DMD č. 8 pro 8. 4. 2019. Téma: Pelyněk

Obrázek uživatele Bilkis

Býlí

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ!
A po termínu. Nestíhala jsem.

Předchozí: http://sosaci.net/node/35789

Drabble: 

Na plotech a nade dveřmi domů v ulici se začaly objevovat svazky bylin, především pelyňku. Bylo to jako rána pěstí na solar. Karlovi sice pelyněk nemohl nikterak ublížit, nebo snad zabránit v tom, aby někam vstoupil, ale stejně ho to vyděsilo a zklamalo. Česťa na něm viděl, jak se trápí. Protože, ačkoliv mu pelyněk uškodit nemohl, víra lidí v opak ano.
Měli jen pár možností. Nechat to pokračovat, nebo všem ukázat, že věří v hloupost a od někoho z nich zjistit, kdo jim to poradil a proč. Byli opatrní, moc se neukazovali, neprovokovali. Ale někdo si domyslel. Naštěstí úplně špatně.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tlegy

Setkání

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

1.6.2224
Navazuje na http://sosaci.net/node/35600

Drabble: 

Volný den, žádné povinnosti. Mohu se jen tak procházet lodí a pozorovat vesmír. Stejně jako v práci a to je na tom nádherné.

Většina lidí stále spí, jen pár se jich nechalo probudit.

Malý prosklený salónek, hvězdy a krásná zrzka z baru. Krásná a zrzka, bože co to dělám.

Pamatuji si ji z nečekané oslavy v dubnu, je nějaká bledá.

„Je Vám něco slečno?“

„Ne, to bude dobré“, chabý úsměv.

„Počkejte, něco vám přinesu“.

„Pijte, starý rodinný recept“.

„Dobré to je… Co je to?“ Usmála se.

„Pelyněk s bylinkami, rodinná receptura. Tajná.“ Usmál jsem se také.

Je opravdu moc krásná.

Obrázek uživatele eliade

Koňská dávka smůly

Drabble: 

Hořkou porážku zažily koňské fotbalistky při zápase s týmem kamzíků. Přitom měly slušně nakročeno k výhře a někteří fanoušci se už radovali, že vsadili na správného koně.
Bohužel předčasně.

Deset minut před koncem zápasu musela za zraněnou hráčku zaskočit náhradnice. Vůbec první reprezentační start však bílé klisně pokazila prudká změna počasí, která způsobila, že se fotbalistky zanedlouho brodily vrstvou čerstvého sněhu.

„Kdybychom nehrály bosé, mohlo to dopadnout jinak,“ zlobí se jedna z hráček. „Trenér by nám měl konečně sehnat pořádné boty, zvlášť když radí s nákupem obuvi ostatním týmům!“

Prohru fotbalistky plánují pořádně zapít. Dostaly prý od fanoušků láhev absintu.

Obrázek uživatele Blanca

Posilování nohou

Drabble: 

Sbírat v lese bylinky bylo poslední dobou rozhodně dobrodružnější. Člověk musel dávat pozor na každé šustnutí, (je za křovím zajíc, bandité nebo ti tatarští barbaři?), ale i na hluk, který způsoboval sám, který mohl přivolat problémy.
Tereza by si to ráda nechala ujít, ale Pešek už na Jindřichovo léčení nechtěl vydat ani groš a lékárník vzhledem k pacientovu stavu slibům do budoucna moc nevěřil.
Bylinky potřeboval a pokud se kvůli nim za hradební zdi vydal někdo jiný, tím lépe.
Proč ale chtěl koš plný zrovna pelyňku, za kterým musela šplhat?
Měly celé Rataje zkažený žaludek?
Kéž by uměla číst recepty!

Obrázek uživatele Taarg

Hvězdné představení

Úvodní poznámka: 

Mááám dojem, že už tu něco podobného tématicky bylo.

Drabble: 

Představte si pokojné léto,
teploty blízko 28 stupňů Celsia,
nikomu se nikam nechce.

Přichází pán.
"Víte, že Strážná věž, a samozřejmě i já, jsme vstoupili do věku Pelyňku?"

"Zatím ne."

Po pětadvaceti slušných minutách se člověk odplouží a s vnitřní hláškou:"Vrať mi ten Čas!" se vrátí do reality.

Pán obkrouží zbylé násosky a hledá oběti.

Člověk utíká. "I Matka může být Bohyní!"

Raději žrát slad než pelyněk, pokud se mi nerozprostře na mozku.

A v předjaří roku 2019 se objeví hvězda. Malá, ničím nedůležitá. Mor a nemoci jsou přece vedlejší záležitostí. Ani bratr ji reálně nečekal. Pelyněk je tu.

Obrázek uživatele Achája

Brána do jinam

Drabble: 

Nevnímaje hluk putyky, párkrát se zhluboka nadechl, aby se naladil na svůj oblíbený rituál.
Broušenou sklenici naplnil ze třetiny zelenou tekutinou.

Na vrch sklenky položil prořezávanou plochou lžíci.

Na ni kostku cukru.

Vzal karafu a velmi rozvážně lil studenou vodu, až nebohou kostku úplně rozpustil a sklenka byla skoro plná.

Lžičkou zamíchal a odložil ji.

Opálově mléčný lektvar vířil ve sklenici.

Charles si s blaženým výrazem pořádně zavdal a opřel se do křesla. Povolil si vázanku, vyndal sešit a pero.
S úsměvem vítal svou múzu, tu nestoudnou zelenou vílu.
Už mu do ucha šeptala o jiných světech a on psal.

Závěrečná poznámka: 

Kdysi mě fakt bavili Prokletí básníci a taky mě fascinovala správná příprava absinthu. Žel jsem ještě neměla příležitost ho takhle okusit :-D

Sesterská pomoc

Drabble: 

"Ještě trochu naředit..."
Zrovna se chystala kápnout z malé lahvičky pár kapek do skleničky s vodou, když se dveře náhle rozrazili. Rychle lahvičku schovala za záda.
"Tady jsi. Pospěš si, shání nás. A... Co to máš za zády?"
"Nic."
"Nenuť mě jít pro otce."
Rezignovala."Prosím, neříkej mu to. Nikomu to neříkej."
Saura ji nechápala, dokud si nepřičichla k lahvičce a neucítila pelyněk. "Proč... Jsi těhotná."
"Byl to jen úlet."
"Ale zbavit se nenarozeného je zločin."
"Musím to udělat, když jsem zasnoubená za toho čaroděje."
"Nemusíš. Skryjeme tě a dítě odložíme."
"A... budu mu moct aspoň dát jméno?"
"Jaké?"
"Anduin."

Hořká nešťastná skutečnost

Drabble: 

"Málokdo si plně uvědomuje, že pelyněk je název pro celý rod rostlin, které se vyskytují na mnoha místech v mnoha podobách. Čeho si je však vědom téměř každý, je to, že pelyněk je hořký. Je to proto, že výraz hořký jako pelyněk se používá k vyjádření něčeho zlověstného, něčeho, co vás svou nepříjemnou pachutí provází po mnoho hodin či dní.
Pro sourozence Baudelairovy byla hořká jako pelyněk skutečnost, že byli opět vytrženi ze zdánlivého bezpečí ochrany jednoho z přátel svých rodičů, nehledě na nešťastné okolnosti, za kterých k tomu došlo... a to, že byli odkázáni na pochybnou ochranu pana Poea."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Ochutnávka jen pro otrlé

Úvodní poznámka: 

Dlouho jsem si dnešním tématem lámala hlavu, až mě nakonec napadnul Trpaslík. A to už jsem se začínala bát, že na něj letos snad ani nedojde.

Drabble: 

„Co to je?“ podivil se Kocour zelené tekutině v Listerově půllitru.
„Absint. Chceš ochutnat?“
„Co v tom je?“
„Alkohol, pelyněk, …“
„Pelyněk? Paráda! Pták, co žere ryby, určitě chutná jako ryba a pták dohromady!“
„To je pelikán. Pelyněk je bylina.“
„Rybožravá bylina? Stejně to zkusím!“
Kocour si nalil plnou sklenku.
„Měl bych tě varovat…“ začal Lister.
„Tak hele, opičáku, já okusoval kytky, když ty jsi ještě tvrdnul ve stázi!“ naježil se Kocour a kopl do sebe všechno naráz. Po chvíli vytřeštěného zírání se s šíleným řevem vyřítil z místnosti.
„Pokecal jsi mu oblek?“ zeptal se Rimmer, skrz něhož ve dveřích proběhl.

Obrázek uživatele Aziz

Hořkosladce

Úvodní poznámka: 

Varování: bmb (biologové milující biology) a trochu bjb (biologové jedící byliny)

Drabble: 

Šeptanda se začala šířit už druhý den tábora.
"Rejsek vysloveně nesnáší pelyněk."
"Přímo bytostně. Nesnáší. Pelyněk."

Chudák Rejsek se pak musel potýkat s kdečím - s pelyňkem ve své lahvi na pití, s pelyňkovým čajem, s pelyňkovou buchtou. Jednou rozhořčeně odešel od nedojedeného oběda, protože mu nějaký šprýmař přisypal pelyněk i do jeho várky guláše.

"Žabáku? Chtěl jsi se mnou mluvit?"
Žabák důvěrně přikývl. "Pojď sem blíž."
Byli na mýtině za táborem sami. Rejsek váhavě poslechl.
"Víš, Rejsku, už chvíli jsem ti chtěl říct--"
Žabák se nadechl. Pak Rejska políbil.
Chutnal jako pelyněk, syčák jeden. Přesto to políbení nemohlo být sladší.

Obrázek uživatele Linkový stykač

Každý dobrý skutek...

Drabble: 

Toníček svou práci miloval. Každý den vcházel do výpravny s širokým úsměvem a třebaže se člověk na Pankráci dočkal pozdravu spíše od dveří než od výpravčího, on vždycky zdravil zvučně a zvesela.
Jednou ráno uzřel své jméno na nástěnce. V rubrice K vedoucímu vozovny se dostaví.
„Přišla na mě stížnost, Honzíku?“ tázal se vedoucího zachmuřeně.
„Pochvala, Toníčku, pochvala. Nějaká paní ti vyjádřila díky, že jsi jí otevřel, přestože už jsi odjel ze zastávky.“
„A do prdele. To je za pětistovku, co?“
„Bohužel,“ posteskl si vedoucí soucitně.
Tehdy Toníčkovi šlechetnost zhořkla jako pelyněk.
Od té doby žádné dámy v nesnázích nevidí.

Závěrečná poznámka: 

Předpis D 1/2 stanoví, že řidič tramvaje nesmí otevřít dveře pro výstup či nástup cestujících, pokud se vlak nachází mimo prostor k této manipulaci určený, tj. prostor zastávky. Výjimku tvoří pouze nouzové umožnění výstupu v případě mimořádné události.
Ano, máme to opravdu za pětikilo.

Obrázek uživatele strigga

Zrada a kouř v Záchranné stanici záporných postav

Úvodní poznámka: 

Pozor, obsahuje děsivé odhalení!

Pro připomenutí a uvedení do děje možno přečíst jedno prastaré drabble: http://sosaci.net/node/10439

Drabble: 

Sauron ráno ani nedošel ke dveřím a už je vyrazil podivnej chlap s obskurníma kotletama a na kolenou nás prosil o azyl. "Jsem záporná postava, hroznej buržoust!" přesvědčoval mě.
Docela by i zapad, babu obměkčil pozitivním vztahem k perníku a Vlk ho dokonce jednou olíznul, ale za chvíli vyletěly dveře znovu a tentokrát to byl Krakonoš. Zahřímal, že Trautenberkovi ty lumpárny pěkně zhořknou, popad ho a vysublimoval.
Řídnoucí oblak čmoudu odhalil vysmátýho Santera.
"Zrádče, tys ho udal!" zahřměl Sauron.
Santer se ušklíb. "Jasně. Směnil jsem to za informaci. Konečně vím, co Krakonoš kouří! Jdu trhat pelyněk, kdo jde se mnou?"

Obrázek uživatele Tess

Malé objevy

Úvodní poznámka: 

Pro zájemce o Ostrovy upozorňuji, že včera byla přidána do Padesátky z Ostrovů další kapitolka, děkuji pěkně :)

Drabble: 

Detektor už téměř necinkal.
Opuštěná vesnice, kterých je kolem pobřeží hodně. Nebyla opuštěná dlouho.
Ani nebyla opuštěná narychlo.
V domech nezůstalo skoro nic.
S tím nepočítal. Myslel, že vybavení najde po cestě.
Teď sháněl hlavně nádoby na pitnou vodu.
Skladiště nebo nálevna? Bylo to jedno. Budova obsahovala nádob spoustu. Většina skleněných lahví byla rozbitá. Ty co byly v celku, nebyly prázdné.
Nápoj chutnal příjemně hořce, ani se po něm moc nemotala hlava. Uplynulá léta se na něm nijak nepodepsala.
Vlastně to byl výborný nápoj. Co do něj asi dávají?
Jen lahve byly trochu malé.
Naštěstí ho našel ještě plný sud.

Závěrečná poznámka: 

... tak jsem při hledání možností narazila na informaci, že v 18. století se na Britských ostrovech někdy dával do piva místo chmele pelyněk. Vzhledem k tomu, že chmel tam zcela určitě nemám, zatímco pivo zcela určitě mám a místní botanické sbírky a hradní zahrady obsahují spíše pelyněk než chmel...

<<< Začátek | < Předchozí | Další >

Uč se, hochu, moudrým býti!

Drabble: 

Slyšet!

Závod s časoprostorem. Nic tu nedává smysl. Jako nedomyšlená počítačová hra.

Mlýn!

Div se nepřerazím o nečekanou překážku. Nutí mě zrychlovat, ty hlasy v mé hlavě.

Blýskat se!

Nade mnou jsou stroje. Před sebou mám bránu, zaheslovanou. Jak je to dál? Plynout? Náraz. Špatná odpověď. Plýtvat? Sakra, otevři se!

Polykat!

Pouští mě do dalšího levelu, děsivějšího než ty předešlé. Nesnáším skákačky, pot ze mě stříká na všechny strany. Takhle švihlej sen jsem snad ještě neměl. A další bizarnosti čekají. Překonávám je.

Pelyněk!

Už vidím cílovou čáru. Vysvobození! Jen nepolevit!

Plyš!

Gratulujeme Vám. Právě jste zvládl vyjmenovaná slova po L.

Závěrečná poznámka: 

Lze si poměrně živě představit, jak se asi dnešní mladí pařmeni podvědomě připravují na testy. Sama si vzpomínám na svou nervozitu před prověrkou z němčiny, kdy po mně v noci někdo ve stínu házel písmena a nad hlavou mi prolétávala německá slovíčka :-D Výsledek byl dle očekávání… měla jsem okno :-D

Obrázek uživatele kytka

Kořeněná vůně vzpomínek

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Pro Lejdynku, i když by si zasloužila něco veselejšího.

Drabble: 

Nany se snaží vnutit Márince lžičku medicíny, dítě se v horečce vzpouzí, hází hlavou ze strany na stranu, přes pevně semknuté rty zoufale naříká. Márinčin sípavý dech Jakuba pálí v hrudi, brání mu pořádně se nadechnout.

Konečně holčička polkne aspoň trochu léku a usíná Nany v náručí. Jakubovi se při pohledu na ně svírá srdce něhou a strachem. Jak může Anna tolik riskovat?! Neví, že když si nedá pozor, onemocní i ona?! Nejraději by jí vyrval děťátko z náruče a tiskl by ho..., tiskl by obě.

Kořeněná vůně pelyňku vrací do minulosti, svíravá hořkost na patře ho téměř nutí dávit.

Obrázek uživatele Champbacca

Absinth a absorbce

Úvodní poznámka: 

(mezitím tam co minule)

Drabble: 

Protože jediný pelyněk široko daleko se nacházel v lahvích s nazelenalým peklem, musela je přirozeně trojice na palubě vikinského knarru v rámci plnění tématu otevřít. A když už byly otevřené, přece je nenechají vyčpět…
Byla to trochu jiná liga než dříve ochutnaný akvavit nebo medovina. Dost možná už to byl i jiný sport a Edvina, jenž to trochu brzdil vícestupňovým pivem, bavilo sledovat, jak se liší reakce jeho společníků.
Pro bělovlasého lovce, jenž už v dětství zkoušel pít kdejakou trávu, to byla zajímavá bylinná novinka.
Pro pannu z vinařské oblasti zase pádný důvod, proč se ráno modlit ke všem svatým.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován a že jsem fakt rád za naše zítřejší téma, které už visí pěkných pár hodin.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Odvar

Fandom: 
Drabble: 

„Tady máš odvar, podej ho krávě a určitě se uzdraví."
„Děkuji, paní.“
Vesničan se vypoklonkoval z chatrče a čarodějnice za ním zavřela dveře na petlici. Něco tu nesedělo. Chvíli se přehrabovala v ingrediencích u kotle a potom si zavolala učedníka.
„Z čeho jsi dělal ten odvar? Tady leží celý svazek pelyňku.“
„No, z kůže třaskavce. Neměl jsem?“ odpověděl nervózně učedník.
„No to v žádném případě, nadmutou krávu třaskavcem nevyléčíš. Rychle, snad ho dohoníme…,“ nedopověděla.
V dálce se ozval výbuch a o sekundu později na mýtinu před chatrčí žuchla půlka krávy.
„Tak, změna plánu. Startuj koště, než ti vidláci najdou pochodně.“

Obrázek uživatele Finde

Nikdy nepodceňuj přípravu

Fandom: 
Drabble: 

První voják vyrazil k místu, které Armid označil za místo pokladu. Zničehonic ho spolkla zem. Vzápětí se lesem rozlehlo děsivé chechtání. Věděl, kolik uhodilo. Kdyby byla noc, mohlo jít o hejkala, ale ve dne takto vřískal jedině gnóm.

Tušil, že hledání pokladů i s pomocí dračího prince bude náročné, proto se mág připravil na všechny eventuality. Na všechny druhy fantastických bytostí, ať už šlo o duchy, gnómy či ohnivé muže. Začal šlehat propadlou zem provazem spleteným z pelyňkových stonků. Vyskočil z ní vřeštící skřet, ale pelyňkový provaz ho ovinul jak had. Gnóm zcepeněl. Pod vojákovou mrtvolou pak objevili kopu drahokamů.

Obrázek uživatele angie77

Copak kaktusy, ale pelyněk...

Drabble: 

Poloostrov Baja California

Den první
„Páni, to je ale obrovský kaktus! Jak dlouho asi roste?“ dumáme okouzleně.
„A co teprve tenhle. Pojďme se u něj vyfotit, je nádherný,“ jásáme a dereme se k němu trní netrní.

Den třetí
„Jako dobrý, ale mohlo by tu růst i něco jiného, ne?“ rozhlížíme se.
„Tamhle teče řeka, tam musí být něco zelenějšího,“ doufáme… marně.

Den pátý
„Zatracenej připitomělej píchavej prevít! Zničila jsem si o něj kraťasy!“ nadávám.
„Kaktusy! Všude samý kaktusy. Hnus šedozelený,“ prskáme kolektivně.

Den sedmý
„Jsou i u jezera…“ zoufáme si.
„Prosím… cokoli jiného… Třeba pelyněk,“ modlíme se.

Čas změnit lokalitu…

Obrázek uživatele Carmen

(Téměř) dokonalý plán

Fandom: 
Drabble: 

Odjakživa byla pečlivá. Uměla plánovat, sepisovat, chystat a organizovat jako málokdo. Pečlivě počítala každou kapku tinktury, když manžela tuhle píchalo, tamhle bodalo a na jazyku měl hořko. Měla přímo zázračné ruce a dobře se to vědělo.
Zrovna tak pečlivě počítala každou kapku, aby postupně manžela tuhle víc píchalo, tamhle víc bodalo a aby mu pelyněk zastřel chuť a on v jídle nic nepoznal
Geillis Duncanová vše pečlivě naplánovala i provedla.

Jenže měla přímo zázračné ruce a moc dobře se to vědělo. Když krajem zarezonovalo slovo "čarodějnice", úsměv jí poněkud pelyňkově zhořkl.
Poprvé něco z plánu zapomněla: hrát dostatečně zdrcenou vdovu.

Obrázek uživatele Gwendolína

Pozdní host

Úvodní poznámka: 

Tak dneska jsem to opravdu málem nenapsala. Uf.

Drabble: 

Bylo už dávno po zavírací době. Severus Snape chmurně zíral do sklenice s nápojem, který se v jeho vinárně běžně nevyskytoval.
Dnes ale pil na Luciuse. A Lucius absinth miloval.
Měl s tím mužem vždy trochu komplikovaný vztah, ale nezapomněl, že to byl právě on, kdo ho před lety vytáhl z Chroptící chýše.
Severus se napil a okamžitě se otřásl. Nikdy nechápal, jak to někdo může pít.
Pelyněk by měl být míchán výlučně s asfodelem.
Jeho rozjímání přerušilo tiché zaklepání.

Svého nočního hosta poznal okamžitě, i když ho neviděl pět let. A dokonce i přes jeho cizí podobu.
"Vítej, Draco."

Obrázek uživatele Naughtilus

Multiwormwood

Úvodní poznámka: 

Já už psát metadrabble nebudu, slibuju :) teda až do příště.

Drabble: 

The eleventh hour is here and my brain's taken a vacation. Again. Well, how about we fire up the crystal ball and see what my alternate selves are up to?

fwoosh

This one went for the biblical angle. Boring.

fwoosh

Dresden Files? Yeah, good luck fitting that into a hundred words.

fwoosh

That one's getting drunk on absinthe. Seeking inspiration, I guess.

fwoosh

Chernobyl? Okay, there's a connection in etymology, but...

fwoosh

Screw it. Might as well try my alcoholic alternate self's method.

"Almost midnight? I don't feel anything. How about you?"
"Not a goddamn thing. This absinthe is bullshit."

Závěrečná poznámka: 

Yes, that last sentence is a reference.

Obrázek uživatele Lyta

Bitter Things to Swallow

Drabble: 

Emma could almost feel the aura of anger surrounding Lilly. It was the same one that was bubbling inside her veins. Their fates, bound by her parents' actions in the name of protection.

"What are you doing here?" Lily snapped at her but nevertheless let her into her house.

"I talked to Regina." Her voice was soft, barely audible.

"Well, that must have been a bitter pill to swallow." Lily pulled a face.

"Well, I don't seem to be the only one who had something bitter to swallow."

"What do you want, Emma?"

"I want my best friend back, Lily."

Obrázek uživatele Lejdynka

Svůj hořký lektvar pít ti dám ...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

... je na dva doušky, do všech stran...

Drabble: 

Voda hořkne plevelem v tom široširém jezeře. Okolí těžkým smutkem zarůstá, píšťaly slz. Havran kráká, zobák plný sklivce.

Starý mlýn houpe ještě provazem s cáry vlasů a kůže, pláč hlíny ze sna budí mrtvé matky.

Na druhém břehu černý hrad. V jezeře mrtvá v svatebních šatech, v sklepení sladké víno hořkne žlutí květů. Ssssssssyčí horkem.

Cesta kolem vede zeleným lesíčkem, rudá krví. Ač loupežník dávno již zde nežije.

Prstýnků z pravé lásky plné jezero, i kostí, jak ďábel tu zdech'.

Ticho. Jen harfa... a housle pod šibenicí.

Nešťastné je to místo, hořký svět, kde duši tvou pelyňkem krmí zlatooké Zuzany.

Závěrečná poznámka: 

... když půjdeš se mnou, lásko má, a když mě budeš chtít.

Fskutečnosti svět podle Asonance. Žít bych tam nechtěla, ale písničky dobrý, ne? :D Kdyby to někdo nerozluštil, tak následující:

Dva havrani
Pomáhej nám svatý Jiří, Krutá matka
Lord Gordon
Alison Gross
Bratrova pomsta
Loupežník
Říkají, že ďábel zdech
Harfa
MacPherson
Čarodějnice z Amesbury

Obrázek uživatele Roedeer

Vyhánění ďábla

Úvodní poznámka: 

Nápad mi v diskuzi pod zadáním tématu vnukla Esclarte, které tímto děkuji, i když to tu nečte.

Navazuje na drabble Mimikry a První žena.

Drabble: 

Její babička Esperanza vždy tvrdila, že zná různé triky na vyhánění zlých duchů z těla. Tenhle zlý duch se uvelebil v Lucíině břiše a dívka nevěděla, kdo ho tam zasadil, ale byl to jeden z těch tří. Jako by snad záleželo který. Nenáviděla všechny rovným dílem.
Ale nebyla hloupá a dovedla poznat pelyněk, když na něj v krajině mimo město narazila. Pelyňkem se dal vyřešit nejeden problém, učila ji babička v době, kdy Lucía o tyhle znalosti nejevila zájem. Ale teď, když potřebovala vyřešit problém - problém, který nechtěla a hlavně nemohla přivést na tento svět – si na ně bezpečně vzpomněla.

Obrázek uživatele gleti

Noviny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Nebyl by se to dozvěděl, kdyby si nevšiml Nevilla, jak se pokouší před ním skrýt noviny. Frank ho však nechtěl přivádět do rozpaků, a tak to nechal být. Prozatím. Sotva se za synem zavřeli dveře, podíval se, co schovával.

Na druhé straně Denního Věštce našel článek o propuštění Taura Hilla z vězení:
„Dnes opustil brány Azkabanu Taurus Hill, kam byl zavřen za falešné obvinění Severuse Snapea, když se pokoušel pomstít smrt svého bratra Aria Hilla. Toho zabily ty samé byliny, které vyléčily rodiče profesora Longbottoma z šílenství.“

Frankovi zpelyňkovaly myšlenky. „Alice se to nesmí dovědět,“ pomyslel si a noviny spálil.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Hořkosmutek

Úvodní poznámka: 

bez bodu

Opět se posuneme kousek dál na cestě Rotolfa a Yllanit.
Následuje po: http://www.sosaci.net/node/35693

Drabble: 

Jedináčci, zejména vyrůstající mezi dospělými, bývají prý rozumnější a vyspělejší. Yllanit byla. Většinou. V některých ohledech zůstávala dítětem...
Třeba to lechtání stéblem.
Samozřejmě nespal. Jen na chvíli zavřel oči, tady v Oriadu (konečně!), navíc při poledním odpočinku, si to mohl dovolit.
Tentokrát to nebylo stéblo, ale snítka hořkosmutku. Věděla vůbec, že v Oriadu se hořkosmutek dává do rakve milovaným zemřelým? Rotolf jej nesnášel. Bylinka za to nemohla, jenže od doby, kdy jako kluk ztratil maminku, pro něj byla zhmotněním bolesti.
Posadil se. „Copak?“
„Proč jedeme až do Citadinu? Kamenný dům je přece i v Berseně.“
„Tam by tě hledali nejdřív.“

Obrázek uživatele saasa

Paralely

Fandom: 
Drabble: 

"Maminko, jak jsi poznala, že tě tatínek má rád?"
"To vlastně nebylo těžké, miláčku. Řekl mi to sám."
"Jako mezi lidmi? Nahlas? To se nestyděl? Já bych se styděla!"
"Ne, nestyděl se ani trochu. Spíš naopak. Tatínek to vždycky mezi lidmi uměl. Čím víc lidí ho poslouchalo, tím byl odvážnější."
"A to ti i řekl, že tě miluje?"
"Často, broučku, to říkal často. Většinou do telefonu."
"A proč?"
"Býval často pryč, víš? Někdy i dlouho."
"A mně by to taky říkal?"
"Určitě ano, zlatíčko, tobě by to taky říkal."
"A říká to i té druhé paní?"
"Určitě, má lásko, určitě."

Obrázek uživatele Aveva

… nebo mlč navěky

Fandom: 
Drabble: 

Sněm utichl. Stonky pelyňku vzplály. Kněžna prošla mezi ně a v posvátném vytržení vdechovala jejich štiplavý dým.
Vidění stíhalo vidění a kněžna hrůzou otevřela oči. Pelyněk byl po letošním slunečném létě obzvláště vyzrálý a umožnil jí nahlédnout do budoucnosti dál než chtěla. Viděla temnotu hřadující nad českou kotlinou. Viděla porobený, zlomený národ. Bolest a zradu.
Budoucnost byla svíravě hořká.
Ale ona byla kněžnou svého lidu. Věděla, co musí udělat.
“Vidím město veliké,” začala, když dým zřídl.
Každý hadač věcí budoucích se nakonec musí rozhodnout, které obrazy svým posluchačům předestře. Žádná budoucnost není černobílá a Libuše věřila v sílu pozitivního myšlení.

Obrázek uživatele Queen24

Můžu to sníst?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nejlepší inspirací je prostě někdy sám život :) i když, dobře, přiznávám, že jsem si tam ten Pelyněk trošku napasovala no... xD snad mi to projde.

Drabble: 

,,Slečno, můžu se zeptat? Ty květy jsou jedlé?" Paní uazuje na svůj dort. ,,Ano, většinou na zdobení používáme jedlé květy. I když... Tenhle dort máme nově... Já se vám radši zeptám."

Přijdu k baru. ,,Co to je, ta bílá kytka na tom malinovym?" Kolega zvedne hlavu. ,,Co já vim, nějakej pelyněk... Proč?" ,,Pani to chce sníst." ,,Hele, fakt netuším, zeptej se Aničky, ta to pekla."

Vrazím do kuchyně se stejnou otázkou. ,,Ten ale pekla Bára, ne já."

Vrátím se na bar. ,,Pekla to Bára." Kolega protočí oči a sáhne po mobilu.

,,Je to květ meruňky. Je jedlý. Může to sníst."

Závěrečná poznámka: 

Jedna nevinná bílá kytička... xD
Konkrétně to byl snad údajně rozmrazený jedlý květ nebo tak něco.. No prostě, MŮŽE SE TO JÍST a to je hlavní informace že xD

Stránky

-A A +A