Severská mytologie

Loki spokojeně kráčel lesem s pytlem přes rameno, než dorazil ke kusu velké šedé skály. Sundal pytel a zaťukal na kámen. Po chvíli čekání se skála rozestoupila a ven vykoukl kus hlavy malé holčičky.

"Ahoj, Helo," usmál se Loki.

"Čau, tati," pozdravila Hela a ustoupila ode dveří, čímž odhalila svou mtrvou polovinu tváře.

Loki vešel dovnitř a byl málem poražen osminohým koněm, který se mu hnal v ústrety. Na podlaze kolem celé místnosti se vinul obrovský had.

"Děti, řekněte Fenrymu, že jsem doma, mám pro vás nějaké suvenýry z Midgardu. Až tu planetu ovládnu, mohli bychom tam zajet na prázdniny!"

„Studentka architektury v Pise… Hm, to moc bije do očí. Mají tam vůbec architekturu? Tedy, na univerzitě. Jinak o ni není nouze… Jsem z Bergama a jsem sluha… služebná? Ne, špatné století a recept na malér.“
Opřela se o zábradlí. Vymyslet si identitu nebylo jen tak.
Kolem prošly vlající postavy v maskách.
Na kanálech se třpytily odlesky luceren na loďkách.
Kolem se toho dělo tolik, že nějak ustála i davy kolem.
Kdyby toho na ni bylo moc, mohla se vždycky stáhnout na hřbitovní ostrov.
Místo toho ale tančila a vypadla úchvatně.

Hel o benátském karnevalu pořídila dlouhý záznam do deníčku.

Tanngrisni…
Tanngjóste. Lidé si nás pořád pletou.
Omlouvám se, Tanngjóste.
Nejen lidi, i álfové a trpaslíci a bohové a tuhle ten obr…
Chápu. Doslechli jsme se, že po staletích služby u boha Thóra podáváte výpověď. Z jakého důvodu?
Z pádného, to vám povím. Jako by nestačilo, že musím tahat jeho vůz, ale když mu dojde proviant, neváhá mě a mého kolegu zabít, upéct a sníst. Sice potom ožijeme, ale náš život je nepřetržitý existenciální děs.
Jaké máte plány nyní?
Pořídíme si s Tanngrisnim zahradu. Když nám dojde proviant, můžeme ji sníst.
A nyní, jak vzniklou situaci komentují Freyjiny tažné kočky?

Jaro, 3054 let před ragnarökem
Na dveře příbytku Gudrún Árnadóttirové kdosi velmi naléhavě zabušil. Když Gudrún otevřela, do místnosti vpadl zrzavý muž s obřím břichem. „Praskla mi voda,“ oznámil.
Gudrún zamrkala. „Prosím?“ Pak zhodnotila situaci. „Těhotný člověče?“
„Houby člověk,“ zařval zrzek. „Bůůůh.“
Vzápětí se spontánně změnil v rodící klisnu.

Podzim, podstatně méně let před ragnarökem
„Potřebuješ něco?“ zeptal se Loki. „Polštář? Masáž? Slanečka? Tantrickou masáž!“
„Trochu klidu?“ navrhla Sigyn.
„Tak pojď, Narvi.“ Loki popadl syna, který si nebude moct dlouho užívat status jedináčka.
Sigyn chtěla namítnout, že Narvi není ten problém, ale na druhou stranu… mohla by se trochu prospat.

Týr byl přátelský, na boha. Nosil mu jídlo a občas ho popleskal.
Proto taky Fenris souhlasil, že bohy nechá, aby ho zkusili spoutat. Už dvakrát. Pokaždé řetěz přetrhl. Nebyla to zrovna vzrušující hra, jenže oni tak zoufale toužili po zábavě, že se nad nimi Fenris slitoval.
Dnes ovšem místo mohutného řetězu přišli s tenkým provázkem. Fenris se při pohledu na tu nanicovatou věc zarazil a řekl: „Dobrá. Nechám se spoutat, ale jeden z vás mi přitom musí položit ruku do pusy.“
Bohové mlčeli a vrhali po sobě podezřelé pohledy.
Nakonec se nabídl Týr.
Takže to přece jen bude v pořádku.

Přestal počítat dny a noci. Jeho mysl se rozevřela bolestí vycházející zpod žeber a jeho krev se spojila s krví stromu.
V jednu chvíli, v tisících okamžicích přišla smrt.
Upřela na něj oko ze studně, jehož barva byla neskutečně povědomá.
Viděl oko orla na vršku stromu světa.
Kouzelné oči ženy krásné jako sám život, zalité zlatými slzami.
Oko vlka, který pohltil slunce.
Mžouravý pohled synka, jehož poprvé sevřel v náručí.
Různobarevné duhovky dívky v šeru podzemí.
Oči lidí, skřítků, álfů, obrů, zrůd, zvířat, rostlin, bohů.
Náhle se na něj všechny upřely a on se s výkřikem probudil u kořenů světa.

Bjorn rozpoltil obrovi hlavu sekerou, zatímco Thorstein jiného proklál kopím.
Thor máchnutím Mjölniru vyrazil čtyřem mozky z hlav.
Když se obr snažil Lokiho srazit do propasti, ten pouze ustoupil stranou a jeho nepřítel se dolů zřítil sám.
Vítězní hrdinové vstoupili do síně. Na zlatém podnose uprostřed stolu ležela jejich kořist, ukradený salám.

Když se všichni čtyři vrátili zpět do Asgardu a donesli jen půl šišky, nebyli obyvatelé úplně nadšení, ovšem i přesto hrdiny oslavovali.
Ovšem Odin rozkázal, že "vzhledem k tomu, jak měli ti čtyři mastný huby" budou mít celý týden poloviční příděl medoviny. Před otcem veškerstva zkrátka nic neutajíte.

Bjorn se už po večerním opíjení chystal zalehnout do postele, když se k němu přiřítil jeho kamarád Thorstein.
"Náš salám!" volal.
"Co s ním?" otázal se Bjorn okamžitě střízlivý. Salám Thorsteina a Bjorna, dvou bojovníků, které Odin pozvedl do Valhally, byl vyhlášený jako pochoutka po celém Asgardu mezi bohy i lidmi.
"Všechen je pryč, nezbylo ani deset deka!" řval Thorstein. "Ale koukni co jsem našel u udírny." řekl, a ukázal Bjornovi rampouch.
Vše bylo jasné. Věhlas jejich pochoutky pronikl až do Jötunnheimu a krádež mají na svědomí ledoví obři.
"To ne! Náš salám nebude nikdo mrazit nebude. Jdeme pro něj!"

Ten obr, co chytil Lokiho tentokrát, byl ochoten se dohodnout. Ženitbychtivec chtěl kočku z Ásgardu. Loki, svolný učinit cokoli, ale věděl, že sám nic nezmůže. Prsa mu ještě nejdou. Nejen při plavání.
„Dobrá,“ řekl nakonec. „Ale když se ti nebude líbit, nebude to má vina.“

„Freyo... mohl bych si půjčit tvůj vůz?“

„Tady jsou. Freyiny ásgardské kočky.“
„Ty holomku, ty...“
Obr náhle přestal klít.

„Ty jsou roztomilé,“ prohlásil dojatě.
„A voní,“ dodal rozněžněně. „Jako by se koupaly v řekách Jótunheimu. Děkuji ti, Loki.“
Loki si pomyslel, že obr musí být čichotupý.
Horší je, že má další problém.

Sehnat náhradní kočky.

„Mezi lidmi se povídá, že dlíš ve smradlavé jeskyni a slintá na tebe had.“
Loki se otočil. Příchozí se drze se šklebil a na sobě měl jen boty.
„Nezakázal ti tvůj otec navštěvovat naše sídlo?“ otázal se Loki.
„Přicházím s nabídkou pomoci. Ásgard nemá hradby. Vím o někom, kdo je umí postavit.“
„Myslíš, že skočím na tvé triky?“
„Ty možná ne, ale ostatní se nechají oklamat.“ Hermés se usmál. „A platit budeš ty.“
V té chvíli se vedle Herma zjevil Apollón. Vzal na sebe podobu obra a Hermés se proměnil v oře.
„Buď rád, že nevidíš budoucnost, Loki,“ poznamenal Apollón.

Thor si nešťastně prohlížel zničené podrážky bot, které nepřežily přechod lávového pole.
„Až se vrátíme, postavím doma saunu pro výcvikové účely,“ rozhodl a setřel si z čela vodopád potu. Vstoupit do Múspellheimu rovnalo se skoku do rozpálené pece.
„Tlupy nahých chlapíků poskakujících na sněhu tam skutečně chyběly,“ souhlasil Loki, který v říši ohně naopak pookřál.
„Jsme v háji,“ zhodnotil situaci Thor.
„To chce klid. Nohy v teple už máme,“ hýřil optimismem Loki. „Jo, a míří k nám rozzuřené stádo Surtova skotu.“
„To jsme fakt potřebovali.“ Thor popadl kladivo.
„Mimochodem, jejich kůže je ohnivzdorná.“
„To jsme fakt potřebovali,“ zazubil se Thor.

To, co mu obři vmetli do tváře, bylo horší než rána na solar. "Za vše, co jsi, vděčíš jen dodržování smluv. "
Jako by to Wotan nevěděl. Za svou ženu zaplatil okem. Za příslib moudrosti se vlastnoručně oběsil na větvi Yggdrasilu. A moc nad bohy mu dávaly jen runy, vyryté na jeho kopí.
Jenže jeho půlsyn Loki ho přesvědčil, ať za stavbu Valhally slíbí obrům cokoli, on už to nějak ošéfuje. Starou belu, teď se určitě chechtá někde za bukem. A až se objeví, tak ho Wotan nebude moct ani nakopat do zadku.
Protože u nich doma jsou tělesné tresty zapovězeny.

Zima se táhla jako výšivka na nekonečném závoji a tklivé balady při večerních sedánkách.
Na všechny kromě Skadi a Ulla s jejich neutuchající lyžařskou vášní padala únava a letargie.
„Už je tady zas!“ zaburácel zvenku mužský hlas.
Když zvedla hlavu od látky a podívala se oknem ven, uviděla Heimdalla, jak si to zcela netypicky rázuje po mostě k Ásgardu a přitom rozhazuje rukama, jako by lámal hůl nad všemi devíti světy.
Že by první oběť zimního šílenství?
Za Heimdallem se objevila známá zrzavá kštice.
Sigyn si uvědomila, že jí vyšívání sklouzlo z klína.
Usmála se.
Do Ásgardu se vracely příběhy.