Ze života (bohužel mého)

Obrázek uživatele Eillen

Ze života úřednice

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Je úřední den. Dveře se netrhnou. Začínám být ráda za poplatníky, kteří nemají nic vyplněné. Je jednodušší nadiktovat, co kam zakřížkovat, než jim to před očima celé předělávat. Mám pak pocit, jako bych z lidí dělala pitomce.

Nejhorší jsou poplatníci s titulem. Nic proti vám všem, kteří jste normální. Ale koncentrace namyšlených idiotů mě až děsí. Až devadesát procent z nich se na mě dívá z patra jen proto, že mám obyčejnou maturitu. A oni chudáci musí mluvit s takovým póvlem...

V takovou chvíli mohu doufat v jediné. Že ten chlap, když už to bude chlap, bude alespoň trochu okouzlující.

Závěrečná poznámka: 

Nechci být zlá. Poslední dobou k nám do kanceláře chodí slušní a hlavně milí lidé. Ale když mi minulý týden jeden titulovaný "inteligent" v úřední den vynadal, co si to dovoluji v pátek nebýt v práci v 16:55 a ještě mi hodí na stůl kupní smlouvu s větou "Tak mi to laskavě připravte, nemám na to celý den.", opravdu jsem si říkala, jestli to mám zapotřebí. Ale hypotéka se neptá, kde na ni beru peníze.

Ale vážně, 95% arogantních poplatníků má titul. Naštěstí znám kolem sebe normální lidi s titulem, kteří mě jen utvrzují v tom, že prostě v práci mám smůlu, ale soukromý život mám skvělý!

Obrázek uživatele Queen24

Jiskry

Úvodní poznámka: 

True stories

Drabble: 

,,Mohli bychom ve středu na kafe :)"
,,Moc ráda :) Tak si ještě dáme vědět?"

,,Čau, platí to dneska? V kolik bys mohl?"

Neodepsal. Už nikdy.

_____________

,,Je nádhernej," vydechla jsem při pohledu na vysokého plnokrevníka s jiskrami v očích. O chvíli později jsem se zoufale snažila udržet na jeho hřbetě, zatímco se řítil tryskem vpřed...

Trenérka ho stejně časem prodala. Byl nezvladatelný.

_____________

,,Víš, je mi s tebou moc fajn... Ale vážný vztah teď aspoň rok nechci..."
,,Jasně, chápu." Předstírám lhostejnost.

O měsíc později jsem ho zahlédla. Vášnivě se líbal s jinou.

_____________

A tak se snažím zapomenout na všechny ty jiskry v očích...

Závěrečná poznámka: 

Moje prokletí asi.
Čím větší idiot... A je jedno, jestli kůň nebo chlap.

https://youtu.be/hA5HWeg_Il0

Mami?!

Úvodní poznámka: 

Mám dvě "svoje" matky. Maminka mých hrdinů sice dokáže ve správnou chvíli poznamenat něco naprosto nečekaného, ovšem moje reálná maminka ji v tomhle umění dalece převyšuje. Když jsem spatřila to téma, nějak mi ty matky splynuly...

Drabble: 

Ceirdil a jeho mladší sestra seděli u krbu a usrkávali horké mléko s medem pod matčiným vyčítavým dohledem. Už si vyslechli "necestujte na zimní slunovrat - mohli jste zmrznout!", "co takhle přijet častěji než jednou za pět let" i "dobře, že už neděláte ty meče".
Ustaraně si povzdechla směrem ke své dceři. "Celeamin. Proč myslíš, že trpaslíci jsou lakomí obchodníci?"
"To jsem neříkala."
"Prosím. Přece si pamatuji, co jsi říkala... Tvůj nápadník se už vyslovil, doufám?"
"Mami?!"
"Nemluvilas o prstenech?"
"Že se je učím!"
Matka se zachichotala jako malé děvčátko. "Ach, jistě."
Tak zase nejdřív za pět let, pomyslel si Ceirdil.

Závěrečná poznámka: 

Chichotání je autentické. Ale jinak je ta moje maminka moc hodná.

Hlupačka

Drabble: 

Chtěla jsem znovu cítit motýly v břiše. Milovat jako poprvé. Jak hloupé, naivní. Svět se změnil, já ale ne.

Naše přátelství nečekaně přerostlo v něco intenzivnějšího. Oba jsme byli šťastní. A pak ses rozhodl odejít a zahodit ty roky společných zážitků.

Stavěla jsem vzdušné zámky. Rozbořils je pouhou jednou větou. Mělo mi dojít, že tvé úmysly nebyly pevné. Já si nechtěla zkoušet vztah, už jsem jich za sebou pár měla. Chtěla jsem jen strávit život po boku člověka, kterému má škobrtnutí připadala roztomilá.

Teď jsi pryč. Zbyla jen bolest a prázdnota. A já i přesto křičím do ticha: Vrať se!

-A A +A