DMD č. 23. pro 23. 4. 2019. Téma: Spoutáni časem

Obrázek uživatele Aries

Ve svitu měsíce

Úvodní poznámka: 

Děje se ve stejné chvíli jako Voda

Drabble: 

Nadpřirozená měsíční záře se rozlévá po krajině.
Všechno se zvolna rozplývá v třpytivé mlze.
Xénie stane na prahu. Vidí, ale vlastním očím nevěří.
Rozezná Evžena, vidí, jak opodál čelí temné nepřátelské postavě, něco se tam děje, pozná z jeho postoje, že je v ohrožení, ale nebrání se, vláčná gesta připomínají pomalý tanec, kouzlo vázne, magie jako by usínala.
Xénie ví, že musí zasáhnout, ale tělo má těžké k neunesení, krev se líně převaluje v žilách, nohy se stěží odlepí od země, ústa se otvírají k němému výkřiku, oči zahlcené přízračným jasem přetékají slzami.
Slané stružky roztaveného stříbra studí na tvářích.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Zmatek nad zmatek

Obrázek uživatele netopýr budečský

Rok se s rokem sejde

Drabble: 

Leden - hibernace. Únor - hibernace. Březen - probouzení a jarní přelety. Duben - jarní přelety. Květen - stěhování na letní byt. Červen - rodí se děti. Červenec - rodinná, resp. staromádenecká sezona. Srpen - děti už umí lítat. Září - rojení (rande sezona). Říjen - rojení. Listopad - přelety na zimoviště. Prosinec - hibernace.
Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace. Jarní přelety. Letní kolonie. Rojení. Podzimní přelety. Hibernace.

Obrázek uživatele neviathiel

Čas je jen další souřadnice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Krapet BJB, na seriál mě pořád nic nenapadá.

Drabble: 

Předkové kdysi nechávali stroje opravovat rozbitá a slabá těla. Tolerovali slabost a nechali mezi sebou žít démony. Svět skončí, pokud si jej nezasloužíte.
Říká se.
Světu zbývá pětadvacet let, když šaman přinese polomrtvou cizí ženu. Stroje neví, co s ní. Šaman jim bude napovídat více než rok, než se dílo povede.
Zbývá devatenáct let, když ji přinese znovu. Tentokrát prohraje.
Zbývají dva měsíce, když přijde jejich devatenáctiletá dcera, hnána strachem o novorozeně. Novorozeně je silné.
Zbývá pár desítek hodin, když dívka přijde znovu; muž, kterého se snaží zachránit, je velmi cizí. Dcera zkouší napovídat jako otec.
Dochází jim čas, všem.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Lodní šroub

UB-85

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Drabble: 

Ponorky jsou fascinující přístroje. Pohybují se ve vodě jako letadla ve vzduchu, ale protože pod vodu moc nevidíte, mají oproti letadlům jistou výhodu. Ponor řídí balastní nádrže; načerpáním vody změníte jejich hustotu a vztlak.
První vrak jsme našli kousek od pobřeží.
Nikde žádná díra.
Smithy tvrdil, že tuhle při vynoření skoro před sto lety přepadla červenooká rohatá mořská potvora. Posádka ji zahnala střelbou a zuby nehty držela ponorku nad vodou, než je posbírala britská válečná loď.
Starej Janssen řekl, že o tom v životě neslyšel.
Ale radši jsme fofrem položili kabel a zdekovali se pryč.
Jak dlouho žijí mořské potvory?

Závěrečná poznámka: 

Není to pravda, ale mohla by být!

Obrázek uživatele Witch

Ultimátum

Úvodní poznámka: 

Navazuje na "Marné přesvědčování - http://www.sosaci.net/node/37907

Drabble: 

„Nikdo nebude dělat beztrestně blázna z královny Egypta!“ deklamuje dramaticky Kleopatra.
Asterix se nejprve nenápadně ujišťuje, že v případě nouze dosáhne na čutoru s kouzelným lektvarem.
„To bych si nikdy nedovolil,“ prohlašuje pak rázně. „Když mne nechceš pustit, abych se ho vydal hledat sám, tak aspoň dej před loď pečeni, nejlépe divočáka. Zaručuji, že se Obelix brzy objeví.“
Podivná žádost vzbouzí Kleopatřinu zvědavost: „Dobrá tedy. Zavolejte kuchaře!“

Zanedlouho už se na rožni otáčí vypasené sele a Kleopatra významně přetáčí přesýpací hodiny.
„Tvůj povedený kamarád má polovinu písku, aby se tady ukázal. Jinak mi za ztracené zrcadlo zaplatíš ty. Cenu nejvyšší.“

Obrázek uživatele Lee

V mém jménu

Fandom: 
Drabble: 

Bylo to jako vrhnout se z útesu na ostré skály a doufat, že ho někdo zachytí.

Pochyboval. Pro mistra to snad bylo snadné. Snadné žít jako by nebyl spoután časem, jako by po příčině nenásledoval důsledek, jako by voda byla zemí, smrt spánkem, ale... on takový nebyl. On - oni byli spoutaní, uvěznění v příčinnosti, topící se a umírající. Lidé.

Dav se před nemocným prudce rozestoupil. Viděl svou třesoucí se ruku, ale nedokázal ji uklidnit. Bál se. S úpěnlivou modlitbou za druhého i za sebe se malomocného dotkl. Síla, která z něj vyšla, ho málem porazila.

A pak ho někdo zachytil.

Závěrečná poznámka: 

Já nevím... asi je to pitomě napsané, ale hrozně se mi chtělo zpracovat ten motiv (který mám z úžasného zpracování evangelního příběhu od Dorothy L. Sayersové), jaké to bylo, když byla učedníkům dána moc vyhánět zlé duchy a uzdravovat nemocné. Muselo to být strašlivé i ohromující zároveň.

Obrázek uživatele Regi

My a vy

Úvodní poznámka: 

Tentokrát byla rychlejší borderka Indy

Drabble: 

Když se narodíme, vůbec nic nevidíme. To vy jste na tom líp. Ale když se nám očka rozlepí, všechno nabere na obrátkách.
Než vy začnete opatrně zvedat hlavy, my už běháme o sto šest a objevujeme svět.
Než vy se naučíte pořádně chodit, my už jsme dospělí.
A když vy konečně dospějete, my už vás opouštíme.
Běháme jako blesk. Misku s granulkama vyčistíme dřív, než nám vy stačíte popřát dobrou chuť. Usneme v okamžiku a stejně naráz se probudíme.
Proč?
Protože za ten krátký čas, co jsme na světě, musíme stihnout úplně všechno, na co vy lidi máte hromadu let.

Obrázek uživatele Keneu

Když postavy zpochybňují, na jaké je chci použít téma

Drabble: 

„My dva jsme spíš časem rozděleni, ne?“
„Narážíš na ten drobný rozdíl devatenácti let?“
„Spíš ho tak obeplouvám.“
„Velmi vtipné. Taky by tím mohla myslet to, že jsi mě svázal až časem. Víš, ve třetím drabblu, co o nás napsala.“
„Není to moc meta?“
„Je pět hodin ráno a venku se přeřvávají ptáci a hasiči. Není to zdaleka tak meta, jako by to mohlo být.“
„Ještě tím mohla myslet, že nás k sobě přivály okolnosti a teprve čas nás spojil dohromady.“
„To těžko, na těch tvých vlajících okolnostech jsem si docela máknul.“
„Každopádně je čas končit, takže –“
„Vezmeš si mě?“

Závěrečná poznámka: 

Jo, ti hasiči byli přes ulici, někomu vzplály truhlíky na balkoně.

Mágovo porozumnění

Drabble: 

Současnost…

Lázeň byla pro Floriana obrovským zklamáním. Chtěl vynaložit veškeré své úsilí, aby vyzískal od mága pár něžností oplátkou za svoji péči… Jenže jakmile dorazili kurdiští princové, už to nebylo tak docela možné. Po publiku zrovna netoužil.
Lucretias byl za společnost dalších lidí rád. Takto mohl nabrat zpět ztracenou vyrovnanost.
A když pak dorazil Quintillus atmosféra zhoustla ještě trochu jiným způsobem. Usedl v jednom z čel bazénu a propaloval Caesonia nevlídným pohledem. Korunní princ Kurdisu a se ošil a uhnul pohledem.
Konečně jim Luc porozuměl.
Nejen, že měli málo času v přítomnosti. Ale byli spoutáni i minulostí stejně jako on…

Závěrečná poznámka: 

Lucretias si myslel, že by jim mohl být oporou, ale na obědě mu připadalo, že je vnímán spíš jako společný nepřítel, než coby podpora. Po rozhovoru se správcem Florianem došel k závěru, že jim musí nejprve porozumět. Najít si k nim cestu. Něco, co by je spojovalo. A nyní to naleznul ;)

Obrázek uživatele Faob

Popravou přerušená honička s ďáblem

Úvodní poznámka: 

Úryvek z románu.

Drabble: 

Ďábel posednuvší dceru Bohoklícky se s pohanským póvlem odmítl bavit a jako důstojného soupeře žádal jáhna Cyriaka, vězněného v Diokleciánových kobkách; povolaný jako Friedkinův vymítač nabídl satanovi tělesnou schránku svou vlastní, démon se mu však vysmál (spíše na holčičky, navíc Cyriak přímo páchl svatostí) a utíkaje zaprorokoval, že se nevidí naposledy; uzdravená Artemia byvši pokřtěna, zešedivěla svého otce, exorcista vyžádán k posedlé perské princezničce, že si nedáš pokoj, vece starý známý, co jsem říkal? Mohli se, braši, honit až podnes, jenže martýria neznají VéVé podmínkovou „a jestli nezemřeli“: Cyriak přeživ zalití vařící smolou odevzdal svou duši Pánu o hlavu kratší.

Závěrečná poznámka: 

Martýria jsou – jak plyne z poslední věty – spoutána časem, resp. smrtí mučedníka, proto nemohou jako pohádky zůstat s otevřeným koncem.

Obrázek uživatele Vinpike

Dělník má právo na svůj mok

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Kde je paní Chromajzlová?“ křikne šofér přes rameno.
„Nebojte se,“ houkne Strach, „klepla ji pepka. Totiž má přijet nějaká zdravotní kontrola, tak se tváří na umření, aby vysolili na vozejček, pajdat už ji nebaví.“
„Břicháčková rodí,“ naváže Podloudný, „tak to můžem říct napřímo!“
„Jo,“ pokračuje Starý, „máte to, farnosti, jednodušší, že nejste na ženský!“
„Nejsem ani na chlapy,“ upřesní Jeroným.
„Co času sežerou!“ plivne do mlýna Podloudný.
„Jeden aby na ně furt makal, od rána do večera,“ brunátní Necka, „klácení je na dlouho, žádný volno, život v poklusu!“
„Ale hospodu stíháte, ne?“
„Někde se zastavit musíme!“ obracejí oči v sloup.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Xantin

Dubnové vlny šplouchají na maják

Fandom: 
Drabble: 

„Tak nějak celé stvoření,“ váhá Thea, „spoutal Hospodin časem.“
„Vyjma andělů,“ opravuje Linkva.
„A asi i démonů,“ precizuje Sikar,
„Duben omotal přímo řetězem, uvrhl do temné kobky,“ blekotá Filcin, tik ve tváři.
„To si, tatínku, pleteš!“ pohladí po nejsoucích vlasech Apolo, „To nebyl Stvořitel!“
„Nýbrž ženský!“ nezapře svůj věk Sikar.
„Můžeš si za to sám,“ praví přísně Taura, „kdybys nebyl tak chorobně soutěživý, nerozdával komentáře jak zběsilý…“
„Pravdu díš, ženo, moudrá to myšlenka! Působivě pronesená!“ dostává se do prorockého vytržení patriarcha, „Sám sobě věznitelem, v zajetí vlastních ambicí, dirigent marného pachtění, váže se člověk do kozelce!“
„Méé, méé,“ uzavírá Viktorka.

Neviditelné pouto

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Postavy: Gilbert Beillschmidt (Prusko)

Šárka Nováková (OC – Česká republika)

Drabble: 

„Nemáš tu být. Je to rouhání.“

Stála u památníku padlých. Šedovlasý mladík ji objal. Hlavou se mihly vzpomínky.

Šlechtic skláněl zbraň, dívka v chlapecké zbroji na něj mířila kuší. „Král ti nepoděkuje, když mě střelíš.“

Zkusila poodstoupit, ale chtěla, aby zůstal. Nenáviděla se za to.

„Zvrtla se Vám nožka," volal na ni. Utekla ze sálu.

Národ hrdých Čechů si vytrpěl mnohé, ale nedokázali ho zlomit.

Tělo měla samou modřinu. „Nechte ji, veliteli. O odboji neví." Nevydržela by už vzdorovat dlouho, byla mu vděčná.

Ustoupil. „Jednou mi odpustíš. Máme celé věky, čas nás spoutal dávno. Oba to víme, Šárko. Už nevzdoruj."

Obrázek uživatele KattyV

Děcka, pohněme

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Taky vám připadá, že si ten zavražděný o své zabití vyloženě koledoval? Dětem taky.

Drabble: 

Seděli na klandru a dumali.
„Ten zabity byl pěkny hajzel,“ kopal Jožka do země a vířil prach.
„Vůbec neměl socialistický přístup k životu,“ souhlasil moralisticky Aleš. Nikdo se nenamáhal mu odporovat.
Libuška váhavě pronesla: „Mně je teď skoro líto i soudružky učitelky.“
„Mi ne,“ naštvala se Andula, ale hned dodala: „Ale byl to hnusný vyděrač a vlastně si to zasloužil.“
Podívali se po sobě.
„Necháme toho?“
Váhavě přikývli.
Vtom přilítl Ruda, celý uřícený.
„Sebrali Bulhara!“
„Ne!“ vyjekla Andula.
Tohle změnilo všechno. O Bulharově vině najednou nebyl přesvědčený nikdo.
„Budem pokračovat, ale musime honem, než ho pověsiju,“ rozhodl Jožka.
Souhlasili všichni.

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele mila_jj

Dodržet jízdní řád

Úvodní poznámka: 

Dosti nová aplikace, která se v elektronové mikroskopii rozvíjí až po komercializaci FIB SEMů (skenovací elektronové mikroskopy s fokusovaným iontovým svazkem).
A ještě: EDX - energy dispersion X-ray spectroscopy, čili rozpoznávání prvků podle charakteristických rentgenových čar

Drabble: 

Jsem iont. Vodíku. Noční můra detektorů.
To vám neřekli? EDX pozná prvky až od bóru nahoru. Dobrá, možná se jednou dopracuje k lithiu, ale na mne a helium si nepřijde - nevydáváme totiž rentgenové záření.
Jenže... vymysleli fokusovaný iontový svazek. Rýpe do vzorku a nás ionty z něj vytrhne. A začnou dostihy. Chytí nás elektrostatické pole a vleče na atletický ovál.
"Přidej!" řve trenér. Elektrody si mě podávají a já zrychluji. Obrátka. V dáli cílová páska. Přidávám.
"Dělej! Jseš vodík, dodrž dobu letu! Necourej se jako břichaté těžké prvky!"
Dokázal jsem to. Identifikaci v hmotnostním spektrometru beru už jen jako rutinu.

Závěrečná poznámka: 

Dovysvětlení:
Detektor bývá proveden jako TOF-SIMS. Druhá polovina zkratky je hmotnostní spektrometr, roztřídění iontů podle jejich hmotnosti. První polovina je detektor, který třídí prvky podle doby letu. Ionty, vytržené ze vzorku, se dostávají do elektrostatického pole. To je urychluje po dráze nápadně podobné atletickému oválu. Dráha je pro všechny ionty stejně dlouhá, ale ony jsou díky rozdílné hmotnosti různě rychlé, mají tedy různě dlouhou dobu letu. Podle ní se určuje, o jaké ionty jde. Hmotnostní rozlišení tuto domněnku potvrdí a upřesní. Jestli najdu nějaký pěkný odkaz na tento detektor do elektronového mikroskopu, přidám, zatím toto: https://www.tescan.com/en-us/technology/detectors/tof-sims

Dramatický zvrat klidného dopoledne

Úvodní poznámka: 

Bezprostředně předchází: Kamilino klidné dopoledne

Drabble: 

Kamila se skácela mezi dveřmi.
Jaroslav i Eva ztuhli. Eva se vzpamatovala první, běžela ke Kamile a poslala Jaroslava pro pomoc. Do nemocnice to naštěstí nebylo daleko a sanitka tu byla hned.
Továrníkovic rodina využila všech svých konexí, aby se Kamile dostalo co nejrychleji té nejlepší možné péče.
Všechno nakonec dobře dopadlo. Že skutečně šlo o každou minutu, to jim ochotně vysvětlil doktor Čermák - Kamile krvácel žaludeční vřed.
Eva večer donesla Kamile do nemocnice nějaké toaletní potřeby. Ulevilo se jí, když viděla, že Kamila vypadá sice unaveně, ale stále velmi upraveně, a zvládla jí nadiktovat dlouhý seznam dalších kosmetických nezbytností.

Závěrečná poznámka: 

Chudák Kamila - v rámci DMD dospěla v důsledku potřeby uplatnění pelyňku až k naléhavému časovému spoutání v rámci řešení náhlé příhody břišní při krvácejícím žaludečním vředu...

Následuje: Zmatky v plánování

Obrázek uživatele Killman

Děkan

Fandom: 
Drabble: 

Děkan kouzelnické fakulty Aagrenské university si odpoledne rád vychutná šálek Dyrnské čokokávy.
Jednou za ním takhle přišel jistý mistr Carpien Delanquait.
Děkan nerad odložil zpola plný šálek.
"Rád bych od vás dostal souhlas s pokusem v oboru temporální magie."
Děkan zvedl obočí a zatvářil se kysele.
"Nebojte, jedná se o docela bezpečnou záležitost!"
Děkan se podrbal na skráni.
"Vzpomínáte na tu vraždu před osmi lety? Ne?"
Děkan se zadíval z rozměrného okna.
"To je jedno, každopádně, napadlo mě udělat takový distribuovaný náhled za pomoci esenciálního pouta..."
Děkan gestem umlčel mladého profesora: "Víte co, proberte to se šéfem katedry experimentální magie."

Čas ticha

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Vidím, že z Quirmu poslali dalšího absolventa," konstatoval Vetinari. "Možná se vám doneslo, co vás čeká, ale nevěřte všemu, co se povídá," dodal, a pokynul ke dveřím.

Šli mlčky, a jediný zvuk, který se ozýval, byly Vetinariho kroky. Marcel, jak bylo jeho zvykem, se pohyboval naprosto tiše. Po nějaké době došli až pod střechu Paláce.

Marcel se ocitl v široké kruhové aréně. Dveře se za ním zabouchly, a Vetinari se vzápětí objevil na ochozu nahoře.

"Tady můžete předvádět své umění, mladý muži. Vaše představení skončí ve chvíli, kdy promluvíte, ale já doufám, že bude co nejdelší. Času máme oba dost."

Závěrečná poznámka: 

Následuje Nerovný boj

Obrázek uživatele Rya

Nad časem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nechci zakládat kvůli jednomu drabbleti, ale je to fanfikce na mou oblíbenou knihu Žena cestovatele časem.
Varování: spoilery.

Drabble: 

Clara je v čase doma.
Henryho čas nepoutá.
Není to jeho vůle; nedobrovolný poutník, vynořující se v bezčasí, nahý, vyděšený, prchající. Není šťastný, dokud se neshledá s Clarou (poprvé je jí šest, naposledy dvaaosmdesát – Henry je tou dobou pár desítek let mrtvý, ale smrt překazit shledání nemůže).
S kým by se miloval, nebýt Clary? Sám se sebou, když jej čas přivál, patnáctiletého, k jeho patnáctiletému já?
Ztratil obě nohy; oba ztratili šest dětí, které zemřely v Clařině těle; získali Albu, cestovatelku; řádku setkání; stejně tolik rozdělení.
Čas je jednou poutal a jindy rval od sebe.
Jejich láska byla nad časem.

Obrázek uživatele Tora

A tak jsem jí stíral slzy...

Úvodní poznámka: 

Vím, že ne všichni se ve fandomu orientují, tak jen pro jistotu - drabble je napsáno z pohledu Gonnyho, Sheilina kolegy, jejího bývalého učitele.

Drabble: 

Přivedli dívku na přelomu dětství a dospělosti.
Neměla nic, jen nadání, zářící do daleka.
Naučil jsem ji toho hodně, ale některé zkušenosti jsou nepřenosné.

A tak jsem jí stíral slzy, když se rozhodla, že než vidět umírat své děti, nechce je raději vidět se ani narodit.
A tak jsem jí stíral slzy, když zemřel Chris, muž, kterého milovala.
A tak jsem jí stíral slzy, potrestané, že nedokázala nechat lidi napospas surovému vrahovi.

Kráčíme bok po boku už několik století. Lidé kolem se mění, ale Sheila pro mne zůstává tím nejdůležitějším člověkem.
Má žačka, má kolegyně, má navenek nikdy nepřiznaná láska.

Stránky

-A A +A