DMD č. 25. pro 25. 4. 2019. Téma: Jeden na všechny

DMD č. 25. pro 25. 4. 2019. Téma: Jeden na všechny

Dnes pro vás máme (skoro) mušketýrské téma. Budou i všichni na jednoho?

Pěkné drabblení!

Téma pro 25. 4. 2019: Jeden na všechny
Toto téma bude uzavřeno 25. 4. 2019 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
25. 4. 2019 v 23:59
Obrázek uživatele Ghormoon

Zas nestíhám

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

náhrada za DMD č. 25. pro 25. 4. 2019. Téma: Jeden na všechny

Drabble: 

Dnešní plán zajít do Hang Toi, protože bude aspoň na půl dne, tězce selhal na kocovině. Už jsme v Phong Nha čtyři dny a stihli jsme vrazit do okolí za dne jednou. A první co jsme potkali byly kajaky a lanové překážky, což zabilo celá odpoledne. Sotva jsme se setměním dojeli zpátky.

Phong Nha je národní park, ve kterém je spousta jeskyní. Původní plán projít aspoň ty nejznámější, mi ale nějak nevychází, když pozítří odjíždíme (původní plán byl odjet po dvou nocích). Zas mám jeden den na všechny jeskyně, jako původně. Takže stihnu tak jednu, pokud vůbec vstanu. Známe se ...

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Nepříjemnost na cestě

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.
Vím, že jsem na tohle téma už psala, ale když ono se mi pro pokračování příběhu hrozně moc hodilo...

Více méně navazuje na drabble Tápání, respektive na jeho poslední větu:

Možná i díky tomu si vzpomněl.

Chronologicky ovšem předchází drabble Opravdu nečekané překvapení.

Drabble: 

Byli tři.
Netušil kde se na ně nalepili, netušil, jestli vědí, kam mají namířeno, netušil ani to, jestli si je vybrali schválně, či jestli mají nějakou spojitost s jeho nebo Yllanitinou minulostí.
Vlastně na tom až tak moc nezáleželo.

Naštěstí o nich věděl dřív, než bylo pozdě.
Naštěstí na ně byl připravený.
Naštěstí ho podcenili...
Jen ho netěšilo, že to Yllanit viděla. Znovu. Muže s rozpáraným břichem, druhého chroptícího, s dýkou v hrdle. Třetí měl dost rozumu, aby utekl.
„Neboj se. Už je to pryč,“ řekl jí konejšivě, když se vydávali na další cestu.
Po paži mu pomalu stékala krev.

Obrázek uživatele strigga

Na všechny krásy světa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zcela nesoutěžní, nebodík, na neaktuální téma. A víte co, vůbec mi to nevadí. Já si prostě jen musela vyventilovat tu radost, že prší! :)

Drabble: 

Když se po týdnech horkýho sucha konečně přižene deštěm vonící vítr,
když ti nafouká vlasy přímo do očí,
když s sebou přinese vůni dálek a světů, co tě ještě čekaj,
když vyhlídneš za obzor a spatříš pásmo nacucaných mračen,
když zazní první hrom a rozechvěje skalní stěnu,
když začneš freneticky hledat místo, kam se schovat,
když ti první kapka vletí rovnou do oka,
když celá mokrá dorazíš do úkrytu a sleduješ, jak tráva tančí štěstím, že zas může přijmout pár kapek...

... tehdy tě zahltí bláznivá radost a nevyslovitelná, šťastná lítost, že máš jen jedinej kratinkej život na všechny krásy světa...

Obrázek uživatele eliade

Všichni utřeli nos

Drabble: 

O nečekanou senzaci se postaral tchoří judista na mistrovství malých savců. Porazil všechny soupeře, navíc v rekordně krátkých časech.

„Když jsem viděl, jak soutěžící po zápasech utíkají do kabin, říkal jsem si, že mezi nimi nejspíš vypukla střevní viróza,“ glosuje situaci jeden z rozhodčích.
Skutečnou příčinu prý odhalil ještě později než většina ostatních.
Měl totiž rýmu.

Soutěžící jsou z výsledku pochopitelně rozčarovaní.
„Jeho metody jsou na hraně pravidel,“ upozorňuje hranostaj.
„Musel jsem vzít do zaječích,“ přiznává zajíc.
„Odpadávali jsme jako na běžícím páse,“ stěžuje si pásovec.
„Všichni jsme utřeli nos,“ uzavírá nosál.

Tchoř se k turnaji vyjadřovat nechce.
„Samochvála smrdí.“

Obrázek uživatele Blanca

Výsada šlechtice

Úvodní poznámka: 

Trochu se vrátíme k drabbleti Psí srst

Drabble: 

"Bohužel, nemohu sloužit, urozenosti," utrousila přes rameno.
"Hmm, to je ovšem... nemilé," hlas pana Ptáčka zněl spíš pobaveně. "Možná bys mi ale mohla nabídnout něco jiného?"
Pohnul se vrávoravým krokem směrem k ní.
"Mám meduňkový lektvar," pokračovala v práci. "Mohl by vám udělat dobře."
"Dobře... to rád slyším od krásných dívek. Že mi chtějí udělat dobře."
Už jí byl téměř za zády.
Prudce se otočila a on instinktivně o krok ustoupil, až narazil do pódia s receptářem.
Napřáhla k němu lahvičku.
Chytil ji za ruku.
"No tak, víš přece, že v Ratajích mám nezada... nezandatelné... právo na všechny hezký holky..."

Obrázek uživatele Naughtilus

At the Gates of Reality

Fandom: 
Drabble: 

I've been at the Gates for gods know how long. You wouldn't believe what things try to get in constantly. Let's just say that amorphous protoplasmic blobs with hundreds of eyes and dozens of mouths lined with teeth that would make an anglerfish feel insecure are tame in comparison. Lack of sanity is a job pre-requisite. The only contact with beings that aren't trying to eat my face are the semi-regular supply runners. Fortunately, I've yet to encounter a monster that wouldn't succumb to my trusty Winchester. One bullet fits them all. Or a hundred bullets, just to be sure.

Obrázek uživatele Ilian

Všichni na jednoho

Úvodní poznámka: 

BJB? Dost možná ano, posuďte sami :-)

Drabble: 

Tony Stark stál v domě Doctora Strange v New Yorku a prohlížel si iluzivní obraz kamenů nekonečna. Vedle něj přešlapoval nervózní Bruce Banner a kousek od nich postávali s vážnými výrazy ti čarodějové. Vypadalo to zle, ale Tony si nebyl jistý, jestli to doopravdy bylo tak špatné, jak říkali. Podle toho, co slyšel, byl Thanos fialový obr, který pracoval převážně sám. Nebojovali snad i s horšími?

Svolá ostatní Avengery a společně ho sundají, jako to vždycky bylo. Když se dali dohromady poprvé, porazili boha! Budou to všichni na jednoho. Na jednoho a možná pár dalších. Co by se mohlo pokazit?

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Jeden protokol vládne všem

Úvodní poznámka: 

V dnešním drabblátku bychom měli vzpomenout na něco, co používáme v dnešní době každý den.

Drabble: 

Když sem byl malý kluk, počítač byla naprosto nemyslitelná investice, a tak jsem se jal rozvíjet své vetešnické dovednosti. Díky tomu se mi povedlo sehnat všemožné perly, od prvních notebooků s černobílým displayem, po počítače ukrývající stovky starých her. Všechno to byly stroje z doby, kdy měla každá periferie svůj vlastní port.

Svůj první počítač s USB portem, vyměněný za lampové rádio, si budu doteď pamatovat stejně jako první USB myš, kterou sem v něm mohl vyzkoušet.

Dneska se už ani nepozastavujeme nad úžasnou univerzálností USB, které nám jedním portem dovolí připojit všechny periferie a jako bonus nabije náš mobil.

Závěrečná poznámka: 

USB za svých 23 let co je tu s námi ušlo pořádný kus cesty. Od pomalého portu, ve kterém toho zase tak moc nešlo, přes éru MP3 přehrávačů po dnešní dobu, kdy je jeho rychlost větší než rychlost vašeho internetového připojení a můžeme přes něj přenášet dostatek výkonu na nabíjení notebooku.

Kdo ví kam se takovým tempem univerzálnosti posune za pár let...

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Sčítání ztrát

Úvodní poznámka: 

Jak obvykle na "hezká" témata nemám žádný nápady, tak tentokrát byla nápadů spousta, ale ta fuška, než se z tý hromady smetí podařilo vykřesat něco použitelnýho... Takže zase jednou "krev, pot a slzy" nad "hezkým" tématem. :-D

Drabble: 

„Když se to tak vezme, mexická kuchyně taky není tak špatná,“ řekl nakonec Lister, když se konečně začal smiřovat s tím, že během přestřelky s replikanty byly ve skladišti zničeny veškeré zásoby kari omáčky.
„Uvidíte, pane Listere, že až vám připravím tortillu s extra porcí chilli, ani si na vindaloo nevzpomenete,“ pokračoval povzbudivě Kryton.
„Tady je spousta rozlitých saponátů,“ hlásil z vedlejší chodby Kocour.
Kryton sebou trhl a rozběhl se tím směrem.
„Pro Křemíkového boha!“ zakvílel zoufale, když uviděl tu spoušť. „Čistič na sklo! Šampon na parkety! Dezinfekce spár! Odstraňovač vodního kamene! Přece nemohu čistit všechny povrchy saponátem na nádobí!“

Obrázek uživatele Tess

Na pokraji vyhoření

Drabble: 

Byl na konci sil, a to už dlouho. Staral se o provoz nemocnice, s tím začal. Pak na něj hodili i veřejné osvětlení. A v několika posledních letech taky provoz počítačového střediska.
To je na jeden malý přetížený generátor prostě moc.
Kromě toho do něj lili vysloveně podřadný materiál.
Není divu, že se začal kuckat.
Potřeboval urgentní opravu... naštěstí díly prý už jsou na cestě.
Byl stroj, takže neměl dilema, jestli se má radovat, nebo si zoufat.
Jeho údržbář, který kolem něj poletoval, dilema neměl. Naopak, začal slušně nadávat.
Univerzální klíč je zcela jistě úžasná záležitost... dokud neobjevíte pětihranné šroubky.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele L.P.Hans

Redshirt

Drabble: 

„Vítej k mušketýrům, chlapče!“ postarší mušketýr přivítal mladíčka s jemným chmýřím na bradě.
„Je to velká čest, stanout po boku takových legend, jako jste vy,“ rekrut se uklonil trojici kolegů.
„Tady máš uniformu.“
„Červená? Já myslel, že mušketýři nosí modrou.“
„Speciální, pro tebe.“
***
„Je jich tam snad dvacet, co budeme dělat?“ ptal se nováček a klepala se mu kolena.
„Teď přijde řada na tebe a tvoji červenou uniformu,“ odpověděl první
„Jeden na všechny a všichni na jednoho!“ přidal se druhý.
„Směle do nich. My mezitím provedeme takový taktický manévr,“ dokončil třetí.
Sotva trojice zašla za roh, dala se do běhu.

Obrázek uživatele Erendis

Cílová rovinka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Zastavil se na kraji jeskynního dómu. Opatrně se propletl mezi fantastickými útvary až k mělkému jezírku u stěny. Pod hladinou se ve světle pavouka leskl drobný olivín.
Něco bylo špatně, ale neměl čas nad tím přemýšlet. Ucítil poryv magického větru. Instinktivně uskočil za nejbližší vápencový balvan. Na místo, kde před chviličkou stál, dopadl ulomený krápník. Uskočil znovu a poslal proti soupeři několik uvolněných kamenů.
Protivník je odrazil a proudem magie srazil další krápníky. Dóm zasténal: brzy se zhroutí.
Z chodby na opačném konci se ozvaly kroky. Takže dorazila už i ona.
Zaklel. Nemůže bojovat proti oběma a zároveň držet strop.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Priority

Obrázek uživatele Voldemort

Dát se dohromady

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní, bez nároku na bod

Snaha o pozitivitu aneb na kolik způsobů lze plakat nad Weasleyovými.

Drabble: 

Našel si práci ve vetešnictví na samé hranici Obrtlé ulice a jedné ze špinavějších částí mudlovského Londýna. S překvapením zjistil, že tamní mudlové vědí o kouzlení podezřele mnoho. Čas od času jim prodal něco prokletého, oni mu představili tajemství telefonu. Naučil se mít svou práci rád.
Vracel se s úzkostí, děti byly samy doma. Přemístil se na předzahrádku a chvíli stál přede dveřmi, jako by se bál vejít. Nezaslouží si je.
„Ginny, stůj!“ ozval se zevnitř Ronův hlas. Vyšel z pokoje? Po takové době? Pak zaslechl smích. Jeho nejmladší, nejrozbitější se smála.
„Děti, jsem doma!“ zavolal konečně a otevřel dveře.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Tábor jako řemen

Drabble: 

"Zdirade, nepřecpávej se tou marmeládou!" peskuje synka Jenovéfa.
"Ano, v jídle musíme být střídmí," podpoří ji Pankrác. "V tvém věku jsem jednou byl na táboře, tam jsme pro celý oddíl, tedy patnáct kluků plus dva vedoucí, vyfasovali jeden talířek másla, k tomu jeden talířek džemu, o to jsme se museli spravedlivě podělit."
"To musel být drsný tábor," konstatuje Zdirad.
"Ano, tábor jako řemen," přisvědčí Pankrác. "Ale zocelilo mě to. Měl bys časem také něco takového zkusit."
"A tam jezdil každý?" ptá se Zdirad.
"Každý ne, ale patřilo to k dobrým mravům. Měkkýšů, kteří to vůbec nikdy nezkusili, bylo naprosté minimum."

Obrázek uživatele Arenga

Autorská práva by se měla dodržovat

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje na: http://www.sosaci.net/node/38342

Praha, cca 1962

Drabble: 

„Myslím, že je to dobré,“ konstatovala Cosette a rozložila na stůl hotovou šálu. „Docela jednoduchý návod, moc pěkný vzor.“
„Mně se to nelíbí,“ nesdílela její nadšení Doramo.
Překvapeně na ni pohlédla.
„Nemyslím tvé háčkování, ale celkově princip. Překládáme z francouzského journalu, který československému časopisu soudružsky poskytl nějaký magazín z Moskvy. Otisknou to, nám zaplatí za překlad, ale Francouzům ani korunu. V podstatě je to krádež.“ Roky práce v advokacii nemohla zapřít.
Cosette se zamyslela. „Máš pravdu. Ale můžeme to přece pozměnit. Dokonce by šlo udělat víc typů té šály. A na všechny jeden návod. Tím původním se jen volně inspirujeme.“

Obrázek uživatele Ness

O můře a plameni II

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A/N: Pamatujete si ještě http://sosaci.net/node/24317?

Drabble: 

A tak spolu byli...
Občas plamen můru ožehl, ale to můra byla vždy na vině.
"Já přece nechtěl! Musíš dávat víc pozor."
Někdy se můře zdálo, jako by zaslechla šelest křídel ve tmě, ale plamen jen zazářil víc a tma ztmavla.
"Máš slyšiny, jsem jen tvůj..."
A můra s důvěrou v plamen poletovala dál.

Až jednou ji sežehl víc, až spadla. A když se na zmrzačených křídlech pokusila vzlétnout zpět k vábení plamene, přes závoj bolesti vzhlédla...
A tam, ve tmě, se třepotaly další a další můry, každá oslněná světlem a žárem plamene, každá omámená stejnými sladkými slůvky o výjimečnosti...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Esti Vera

Předem prohraná bitva

Fandom: 
Drabble: 

Jsou všude! Na stole, v obchodě, v autobuse, ve škole. Že je nevidíte? Já ano! Řítí se na mě ze všech stran, každým okamžikem hrozí, že mě zavalí. Budete mě hledat, až se vratké komínky zachvějí, zřítí dolů a zabarikádují mě? Marné! Proti nim je všechno marné!
Přibývají každým dnem, hromadí se rychleji, než se s nimi zvládám vypořádat. Nemohu je zvládnout, ta přesila je tak veliká! A můj čas omezený.
Možná přesně takhle jednou umřu - zavalená, pohřbená pod obrovskou hromadou. Prohraju v boji, který jsem nikdy neměla šanci vyhrát.

Nikdy je nepřečtu všechny. Jeden čtenář na to zkrátka nestačí.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Envy

Nepromyšlené rozhodnutí

Fandom: 
Drabble: 

Nevím co jsem si myslel, vlastně jsem asi vůbec nemyslel. Nechal se jen vyprovokovat popichovaním kámošů, to že rodina neustále poukazuje na moji štíhlou linii asi taky nepomohlo, a tak se to stalo. Přihlásil jsem se do soutěže jedlíků.

Že to není dobrý nápad jsem si přítomně uvědomil v momentu, kdy jsem seděl na zadku a na stůl přede mnou položili hromadu buchet, tu největší co jsem snad kdy viděl, a já na to byl sám. Sám na všechny ty buchty, a uvědomil jsem si, že jsem fakt v hajzlu. A na druhý straně stolu se usmívají kluci s rodinnou...

Poslední bitva

Drabble: 

"Přejdeme na Zulu 3."
"Rozumím kapitáne, měním přibližovací vektor... teď."
Honor Harringtonová seděla ve svém velitelském křesle a sledovala situační zákres na monitoru. Její bitevní křižník se řítil vstříc čtyřem těžkým křižníkům nepřítele. Právě změnil dráhu tak, aby je překřížil dřív, než budou moci zaútočit na orbitální zařízení okolo planety.
Rozhlédla se po svých lidech na velitelském můstku a pocítila hrdost. Věděli, že během dvou hodin nejspíš zemřou, věděl to každý v posádce, která čítala dva tisíce mužů a žen, ale plnili své povinnosti profesionálně a neochvějně.
Zemřou, ale pokud uspějí, zachrání desítky tisíc životů lidí, kteří na ně spoléhají.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Sama proti chaosu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když jsme měli včera toho svatého Jiří, přidám se se svým skautským okénkem.

Drabble: 

„Vlčata teď půjdou ke mně!“ velím rozhodně a v dobré víře čekám, že se děti okamžitě nastoupí. „Zahrajeme si Nindžu!“
„O co, že mě nechytíš!“
Dva kluci se perou, holky běží směrem do silnice.
Nejmladší děvčátko mě tahá za rukáv a prosí: „Já bych chtěla pinguin party!“
Strhává se šišková bitva mezi několika vlčaty.
Totální chaos.
„Hej, vlčata sem! Teď!“ volám už trochu zoufale. Sahám si na krk a sevřu v dlani malý předmět. Jestli nepomůže tohle, tak už nic.
Po jednom dlouhém hvizdu všichni strnou a začnou se ke mně ploužit jako beránci. Aspoň ta píšťalka je mi oporou.

Závěrečná poznámka: 

Pinguin party je jeden z úkonů ve cvičení Heja (spočívajícím v přenášení signálu po kruhu), kdy si všichni v kruhu vymění místa.
A neberte to špatně, dělám ze svých vlčátek rozjívenou smečku, ale nikdy bych je za nikoho jiného nevyměnila. :)

Obrázek uživatele hidden_lemur

Jeden na všechny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak. Ti, co poznají hrdinu této drabble, jsou zkažení až do morku kostí a tím je mám radši.
Děcka pod osmnáct, negooglit. Díky.

Drabble: 

Vybrat si v kavárně stolek až vzadu je víceméně zvyk. Ticho, teplo a klid na čtení. Byl jsem přesně v polovině nejnovější studie o pozůstatcích pohanství v Čechách, když mě ty dva hlasy - klučičí a vzrušené - přiměly zpozornět.
"Do hajzlu, fakt že jo! JE to on!"
"Myslím, že jsem ho nedávno zahlídl na fakultě."
"Kecáš."
"Je antropolog, třeba se chtěl stavit za kolegy..."
"Jasně, nebo dělá konkurz."
"Dal bych pravou kulku za šanci s ním točit."
"Je úplný zlatíčko."
"Fa-bu-lóz-ní!"
"Toho naklonovat! Jeden jedinej Colby Keller na tolik kluků... to fakt není fér."

Ok, dobře. Dočtu si to na gauči.

Závěrečná poznámka: 

Je pěknej, skromnej, chytrej a miluje svou profesi. Obě. Absolutní respekt!

Obrázek uživatele Peggy Tail

Jeden versus šest

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Chlapec leží vyčerpaný na zemi. Skupinka šesti kluků na něj civí. Jeden z nich se ho rozhodne dorazit. Vtom si před ležícího chlapce stoupne starší muž. Kde se vzal, tu se vzal.
"Běžte domů," řekne, odstrčí hlavního útočníka a sehne se ke zraněnému.
Útočník se ale nedá. Napřáhne se ke kopanci, jenže muž ho zarazí. Vytáhne mu nohu až k hlavě a shodí ho na zem. Do muže se pustí i ostatní kluci. Zkušený mistr však nepotřebuje udělit jedinou ránu, aby všechny zpacifikoval na jednu hromadu.

"Jak jste to udělal?" Ptá se později chlapec mistra.
"Vzteklým lidem stačí takhle uhýbat."

Obrázek uživatele angie77

Univerzální lék

Drabble: 

Máme drobný problém se poskládat do taxíku…

„Co vlastně máš v tom obrovském batohu?“ nedá mi to. „Dvakrát denně se nepřevlékáš jako někdo, takže oblečení to nebude…“
„Zas tak velký ho nemám,“ brání se.
„Dvojnásobný oproti mému, a to vleču pracovní notebook.“
„Já mám zase lékárničku, to jsem hlásila předem.“
„Dobrý, ale pár náplastí, Paralen a Endiaron přece nezabere tolik místa.“

Jsem hrdá, že jsem si vzpomněla na dva názvy léků, které jednou za uherský rok použiju. Následuje nicméně výčet minimálně dvaceti dalších, údajně naprosto nezbytných.

„Já ti nevím… mně na všechny cestovní neduhy stejně zabírá nejlíp slivovice. Univerzální životabudič.“

Obrázek uživatele Voldemort

Malý zákonodárce

Úvodní poznámka: 

Podívejme se znovu na začátek našeho fandomu. Kam se vrtne svobodná, vyděděná matka s dítětem? Mohla by třeba sehnat práci jako uklízečka v Děravém kotli.

Drabble: 

Vidí je, když vcházejí do světa kouzel, dopis z Bradavic v ruce a vykulené oči. Děravý kotel není zrovna reprezentativní místo, ale těm dětem to zřejmě nevadí.

Rychle se naučí rozeznávat čistokrevné, smíšené i mudlorozené čaroděje. Posledně jmenovaným občas provede nějaký malý, zcela nevinný žertík, ale je opatrný. Tohle ubohé místo je vše, co mají.

Někdy se však mudlovským šmejdům povede ranit jeho.
„Mami, podívej, to musí být domácí skřítek! Tolik jsem toho o nich četla! Jaký je ubohý!“

Z odpadků sebere starý jídelní lístek v krásných deskách a do volných míst začne vepisovat Můj první zákon na všechny mudly.

Závěrečná poznámka: 

No řekněte, není Tomík roztomilý?

V množství je síla

Drabble: 

Drahá Dezinvektilo,

nemyslím, že jsem kdy slyšel konkrétní číslo, ale nepochybuji, že ďáblů, od Našeho otce v hlubinách, přes nejrůznější odbory, až po vás, řadové pokušitele, je značné množství. Přesto se skoro nikdy nezastavíme, náš neživot je jedním dlouhým vyčerpávajícím honem za úspěchem. Nemůžeme si dovolit se zastavit, vždyť i krátké chvíle potěšení ze slupnutí kusu řádně prohnilého hříšníka brzy vystřídá ještě větší hlad. To všechno však musíme snášet, neboť jen tak jednoho dne odhalíme tajemství Nepřítele a dobudeme pro sebe Nebe.

Někdy nechápu, jak může Nepřítel všechno stíhat, když je – byť ve trojici – jen jeden.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Obrázek uživatele Zuzka

Bílá je univerzální

Drabble: 

Minule jsme tu měli na návštěvě dámy. Celý gauč zabraly. Mňau. Můj nový gauč. Zádrhel byl ovšem v tom, že všechny měly krásné jemné světlé róby. To se kočičí povinnosti špatně uplatňují.
Dnes přišli na čaj pánové. Mnozí z nich jsou tak krásně asociální. Prrrrrrrr. Neodolatelně přitažliví.
Všichni mají tmavé fraky. Všichniiiii. Lahoda! Jsem ráda, že jsem ten gauč mezitím tak pečlivě připravovala. Náročná práce.
Teď je jen načase hupsnout na klín panu Darcymu a později elegantně předupkat na pana Palmera. Prrrr! Drrrrrrbej!
Tváří v tvář tolika společenským oděvům mnou však zmítají obavy.
Stačí-li můj kožich na ně na všechny?

Závěrečná poznámka: 

Raketka zpátky na scéně!

Lup

Fandom: 
Drabble: 

V břiše měla plno a v hlavě prázdno, ten omamný pocit, když se všechna krev nahrne k žaludku a nezbývá už žádný prostor pro myšlenky, které jinak víří hlavou a neustále s jemným lupnutím narážejí do lebky, až se v tom hemživém ruchu se nedá spát. Dnes se vytáhla. Vyzkoušela to dítě na všechny způsoby, pečené na ohni, s šípkovou omáčkou i do polévky, kdo ví, kdy se zase k nějakému dostane. Teď konečně klimbala. Lup. Cosi se zase dralo do mysli a žádalo si to pozornost. Lup. To nebyl hlad, to bylo nutkání a lov nebyl potřeba, ale vášeň.

Obrázek uživatele Champbacca

Vercajk a vektory

Úvodní poznámka: 

(mezitím pořád na lodi)

Drabble: 

Než se mohli pustit do oprav harpunometu, potřebovali si Alko i Bruno doběhnout pro nářadí a náhradní díly, pročež zmizeli v podpalubí. A vrátili se sice jen o pár minut později a s kufrem, ale taky s nemilou zprávou.
„Je to v háji,“ hořekoval trpaslík už od schodů na palubu, „nových matek máme dost, ale na všechny jsme našli jenom jeden jediný šroub.“
„Nemáte někdo žvejkačku?“ dotazoval se inženýr Naftalen, jenž k věcem vždycky přistupoval optimističtěji a hlavně kreativně, jenže to bylo zcela zbytečné.
Tou dobou už byl totiž Edvin dávno na palubě, kam ho zbytek posádky prostě vytáhl manuálně.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Terda

Všechno nebo nic

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám obavu, že moje tvůrčí morálka je zruba stejná jako bojová morálka na Skřivánkovi. Nebýt velice plodné debaty s mužem, která zahrnovala mimojiné libry a kanóny, tak bych to snad vzdala a nechala to na neděli.

Drabble: 

Rozložila na stole námořní mapu. Vraštila čelo.
Nemesis má čtyřiašedesát děl a pět set mužů. Přinejmenším. A Bertrand je starý lišák. Po druhé chybu neudělá. V přímém boji nás rozmetá na cimprcampr.“
Pan Keith pokýval hlavou. Sklenku měl již téměř prázdnou. Vyhlídky na nadcházející boj ho nenaplňovaly očekáváním.

Brázdy vrásek na čele značily vír úvah. Jejich šance byly mizivé. Nebylo to poprvé, kdy čelila silnějšímu nepříteli. Museli vsadit na jedinou kartu. A vsadí na ni všechno. Svou odvahu. I životy. Jejich nepřítel je chytrý. Oni musejí být chytřejší.
Překvapení. To jediné rozhodne, zda získají vše. Nebo ztratí i to poslední.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že je téma zřejmé.

Stránky

-A A +A