DMD Bonus č. 1 pro 4. 4. 2019. Téma: Morální kocovina - Óda

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Královský život

Úvodní poznámka: 

Tohle mi teda dalo zabrat...

Drabble: 

Jak sladce, blaženě žije si král,
hostiny, turnaje, co týden bál.

Jelenem zdobený zlatý tvůj praporec,
v království každý ví, že nejsi lakomec.

Turnaje pořádáš za velké slávy,
zdaleka na ně se sjíždějí davy.

Potoky vína a pohoří masa,
vše lehce unese královská kasa.

Manželka hraje si na tichou domácnost?
Náhradnic najde se pokaždé víc než dost.

Potomky svoje už spočítáš stěží,
Spokojeně však tvůj život dál běží.

A když tě omrzí paláce lesk,
v královské oboře zaženeš stesk.

Lovecká smečka tvá vesele štěká,
na zásah oštěpem divočák čeká.

Žes zklamal poddaných nezměrnou naději?
Litovat vždy bude dost času později.

Zmarchrobova óda na černé svědomí

Úvodní poznámka: 

Milí čtenáři DMD,

můj strýc by to sice nikdy nepřiznal, ale i on býval kdysi nezkušeným pokušitelem, čerstvým absolventem, který se na závěrečné slavnosti opil Farizejem. A vyplodil první a nejspíš i poslední verše svého neživota. Podařilo se mi je potají získat a tady je máte. Za moc nestojí, ale co byste taky čekali od pekelného byrokrata.

Vaše Dezinvektila

Drabble: 

Ty chvíle dlouhá, nekončící
když krátké slasti zmizejí
když smolně černé svědomí se
jak nezvaný host objeví
jen o tobě chci zpívat píseň
jen o tobě chci já teď pět
o tom, jak umíš lidi týrat
o tom, jak ničíš jejich svět

Nepřítel prý má pochopení
pro všechny lidské slabosti
prý upřímná mu stačí lítost
on všechno s láskou odpustí
dal lidem zvláštní rituály
a jde to prý i mimo ně
by povinnost jim lehčí byla
si slíbit: tohle víckrát ne

Však pacienti, cháska pyšná
od nás maj srdce z oceli
než říci si o odpuštění
jsou raděj znovu opilí

Obrázek uživatele KattyV

Za lepší zítřky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BEZ NÁROKU NA BOD!

Využila jsem dnešní krásný podvečer a vyběhla na procházku. V lese jsem si vzpomněla na mnohé budovatelské písně, které jsem v rámci nasátí atmosféry padesátých let vyslechla a na melodii známé písně Rozkvetlý den (znáte to - Bez chleba, nejde jíst...) jsem začala tvořit už druhou ódu - vlastní budovatelský text. Než jsem obešla svůj oblíbený okruh bylo hotovo, stačilo jenom zapsat. Trochu jsem narazila u těch sto slov. Když jich bylo třiadevadesát, mělo to lepší rytmus. Ale co už nadělám. :)

Drabble: 

Děti jsou budoucnost,
musí ale cvičit ctnost.
Neváhej teď pionýre,
nepodlehni hrubé síle.

Rudé šátky jasně září,
vyschl inkoust v kalamáři,
není třeba tolik psát,
radši začni bojovat.

Pro zemi svou,
zemi tu krásnou, líbeznou,
pobij teď všechny hloupé tmáře,
buržousty ba i pánbíčkáře,
pak bude líp.

Chlapče už, jen se tuž,
brzy z tebe bude muž,
oceli té žhavá řeka
v hutích na tě jistě čeká.

Dívko běž rychle vpřed,
v Nové huti čeká svět,
Jeřábnice, soustružnice,
Chlapci budou závidět.

Pro zemi svou,
zemi tu krásnou, líbeznou,
pobij teď všechny hloupé tmáře,
buržousty ba i pánbíčkáře,
pak bude líp.

Závěrečná poznámka: 

Je to óda, morální kocovinu doufám pocítí čtenář.

Obrázek uživatele Remi

Na zdraví 2, aneb Nejvznešenější ze všech nápojů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, Nebodík!

(hlavně proto, že úplně nesplňuje zadání, pardon! ;))
Tak, dámy, vypadá to, že nakonec se přece jen dočkáte. Remus pozdravuje. :D

Drabble: 

Co mě k téhle básni váže?
Jsi pro mě důvod ke vstávání
Jsi moje světlo, jasná záře,
paprsky slunce za svítání.

Tvá vůně mé srdce rozbuší,
tvá přítomnost je pro mě vším.
Nic jiného se snad nesluší
Nevím už, zda bdím či sním…

Je-li to ale přece sen,
Pak chci ho takhle navždy snít.
Nemůžu bez tebe být ani den
a nechci tě nikdy opustit.

Nic nepřekoná tvou krásu zdejší,
miluji tě, jak nejlíp svedu.
Jsi pro mě hvězdou nejjasnější,
vídám Tě v zrcadle z Erisedu.

Jsi lepší než vše, co zatím znám.
Kakao, jsem tak rád, že tě mám!

Obrázek uživatele Ghormoon

Sláva Phở

Fandom: 
Drabble: 

Bar rovnou v hostelu,
co to asi znamená,
jen spousta turistů,
nad ránem znavená.

Stačí jen chvíle,
taky toho máme dost,
tvářej se mile,
tak ať mají radost.

Zas mezi obžerstvem,
kam jsme to zas vlezli,
co s načatým večerem,
už jsme se jen vezli.

Co včera jsme dělali,
Nikdo už dnes neví,
Zase jsme jen chlastali,
a nejlíp nám není.

Phở, ať rovnou tady,
nebo dole na ulici,
neumřem hlady,
zaženem opici.

Polévka vroucí,
snídani nahradí,
S opicí řvoucí,
hravě si poradí.

Zítra snad jedem dál,
někam vysoko do hor,
snad tam někde v dál,
to nebude takový horor.

Když se ozve svědomí

Úvodní poznámka: 

Promiňte mi ten dotaz, ale: byl autor tématu zcela střízliv?
Já bohužel jsem a nic lepšího ze mě tudíž asi nevypadne...

Drabble: 

Klika cvakla, dvéře letí,
matka vchází do dveří,
děti výskaj´, sporák syčí,
táta vaří večeři.

Kuchyní se vůně line,
žena kabát odkládá,
děti výskaj´, skáčou, vřeští,
vládne dobrá nálada.

„Mami, pusu!“ „Hele co mám!“
Sápají se po matce.
Ta však do pokoje mizí,
zdá se - poněkud vratce.

Klika cvakla, dvéře letí,
manžel vchází do dveří.
„Copak je ti, moje drahá,
co bys chtěla k večeři?“

„Mokrej hadr,“ skučí žena,
„hlava bolí jako střep.“
Muž se starostlivě mračí,
k ženě dělá vzorný dřep.

Netuší však dobrák stará,
že to nebyl alkohol,
zahnula mu jeho víla,
z toho má teď duše bol.

Závěrečná poznámka: 

Rozchází se mi počítadlo ve Wordu a zdejší, tedy řídím se zdejším. DOufám, že počet slov je tedy v pořádku.

Obrázek uživatele Voldemort

Oslavnou báseň k významnému dni paní náměstkyně přednese sbor

Úvodní poznámka: 

Potřebujete si zvednout náladu? A vážně si myslíte, že tu letos něco jako dobrou náladu někomu trpíme?
obsahuje vulgarismus

Drabble: 

Kouzelníci, čarodějky Británie! Světa!
V pinožení vašem dnes dosažena meta.
Toto se zapíše růžovým inkoustem:
konečně poznáte nejlepší ze všech žen.
Už se vrývá do vás jako jizva kletá.

Náměstkyně ministerstva, dáma v každém směru,
v Dolores Jane Umbridgeové Zmijozel má vzpěru.
Její krása na každého chystá tenata,
milejší než ona jsou jen koťata.
Hezčí je i ropucha. Líbat? Na to seru.

Žádný obor není pro ni dostatečná výzva,
od zákonů k dystopii v čemkoli se vyzná.
Nejvíce jí v srdci leží všeobecná osvěta,
vyhlášky a perzekuce, to je její parketa.
A ten kdo mě nutil psát, ten Imperius přizná.

Závěrečná poznámka: 

Kurzíva je tichý šepot autora, marně vzdorujícího kletbě Imperius. Nevím, jestli po tomhle ještě někdy dokáže vzít brk do ruky či pomyslet na umění.

Obrázek uživatele Remi

Na zdraví!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ehm... :D

Drabble: 

Moje srdce po něm touží,
užívám si, dokud mohu.
Vždyť voní snad líp než plátky růží
a chutná jako nektar bohů.

Je tím, co mě drží při zemi,
i tím, co mě zvedá do nebes.
Chutě už sbíhají se mi,
stejně jak včera, tak i dnes.

Otesánek perník snědl,
Vlk sežral, co zbylo na stole.
Sauron ke dveřím si sedl
Santer už pozvedá pistole.

Morálka se nám rozpadá
byť sveřepý výraz mám na líci.
Takhle to prostě vypadá
v naší záchranné stanici.

Vypadnout pryč od trápení,
občas zní to jako sen…
Pro střízlivý tohle není
a tak je tu – Amundsen!

Sláva sobectví

Drabble: 

Poslední brambůrek v pytlíku je můj,
poslední dílek pizzy zhltnu stůj co stůj.
Je na čase si přiznat,
že žiju pro sebe
a nikdo kdo se vyzná,
mě za to nezje*e.
Stojatý vody mě už dávno nelákaj
je výzva sbalit zadanýho fešáka.
Je na čase si přiznat,
že žiju pro sebe
a nikdo kdo se vyzná,
mě za to nezje*e.
Tohle je nejlepší sedačka v tramvaji,
ať jiní gerontofilové klidně vstávají.
Je na čase si přiznat,
že žiju pro sebe
a nikdo kdo se vyzná,
mě za to nezje*e.
Jestli je něco na světě vážně prima,
tak překonaná morální kocovina.

Obrázek uživatele Rebelka

Óda na slovutného milovníka

Úvodní poznámka: 

Náhodou za to nemůžu. Tohle téma prostě křičelo: "Harkness!"
No... lidi s dobrým vkusem by to asi neměli číst.
Ale na druhou stranu... třetí sloka obsahuje tak absolutní rým, že by Cimrman plesal. Na druhou stranu obsahuje i jedno velice ošklivé rouhání.
15+

Drabble: 

Slyšte hipsteři, slyšte nerdi,
tuhle báseň o muži,
nosí gatě na půl žerdi,
snaží se tě zneužít.
Každý skončí jeho vinou
s hroznou vnitřní kocovinou.

Babička, ta sebou sekla,
brzy se obrátí v prach.
Karkulka jí totiž řekla
o NĚM a… o těch polohách.

Farář padl na kolena,
prosil Boha o pokání.
Protože před tím cizincem… ehm… taky tak trochu padl na kolena
a vyspal se s ním na počkání.

Sváděl mnichy, sváděl krále
(nikomu to nevadilo!)
i Amálku na louce.
Vochomůrka tají stále,
co se stalo, přihodilo,
v Pařezové chaloupce.

Proto radím, na mou věru,
rychle, matko, schovej dceru!

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Minerva

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Stejně jako každé letošní drabble je i toho součástí minisérie o Minervě. (Dá se číst samostatně, akorát v kontextu ostatních asi víc vyzní)

Drabble: 

Znám ji dlouho, takže vím, jak nesmírně je výjimečná,
vyjmenuji hlavní rysy - čestná, bystrá, statečná.

Rozvážná je, avšak jedná, když je třeba spěchu,
všechny děti bude chránit do posledního dechu.

Někdy zdá se nepřístupná, mnoho prožila si bolu,
avšak svým srdcem starostlivým, obejme celou školu.

Jednou za rok pravidelně mě pohlazením vzbudí,
morálku stranou, míti srdce, štěstím vyskočí mi z hrudi.

Když poznal jsem ji, ještě mládě, hned jsem ji měl rád,
přemýšlel jsem pěkně dlouho, do jaké koleje ji dát.

Někteří lidé jsou schopni citu, i když je srdce bolí,
proto vám zpívá Moudrý klobouk o ředitelce jedné školy.

Dřív jim bylo líp

Úvodní poznámka: 

óda pošklebná, protože tyhle dvě báby, starý zarytý komunistky, potkávám denně na zastávce a jsou naprosto příšerný. Sice je mi jich trochu líto, ale ne tak moc. No nic.

Drabble: 

Na zastávce stojí tiše
dvě grácie v hrdé pýše,
okolo nich běží čas.

Jedna, ta co nejvíc křičí,
jak ti mladí všechno ničí,
ta když sama byla mladá
republiku rozkrádala,
na všechno hned štempl brala
a teď sama doma brečí.

Druhá se zas nepřesvědčí,
že si darmo blahořečí,
a když rudá vlajka mává
není už to žádná sláva,
nikdo už se neudává
a teď sama doma brečí.

Staré časy, kdy se vrátí?
Uteklo jim jejich mládí.
nevšimne si nikdo as,
starých rudých babek.

Na zastávce stojí tiše
dvě babky a je to klišé,
obě chtějí cítit zas,
nebýt pouhý zmetek.

Obrázek uživatele Arenga

Večer v euforii, ráno v letargii

Fandom: 
Drabble: 

Desátá hodina odbila,
a lampa ještě svítila.
O jedenácté hodině,
drabble se píše, jémine!
V půl dvanácté pak nakrásně,
možná je čas i na básně.
Když čas se blíží půlnoční,
hle, euforie z tvoření.
Půl jedná je tu za chvíli,
s pár komentáři připílí.
Pak konečně hup do peří,
sny lehké jsou jak pápěří.

Záhy však přijde kruté ráno,
vstávat je čas, tak honem, mámo!
Veselé dětské štěbetání,
únavu její nerozhání.
Naopak jako hřebíky
jsou všechny jejich výkřiky.
Kampak jsem, kamapak hlavu dala,
že jsem čas v noci nehlídala?
Slabá, ach slabá vůle byla,
kéž bych jen v lože pospíšila!

Závěrečná poznámka: 

A to je teprve 4. dubna...

Obrázek uživatele tif.eret

Óda na dýku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Veršování mi moc nejde, ale chtěla jsem to zkusit.

Drabble: 

Budou zde věci jen, jak je chci já.
Vše kolem mi za pravdu dává,
že udělám všechno, tak jak se má
a tahle je pro mě ta pravá.

Ta pravá a jediná, co jsem vždy chtěl,
nikdy jsem nenašel lepší.
Jasný lesk ocele, kde je čepel
na hraně nejostřejší.

Krásná jsi, krásná, jak jsem tě chtěl,
když krev po tvé čepeli stéká,
když nořím tě v hrdla svých nepřátel
a zůstává krvavá řeka.

Věci už nejsou tak, jak jsem je chtěl.
Proč smutek se do duše vkrádá?
Proč svědomí křičí nad mořem těl?
Proč nejsi už pro mě ta pravá?

Obrázek uživatele zirafice

Óda na zmrzlinu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak nějak dneska nemám sílu na vážně míněnou poesii, takže tady je jedna óda na zmrzlinu :D.

Drabble: 

Jako správná žena činu,
píšu ódu na zmrzlinu.
Skládám básně, pěji písně,
k odpůrcům se stavím přísně.

Byv osoba světa znalá,
říkám, vždy je dokonalá.
Pod jednou či pod obojí,
každý najde si tu svoji.

To množství různých příchutí
podlehnout časem donutí
i sveřepého bojovníka.
Je lepší lžíce, nežli dýka.

Kdo jednou propadne té chuti,
zažije slasti procitnutí.
A snad i chvilku extáze.
Ztratí se všechny nesnáze.

Ty nedostižná jsi a skvělá,
s tebou jsem vždycky zapomněla
na příkoří, co mi život chystá.
Tebou si vždycky budu jistá!

Mám sto slov a morální kocovinu.
Nu což, raději zajdu na zmrzlinu.

Obrázek uživatele KattyV

Knihy, má láska

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zatím vůbec nedostala prostor Libuška. Ona se prostě prosazuje těžko. Takže dnešní bonus jsem rezervovala pro ni.
Její velkou láskou jsou knížky, takže o čem jiném by měla pět ódu.

Drabble: 

Negrínek, Mikeš
nebo i statečný Vinnetou.
Knihy mé drahé knihy,
nosíte světu osvětu.
Díky vám Kometu
i Cestu na měsíc,
já zvládnu za týden,
tak jako nic.
Veverku Zrzečku,
co v lese dovádí,
tu mám snad nejradši,
kožíškem pohladí.

Luisa a Lotynka,
Gabra a Málinka,
byly mé sestřičky,
když byla jsem malinká.

Teď já už mám kamarádů více,
dokonce i ty, co nosí nohavice.
Jsou to však lotři bezcenní,
mé knihy sotva ocení.
Tvrdí, že strašlivě bolí z nich oči,
že radši do řeky zaplavat si skočí.

A v knize z Afriky,
kde rostou batáty,
prohlížej si pouze
holčiny nahatý!

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že Libuška klukům malinko křivdí. To je tím, že na její snahy o povznesení ducha, dost kašlou. A z toho, že knihu Afrika snů a skutečnosti, takto hanebně zneužili, má vskutku morální kocovinu.
Ale i kluci si občas s chutí něco přečtou. Třeba nějakou tu verneovku nebo mayovku určitě. A díky Africe zažijí ještě i další dobrodružství. Přestože ani z toho nebude mít Libuška radost.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Óda o Velkém Kormidelníku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdysi dávno v Rudé Číně...

Drabble: 

Slunce naše, jiskro rudá,
vůdce, jenž nám dal jsi ráj!
V srdci žárem plane touha,
věčná práce přijď v náš kraj!
Kouzlo tvé teď opět víže,
co kdy čas tak dělil rád,
zástup lidstva sbratřen blíže
cítí van tvých křídel vát.

Komu štěstí v práci přálo,
v soudruhu že štít svůj máš,
komu věrnou ženu dalo,
mísit pojď se v jásot náš!
Sám byť jenom jednou duší
celou bys ji rozdal nám!
V díle Tvém kdo nezdar tuší,
od nás budeš zbraní hnán!

Velký vůdce, velký Mao,
čas udělat čistku zas.
Může za to politbyro,
uber další z našich mas.

Závěrečná poznámka: 

Jako morální kocovinu chápu i současný náhled na samotnou Maovu osobnost. Sice v něm stále vidí velkého vůdce a někoho, kdo pozvedl Čínu, ale na druhou stranu už ani současné vedení nedokáže skrývat Maovy pracovní tábory, masové vraždění i fingované procesy s politickými nepřáteli. Přesto se Maova tvář stále dívá na náměstí Nebeského klidu...

Obrázek uživatele Faob

Óda na ženy světa sta slov

Fandom: 
Drabble: 

Kdybych mohʼ žít dýl
Psal bych básně pro Nifredil
V písních vzal bych si na mušku
KaTužku

Vysochal bych lilii
Ta byla by pro Julii
Román o omylech v akváriu
Pro Ryu

Pro Lišku složil na klavír
Magie plný tónů vír
Pohladí, když neštěkne po vás ani pes
Aries

Na plátno načrtʼ dívčí akt
Pro všechny, které mám tak rád
Nebudu jmenovat, lenivý
Ony ví

Kdybych mohʼ žít jen o trochu dýl
Psal bych básně pro Nifredil
V písních vzal bych si na mušku
KaTužku

Ale na rovinu
Mám příšernou kocovinu
V půstu jen morální
To je u nás normální

Obrázek uživatele mamut

Oslava spotřebního konzumenta

Fandom: 
Drabble: 

Jsi nejlepší z nejlepších
Nic okolo ti neunikne
Na výhodné ceny máš čich
Umřel soused? To je smutné

Lítáš do krásných resortů
Půjčku si vezmeš u žida
Svět znáš z tí-ví reportů
Ty nejsi žádný nelida

Pachtit se věčně po slevách
Ze stresu máš vředy?
Žít život v dlouhých kolonách
Hlavně, že jsi "redy"

Kdo nemá instáč, nežije
Všude jsou tvoje fotky
Každá se pro tě pobije
Když naleštíš své botky

Jsi nejlepší ze všech
Můj hrdino moderní doby
Vyvěsím to po všech zdech
Až odvedu tě mezi rovy

Žil jsi krásně...
... zběsile
... nakonec
Zbyde jen bílá košile
a Smrt

Závěrečná poznámka: 

Snad je tam morálka, snad z toho nebudu mít kocovinu,
nakonec všechno skončí - stejně ;)

Obrázek uživatele Skřítě

Napraví či nenapraví facka toho klacka? Mediálně zostuzený rukou pana Macka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Inspirováno tvorbou zpívajícího právníka Ivo Jahelky a jedním známým mediálním případem, tak snad se aspoň trošičku přiblížím originálu :-D

Drabble: 

Balada začíná krabicí od vína.

Měl a nebo neměl slinu?
Výrok soudce napoví,
zda morální kocovinu přiznat panu Rathovi.

Buštěhradský zámek si prý rekonstrukci žádá,
tak Pancová sedm míčů do krabice vkládá.
Policajti z korupčního na obsah se přišli ptát,
"myslel jsem, že je tam víno", vypověděl David Rath.
U soudu se jak u piva sešla firma Konstruktiva.
Doktor tvrdí: "jsem kůň bílý a soud se v té věci mýlí."
Při domovní prohlídce jsou další prachy ve štrozoku,
až osm let za mřížemi ukončuje tuhle sloku.

Měl a nebo neměl slinu?
Výrok soudce napoví,
zda morální kocovinu přiznat panu Rathovi.

Závěrečná poznámka: 

Ještě by se tem krásně hodilo něco ve smyslu známého:

Haló, haló...
co se stalo? kolo se mi polámalo...
Jaké kolo?
Favoritka - přeletěl jsem přes řidítka.
Co jste dělal?
Blbnul jsem, do příkopy zahnul jsem...

S dodatkem typu:

Soudce oči protočí, kauzu opět odročí.
Roky případ rozplétal, teď už ptáček dolétal. :-)

Obrázek uživatele Kleio

Královna Julie

Úvodní poznámka: 

Nebeská stvoření jsou perfektní film, který kdysi dávno ještě před všemi Prsteny natočil Peter Jackson. Na Novém Zélandu se v 50. letech odehrála brutální vražda ženy, velmi brzy se zjistilo, že o její smrt se postaraly dcera Pauline a její velmi blízká přítelkyně Julie. Během vyšetřování vyšlo najevo, že ty dvě si stvořily vlastní království, tzv. Čtvrtý svět, jemuž vládly jako královna a královna. A protože se je všichni snažili rozdělit, došly k závěru, že vražda jim umožní být navěky spolu.
Opak byl mimochodem pravdou, součástí rozsudku byla podmínka, že už nikdy nesmějí vidět jedna druhou.

Drabble: 

Královno srdce mého, Julie,
tvá moudrost Čtvrtým světem panuje,
tys spoutala mě svojí krásou,
jen s tebou mám vždy mysl jasnou.

S tebou jsem objevila Čtvrtý svět,
ten mohou nám všichni jen závidět.
Plný lásky, květin, motýlů i hudby
vyslyšel všechny naše modlitby.

Tvé tělo, Julie, to peří holubí,
líbat ho toužím a být v nebi.
Tys čistá, královno moje,
věřím, že láska to je.

Odpusť, že ve chvíli hloupého rozmaru
přivedla jsem tělo své ke zmaru.
Já pila a on tu byl,
o věneček mě připravil.

Teď však vím o to více,
že toužím po ústech své Julie - panovnice.

Závěrečná poznámka: 

Pauline, přestože byla do Julie hluboce zamilovaná, zkusí podlehnout nátlaku své rodiny a pomiluje se s chlapcem, o němž ví, že po ní touží. Byla to tak odpuzující zkušenost a jenom ji potvrdila, že Julie je ta jediná možná volba. Chudák holka.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Svoboda vede lid

Drabble: 

Slávou buď navždy oděnná!
Spravedlnost, kde hříchy činí,
těžké je ptát se, čím jsme viní.
Vší moc ti budiž svěřena!
Nejsme přece zas tolik jiní
než ti, kteří se neušpiní.

Hanba a hrůza zvěčněná
v děsuplné se jevíš kráse,
velikostí tvou zalyká se,
kdo pod tvou tíhou zasténá.
Určen nebude k věčné spáse
ten, který sotva zpovídá se.

Nebylas nikdy stvořená
lidem pomoci v beznadějí,
slabé pak chránit před zloději,
než mise bude splněna.
Vždyť vždy působí nelidštěji
ti, jež se nikdy neusmějí.

Hlava za hlavou ať se stíná!
Marné je ptát se, kde je vina...
Vládne nám Madame Guillotina!

Obrázek uživatele Rya

Radostný truchlozpěv starého otrapy, nežli ho schvátil satanáš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jen doufám, že je to dostatečně ódiodidní

Drabble: 

Zpívám svou ódu
V truchlivém módu
Špínou jsem prolezlý
Starý, chudý, zrezlý
Leč bez lítosti
Jen z nestoudnosti
Jak slavík prozpěvuji
Život oslavuji.

Čimčarará, čimčary, zpívám, jak jsem žil,
Cizí ženy miloval, kradl, loupil, pil.

Zpívám svou ódu
Kašlu na módu
Komu se nelíbí
Nechť svou řiť políbí
Nebo mi dá pít
Ať mohu dál hnít
Na rohu ulice
U svojí čepice.

Čimčarará, čimčary, zpívám, jak jsem žil,
Cizí ženy miloval, kradl, loupil, pil.

Končím svou ódu
Není na škodu
Sladce vzpomínati
A nelitovati
Žádného činu
Aniž zločinu
Beze všech cirátů
Nebáti se čertů

(Ouha! Čert! Už je tu!)

Uáááá!

Obrázek uživatele Urrsari

Morální kocovina

Úvodní poznámka: 

Veriaci odpusťá, ale toto kruci sadlo.

Drabble: 

Zem snáď plochá,
Ježiš len socha.
Kde sa pozrieš, tam je lesba,
teplí všade a nám sa to nezdá.
A potom tie potraty, boha, ženy,
dovoľte chlapom šíriť gény!
Čo sa týka kňazov, povedzme si rovno,
dokážete im akurát tak hovno.
V kresťanskom lásky duchu pravom
neprislúcha Arabovi žiť so Slávom.
Len kto otŕča ksicht každú nedeľu v chráme,
toho za svojho my máme.
Nebo a amen a hosana a chvála
tak ľahko je naša večná sláva.
Ty len stíchni, rúhavec, hriešnik,
z nás prvý kameňom nehodil nikdy nik!
Nechaj nás milovať blížneho svojho...
okrem teba. Teba. Jej.

A *Jeho*.

Obrázek uživatele mila_jj

Óda na elektronový mikroskop

Drabble: 

Chvalme vědu, jiskru poznání,
nové výhonky své vyhání,
do hlubiny hmoty proniká,
jež doteď byla uzamčená,
však stále buší na vrata,
ta věda stokrát proklatá,
ctěná i zatracená.

Chvalme muže vědy.
Sestrojili stroj,
který poznání je mocný zdroj.
Oslavou je lidského důmyslu
a technického myšlení,
on vše dnes dokáže:
rutinní měření
i výzkum špičkový -
jak zove se ten stroj,
co na vše odpoví?

Málem bych nechala
na sobě těžkou vinu -
nemám v tom příběhu morální kocovinu.
Co trápí fyziky za nocí bezesných,
co stírá člověku ze rtů veselý smích?
Limity poznání, limity techniky,
to trápí po nocích na flámech fyziky.

Obrázek uživatele Saphira

Nad sklenkou ohnivé whisky

Úvodní poznámka: 

Momentálně nevím, jestli větší morální kocovinu má Severus nebo já za tuhle prostopášnost.

Drabble: 

Do zlatého moku teď hledím,
zpytuji svědomí nad svým rozhodnutím.
Je krásná, leč plytká, však
hloupější je snad jen drak.
To myslel jsem si o tobě dříve,
teď vím ale, že pouze křivě.

Ó Clarisso vznešená, tvůj blonďatý vlas,
jak vánek útlý pas a zvonivý hlas
před očima mám a nevěřím zas,
že v mém životě ještě bude jas,
když odejdeš po roce
a nezanecháš své ovoce.

Smiluj se kletbo příšerná,
vždyť ta bytost dotěrná
mi musí zůstat po boku,
ne jen letos, ale rok po roku,
neboť je úžasná, dokonalá a věrná,
leč má duše je prohnilá a černá.

Obrázek uživatele wandrika

Óda na zmesku zázračnú

Úvodní poznámka: 

Tak ja to sem dám. Je to óda minimálne z troch štvrtín.

Drabble: 

Nakúpiť za málo, predávať drahšie!
Povedie k bohatstvu nezlomné šťastie.
Ó, biznis liehový, lepší než zlatý dol,
namiešam dve zložky v pomere pol na pol.

Z prameňa tajného prúdy v diaľ tryskajte,
ľahký zdroj radosti všetci si kupujte.
Rum, vodka, slivečka, len za pár drobných
poteší vám všetkých štamgastov verných.

Veseľte sa, ľudia, chlast tečie prúdom!
V banke sa zbierajú milióny na dom!
Však obzor už temnie a draho vraj platili
mnohí, čo pohárik z prameňa vypili.

Z boháča vrahom za jediný deň
spravila neúprosná súdna sieň.
Väzenie brány svoje už neotvorí nikdy viac
pre tých, čo metanol miešali nemysliac.

Závěrečná poznámka: 

Nedávno som videla film o metanolovej afére, ktorý vo mne zanechal nezmazateľnú stopu.

Obrázek uživatele Iantouch

Gellertovi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prosím vás, seberte Albusovi někdo brk a vysvětlete mu, že se rozhodně nemá dávat na literární dráhu. Jako učitel bude určitě úspěšnější než jako básník.

Drabble: 

Když hledím ti do očí, topím se v hlubině
chladného jezera severních skal,
v červáncích zářný jsi jak jiskra ve víně
dlaně tvé na mých jsou obranný val.

Můj hrdino, oděn jsi ve zlatém brnění,
v kouzle své mysli té nejvyšší ceny,
v nádheře, z níž každý úžasem oněmí
kráčíš vstříc větru, co přináší změny.

A když mluvíš o dobru, co nese oběti,
já visím ti na rtech a tajím svůj dech
jsa lapen jak můra v tvém stínu.

V polibcích, v šílenství, pochybnost odletí,
srdce mé vězněm je v tvých hladkých zdech.
Však když jsem sám, cítím jen vinu.

Závěrečná poznámka: 

(Ten původní pergamen, na němž byla metafora s kouzelnou hůlkou naštěstí rovnou spálil.)

Obrázek uživatele Aplír

Nekrolog na bývalé ódy

Fandom: 
Drabble: 

Tož pěli jsme, jak po nás chtěli.
Vždy připraveni, vždycky bdělí.
Ódy na mocnáře, tak jak se střídali,
co jejich obrazy stále jsme vídali.

Pak přišla óda na odvahu,
poté na revoluční snahu,
na brigádu socialistické vlasti
také na únik z agresorovy pasti.

Óda na slunce, na dělníky a dým
též na zbraně, co přinesou mír mladým.
Zcela opilí dobovými hesly
náhle jsme s hanbou na kolena klesli.

U druhých začali jsme hledat vinu.
Kdo může za morální kocovinu?
Změna režimu, svědomí zvrací
a jisté zítřky ve tmě se ztrácí.

V módě je óda na ódu,
co zní našemu národu.

Obrázek uživatele Apatyka

Lásko má

Úvodní poznámka: 

15+
Nevím, jestli to je óda a nevím jestli to je morální kocovina. Ale nemohla jsem se toho zbavit. Když tak nebude bodík, no.

Drabble: 

Mramor nejvzácnější je tvoje kůže,
oči tvé - to zelená louka jarní,
tvé rty to pro mě rozvitá je růže,
a vlasy to něžné kudrny havraní.

Tvůj hlas to včel med divokých,
v tvém smíchu horský pramen zní,
jak husar jezdíš na koních
a včera svatbu slíbils mi.

Ty hrál sis na chudáka,
já ti věřila, pitomá husa,
nevědouc, cos za bídáka,
teď ale padla na kámen kosa!

Podvodníku, lotře a zmetku!
Sliboval jsi svatbu, leč já tě prokoukla!
Ty sprostý, nechutný kurevníku!
Na každém prstě - snoubenka!

Prý bez peněz - jen desítky tisíc máš.
Prý bez domova - jen tři vily máš.

Závěrečná poznámka: 

Ano, mezi emigranty bylo několik sňatkových podvodníků... :)

Stránky

-A A +A