Kletba (vlastní fandom)

Dva světy v jednom

Země nebyla vždycky jediným světem, existuje ještě druhý svět Terra. Na první pohled ne moc odlišný od Země. Jen tam existuje magie, pár magických ras a žádná elektřina.
Oba světy byly kdysi spojené, než došlo k jejich rozdělení. Dá se tak dobře rozdělit pravěk od starověku. Celé to rozdělení způsobila jedna Kletba, která svrhla andělé na zem. Některé z nich pak lidstvo poznalo třeba jako řecké bohy, když si vytvořili vlastní formy náboženství.
Tak to bylo a tak to už nebude. V polovině 21. století došlo ke spojení světů.
Lidé na Zemi objevují magii. Sylvaticové, čarodějové, hydromoři, animágové, draconi, sukuby a inkubové, sirény a banshee objevují elektřinu a moderní technologie. Otázkou je, jak se všichni snesou.

Nové stanovisko

Drabble: 

"Musíme zaujmout nějaké stanovisko. Nesmíme vypadat jako slaboši."
"Třeba že jsme neměli ponětí o tom, že se potají válčilo nám pod nosem?"
"Přesně to nesmíme lidem říct. Tohle bude přísně tajné!"
"Nemůžeme lidem lhát, že jsme o tom věděli."
"To taky nebudeme dělat. Vyhneme se tomu a vůbec se k tomu nevyjádříme."
"Co jim tedy řekneme?"
"Musíme přivítat nové bytosti, nebýt k nim odmítaví, ať nemáme zbytečné potyčky na našem území. Demokracie tu je pro všechny."
"Co s magií?"
"Jsme otevřeni kompromisům a chceme ji zapojit do našich životů. Jste s tím spokojený, pane prezidente?"
"Zní to dobře, pane poradce."

Člověk v aréně

Drabble: 

"Vítejte na letošních gladiátorských zápasech!"
Prý je stadion nacpaný k prasknutí. Lidi chtějí vidět krev.
Jeho krev?
Ne, on nezemře. Vždyť je mistrem bojovým umění! Vyhrál už dost soutěží, tak se nezalekne ani téhle. I když se tady opravdu umírá.
"První souboj bude asi trochu nevyrovnaný..." slyšel z venku komentátora. Souhlasil s ním. Svoji soupeřku zběžně zahlédl. Drobná postava, ani jeden bicáček.
"Tu dám," řekl si a vyrazil do arény.

Nečekal, že boj prohraje.
Možná si měl poslechnout komentátora, jak to myslel. Jeho sice popsal jako silného lidského muže trochu znalého ve sportovních soubojích, ale ona byla banshee zocelená válkou.

Sesterská pomoc

Drabble: 

"Ještě trochu naředit..."
Zrovna se chystala kápnout z malé lahvičky pár kapek do skleničky s vodou, když se dveře náhle rozrazili. Rychle lahvičku schovala za záda.
"Tady jsi. Pospěš si, shání nás. A... Co to máš za zády?"
"Nic."
"Nenuť mě jít pro otce."
Rezignovala."Prosím, neříkej mu to. Nikomu to neříkej."
Saura ji nechápala, dokud si nepřičichla k lahvičce a neucítila pelyněk. "Proč... Jsi těhotná."
"Byl to jen úlet."
"Ale zbavit se nenarozeného je zločin."
"Musím to udělat, když jsem zasnoubená za toho čaroděje."
"Nemusíš. Skryjeme tě a dítě odložíme."
"A... budu mu moct aspoň dát jméno?"
"Jaké?"
"Anduin."

Bez pomoci

Úvodní poznámka: 

Náhrada za 4. téma- Kolektivní vina.

Drabble: 

Bílá krev byla upálena zhruba někdy v 11. století. Přesný rok se neví, neexistuje žádný písemný pramen. Informace se čerpají pouze z pověstí. Proto je hodně těžké dohledat, co se tehdy vlastně stalo.
Podle jedné pověsti za to mohl tehdejší vládce, který se bál její moci, a dal ji zajmout a upálit. Jiná pověst povídá, že za to mohla kletba jejího rodu, která otrávila srdce lidu a ti se obrátili proti ní.
Všechny pověsti se shodují v tom, že se tehdy shromáždilo obrovské množství lidí, aby to viděli. Co na tom, že jí později začali uctívat. Tehdy jí nikdo nepomohl.

Xenofóbie

Drabble: 

"Tuhle jsem potkala nějakou totálně zelenou ženskou. Prostě měla zelenou kůži."
"Neměla ji jen nabarvenou?"
"Ne, byla fakt jedna z nich. Vyčarovala strom."
"A tobě nic ti neudělala?"
"Ne, proč by měla?"
"Protože může. Vždyť jen mávnou rukou a z nás může být třeba ropucha. Nic je neomezuje. Neměli bychom je pouštět mezi sebe. Tohle je jak s těmi imigranty. I když ti byli aspoň lidi jako my."
"Ale působila docela mile."
"Nenech si nic namluvit. To je jenom jejich propaganda. Ale určitě nás chtějí zničit. Musíme jim zakázat vstup k nám."
"Lepší by bylo zakázat tenhle strach z neznámýho."

Pověst o úplňku

Drabble: 

"Je tu krásně," vydechla Lithia.
"Víš, co se o tomhle jezeru povídá?" pronesl potichu Reagam. "Že se sem chodila koupat Bílá krev a podle pověstí se tu za úplňku znovu objevuje."
"Vážně?" pozvedla obočí a pohlédla na vodní hladinu, kde se odrážel úplněk. Pověstem moc nevěřila.
"Když počkáme, třeba se jí dočkáme."
"Ale mě se čekat nechce."
Sama se zvedla a začala se bez ostychu vysvlékat ze svých šatů.
Se zájmem ji pozoroval, jak vstupovala nahá do vody. Obdivoval její tělo, bělostnou pokožku i bílé vlasy splývající po zádech. Viděl toho dost, ale bílou krev, která jí protékala žilami, ne.

Noví sourozenci

Drabble: 

"Takže teď budeme bydlet v České republice?"
"Žila tu Bílá krev, tak proč ne?"
"Naše jména budou působit divně."
"Fajn, vyberu si teda... Františka? To by mohlo znít podobně."
"Já budu asi Antonín."
"A nebude nikomu divný, že jsme bez rodičů?"
"Na tvýho tátu asi působím dost mladě, co?"
"To bys mě musel mít tak v sedmi letech. To nám neuvěří."
"Budu buď tvůj strejda anebo bratr. Starší brácha, který tě má na starosti."
"Budeš mě komandovat?"
"Vůbec. Ale teď už vyčistit zuby a spát."
"Máš jediný štěstí, že teď už tě nemůžu proměnit v ropuchu."
"Proto si to užívám."

Nejmocnější na světě

Drabble: 

"Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je na světě nejmocnější?"
"Nebude se ti to líbit. Nejsi to ty."
"Je to ten prapodivnej dědek, co si tvoří nový bytosti?"
"Ne, ten je jenom geniální. V boji bys ho porazil."
"Do bílokrvoty, kdo to je?"
"Tvoje dcera Nimue."
"Ta? Vždyť ještě nic pořádnýho neumí."
"Má velkou moc. Až se naučí kouzla, dokáže toho hodně."
"Ne, maxímálně bude umět základní kouzla. Ji musím hlavně provdat, aby království padlo do dobrých rukou. Bude jen manželka krále, to je její účel."
"Království můžeš předat jí."
"V žádném případě!"
"Dobře. Já jen, aby se ti to nevymstilo..."

Závěrečná poznámka: 

Vymstí se mu to.

Chvíle před bitvou

Drabble: 

Lidi dokážou být slepí. Vždycky si najdou nějaké racionální vysvětlení pro to, co se stalo. Třeba přírodní apokalypsa.
Nenapadne je, že to mohla být magie. Konkrétně Poseidon, který stojí proti nám ve válce. Nevidí to.
Snad tuhle válku vyhrajeme, světy spojíme, bohy porazíme a magie se konečně ukáže. Jen se to asi nestihne včas a já se musím mezi bitvami šprtat biologii. Válka není pro učitele žádná omluva. Aspoň si u toho tělo trochu odpočine, zregeneruje se a uzdraví válečná zranění.
Tak mě teď čeká pár příjemných dnů s maturitou, kterou snad udělám, a pak hned zpátky do přední linie.

Maminko?

Úvodní poznámka: 

Tohle drabble je moje letošní nejoblíbenější hlavně proto, že je nejsrdcervoucnější. Už když jsem ho vymýšlela v metru (zhruba někde mezi Dejvickou a Náměstím Míru) byla jsem z toho naměkko.
Psáno na téma "Probuď se!"

Drabble: 

Mami, proč tak křičíš?

Je tu tolik krve. Hodně krve. A nová miminka! Jeden bráška, druhý bráška, třetí bráška... a ještě jedna sestřička.

Mami, ty už nekřičíš. Proč se nehýbáš?

Maminko, probuď se! Bratříčkové a sestřička brečí. Asi něco chtějí... Musím je uklidnit, než přivolají ty zlé pány.

Mami, nenechávej mě tu s nimi. Už jsem je uklidnila, ale nechci tu s nimi zůstat sama v kleci. Co když sestřičku-sovičku dají někam jinam jako brášku-orla? Raději je někam schovám.

Ti zlí pánové už jdou! Našli tě tu ležet nehybnou. Neboj, malé nenašli. Ale kam tě teď nesou?

Maminko, kdepak jsi?

Pohovor

Drabble: 

Střídá se mu tady kupa zájemců a on musí vybrat toho nejlepšího, kdo jim bude pomáhat vytvářet filmy. Ale pohovory mu řeknou o člověku víc než jen životopis.
Naproti se posadila mladá holka, stejná jako ostatní
"V čem podle Vás vynikáte?"
"Především v efektech."
"Myslíte práci v After Effects?" zeptal se a podíval se do životopisu. Kvalifikace žádná, praxe žádná. Co tu vůbec dělá?
"Ne, tak docela."
Zvedl hlavu. Někam zmizela.
Lusk.
Najednou se zjevila dál klidně sedíc na židli.
"Ovládám magii. Filmový průmysl by měl začít najímat čarodějky. Všechny ty kouzla vytvářené počítačově, my umíme předvést naživo."

Práci dostala.

Drby z Messengeru

Drabble: 

- Marťo, právě jsem potkala Yves. Pamatuješ si ji?

- Tu tichou a plachou holku ze zadní lavice? Jo, málem jsem chodila s jedním jejím bráchou.

- S kterým?

- S Alexem. Copak jsem na oldies?

- Vždyť je André v poho.

- Whatever. Co teda s tou Yves?

- Postřehlas, že byla nějak zapojená do magie a toho druhýho světa?

- :-OOOOO

- Prostě už není člověk. Najednou začala chodit po městě divně oblečená, ozbrojená a tak.

- Neke :-OOOO

- A teď má ještě buben :D

- Jako kromě zbraní, zbroje i buben

- Jakože je zbouchnutá, trdlo. Prý s nějakou sylvatičkou :D

- To jde?

- S magií jde teď asi všechno.

Zeměpisci mají napilno

Drabble: 

V minulosti měli zeměpisci hodně práce. Postupně se objevovaly všechny světadíly a i menší ostrovy a souostroví. Tohle všechno museli zaznamenat do map.

Ve 20. století se vypustili satelity do vesmíru. Od té doby bylo možné vyfotit rovnou celou planetu. Prakticky všechno už bylo objeveno.

Tak se spojili s vědci. Vymysleli si prakontinet Pangeu, který kdysi spojoval všechny světadíly. Bohužel netuší, jak moc jsou mimo.

V polovině 21. století nastal zvrat, když se světy spojily. Najednou nastala zemětřesení, změny počasí, bouře éteru, upřostřed Atlantiku přibyl obrovský kontinent a pár menším uprostřed Tichého oceánu.

Zeměpisci už mají zase co na práci.

Bez domova

Drabble: 

Vyhostili mě ze země. Soudili mě za velezradu. Přišla jsem o své dědictví. Vlastní otec se mě zřekl.
Ale že jsem v cizí zemi, bez peněz, bez domova mi nevadí. Se svojí magií bych si poradila. Jenže tu mi taky vzali.
Tak využívám své reflexy z boje ke kapsářství a bojové dovednosti v noci v parku, když mě přepadnou.
Proto když se objevila nabídka přidat se k družině lovkyň Artemis, neváhala jsem a šla tam.
Bohužel to byl prank. Dost zrádný. Pár lidí z mé minulosti mě chce mrtvou a tohle byl podlý trik, jak mě vlákat do smrtelné pasti.

Znovuzrození

Drabble: 

31. prosince 1999
Doufali, že je spasí. Jejich země válčily, mír v nedohlednu. Obrátili se proto k legendám. Bílá by je mohla zachránit, kdyby žila. Musel by se stát zázrak.

"Oheň je začátek. V ohni se Bílá znovuzrodí," začala zaklínat draconka.
"Voda je dar. Ve vodě se Bílá znovuzrodí," pokračoval hydromor.
"Země je naše spása. V zemi se Bílá znovuzrodí," říkal sylvatik.
"Vzduch je svoboda. Ve vzduchu se Bílá znovuzrodí," zakončila zaklínání banshee.

S úderem půlnoci nové tělo polklo Bílou krev.
Zázrak se stal, probrala se.

Ale spletli se. Nezapomněla, jak ji jejich lid před staletími upálil. Pomoct jim odmítla.

Maminko?

Drabble: 

Mami, proč tak křičíš?

Je tu tolik krve. Hodně krve. A nová miminka! Jeden bráška, druhý bráška, třetí bráška... a ještě jedna sestřička.

Mami, ty už nekřičíš. Proč se nehýbáš?

Maminko, probuď se! Bratříčkové a sestřička brečí. Asi něco chtějí. Musím je uklidnit, než přivolají ty zlé pány.

Mami, nenechávej je tu s nimi. Už jsem je uklidnila, ale nechci tu s nimi zůstat sama v kleci. Co když sestřičku-sovičku dají někam jinam jako brášku-orla? Raději je někam schovám.

Ti zlí pánové už jdou! Našli tě tu ležet nehybnou. Neboj, malé nenašli. Ale kam tě teď nesou?

Maminko, kdepak jsi?

Význam domova

Drabble: 

Asi jsme kdysi měli domov. Bylo to před únosem, než máma umřela při porodu čtyřčat.
Zůstala jsem pak jen já, moje trojče a mrňata, o která jsme se začali starat. Jsme animágové, stačilo jen nalovit v džungli dost masa pro mě, jednoho orla, tři lvíčata a jednu malou sovu.
Když bylo čtyřčatům deset, začali jsme cestovat po Zemi. Sice jsme nikdy nechodili do školy, ale zvládáme mluvit hodně jazyky. Bavíme se tím, že vládneme cestám.
Ale někdy si říkám, jestli není na čase se někde zastavit a poslat je do školy. Třeba v ČR, kde jsme tehdy s mámou bydleli?

Děti animágů

Úvodní poznámka: 

Animágové jsou jedna z magických ras. Mají lidskou a zvířecí podobu a mohou se libovolně proměňovat.

Drabble: 

Prý se o animázích povídá, že mají velké rodiny. Není to pravda, žijí totiž ve smečkách.
Napřed je alfa máma, která s někým otěhotní. Může to být jednorázovka nebo se její partner přidá do smečky.
Podstatné je, že u animágů se stává velmi ojediněle, aby těhotná čekala jen jedno dítě. Takže má alfa máma třeba třikrát trojčata.
Bohužel je nepravděpodobné, že všechny přežijou.
První dítě je třeba po mámě lvice, druhé po dědovi orel a třetí bez schopnosti měnit se v člověka. Máma se pak musí rozhodnout, jestli rodit v lidské nebo lví podobě. Buď zemře orlí anebo lví dítě.

Výprava za pokladem

Drabble: 

Celý svůj život nic nevidím. Proto mám svého opičího společníka, stejně jako vy máte slepecké psy.
Kdysi jsem se vydala pro bájnou látku, která by mě uzdravila - Bílou krev. Ale můj bratr, mocný čaroděj, ji potřeboval taky. Chtěl zachránit svou milovanou ženu. Jenže jsem věštkyně a viděla jsem, že to nestihne včas.
K vysněné lahvičce jsem se dostala první. Čelila jsem rozhodnutí. Zachránit švagrovou, svůj zrak anebo svého zraněného společníka?
Od té doby není jen obyčejný. Žije tak dlouho jako já a my věštkyně žijeme (skoro) věčně. Je částí mé mysli, prodlouženou rukou a němým svědkem všeho v mém životě.

Bratrova nesmrtelnost

Drabble: 

Měl jsem bratra, víte?
Vlastně jsme byli dvojčata. Ale byl mezi námi jeden velký rozdíl. Já byl spokojený se svým životem, ale bratr ne. Snad za to mohla smrt jeho nejlepšího přítele. Proto chtěl nesmrtelnost.
Neuspěl, zemřel. Ale před smrtí prozřel. Došlo mu, jak to s životem a nesmrtelností vlastně je.
Bohužel byla velká potopa. Obrovská, připadala mi jako potopa světa. Všichni, kteří nás znaly a které jsem znal já, zemřeli. I já.
Mě naštěstí později oživila Bílá krev. Ale jenom mě.
Bratrův příběh jsem aspoň zapsal a propůjčil mu tak nesmrtelnost.
Možná jste o něm slyšeli. Gilgameš se jmenoval.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Takhle to dopadá, když vymýšlím drabble ze svého příběhového světa na hodině antropologie a probírá se Epos o Gilgamešovi.

Atomovka vs. bohové

Drabble: 

Jsme přesvědčení o tom, že atomovka není tak hrozná.
Stačí se nad tím zamyslet. Co může udělat? Jenom vyhladit většinu, možná i všechno lidstvo. Ale ve vedlejším světě je kupa dalších bytostí, ke kterým my nejsme schopni se dostat.
Proto jsme unesli Lithii, vnučku původního Boha. V žilách jí koluje Bílá krev, která dokáže mimojiné oživovat mrtvé.
My se rozhodli oživit staré bohy.
Za to nás Zeus a ostatní bohové určitě odmění. Budeme se mít dobře.
Oni se zatím budou mstít. Začnou válku s druhým světem. Atomovka je jen tak nezničí.

Později...

Sakra. Sice nás odměnili, ale Lithia nás zabila.

Kamenné kruhy archeologů

Úvodní poznámka: 

Pokračuji v sérii drabblat ze světa svého smyšleného příběhu, který jsem ještě nezačala psát.

Drabble: 

Žáci, dnes si povíme něco o rozdělení pravěku a starověku.
Vlastně se to dá vymezit naprosto přesně. Byla to doba, kdy se svět rozdělil na dva. V jednom zůstala elektřina, ve druhém zase magie.
Z té doby před rozdělením nám zůstaly nějaké historické památky. Například Stonehange. Kamenné kruhy používali hlavně Sylvaticové nebo čarodějové při magických rituálech. Dnes si s tím archeologové a historici lámou hlavu. Přitom je to s těmi kruhy tak jednoduché.

Ale tohle žákům povědět nemůžu. Zůstanu raději u klasického učiva. Archeology nebudu rušit u jejich kruhů. Aspoň nebudu muset vysvětlovat, jak se mé matce povedlo rozdělit svět.

Nový boom homosexuality

Drabble: 

Tohle bude zábavné.
Máme 21. století, kde se homosexualita přijímá už v pohodě.
Zároveň je to století, kdy se náš svět spojil s tím druhým po tisíci letech oddělení. Velká věc. Hlavně proto, že teď existuje v našem světě i magie a přišlo hodně nových bytostí. Xenofobie a uprchlická krize nabývá nové podoby.
I u homosexuality je nový boom. Nebo aspoň nastane, až se přijde na to, že spolu můžou mít dítě dvě bytosti stejného pohlaví. Tedy pokud ovládají magii a dokáží podstoupit jistý magický rituál.
Některé děti prostě nejsou počaté sexem, ale magií.
To je zázrak zrození rasy Sylvaticů.

-A A +A