DMD č. 10 pro 10. 4. 2019. Téma: Periferní bicáček

Obrázek uživatele Killman

Tak jako píchnout jehlou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Mael chodíval hrát do místního shopaplexu, aby vydělal nějaký kredit.
V postranních uličkách bylo lidí málo, ale zato tam nelítali SecBoti a nechodili policajti.
Kamal mu dělal křoví.
Jednou se vraceli se skrovným výdělkem, když jim cestu zahradili dva týpci z posilky.
"Naval kredity, nebo ti spravíme ciferník,"prohlásil ten drzejší drsně, zatímco si upravoval účes.
Mael otevřel pouzdro, kde měl i vydělané drobné.
Zatímco pravačkou sbíral drobáky, levačkou přepínal jinak prakticky nepraskající strunu.
Nenápadně cosi naznačil Kamalovi.
Zabral za strunu, která se strašným, vysokým, zvukem přetrhla.
Všem okolo, praskli ušní bubínky.
Kromě Kamala, který rychle odtáhl Maela do bezpečí.

Závěrečná poznámka: 

shopaplex - nákupní centrum
SecBot - bezpečnostní automat

Obrázek uživatele Xantin

Rodina ctí okraje, méně svaly

Fandom: 
Drabble: 

„Ještěže Thea se duchovně občerstvuje,“ převezme roli vykopávače Sikar, „dneska by splakala nad bicáčkem…“
„Jak zpívá žalmista,“ přikyvuje Linkva, „Hospodina netěší síla koně a nemá zalíbení ve svalech muže!“
„Občas se tam někdo svalí,“ nevzdává se Filcin, „nebo svaluje vinu na někoho jiného!“
„Jsem v klidu,“ pokrčí rameny Apolo, „já nerozumím ani tomu prvnímu slovíčku.“
Viktorka nezapojena do diskuse rozhorleně volá: „Fáfy, fáfy!“
„Berme to pozitivně,“ podá ji Taura sušenku, „prý už nebude hůř!“
„Vždycky když tohle někde zazní,“ vzdychne plešatá zkušenost, „bývá pravý opak pravdou!“
„Periferní je okrajový,“ vysvětluje bráškovi Sikar, „nedůležitý…“
„Dovol,“ ohradí se Linkva, „nejdůležitější jsou okraje!“

Obrázek uživatele Vinpike

Nechte přistoupit chudé v duchu

Úvodní poznámka: 

15+
Navazuje na Primice na kolech.

Drabble: 

„Ňákej Necka,“ přistoupí robustnější zrzek, „můžu se zeptat?“
Zůstali v autobuse sami, před sebou serpentiny do konečné zastávky.
„Jen si poslužte,“ vytáčí Jeroným volant.
„Všiml jsem si,“ zapotácí se a dechne do ucha, „že máte kolárek. To jste jako kněz?!“
Zatáčka na druhou stranu, kývne.
„Opravdový?“
„Čistokrevný, farář v Nejsouticích.“
„Takže panic!“
„Kolem a kolem,“ nechce nechat v nevědomosti, „nemusí být každý kněz panicem… Já ano.“
„A to jako,“ vrtá v Neckovi, „jako… nesouložíte?! Myslím jako vůbec, ani sám?“
„To snad…“
„Takže jo!“
„Takže ne,“ vzdychne.
„Takže periferní bicáček…“
„Prosím?“
„Jako zbytečný sval, tam dole myslím.“
„Inu, čůrám s ním.“

Závěrečná poznámka: 

Následuje Jako ovce mezi vlky.

Obrázek uživatele Tess

Před pár lety...

Úvodní poznámka: 

Opět mimo pořadí témat, opět následujte šipky :) A opět možno číst samostatně.

Drabble: 

Když přišlo první upozornění, dělal, že ho ignoruje. Těm nahoře nemůžeš věřit! O životě tady, na prahu Zóny, nic neví. Pak není divu, že plaší, jakmile se něco změní. Zóna je ale jako roční období (což by věděli, kdyby sem někdy dovlekli své tučné zadky). Její pohyb je normální!
Nakroutil si švihácký zárodek knírku a užíval si obdivné pohledy dívek. Byl buřič!
Naneštěstí svým slovům sám uvěřil.
Druhému upozornění s výstrahou se vysmál.
Pak přišel příkaz k vystěhování.
Všichni odešli. On zůstal.
Až se za pár týdnů vrátí, budou ho teprv děvčata obdivovat.
Nevrátili se.
Ani by nebylo co obdivovat.

Závěrečná poznámka: 

Zázrak?

Drabble: 

Všední den, jakých je na ulici městské periferie nepočítaně. Stejný lomoz a křik jako každý den kromě neděle. Klapání kopyt, troubení samohybů, výskání dětí a sakrování drsných, těžkou prací zmohutnělých chlapů.
Náhle rachot převeliký, troubení, jekot ženských, zvuk tříštícího se skla, praskání dřeva a skřípění kovu. A ticho přerušované jen slabým naříkajícím dětským hláskem. Ulice strnula. Pod převráceným samohybem leží dítě. Pomalu utichá jeho hlásek, tváře blednou, očka se zavírají.
Muži nedokážou samohyb zvednout, aby dítě vytáhli.
Až jeho matka, malá nanicovatá ženička, zoufale se zapře proti vozu a tlačí, až jej nadzvedne natolik, že je okolostojícím možno dítě vytáhnout.

Závěrečná poznámka: 

Snad je tam téma znát.

Obrázek uživatele Kitsune's Sun

Od rány k stěhovákům

Fandom: 
Drabble: 

Láďu nikdo neměl rád. Byl to totiž takový ten svalnáč žijící na periferii, který žije posilovnou, aby dokázal přeprat vše živé i neživé, a kterému nikdo v okolí neřekl jinak než „Bicáček“. To jeho samotného nesmírně štvalo. Vždycky si počkal po škole na ostatní kluky, kteří se mu odvážili posmívat, a kdo mu neutekl, tak schytal nejednu ránu. Další den měl dotyčný nešťastník buď bouli na čele, nebo hezký modrofialový monokl a belhal se ke své lavici.

Jednoho dne, ale Bicáček do školy nepřišel a nepřišel ani další den a ani ten následující. Údajně se přestěhoval. Všem se náramně ulevilo.

Obrázek uživatele Arenga

Kdyby to jen věděla předem...

Úvodní poznámka: 

Praha, 1938

Drabble: 

„Nyní, ty prašivá skunčí hlavo, dám ti pocítiti svého mocného bičáku,“ starý Koba se rozchechtal, přikročil k vězni a láskyplně pohladil nástroj ve své pravici, aby jej následně ledabyle otřel o potetovaný sval své unavené levice. Ani na okamžik nepřestal ovšem sledovati zpupného vězně; to tak, aby tu třasořitku neosvalenou sledoval jen koutkem oka.

Doramo se zarazila. Bičák? Co tím ten šílený autor myslí? Snad bič? Bič??? Vždyť ještě před chvílí svíral Koba v ruce obušek! Mrkla o pár řádek nahoru a pro jistotu ještě jednou do originálu. Možná udělala chybu ona. Neudělala. Obušek na ni výsměšně pomrkával.
Tiše zaúpěla...

Závěrečná poznámka: 

Vím, že jsem se dušovala, že DMD a Padesátku nebudu míchat, ale prostě... zoufalá témata si žádají zoufalé činy. Aneb také jsem tiše zaúpěla.

Nyní si již alespoň může každý udělat představu, proč šel Doramo Krásové ten překlad jak psovi pastva.

Sběratel

Fandom: 
Drabble: 

Letní palác byl místem, kam císař unikal před naléhavostí všedních dnů. Před ubíjející jednotvárností vladařských povinností. Jen zde byl, alespoň na malou chvíli, šťastný.

Oči těkaly po obrazech německých i italských, prsty hladily plastiky a reliéfy, a jeho mysl si čím dál víc uvědomovala nedostatek místa.

Ještě že stavba nových prostor už byla v plném proudu. Nový sál bude velkolepý. Bude v něm všechno, obrazy, goblény, plastiky. Vejde se do něj celé Adrianovo dílo. A co se týče těch antických soch, nebo spíše té hromádky rozlámaných hlav, torz, a rukou...

No, někde v koutě se pro ně nějaké místo najde.

Závěrečná poznámka: 

Císař Rudolf měl původně své sbírky v obytném paláci, a tak nějak docházelo místo. Zadal proto stavbu Nového, dnes Španělského sálu, kde měla být vystavena většina sbírek, včetně nadživotních soch od Adriana de Vries.
Rudolf druhý sice sochařství obecně moc neuznával, ale myslím, že pár antických mramorových hlav, torz, a "bicáčků", by si někde v koutku vystavil :-)

Obrázek uživatele Aries

Zásah

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Únik

Drabble: 

Se zatajeným dechem se rozhlížejí po tiché vinotéce.
Vtom se jeden sud zachvěje.
Evžen zpozorní, gestem vyzve Xénii, ať se přesune.
Strážník doplní půlkruh.
Třesknou obruče, tmavé dužiny se rozletí.
V rudé spršce vstává obludný přízrak, vzdouvá se, jako by golem rozpínal mohutné svaly. Hrozí prorazit strop, smést celou budovu.
Neútočí však. Vratce se kymácí.
Zasrší ledově modré blesky.
Cosi chabě vrávorá, bezmocně lapené v planoucím kruhu.
Scvrkává se.
Z odporného monstra zbývá jen černá skvrnka na dlažbě.
Xénie pohotově přiloží snítky černobýlu.
Zažehne hraničku.
Popel zasypou hrstí soli a pohřbí pod dlážkou.
Evžen se usměje: „Tak to bychom měli.“

Závěrečná poznámka: 

Svaly tam jsou a periférie má být to, jak ho obkroužili těmi kouzly.

Tímto historka o krvavém kolenu končí.

Obrázek uživatele Apatyka

Nejkrásnější pohled na svět

Úvodní poznámka: 

Buď to sem hodím hned, nebo to zítra smažu, protože s tím nebudu spokojená. Obligátně - kdyžtak nebude bod, ale téma je hned v prvních dvou větách.
A díky, Aries :)

Drabble: 

Periferním pohledem sledoval štíhlé vysportované postavy jezdců. Vedle nich vypadal jako starý hostinský. A někteří by mohli být jeho synové (s trochou snahy a dobré vůle nejspíš i vnuci). Zdálo se mu, že letí, Asje běžela stále rychleji a rychleji, každou sekundou byl cíli blíž a... První! Euforie, šok, nadšení.
Periferním pohledem sledoval budovy, stromy. Najednou byl malý, tak hrozně malý a bezmocný. Každou sekundou byl cíli blíž a blíž. Když dopadl, už o sobě nevěděl.
Do protokolu napsali: během výslechu z okna vyskočil bezdůvodně. O týden dříve si sovětští žokejové stěžovali, že s emigrantem závodit nebudou. (Co kdyby nevyhráli?)

Závěrečná poznámka: 

Vladimír Hejmovský, rozený Vladimir Gejmovskij. Jeden rok Velkou pardubickou vyhrál, další rok zemřel týden před startem. První polovina padesátých let.
A mimochodem, dodnes je to nejstarší vítěz Velké pardubické. Právě jeho rekord se marně snaží překonat Josef Váňa starší.

Obrázek uživatele Iantouch

Cípeček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je tam jakýsi sex, tak asi 15+

Drabble: 

Albus se ponořil do polibku, jako by to měl být jejich poslední.
Batylda na pár dní odjela a celý dům patřil jen jim.
Dovrávorali k posteli. Albus zasypal Gellertův hrudník polibky a zamířil níž.
„Co chceš dělat?“
Albus mu neodpověděl, protože v ten okamžik měl už plná ústa. Gellert se zakousl do ruky a slastně zasténal.
Pak se Albus zarazil. Periferně zahlédl nějaký pohyb. Uhnul očima a za veřejí opravdu cosi bylo: Malinké, útlé nadloktí a cípeček kostkované utěrky.
„Kdo je to?“
Do místnosti váhavě vkročila domácí skřítka.
„Ehm, budou si pak pan Gellert a pan Albus přát čisté povlečení?“

Obrázek uživatele mila_jj

Jak si poměřovali bicepsy

Úvodní poznámka: 

Co s tím taky?

Drabble: 

Bylo jich v místnosti moc. Dva počítače, dva technici, dvakrát dva detektory. A nebyli se schopni domluvit.
"Jak: ,Mikroskop není připojen'?"
"Jak: ,Externí skenování neprobíhá'?"
"Oběd?"
"Oběd!"
Zabouchly za nimi dveře a začalo to doopravdy:
"Ty blbá periférie, já tu velím!"
"Jsem mikroskop, ty počítadlo. Ty jseš tu kvůli mně!"
"Nerej mi do bráchy! My dva na tebe stačíme i se všemi tvými detektory!"
"Houby a baktérie! Máte co dělat, abyste data z mých detektorů pobrali!"
"Takže boj? Do posledního bitu!"
"Do posledního elektronu!"
"Bacha, technici!"
...
"Tak, drahouškové. Modem vás srovná!"
Vždyť to říkám. Houby demokracie. Nejlepší je osvícená despocie.

Závěrečná poznámka: 

Jo, jsou takové namyšlené počítače, co se domnívají, že elektronový mikroskop je jejich periférií. Ale ve skutečnosti je to naopak. Navíc, má-li mikroskop výkonné detektory zpracovávající velké množství dat, mívá dva počítače, aby každý z nich ovládal jen část stroje. Komunikační zádrhele mezi nimi nebývají nijak výjimečné.

Obrázek uživatele Tlegy

Kdo je?

Úvodní poznámka: 

1.6.2224 večer

Navazuje na předchozí údálosti, které se staly v životě kontrolního důstojníka zde:
http://sosaci.net/node/36096

Drabble: 

Další večer a mě se opravdu nechce spát. Přece jen se v mém životě stalo něco zajímavého, jiného...

Jsem opravdu překvapená. Myslela jsem si, že to bude jen periferní bicáček, jak říkají holky z posilovny a on... Je přece takový zvláštní, jiný.

Byl na mne opravdu hodný a ten "tajný rodinný nápoj" chutnal opravdu dobře. A moc mi pomohl, všechny potíže se vytratily jako mávnutím kouzelného proutku.

Ale...

Uvidíme se ještě někdy? Co na mne říká? Nejsem já jen ta "bicačka z posilovny a královna mejdanů?" Chce se se mnou ještě setkat?

Mnoho otázek, které mě nenechají v klidu spát.

Obrázek uživatele zirafice

Na koupališti

Drabble: 

„Rebeko, zlatíčko, potřebuju pomoc,“ Lenka na deku doslova dopadne. „Pověsil se na mě místní bicáček a nemůžu se ho zbavit.“
„To víš, tady na periferii jsi nevídaná hvězda,“ pokrčí Rebeka pobaveně rameny. „Jak ti můžu pomoct? Mám ho vyděsit svýma poporodníma striema?“
„Jako bys nějaký měla. Mám lepší nápad," dodá a kývne k brouzdališti. „Můžu si půjčit?” zeptá se poťouchle. Za pár minut se vrací v doprovodu obou dětí. Dvojčata se spokojeně cpou zmrzkou a Lenka se pochechtává.
„Jak zjistil, že mu místo nezávazné zábavy hrozí přízeň svobodné, sňatku chtivé matky, zmizel, ani se nerozloučil. Hádám, že pořád ještě zrychluje.“

Obrázek uživatele Skřítě

I po smrti dokazuje, že ho fotbal baví, napodruhé dokopal to až do síně slávy

Drabble: 

Když byl Pepi Bican malý, vlastně ještě Bicáček,
bylo zřejmé, že hned vklouzne do tátových kopaček.
Otec ten svůj zápas prohrál a fotbal mu život vzal,
jeho syn měl našlápnuto, kanonýr se z něho stal.
Náborový čutálista na rakouskou ligu přišel,
o Pepíku Bicanovi od fanoušků lecos slyšel.
Hodil pohled periferní Bicáčkovým směrem,
zhodnotil ho jedním dlouhým okohybným stěrem.
Budoucí legendu pohledem odhalil,
Pepi však nový dres předčasně zabalil.
Možná pohled úkosem,rašící knír pod nosem,
bicáky i ve jméně, ty pod tričkem neméně,
něco z toho nevonělo soudružkám a soudruhům
a Bican jen u lopaty předvádět moh svalů um.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Trocha uvolnění

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

V této mé letošní minisérii o Minervě jsou Harry a Severus spolu. Drabble je možné číst samostatně.

Drabble: 

Minerva unaveně ulehla do peřin. Otočila se, aby sfoukla svíčku, když periferně spatřila okrouhlý sval. Přesněji biceps, žádný bicáček, ale pořádný namakaný biceps, který patřil polonahému svalnatému muži, jenž ležel vedle ní. Zářivě se usmál.
Zavřeštěla a vyskočila z postele. Hůlkou mu mířila na čelo. Stále se usmíval.
„Vše pro vaše uvolnění,“ zapředl. „Snadno, rychle, diskrétně. Pozornost manželů Snapeových.“
„Zabiju je,“ utrousila. „A vy se oblečte,“ nakázala.
Poslechl.
„Z našich širokých služeb mohu nabídnout i relaxační masáže. Jsem školený profesionál,“ mrkl na ni.
Zaváhala. Opravdu byla nějaká zatuhlá.
„Dobrá, ale pozor kam saháte a ty bicáky necháte hezky pod tričkem.“

Obrázek uživatele netopýr budečský

Fňuk

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Kde se vzal, tu se vzal. Nějakej namakanej floutek z Nejzazších prčič. Periferní bicáček.
Nejdříve se uhnízdil hned u mého bejváku, začal prozpěvovat a přebral mně moji šestou dámu. Dáma se tajně vracela, když si chlapec odletěl zalovit, ale než se vrátila, chtěla bejt zase zpátky u něj.
No měl jsem si to nechat líbit?
Sice nelítám, ale stále jsem fešák a machr a hlavně dobře živenej. Tak jsem si to s ním šel vyřídit ručně stručně.
No dobře, plánoval jsem jiný výsledek.
A vůbec, už se prosím nevyptávejte. Ošetřete mně ty kousance a pofoukejte poraněné sebevědomí a buďte diskrétní.

Dva nehybní strážci

Úvodní poznámka: 

Tak se nápad dostavil, asociace s tím slovem je příšerná, ale co už.

Drabble: 

Stojí tam, ustrnulí v pohybu, jako by na ně spočinulo oko Medusy.
Ne přímo dvojčata, ale bratři určitě. Siláci s téměř nahými mohutnými těly, každý z nich právě srazil na zem svého bezmocného protivníka.
Jeden třímá hrozivý kyj. Druhý tiskne jednou rukou soupeře k zemi a v druhé, vztyčené, drží dýku připravenou k ráně.
Ale ještě větší úctu než zbraně budí samotná síla jejich těl. Pohleďte na ty nohy pevné jako sloupy, na rýsující se břišní svalstvo, na paže s napjatými bicepsy, které na vás zapůsobí už při zběžném pohledu zpovzdálí.
Kdo by se opovážil napadnout hrad střežený takovými hrdiny?

Závěrečná poznámka: 

Sousoší gigantů či titánů střežící hlavní bránu Pražského hradu. Původně sochy od Ignáce Platzera z poloviny 18. století, nyní bohužel už jen kopie.
foto zde

Obrázek uživatele Lomeril

Jednoho rána na tržišti na předměstí Tristu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

DMD jedu letos poprvé a nechápala jsem, proč všichni mluví o úpění a sténaní, témata byla dobrá. Už chápu...
Ale k věci. Dnes skočíme o dalších pár let do budoucnosti. Bude poprvé zmíněn Robin, syn Ryka a Ireny.

Drabble: 

Letos Irena doprovázela Ryka na každoroční návštěvu Tristu. Protože z města byla oficiálně vypovězená, čekala v hostinci před hradbami a zabíjela čas návštěvami trhu.
Robin si nedávno vzal do hlavy, že chce cestovat. Irena mu slíbila sehnat průvodce, ale zatím na nikoho vhodného nenarazila. Přemýšlela o tom, když na tržišti koutkem oka zahlédla známou postavu.
Před třiceti lety koutkem oka na podobném tržišti na okraji jiného města zahlédla mladého žoldáka s postavou, jaká musela být darem draků samotných. Spřátelili se a věděla, že sjezdil všechny kouty známého světa. Muselo to být znamení, že se s ním znovu setkala.
„Ahoj, Brette.“

Závěrečná poznámka: 

Brett a Robin jsou postavami z Inkoustových stezek, chystané série povídek, které máme v plánu s Eillen a Jackie Decker.

Obrázek uživatele neviathiel

Panika

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Tabithu svírá chladný kov. Plíce se stáhnou a nechtějí dýchat. Zalévá ji panika. Panika je všude.
Koutkem oka zahlédne mohutnou mužskou paži otevírající prosklenou skříňku ve zdi. Manuální ovládání. Ruka zmizí, jako když utne.
"Vyserte se na to! Mizíme!"
"Nenecháme ji tady!" hádá se sestra Jolana.
"Na to sakra není čas!"
Hlasy se vzdalují.
Přijde někdo v těžkých botách. Od Tabithy ho dělí jen jen těžká kovová deska. V mezeře se objeví štíhlá ruka skrytá ve vytahaném svetru a otočí kolem manuálního ovládání. Kovová deska stiskne a zlomí Tabitě žebro. Ona zařve bolestí.
Ruka rychle otočí kolem na opačnou stranu.

Závěrečná poznámka: 

Téma je v druhém odstavci, tentokrát snad tohle vysvětlení stačí :-D

Další: http://sosaci.net/node/36210

Obrázek uživatele Nathanel

Svaly na svalech

Drabble: 

Když bylo Momovi deset let, uzvedl jízdní kolo. Když mu bylo patnáct, pokusil se o macatou trafikantku, její manžel mu ale na oplátku zvedl mandle. Dnes se svalovec procházel krokem šelmy po náměstí. Připomínal rozpohybovaný kvádr mramoru, který čeká na svého sochaře. Tvářil se sebevědomě, jako by k němu i samotný Herkules chodil na trénink, než se dostal do formy. Čas od času prohrábl tlapou vlnité vlasy a mohutný sval na jeho paži se vzedmul jako příboj. Děvčata vzdychala obdivem.
Jedna dívka však měla oči jen pro rachitického promítače Vita.
„Všimla sis jak pajdá? To protože má jednu půlku menší.“

Obrázek uživatele Bilkis

Průzkum

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/36018

Jestli tohle projde, pak už všechno.

Mírně nechutné a vulgární.

Drabble: 

Speciální antimagický oblek. Karlův a Česťův utrejch pro jistotu za dveřmi. Tři mágové ze zásahovky za zády. Stažení ochranných kouzel a vstup na scénu. Rychlé zhodnocení situace. Oddech, skok zpět ke dveřím, tlumené zasakrování a hluboký výdech na uklidnění. V místnost je zkažený vzduch se sladkou stopou. Na podlaze se otřásají olověné bedny, každá s váhou dobrých 30 kilo. Rozházené nástroje a mezi nimi nahnědlá slizká stopa. Poblíž jedné z beden plazící se biceps, kůže zapomenutá opodál.
Veronika vyjde z pitevny, zasignalizuje klukům, aby obnovili kouzla a strhne si masku z hlavy.
"Rozpadá se a přesto se snaží spojit, kurva!"

Závěrečná poznámka: 

Biceps tam je a není u zbytku těla, takže i ta periferie by tam byla? :D

Následující: http://sosaci.net/node/36288

Obrázek uživatele Aplír

Téměř větší než hlava

Drabble: 

Obdivně se na něho dívala. Chtěl překvapit nejen ji, ale i všechny fanoušky na instagramu.

Když se po delší době s milou setkali, chtěl ji ohromit. Obnažil paži a změřil si svůj biceps.

„To koukáš!“ pronesl pyšně.
Nevěřícně vytřeštila oči. Sval, nafouklý jako balon, nechutně rozpláclý na podložce, připomínal spíš meloun, kterého zbavíte kůry, ale ne jeho tvaru. Celý byl protkaný fialovými žilkami. Vyrazilo jí to dech. Po obvodu měřil neskutečných 65 centimetrů.

„Tak, co mu říkáš?“
„Teda ten je ohromný!“ hlesla, ale zamlčela, že jí připadá zrůdný.
„To je jen periferní bicáček,“ chvástal se. „Teď přijde na řadu hrudník.“

Závěrečná poznámka: 

Není cvičení jako cvičení

Úvodní poznámka: 

Nejprve jsem si říkala, že to je prostě šílené téma, že na to zítra nic nevymyslím, za pět sekund mě napadl nápad, řekla jsem si, to zítra sepíšu, ne, to sepíšu dneska, protože to do zítra zapomenu a ještě mám čas pár minut, než půjdeme spát.

Drabble: 

Když žena otěhotní, často si říká, že po porodu začne cvičit, aby shodila přebytečná kila, která nabrala. Jistě existují výjimky, které tohle opravdu zvládnout, ale po porodu najednou není čas. Není čas vůbec na nic. Všechno se točí kolem dítěte. Pak se žena utěšuje, že přeci neustále nosí to x-kilové závaží. To je cvičení. Občas kila dolů jdou, občas ne. Protože čokoláda na nervy případně dvojka vína, to je povolený doping. A tak místo pořádných svalů se občas krčí periferní bicáček (většinou na jedné straně, protože prostě tu druhou máme šikovnější na další úkoly) a jsme rády i za to.

Obrázek uživatele Tora

Ach, ty dnešní dívky

Drabble: 

„Škoda, Gonny. Byla krásná,“ snažila jsem se. „Bude jiná.“
„Nebude,“ zahučel. „Nikdy. Tohle nemám zapotřebí.“
„Co?“ To je vždycky okolků, než z něj něco dostanu!
„Nekoukej, jinak ti to neřeknu!“ zavrčel.
Pokrčila jsem rameny, sedla si do rohu a jen koutkem oka sledovala, jak přechází před oknem.
„Kocourka jsem unesl. Čumáček, to už jsem skřípal zubama. Ale bicáček mi nikdo říkat nebude! Na tričku to taky nosit nebudu!“ švihl o zem kusem oděvu.
Loupla jsem po inkriminovaném tričku okem a zakousla se do rtů, abych se nesmála nahlas.
Jestli si na tohle vzpomenu v akci, tak jsme v pěkný rejži.

Závěrečná poznámka: 

Tak uvidíme, zda projde... :)

Obrázek uživatele Rya

Stručné poznámky o významu zen-káčismu v době postkachnické

Úvodní poznámka: 

Věnováno Carmen.

Drabble: 

Je smutným faktem, že odborné studie poslední doby řadí zen-káčismus mezi zaniklé kulty. Jedná se samozřejmě o hrubou chybu v myšlení i v metodice výzkumu. Již jednoduché pozorování dokazuje, že vzpomínky na éru Velkého Kačera nejsou mrtvé (viz časté kachna či prosté, leč významné káč v komentářích). I později přibyvší účastníci DMD, kteří nebyli přímo účastni káč-uctívání a nesetkali se s Káčidy a Sunkáčem, dobře chápou pochvalný význam tohoto rituálního zvolání.
Zkrátka, kachny, ač neviditelné, jsou tu stále s námi. Stále máme proroky, kteří slyší vzdálený šustot peří a umí koutkem oka zahlédnout dobře osvalená křídla porostlá modrozelenými pírky.
Nezapomněli.

Obrázek uživatele Urrsari

Pretty and rich nobleboy

Úvodní poznámka: 

Za túto tému si nejakého toho periférneho bicáčika nájdem a na niekoho ho asi poštvem :D ale v duchu BJB ideme na to.

Drabble: 

Sandra strayed from reality into memories and recalled their time in the goblin cave. When they first found Sildar, he was tied up, as blind in darkness as her, about to be beheaded, and not unlike Gundren, he showed little concern and much cowardice.
"Are they gone?" she heard him say from behind her back.
"Yes." Do not roll your eyes. Do not.
"Are you sure?"
How about you go find out yourself, she thought.
It wasn't until they made it back to Phandalin that he grew some balls. Truly, a muscle only seen in your peripheral. Nevertheless, of importance.

Obrázek uživatele Eillen

Život v rámečcích (2019)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/36045

Drabble: 

Česťa se marně snažil uklidnit mladou ženu, která se mu zhroutila do náručí. Usedavě plakala a nebyla schopná slova.

„No tak, to bude v pořádku. Všechno bude v pořádku,“ šeptal stále dokola a hladil ji po prořídlých vlasech, zatímco se periferním pohledem rozhlížel po pokoji.

Na krbové římse stály vyskládané fotografie, které zleva doprava ukazovaly běh života této ženy od malé dívenky, ze které vyrostla krásná slečna. Následovaly svatební fotografie, ze kterých doslova sálala láska.

Na zbylých fotografiích manželé postrádali úsměv. S každou další byla žena ztrápenější a muž svalnatější.

Co se v téhle rodině asi stalo? pomyslel si Česťa

Závěrečná poznámka: 

Tak schválně jestli to projde.
Periferní tam je pohled, "bicáček" máme jako svaly chlapa na fotce.
Nechť hodnotitelé rozhodnou...

Obrázek uživatele Kleio

Jatka

Fandom: 
Drabble: 

V tělocvičně bylo dusno. Všem přítomným se stékal po těle pot z usilovného přemýšlení.
"Stejně je to idiot, nechat se zmrzačit těsně před finále. Kam dal rozum?" rozčiloval se manažer.
"Očekáváš od něj rozum? Jsi ještě větší idiot než on," kontroval trenér.
"Pořád platí, co jsem říkal včera. Půjdu do zápasu s kýmkoliv místním," navrhl zápasník.
"Apollo, ty ses zbláznil! Jak si to představuješ? To by nám sem mohl nakráčet kterýkoliv lokální magor, který si myslí, že mu porážením prasat vyrostly svaly!"
"Stejně projděte seznam," řekl Apollo a přistoupil k boxovacímu pytli.
Za pár dní poprvé potkal s Italským hřebcem.

Neviditelný fandom: 

DMD č. 10. pro 10. 4. 2019. Téma: Periferní bicáček

Obávám se, že dnes vás příliš nepotěším. My jsme si to ale opravdu nevymyslely!O:-)

Útěchou vám možná může být, že dnes jsem si zapomněla (tradičně dubnově) v práci klíče a doteď seděla na studených schodech a čekala na manžela, aby mě pustil domů.

Jako dobrou zprávu vám zase mohu říct, že podle mě už letos opravdu hůř nebude!

Pěkné drabblení!

Téma pro 10. 4. 2019: Periferní bicáček
Toto téma bude uzavřeno 10. 4. 2019 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
10. 4. 2019 v 23:59

Stránky

-A A +A