude jenom lehká romantika? Chyba lávky!

Obrázek uživatele Saphira

Otázka priorit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hurá, další ročník je tady!

Drabble: 

Cestou z Wyzimy byl básník rozmrzelý. Při zaklínačově poslední potyčce došla jeho loutna újmy a on nemohl hrát.
„Geralte, co říkáš, že bychom se zastavili v Oxenfurtu?“ zeptal se po chvíli nesnesitelného ticha.
„Proč?“
„No, já jen tak. Pozdravit pár známých a tak…“ Marigold na přítele vyčkávavě hleděl.
„Ne.“
„Ale Geralteeee,“ zakňučel bard.
„Řekl jsem ne, na blbosti nemám čas,“ zamračil se Geralt.
„Geralte, ale uvaž, že jinak je osud mého povolání nadobro ztracen!“
„A klevety tě snad spasí?“
„No dobrá,“ přiznal nakonec Marigold. „Potřebuju nové kolíky do loutny.“
„Ach tak…“ pokýval chápavě zaklínač. „V tom případě jedeme bez zastavení.“

Obrázek uživatele Regi

Nedrabblík o jedné hříšnici a o tom, co to vlastně došlo.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ne, tohleto vážně nemá sto slov ;-)

Drabble: 

Celé loňské jaro jsem jako vyprané prádlo pečlivě věšela na padesátkovou šňůru Cesty k sobě. Pěkně a pravidelně, jednu kapitolku za druhou. Lenka Láskorádová procházela školními lety, i prázdninami s tatínkem, strejdou Scamanderem, a Rolfim. Učila se kouzlit i malovat. Zvládla dokonce umění magického portrétu. Jako dospělá se pokusila dětské přátelství přetavit v dospělý vztah s Rolfem Scamanderem. Neklaplo to…
Psala jsem a psala a pak mi najednou něco došlo. Kolíčky na připnutí další kapitolky? Ne. Nějak mi zmizel volný čas, a i když jsem slibovala dokončení příběhu, slib jsem zatím nesplnila. No, zabijte mě.
Třicátá kapitola holt zůstala poslední.
Naštěstí je tady nový (dubnový) košík s kolíčky. Je jich dost, něco přes třicet. Tohle je příležitost!
Ještě jsem nikdy nezkoušela psát v dubnu ucelený příběh. Až letos. Pokusím se navázat tam, kde jsem loni přestala, a dokončit Cesty k sobě - padesátkovou povídku o Lence Láskorádové. Snad se mi to povede.
Hagrid mi určitě odpustí, ostatně není vyloučeno, že se někdy někde kolem mihne.

Závěrečná poznámka: 

Moc ráda vás zase všechny "vidím"! :-)

Obrázek uživatele Skřítě

Nekýchejte na staroušky a na ksichtu noste roušky!

Úvodní poznámka: 

Nechťééla jsem, musééla jsem! :-)

Drabble: 

Rok dva dvacet žádá upload, napadl ho virus "Covy"
tenhle zvláštní způsob jara přines zákon náhubkový.

Dovolte mi na to téma jednu krátkou doušku,
krávy, ptáci, ni prasata nenosili roušku.
Buďme rádi, že nás vláda nezačla hned střílet,
módní trend jsou trenky na ksicht a selfíčka sdílet.

V učebnicích dějepisu potomci se časem dočtou,
Koronavir z Číny přišel evidentně Českou počtou.

Lidi místo čokolády a lahvinky chlastu,
vykoupili toaleťák, z mouky dělaj pastu???!

Panikáři do průvanu měli by být věšeni.
Brzy dojde na kolíčky! Propadávám zděšení.

Proklínám to zpropadené netopýří žrádlo,
kdo by řekl, že nebude, na co věšet prádlo?!!!

Závěrečná poznámka: 

P.S.: Nic proti netopýrům. :-)

Obrázek uživatele mamut

Klamerka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Klamerka je tady v našich končinách kolíček, obyčejný kolíček na prádlo.
Prostě krajová rozmanitost naši krásné řeči ;)

Drabble: 

"Hoď to na klamerku!" volávala naše máma, když jsem něco potřebovala.
Bývala na lednici, velká, zelená s magnetem. Scházely se u ní všechny důležité věci v rodině.

Porada.
Doktor.
Kafe s Andreou.
Vyzvednout sako z čistírny.
Zaplatit telefon.
Zavolat zubaři.
Divadlo? -kdy?-tady-jo to škrtnu- Divadlo!

Takový telefon zaplatíte později, ale zubaře pak sháníte nového víc než rok.
Někdy mi ta mámina klamerka chyběla, v téhle době všech chytrých pamatovátek.

A najednou - žádné klamerky nejsou!
Žádné nutné.
Svět se zastavil.
Nic není důležité.
Jen čas si vzpomenout, že nemusíme všechno stihnout, všechno splnit - do puntíku.
Dostali jsme dar - čas pro sebe.

Závěrečná poznámka: 

Vím, za pár let zapomeneme. Zapomeneme, že najednou se vyprázdnily naše přeplněné diáře, že jsme se nemuseli honit za splněním každé položky, že jsme najednou začali znovu objevovat, jak skutečně být sami a být spolu.
Alespoň pár drobných pozitivních maličkostí v téhle zvláštní ztichlé době "karantény".

Obrázek uživatele Voldemort

Vyprat a vybrat

Úvodní poznámka: 

Na úvod bych se mohla tvářit jako hodný a veskrze pozitivní autor, co říkáte?

Drabble: 

Slavnostní hábit nevytáhla Aurora už kolik let. Nějak nebylo co slavit. Samozřejmě až na tu nezapomenutelnou párty (z níž si jen málokdo něco pamatoval) u Siriuse doma. Ale ta zase nebyla na společenský hábit.
Takže vyprášit, zbavit kočičích chlupů (Minervo?!) a naložit do vany.
*
„Slyšíš mě? Potřebovala bych ještě pár kolíků, jinak to neudržím a můžeme prát znova,“ volala z balkonu Eridani.
„To jsou všechny kolíky, co máme. Promiň, tyhle složité hábity musel navrhovat šílenec. Pověsíme ho na ramínko nebo chceš vidět kouzlo?“
A ta, jejíž hábit, tedy svatební šaty už visely na ramínku v pokoji, si znovu vybrala kouzlo.

Obrázek uživatele Arenga

Po letech znovu sami

Úvodní poznámka: 

Nevím, jak budu letos stíhat - psát snad ano, v to upřímně doufám, dost se ale obávám, že nebudu skoro vůbec stíhat číst :-( (home office a doma tři děti, z toho jedno školní, a do toho po nocích dokončuju knížku). Ale budu se snažit.

Na úvod tedy něco poněkud historického, doufám, že si alespoň některé mé hrdinky ještě pamatujete, dnes se přesuneme o dvě až tři generace zpátky:

Praha, 1890

Drabble: 

Sandrine se zamyšleně dívala z okna. Na Vinohrady se z Ferdinandovy třídy přestěhovali teprve nedávno, ještě si nezvykla.
Zůstali sami, děti odešly: Leopold zvolil kariéru v armádě, Lydie se stala učitelkou v úplně cizím městě, nejmladší Paulína bydlela nejblíž. Šťastně vdaná za advokátního koncipienta s nadějí na vlastní praxi.
„Copak tam vidíš?“ ozval se za Sandrine manželův hlas.
„Nic a všechno.“ Výhled byl přenádherný, celou měli Prahu jako na dlani – protože naproti nebylo nic. Ve Sladkovského ulici stály domy prozatím jen na sudé straně.
Až za několik let začnou vyměřovat protější frontu domů, Sandrine bude toužit, aby jim došly kolíky.

Závěrečná poznámka: 

A hned na začátek malý kvíz ;-)
První, kdo správně určí, kde Sandrine se svým manželem bydlela, a to jak původní, tak novou adresu, má u mne drabble na přání (o čem chce číst - a já to pak zkusím napasovat na nějaké téma, neslibuju hned nejbližší následující).

Obrázek uživatele may fowl

Plížení

Fandom: 
Drabble: 

Nákaza přišla znenadání.
První den se zemí plížilo jen ticho a s ním neurčitá předtucha.
Na druhý den se do lesů vplížily bledé postavičky. Ostrými zoubky pojídaly kůru stromů a občas vysály krev nějakému dřevorubci.
Třetího dne promluvil ministr zemědělství na tiskové konferenci: "Naše země čelí epidemii korovampýrků. Infekce se šíří pokousáním. Mezi příznaky patří náhlé zcvrknutí těla na velikost standardního korovampýrka, nekontrolované požírání kůry a záchvaty prokusování hrdel. Situaci máme pod kontrolou. Lék dosud neexistuje, ale vybavíme všechny dřevorubce v první linii standardní výbavou pro boj s malými vampýry."
Čtvrtého dne došly kolíčky. Pak to šlo trochu z kopce.

Obrázek uživatele mila_jj

Prádlo je až na druhém místě

Úvodní poznámka: 

Vím, že toho budu ještě litovat, ale zkusím tu jakousi variantu veřejně prospěšné práce. Řada z nás už poněkud ztrácí nervy z toho, že jim při psaní koukají přes rameno znudění a nevylítaní potomci. Tak jsem si řekla, že sem budu dávat typy na zajímavé a jednoduché domácí fyzikální experimenty, stránky, které stojí za shlédnutí apod. To jsem zvědavá, jak dlouho mi ten elán vydrží a jestli to byl dobrý nápad. :D

Drabble: 

"Kde jsou kolíčky?" otázala se nebezpečně tichým hlasem matka. "Prádla na tři šňůry a nemám ani kolík."
"Vzal si je do školy náš mladej," pronesl ostražitě otec. "Říkal, že je potřebuje do fyziky nebo kam."
"Já vás..."
"Mami, maminko! Paní učitelka nás naučila, jak postavit tužku na špičku. A nejen postavit, ale aby stála a držela, víš? Podívej, a stačí jen láhev, víčko a kolíčky! Je to, jak když artista jde po laně a drží si tyč, víš? Ta tyč má dlouhé konce, a tak mu pomáhá nespadnout..."
Máma vzala syna kolem ramen a šla obdivovat. Konec konců, prádlo počká.

Závěrečná poznámka: 

Tady je ta úžasná konstrukce s kolíčky: https://www.zsstraz.cz/ostatni/2011-12/fotogalerie/6fyz_koliky/6fyz_koli...

Podívejte se na stránky školy ještě na další inspirace ohledně kouzel s těžištěm: https://www.zsstraz.cz/index.php?a=1159

Za obětavé betování děkuji Toře.

Stránky

-A A +A