DMD č. 27. pro 27. 4. 2019. Téma: Zvíře které nechce odejít

Obrázek uživatele angie77

Ať žije luxus

Drabble: 

Rozdělení na dvě skupiny už máme nacvičené.
Takže jedna bydlí v malém rodinném hotýlku se samými místňáky, kde se očividně nebojí používat dětskou práci (ale ta holčička vypadala, že ji uklízení fakt baví...). Měli jsme se krásně.
Druhá chtěla větší luxus, za který byla připravena si i náležitě připlatit. Hotel Canada jen pár metrů od hlavního náměstí se zdál být ideální volbou. Tato luxusní skupina nicméně v hotelu dlouho nepobyla. Přesně do spatření prvních vícenohých spolubydlících. A nebyli to tentokrát roztomilí švábíci. Byly to odpudivé štěnice. Zvířátka, kterých se zbavuje hodně špatně. Odešly kamarádky, hmyzové spokojeně zůstali.
Dobře jim tak.

Plán

Úvodní poznámka: 

Kam na témata chodíte, ženský, to by mě vážně zajímalo :D

Drabble: 

Aby eliminovali nebezpečí, že se „někdo“ bude služebnictva moc vyptávat, rozhodli
se poslat s nimi na nákupy stráže, které pověřili nakoupením nutných surovin pro Longinina oblíbená jídla. Ty vyzjistil Caes v kuchařské knize. Účelem bylo, připravit vše svépomocí.
Dominus pak dostal ten nejtěžší úkol. Držet se sestry jako klíště, které se nedá za žádných okolností vykroutit, a dávat pozor, aby se ke kuchyni ani nepřiblížila!
Což nebylo vůbec jednoduché. Zvlášť proto, že Gina nebyla hloupá a fakt, že bráška, který se pokouší normálně hlídání uniknout, nyní chce trávit čas s tou nejnudnější z nich, působil poněkud podezřele.
„Je ti dobře?“

Závěrečná poznámka: 

Zvířetem je klíště k němuž je přirovnán Dominius, jinak je to doufám jasné :)

Obrázek uživatele Eillen

Jako toulavá kočka

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/38395

Drabble: 

Vypravěč se už nedokázal tvářit klidně.

„Je po všem,“ hlesl tiše a oči se mu zalily slzami. „Můžete se vrátit zpět,“ dodal a zvedl se. Všiml si překvapeného pohledu svého společníka.

„Řekl jsem, že bych bez váhání chránil město,“ vysvětlil mu. „Nemluvil jsem však o tom, že jsem hrdý na to, co jsem provedl. Ta bolest a nenávist k sobě samému tu bude napořád. Jako toulavá kočka, kterou pohladíte, dáte ji trochu najíst a nemůžete se jí pak zbavit.“

„A chtěl byste se té bolesti zbavit?“ zeptal se Čestislav.

„Ne. Nechtěl. Ta bolest mě nutí nikdy na své činy nezapomenout!“

Závěrečná poznámka: 

Tak a je to tu. Konečně jsem mohla napsat, jaké jsou pocity Vypravěče. I když bych si tedy na to představovala lepší téma. Ale snad to přirovnání nevyznívá úplně blbě...

Obrázek uživatele Regi

Rozloučení s Frídvulfou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Téma mě vrátilo ještě jednou k okolnostem Frídvulfina odchodu. Malé hospodářství, ve kterém žila s Hagridem starším a malým Rubíkem, napadli vesničané. Právě odtáhli. Všichni tři jsou naštěstí živí, a až na nějaké ty šrámy i zdraví.

Drabble: 

Stodola není, kolíbka už není. Spáleništěm tančí poslední plameny. Chtěla zůstat. Co teď? Křičeli, že je zvíře. Všichni že jsou zvířata. Že mají táhnout tam, odkud přišli.
Zaklonil hlavu a pohlédl na ni. „No nic, tak vezmem nějaký věci a vyrazíme. Tady už bejt nemůžem. Pudem k vám. K vobrům“
„Tam ne. Zabijou vás. Oba. Jste malí.“ Sklonila se a položila spící nemluvně jeho otci do náruče.

Smrákalo se. K lesu mířily dvě postavy. Jedna obrovská, jedna malá. Když došly k nejbližším stromům, splynuly na chvíli v jednu.
Pak se rozdělily. Malá pokračovala kolem lesa, velká v něm zmizela. Navždy.

Obrázek uživatele Urrsari

To zviera je hladné

Úvodní poznámka: 

18+. Silný žalúdok. Nesúťažné, v prípade potreby môžem zmazať.

Drabble: 

Ten vyzerá dobre. Tamten je trochu primladý, ale rozkošný. A henten má úžasné stehná a zadok. Nedá sa im odolať.
On to chce. Oni to chcú.
On chce viac.
Oni to nechcú dať.
Nechcú sa vzdať.
Začne experimentovať. Drogy nefungujú.
Keď sa zobudí, zobudí sa vedľa tela posiateho modrinami.
Konečne nechcú nič.
Bude to zobudené aj nasýtené?
Nie, je hladné. To zviera hladuje. Je hladný.
Nikdy nemá dosť, keď nie sú v ňom, nie sú s ním. Nechce ostať sám.
O to ide. Nik nikdy neodíde.
Človek kus zvera a kus ľudskosti v sebe stále má. A ďalší v chladničke.

Závěrečná poznámka: 

Zviera je kanibalizmus a nekrofília. Človek je Jeffrey Dahmer.

Obrázek uživatele strigga

Jsme jedním

Drabble: 

Jsem vlk. Jsem svoboda, volnost i jistota smečky, nezkrotná síla a záruka dobrého lovu.

Jsem kočka. Nevyzpytatelná, náladová, hebká jako mech i ostrá jako břitva. Toulavá. Vybíravá. A láskyplná.

Jsem pes. Věrný až za hrob, s velkýma jantarovýma očima, ten, který se nikdy neunaví a vždycky dokáže utěšit.

Jsem vlaštovka, věčně nespokojená, putující, hledající.

Jsem orel. Nade vším a nade všemi, starý samotář, sídlím vysoko ve skalách, kam se nikdo nedostane. Letět se mnou má svou cenu, a ty ji znáš a platíš už mnoho let.

Jsme tví, tvá rodina, tvá duše. Jsme uvnitř tebe, s tebou, pro tebe, navždycky.

Hádanka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Předchází Na rozcestí

Drabble: 

Marcel pohlédl na pergamen:

Svobodnou svou vůlí vyber zvíře,
v tlamu zvon dej, rozezni hlas jeho.
Však pomni nejdřív v životě tvém všeho
v čem umění tvé září v plné míře.

Vybrat zvíře, zavěsit zvon a zazvonit. Jednoduché. Ale které zvíře vybrat? Se kterým z nich odejít? Ve znaku Školy umění mlčenlivého byl skutečně vlk, je možné, že to bude ta pravá cesta? Ale proč by tu tohle všechno bylo? Jen kvůli němu?

Rozhodl se a zavěsil zvonek do vlčí tlamy. Už už chtěl zazvonit, když mu myslí proběhl druhý verš z pergamenu.

Takže nejdřív opatrně vyndal ze zvonku srdce.

Závěrečná poznámka: 

Následuje Nečekaný titul

Obrázek uživatele mila_jj

Králík stokrát jinak, pokaždé mikroskopovaný

Drabble: 

"Tak jsem tady," zahlásila kolegyně.
"Neštvi. Zase králičí chlupy?"
Povzdech.
"Vždyť vám to funguje! Kloboučnickou plsť dokážete utlouct nejen po naleptání srsti v kyselině, ale i po plazmovém opracování. Lepší, čistší, ekologičtější. Funguje poloprovoz, chystáte provoz. Co tu ještě děláš?"
"Pořád nevím, proč neopracovaná srst neplstnatí a opracovaná ano."
...
"Takže: dvaadvacátý typ krycí srsti a desátý podsady. A všechny stejné jak opracované, tak neopracované. Žádné změny v prvkovém složení, žádné změny ve struktuře."
"Přijdu ještě s..."
"Ne, běž... jinam!"
...
"Byla jsem na rentgenové fotoelektronové spektroskopii. Umí určit změny v chemických vazbách. Ty nastaly, prvkové složení se nezměnilo."
"Uf. Sbohem, králíci."

Závěrečná poznámka: 

Vyhodíš ho dveřmi, vrátí se oknem. Některé vzorky se vracejí tak dlouho, dokud nejsou prozkoumány do mrtě. Anebo dokud se neukáže, že zadavatel potřebuje ještě jinou diagnostickou techniku.

Obrázek uživatele Aries

Kletba

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Shledání

Drabble: 

„Tvůj bratr vás zaklel?“
Hadí muž přikývne. „Ona… bývala jeho ženou, jenže já… ale nešlo jen o banální trojúhelník, ve hře byla nesmírná moc, obrovské bohatství, osud celé Evropy. Hráli jsme velkou a nebezpečnou hru. On vyhrál.“
„Vyhrál nad námi a jeho pak rozdrtili jiní,“ ozvala se žena tiše. „Přišla jsem za ním, když umíral. Prosila jsem, zapřísahala ho, ať tu kletbu sejme. Vysmál se mi a umřel.“
„Rozumíš tomu, liškomágu? Celá staletí se potácíme po světě každý sám. Jsme jako mátohy v téhle polohadí podobě. Z naší čarodějné moci zůstal jen stín. Nemůžeme žít a nemůžeme umřít. Pět století.“

Závěrečná poznámka: 

Příště: Přiznání

Obrázek uživatele Tora

Chudák zvíře

Úvodní poznámka: 

Myslím, že mi totálně hráblo. Nebo za to může víno a moje spolupisatelky.
V každém případě jsem stvořila parodii na vlastní fandom a musím to sem dát ihned, než víno vyprchá a já si to rozmyslím.

Tak nějak by to mělo navazovat na Takový drobný problém, ale nejsem si jistá, jestli bych tento nový kousek raději neměla před Sheilou a Gonnym zatajit.

Minulý děj v kostce - Sheilu napadla mantichora, tak ji teď s Gonnym honí po českých luzích a hájích. Pro dokreslení - máme rok cca 1950...

Drabble: 

„To mám vyhlásit rozhlasem Uteklo nám takové zvířátko, velké jen jako náklaďák, na ocasu má jedovatý trn, neberte si ho domů, protože miluje lidi až nezdravě?“

Hádali jsme se, jak varovat obyvatelstvo, ale vtom jsme ji konečně zahlédli.
Jenže.
Než jsme ji našli, sežrala:
- náměstka v tatrovce
- fízla
- dělnického kádra
- svátečního myslivce pif paf bum
- svazáka, co místo sázení stromků žvaní
- babku udavačku.

Když jsme ji konečně chytili, koukla krhavým okem, odříhla, vyplivla boty, pozvracela se. Takovou nálož aktivních blbů nesnese ani žaludek mantichory.
Bylo nám jí vlastně líto, tak jsme otevřeli prostup a přes její protesty ji šoupli domů.

Závěrečná poznámka: 

V podstatě takhle nějak zřejmě vznikla pohádka O Otesánkovi, řekla bych...

Obrázek uživatele Urrsari

Hádanka 2

Úvodní poznámka: 

Ja už mám, sím, napísané: http://sosaci.net/node/34735. PREČÍTAJTE AKO PRVÉ!

Drabble: 

Moje zvieratká ma ľúbia.
Havran ma ťahá za vlasy; kričí pozri, čo si skazila.
Pes mi zaťal zuby do nohy, ťažko sa kráča s beznádejou, ktorú má v slinách.
Potkan sa skryl - jeho dotyky pália ako neviditeľný cejch.
Kone ma prinútili lapať po dychu, moje srdce bolestivo búšiť o jeho klietku.
Chichot hyen sa ozýva v Ich hlasoch, netopiere miznú žmurknutím za viečkami.
Červom robím rubínové cestičky.
Obrom je vadnosť inakosti.
Rosomáky sa smejú skravavenými papuľami, hryzú slovami.
Líškou som sama, ja, ktoré nechce byť.
Dym krídiel ľahších než realita pomáha nevnímať, nepamätať si.
Moje zvieratká ma ľúbia. Nechcú odísť.

Závěrečná poznámka: 

Havran - úzkosť, pes - depresia, potkan - úchyl, kone - panika, hyeny - paranoia, netopiere - ilúzie, červy - sebapoškodzovanie, rosomák - týranie, líška - sucidalita, motýľ - disociácia.

Obrázek uživatele Killman

Kraken a růže 3

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bezprostředně následuje po http://sosaci.net/node/38354

Drabble: 

Stisk chapadel polevuje.
Pomalu sklouzávají.
Náhle sebou kraken trhne a s novou vervou se vrhá na loď.
Kapitán podpírá mistra Bolease.
Sbíhají do podpalubí.
Druhého důstojníka ošetřují, má utrženou ruku.
Mistr Boleas si prohrábl vous: "Já už více nesvedu."
Po lodi se rozléhá skřípění.
"Snaží se nás prokousnout," poznamenal druhý důstojník, sotva při vědomí.
Nejvyšší vitalistka Aliemma strnula: "Je teď přímo na nás!
Můžu jej zkusit dostat, ale nezachráním Limasovu ruku!
Kapitáne?"
Pohled na druhého důstojníka.
Přikyvuje.
"Udělejte to!"
Aliemma objímá stěžeň.
Hlas se nese podpalubím.
Zelené světlo vstupuje do dřeva.
Trup lodi se obsypal trny.
Kraken mizí v hlubinách.

Obrázek uživatele Skřítě

Jdi, kukačko, někam, vždycky se tě lekám

Fandom: 
Drabble: 

Jsi-li pevný ve své víře v sílu všeho niterného,
objevíš své vnitřní zvíře - kamaráda dotěrného.
Naslouchat zvířeti zkušení radí,
je to hlas, který prý málokdy zradí.
Varuje nás před přešlapy, nedovolí přepnout síly,
vždycky zná tu správnou cestu, jak bezpečně dojít k cíli.
Ti, kteří mu naslouchají, životem jdou jistě,
vědí proč a kam směřují, v jakém stojí místě.
Tohle ale neplatí
pro ty, co ho zatratí.
Zrazené a opuštěné, neslyšeno, dál je v nás,
čeká kdy se spolehneme opět na svůj vnitřní hlas.
Tohle zvíře je oddané tak, že věrně zůstane,
dokud tvoje srdce bije, i tehdy, když přestane.

Závěrečná poznámka: 

Měla by... měla bys... jen aby... jen abys... dojde na má slova... kuku, klov, klov, klová... drazí, prodám za kačku svoji vnitřní kukačku :-D

Obrázek uživatele KattyV

Jak urvany ze řetěza

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bezprostředně navazuje na http://sosaci.net/node/38351

Drabble: 

Pusu jí zavázal hadrem umazaným od oleje. Ve tváři mu podivně poškubávalo. Najednou se pramálo podobal člověku.
„Musim tě zamordovať, bo tu chcu zustať s Jitku. Potřeti je to jak nic.“
Němou otázku ve vyděšených očích přečetl bezchybně.
„Prvni byl ten synek na vojně, co měl prachu, jak hrachu. Kde si mysliš, že sem vzal na motorku?“
Odpovědět mohla jen těžko, ale Ivan i tak divoce pokračoval: „Jenže Miro to viděl, on vojančil se mnu. Pak ze mňa tahal jednu stovku za druhu."
Svázal jí ještě ruce a táhl ven.
„Poď. Nikdo ťa nenajde. Struska se postara.“
Vzpouzela se marně.

Závěrečná poznámka: 

Na záchranu si budete muset počkat do zítřka.

Další dílek zde

Obrázek uživatele Rya

Pan Grenadin: Poslední noc staré vrány

Fandom: 
Drabble: 

Ten den vane severák a na zahradě se třese stará vrána. Hejno odletělo, ji ale křídla nenesla a zdržovat své družky nechtěla.
Pan Grenadin vezme vránu domů. Vrána pohlédne na strop, na kočku Mínu, a zavrtí hlavou.
Pan Grenadin se neumí proměnit v šikovného a měnit se v ptačí budku nechce. Poprosí souseda, který vyřízne ve staré bedně otvor.
Večer vránu navštíví. Už nechce jíst, ale ráda se napije. Hledí vzhůru, na mraky, na měsíc.
Ráno je mrtvá.
Pan Grenadin ji pohřbí.
Je smutný, ale jen trošku.
Vrána zemřela svobodná a v bezpečí.
Kolik zvířat (a lidí) má takové štěstí?

Závěrečná poznámka: 

A tím se pro letošek loučí a klaní pan Grenadin

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Ďáblova bestie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdysi dávno po celém území Francie.

Drabble: 

1632
V lese u Cinglais našel pastýř mrtvé dítě. Pokřižoval se, když spatřil bestii. Vlka s rudou srstí, ohromnými zuby a pruhovaným ocasem. Stvůra ho nezabila, byla syta.

1731
Za vesnicí Trucy našli dvanácté tělo rozsápané ženy. Lidé přestali vycházet na ulici. V lese spatřili stvůru s rudou srstí a pruhy na ocase. Řádila čtyři roky a potom už ne.

1764
Osamělou pastýřku ochránilo před napadením stádo krav. Popsala bestii jasně - velká jako osel, rudá srst, obrovské zuby. Zprvu jí nevěřili. Pak zemřely dvě stovky lidí.

Počátek 19. století
Ženy a děti roztrhalo neznámé obří zvíře.

Bestie nikdy nebyla ulovena.

Závěrečná poznámka: 

Nejznámější případ je tzv. gévaudanská bestie, její útoky byly nejhorší a trvaly nejdéle. Nicméně v celých novodobých dějinách se objevují zprávy o podobných útocích. Vždycky se sváděly na vlky, ale očití svědci popisovali zvíře jinak. Dodnes se neví, co za druh zvířete to by. Degenerovaný vlk, kříženec vlka a psa, hyena, tygr, vakovlk nebo sadistický psychopat?

Stránky

-A A +A