DMD č. 16. pro 16. 4. 2019. Téma: Únava materiálu

Obrázek uživatele Skřítě

Až se jednou bude dávat za hrdinství cena, získat by ji jednoznačně měla moje žena

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Povídka obsahuje jeden vulgární výraz označující lidské vyměšování

Drabble: 

Mateřství prý od mnohého mladé ženy oprostí,
v mé manželce probudilo manažerské schopnosti.
Skvěle zvládá timemanagement: "Teď si běžte hrát,
za půl hoďky oba čůrat, zubíky a spát."
Vyjednavač dokonalý,
jednou prý mi kufry sbalí:
"Budeš týden odborníkem přes posrané zadky,
psychicky se připravuji na příjezd tvé matky."
Motivátor: "Podílej se na krocení divé zvěře,
pohni, jinak garantuji, že jsi dneska bez večeře."
Pracuje pod tlakem: "Slyšíš ten řev? Smiř se s tím, tatínku,
kdo je teď šéf."
Stanoví si priority: "Taky hladný? Ale jdi ty!"
Kdepak mozek vykojený, či únava matroše,
jen nevím, proč ve mně vidí nezralého puboše.

Obrázek uživatele Regi

Děcko nešťastný

Fandom: 
Drabble: 

Chlapeček nebyl k utišení. Plakal a plakal. Horké slzy kapaly na trosky dřevěného houpacího koníka.
Táta se marně snažil synka uklidnit.
„Nebreč, Rubíku, nemůžeš za to. Přeci si to neudělal naschvál. Von byl ten kůň hrozně starej, dyť se na něm houpával už můj tatík.
Vem si kapesník a utři si nos, nudle ti tečou až na podlahu.
Je mně líto, ale dovopravdy to nepude vopravit. Koukni, von to tadyhle dočista prožral červotoč.
Koupit novýho koníka? Děcko nešťastný, měj rozum. Dyť by to dopadlo stejně. Zase bys ho rozsed. Máš teprve sedum roků, ale už si velkej jak dospělej chlap!“

Obrázek uživatele Faob

Čas na restart stylu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno unaveným čtenářkám

Drabble: 

Kopou, vrtají, hloubí a těžknou, ach, tak těžknou, železem a betonem těhotná tíha tlačí na mé prokutané tělo, až se jednou jako chřtán otevřu a polknu je dovnitř, celé ocelové město.

Stůl se zakymácí, voda z vázy vyšplíchne.
„Co to bylo, mami?“
„Propadá se země!“
Z oken sněží sklo.

„Ještě tě uzvednu!“
„Ale nech toho, sotva popadáš dech! Ztloustla jsem!“
„Ne, drahá, to já jsem zeslábl.“

„Chceš si zase ve mně číst? Ty seš praštěnej.“
„Ne, starej. Na písmenka už nevidím.“
Leží nahá na břiše a on se dotýká jejích vrásek, jak slepec čte romány o vášni, boji a smíření.

Závěrečná poznámka: 

Vlastně dva, resp. čtyři mikropříběhy. Chtěl jsem nabídnout něco jiného.

Obrázek uživatele Vinpike

Vynadám duším u Pána

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Víte,“ zašeptá pan Podloudný, „já jsem chodil do kostela v Nejsouticích, když tam ještě sloužil páter Patera!“
„Ale!,“ vyhýbá se náklaďáku Jeroným, „a pročpak jste přestal?“
„Víte, byl tam dlouho a na stará kolena nějak zestárl…“
„Stává se.“
„Víte, on se na lidi hrozně zlobil. Hlavně na ty, co nechodí do kostela, ale seřval za to vždycky nás!“
„Sloužil tu padesát let, nedivte se únavě materiálu. Stavte se někdy za mnou!“
„Víte, já už si taky zvykl – nechodit! Do hospody je to blíž a všechno podstatný se tam taky dovím!“
„Dobrý nápad,“ přitaká Jeroným, „měl bych někdy sestoupit do Egypta!“

Závěrečná poznámka: 

Následuje V jámě lvové.

Obdiv

Úvodní poznámka: 

Tak jo, ve stájích jsme dopovídali, tak se opět trochu blíž podíváme na Egnatiin palác. Doufám, že se mi brzy podaří dopsat alespoň k obědu! :D

Drabble: 

Aby měli sourozenci klid, Dominius slíbil, že bude buď v pokoji, nebo v atriu. Longina se potom s Caesoniem odebrala do knihovny, kam původně mířila, aby si nějaký místní svazek vypůjčila.
Překvapilo ji, jak dobře je Egnatiin palác udržován. Nikde jakoby se nedokázal zakousnout zub času, žádná únava materiálu, vrzání pantů… nic.
Severní křídlo věnované mužům, jižní křídlo věnované ženám, východní společné prostory, prostorné atrium, altánek, stáje, obvodové zdi i samotná brána, to vše jakoby bylo vystřiženo z obrazu ze dne, kdy jej lidé prince Tertoria dostavili a princezna Egnatie do něj poprvé vkročila.
Vážně se musíme zasnoubit právě tady?

Závěrečná poznámka: 

Už to možná bylo pochopeno z předchozích drabble, protože mi ovšem nebylo doposud umožněno tématy nějak tu věc popsat celou jedná se cca o toto:

Velmi speciální kapitolou Ilunsko Kurdiských vzájemných vztahů, pak byl Egnatiin palác, který dal před sto lety postavit Ilunský princ Tertorias pro Kurdiskou princeznu Egnatii, jako svatební dar. Ke svatbě těch dvou ale nikdy nedošlo, protože princezna ukončila svůj život skokem z útesu, aby si svého snoubence nemusela vzít.
Kurdiská královská rodina si jej od té doby nárokuje, zatímco Ilunská tvrdí, že vzhledem k tomu že ke sňatku nedošlo, žádný nárok na tu stavbu Kurdiským nevznikl.

Pro vyjednávání a uzavírání dohod je to tedy neutrální místo, ke kterému mají teoretický vztah obě rodiny, zároveň je ale spojeno s tregédií jednoho neuzavřeného manželství, kterážto se jako stín vznáší nad všemi účastníky.

Obrázek uživatele Aplír

Drž hubu a krok

Fandom: 
Drabble: 

První den
Mlčí, jako ti před ním, jako ti za ním. Každý den jedno kolo.

Druhý den:
Přemítá: K čemu to je dobré?

Třetí den
Slyší jen šoupání nohou.

Čtvrtý den
Místo šípů pohledy nepřátel.

Pátý den.
Z hradeb se na ticho snáší posměch.

Šestý den
Zástup jako had obtáčí město. Mlčení je zlověstné.

Sedmý den
Pochodují sedmkrát.
Ticho se šíří jako mor.
Sedmý okruh. Křik dostává amnestii. Jako gejzír vytryskne hurónský řev.
Při troubení rohů naskakuje husí kůže.
Jekot rozechvívá vzduch.
Zdi bombardované randálem padly. Evidentně ne ledabylou prací nebo únavou materiálu.
Padly zázrakem a jemu padla brada údivem.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Profesor

V údolí růží 18 – Kamenná krása

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Vedle starých gotických portálů..., dvou křtitelnic - kamenné ze 14. století a cínové (rok 1596) a litinového náhrobníku z roku 1759 jsou největším skvostem kostela historické varhany…
web Infocentra Rožmitál pod Třemšínem

Kamenná křtitelnice v boční lodi kostela má otlučené a olámané hrany. Ani sokl, na kterém stojí, není již původní. Může za to pohnutý příběh kamenné nádoby. Příběh o ztrátě a nálezu v hlubinách země.
Pečlivě zrestaurovaná kamenná krása pochází ze čtrnáctého století. Kdyby mohla mluvit, jistě by vyprávěla příběhy těch, kdo se v ní narodili po Krista a pro nebe, a nikdy by se neunavila, protože to kámen neumí.

Obrázek uživatele Profesor

Den tam, kde kostry tančí XIX.

Drabble: 

Třináctá hodina denní je probuzena rázným klapotem podpatků ředitelky školy. Rozhořčena tou drzostí odmítá vládkyni ústavu vstup do nitra sbírek. Ctihodné pedagožce Josefě N. nezbývá nic jiného než použít zvonek visící vedle dveří a očekávat příchod správce depozitáře.
Z kabinetu je to jistě k místu, kde supící ředitelka stojí, daleko. Po chvíli dlouhé stěží desetinu sekundy si Josefa dupne. Toto nevydrží jeden podpatek. Josefa zanadává.
„Dobrý den, má milá nadřízená. Jaká radost vidět vás opět v mém království,“ přivítá ji Daniel von Drak dvorně.
Josefa beze slova ukáže kramflíček.
„Únava materiálu,“ usoudí biolog. „Bohužel zde nemám ducha ševce. Postačí žvýkačka?“

Obrázek uživatele Killman

Když nevíš jak dát včas výpověď

Fandom: 
Drabble: 

Khrrg není chytrý.
Khrrg silný.
Mám práci.
Pán dobře platí.
Mám víno.
Pán staví podzemí.
Tma se mi nelíbí.
Mám kořalku.
Pán chodí na krchovy.
Kopu mrtvoly.
Práce je práce.
Mám víc kořalky.
Pán čaruje.
Mrtvoly chodí.
Spím méně.
Pán chodí po kraji.
Zabíjí pocestné.
Více čerstvých mrtvol.
Není dost kořalky.
Těžko se spí.
Sny jsou zlé.
Pán něco chystá.
Velký plán.
Jdeme k vesnici.
Táhnu těžký sud.
Mám podpálit všechny domy.
Hodně lidí.
Ženy i děti.
Spí.
Jdu za pánem.
Práci nechci.
Směje se.
Mrtvoly udělají místo mne.
Khrrg už nemůže.
Khrrg silný.
Trhá pánovi hlavu.
Výbuch.
Khrrg mrtvý.

Obrázek uživatele Xantin

Dramatické změny v rodině?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno unaveným čtenářům

Drabble: 

„Kolem a kolem,“ nenechá Linkva zahájit Theu, „jsme už trochu únavní.“
„Myslíš unavení,“ vzdychne Filcin, „mátožně se nám motá i jazyk…“
„Nemyslím,“ odvětí dcera.
„Stále stejná šablona, co?“ rozumí sestře Thea, „Zamilovaný tatínek, rozkošná Viktorka?“
Viktorka nevoní.
„Já spím,“ hlásí Sikar, „vypadávám z děje!“
Apolo nespí.
„Můžeme hromadně spáchat sebevraždu a pak na patnáct dílů roztáhnout pohřeb…“ pokračuje spící Sikar.
„Zamítá se,“ zavrtí hlavou Thea, „nepravděpodobné. Já mám život ráda!“
„Nebo se ze mě má stát vlasatý liberál,“ rozhodí ruce patriarcha, „aby byla změna?“
„Pro čtenáře se musí něco obětovat,“ přikývne Taura, „pro začátek by stačilo, kdybys šel přebalit malou…“

Obrázek uživatele netopýr budečský

Odveta

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Že bicáček každý večer marně vřeští do noci, mně dělá škodolibou radost.
Že mi sežere před nosem nejtučnějšího pavouka v Budči, to už je moc.
Elegantně jsem se protáhl vletem pro dámy, když byly dámy zrovna na lovu a netoužily po mé společnosti. Vlítl jsem do jeho nuzného příbytku jako uragán.
Zákeřně jsem ho kousl do spodní části zad, popadl ho za krkem a obloukem letěl na stěnu.
Pak se ozvalo křupnutí. Bejvák i s námi sletěl k zemi.
Asi únava materiálu.
Zatímco bicáček nadával, já předl a nechával se ošetřit, nakrmit a podrbat a neporadil mu, jak na lidi.

Obrázek uživatele neviathiel

Únava

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/36861

Varování: nechuťárna

Drabble: 

„Tady, spirálou cestuji,“ řekne první kapka krve.
Tabitha stojí v setmělé místnosti vedle vysoké spirály tenkých trubiček s rudou tekutinou, které objímají oválné komory s náboji a kolotá v nich krev. Všude kolem kabely, hadičky, svítící monitory, podivné přístroje.
„Tady, zimou jsem ztuhlá,“ řekne druhá kapka krve.
Ledové krystalky na oknu v tlustých dveřích. Velká mraznička?
„Tady, nůž se ve mě koupe,“ řekne třetí kapka krve.
Tabitě se převrátí svět naruby. Ocitne se u nádrže plné husté rudé hmoty. Pohlédne do nádrže, na kovová ramena do ní zanořená.
Kapky ji volají.
Jedno kovové rameno praskne a zmizí v husté červeni.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Birute

Jemná mechanika

Úvodní poznámka: 

Fúze světa série Fullmetal Alchemist s Písní ledu a ohně

Drabble: 

Gendry si říká, že by zakázek na náhradní končetiny z automailu nemusel mít tolik. Jako mechanik by se uživil i jinak.
Vtom ho ale z úvah vytrhne zvuk těžkých kroků před domem a ten hlas…
Vrátili se.
Vyhlédne z okna.
„Tady jsi,“ řekne Arya. Zastíní si oči mechanickou rukou. Určitě by tvrdila, že slzí kvůli slunci. „Potřebuju servis.“
„Ahoj Gendry!“ spustí zvesela obří brnění vedle ní a zamává mohutnou rukavicí.
„Ahoj Brane! Aryo, vítejte zpátky!“ zavolá Gendry.
„hoj,“ zamumlá Arya.

Gendry jim pohrozí expresní sazbou za údržbu, ale bude na Aryině protéze pracovat celou noc.
Nakonec jim započítá sezónní slevu.

Závěrečná poznámka: 

Edward Elric přišel o nohu a ruku, když se s bratrem Alphonsem pokusili oživit svou matku. Alphons přišel o tělo a Edwardovi se podařilo uložit jeho duši do rytířské zbroje.
Winry je jejich kamarádka a mechanička se specializací na výrobu protéz z automailu.

A Bran vždycky toužil stát se rytířem...Ehm.

Obrázek uživatele zirafice

Váza

Drabble: 

„To jsem blázen, kde může být?“ Už obrátila naruby snad celou skříň, ale malovaná váza po babičce, co vždycky tak fascinovala děti, nikde. Počkat! Děti!
„Vlčata, nevíte náhodou, kde je ta stará váza?“
„Nó, ee,“ Vildu náhle nesmírně zajímá strop. Tilda pro změnu zkoumá vzorek na koberci.
„Nó?“
„Ona se totiž to, rozpadla.“
„Sama od sebe, jo?“
Horlivé přikyvování.
„Asi to byla ta, únava materiálu,“ napadne náhle Vildu spásná myšlenka. Bůh ví, kde to slyšel, ale tváří se při tom tak vážně, že se Rebeka nerozesměje jen s vypětím všech sil. Raději potomky odmávne a jde hledat nějakou příhodnou sklenici.

Šestkrát před prasknutím

Úvodní poznámka: 

No, nevím, asi BJB. Prostě jsem si vzpomněl na víc věcí...

Drabble: 

Zabiju tě, Harry Pottere! Sice jsou naše hůlky už zase spojené priori incantatem, ale tentokrát se to musí podařit!

***

"Plukovníku, uvědomte si, že na druhé straně hvězdné brány působí černá díra. Na to brána nebyla stavěna! Nevíme, jak dlouho ty slapové síly-"

"Iris to vydrží, kapitáne."

***

"Já vždycky říkám, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne! Ale to už bude pozdě bycha honit!"

***

A tehdy Isildur, syn Elendilův, uchopil otcův meč, a...

***

"Jaké jsou škody, pane Sulu?"

"Štíty na deseti procentech, porušena strukturální integrita na palubách dvě a tři."

***

"No prostě nerozbitná sklenička!"

"Jak nerozbitná?"

Obrázek uživatele angie77

Kouzla barev

Drabble: 

„Hezká sukně,“ pochválí tequilová lady můj večerní outfit.
„Dlouhá a černá. Sestřička té krátké a šedé,“ přikývnu.
„Počkej…“ ozve se nevěřícně.
„No, kdysi před lety byly obě střiženy z jednoho kusu látky. Jen s tou krátkou jezdím do tropů podstatně častěji…“ zašklebím se.

Jo, co se týká oblečení a obutí, jsem dost konzervativní, a když si něco oblíbím, cestuje to se mnou po světě až do úplného roztrhání. Že sukně (a stejně tak i kraťasy) dávno ztratily svoji původní barvu, je zanedbatelný detail. Několikrát zašívané a přesto již ne zcela spolehlivé sandály jsou horší. Tuhle cestu ale ještě musí zvládnout.

Obrázek uživatele KattyV

Pudem na to systematycky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno mile_JJ, protože vymyslela ten výstižný název.

Drabble: 

Sešli se na půdě bytového domu, kde bydleli kluci.
„Musime sepsat, co vime o tom zabitym,“ rozhodl Jožka. „Aleš, mydli pro pero.“

Vzpomínali, co kde zaslechli a Ruda usilovně zapisoval:
Meno: Miro Přybyl
Stary: dvacať
Přychod do Ostravy: duben
Odkial: asi z Třynca
Kde robil? V huťach
Pero skřípalo.
„Ještě napiš, že předtím...“ začala Libuška, jenže Ruda zatlačil na ocelovou špičku příliš silně, násadka se zlomila a na papíře se objevila obrovská inkoustová skvrna.
„Co je to za blbe pero?“ zanadával.
„Asi... únava materiálu,“ zakoktal se Aleš.
„Smol na unavu a doval tužku.“

Když sepsali poznámky znovu, na cosi zapomněli.

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele Tora

Unavený řemdih

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věřte nevěřte, tuhle příhodu jsem zažila na vlastní kůži. Nekecám. Jak si občas historky přibarvuji, tak tady není ani ťuk navíc. Jak je popsáno, tak to bylo. Opravdu.

Drabble: 

Sedmá třída, dějepis. Husitské války.
„Zmenšeniny husitských zbraní,“ ukazuje nám soudružka učitelka.
Valíme oči.
„Okované cepy – každý sedlák s tím uměl.“ ukazuje asi metr dlouhý cep. Pak vytáhne tyč s připevněnou koulí, okovanou železnými hroty.
„Řemdih,“ představí učitelka zbraň. „S ním husité sundávali rytíře z koní. Roztočili kouli,“ roztočila řemdih, „zasekli a rytíře stáhli z koně.“ Zasekla.
Hoši vzadu zajeli pod lavici, urvaná koule přefičela nad jejich hlavami a zaťala se do skříně.
Vyděšená učitelka jen zalapala po dechu, když vtom se ze třídy ozvalo: „Ty brďo, a to se vždycky trefili, jo?“
Na husitské války jsem odborník, věřte mi.

Závěrečná poznámka: 

Hodiny dějepisu se soudružkou učitelkou Benešovou byly pověstné. Milovala svůj předmět a snažila se jeho výuku zpestřit mnoha způsoby. Tam někde je zřejmě začátek mé záliby v historii.
Zmenšeniny husitských zbraní (včetně malého husitského vozu, nekecám)byly v roce, kdy nám je předváděla, už letité. Pruh kůže, kterým byla okovaná koule připevněna, už prostě nápor výuky nezvládl...

Obrázek uživatele Aries

Po večeři

Úvodní poznámka: 

Navazuje na V kuchyni

Drabble: 

Talíře jsou prázdné.
Běla dokončila vyprávění.
Přejede pohledem velkou rodinu kolem stolu. U srdce ji píchne. Tohle všechno mohla jednou mít také, kdyby… Naštěstí má Matýska. Postará se, aby z něj vyrostl podobně čiperný kluk jako Bořek.
Drahoš vypadá zaujatě: „Umíš zlomit pavouka, tati?“ Mimoděk kreslí drápkem po ubruse. „Nejdřív…“
„Vím,“ přeruší ho Evžen nervózně. „Jenže to není řešení.“
Xénie se vlídně obrátí na Bělu: „Můžeš u nás přespat. Zítra...“
„Ne!“ Evžen odloží skleničku tak prudce, až praskne.
Běla vylekaně nadskočí.
Evžen nehodu ignoruje a chvatně vstává: „Musíme vyrazit okamžitě!“
Xénie kouzlem shrábne střepy.
Přikývne: „Vlastně máš pravdu. Jdu taky.“

Závěrečná poznámka: 

Příště: Tajemství

Obrázek uživatele Rya

Jak sluchátko nemělo poruchu

Drabble: 

Horáček a Pažout udělali učňovské zkoušky, měli velikou radost, smáli se jako šílení, a Pažout řekl, to se musí oslavit, a Horáček nato, to se ví, a tak oslavovali, hlavně rumem, tím s lodičkou, a když byla lahev prázdná, řekl Pažout, Hovášku, semizdá došáu um, a Horáček odpověděl, hahá, máue fuchátko, vle, a do sluchátka řekl, vum, a hnem, ale nic. Ráno úpěli do sluchátka, vodu, kafe, ibalgin, a sluchátko mělo všechno. Když se Pažout trochu zvetil, povídal sluchátku, včera jsem myslel, žes dosloužilo, co, únava materiálu? a sluchátko upjatě odpovědělo, jestli tady někdo trpěl únavou materiálu, tak já ne!

Obrázek uživatele mila_jj

Nepolapitelná vakuová myš

Úvodní poznámka: 

Doba prehistorická, kdy ještě brněnský výrobce elektronových mikroskopů Tescan nepoužíval pro komunikaci se zákazníky software TeamViewer, takže tenkrát ještě nešlo vše řešit vzdáleným přístupem a o to více se telefonovalo a mailovalo. Konec konců, i dnes se pan servisní technik musí občas dostavit osobně. :)

Drabble: 

"Dobrý den, Tescan? Poradíte mi? Stoleček se odmítá naklánět."
"Zkusili jste kalibraci?"
"Díky, zkusíme."
...
"Prosím, přijeďte. Potřebujeme vyměnit prodřený kabel ovládání stolečku."
"Ale ten by se neměl prodřít."
"Jaký máte e-mail? Pošlu vám fotku."
...
"Proč je prodřený? Vždyť je většinu času ve vakuu!"
"Promiňte, ale to snad víte vy? Já se domnívám, že v komoře mikroskopu žije vakuová myš, prokousávající ocelové opletení kabelů."
Prsk.
"Dobře, přijedeme."
...
"Sakra, o co se ten kabel prodřel? Aha... tady je ve dvířkách neohlazená hrana průchodky. Jasněže. Protáhneme kabel jinudy."
"Takže konec vakuovým myším?"
"Ne, já to budu u nás dávat k lepšímu hodně dlouho!"

Závěrečná poznámka: 

Jak se kabel třel o neohlazenou hranu průchodky sem a tam, prodřelo se nejprve ocelové opletení kabelu, a pak i vlastní kabel. Vypadalo to jako práce myších zoubků.

Opravdu se stalo.

Měla jsem sice nápad, že budu psát o lomových zkouškách, ale bety si přály spíš trochu humoru.

Stránky

-A A +A