DMD č. 3. pro 3. 4. 2019. Téma: Můj nejlepší přítel zrcadlo

Obrázek uživatele Urrsari

Najlepší a jediný priateľ

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NEBODÍKOVÉ!
Citát z Hannibala: "I let you know me. See me. I gave you a rare gift, but you didn't want it." Dej Hannibala? On sa snaží byť Willovým priateľom. No, svojím spôsobom.
Čo ak je niekto nevidený? Alebo si myslí, že by bol videný nenávidený? Čo ak niekto sám nenávidí svoj "odraz" v zrkadle...
A ako by som mohla premeškať príležitosť otestovať svojho záporáka :D

Drabble: 

Opláchol si tvár a zdvihol oči k zrkadlu. Charizmatický mladý muž, oči iskriace, starostlivo upravený, má pomerne drahé sako.

To by videli v zrkadle ostatní.

V skutočnosti tam stál prízrak.

Hranice jeho bytia boli tam, kde sa pod neviditeľnou kožou krútili prstence dymu.
Jeho tvár nemala črty, neexistovala, a iba ako náznak hlava, trup, končatiny s dlhými, elegantnými prstami umelca. Napriek tomu sa nepohasínajúci oheň sústredil tam, kde oči mali byť - jeho pohľad jasný ako horúci plameň. Runy, ktoré ho spútavali, sa vinuli v dyme ako cejchy.

Ale to, čo zrkadlo vidí, nikomu neprezradí.

Zvesil hlavu medzi plecia a vzdychol.

Obrázek uživatele Nathanel

Leica, mi amore!

Drabble: 

Věčně zachmuřený Pier Paolo seděl v kavárně U Matouše. Zamyšleně listoval evangeliem. Cítil se nejistý jedině před ženami, zato levičák byl neoblomný.
Vito položil na stolek fotoaparát, který si přinesl z nedalekého vetešnictví.
„Leica?“ zamručel Pier Paolo, aniž by zvedl huňaté obočí od knihy.
„Ano, zrcadlovka,“ přitakal Vito.
„Dobře děláš, bratře. Krásný přístroj. Na ty křupany je ho možná škoda…“
Vito jen pokrčil rameny.
„Nejdřív světlo a stín, clona, čas,“ deklamoval Pier Paolo nad vystydlým kapučínem, „pak teprve přijde na řadu třídní boj… Ale proč já se namáhám? Nevydržíš mezi těmi burany dýl než sto dvacet dní. To ti povídám.“

Obrázek uživatele Skřítě

Můj přítel malý - pan dokonalý

Fandom: 
Drabble: 

Když se mimčo na svět dere,
neskutečně vás to bere.
Zavřete oči a za nimi děcko,
v detailu vnímáte naprosto všecko.
On a vy, ta stejná gesta,
druhý tovar z téhož těsta.
Každý pohyb jako váš,
důvěrně to všechno znáš.
Jsi jak ono - ještě dítě,
jak zvládneš to malé skřítě?
Do péče ti dáno bude na milost a nemilost,
boří hradby tvého světa, s nimi dětskou nevinnost.
Duši matky po porodu mučí strach a temnota,
které střídá zodpovědnost k smyslu tvého života.
Vidíš se v něm, jeho kouzlo do spárů tě popadlo,
on je tím, co chybělo ti - dokonalé zrcadlo.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvajík, že opět beru inspiraci ze stejného soudku, co minule, ale tohle téma k tomu vyloženě vybízelo :-)

Obrázek uživatele Terda

Umění poznání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letos to vážně vůbec nejde od ruky...

Drabble: 

Dny plynuly v ocelové šedi umírající zimy. Rozčepýřené ovzduší klimbalo v odbíjení lodního zvonu. Poridž. Hrách. Solené hovězí. Příděl rumu. Hartusení bocmana. Jistota řádu.

Poznej své muže. Takřka zapomenutá rada vrytá pod kůží. Pozorovala. Tváře byly zrcadlem zkušeností. Oči duší. Umět v nich číst bylo nejlepším přítelem na cestě k poznání.

Bocman Ludlow. Přibylo mu šedin i šrámů. Správný chlap. Věděla, že v ní pořád trochu vidí nedorostlé štěně.
První důstojník pan Keith. Spolehlivý námořník. Neměl štěstí na známosti. Vždy zdvořilý. Mistr nezávazné konverzace a přece zamčená truhlice.
Suchozemskou nabubřelost pana Cliftona zkřísla mořská nemoc. Nutné zlo z rozkazu admirála.

Závěrečná poznámka: 

Teprve třetí téma a už se takhle zapotím. Snad se vlezu do tématu...

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Po čem toužíme a co potřebujeme

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na předchozí drabble, ale dá se číst samostatně. http://sosaci.net/node/34934

Drabble: 

„Profesore Pottere, Albus Brumbál Zrcadlo z Erisedu schoval, než zemřel. Proč jej chcete?“ zeptala se ředitelka.
Kruhy pod očima, vrásky kolem úst a absence jiskry v očích vyprávěly o dlouhém zármutku.
„To zrcadlo ukazuje nejhlubší touhy srdce, ale co když samo také po něčem touží?“
„Zajímavá myšlenka… Co navrhujete?“

...

Zrcadlo z Erisedu stálo v prostorné místnosti.
„Držte mi palce,“ vydechl Harry a trhnutím za prostěradlo odhalil druhé zrcadlo. Jemným tlakem je natočil proti sobě.
„Ano! Vidím jen sebe! Dali jsme mu, to, po čem nejvíce toužilo.“
„Což bylo?“
Harry přešel k Minervě, vzal ji za ruku a pevně stiskl.
„Přítele.“

Nejlepší ukáže skutečného

Drabble: 

Drahá Dezinvektilo,

přestaň už se ve svých dopisech zaobírat, jakou pacientce dohodit nejlepší kamarádku. Jistě, kamarádi jsou užiteční. Kamarádi dokážou pacienta pokoušet lépe než horda ďáblů. K čemu by se člověk nikdy nesnížil kvůli sobě, to ochotně udělá pro kamaráda. A ještě na sebe bude pyšný. I takovou odpornou vlastnost, jako je altruismus, dokážeme obrátit ve svůj prospěch.
Nebezpečí ovšem spočívá v tom, že to funguje i opačně. Přátelé nám nejednoho pacienta sebrali pod nosem. Nejlepší proto bude, když Tvá pacientka žádnou nejlepší kamarádku mít nebude.
Sama ale nezapomeň: Skutečného přítele vidíš, když hledíš do zrcadla.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Obrázek uživatele Killman

Neuvidíš mne dvakrát

Fandom: 
Drabble: 

Velmistr Aerrissaylla byl enchanter specialista. Jeho specializací nebyl typ očarování, ale předmět.
Zrcadlo.
Nedělal žádnou sériovku.
Co kus, to originál.
Byl to výzkumník a umělec.
Jeden z jeho výtvorů dokázal uvěznit toho, kdo se do něj podíval. Vždy však pojmulo jen jednu duši naráz.
Jiný dokázal tvořit dvojníky téměř nerozpoznatelné od originálu.
Poslední, na čem pracoval, měl být portál, kterým by šlo projít do jakéhokoli zrcadla na Odrii.
Jednoho dne zjistili, že Aerrissaylla je už nějakou dobu dvojník.
Skutečný nebyl nikdy nalezen.
Od těch dob se stává, že při pohledu do zrcadla spatříte neznámou postavu.
Mrknete.
A vše je OK.

Obrázek uživatele Brygmi

Proměna

Fandom: 
Drabble: 

Nebyl krásný. Zrcadlo mu jen ukazovalo to cizí ošklivé tělo. Nenávidí sebe a své jméno.
-
Nebyla krásná. Nebyla božská. Už ale konečně věděla, kdo vlastně je.
-
Elektra Abundence je krásná, Elektra je božská. Šaty, tělo, tvář, šperky, vogue a pózovat. Když byla oblečená, tak jí nikdo nemohl konkurovat. Svou nahotu v zrcadle ale pořád nenáviděla. Prsa jsou úžasná, prsa jsou božská, ale pohled vždy chtě nechtě sklouzne pod pás. Některé věci je tak obtížné schovat.
-
Elektra Abundance je krásná, Elektra je božská. Oblečená či nahá, je dokonalá sebevědomá žena. Bez některých věcí se konečně cítí kompletní. Zrcadlo je jejím přítelem.

Závěrečná poznámka: 

Jaktože jste ještě všichni neviděli Pose?

Obrázek uživatele HCHO

Fintění

Úvodní poznámka: 

Předchází: Večerní rozhovor

Drabble: 

Eva se ráno natáčela před zrcadlem. Milovala tetino obrovské zrcadlo už jako dítě. Kostýmek, nebo radši šaty? Složité rozhodování.
Včera jí nakonec paní továrníková umluvila, aby vzala zástup za tetu. Což o to, stejně momentálně hledala práci. A jelikož u Pilnáčků bývala v létě na brigádách, tak spoustu věcí znala. Jenže to tehdy ještě řediteloval starý pán. To nějaké oblečení řešit nemusela.
Po dohodě s tetou tedy Eva nakonec souhlasila – zvlášť když věděla, že stihne tetu dovézt na ozařování a zpátky.
Jejda, to je hodin!
Natáhla rifle, naposledy na sebe mrkla do zrcadla a utíkala, aby to s tetou stihly.

Obrázek uživatele Aplír

Šok

Fandom: 
Drabble: 

Rukávem pláště láskyplně pohladil obličej svého nejlepšího přítele.To on mu dával sílu a moc, pomáhal odhalovat úklady a intriky.

Jak tak leštil plochu zrcadla, nedopatřením do něho pohlédl. Vyděsil se pomalu k nepříčetnosti. Místo lesklé plochy viděl zlobu, hustou, hlubokou, všepohlcující jako bažina. Nevraživost s pomstychtivostí mu chtěly svými pařáty vysápat oči.

„Tfuj, to jsem se lekl!“ vyjekl. Honem na tu hrůzu hodil deku, jako kdyby hasil požár.

Místnost se otřásala řevem, který přerýval škodolibý chechot. „Zapomněl jsi, hlupáku, že místo vizáže ukazuju, jaký je kdo uvnitř?“

Čaroděj se celý roztřásl.

„Dávej pozor, nemehlo, nebo ze mne budou střepy!“

Neviditelný fandom: 

Dar od bohů

Fandom: 
Drabble: 

Čekal by, že tu bude ticho, ale není. Rozléhá se tu podivný šum, chvílemi se zdá jako sténání, ale když se snaží rozpoznat slova, vše se změní opět na nezřetelné ševelení.

Projde okolo skupiny skal. Vypadají až zrůdně lidsky. Namlouvá si, že se mu to jen zdá, ale v hloubi duše dobře ví, jaká je skutečnost.

Pomalu se blíží ke svému cíli. V duchu si opakuje, že nad ním drží ochrannou ruku bohové, ale je to málo platné, srdce má až v krku.

Nastala ta pravá chvíle. Sevře pevněji meč, a naposledy opatrně pohlédne do vnitřku štítu, vyleštěného jako zrcadlo.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele strigga

Záchranná stanice záporných postav nastavuje zrcadlo

Úvodní poznámka: 

Už mi chyběli! :)

Drabble: 

Včera nám do chaloupky dorazilo starožitný zrcadlo. Mou prvotní myšlenku - konečně delirium! - záhy uťal zvuk trhanýho papíru.
Letáček jsme poslepovali, Santera poslali za trest zdobit perníčky a odhalili novou revoluční metodu od Asociace.
Teorie je, že se záporák zahledí sám sobě do očí, odvypráví si všechny svý hříchy a zkrotne.
Praxe je, že ježibaba si u toho čechrá bradavice, Vlk si dlouze a útrpně prohlíží jizvu a Voldemort nahlas uvažuje o plastice nosu. Otesánek pak ve slabý chvilce zrcadlo sežral.
"Nás rohlíkem neopijou, šéfe," zavrčel Santer.
Tak jsem si řek, proč ne. Máčím je ve vodce a jde to skvěle.

Procitnutí

Úvodní poznámka: 

Prvni pokus o fanfiction po letech - doslova.

Drabble: 

Pozorovala svůj odraz v zrcadle a nepoznávala se. Ohnivé vlasy si razily cestičku chlupatým límcem pláště a volně splívaly k pasu. Jemná linie rtů, pravidelné obočí...
Ta dívka naproti ní byla velmi krásná. Jen v očích bylo cosi, co tam být nemělo. Bolest, utrpení, smutek, nenávist, odhodlanost...
Byla ještě malá, když jí to zrcadlo otec přinesl. Pozorovala se v něm, když jí chůva česala, občas taky matka...
Jak ráda se v něm pozorovala a představovala si nádhernou budoucnost.
Tolik se toho stalo.
...
Váza stála příhodně po ruce a střepy lživého obrazu skončily na špinavé zemi.
Už nikdy do něj nepohlédne.

Závěrečná poznámka: 

Tolik toho měla na srdci, ale 100 slov je 100 slov.

Obrázek uživatele galahad

V bavlnke

Fandom: 
Drabble: 

Opatroval ho ako v bavlnke. Nie, on ho mal zabalené v bavlnke! Bolo ako jeho dieťa, čo si vzal so sebou na front. Aj sme sa mu vysmievali, mysleli sme, že je narcis. Občas sa v ňom holieval. On sa len tak vševedúcky usmial a pofajčieval cigaretku. Čo sme my vtedy vedeli.

Keď prišlo do tuhého, ale naozaj do tuhého, a poslali nás bojovať v uliciach, kde na každom rohu číha nepriateľské guľometné hniezdo, vždy sa postavil ku stene, vybral to svoje poondiate zrkadlo a pozrel, čo sa skrýva za rohom.

Vybozkával by som ho, aj celé to jeho zrkadlo.

Závěrečná poznámka: 

Aká téma, také drabble.

Obrázek uživatele Rya

Zrcadlení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

... první záchvěv nápadu...

Drabble: 

2016. Objekt v zrcadle: zabírá většinu odrazové plochy. Činnosti nejčastěji provozované objektem: práce, psaní, krátké procházky, kouření. Stravovací zvyky: jí, na co má chuť, v množství větším než malém. Postoj k zrcadlu: neutrální. Postoj objektu k odrazu v zrcadle: smířený.
2017. Objekt v zrcadle: zabírá veškerou odrazovou plochu, periferní části již nejsou zobrazovány. Změny v režimu: nekouří. Stravovací zvyky: ehm. Postoj k zrcadlu: nepřátelský. Postoj objektu k odrazu v zrcadle: rozhněvaný.
2018. Objekt v zrcadle: zabírá menšinu odrazové plochy. Změny v režimu: nepíše, hodně chodí, plave. Stravovací zvyky: viz. Kalorické tabulky.cz. Postoj k zrcadlu: přátelský.
2019. Uvidí se, zrcadlo!

Obrázek uživatele Tora

Tajemství benátského zrcadla

Drabble: 

„Někde tu musí ten pitomý průsak být,“ zuří Riaggon. Zámek je rozlehlý, místnosti navazují jedna na druhou. Unaveně klopýtám za ním a hledím na stěny. Obrovská benátská zrcadla visí všude, oči z nich bolí.
Zašklebím se na unavenou holku, jejíž odraz vidím v tom nejbližším. Prohrábnu si vlasy, unaveně se usměju, zamávám. Ploužím se dál a strnu.
„Gonny…“ Namířím wigitorem na zrcadlo a zmáčknu spoušť. Místo zrcadla je rázem obrovská trhlina v rozhraní, místnost zaplní jekot obrovských křídlatých můr, které už měsíce soužily místní obyvatele.
„Jak jsi to zjistila?“ oddechuje Gonny po boji.
„Jednoduše,“ odpovím. „Já na sebe jazyk nevyplázla.“

Obrázek uživatele Apatyka

V šatně

Fandom: 
Drabble: 

Nejprve oděv. Jednoduché bílé šaty. Ještě punčošky a boty. Do vlasů umně vplete perlovou čelenku a přidá několik volných perliček. Další perly jako náušnice a jiné na náhrdelník. Nezapomenout si prstýnek. Náramky ne, ruce i nohy potřebuje mít volné. Bílý pudr. Pečlivě nanese rtěnku. Rudou, samozřejmě. Tmavé oční stíny, tužka na obočí.
Je nejkrásnější. Jako obvykle. Jako vždy. Jelizaveta Nikolajevna Nikolská.
Nejprve oděv. Ten zbojnický připomíná uniformu. Nezapomenout paruku s copánky a klobouk. Šperky ne. Teď líčení; bílý pudr, rudá rtěnka, tmavé stíny. Tužka na obočí. Ještě zvýraznit kontury v obličeji.
Je nejlepší. Jako obvykle. Jako vždy. Andrej Fjodorovič Drozdov.

Závěrečná poznámka: 

Nikolská ve Faustovi a Markétě: https://www.google.com/search?q=Jelizaveta+Nikolska&tbm=isch&ved=2ahUKEw...

Andrej Drozdov ve Zbojnících bohužel na internetu není. Zkusím ho dodat, ale neslibuju.

Obrázek uživatele Keneu

Ho

Fandom: 
Drabble: 

Ahoj. Já se vám asi zdám, protože mluvit nedokážu. Dokonce ani takhle myslet ne. Ale umím postavit věž z kostek! Když jsem začal chodit sem do školy, nedokázal jsem kostku ani uchopit. Vlastně jsem celé dny hlavně ležel a koukal. A pořádně koukat mě tady taky museli naučit.
Dali přede mě hýbací obrázek nějakého obličeje. Tak jsem koukal, pak jsem se na chvilku ztratil a zase našel a ten obrázek tam byl pořád a na něm kluk, co tak divně zíral, a já jsem zjistil, že jsem to já.
Teď se na sebe dívám častěji a mám to rád. Zrcadlo!

Závěrečná poznámka: 

Dneska mi prošla rukama kniha o výchově a vzdělávání těžce postižených dětí. V jedné kapitole byly příběhy tří zhruba devítiletých kluků, mentálně i tělesně postižených, kteří začali chodit do speciální školy. U každého bylo napsáno, jak se postupně rozvíjel. Zaujalo mě, že jejich pozornost se zlepšovala a pak i vyhodnocovala podle toho, jak na sebe vydrželi koukat do zrcadla, jestli je to zaujalo, reagovali atd.
"Ho" bylo jedno z mála slov, které jeden z nich uměl, a znamenalo ahoj.

Obrázek uživatele mila_jj

Podivné trendy elektronové mikroskopie - trendy k fintivosti

Úvodní poznámka: 

Myslíte si, že do elektronové mikroskopie nedostanu zrcadlo? Ale dostanu. A to přímo zrcadlo elektronové.

Drabble: 

Mezi tisíci vychovanými komorami elektronových mikroskopů, které do svých útrob pojímají vzorky, elektrony a detektory a poctivě udržují potřebné vakuum, vyskytnou se i komory fintivé.

Zajímá je, jsou-li působivě ofrézované, zaujímají-li detektory malebné pozice, ale práce operátorova je jim šumák. Chtějí se shlížet v elektronovém zrcadle.

Tyto zákeřnice využijí okamžiku, kdy je v komoře nevodivý nepokovený vzorek, a vyhecují katodu k plnému výkonu. Z vodivého vzorku elektrony odcházejí do zemnění, ale na nevodivém vytvoří na povrchu mrak. Další elektrony se od něj odrážejí a zobrazují jen podobu komory.

A zatímco si operátor rve vlasy, komory pokládají elektronovému zrcadlu obvyklou otázku.

Závěrečná poznámka: 

No, popravdě, sem tam někdo udělá elektronové zrcadlo schválně, jako například tento autor: http://www2.optics.rochester.edu/workgroups/cml/opt307/spr08/greg/
Ale dost často to bývají omyly začínajících operátorů. :)

Obrázek uživatele Tyfónek

Největší přátelství

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vymyšlený příběh

Drabble: 

„Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější?“ zeptala se čarodějnice.

„Proč se mě vůbec ptáš, když existuje wikipedie, a neříkej, že mobil nemáš, včera jsem vidělo, jak se koukáš na facebook,“ odpovědělo zrcadlo.

„Protože seš můj nejlepší kamarád, tebe žádná wikipedie nenahradí, a co se týče toho facebooku, ten už má každá moderní čarodějnice,“ řekla vyhýbavě čarodějnice.
„No, dobře, pomohla bys mi prosím přihlásit se na instagram, nechci, aby se mi ostatní zrcadla posmívala, že ho nemám,“ zeptalo se zrcadlo s výmluvným úsměvem.

„Ty taky?!?“ vykřikla čarodějnice.

„Snad to naše přátelství nerozdělí nějaké sociální sítě,“ řekla si pro sebe čarodějnice.

Obrázek uživatele Erendis

V nouzi

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Měli namířeno stejným směrem, nebyl důvod nepokračovat spolu. Šli mlčky, ponoření do vlastních myšlenek. Pozdě odpoledne se na cestě v protisměru objevil jezdec. Když dojel až k nim, zastavil.
„Je některý z vás léčitel? Potřebujeme pomoc.“

Muž, těžce polámaný, ležel v bezvědomí na lůžku. Podle oblečení vypadal na kupce.
„Musel tudy zrovna projíždět. Sesuv půdy zasáhl cestu a převrátil vůz. Našli ho zavaleného skoro po dvou dnech“
„Pomůžete tatínkovi?“ Drobná holčička se usilovně snažila neplakat.
„Mezi jiným vezl nějaké štíty, takové ty hodně blyštivé. Nechápu jak, ale při pádu se vzpříčily a vytvořily kapsu. Holce se tak nestalo skoro nic."

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Navzdory

Obrázek uživatele Urrsari

Mirror mirror on the wall, who's the most neutral of them all?

Úvodní poznámka: 

"Alignement" v dnd znamená morálnu orientáciu vašej postavy - dobrá, neutrálna a zlá, a zákonná, neutrálna, chaotická?

Drabble: 

It was Tuya that said there was no need to kill that troll. Or was it ogre? She would know. Tuya ran back when Sandra insisted on trying to tame an owlbear and it broke through the door. Tuya wanted to go save the dwarf held captive.

It was Valshk that held their prisoner just out of reach of wolves he ordered to snap at his ankles. It was Traax that cut off the face of a doppelganger.

So on the one hand, she wasn't as... Tuya as Tuya. But she definitely didn't see herself in the other two either.

Obrázek uživatele Eillen

Čas na upřímnost (2019)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/34903

A jak jsem avizovala, střídají se pohledy. Tentokrát je na řadě Vypravěč.

Drabble: 

Vypravěč tušil, že Čestislav není obyčejným mužem. Cítil, že v něm proudí magie a byl si jist, že ji Čestislav umí osobně ovládat. Sám mohl magií vládnout, jen když mu ji Město propůjčilo…

Rozhodl se tedy říct pravdu o své osobě. Vyprávěl mu o staletích, kterými procházel nepozorován. Ale stačilo se Čestislavovi zadívat do očí, aby pochopil, že neprožil vůbec nic a netuší, co je to radost či žal.

Bylo to jako se dívat do pokřiveného zrcadla, kde všechno bylo jinak. Ač byl zoufalý, z jeho společníka sálala naděje. Vypravěč si povzdechl. Potkat se jindy, byli by jistě dobrými přáteli.

Závěrečná poznámka: 

Vzhledem k tomu, že zítra sloužím jedenáct hodin a domů jezdím zničená a nejsem po zbytek dne schopná ničeho, sepsala jsem první nápad, který přišel. Snad to projde...

Mimochodem, nesnáším psát Čestislav. Pro mě je to prostě jen Česťa. Snad mu ten chlap brzy nabídne možnost ho tak oslovovat :-) Tak jako každý rok si totiž příběh a postavy dělají, co se jim zlíbí. A Česťa navíc ani není moje postava, tak mu nemůžu ani vyndat :-D

Správce sídla

Úvodní poznámka: 

Děkuji pořadatelům za brzské vydání tématu. Nastal čas, si představit ještě jednu z možná důležitých postav (vlastně dvě, i když jedno není tak docela postava :D) v Egnatiině paláci. Jak moc velkou roli bude mít ještě sama nevím, ale mám ho ráda, takže... :D

Drabble: 

Mimo princů a princezen dvou království a mága, dohlížitele nad řádným průběhem jejich rozhodování, pobývalo v Egnatiině paláci ještě služebnictvo, stráž, a správce sídla Florianus Ilunius. Shodou okolností bratr krále severnější z obou zemí na východním pobřeží, a také filosof a malíř.
Měl rád umění všeho druhu a ještě raději společnost hezkých inteligentních mužů. Lucretia si oblíbil prakticky okamžitě, ještě před příjezdem kraleviců. Ten ovšem správcovo nadšení nesdílel. Naopak.
„Vsadím se, že jeho neljepším přítelem je zrcadlo.“ nechal se v myšlenkách slyšet svým spolužitelem, Krystalem Centauriem, s nímž v symbióze koexistoval, jako každý mág.
„Copak, líbí se ti?“
„Ani omylem!“

Obrázek uživatele Saphira

Clarissa a tak dále...

Úvodní poznámka: 

Výborná příležitost pro insert Mary Sue.
Předcházející.

Drabble: 

Clarissa Antoinetta Eugenie Angelika Pierrette Ambrosiová se štěstím jen pýřila. Konečně, konečně dosáhla téměř dokonalosti! Stala se bradavickou učitelkou, a to v tak mladém věku, teprve 21 let jí bylo, když vstoupila do ředitelny Severuse Snapea a okamžitě dostala místo. Nepochybně z ní musel vycítit kouzlo osobnosti, protože nestihla ani pozdravit a už byla přijata.
Se zalíbením si procházela své nové komnaty a do každé místnosti přikouzlila veliká zrcadla, aby jí každým okamžikem připomínala, jak úžasnou osobností je.
Když dosáhla takového instantního úspěchu, dokáže už všechno. Ale jen jeden nepatrný detail…
Clarissa si vytyčila nový cíl.
Pak teprve bude dokonalá.

Stránky

-A A +A