DMD č. 11 pro 11. 4. 2019. Téma: Řekni vlkům že jsem doma

Obrázek uživatele Lee

Vůně jara

Úvodní poznámka: 

Počkat, to chcete říct, že na tohle téma nikdo nenapsal Narnii?! Odpusťte, ale to mi přijde jako hrozné mrhání.
NESOUTĚŽNÍ, samozřejmě. :)
(Varování: patos)

Drabble: 

Běžte, mí poslové, leťte po větru a vyřiďte všem dobrou zprávu. Zburcujte spící, dejte naději ustrašeným, potěšte umírající... a pak – až začne země procitat – vyjděte naproti mým vlkům a nenechte je na pochybách, ať poznají, že se blížím. Ať se lekají mého odrazu na vodní hladině, v temné noci ať je budí můj hlas. Jediný z nich se neskryje před vzpomínkou na mě. Doneste jim tu dobře známou vůni, ať je zabrní v nohách touha po svobodě a až znovu odkryjí tesáky, aby zavrčeli, zuby jim zatrnou a zachvějí se, protože staletá zima povoluje, jak se král šelem vrací domů...

Obrázek uživatele Taarg

Tajný příchod starostí

Úvodní poznámka: 

To téma mi přijde trochu divné bez čárky, ale budiž.

Drabble: 

Paní Weasleyová se pomalu a tiše upravila. Manžel jí nedal jinou možnost.

Pomalu si zčesala vlasy dozadu a začal brumendem prozpěvovat opouštěcí píseň. Tribunál nebyl proti, dokonce na ni Minerva mrkla.

O půl roku později potkala Arthura, snažila se k němu neznat.

"Jak se jim daří?" optal se upjatě.

"Dobře, jak jinak," odvětila.

"I Percymu?"

"Samozřejmě, o něj se starám nejvíc, je to můj miláček!".

Arthur zesmutněl a trochu zestárl.

Nevěděl, že se domů vrátí už za měsíc, protože ho Molly díky boji proti Smrtijedům vezme na milost. Netušil, co Bill a Charlie doma dělají, bylo jim jenom pár let...

Obrázek uživatele Queen24

Vstříc svému osudu

Fandom: 
Drabble: 

Prašná cesta se třpytila v paprscích zapadajícího slunce. Písek tiše křupal pod kopyty. Kráčel líně a unaveně, ale šel poslušně kupředu, prošedivělou srst ozářenou sluncem. Jeho jezdec měl klobouk stažený hluboko do čela, únavou se sotva držel v sedle.

Zastavil před domem s verandou, ze kterého se linul bujarý smích a hlahol. Rozvážně sesedl, velikou rozpraskanou dlaní jemně pohladil koně po krku a vešel dovnitř.

Hlahol rázem utichl. Oči všech se upřely na něj. Žena za barem nevěřícně vydechla.
,,Neměl jsi se vracet! Víš přece, že..."
,,Nebojím se jich," zavrčel. ,,Jen ať přijdou. Vzkažte jim, že jsem zpátky."

Nebál se.

Závěrečná poznámka: 

Útěk není řešení...

Obrázek uživatele Blanca

Banda

Drabble: 

Vracela se do mlýna, když na ni ze stínu hradeb náhle někdo promluvil:
"Copak, po setmění bez pochodně?"
Odskočila, rukou bloudíc k dýce - zbytečně, postav u zdi bylo šest.
"Toho nebude potřeba," promluvil znovu jejich (nejspíš) vůdce. "Nemáme nekalé úmysly. Chceme jen mluvit s Rackem Kobylou. Je doma na Pirkštejně, že?"
Sjela je pohledem. Měsíc jim stříbřil vlasy a odrážel se od kusů výzbroje. Vypadali jako banditi.
"Co by královský hejtman dělal se smečkou vlků?" uhnula odpovědi.
"Blízko, ale vedle," zasmál se cizinec. "Mé jméno je Kuna z Rychvaldu. Ale máš pravdu, lépe když mě u urozeného pána nejprve ohlásíš..."

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že se trochu pokroucené téma vleze. A potřebovalo by to být alespoň dvojdrabble. Ale tak, uvidíme, co se z toho vyklube ;)

Obrázek uživatele Finde

Odpověď

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Sotva Yvan uslyšel popěvek o bicáčkovi, usmál se. Vybavil si, jak si na pouti dělali legraci z namakaného svalovce. Málem tehdy dostali po hubě. Zároveň se uklidnil, Armidův hlas zněl spokojeně.
„Měl bych mu odpovědět,“ pomyslel si.

„Řekni vlkům, že jsem doma,“
„jo, to je dobré,“ usoudil, „to ukazuje, že jsem pro něho ochoten obětovat volnost.“

„že jsem doma, kde jsi ty.“
„jasně ještě to zdůrazním.“

„S tebou zvládnu draka i gnóma,“
„s ním zvládnu všechno nebezpečí na světě,“ uvažoval

„plašíš všechny trampoty.“
„zvládnu všechno nebezpečí, protože mi pomůže přemoci všechny trampoty.“

Hned si stoupl k oknu a začal zpívat.

Obrázek uživatele Voldemort

Hodný a zlý bystrozor

Úvodní poznámka: 

Týrání Remuse Lupina, můj oblíbený sport :)
Odehrává se po drabblu Speciální bystrozor

Drabble: 

„Ah, pan Lupin. Pojďte dál, neostýchejte se,“ zve bystrozor Nott Remuse do své kanceláře, „jako doma.“
Remus je tu tak častým hostem, že by se tu opravdu mohl cítit jako doma. Kdyby ovšem Nottova kancelář nebyla spíše výslechovou celou a Nottova úlisná zdvořilost maskou hodného poldy.
Doma na něho taky málokdy čeká něco tak nepříjemného, jako je Alastor Moody.
To je mi úplněk milejší.
Dnes nemá Nott moc otázek. Po pár větách si Moody prokřupne klouby na rukou a vstane.
„Tvoji výpověď už máme sepsanou. Jen ji potřebujeme trochu vizuálně podpořit. Crucio.“
Bolest. Tohle je domov. Domov pro všechny vlkodlaky.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Návrat čarodějnice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Inspirováno Draculou, Bellatrix Lestrangeovou a tímto zajímavým coverem.

Drabble: 

Řetězy vody bičovaly zemi, tlačily ji hluboko a mísily s kmeny vzrostlých stromů vyvrácených z kořenů. Vydrápala se z bahna, které naplnilo její hrob. Blesky rozjasňovaly temnou oblohu, když se poprvé po staletích postavila na vlastní nohy. Vzduch ztěžklý elektřinou ji povzbuzoval, pobízel, lichotil. Vrátila se do sídla svých předků a usedla na kamenný trůn. Ruina kolem ní vzrostla do své původní výše, pokryla se střechou, zažehla louče a svíce.
V okně seděla vrána a upřeně ji pozorovala.
„Leť a řekni všem, že jsem doma. Stromům, zvěři, vodě, zemi. A mým vlkům vyřiď, že se o všechno zase dobře postarám.“

Obrázek uživatele Zuzka

Moc povznesených

Drabble: 

"Jestli si náhodou někdo přijde pro Mary nebo Kitty... pusťte ho dál, jsem v dobrém rozmaru."
Pan Bennet se pro sebe v náhle znovu zklidněné knihovně usmíval. Se soumrakem mu ale začalo docházet, co na sebe čtveráckou poznámkou možná přivolal. Dvě dcery ze tří se vdaly vzorově, je tedy možné, že lačnící dravci krouží blíže, než by se slušelo. Nebyl uvyklý myšlence, že by jeho rodina skýtala lákadlo odraženého pozlátka.
Za všemi úsměšky miloval své holčičky nadevše. Bude si s nimi, snad poprvé, muset zcela vážně promluvit. Teď jsou to ony, které mají svůj výběr pevně v rukou. V srdcích.

Závěrečná poznámka: 

Tak jsem si řekla, že to do půlnoci a z mobilu ještě zvládnu, ač jsem to původně chtěla odložit na bonus. Je to tudíž poněkud neučesané. Ale zas... bjb to není :)

Obrázek uživatele Karin Schecter

Červená je barva krve

Úvodní poznámka: 

Spoiler pro 15. epizodu první série.

Drabble: 

"Musíš zůstat uvnitř," řekla jí babička tónem, který nepřipouštěl námitky. "Pečlivě tě zamknu. A hlavně si nesundávej svůj červený plášť. Víš, že červená odpuzuje vlky."
Karkulka jí to odkývala. Chtěla jí však říct, ať sem toho vlka klidně pošle. Ať to třeba starosta rozhlásí po kraji. Ať všichni vlci vědí, že tu na ně čeká.
Ale pak se dozvěděla pravdu. Musí mu to říct.
Večer se poslušně nechala zamknout doma. Mary jí dopomohla k útěku.
Byl zdrcený, když mu to řekla. Věřil jí, dávalo to smysl.
Svázala ho řetězy. Takhle nikomu neublíží.
Nevěděla však, že ho tím odsoudila k smrti.

Závěrečná poznámka: 

Nebyla jsem si jistá, jak je Ruby pojmenovaná v překladu. Po Gůglování jsem našla, že se prý "Karkulka" používá, tak jsem to taky použila. To je ten problém, když na všechno koukáte v angličtině :))

Obrázek uživatele Achája

Mohyla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska žádná sranda. Snad se vejdu do tématu.

Drabble: 

Šumění lesa, pleskání křídel, všude plno života.

Vyšel na vrchol kopce, kde se otevíral výhled na okolní hory a údolí.

Poslední paprsky slunce pohladily kamenou mohylu a zaleskly se v očích, co žhnuly jako jámy pekelné.
V očích, co už viděly všechen smutek světa.

Nedaleko noční šelmy začaly výt svou symfonii.

Krásně mi zpíváte bratříčci...

Pár lučních květů složil k nohám mohyly a snažil se nemyslet na všechny ty, co už odvál čas.

Zatímco on sám tu stál, věčný, neměnný.

-----

Našlapoval měkce po mechu, jako jeho bratříčci vlci, kteří vyprovázeli ho věrně až domů.
Dnes žádný lov, jen tiché rozjímání.

Závěrečná poznámka: 

.
.
.
.
.

Částečně inspirováno Vladem Draculou ze série od Jenny Nowak, protože proto...

Věnováno jedné velmi inspirativní bytosti, vikingovi tělem i duší, který včera prohrál svůj boj a odešel do Valhally...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Nukleární komunikátor

Úvodní poznámka: 

Tak jo s tímhle sem měl možná větší potíže než s bicáčkem kupodivu :D

Drabble: 

„Máme tu pro vás ještě novou hračku pane Bonde, než vyrazíte do akce!“ zastavil Q agenta 007 ve dveřích.

„V této misi budete operovat poměrně dlouhou dobu v podzemí a pro udržení kontaktu s vámi jsme museli extrémně zvýšit vysílací výkon vašeho komunikačního zařízení. Zvýšenou spotřebu jsme kompenzovali pomocí radioizotopového termoelektrického generátoru. Ten z tepla vniklého při rozkladu plutonia-238 pomocí termočlánků vytvoří dostatek energie pro komuni…“

„Q… Agent 007 už tu dávno není“ přerušila ho ve výkladu M.

„Ale já mu ještě neřekl, jak se používá!“ zhrozil se Q.

„Řekni vlkům, že jsem doma“ ozval se Bondův hlas z vysílačky.

Závěrečná poznámka: 

Miniaturní radioizotopové termoelektrické generátory se používaly v dřívějších dobách na pohánění kardiostimulátorů. Hlavní výhodou bylo to, že takový kardiostimulátor zvládl pracovat 87,7 roku!
Atomový věk byl svým způsobem super :D

Obrázek uživatele Tess

Zábor teritoria

Úvodní poznámka: 

Ano. Příběh je na pokračování. Ano, mimo pořadí témat. Chcete-li číst podle pořadí napsání, následujte šipky.
Vždycky ale můžete číst mimo pořadí.

Drabble: 

Moře je zrádné a nedá se lehce překonat. V průlivu byl silný proud, který si s Pavoučkem krutě pohrával. Ale stačila trocha perné práce s vesly a Badateli se podařilo z proudu vymanit. Zamířil k největšímu z ostrůvků.
Zbytky zrezivělé konstrukce u pobřeží slibovaly, že se tu civilizace kdysi vyskytovala. Molo tu ovšem nebylo.
Badatel přistál s obtížemi, ale v jednom kuse.
Tak, a je u cíle.
Je tu ale sám? To hodlal zjistit.
Sebral kámen a začal bušit do zbytků železa. Údery hlasitě ohlašovaly jeho přítomnost.
Objeví se šelmy? Nikdy nevíš.
Nebál se. Věděl, co je tu nejnebezpečnější.
On.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Elet

Proč?

Fandom: 
Drabble: 

Proč slunce pálí a ničí?
Protože takový má úkol. Svítit, zářit. Mnoho bere, ale ještě více dává - život, naději. Takový je smysl slunce.

Proč vítr rve, proč odnáší, co milujeme?
Protože to je jeho podstatou. Vítr nemůžete spoutat a ovládnout. Můžete se jen těšit z jeho darů.

Proč vlci napadají a zabíjejí?
Protože koloběh života je nekonečný. Dnes jsou lovci, zítra budou kořist. Ale vždycky zůstanou svobodní - nikdy je nedokážete doopravdy zkrotit.

Celý život je kruh - bez začátku, bez konce. A každý v něm má svou roli.

Vždyť já vím, přikývla. Chci být tím kruhem. Vzkaž, že se vracím domů.

Hodinový beránek

Úvodní poznámka: 

Pohádky ovčí babičky, krásná knížka, moc hezky převyprávěná. Tři smutní vlci, neutrální ovečka a přechytralý beránek ;-) Tak na chvilku zpátky do dětství ;-)

Drabble: 

„Žadonili. Škemrali. Klečeli na kolenou. Nedalo se na to dívat.“

„Ani nápad! Domek jim spadl, protože jsou lemplové. Nebudu jim pomáhat.“

Beránek byl zatvrzelý a právem. Vlkům podal kopýtko a byli by mu urafli celou nožku. Jedna rada totiž nikdy nestačila. Mírná ovečka s tím ovšem nesouhlasila.

„Nebuď takový. Chovali se vážně slušně. Nekleli ani neplivali. Namouduši!“

„Měla jsi je rovnou poslat pryč, ovečko. Zbytečně tu kazili vzduch a ještě tě vzbudili.“

Ovečka se zatvářila tajemně. „A přinesli ti dárek. Píšťalku od kramáře. Takovou jsi přece vždycky chtěl.“

Beránek si povzdychl. „No tak dobře, ovečko. Řekni vlkům, že jsem doma.“

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Vlci

Úvodní poznámka: 

Včera jsme nahlédli do minulosti, dneska v tom budeme pokračovat. Pamatujete, jak to bylo s Anetinou matkou?

Drabble: 

Po procházce byla celá nesvá, u večeře nemluvila a hledala útěchu v polévce.
„Copak je, broučku?“ vzala si ji na klín maminka.
„Tatínek říkal, že v lese žijí vlci,“ zašeptala Anetka s očima jako talíře. „Co když přijdou k nám domů?“
Klára ji pohladila po copaté hlavě. „Řekneš jim, že jsem doma. Na mě si žádný vlk nepřijde!“

Tehdy ji ukonejšila, ale když odešla, vlci se v nočních můrách vkradli zpátky. Zamykala by se na tisíc západů, aby neslyšela drápy skřípající na okenních tabulích. Nikdy úplně neodešli, dokud se nenarodila Karoline. Svou malou holčičku by před vlky chránila bez zaváhání.

Tajny boss

Drabble: 

Kazde jednani s tim panakem je zabava. Jak navenek vystupuje presne tak, jak si kazdy predstavuje nejmocnejsiho muze sveta, ale uvnitr citi, kdo tu ma navrch. Preci jen je to obchodnik a i kdyz se o nem rika leccos, je dobry obchodnik, ktery pozna rozdil mezi prohrou taktickou a tou opravdovou.

Snad si ti jejich vysetrovatele nemysleli, ze bojoval za nase plany vedome? Chudaci. A ted jim to potvrdil i ten jejich nezavisly soud. Uspech? Blamaz.

Nastava dalsi faze.

"Dimitriji? Rekni Zaldostanovi, at pripravi svoje vlky. Americky prezident si pri sve navsteve zada nejlepsi ochranku, jakou mu Rusko muze nabidnout."

Obrázek uživatele Ilian

Rodina

Drabble: 

Loki spokojeně kráčel lesem s pytlem přes rameno, než dorazil ke kusu velké šedé skály. Sundal pytel a zaťukal na kámen. Po chvíli čekání se skála rozestoupila a ven vykoukl kus hlavy malé holčičky.

"Ahoj, Helo," usmál se Loki.

"Čau, tati," pozdravila Hela a ustoupila ode dveří, čímž odhalila svou mtrvou polovinu tváře.

Loki vešel dovnitř a byl málem poražen osminohým koněm, který se mu hnal v ústrety. Na podlaze kolem celé místnosti se vinul obrovský had.

"Děti, řekněte Fenrymu, že jsem doma, mám pro vás nějaké suvenýry z Midgardu. Až tu planetu ovládnu, mohli bychom tam zajet na prázdniny!"

Závěrečná poznámka: 

Jaké by to asi bylo, kdyby se Loki o své děti staral?

Obrázek uživatele L.P.Hans

Karkulka se vrací

Fandom: 
Drabble: 

Uplynulo dvacet let od onoho osudného dne, kdy Karkulka šla s košíčkem k babičce. A teď se lesem šířila zpráva: „Karkulka se vrací ze světa ze zkušené!“
Zpráva se donesla i ke smečce vlků a ti se rozhodli si na ni počkat. Čekali křehkou ženu, na které pomstí příkoří. Místo toho začala podrost cupovat palba z kulometu. Když střelba utichla, byli vlci až na jednoho mrtví.
Ze stínů se vyloupla silueta Karkulky. Zapálila si doutník.
„Víš, co jsem ta léta dělala?“ Karkulka se sehnula a začala skalpovat nejbližšího vlka. „Byla jsem u červených baretů. Vyřiď bratrům, že jsem se vrátila.“

Obrázek uživatele Champbacca

Smečka a smeč

Úvodní poznámka: 

(mezitím na tom samém knarru co v předchozím nebonusovém drabblu)

Drabble: 

Protože francouzská národní hrdinka stále ještě zvracela a nebyla tedy příliš nakloněna jakékoliv konverzaci, pokračovali její kolegové v klidném trávení dovolené bez ní. Což nebylo úplně snadné, protože toho ani jeden nikdy moc nenamluvili. A tehdy poprvé zahlédl jinak celkem všímavý Edvin přívěsek na krku toho druhého, kovový amulet ve tvaru vlčí hlavy.
„To je… ze školy,“ zamručel bělovlasý málomluvka, když na to Fin zvědavě ukázal.
„Snad spolek vlčích šprtů byli jste?“ pousmál se Edvin v blankversu. „Tak pošli zprávu, že na lodi jsme, ať přijdou všichni, piva máme dost.“
Z nějakého důvodu však tenhle návrh zaklínačovu náladu dokonale zabil.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele kytka

S nadějí vracíme se domů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fandom jsem napsala originální, ale drabble je inspirováno Sibiřským příběhem od Jeřabiny.
Jeřabinko, tohle je pro Tebe.

Drabble: 

Tajga ji přijala zpět do své náruče.

A ona běží, běží z kopce, nohy už nejsou tak lehké, jako kdysi, ale v srdci má konečně zase oheň a za ní se zvedá sníh.

Pod kopcem se zastaví a svalí se naznak do závěje. Sejme rukavice a nastaví dlaně slunci a mrazu. Jen ať z nich spálí špínu a krev téhle války! Zhluboka se nadechne a cítí, jak jí mrazivý vzduch stéká hrdlem do hrudi. Kdyby tak dokázal vypálit vzpomínky! Možná, že dokáže.

Vítr konejšivě šumí. Někde v dálce se ozve táhlé volání vlka. Usměje se. Jsem zpátky, bratříčku. Jsem doma.

Obrázek uživatele Owlicious

Zmařené naděje

Fandom: 
Drabble: 

"Myslíš, že je to pravda?" zeptal se.
"No, mušku měl vždycky dobrou," jeho druh se podrbal za uchem ve vzpomínce na dávnou ránu. "A odvahy víc, než ti ostatní dohromady."
"Jestli ho fakt vyřídil jednou ranou, tak asi můžeš říkat, žes tehdy měl štěstí..." štěkl smíchy ten první.
"Žerty stranou, uvědomuješ si, co to znamená?" zavrčel v odpověď druhý.
"Že mě zveš na večeři," blýskl první zuby v širokém úsměvu. "Ale výběr masa necháš na mě."
Než stihli dojít k ohradě, potkali medvěda.
"Ani tam nechoďte, hoši," varoval kulhající dravec. "V tom Jeruzalémě si toho novopečeného hrdinu moc dlouho nenechali."

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Jen tak běžet dál

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Protože když vůbec nevím, poezie to zachraňuje. Rytmus je velmi volný, snad vás to nebude rušit.

Drabble: 

Jako malý jsi běhal s vlky
Vítr v dlouhých vlasech a bosá chodidla
S mořem jsi zpíval bez odmlky
Jen volnost, život a žádná pravidla

Pak přišli oni a spoutali tě
Chtěli tě přetvořit k obrazu svému
Vlci jsou dávno pryč, už nejsi dítě
Jak těžké je vzdorovat všemu zlému

Jenže život plyne jako voda
Dech se ti krátí a ubývá sil
Blaze tomu, kdo duši nezaprodá
Kde jsi ty, každý někdy bude či byl

Budou smutní a budeš jim scházet
Ale není to smrt, není to koma
Vlci se vrací, vidíš je přicházet?
Usměj se, zase můžeš být doma...

Obrázek uživatele Carmen

Příliš hořký šálek čaje

Fandom: 
Drabble: 

Opřela se dlaněmi o okenní římsu a přitiskla čelo na sklo.
"Vaše Výsosti, při vší úctě, z novinářů je smečka hladových vlků, která se nezastaví před ničím."
Znova. Edward. Philip. Margaret. Charles. A - ovšem - ona.
"Nevděčná práce, Tony," řekla s pohledem do zahrady.
Zmateně zamrkal.
"Být jistota. Kamenný pilíř, protiváha ke všemu tomu cirkusu. Bylo by myslím osvobozující být aspoň jednou člověk." Zdánlivě bezmyšlenkovitě vzala do ruky talíř a pustila ho na zem.

Konsternovaně se díval na střepy.
Napřímila se a uhladila si sukni.
"Nešťastné počasí," prohodila.
"Zřejmě je načase vlky informovat, že jsem doma," pevnou rukou uchopila šálek čaje.

Závěrečná poznámka: 

(Upřímně doznávám, že místo vnitřního dítěte mám vnitřního britského důchodce, který rád čte o britské královské rodině... při kteréžto příležitosti srdečně doporučuju seriál The Crown. Protože je vážně, vážně boží.)
Chtěla jsem to napsat jinak, ale nastoupila totální únava materiálu, no...

Obrázek uživatele HCHO

Vlci, nebo jiní obratlovci?

Úvodní poznámka: 

Předchází: Nové ráno

Drabble: 

Eva dorazila do práce a přivítala ji Kamila: „Nevíte, kde je pan ředitel?“
„On tu ještě není?“ Vždyť už byl pryč, když tetu vysazovala doma.
„Volala jejich uklízečka, že doma vůbec nespal!“ pronesla Kamila afektovaně.
A jéje!
Než Jaroslav dorazil, stihla telefonovat i paní továrníková.
Eva vše vyřizovala opatrně, ale Jaroslava to stejně dopálilo. „Jsou jak vlci, chvíli pokoje mi nedají!“
„Vlci? Vždyť to jsou jen ženské,“ snažila se ho Eva mírnit.
Snad se jí to celkem povedlo, den proběhl klidně.
Až když Jaroslav odcházel z práce, neodpustil si poznámku: „Kdyžtak vyřiď těm, ehm... opeřeným zvědavým individuím, že budu doma.“

Závěrečná poznámka: 

Dneska spokojená moc nejsem (furt se chystám na nějakou pěknou Kamilku a nějak se mi tam ta témata neposkládávají...)

Následuje: Nedělat si plané naděje

Obrázek uživatele eliade

Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi píti

Drabble: 

Slavný vlčí biatlonista byl diskvalifikován ze závodu kvůli podezření z požití omamných látek. Když se ho přivolaný lékař ptal, proč má tak rozšířené zornice, sportovec prý stále dokola opakoval: „Abych tě lépe viděla!“

„Poslední dobou poněkud zvlčel,“ přiznává smutně trenér.

Není to totiž jediný skandál, v němž biatlonista figuroval. Před necelým měsícem se například pokoušel vloupat do jednoho hotelových pokojů, v němž byla ubytovaná kozí juniorská reprezentace. Nadýchal se hélia, aby měl tenčí hlásek, a pak tvrdil, že je jejich trenérka.

Biatlonista si z však diskvalifikace nejspíš mnoho nedělá.
„Přijďte za mnou po závodě domů,“ vzkázal ostatním biatlonistům. „Bude párty.“

Obrázek uživatele Gwendolína

Rodinná setkání

Úvodní poznámka: 

Na chvilku zpět k Harrymu. Skončili jsme tady, kdyby něco. :)

Drabble: 

Při večeři, která probíhala v poněkud tísnivé atmosféře, dostal Harry sovu s naléhavě vyznívajícím vzkazem.
Ani mu nevadilo, že musí odejít.

Teddy Lupin, tentokrát s vlasy barvy půlnoční modři, ho přivítal objetím a širokým úsměvem, který z jeho tváře poslední dobou téměř nemizel.
Vybudování a vedení domova pro opuštěné malé vlkodlaky, bylo zjevně poslání, ve kterém se Teddy našel.

"Rád tě vidím, Teddy! Vlčata už spí?"
"Ještě ne. Řekl jsem jim, že přijdeš. Asi budeš muset zase vyprávět."
Harry se usmál. Měl je moc rád.
"Ale napřed s tebou potřebuju mluvit," pokračoval Teddy.
"Vím něco o jednom z těch zavražděných."

Návrat

Drabble: 

Portál pulzoval nečistou energií, když se v něm objevila postava. Vysoký rohatý démon měl křídla a kolem krku děsivý náhrdelník z lebek Hvězdných vlků které zabil předtím, než ho jejich bratři vyhnali z tohoto světa.
Přešel na druhou stranu starobylého chrámu a posadil se na trůn z lidských kostí. Pak se planoucím pohledem zahleděl na vůdce svých uctívačů, který před ním padl na kolena.
"Řekni vlkům, že jsem doma," zaduněl jeho hlas, "až se dozví, že se jejich největší nepřítel vrátil zpět, vydají se sem a my budeme hodovat na jejich mase."
Uctívači shromáždění na ochozech propukli v exaktický jásot.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Chewie, jsme doma!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

První, co mě napadlo, byla samozřejmě geniální sága Mistra Prokrastinátora, ale to mi připadalo moc prvoplánové, a tak Vám nakonec servíruju další porci z jedné předaleké galaxie. Tentokrát výjimečně o kladné postavě. :-)

Drabble: 

V posledních letech byl Hanův život jako vystřižený z přihlouplého holoanimáku. Na palubě Eravany bloumal vesmírem, pátral nejdřív po Gannisi Ducainovi, pak po bratrech Irvingových, ale hlavně po své staré lodi. Přitom mu byl v patách tu Kanjiklub, tu Guavianský gang smrti či jiná podobná smečka. Byla v tom vlastně jistá nostalgie, připomínka jeho života před Povstáním. Tenkrát ale měl Millennium Falcon – nejrychlejší hromadu šrotu v galaxii.

*****

Eravana vyskočila z hyperprostoru a pohled, který se Hanovi naskytl, mu vyrazil dech.
„Vidíš to, co já, Chewie?“ obrátil se k svému nejlepšímu příteli.
„Rawwwrrrrr.“
„Přesně tak, teď si nás můžou zkusit chytit.“
Obrázek uživatele Aveva

Dokonalý zločin

Fandom: 
Drabble: 

Svedla to na vlky. Nemohla tušit, že právě tahle smrt bude tou poslední kapkou. Sotva před lidmi z vesnice vykoktala svůj příběh, vyrazily trestné výpravy. Stalo se otázkou cti, přibít na stěnu domu čerstvě staženou vlčí kůži.
Každá z těch kůží jí připomínala její vinu. Tak utekla.
Jenže před hlasem v hlavě utéct nejde. Vrátila se.
V domku zůstalo všechno nedotčené. I ten červený čepec, co se jí tenkrát svezl z hlavy, pořád ležel na podlaze.
“Řekni vlkům, že jsem doma,” zašeptala do větru a pak se posadila a čekala na spravedlivý trest.
Jenže všichni vlci už byli dávno mrtví.

Obrázek uživatele angie77

Malí stydliví vlci

Drabble: 

Obvykle jsme otázku ubytování řešili živelně, tentokrát jsem prosadila, že při předpokladu pozdního příjezdu do velkého města je vhodné mít rezervaci. Iniciativně jsem objednala pokoje. Na fotce vypadaly pěkně. Realita byla horší a pro ty z nás, kteří nejsou zvyklí na bojové podmínky, těžko stravitelná.

„Fajn, je pozdě, jednu noc dám, ale zítra se stěhuju!“ řekla a pořádně si přihnula.
„Máme zaplacené obě noci.“
„To mě nezajímá, tady nebudu,“ další půldecák Jimadora.

O něco později.

„Nepůjdem spát?“
„Aši… ši jo. Ržekni… řekni to těm vlkům… kni jim, že jdu domů.“
„Vlkům? Žádní tu nejsou. Jen pár stydlivých švábíků.“
„Ždyť poudám!“

Závěrečná poznámka: 

AN: Doteď jsem si v mexických příbězích vystačila skutečně s tím, co se odehrálo, dnes poprvé jsem realitu musela drobně upravit – aneb byli tam brouci, nespokojená spolucestující a flaška tequily, ale ta věta a vlcích/broucích nezazněla.

Stránky

-A A +A