DMD č. 10 pro 10. 4. 2019. Téma: Periferní bicáček

Obrázek uživatele HCHO

Strasti spojené se studiem anatomie

Úvodní poznámka: 

Druhé drabble (nicméně, jestli je alespoň jedno v tématu, to dneska fakt nevim)

UPOZORNĚNÍ! Konec je dost neslušnej.

Drabble: 

„Co seš naštvanej?“
„Ryli do mě bejvalí spolužáci, že nemám žádný svaly.“
„Oni zas nepoužívaj žádný nervový buňky.“
„No, nějaký snad přece.“
„V posilovně s činkou potřebuješ akorát dvě. Pyramidovou buňku v gyrus praecentralis s axonem až do předního rohu míšního a odtud druhej neuron s axonem přes plexus brachialis a nervus musculocutaneus přimo k bicepsu.“
„Čtyři. Obvykle to děláš oběma rukama.“
„Šťouro. Hele, až zas budou otravovat, tak jim předveď, že to umíš taky. A přidej ještě dráhu začínající těsně vedle – k musculus extensor digitorum pro třetí prst.“
„Jasně, příslušný periferní nerv jde cestou brachiálního plexu do nervus radialis.“

Závěrečná poznámka: 

Snad si to přeložíte :)

Obrázek uživatele Zuzka

Co móda nenabízí

Drabble: 

Teprve v Londýně mnozí zjistili, že co osud ubral Nancy Steele na jiných talentech či na samém intelektu, to bohatě vrátil na umělecké píli a zručnosti. O její účast v hovoru nikdo valně nestál, takže si brzy na běžné denní návštěvy nosila skicák a uhel v násadce.
“Stále vesnický motiv, Nancy?”
“Ano, sestřičko. Ten pohled mě cestou uchvátil. Však to nebyla vesnice, bylo to už docela na předměstí, ne?”
“Možná bylo. Přiznej, zaujal tě ten sedlák s hráběmi,” pošklebovala se Lucy.
“Já, no…,” Nancy hořely tváře.
“Myslela jsem, že tě zajímají kavalíři, husičko.”
“Zajímají. Velice. Ale kavalíři nemívají vyhrnuté rukávy.”

Závěrečná poznámka: 

Zkracování ze 126 (a do toho čísla se trefuju velice často!) je děs běs.

Jazykovědný/slovníkový problém: použila jsem slovo kavalíři. Mohla bych podobně v intencích let devadesátých použít slovo frajírci. Angličtina zná slovo "dandy" a Austenová přímo v tomto románu a v souvislosti se zaujetím starší slečny Steelové používá výraz "coxcomb" (tedy doslova zkomoleninu z kohoutího hřebínku). Podle různých překladačů je to chvastoun (nesedí), kašpar (jiný význam), hejsek, marnivec (to by šlo jako význam, ne jako odpovídající slovo se správnou konotací), floutek (by šlo)... no zkrátka překladatelský oříšek jedna báseň. Bicáček to ovšem asi nebude, dandyové moc na svaly nedali, pokud nešlo o lýtka. Bicáček zůstal na periferii.

Riziko podnikání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

navazuje. bjb. ale akční.

Drabble: 

Ze sklepa se ozýval podivný šramot. Přišla tam a objevila vykousanou díru zhruba o velikosti dospívajícího těla se všemi počínajícími oblinami. Mládež nikde. Pohledem klouzala po setmělé místnosti, když tu periferním zrakem zahlédla nevyspělý bicáček, následovaný brachioradiálkem, řadou extensorků a flexorků a pak už zhasnul celý svět. Když se probrala, lektvary byly pryč a mládež s nimi. Ne nadarmo se pohádkové bytosti neživí pubescenty.
Stačilo však vyjít před chaloupku a začít sbírat popadaná těla, neboť se teenageři nezdržovali s útěkem a lektvary do sebe naklopili za prvním bukem. Kdo nespal, ten se motal kolem a nebo vyřvával na celý les.

Obrázek uživatele Champbacca

Silák a sialorea

Úvodní poznámka: 

(mezitím stále na tom samém knarru)

Drabble: 

Jana z Arku toho z paluby vikinské lodi viděla hodně, něco přímo, něco periferně, všechno kvůli přetrvávající opilosti mázle. Hlavně tedy viděla spoustu mázlé vody a velrybích ocasů. Taky viděla svou večeři, nejen lehce mázlou, ale taky lehce nazelenalou, jak do té vody padá. A nejrůznější mořskou havěť, která z té večeře vybírala natrávenou mrkev, ačkoliv ji skoro určitě nejedla.
A pak taky periferně moc pěkný, moc odhalený sval onoho bělovlasého štramáka, když si s Edvinem po prohraném orientačním běhu dával páku. Naštěstí na ni ale dřív přišlo další zvracení než jaro a její pověst ani přezdívka tak nebyly ohroženy.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Ancient Coffee

U vody

Úvodní poznámka: 

Flashback všech flashbacků! Jsme v roce 1859 a potkáváme sourozence Sternbachovy na vycházce. Beatrix je 19, Wilhelmovi 14 a Gretě 9.

Drabble: 

Měly to být poslední prázdniny, kdy byli všichni spolu.
„Mám žízeň,“ řekla Greta. „Jdeme k potoku.“
Když se přiblížili na doslech, zarazili se.
„Někdo tam je,“ sykla Beatrix a se zvědavostí vlastní všem objevitelům na výletě se kradla blíž křovím, sukni ke kolenům, paraple odhozené na cestě. Ostatní za ní. Pomalu se jim naskytl pohled na... Zalapali po dechu.
„Zavři oči, Greto!“
Wilhelm slyšel od spolužáků na gymnáziu, jak by se asi měl cítit při pohledu na nahou dívku. Nebylo to tak. Ulevilo se mu ale, když v periferii zachycený mužský biceps vzbudil stejnou – žádnou – reakci. Kluci prostě vždycky přehánějí...

Závěrečná poznámka: 

(Doufám, že nevadí, že jsem nepoužila zdrobnělinu bicepsu, bojím se, že by mi to rozbilo fandom :D.)

Obrázek uživatele HCHO

Nové ráno

Úvodní poznámka: 

Předchází: Kompromis

Drabble: 

Když Eva ráno sestupovala ze schodů, viděla tetu, jak potichu zavírá dveře do obýváku, kde večer nechaly spát Jaroslava na pohovce. Usnul, jen odložil příbor.
„Je to tintítko,“ usmála se teta.
„Na rozdíl od mého velkoměstského bývalého šéfa tráví víc času v práci, než v posilovně.“
„Ale slušelo vám to včera spolu.“
„Teto!“ vyděsila se Eva. „Ne, aby tě napadlo něco takového probírat s paní továrníkovou! Víš přece, že po hádce s tatínkem nebudu mít žádné věno.“
„Děvečko moje, život není jen o penězích,“ řekla zasněně teta. To, že se sama kvůli udržení peněz v rodině neprovdala, nějak úplně pominula.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Envy

Momentka

Fandom: 
Drabble: 

"Začíná se to vyplácet!" Prohlásí mladší sestra při vstupu do společného pokoje, kde starší zrovna čte knihu.

"Ještě nejsou úplně vyrýsované, ale po tom cvičení už se mi začínají formovat svaly!" Raduje se ze svých pokroků a ukazuje na části těla, které se zdají být pevnějšími než předtím.

"No vidíš! Ještě pár týdnů, a je to." Přitakává ta starší, ačkoli nemá na posilování zdaleka stejný zájem. Zvedá oči od knihy a dívá se na sestru, než opět stáčí pohled ke knize.
"Víš ty co, když tě vidím periferně, tak nějaký bicáček už tam máš."

Sestřičce se na obličeji rozlije úsměv.

Závěrečná poznámka: 

Lehce inspirované z života

Obrázek uživatele Erendis

Narostla mu dlouhá paže

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

To jméno znal.
„Ty… Proč si to myslíš?“
Nevraživě k němu zvedla pohled od sbíraných bylin.
„Pár let jsem se u něj učila. Když jsem mohla pozorovat následky kouzla takhle zblízka… Poznám jeho styl.“
„Ty jsi… Proč?!“
Zabodla do něj oči.
„Protože u něj jsem mohla studovat věci, od kterých dává Rada poděšeně ruce pryč!“
„Existují hranice. Hranice, za jejichž překročení troška poznání nestojí.“
Teď byl pelyněk zajímavější než on.
„To… jsem nakonec taky pochopila. A odešla.“
Nádech, výdech, změna tématu.
„To nemohl být on. Rada… diskrétně sleduje hranice oblasti, kde sídlí. Neuniklo by nám, kdyby se odtud vzdálil.“
„Nevzdálil.“

Závěrečná poznámka: 

Název je citát ze Společenstva prstenu.

Následuje: Bouře v mozku

Obrázek uživatele angie77

Silný a skromný muž

Drabble: 

„Celý den jste se mnou nepromluvily ani slovo, ale já jsem divný,“ prská.
„Možná proto, že jsi ráno místo pozdravu oznámil, že jsme objednaly drahého taxíka,“ utrousím, fakt na něj nemám náladu.
„Vždyť jo, hotelový byl levnější!“
„Jenže hotelový by nás těžko vzal všech pět…“
„Já bych šel klidně pěšky, to vy si musíte pořád vozit prdel. Plnou hubu keců o chození po horách, ale přitom mám lepší kondici než vy!“

S kamarádkou se na sebe lehce omámeně podíváme. To snad nemůže myslet vážně…

Myslí… Myslí si, že nás dostal. Periferním viděním zahlédnu, jak spokojeně zaťal svaly. Teda spíš svalíčky…

Perimetr

Fandom: 
Drabble: 

"Krafťáku, Johnny, Bicáčku, máte na starosti perimetr," ukázal na ně seržant.

Bicáček pomalu našlapoval, používal všechny rozšířené smysly a pátral na okraji tábora po jakékoliv známce nepřítele. Byl v jednotce nový, jako by už nestačila posměšná přezdívka, kterou si na lodi vysloužil pro svou lásku k tělocvičně a k vlastnímu tělu, ani v první přestřelce po výsadku se moc nepředvedl.
Proto ho vlastně potěšilo, když ho seržant vybral, aby zajistil okolí. Konečně má možnost ukázat, co v něm je.
Najednou uslyšel cvaknutí. S hrůzou si uvědomil, že šlápl na jednu těch směšných předvesmírných min.
"Seržo?" zmáčkl knoflík vysílačky, "mám problém."

Obrázek uživatele may fowl

Nadechnutí

Fandom: 
Drabble: 

Oči jsem otevřela do oslňujícího světla.
Seděla jsem uprostřed pódia. Stolička byla tak vysoká, že jsem se téměř bála nadechnout, abych nespadla. Ale dýchání mě teď poměrně zajímalo. Pohledem jsem se chytila mikrofonu a doufala, že to bude stačit.
Klavíristka položila do vzduchu čtyři tóny a nechala je tam viset.
Periferním viděním jsem zahlédla bicáka. Z téhle výšky vypadal spíš jako bicáček. Tvářil se rozverně jako obvykle, a to mě uklidnilo.
Nadechla jsem se a věděla jsem, že v tu chvíli v sále nedýchá nikdo jiný. Měla jsem jejich absolutní pozornost - a najednou to vůbec nebylo děsivé.
Začala jsem zpívat.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Ani na konci světa není dost daleko

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chtěla jsem napsat něco dojemného... No, nakonec ne tak docela, ale je to blízko...
WARNING: Vulgarismy

Drabble: 

Bylo zvláštní nemít vážnější starosti než rvačky opilých vojáků a frivolní grizetky pozvolna stárnoucí do laciných kurev. Asi by si na to dokázal zvyknout, kdyby se ambice daly utopit ve víně... Aspoň kdyby tu domněnku zkusil ověřit a začal pít. Možná by i začal nebýt nepřekonatelného odporu k alkoholu a toho ospalého dne, přelomeného v půli vyděšeným křikem. Kdyby koutkem oka nepostřehl povědomé napnutí svalů. Nedávalo mu smysl, že muž, kterému paže patřily, měl tvář pana Madeleina. Proč měl najednou tak povědomé rysy?
“Dikh pro miro bare kar!”
Jsou chvíle, kdy i rozený policajt vezme za vděk slovníkem posledního zlodějíčka.

Obrázek uživatele Ilian

Co to znamená být kostivcem

Fandom: 
Drabble: 

Sans postával kousek od svého bratra, který se připravoval se na další pokus o chycení člověka. Papyrus byl nadšením bez sebe.

"Až člověka chytíme, konečně se dostaneme na povrch! Budu moct řídit své auto a cítit vítr ve vlasech!"

"Jasně," zabručel Sans a neobtěžoval se upozornit svého bratra na to, že na jeho holé lebce nerostou žádné vlasy. "Ale jak přesně plánuješ toho člověka zajmout?"

"Sansi, myslel jsem, že to už je naprosto jasné! Člověka zajmu pomocí svých svalů!" prohlásil Papyrus a pozvedl svou ruku.

Sans přemýšlel o tom, jestli si jeho bratr skutečně uvědomuje, co to znamená být kostlivec.

Pracovní pohovor

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když jdete žádat o práci, tak se většinou snažíte vypadat co nejlépe. Má dcera zatím dostala jakoukoliv práci, kam se hlásila, kromě Lidlu, takže ji to trochu rozhodilo. Zkusili jsme tudíž po pár měsících nový způsob. Podotýkám, že se prozatím jednalo vždy jen o brigádu.

Drabble: 

"Tak si představ mami, že dneska se to povedlo. Vzali mě!"
"Tak to je super. A jak to šlo?" Nadšeně jsem dceru vyslýchala.
"No nepovídala jsem o vejšce ani plánech do budoucna, vlasy jsem si ledabyle stáhla, vzala jsem si tenisky a tu velkou mikinu."
"A to ti věřili, že dokážeš tahat palety, když jsi schovala tělo pod tím velkým hadrem?" Docela mě to překvapilo, protože moje dcera vypadá jak vychrtlá modelka.
"No to víš, že se na mně koukali divně, ale dřív než stihly cokoliv říct, tak jsem na ně vytasila bicepsy a vysvětlila, že mám sílu jako chlap."

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že téma je z drabblu zřejmé, divně myšleno jen tak po očku - periferně :) . Netušila jsem, ze budu používat tolik reálných zážitků, ale ty témata jsou vážně zabijácká a pravda je, že jsem si tu příhodu ihned vybavila.

Obrázek uživatele Danae

Vizuální fantom

Drabble: 

Periferní bicáček byl mladším bratrem Krvavého kolena. To mu říkalo láskyplně Bici a ze všech sil se snažilo, aby z něj vychovalo řádné a úctyhodné strašidlo. Bicáček se snažil svému sourozenci vyhovět, nakonec ale uznal, že na takovou práci není stavěný. Rozměry měl dvacet pět na deset, barvu starorůžovou a nejhrozivější zvuk, který dokázal vydat, bylo vlhké plesknutí.
Nakonec se našel v roli vizuálního fantomu. Zabydlel se ve zrcadlech fitness center a každému, kdo se do nich zadívá příliš dlouho, vykouzlí na okamžik vidinu dvojnásobného bicepsu. Někteří se následně vzepnou k výkonu týdne. Jiní shledají, že halucinace signalizují přepísknutý trénink.

Obrázek uživatele tif.eret

Krásnoočko

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Není to horor.

Drabble: 

„Konečně jsem ho zahlédla. Sice jen na periferii, ale byl tam.“ Nadšený hlas v telefonu.
„Takže se zadařilo.“ Kamarádka má radost.
„Ano. A ta zelená barva… Krásnoočko.“ Z telefonu tryská veselí.
„Má zelené oči? To by se mi taky líbilo. Zelenoočko.“ Kamarádčin žárlivý hlas.
„Myslím, že je jich více. Jeden jako druhý,“ pokračuje telefon.
Kamarádka nevěří vlastním uším. „Jak více? To je snad tolik zelenookých?“
Ta na druhé straně telefonu si vede svou. „Prostě bi...“
„Aha, myslíš bicáčky.“
„Tys mě neposlouchala? Měla jsem na mysli bičíky. Sedím u mikroskopu a sleduju bičíkovce. Víš přece, že píšu práci o krásnoočku zeleném.“

Závěrečná poznámka: 

Periferií zde myslím okraj zorného pole mikroskopu.
Krásnoočko zelené (Euglena viridis) - jednobuněčný prvok, obsahuje zelené chloroplasty, pohybuje se pomocí bičíku.

Hlásit se to musí

Drabble: 

Důvěrné

Vaše Hanebnosti, pane řediteli odboru pekelné inspekce,

velice mě mrzí, že jsem nucen Vás obtěžovat. Donesly se ke mně ale závažné informace nasvědčující, že došlo k úniku utajovaných skutečností do lidského světa, a to pokynů ohledně zásad pokoušení pacientů z jistého nevýznamného národa. Včasným zásahem našich pracovníků se podařilo dokument získat zpět, ďáblužel s výjimkou titulní stránky nadepsané: „Bič a Čech“. I ta byla nicméně hbitým pracovníkem upravena do nerozluštitelné podoby, takže nakonec posloužila jako část zadání v jedné dubnové literární akci.
Pokud jde o pachatele, mám jisté, zatím nepotvrzené podezření.

Jeho Propastná Výsost, první náměstek, Dr. Ing. Zmarchrob

Obrázek uživatele Keneu

Opička

Fandom: 
Drabble: 

Lidský vzhled. Kazí to jenom ty výrůstky, chlupy a barvy, ale tvar odpovídá. Plochá chodidla. Z dlouhodobého pobytu ve vojenských bagančatech pořádně zasmrádlá. Zeptejte se té rodinky plchů, co se v těch botách chtěla ubytovat. Budete potřebovat spiritistickou tabulku.
Křivé nohy, nejen do x nebo do o, spíš vypadají, že zkoušely celou abecedu a ještě nějaké symboly z podzemních rozměrů.
Navzdory množství nakradeného jídla a lžiček propadlé břicho.
Ruce. Na ty je spoleh. Rychlé, vlezou všude a nevěřili byste, co všechno se na ně přilepí. Někde šlohl i svaly. Spíš svalíčky.
Na jeho obličej slova nestačí. To se musí vidět.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Carmen

Sebenaplňující se předsudek

Fandom: 
Drabble: 

"To víš, mužská věc."
Všichni hrdě vystavovali svaly.
Neméně hrdě ukázala vlastní paži.
Ale děvenko, to je přece něco jiného!
Prý je dobře, že žádný velký sval nemá. (Není muž!)
Pcha.
Vyšívání?! Já vám jednu vyšiju-
Meč mi vážně z ruky nevypadne. Jezdím líp než většina z vás! A moc dobře to víte.
Ale když na to dojde, vždycky se něco najde.
"Ty se přece TAK umíš o lidi postarat!" (A nejsi muž.)
PCHA!

Už toho přehlížení měla právě tak dost.
Ale já nejsem živý muž!
Kuch ho. Šovinistu.

Když padala, letmo se podívala na svou paži. Rozhodně tam byl.

Závěrečná poznámka: 

Se omlouvám, ale to já ne, to téma...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Remi

Kouzelnická seznamka s.r.o.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chtěli jste to, máte to mít. Ještě jedno takový téma, a zomru na místě. :D

Drabble: 

„Evansová,“ přisedl si Sirius na lavičku vedle Lily. „Budeš té dobroty a věnuješ mi trochu svého drahocenného času?“
„Jde o to na co,“ podotkla.
„Popovídat si…“ nasadil zářivý úsměv. „Mezi námi děvčaty, nebo jak se to říká.“
Lily překvapeně nazdvihla obočí.
„James je vlastně hrozně super člověk, víš?“ pokračoval Sirius. „I když to tak občas nevypadá, je inteligentní, zábavnej… a hraje famfrpál – to je dobrý na bicepsy!“
Z určitého úhlu to opravdu nebyl vůbec špatný pohled… „Nehraj si na dohazovačku, Blacku,“ zpražila ho Lily, aby zakryla rozpaky.
„Jak bych mohl?“ usmál se Sirius nevinně. „Mimochodem, Lily? Zíráš trochu moc okatě.“

Obrázek uživatele Elet

Před zrcadlem

Fandom: 
Drabble: 

Stojím před zrcadlem.
Dívám se.
A vidím.

Laskavou tvář, nataženou ruku - pojď, podržím tě, pomůžu ti. Srdce plné lásky - milujícího otce, věrného manžela. Směje se, i když nemá proč, třeba jen proto, že ráno vyšlo slunce. Dívá se na svět přímo; pozorně sleduje, aby byl ve správnou chvíli tam, kde může být užitečný.

Ale vidím taky něco jiného.

Namyšleného borce, který se neptá, kdo potřebuje pomoci; nemiluje, neodpouští. Vzhlíží jen sám k sobě - měří si obvod bicáčků, svět nevnímá. Jen občas k němu periferním viděním doletí obraz něčeho jiného - zapomene na něj téměř okamžitě.

Stojím před zrcadlem.
Dívám se.
Jsem.

Obrázek uživatele Brygmi

Jak Mach a Šebestová obdivovali svaly

Drabble: 

Šebestová vrazila do sloupu a Mach se jí smál a ona na to, že za to nemůže, že ten běžec měl takovej bicák, že se po něm otočila a bum. Mach říká, nic jsi nemohla vidět, leda tak periferně a vůbec, já bych mohl mít taky takovej a Šebestová na to, tak se ukaž a Mach povídá do sluchátka, haló, můžu mít stejnej bicák? Ozve se ale jistě a Mach má bicáka a teď se směje zase Šebestová, Machu, to je jen takovej bicáček a dej ho radši pryč, tobě to sluší i bez něj, a Mach vytřeští oči, cože?

Obrázek uživatele Ghormoon

Ne, raději knihu

Fandom: 
Drabble: 

Některé věci se nemění, ať jste v Evropě, nebo Asii. Pokud nejste někde úplně mimo civilizaci, vždy se najde nějaké místo, kde se schází většina turistů a frajírků a chlastá do noci. Nedejbože když jste ve městě typu Sài Gòn, kde se večer do centra sjedou místní "namakaní" frajírci z posilek a jdou balit turistky, co dávaj za panáka.

Pokud vám někdo doporučí jít večer za zábavou na konkrétní ulici v centru, tak to je přesně to, čemu se chcete vyhnout. Horší jsou už snad jen místa typu Mũi Né, kde nic jiného, než bary pro turisty vlastně ani není ...

Obrázek uživatele Kraken

Favorit favorit

Fandom: 
Drabble: 

Běžel. Utíkal od toho domu. Plakal. Slzy se mu koulely po tváři. Zahnul za roh a na značce vedle něho byl nápis Periferní zóna. Normálně by se otočil a šel domů, ale něco upoutalo jeho pozornost. O popelnici nedaleko okraje periferní zóny se opíralo kolo téměř pohlcené prachem. Šel k němu a vzal ho do ruky. Bylo přesně pro něj. Utíkal směrem k domu, ale tam zahnul doleva a vlezl do jejich garáže. Tam šel ke svému pracovnímu stolu a oprášil bicykl. Zjistil, že je bledě modrý, značky Favorit.
Nechal si ho v garáži a začal mu říkat Periferní bicáček.

Obrázek uživatele Gary Stu

Trénink

Fandom: 
Drabble: 

„To... by... snad... stačilo...,“ funěl Doktor a přestal šlapat. „Takhle... si... akorát... propotím... svůj... krásný... patchworkový... kabát.“

„Říkám ti..., že mám výbornou fyzičku,“ pokračoval, když popadl dech. „Utíkal jsem před Daleky a Cybermany dlouho předtím, než ses vůbec narodila!“

Mel vešla do řídící místnosti a Doktor znovu začal šlapat.

„Říkal jsi něco?“ usmála se Mel a podala mu skleničku.

„Už... zase... mrkvová... šťáva?“ zafuněl Doktor a slezl z rotopedu.

S odporem se napil, zatímco Mel si ho kriticky prohlédla: „Výdrž slušná, ale s tím břichem musíme něco udělat.“

„Tohle?“ ohradil se Doktor. „To nejsou tuky, to je můj... periferní bicáček.“

Obrázek uživatele TimeGirl

O lásce k Cermatu

Úvodní poznámka: 

BJB, protože můj mozek byl maturitní slohovkou rozcupován na kousíčky a nemyslím na nic jiného, než na článek s prvky recenze o Válce s mloky a vypravování o tajemném hradu. Óda na mou nehynoucí lásku ke společnosti Cermat. A asi založím fandom "maturita".

Drabble: 

Na roztřesných nohou se vypotácím z učebny. Svezu se vedle podobně zdrceně vzhlížejících studentů na lavičku. Myslím, že mi ten spisovatelský výkon přivodil karpální tunely. Spolužák vedle mě mi podá plaskačku.

"Kdes to vzal?" zeptám se a silně přihnu si.

"Dal mi to tříďas."

"Hezky," ušklíbnu se a lahvička koluje dál. "Tak o čem jste psali?"

"Jedničku," pokrčí chlapec rameny, "vypravování je vždycky jistota, i když nevím, jestli 'utrpení ve sklepě' bylo úplně ideální téma. Co ty?"

"Úvahu. Periferní bicáček, co to jako mělo být?" odfrknu si.

"Neboj, když to budeš mít moc dobré, postoupíš do dalšího kola v září."

Svalová hmota

Úvodní poznámka: 

No . . .alespoň to téma je jasné, když už nic jiného :D

Drabble: 

„Pětadvacet, šestadvacet, sedmadvacet, ...“ chlapec udělal na roztřesených rukou poslední klik, než se rozplácl na podlahu. Vzhlédl ke kamarádovi, zpocený, ale s oslepujícím úsměvem.
„Sto osmapadesát! Cha! To si překonej!“ Druhý kluk se zašklebil.
„Jenom? Na tolik kliků mi stačí levá ruka!“ odfrkl povýšeně. Klikující chlapec zapomněl na únavu, když vyskočil na nohy a dloubl druhého do ramene.
„Jo? Tak dělej! Čekám . . .“
„Stačí se kouknout na ten bicáček . . . . i z periferního pohledu vidíš tu sílu.“
„Nic jako periferní bicáček není!“
„Je!“
„Není!“
Okolo prošlo dívka v tílku. Oběma chlapcům spadla čelist na zem, ale ona jim věnovala jen pobavený pohled.
„Pitomci.“

Obrázek uživatele Owlicious

V jejím životě byla dvojčata

Fandom: 
Drabble: 

Měl důvod žárlit na své dvojče.
Když se rodili, byl zcela jasně vepředu.
Přesto se jeho bratrovi podařilo prostrčit kolem něj jako první ven paži, skoro po rameno.
Porodní bába na ni uvázala karmínovou šňůrku prvorozenství.
Když zjistila svůj omyl, obvinila z něj jeho.
Na její popud mu dali jméno Trhlina.
Bratra pojmenovali Úsvit.
Ta nespravedlnost mu zůstala trnem v oku, ačkoli získal všechna prvorozenská požehnání a výhody (narozdíl od svého děda právem, ne lstí).
Bratr jeho nároky nikdy nerozporoval.
Pravé zadostiučinění však přišlo, až v nejdůležitějším rodokmenu lidstva - zmíněni jsou oba, ale pouze od prvorozeného se bude odvíjet dál.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že se do tématu vejde - není ideální, ale je psané z porodnice, takže na nic jiného asi nemám kapacitu.

Obrázek uživatele Lee

V učení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(I když se mi to "z" v názvu fandomu "z"atraceně příčí. :D)

Drabble: 

Stojí tam, v pozoru, připravení, muži hotoví jít do války, ač dosud jen ve svých představách. Tělem jsou stále chlapci, byť utužení pravidelným výcvikem. Stojí stranou - stále stranou, jen pozorujíce skutečný boj, dýchajíce pach bitevního pole, na kterém jim dosud nebylo dáno stanout.

Jen tam tak stál s očima doširoka rozevřenýma a hltal tu krásu. Těla se přelévala jedno přes druhé, barvy vířily a z třesku zbraní mu vřela krev v žilách. Dnes poprvé cítil divokou radost. Touha utéct zmizela. Ten, kdo ho po minulé bitvě sevřel v náručí a vášnivě políbil, padl před jeho očima, rozsekán protivníkem. Byl volný.

Závěrečná poznámka: 

Nějak mě při čtení Ústavy extrémně mrazilo...

Jinak mám na tohle téma ještě minimálně jeden námět, který chci zpracovat, ale to bude na dýl, takže asi až v neděli. :)

Obrázek uživatele galahad

Nesmierna sila

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fandom je Mushishi: príbehy o potulnom krotiteľovi bytostí (mušiši) zvaných muši, ktoré občas nechtiac zasiahnu do života ľudí. Ak je to možné, Ginko zbiera z muši suveníry a predáva ich, aby si zarobil na živobytie.

(Stále mám neodbytný pocit, že zadávateľ témy sa nesmierne baví, ako tu ako hlúpi píšeme príbehy na takú hovadinu)

Drabble: 

Zaviedli ho do domu, ktorý vyzeral, akoby sa tadiaľ prehnala šógunova armáda. Pán domu sedel na verande. Keď spozoroval návštevníka, zamračil sa.
„Volám sa Ginko, som mušiši,“ predstavil sa príchodzí.
Domáci prikývol a vyhrnul si rukáv. Na koži mal narastený ďalší obrovský sval.
„Kedy to začalo?“ vyzvedal Ginko.
„Asi pred rokom. Najprv to bola malá žilka a zosilnela mi ruka. Rástlo to. Teraz to už nejde ovládať,“ ukázal na diery v stenách a nábytku.

Periférny svalový muši… Bude z neho suvenír, nebudem pýtať peniaze.

Ginko otvoril kufrík a podal mu liek.

„Keď to odpadne, odložte si to. Za mesiac prídem.“

Stránky

-A A +A