"A kdo to bude? Nemohli byste si teď vymyslet nějaká jména?" prohlásil starý hobit, načež, jako by to přivolal, zazvonilo poledne.
Celá Rada zmlkla.
Elladan se nadechl k proslovu. Elrohir ho dloubl loktem do břicha.
"Co je?! Není to snad úkol pro nás?"
"Úkol žvanit?"
"Bez dozoru vás tam nepustím," zašeptala jejich bývalá učitelka.
"Bez dozoru nepustí tvůj ctěný bratr tebe," vrátil jí to Elladan.
"Psst," okřikl je někdo.
Na terasu znovu padlo ticho, rušené jen šuměním vodopádů a cinkáním poposedávajících trpaslíků.
"Ponesu Prsten," zaznělo náhle odhodlaně. "Ačkoliv neznám cestu."
Elladanovi spadla čelist.
Elrohir pokrčil rameny. "Třeba budem moct navigovat."