DMD č. 25. pro 25. 4. 2019. Téma: Jeden na všechny

Obrázek uživatele Finde

Další odhalení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

bezprostředně navazuje na http://sosaci.net/node/38233

Drabble: 

I přes časovou odloučenost Rokar cítil bolest matek nad zmatky kolem potomků. Scéna dál pokračovala.

Líhní se rozlehl řev běsnícího draka. Obrovský tvor zaútočil na nejbližší samičku. Utrhl jí hlavu a sápal se na další. Králova stráž i pracovníci líhně ji chránili, ale pomatenec je drtil naddračí silou.
„Milosti, má nemoc šílených draků. Rychle pryč!“ zabránil rádce králi v boji.
Panovník se rozhlédl. Všude kolem se válely kusy dračích těl, roztříštěná vejce, umírající plody.
Vyběhli před líheň.
„Spal to!“
Rádce neprotestoval. Sundal z krku amulet a ohnivým dechem ho zapálil. Celá líheň vzplála.
„Zjisti, kde se nakazil. Musíme zabránit pandemii.“

Boží úvaha

Fandom: 
Drabble: 

Na ty narozené i na ty nenarozené.
Na tu maminku s dítětem, kteří právě jedou Stromovkou.
Na zedníka s natrženou nohavicí.
Na snědého mladíka s tropickým květem ve vlasech.
Na umírajícího muže v oprýskaném pokoji.
Na šikmookou holčičku klečící v ášramu.
Na křehkou stařenku vyhřívající se na slunku.
... na tebe.

Myslím na vás na všechny.

Někdy mě přepadají pochybnosti a smutek. Říkám si, jestli o mně vůbec víte. Přijdu si trochu jako neviditelný. Neoddělitelný, všudypřítomný, a tedy jako kdybych nebyl. Osamělý ve své jednotě se vším. Když je mi nejhůř, obracím se k vám s nadějí a důvěrou.

Odpovídáte modlitbou.

Obrázek uživatele zirafice

Zápasy v bahně

Drabble: 

„Ty vypadáš. Cos prováděl? Zápasil v bahně?“
Vilda si rozpačitě pročísne rozcuchané vlasy a pokusí se oprášit bahno z natržených kalhot, ale jen ho rozmaže.
„Tak trochu,“ přizná. „Kluci se mi smáli, že se neumím sám bránit, když se vždycky pere Tilda. Tak jsem jim řek, že je klidně zbouchám všechny najednou.“
Rebeka těžce povzdechne. Vildova klidná povaha byla vždycky vedle výbušné Tildy balzám na nervy. No, jak se zdá, i jeho schopnost mávnout nad provokacemi okolí rukou má své meze.
„Tak to sundej,“ zavelí a pak jí zvědavost nedá. „Jak to dopadlo?“
„Nakonec zdrhli, srabi,“ zubí se Vilda hrdě.

Obrázek uživatele Birute

Vrcholné dráma

Drabble: 

Palisandra s vlajícími vlasy míří mečem proti šiku nepřátel. Dva démoni popojdou blíž.
Bojištěm běží bojovník Hybridion. Musí urazit sto dvacet tři kroků, sto dvacet dva…
Vážně by mu pomohlo, kdyby cestou někde nezaložil koně, na němž cválal v předchozí kapitole.
Palisandra se ožene po prvním démonovi a ten se kácí.
Neměl se jí smát.
Druhý však po pár dramatických výpadech Palisandru smete.
Hybridion stále utíká ke své lásce.
...kterou je Palisandra.
Postaví se pro ni démonům. Sám. Všem.
Zahynou oba. Spolu. Jeden vedle druhého. Po boku své lásky.

Nikoli! V poslední chvíli je zachrání překvapivý příchod čety elfských granátníků!

Obrázek uživatele Kumiko

Inimici

Fandom: 
Drabble: 

Nádech. Výdech. Nádech. Výdech.
Uf. V klidu. Bude to v pořádku. No tak... Hlavně nesmím pochybovat. Protože... to vycítí. Šestý smysl, či co, každopádně jakmile odkryji slabinu, zaútočí.
Nebudu si nic nalhávat, je jich přesila. Vlastně... jsem na ně sám. Možná kdyby...? Ne, nemá smysl uvažovat o částečném spojenectví. Nepřítel je jednotný. Půjde proti mě, dokud nepadnu.

Semkl rty. Připadal si náhle tak unavený.... Protřel oči a potlačil nutkání zívnout.
Ne! Jsem silný! Zvládnu to! To, co dělám, je správné! A smysluplné! O tom vůbec nepochybuji... Dost už! Čas běží.
Nadechl se, vzal rázně za kliku a vešel do třídy.

Závěrečná poznámka: 

Věnováno všem naším nebohým profesorům, chovám k nim rok od roku hlubší úctu. (Ač to asi tak nevypadá.)
Omlouvám se všem, od kterých nevědomky kopíruju, toto zpracování je asi nabíledni...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Keneu

Když nebe vaše okna ozáří...

Úvodní poznámka: 

věnuji Smrtijedce
snad tam to téma je dostatečně

Drabble: 

„Vůněmi, jež v plamenech šlehají krví, své síně jsem nadech. Tys nešla.“
„Páni, tady se i moje feromony cítí bezbranně. Nevyužiješ toho?“
„Zaklínal jsem tě magií Vůle, jež prostorem sálá.“
„Tvoje vůle mi zabírá celý displej. Máš ještě něco tak velkého?“
„Kdo tě potkal a svedl z mých zahrad?“
„Jsem kapitán Jack Harkness, omnisexuál. Líbí se mi tvoje jméno. Nechceš na ně certifikát od experta? Provádím všechny druhy testování.“
„Rty slunce mého dýchají blízkostí opojnou. Ve zmatku touhy zrychluji všech srdcí zdvih a pád. Květy, jež rozkoše bouří se lámou! A do kosmu svou vášeň vykřiknout, sfér tajná pásma proletět.“

Závěrečná poznámka: 

aneb co by se stalo, kdyby Otokara Březinu aka Václava Jebavého marně čekajícího na kolemjdoucí dívku v básni Tys nešla navštívil někdo jiný. Název a veškerá kurziva je z díla onoho velkého a neuchopitelného básníka. Teda, Jack ho uchopil dost pevně...

Obrázek uživatele Erenis

Válečník

Fandom: 
Drabble: 

Připravoval jsem se na tenhle den od brzkého dětství.
Trénoval jsem jako šílenec, často proti své vůli.
Jako dítě Kruhového proroctví jsem neměl na výběr.

168 let tréninku a meditací. Jsem na vrcholu svých sil.
Můj jediný úkol – zadržet nepřátelskou armádu, než moje sestry a bratři dorazí.

Je jich mnohem víc, než jsme čekali. Jsou jich miliony.
Cítím strach. Tohle nemůžu sám zvládnout...
Třesou se mi kolena. Sucho v ústech. Závrať.
Chci žít. Utéct. Mám před sebou ještě tolik let...

Ne!!!
Nebudu utíkat!
Nevzdám se!

Jsem Erenis Ranitos, a skrze mě dnes nic neprojde!

************************
Bolest. Umírám. Nezvládl jsem je. Odpusťte...

Závěrečná poznámka: 

Dnesni emoce byla kombinace odvahy, strachu a odpovednosti za druhe. :-)
Ne vsechny pribehy ale konci stastne - preci jen, nejsme v pohadkach.
Bohuzel.

Obrázek uživatele Elet

Trochu moc emocí

Fandom: 
Drabble: 

Úžas. Vážně - vážně se to stalo?
Nadšení. Konec Já, od teď už jen My!
Pochyby. Jak za tebe můžu nést zodpovědnost? Co když to… pokazím?
Bolest. Tak veliká! Proč něco krásného tolik bolí?
Radost. Chci tančit, zpívat, běžet s větrem o závod!
Strach. Jestli si ti něco stane - nepřežiju to!
Smutek. Zažiju ještě někdy radost? Vždyť při srovnávání s tímhle bude všechno smutné...
Štěstí. Když se budeš mít dobře, na ničem jiném už nezáleží.
Vztek. Měli mi tě dát hned, chtěla jsem to tak!

Jeden člověk je na všechny ty emoce prostě málo.
A možná proto děti nepadají ze stromů.

Závěrečná poznámka: 

Věřím, že dítě prostě potřebuje dva rodiče...
(A aby to nevyznělo jinak, než bylo zamýšleno - nemám nic proti výchově dětí stejnopohlavními páry.)

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Cesta povede na jih

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Pojedete přes Hrabyšinu, spolu s dvěma členkami našeho Společenství a doprovodem, odtamtud sami. Bude vám muset stačit jeden kůň pro oba i na všechny zásoby.“
V tom problém neviděl, ovšem... „Stále neznám cestu.“
„Hrabyšinská představená ti všechno poví, stačí ukázat znamení.“
Maně si sáhl na levou stranu hrudníku, kůže jej dosud pálila, ačkoli znamení vyleptané prstenem kamenodomské paní namočeným v jakési bezbarvé tinktuře bylo při zběžném pohledu docela nezřetelné.
„Otevírá brány všech Kamenných domů, aniž bys musel cokoli říkat,“ vysvětlila Adeliza.

Cílem jejich cesty byla Lenghardie. Tajný Kamenný dům, kde měla Yllanit nalézt nejen domov, ale i sestru své babičky.

Závěrečná poznámka: 

Téma by mělo být dokonce dvakrát: jeden kůň na všechny zásoby a jedno znamení otevírající brány všech Kamenných domů.

A ano, konečně jsem byla schopná se v příběhu dál pohnout, přiznám, že mi to s těmihle tématy dalo docela zabrat ;-)

Zvýšení rodičovského příspěvku

Drabble: 

Mám pocit, že celé mateřství je jedno velké klišé. A přesto, nebo právě proto, není nic rozdílnějšího než matky na mateřské. Ostatně ukázalo se to i teď, když se jedná o zvyšování rodičovského příspěvku.

Jakmile to vypadalo, že dostanou přidáno jen nově narozené děti, semkly se matky a jaly se organizovat petici. Jenže nejsou peníze. A tak se řeší, jak to vyřešit. Jeden přídavek na všechny děti pod čtyř let je drahý.

Tak padají návrhy, aby to dostaly jen ty, co ještě nevyčerpaly, případně aby se přidávalo podle věku dětí. Myslím, že ať to dopadne jakkoliv, vždy bude někdo nespokojený.

Obrázek uživatele tif.eret

Bílý kůň

Fandom: 
Drabble: 

Nejdřív si toho ve vesnici nikdo nevšiml. Občas přece někdo zemře. Ale teď se zdálo, že mrtvých pomalu přibývá. Leželi v polích, bledí, s krvácejícími modřinami. Jde o nějakou podivnou nemoc?
Místní blázen začal tvrdit, že za nemoc může starostův bílý kůň, ale každý se mu vysmál. Jak by takové zvíře za něco mohlo? Avšak blázen vedl svou, prý je vtělený ďábel a jeden takový stačí na to, aby všechny ve vesnici zabil.
Druhý den ráno našli blázna mrtvého. Bledý jako stěna ležel v ohradě, kde se proháněl bílý hřebec.
Nikdo si nevšiml nepatrných skvrnek krve v koutcích jeho tlamy.

Obrázek uživatele Skřítě

K degustaci, máš-li chutě, koktejlu svých vjemů zvu tě

Fandom: 
Drabble: 

V hmoždíři se všechno "hmoždí"
- odér pomazánky z droždí,
od školky jen čára tenká
k vůni desek na písmenka.
Vmíchej "cukrů" od hrdličky,
máš prázdniny u babičky.
Chutě, vůně a též zvuky přírody všech ročních dob,
svou soukromou sbírku vjemů promítám na bílý strop.
Mýdlové bublinky na dětské kůži,
vůně, co chřípí vždy v slastném "ach" zúží.
Jeden recept na všechny ty vjemy v tresti života,
obsah kotle kdosi míchá, výjev halí temnota.
Do křivule přidá ještě pár krůpějí deště,
jakých chutí, kdo a kolik připraví ti ještě?
K odpovědi 42 dobereše se pouze,
protřepat a po kapičkách vychutnávat dlouze.

Závěrečná poznámka: 

Taky vám některé zvuky a vůně připomínají různé události z vašeho života? Já jich mám hotovou sbírku a vždycky když je vnímám, mám deja vu.
Tak například se školkou mám spojený tajemný štěkot psa, který se ozýval jakoby z kanálu, a my k tomu měli legendu o uvězněných štěňatech, která musíme zachránit (jednalo se o ozvěnu štěkotu z nedalekého cvičáku), pak taky zvuky zpracování klád z nedaleké pily z prázdnin u druhé babičky, vyzvánění kostelních zvonů, odér kanálů před blížícím se deštěm a zvuk letadel nad hlavou z dovolené, nevešla se ani vůně raní rosy a svěžího vzduchu po dešti, jarních květin, šeříků a teplých letních nocí, bzukot včel v rozkvetlých korunách stromů a bublání a zurčení potůčku, šumění stromů a zpěv ptáků v lese, vůně lehkých parfémů a chuť první pusy nebo čokolády, ale také vůně mokré hlíny a mrazivého zimního vzduchu, třpytící se vločky sněhu a hebké kožíšky a jemná pírka zvířat, měkký dotek mechu a pohlazení paprskem slunce, teplou dlaní či letním deštěm a v neposlední řadě vůně stránek knih. Určitě jsem na mnoho svých oblíbených vůní a chutí zapomněla. To všechno je geniem loci různých míst a zážitků z mého života a já věřím tomu, že v mnohých z nich se potkám i s vámi :-)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kleio

Jako jeden

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

12+ kvůli vulgaritě

Jinak Lovec jelenů, velmi výpravný film s tématem války ve Vietnamu, kterou prožíváte optikou tří mladých (Ruso)Američanů. Jsou každý jiný, ale jejich životy tak nějak vždycky patřily k sobě. A i když jsem u úvodní části chtěla zoufale spát (45 minut záběrů na ruskou svatbu nedávám), je to vynikající film a pro mě hlavně skvělý výkon Roberta De Nira a tehdy teprve devatenáctileté Meryl Streep.

Drabble: 

Když naše matky zapomínaly, že už jsou Američankami, a třískaly nás hlava nehlava za doprovodu ruských nadávek, bylo jedno, kdo z nás ten průšvih udělal. Na zadek jsme dostali všichni tři.
Když se jeden z nás oženil, tančili jsme a pili, protože dobrou ženu jsme získali my všichni. A ta kapka vína, která uvázla na Angeliných svatebních šatech, to byla předpověď krve nás všech.
Když jsme se ocitli ve Vietnamu, nezáleželo vůbec na ničem, byli jsme vojáci a všichni jako jeden. A v těch sračkách jsme taky byli společně.

Takže Nicku, když jsi umřel, umřeli jsme s tebou i my.

Obrázek uživatele Aries

Příliš mnoho zájemců

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zmatek nad zmatek

Drabble: 

Xénie nasadí záhadné černé ženě pouta. Opatrně ji přivádí k vědomí.
Evžen poočku sleduje znehybněného hadího muže i kletbou zmrazené plazy, ale jeho hlavní pozornost se soustředí na předmět v Bělině náruči.
Není to vejce. Je to artefakt, vzácný skvost. Obdivně prohlíží precizně broušené brilianty. Ani si netroufá odhadnout cenu. Nechápe, jak ho Běla dokáže tak klidně držet. Sám i bez dotyku cítí, že vejce málem praští a jiskří nesmírnou magickou silou spoutanou nevídaným ornamentem.
„Dejte mi ho,“ sípá muž.
„Patří mně,“ zasyčí žena, sotva otevře oči.
„Bylo to v mém domě,“ namítne Běla.
Evžen se usměje: „Zkuste nás přesvědčit.“

Závěrečná poznámka: 

Příště Shledání

Obrázek uživatele Profesor

V údolí růží 27. - Kaplička

Úvodní poznámka: 

Téma je tam hodně nezřetelně, ale u NESOUTĚŽNÍHO drabble to snad nevadí, ne? ;-)

Drabble: 

Kaple sv. Anny byla postavena v roce 1927 o něco výše než původní kaplička se zvonicí.
podle Oslavy 120. výročí SDH Voltuš a 2. sjezd rodáků a přátel Voltuše

Ve světle letního slunce připomínala voltušská kaple se svou žlutou omítkou jeho rodnou sestru. Otevřené dveře svatostánku zvaly kolemjdoucí dovnitř. Kamenné stěny stavby slibovaly příjemný chládek.
Oči poutníků, kteří neodolali pozvání, se zastavily na oltáři, na kterém svatá Anna poučovala děvčátko Marii. Snad jí vyprávěla o historii kaple. O práci a potu osadníků, díky nimž se v kapli mohou modlit k Bohu, a o Hospodinu, který přikrývá jejich vísku svou láskou.

Obrázek uživatele Iantouch

Naději vkládám do Mrzimoru

Fandom: 
Drabble: 

Profesor Brumbál se rozhlédl po třídě. Zmijozelští třeťáci.
„Dnes,“ začal s výkladem, „se budeme věnovat akromantulím. Tento pavouk pochází z Bornea. Abyste získali představu o jeho velikosti, přinesl jsem vám na ukázku jeho cheliceru.“
Otevřel kufřík a vytáhl dvanáctipalcové klepítko.
„Je to výjimečně vzácný vzorek, mám jenom jeden. Nechte ho kolovat,“ řekl. Pak důrazně dodal: „Musí se dostat na všechny.“
Posadil se a zapsal do třídnice. Po chvíli vzhlédl.
„Už ho měli všichni?“
Nastalo ticho.

Když později v kabinetu popíjel čaj, hleděl na bednu se zásobou akromantulích klepítek a přemýšlel, zda někdy zažije hodinu, při které se mu opravdu vrátí.

Obrázek uživatele Aplír

Přítel

Fandom: 
Drabble: 

Nestydatý mráz zalézá i kam nemá. Všude kolem jiskřící sníh. Bodá ho do očí. Sotva drží tempo s ostatními na omrzlých nohách. Už jen čtyři místo poníků táhnou saně, torzo výpravy. Únava a zklamání přimrzly k tělu. S námahou střídá kroky. Každý výdech mu namrzá na vousech.
"Nechte mě umřít, jeďte sami," vyčerpaně prosí kamarády.
"V žádném případě!" protestují.
Trpce sevřel rty.

Náhlý poryv větru mu dal herdu do zad. Začalo sněžit. S námahou ve vichřici postavili stan.
Pod záminkou se z něho vypotácel do sněhové bouře vstříc smrti.

"Nebudu pro kamarády zbytečnou přítěží. Ať mají větší šanci na přežití."

Závěrečná poznámka: 

5 mužů Scottovy výpravy dorazilo na jižní pól, ale ne první.
Při zpáteční cestě chtěl kapitán Oates poskytnout svým druhům naději na záchranu. Už ho pak nikdy nikdo neviděl.

Obrázek uživatele Profesor

Den tam, kde kostry tančí XXVIII.

Drabble: 

Na konci sedmnácté denní hodiny se správce sbírek vrací z poslední výuky. Po dvou hodinách chemie s maturanty mu třeští hlava. Je rád, že mohl učit bez přestávky a skončit díky tomu dřív. Protře si oči.
V depozitáři naštěstí vládne hrobové ticho. Model rostlinné buňky zastaví Siegfried dřív, než dopadne. Strážný duch zmačká provinilého poltergeista do kuličky.
Daniel se doplouží do svého kabinetu. Zhroutí se na lůžko. Nevnímá, že přes něj Vraspír přetahuje deku, ani že ve dveřích kabinetu stojí Jaroslav, Marek i Siegfried. Za každého z nich někdy vytáhl kaštany z ohně a oni se teď postarají o něj.

Obrázek uživatele mamut

Frontoví veteráni

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dala jsem auto do servisu. "Za hodinku, paninko, bude hotovo."
Odskočím si aspoň vedle do krámu pro svačinu, však za chvilku otevírají.
Zapomněla jsem ale, že je...
ČTVRTEK!!!

Drabble: 

"Dobrý den, paní Nováčková." zdravý růžolící senior s vozíkem nově příchozí ženu.
"Dobrý, dobrý. Dnes jste první, chválím."
"Á, pan Janíček. Dnes jste si pospíšil." hlaholí další příchozí.
"Přátelé, nesu vám 5+2." žene se ke skupince další muž.
"Tak už jsem tady, děcka." bere si vozík paní s hůlkou.
"Koukejte tam na tu. Nó, dnes si vzala klobouk, štrrramanda." otáčí se všichni na nově příchozí, načež jí všichni patolízalsky zdraví "Dobrýýý den, paní doktorovááá."
Postavím se z boku řady. Jejich pohledy by sekaly ruce.
Ale, pozóóór.
Vstupní roleta se zvedá.
Závodníci vozíkové formule netrpělivě tůrují madla strojů.
Třííí... dvááá... JEDNÁÁÁ...

Závěrečná poznámka: 

Malá omluva na závěr.
Nebylo záměrem nikoho urazit, zesměšnit či jinak hanit něčí sociální či kulturní status.
Jen prostě na vlastní kůži zažito.

Obrázek uživatele KattyV

Ze všech nejkrásnější

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dostihla mě únava. Nestíhám komentovat, ba ani číst. Snad se o víkendu otřepu a všechno doženu.
Toto téma mě potrápilo zatím snad nejvíc ze všech. Ještěže toho Ivana mám, protože jinak nevím, jak bych se s ním popasovala.

Drabble: 

Potřebovali zjistit, kdo je ten neznámý, kterého slyšeli v hospodě nadávat na zavražděného. Vydali se za Ivanem, který se jako zdroj informací docela osvědčil, jenže ho zastihli uprostřed prudké hádky s Jitkou. Ječela jako siréna na začátku směny.
„Se musiš usmivat na všecky ženske, co vidiš?“
„Ale nejvic na tebe, moja, to přece viš!“
„Pravě, že nevim! Dyť ty se robiš, jak bys byl jediny chlopek v okoli!“
Andule se zdála její hysterie trochu přehnaná, i když doma slyšela, že Ivan opravdu uhání kdejakou ženskou z Kunčic. A ony mu to žerou...
Nejspíš proto, že je hezčí než král Miroslav.

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele wandrika

Univerzálny substrát

Fandom: 
Drabble: 

Z kaktusára začiatočníka sa stane stredne pokročilý, keď sa prvýkrát pustí do presádzania.
„Vezmite 3 diely hrubého piesku, 2 diely hliny, 1 diel štrku a za hrsť dážďovkového kompostu,“ poradí príručka.
V snahe vyhnúť sa chovu dážďoviek začne kaktusár hľadať alternatívu na internete.
„Pre citlivejšie druhy 5 dielov zeminy, 2 diely drvenej pemzy, 1 diel kokosového vlákna, trochu hnojivových granúl a lopatku kostnej múčky,“ tvrdí fórum.
„Namiesto pemzy môžete použiť aj podstielku pre mačky, ale iba z pálenej hliny!“ radia ďalší.
Po niekoľkých hodinách študovania receptov nakoniec kaktusár zamieri do najbližšieho kvetinárstva a kúpi si za vrece hotového kaktusového substrátu.

Závěrečná poznámka: 

„Má se do ní přidávat mramorový prášek (ale kde jej vzít?), tříletý kravský trus (zde není jasno, má-li to být trus tříletých krav, nebo tři léta stará hromádka), špetka čerstvé krtiny, na prach roztlučený jíl ze starých vepřovic, labský písek (ale nikoliv vltavský), tři léta stará pařeništní půda a snad ještě humus ze zlatého kapradí a hrst půdy z hrobu oběšené panny,“ píše Karel Čapek v knihe Zahradníkův rok.
Zdá sa, že od jeho čias sa síce suroviny mierne zmenili, ale alchýmia miešania toho pravého substrátu je stále rovnaká.
Všetky použité recepty sú zaručene pravé!

Obrázek uživatele Keporkak

Na všechno sám

Úvodní poznámka: 

Tohle dělám poprvé v životě - rating 12+ (nejsem si jistá, zda je to potřeba, ale pro klid všech :) )

Drabble: 

Mám já to ale život. když na Vilmu přijde vášeň, musím okamžitě naběhnout a zapracovat. Když dostane chuť Káťa, nesmím se opozdit a včas konat. Ani nemluvím o Tereze, od té odcházím úplně vyřízený, vždycky mě odrovná. Nikoho nezajímá, že jsem unavený a už nemůžu. Dámy si žádají mou přítomnost a to nesnese odkladu. Myslíte, že z toho mám po těch letech ještě nějaké potěšení? Že jsou holky třeba vděčné? Ne! U nich je to čistě záležitost pudů. Hop šup a můžeš pokračovat jinde. A nemám ani parťáka na přátelskou výpomoc.
Jó milí zlatí, být inseminátorem, to není žádná legrace!

Obrázek uživatele Eillen

Prozření

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/38139

Drabble: 

Pivo již dávno zvětralo, ale tichá hádka nepřestávala. Vypravěč si stále pevně stál za svým rozhodnutím.

„Přijde mi, že si hrajete na boha. Považujete se za toho jedinečného, který má pocit, že je na všechno a na všechny sám,“ pronesl Čestislav znechuceně. Vypravěč se cítil dotčeně.

„Víte, jste neskonalý sobec,“ pronesl chladně Vypravěč. „Tu ženu, mimochodem jmenovala se Simona, jste byl ochoten pochopit. Dle vás byla matkou dítěte, které neměla. Já se považuji za rodiče města, které budu bránit do poslední kapky krve. Neříkejte mi, že vy byste pro záchranu svého dítěte neudělal cokoliv.“

Ticho, které zavládlo, bylo výmluvnou odpovědí.

Obrázek uživatele Witch

Obelix bez oběda

Úvodní poznámka: 

Navazuje na "Drbny" - http://www.sosaci.net/node/38136

Drabble: 

„Že ti to trvalo,“ vítá Asterix nevraživě Obelixe, který si to šine k pečínce a sráží přitom k zemi nebohé Kleopatřiny otroky.
Obelix ovšem jeho výčitky nevnímá. S rozzářenýma očkama nasává vůni z grilu.
„Toho divočáčka nikdo nechce, že?“ ujišťuje se.
„Právě naopak, Gale!“ sráží jeho nadšení Kleopatra. „To sele bude rozdáno mezi všechny mé otroky jako posilnění na cestu!“
„Ale to není fér,“ bručí Obelix. „Vždyť je stejně jen jedno. A co já?“
„Nezdá se mi, že bys zasloužil odměnu,“ pozvedne Kleopatra obočí. „Kde máš moje zrcadlo?“
V Asterixovi hrkne. Pravda, Obelix se sice přihrnul, jenže kýžené zrcadlo nepřinesl…

Obrázek uživatele Rebelka

Ukázkové využití síly

Drabble: 

Ticho houstlo a houstlo. A protože to bylo kouzelné ticho, brzy bylo tak husté, že v něm začali chcípat ptáci.

Crowley se významně nadechl. „Teď nastává ta chvíle si přiznat, žes to posral.“

Azirafal se zatvářil dotčeně. „Byl takový bezbranný. Všichni na něj útočili! Dal jsem mu jen maličký ždibínek síly navíc... a vypadal tak zbožně...“

„Zbožně?! Takže to vůbec nebylo tím, že ti říkal andělíčku strážníčku.“

Azirafal se ošil.

„Ani tím archivním vínem, co ti dal, že? Normálně tě uplatil jak nevěstku babylonskou.“

„No, možná jsem to maličko přehnal...“

Mezitím Chuck Norris pokračoval v mlácení těch kyklopů mezi oči.

Obrázek uživatele Regi

Čárymáryfuk

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rubíkovi se ve škole moc nedaří. Je z toho smutný, ale tátovi o tom psát nechce. Ještě že má svého malého domácího mazlíčka, Aragoga, kterému se může svěřit.

Drabble: 

„Přectav si, co se mně dneska zasejc stalo. Byl to teda vejprask.
Nejprv sme dostali ty naše testy z kouzelnejch formulí, co sme psali posledně. Neměl sem dobře ani jednu vodpověď. První troll.
Pak mě profesor vyvolal k tabuli, že ať si to jako vopravim. Jo, vopravil sem. Na druhýho trolla.
A třetího sem dostal, dyž jsme se učili hasit svíčku. Vyčaroval sem vobří pochodeň a zapálil profesorovi hábit.
Já se prostě ty hromady zaklínadel nenaučim…
No řekni. Nemohlo by to bejt jako v mudlovskejch pohádkovejch knížkách? Tam kouzelník mávne hůlkou, a řekne čárymáryfuk. Jediný slovo na ouplně šecky kouzla!“

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé kánonu: T (troll) je úplně nejhorší známka.

Babský džihád

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ty jo, nebylo to v plánu, ale kdyz jsem přečetla téma, tak mi okamžitě blikla v hlavě má poslední zkušenost z nemocnice. Podotýkám, že skvělá :D

Drabble: 

Konečně mě vezou z jipky.
Z těla ještě dost hadiček trčí, ale nevadí.
Je to krok vpřed.
Sanitář otevře dveře pokoje a vtlačí mě do malé místnosti, kde mě ze tří postelí přeměřují pohledy tři postarší babky. Čtvrtá zadní je moje. Cítím pouze zděšení. Bože, to nedám!
Bohužel nejsem schopná dalsí tři dny ničeho. Jen kňučení na posteli bolestí, zatímco milé babči, všechny po operaci břicha, velmi rychle a drsně reagují na jakýkoliv můj silnější vzdech.
"Neboj kočko, sestry se postarají. Žádné flákání tu nebereme. My na to dohlédneme!"
Jejich odhodlané pohledy hovoří za vše.
Stala jsem se součástí džihádu.

Závěrečná poznámka: 

Podotýkám, že mé zděšení, jak to zvládnu v tak malé místnůstce s třemi téměř o polovinu staršími ženskými, bylo upřímné a téma tam vidím hned dvakrát - z pohledu svého i sestry, která vlezla do pokoje.
Ale i kdyby to bylo bez bodu, tak tahle zkušenost za to stála. Pomohly mi víc, než můžu přiznat :)

Je mi vás líto...

Úvodní poznámka: 

Zpátky v Egbatiine paláci...

Drabble: 

„Je mi vás líto, Mocný Demetrie,“ naklonil se k Lucretiovi v lázni Florianus.
Mág se přistihl že nechápe.
„Proč?“ Otočil se na správce Egnatiina paláce.
„Jste tu na ně na všechny úplně sám…“ šeptali. Nikdo jiný jim díky tomu nemohl rozumět.
„Nic, co bych nezvládl.“ Oponoval mág.
„Ale víte, že se na mne můžete kdykoliv obrátit, že?“ Starší z mužů působil neodbytně.
Lucretias uhnul pohledem. Směr, kterým Florianus mířil se mu vůbec nelíbil. Před následníky se sice možná nebude o nic pokoušet, ale slovo „možná“, mága rovněž neuklidňovalo.

„Ano, ale popravdě, bych vás nerad obtěžoval. Zvládnu to sám," ujišťoval ho.

Závěrečná poznámka: 

Opět u našich hrdinů a znovu v lázni. Vím mohla bych to už ukončit ale na nějaký skok tohle téma úplně nebylo :)

Obrázek uživatele Faob

Noční vyznání: jde jaro, jde jaro

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Karel Toman: Březen

Drabble: 

Je jen jedna zvlněná krajina a vše ostatní… je nepodstatný.
Je jen jedno jaro a jeden řev. Když vás protkne, je všude, je to vír, je to víra, je to výr; neusíná.
Roztoč bubínek, jeden náboj zbývá; uzavře vše.
Bouchly mu saze, říká se, jenže komín je úzká klaustrofobická roura, ústící do vysvobození někde v nebi.
Je jen jedno něco, co cupuje cokoli.
Ale mám vás rád, nevinné, nevědomé. Houpete se v bocích, jedna každá plna moci, o níž nevíte, již nechápete, jež rozbíjí atomové bunkry ve skále.
Klopím oči, nad obočím vrásky.
Všichni na jednu jedinou z vás krátcí.

Obrázek uživatele Vinpike

Jí a pije, žrout a pijan

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Snažíte se,“ připustí biskup, „stížnosti se množí!“
„V kostele,“ zašeptá Jeroným, „pár duší přibylo...“
„Toť váš problém,“ zaklepe prsty na stůl představený, „řídíte se jen polovinou pokynu! Bezelstný jako holubice jste, ale lstivý jako had? Vlky zanedbáváte, synu!“
„Myslíte císařské na obou stranách?“
„Náš Pán vykupuje všechny, byť na svaté farizeje má pifku!“
„Pro ztracené ovce přišel jsem… Na všechny asi nemám.“
„Ano, čtu tady,“ nahlédnuto do papírů, „často viděn s ženami pochybné pověsti a opilci!“
„Ti střízliví nejezdí autobusem,“ připustí kněz, „ale vlastním autem.“
„Štamprličku na to,“ vytáhne šéf slivovici, „buďme raději opilí pro zbloudilé než intrikánští pro Krista!“

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A