DMD č. 3. pro 3. 4. 2019. Téma: Můj nejlepší přítel zrcadlo

Obrázek uživatele Linkový stykač

Zpětné zrcátko

Drabble: 

Mým nejlepším přítelem na trati je pravé zpětné zrcátko.
Nedám bez něj ani ránu. (Ačkoli tento obrat může působit jako oxymóron.)
Vždy mi nastavuje ten správný úhel pohledu. (Třebaže na některých vozech je to „kam vítr, tam zrcátko“.)
Poskytuje mi zásadní informace. (Někdy i víc, než by si člověk přál.)
Často se na něj obracím, když potřebuji poradit. (Jestli ještě hladce projíždím, nebo už drhnu o špatně zaparkované auto.)
Plní funkci vrby. (Vždy bez protestů vyslechne mé povzdechy a lamentování.)
Někdy položím otázku a přistihnu se, že čekám na jeho odpověď.
Když ta odpověď přijde, vím, že už potřebuju pauzu.

Po představení

Fandom: 
Drabble: 

Potlesk konečně dozněl a Mariana šťastně klesla na sedátko u toaletního stolku naproti dveřím. Odrazem v benátském zrcadle spatřila dojatou Pavlínu přinášející náruč růží.
„Byla jste naprosto boží!“ vyhrkla Pavlína, ale její slova zanikla v přívalu gratulací ctitelů. Teprve když Mariana poděkovala poslednímu, šatna ztichla.
Ozvalo se zaklepání, ale vysokého černovlasého muže si všimla, až když stál u stolku. Zavadila zrakem o jeho pohled a pocítila závrať.
„Pavlíno, nechte nás chvilku o samotě!“ požádala kostymérku.
Sáhla do broušené dózičky a zchroustala stroužek česneku.
„Páchneš, drahá!“ usmál se.
„Nesundáš si aspoň tu ozdůbku?“ cvrnkl dlouhým nehtem o křížek na jejím krku.

Obrázek uživatele Envy

Zrcadlo od přítele

Drabble: 

Všichni to známe. Když jsme malí a mladí, látají nám rodiče, že to jednou poznáme, až budeme mít své vlastní děti, že dostaneme za vyučenou, jak strašně se chováme.

Když jsme starší, nebo se jedná o širší okolí, už nám nemůžou vyhrožovat jako naši rodiče, ale nezapomínají nás kárat pohledy, mluvit o nás jako o pokrytcích, co si neuvědomují své vlastní chování.

A vlastně mají všichni pravdu. Je úžasné, jak se nám naše vlastní chování zrcadlí v chování ostatních lidí. Nejčasti nelogičnost svého chování pochopíme tehdy, kdy je uvidíme v zrcadle od svých přátel. A teprve tehdy se začneme měnit.

Obrázek uživatele Rorico

Dobrou muškou ke štěstí

Drabble: 

Dav se shromáždil okolo dvojice na hlavní ulici. Jedním byl chlapec zdvihajíc nad hlavu vajíčko, druhým, ušmudlaný traper, zrcátko držel před sebou a přes rameno hlavní dozadu otočenou kulovnici.
Přihlížející zatajili dech. On chce vajíčko takhle rozstřelit?
PRÁSK!
Vajíčko v mladíkově ruce puklo.
Dav jásal a vzápětí trapera i chlapce objímal tlouštík v obleku.
"Skvělá podívaná, jídlo a pití pro tyhle dva na celý večer!" volal obtloustlý patron.
"Velmi rádi budeme Vašimi hosty, jestli se nemýlím, HI HI HI!" šklebil se Sam Hawkins
A přitom taková blbost, kdyby věděli, že ty vajíčka prostě jen rozmačkává, pche! pomyslel si v duchu.

Závěrečná poznámka: 

To zas bylo jednou zkracování :)

Obrázek uživatele Voldemort

Kapesní (ne)přítel

Úvodní poznámka: 

Z oblíbené kategorie „technické inovace“. Fíčurink Zlatík.
Obsahuje jedno sprosté slovo.

drabble nesoutěžní

Drabble: 

Krok 1: Poznej svého nepřítele
„To zasraný zrcátko zase puklo uprostřed věty!“
Oddělení záhad užívalo řadu teoreticky technicky geniálních magických pomůcek. A ty málokdy fungovaly spolehlivě.

Krok 2: Dej dohromady hvězdný tým drsných profesionálů
„Jako vážně jsi musel kvůli těm vašim pokusům rozflákat zrcadlo u mě v koupelně?“
Dobrý odboj potřebuje informace. Efektivně a co nejbezpečněji. Například nasazením špehů do každé kapsy nepřítele.

Krok 3: Dostat nový vylepšený typ komunikačních zrcadel na patřičná místa
„Zlatíku, umíš udržet tajemství?“
Neumí.

Krok 4: Infiltrace
„Dneska jsem při holení viděl věci, které jsem vidět nechtěl. Ale gratuluju nám všem, akce Šmírák byla úspěšná!“

Závěrečná poznámka: 

Zhruba v této atmosféře si účastníci myslí, že konají.

Obrázek uživatele HCHO

Spíš Karkulka než Sněhurka

Úvodní poznámka: 

Nebodík :)

Drabble: 

Zrcadla se zařazují mezi nejlepší pracovní pomocníky lékařského řemesla.
Použití zrcadel většinou nebývá dle vzoru: „Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je na světě nejkrásnější?“ (snad jen s výjimkou pár psychiatrických případů) Daleko častější je spíše využití: „Abych tě lépe viděla!“, které otevírá široké možnosti zejména v chirurgických oborech v méně přístupných lokalitách.
Všichni známe použití ve stomatologii. Doktor se zrcátkem na čele a několika dalšími k ruce se zabývá problematikou chorob ušních, nosních a krčních. A do rukou gynekologa patří vaginální zrcadla.
Není tedy překvapením, že pacienti většinou se zrcadly (a lékařskými obory s nimi pracujícími) zrovna přátelské vztahy nemají.

Závěrečná poznámka: 

Zrcadlo je totiž nejjednodušší způsob, jak si do nějakého prostoru soustředit denní světlo. Přes pokrok v optických kabelech a jiných svítivých vymoženostech se zrcadla v běžné lékařské praxi používají stále velmi často.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Na druhou stranu deště...

Drabble: 

“Ne.”
Pan Norrell nepotřeboval žádnou magii, aby věděl, nad čím Jonathan Strange přemýšlí.
“Opět vám uniká podstata. Opět propadáte své staré nectnosti - konat, aniž byste zvažoval možné důsledky.”
Jonathan založil ruce v odmítavém gestu. Okolnosti ho donutily zvyknout si na mentorský tón svého bývalého učitele: “Ale když chcete dosáhnout něčeho nového, nemůžete pořád jen opakovat staré vzorce!”
“Měl byste si pořádně přečíst Lanch...” pohled druhého mága ho umlčel. “Dobrá, když už tam musíte chodit... Nač tak teatrálně? Mě tím neohromíte, příteli.”
Strange si rezignovaně povzdechl. Musel uznat, že je mnohem bezpečnější vyměnit nejistou vodní stěnu za poctivou práci lidských rukou.

Obrázek uživatele Roedeer

Mimikry

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní drabble k tématu "Můj nejlepší přítel zrcadlo". Přihazuju do svého postapo mixu novou postavu.

Drabble: 

Zrcadlo jí pomáhalo přežít. A pak taky nůžky, elastické bandáže, špína a oblečení z pánské kolekce z napůl vydrancovaného Walmartu.
Znásilnili ji dvakrát, ale pokaždé se jí podařilo utéct, takže neskončila jako těch ostatních pár žen, které viděla – mrtvá, nebo jako otrokyně až do konce věků. Takže vzala své štěstí do vlastních rukou, do rukou první nůžky a ze svých bohatých vlasů vytvořila kraťoučký drn. Prsa si stáhla tak, až to nebylo příjemné, shrbila se, učila se při chůzi pohybovat ne boky, ale rameny.
„Zrcadlo, řekni mi, kdo je na světě nejošklivější,“ vyzvala ho Lucía, konečně spokojená se svými mimikry.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Cool Zdirad a marnivá komorná

Drabble: 

"Zdirade, co děláš pořád před tím zrcadlem? Nic proti upravenosti, ale toto se už na chlapa nehodí!" hubuje Pankrác.
"Vyčesávám si vlasy nahoru, chci být cool!"
"Nemyslím, že by to bylo až tak úchvatné. A rozhodně v tom není holá závist," přejede si Pankrác mimoděk rukou přes svou pleš. "A taky není cool říkat pořád cool."
Pankrácova slova nepadají na úrodnou půdu, proto kázání pokračuje:
"Dej si bacha, ať nedopadneš jak ta marnivá komorná z Pernštejna!"
"Jak?"
"Musíme tě s maminkou brzy na ten hrad vzít," praví Pankrác věda, že správný efekt bude mít ta pověst jen na místě samém.

Závěrečná poznámka: 

Onu pověst zde necituji, abych čtenáře, kteří ji neznají, neochudil o zážitek při prohlídce hradu. Kdo by ji chtěl přesto poznat bez cestování na hrad Pernštejn, může si ji přečíst například v knihách Hynka Jurmana Pernštejnský tis a Zubštejnské dědictví, viz též www.jurman.wz.cz .

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Těžké ionty nám pomohou vylepšit brýle

Úvodní poznámka: 

Protože je venku už docela hezky a slunce je fakt ostré je na čase si trochu vylepšit brýle!

Drabble: 

Jako správný vědec nemáte dost peněz na pořízení kvalitních brýlí se skly lesklými jako zrcadlo, ale čirou náhodou máte přístup k vakuové komoře na katodové naprašováni? Popíšeme si tedy postup výroby módního doplňku, který vám bude nejlepším přítelem při slunečných dnech. Vložíme tedy své levné brýle z tržnice do vakuové komory a necháme vývěvu čerpat na vakuum v řádech jednotek pascalů. Do komory vpustíme trochu pracovního plynu a před terčem zapálíme doutnavý výboj. V pracovním plynu se budou vytvářet těžké kladné ionty, které budou bombardovat terč na negativním potenciálu. Odprášený materiál ulpí na brýlích vytvoří velmi tenkou poloprůhlednou vrstvu kovu.

Závěrečná poznámka: 

Naprašováním vhodných materiálů můžeme vytvořit i velmi tenké vrstvy, které jsou zcela průhledné. Brýlím propůjčují vlastnosti jako odolnost proti zapaření nebo filtraci UV záření ;)

Obrázek uživatele Remi

Největší přání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle téma určitě už někdo psal, tak se omlouvám. Když... ono nešlo odolat! :)

Drabble: 

„Co tam vlastně vidíš?“ zeptal se Sirius zvědavě.
„Hm? Cože?“ odtrhl Remus oči od zrcadla z Erisedu.
„Tvoje největší přání,“ usmál se Sirius a ukázal na lesklou plochu kouzelného zrcadla. Remus se na okamžik zarazil.
„Kakao?“ nadhodil zkusmo.
„To ti věřím asi stejně, jako Brumbálovi ponožky,“ ušklíbl se Sirius a posadil se vedle Rema na kamennou zem. Blízko. „Jestli něčemu rozumím, pak jsou to zasněný úsměvy.“
„Siriusi…“ zasmál se Remus, ale zrůžověly mu tváře.
„Ano?“ zněla nevinná odpověď. Remus si povzdechl.
„Co v tom zrcadle vidíš ty?“ změnil téma. Sirius se bez rozpaků usmál ještě víc.
„Vážně to chceš vědět?“

Obrázek uživatele Svojanovská

Koupelnové blues

Fandom: 
Drabble: 

“Myslíš, že jsem hezká?”
“Jak pokakaná deska,” pomyslelo si vztekle.
“To jsem to teda vyhrálo. Napřed to po mně hamtalo upatlanejma ručičkama, teď zas furt chodí čumět, za pár let mě pak beztak zakreje. Jako bych já za ten pohled mohlo! No, ale jestli je von na tom ten bráchanec líp. Audi A4 Quattro, ale už ho třikrát ňákej vandal urval. A ten kámoš, kterýho jsem kdysi zahlídlo na křižovatce. To taky není jednoduchý, taková zodpovědnost. Jednou si dáš maličkej šlofíček a neštěstí je na světě.
Jéžišmarjá, né, Fanda si jde čistit zuby nití. Ten mě zas neutře. Zlatý vandalové!"

Zrcadla (a přátelé) nelžou

Úvodní poznámka: 

Takže... tohle drabble je ze světa mé "originální" povídky, která vychází z artušovské mytologie (říká se vůbec bretonskému cyklu mytologie??Ne že by to mělo moc společného s původními legendami . . .vlastně jsem ukradla pět jmen, a tím souvislost končí...)

Drabble: 

Artuš už dobrých patnáct minut zíral do zrcadla. Zpátky se díval mladík v příliš drahém oblečení s korunou, která mu tak docela nepadla, na hlavě. Povzdechl si.
„Jak vypadám?“ zeptal se svého komorníka, člověka dvakrát tak starého, než byl on sám.
„Výtečně, můj král.“
Tu odpověděl měl Artuš nejspíš očekávat, ale stejně ho zklamala.
Do komnaty bez klepání vpadla jeho nová Rada.
„Tvař se sebevědomě!“ prskl Merlin.
„Máš mastné vlasy,“ upozornil ho Kay.
„Spal jsi?“ starala se Liliane.
„Vypadáš pořád stejně,“ pokrčila rameny Yvonne.
„Vypadáš příšerně, ale . . . to nevadí,“ uzavřel Lance.
Artuš jim věnoval první upřímný úsměv za celý týden.

Závěrečná poznámka: 

Je opravdu matoucí, když si člověk zkrátí jméno postavy z Lancelota na Lance, a pak začne psát fanfikce na Voltron: Legendary Defender... (jedna z hlavních postav se jmenuje Lance. Jaká to náhoda, že? :D)

Obrázek uživatele netopýr budečský

Překvapení po ránu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Jednoho dne jsem vylezl z domku a na větvi uviděl nejkrásnějšího netopýra, jakého jsem viděl za celej život. A že já jich viděl!
Byl jsem z toho patřičně na větvi. Taková kočka!
Pak jsem se podíval pořádně. Kdepak kočka, kocour.
Chvíli jsem přemýšlel, zda ho okamžitě zahnat nebo být rád za společnost, ač mě krapet překvapila. Můžu ho pozvat do boudy. Budeme se v klidu zahřívat. Společnost, žádné žádostivé ženské, svatej pokoj!
Pak jsem se podívat pořádně a zjistil, že za tím štramákem je moje budka.
Jasně!
Koukal jsem sám na sebe!

"Já ti říkala, že to není žádnej papoušek."

Obrázek uživatele Ghormoon

Jak řídit ve Vietnamu

Fandom: 
Drabble: 

Pokud jste nikdy neřídili v Asii, tak si budete říkat, jaký je to blázinec. Všichni troubí a všude se cpou, nejde ani přejít cestu. Ale ono to má svoje pravidla.

Já tvrdím, že motorky jsou tekutina, ale auta pevné častice. Autům je pořeba se vyhnout, motorky se vyhnou vám (jen budou fest troubit). Protože kdo troubí, ten jede.

Při řízení je to podobné. Buď jste ten nejrychlejší, co nejvíc troubí, pak se vám většina vyhne. Nebo jste ten, co neustále kouká do zdrcátek, co to kolem něj proletí. Můj prdolet nejrychlejší nebude, takže jsem za zrdcátka rád. Mám dokonce obě!

Obrázek uživatele Elrond

Pán darů

Fandom: 
Drabble: 

Annatar si pročísl prsty své dlouhé platinové vlasy a pousmál se na svou dokonolalou tvář. Pohladil rám zrcadla a požádal:
„Ukaž mi, kdo je v zemích zdejších nejsličnější.“
Kochal se svým vlastním odrazem v zrcadle.

Až jednou mu zrcadlo vyjevilo, že se na březích Středozemě objevil krásný zlatovlasý elf. Annatar se pokusil vnést do Lindonu svár a poštvat elfy proti němu, nicméně vracel se hned od bran jako spráskaný pes.

Vrátil se ke svému zrcadlu a poradilo mu, že v cesmínii spíše uspěje se svým vzhledem a kovářským uměním. Když už nebyl nejkrásnější v celé zemi, tak alespoň v Cesmnii.

Obrázek uživatele Ampér

Nečekaná odpověď

Fandom: 
Drabble: 

„Zrcadlo, kdo je tady v království nejkrásnější,“ zeptala se královna. „Jestli mi zase řekneš, že ta potvora Sněhurka, tak tě snad rozbiju.“

Na povrchu zrcadla, které stálo v královnině ložnici, se objevilo něco, co připomínalo lidský obličej. Velké oči královnu sjely pohledem od hlavy po paty a pusa se zkroutila do šíleného šklebu. Pak to vypadalo, že se zrcadlo rozmýšlí. Po chvíli promluvilo: „Královno, moje paní, zajdi do severní věže zámku. Tam otevři dveře v nejvyšším patře a podívej se do zrcadla, které tam stojí. Pochází z Erisedu a zodpoví tvoji otázku. Já bohužel, na rozdíl od něj, neumím lhát.“

Obrázek uživatele neviathiel

Mezi skly

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/35042

Varování: Přituhuje.

Drabble: 

Tabithu vezou setmělým suterénem se spoustou zeleně natřených trubek. Kdesi bzučí elektrocentrála. Zahlédne otevřené zamřížované dveře. Odvezou ji skrz ně a položí na postel s narezlým železným rámem. Pak cvakne zámek a Tabitha zůstane sama.
Vlasy má ostříhané, nad loktem nepříjemně těsný velký náramek a chybí jí zásnubní prsten.

Přijdou pro ni pro sotva hodinu poté. Napůl ji odvedou a napůl odnesou do laboratoře, zvednou na stůl připoutají železnými řetězy. Stůl se zakloní. Tabitha v prosklených dveřích zahlédne odraz spleti drobných skleněných trubiček.
Cosi se jí zabodne do obou předloktí. Spleť trubek se zabarví do ruda. Připomíná lidskou oběhovou soustavu.

Závěrečná poznámka: 

Téma se schovává ve čtvrté větě od konce.

Další: http://sosaci.net/node/35236

Obrázek uživatele Mordomor

Pořádně vyleštit

Fandom: 
Drabble: 

Plul v multidimenzionální lodi okolo Země a přijímal telepatické obrazy všeho, co jeho podřízení vysledovali. Lidé byli tak zvláštní! Jejich vázanost na hmotu, komunikace zvukem a především…
Několikrát si vyvolal záznamy lidí sedících, stojících i ležících, Lidí, kterak se prohlížejí v zrcátkách. Někteří měli zrcátka velká, jiní menší s různými tlačítky. Leštili je prsty, mluvili s nimi jako s přáteli a osvěcovali si jimi obličej. Jak ti je měli rádi!
Xrx se zhmotnil a jedním chapadlem přeleštil zrcátko, které mu teleportovali z pozemského odpadního boxu. Když spatřil všechen ten sliz okolo oka, musel uznat, že to má něco do sebe.

Obrázek uživatele mamut

Kramflíčky a rtěnka

Fandom: 
Drabble: 

Vzpomínám si na prázdniny u tety Zdeničky.
Bydlela na pile v Náměšti nad Oslavou, kde byla ředitelkou.
Vzpomínám, jak v předsíni viselo zrcadlo. Rám byl z kulatého výřezu modřínu, hrubý, ale krásný.
Tetička se do něj vždy ráno usmála, obtáhla si rty rtěnkou a vyrazila v kramflíčkách mezi své chlapy. Vždy za dámu.
Vzpomínám, jak v důchodu se tetička přestěhovala do Fulneku. Nazula kramflíčky a v síni si před zrcadlem obtáhla rty rtěnkou. Je přece dáma.

Chtěli ho vyhodit, krám.

Podívám se v síni na zeď, pohladím starý modřínový rám.
Zrcadlo je skoro slepé, ale mi ukazuje jen krásné vzpomínky.

Přítelkyně ze zrcadla

Úvodní poznámka: 

Mimosoutěžní, už pro ten fandom.

Drabble: 

Malá zrzavá dívka v obnošených šatech se opatrně proplížila do salónu. Tam nedočkavě zamířila k prosklené skříni.
Ano, byla tam. Přicházela jí vstříc, usmívala se. Obě na sebe zamávaly. „Konečně zase spolu!“
A pak ji druhá dívka vzala s sebou na druhou stranu skleněných dveří. Šly spolu, jako už několikrát, do tajemné překrásné zahrady, kam za nimi nemohl nikdo zlý ani nepříjemný…
Příliš pozdě zaslechla kroky. Paní Thomasová nakoukla do dveří.
„Ale Anno, už zase se tam zhlížíš? Dítě, proč zrovna ty jsi tak marnivá?“
Anna tiše odešla. Jak má vysvětlit někomu bez fantazie, že tam má svou jedinou přítelkyni?

Závěrečná poznámka: 

Epizodka z Anniny minulosti, o které někde na začátku vyprávěla svým novým pěstounům.

Obrázek uživatele Gwendolína

Zrcadlení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na rozhovor Harryho a Ginny si budeme muset počkat do zítřka, protože téma. :D
Teď taková malá odbočka k jinému Potterovi. :)

Drabble: 

Když Harry zjistil, že se nejlepším přítelem jeho mladšího syna stal potomek jeho školního nepřítele, neměl z toho příliš dobrý pocit.
Ale Albus Severus Potter a Scorpius Malfoy byli ve všem kromě vzhledu téměř dokonalé zrcadlové odrazy.
Kam šel jeden, musel jít i druhý, co trápilo jednoho, nedalo spát druhému.
Časem dokonce začali zrcadlit i své pohyby a dokončovat věty toho druhého.

Nebylo vlastně vůbec žádným překvapením, když Albus Severus jednou u večeře nesměle oznámil, že jejich vztah nezůstal jen u přátelství.

Harry občas litoval, že nikdy nedosáhl podobného porozumění s Dracem.
Tedy, až na tu sexuální stránku věci, samozřejmě!

Obrázek uživatele Esti Vera

Soutěž II

Úvodní poznámka: 

Druhé nesoutěžní.

Přímo navazuje na včerejší drabble. Tentokrát o nepostradatelnosti zrcadel v lektvaristice :)

Drabble: 

„Pane Pottere, kde je mé zrcadlo?“
„Myslel jsem, že ho nepoužíváte,“ pokrčil mladík rameny.
Snape obrátil oči v sloup.
„Kdybyste alespoň jednou jedinkrát dával na mé hodině pozor, věděl byste, že zrcadlo je dobrým přítelem každého lektvaristy, neboť je nepostradatelné při určování barvy některých lektvarů! Kde je, pane Pottere?“
Chlapec se nevinně usmál a ukázal za zeď.
A tam, na Severusově zrcadle, křiklavě svítily dvě číslice.
„Udělal jsem z něj počítadlo.“
Snape se potěšeně ušklíbl.
„V tom případě to vypadá, že vyhrávám.“
„Jenom o bod!“
„Jistě,“ přikývl muž blahosklonně, „ovšem se včerejškem je to osm ku pěti. Lituji, pane Pottere.“

Závěrečná poznámka: 

Pokračování: III, IV, V

Obrázek uživatele Profesor

V údolí růží 3 – A zámek se rozvlnil

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

„Roku 1565, kdy k Rožmitálu patřily i statky Mirošov a Strýčkovy, uvádí se v popise celého panství 48 rybníků...“
F. A. Slavík – Rožmitál pod Třemšínem 1230 - 1930

Po nebi zvolna pluly mraky. Skryt mezi nimi pěl skřivan svoji radostnou píseň. Poutníci odpočívali na břehu Podzámeckého rybníka.
Světec přemítal o slovech Kazatelových. Pozoroval přitom zámecký odraz ve vodní hladině. V zadumání si prohrábl vlasy nade čelem. Zamračil se. Lovec se tiše zasmála.
„Marnost nad marnost,“ prohlásila.
„Já se nečesal,“ odvětil Světec. „Ale tohle zrcadlo je přítel, podívej,“ vybídl dívku.
Nedaleko od nich proplula potápka roháč a zámek se za ní rozvlnil.
Obrázek uživatele Aziz

Odraz

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Sebastián, tentokrát osamotě. Možná ne na dlouho.

Drabble: 

Sebastián se posadil k okraji zkalené kanální vody. Zvuky ostatních tu byly jen vzdálenou ozvěnou. Naklonil se nad hladinu a meditoval nad svým odrazem.
Bledá, vyhublá tvář. Temné oči. Špína.
Vzhledem v kanálu nikdy nevyčníval. Vyčníval proto, že byl jejich mesiáš, tlumočník pokynů Pána poklopů. Bude pak promlouvat i k těm nahoře, až zahájí výpad? Doufal, že by mezi ně mohl zapadnout, když se ve stoce necítil úplně adekvátně.
Černé oči se na něj dívaly z vody. Jako jediné chápaly.
Celý ten mesiášský kšaft nebyl pro něj. Nikdo ho nebral jako člověka, byl tak izolovaný--

Sebastiánův odraz pokřivily drobné vlnky.

Obrázek uživatele Bilkis

Zrcadlo, zrcadlo řekni mi...

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ!

Předchozí: http://sosaci.net/node/35034

Drabble: 

Z minulého života mu zbylo jen málo. Bylo těžké u sebe něco udržet, když jste posledních šest let strávili ve válce, na útěku před válkou nebo v trestném praporu, jehož velitel všechny zabil. Ale jednou se vrátí tam, kde byl kdysi doma, a vezme si to, na čem mu záleží nejvíc. Otcovu sbírku, z čiré zlomyslnosti, protože ten parchant se kvůli tomu bude obracet v hrobě. Matčino zrcátko, jediné co uchránil, když umřela. Protože ten hajzl všechno ostatní vyhodil. Roky ho utěšovalo. Roky do něj jen zíral a hledal. Podobnost s ní. Podobnost s ním. To první naštěstí nacházel častěji.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Smrtijedka

Mirrors are a girl's best friend

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

anglicky to tak nějak líp znělo (podle manuálu počítám stažené tvary jako jedno slovo)

Drabble: 

„Mirror, Mirror, on the wall, who's the fairest of them all?“
„Do we need to put so much emphasis on outer beauty?“
„WHAT?“
„Don't get me wrong, you are the fairest. But is that all you are?“
„No. I... I mean... I am the Queen.“
„What else?“
„I am a powerful sorceress... My fashion sense is impeccable. I... I don't give myself enough credit when I think about it...“
„And how does that make you feel?“
„Tired, frankly. I just want to live my best life and the patriarchy...“

Become your own best friend! Introspection mirrors.*
*Individual results may vary.

Závěrečná poznámka: 

Dneska jsem někomu tvrdila, že už nepíšu reklamy... Well.

Obrázek uživatele Julie

V komnatách po ránu

Fandom: 
Drabble: 

“Je to jen taková malá kráva.”
“Ale hezká je.”
“Hezká? Myslíš tvářičky jako jablíčka, vlasy jako havraní peří? Je to vulgární. Na to stačí laciný šminky.”
“Nemaluje se. A ta barva je taky přírodní.”
Královna nervózně poposedla.
“Co ty o tom víš?”
“Dost,” ušklíblo se zrcadlo.
“Styl nemá, ani eleganci. Ty si poletováním po lese nepořídíš.”
“Smiř se s tím, uvadáš, drahá.”
“Já? Já jsem královna.”
“Královna matka. Vedle ní určitě.”
“A co s tím jako podle tebe mám dělat?
“Je to jen taková malá kráva,” usmálo se zrcadlo a polámalo světlo do černoruda. “Nikomu se po ní nebude stýskat.”

Obrázek uživatele Kilián

Má tvář bude mým soudcem

Fandom: 
Drabble: 

Smrtelná rána a padající střepy. Nejlepší přítel, jediný přítel a nyní vinno smrtí! Sedm let neštěstí následovaných věčností utrpení. Nekonečné světlo, zlatavá brána a tvář klíčníka. Ta zamračená tvář! Zástupy vrahů, tyranů a zločinců a pro všechny nakonec úsměv a otevřené dveře. Zamračená tvář, zamračené nebe, oheň. Nekonečná bouře, strach a věčnost.
Ve střípcích leží odraz kozlí hlavy. Odmítnutí daru, odmítnutí naděje, odmítnutí oběti, odmítnutí života. Padlí se radují, Matka pláče a Beránek mlčí. Ach, to mlčení! Boháč od Lazara při nebeské hostině, vrah děťátek ve věčné radosti. A smutný pohled Beránka!

Vzkřísen na nemocničním lůžku se rozhodl žít. Věčně.

Obrázek uživatele Piskor

Seznámení

Fandom: 
Drabble: 

Michelle se vydala uličkou v bradavickém expresu, když uviděla kupé, kde byly nějaké holky, co vypadaly jako prvačky.
“Máte tady volno?” optala se při otevírání dveří.
“Jasně,” odpověděla jí jediná vyšší dívka, která se představila jako prefektka Nebelvíru, Elizabeth Shaveová.
“Ale neříkej jí Betty, nesnáší to, přijde si pak jako královna v zrcadlovém sále a hrozně namyšleně. Možná je to pravda...” posmívala se mladší dívka se stejnými rysy jako Beth.
“Já jsem Jasmine, a ty?”
“Michelle, Michelle Whittington.”
Představily se i další dívky - Lucy a Ewie. Michelle se ale dala do řeči s výmluvnou Mary a tichou a plachou Jane.

Závěrečná poznámka: 

Trochu vyplňující drabble, ale nutné. Snad splňuje téma, dneska mi to moc nemyslí :-D

Stránky

-A A +A