DMD č. 27 pro 27. 4. 2011 Téma: Čajové obřady

Když se jí podařilo dokodrcat po dvanáctihodinové šichtě domů, otevírala dveře s představou koupele a postele. V předsíni ale stál její šestiletý synek v tátově saku, přes ruku měl přehozenou utěrku a na stolku kouřící konvičku a šálky. „Maminko, dáš si čaj?“ Ani nečekal na odpověď a dokonale napodobenými pohyby nalil. Správná matka nekazí zábavu, takže se posadila a kleštičkami vhodila do šálku cukr. Hluboce se napila a vyprskla přes celou místnost. „Co to je? A kde je tatínek, neměl tě hlídat?“ Zamrkání nevinných očiček. „Rostlo to u plotu, a tatínek nevylezl ze záchoda od té doby, co to vypil...“

Čaj se dá podávat i vykládat různými způsoby.
Čajové ceremonii lze dodat takovou eleganci a půvab, že pouhý záblesk útlého zápěstí postačí k tomu, aby se obsluhovaným pánům zatočila hlava pod náporem starosvětské smyslnosti.
Čaj představuje vrcholný požitek po sestupu z hory, na které vás zastihla pořádná plískanice. V takovýchto případech je možno přidat i rum a nezletilým členům výpravy říct, ať tuhle část doma nevypráví.
Je to i vytoužená odměna poté, co zkoušíte číšníka v útulné kavárně přesvědčit, že chcete „un thé, s'il vous plaît“.
A někdy je čaj spíše fixní ideou:
„Dáme si čaj?“
„Uvař.“
„Já vařil minule….“

fandom: historie, konkrétně WWII (plus malinký detail odjinud)
poznámka: Mně se to zdá jasné, ale pro jistotu: mám to postavené na britské tedenci za všech okolností (a hlavně těch nejhorších) vařit čaj. Pokud si vzpomínáte na montypythonovskou větu Put the kettle on, tak to je přesně ono. A obřad je v tom, že je to prostě čaj o páté.

„Ocitli jsme se v nezáviděníhodné situaci,“ pronesl do ticha Winston Churchill, zapálil si doutník a podíval se po ostatních. „Má někdo nějaký návrh?“
„Vzdáme se?“ zamumlal jeden kysele se tvářící důstojník.
„Návrh se nepřijímá! Další!“
„Zavoláme Doktora?“ vykníklo to odněkud zezadu nesměle.
„Žádný Doktor neexistuje a už to nebudu opakovat!“ zahulákal tam do toho rohu Churchill. „A ticho tu bude, sakra!“
Pak povstal šedovlasý kapitán RAF.
„Anglický snídaňový čaj?“ navrhl klidně.
Winston se trochu uvolnil.
„Konečně někdo, kdo tu má trochu rozum,“ odkašlal si. „Návrh jednoznačně přijat? Výborně.“
Vstal. I ostatní se zvedli.
„Vpřed!“ zavelel s úsměvem. „Postavtee-e – NA ČAJ!“

fandom: Robert van Gulik - Případy soudce Ti
pozn. aut.: toto téma si o soudce Ti přímo říká. Těm, kteří neznají fandom, knížky vřele doporučuji.

„Zemřela v noci. Otrava, jed byl nejspíš podán v čaji,“ řekl doktor Kuo.
Soudce Ti pohlédl na tělo mrtvé kurtizány.
„Napadlo mne, že si jej mohla vzít sama,“ ozval se Tao Kan.
„Byla úspěšná, obdivovaná.“ Soudce Ti si pozorně prohlédl šálky. „Případ je jasný.“
Tao Kan a doktor Kuo na sebe zmateně pohlédli.

„Pane Cao, jak se Mandloňovému květu líbil nápad, že ji vykoupíte?“
„Já jsem…“
„Kvůli vašemu neustálému zájmu ztrácela klientelu. Možná jste jí byl trochu na obtíž.“
„Ale já…“
„Z ničeho vás neobviňuji. Otrávit chtěla ona vás. Ale až budete příště vyměňovat šálky, nezapomeňte z nich otřít líčidlo.“

Fandom: HP
Poznámka: Po úžasných velikonočních prázdninách bez internetu jsem se vám opět vrátila. A jelikož se duben chýlí ke konci, musím jeho tempo dodržovat i já. Za dávný kometář děkuji Profesor!!!

Za okny byla tma. Ničím nerušená, neprůhledná a sametově neuvěřitelná. Taková, do které se rádi díváme, ale neradi v ní přebýváme. Hermiona seděla na gauči a zasněně hleděla ven. V ruce držela šálek horkého čaje a potichu usrkávala. Nechtěla probudit Daisy stočenou do klubíčka v jejím klíně, nechtěla vyrušit ze spánku Severuse, který s hlavou na jejím rameni klidně oddechoval a dokonce se bála pohnout, aby nevylekala Lexe, vmáčknutého mezi všechna těla a objímaného Severusovou paží. Ještě nevěděla, jaký spánek mají spokojené děti.
Každý večer společně pili čaj, jako uklidňující rituál, při kterém uspávali děti. Avšak dnes první usnul Severus.

Když začínal, byl mladý, energický, voněl.
Oženil se s Jemčou a jeho ambice ho brzy přivedly do politiky.

V prvních volbách neuspěl, ale nedal se.
V těch dalších kandidoval za reformisty. Lipton, zkušený politik, mu velkoryse udílel všechny rady. Pomáhal mu vyrovnat se s neustálým tlakem konzervativců. Zvlášť hrabě Gray byl tvrdý protivník.

Přesto to dokázal a hřál se na výsluní páry.

Potom to šlo ráz na ráz.
Záporně přijatá reforma.
Úplatkářská kauza. Hrabě Gray dosáhl svého.

Stáhl se na scénu reklamní. Jeho slogan ho neopustil, na rozdíl od Jemčy, jež mu utekla s Pickwickem.

'Teekanne – čaj, který má jméno.'

Fandom: reklamy
Poznámka: aneb odkud se vzal čaj, který má jméno

Fandom: Star Wars

Císařský voják přiblížil k ústům hrnek s čajem.
Otřásl se, nevěřícně začichal.
„Co je to?“ zahulákal na kuchaře, který se mihl v okénku lodní jídelny.
„Co je co?!“ zavrčel kuchtík.
Tušil problémy.
„Tohle!“ přistrčil mu stormtrooper hrnek pod nos.
„Nepoznáš čaj?“ odtušil kuchtík.
„Poznám, ale tady tápu. Chutná to jak babský ...“
„A tys je někdy pil?“ naježil se kuchař.
Voják praštil hrnkem o pult, až se jeho nevábný obsah rozstříkl kolem.
Kuchař okem znalce zhodnotil nažloutlou tekutinu.
„Kde by se na lodi plný chlapů vzaly babský ...“ bručel.
Mávl rukou.
Zavolá technikům, ať se mrknou na recyklaci vody z důstojnických záchodků.

Fandom: BBC Sherlock
Poznámka: I zkušenému čajomilci někdy ujede ruka...

"Milosrdný Bože," stačila vykviknout, ale už byl pryč. Zbyl jen úžas, rozhrnuté molekuly vzduchu a prázdné místo ve tvaru Sherlocka.
Paní Hudsonová sevřela zábradlí a roztřeseně vykročila nahoru.
V obýváku našla Johna. Tvářil se zavile.
"Jejdanánku... Málem mě srazil ze schodů!"
"To máte kliku. MNĚ vlezl do postele - uprostřed noci! - a trval na tom, že mi vyloží nějakou svou teorii. Mluvil tak rychle, že mu nebylo rozumět."
Paní Hudsonová byla dáma. Věděla, že některé záležitosti se nerozpitvávají.
"Chudáček. Asi nemohl usnout a nudil se..."
Johnovi zacukalo v obočí.
"Nemyslím..."
"...?"
John se bolestínsky zašklebil. Ukázal na malý, napůl vysypaný sáček.
"MATÉ..."

Fandom Harry Potter, paródia

„Zas je tu jaro je tu, lidi šílí...“
Na konári stromu stála profesorka Umbridgeová, sporo odetá v ružovom a spievala.

„To vy?“ Hermiona sa zamračila na dvojčatá.
„To Harry, my sme mu len poskytli prostriedky...“ Nevinné úsmevy.
„Ako?“
„Ropucha miluje čaj a robí s ním teátre... A Harry si u nej odpykáva tresty. Len sme mu dali za hrsť weasleyovským spôsobom vylepšených muklovských... akože čajových lístkov a on jej ich podstrčil...“
„Akých?“
„Koky a konope...“

„Kdepak ty ptáčku hnízdo máš...“

„A toto?“
„Nepredpokladali sme, že k nej pôjde Dumbledore na čajový večierok...“
„Zaujímalo by nás, o akom vtáčikovi to spieva...“

Fandom: Harry Potter AU

Minervo, co tam zase dělá? Copak vy mu to snad schvalujete?“ zastavil Severus na chodbě zástupkyni.
„Severusi, vždyť nedělá nic špatného. Nechápu, proč se tak rozčilujete.“
„Tak nechápete?! Už zase má na dveřích cedulku, u Merlina, Minervo, mudlovskou cedulku na provázku „čajové obřady“ a je zamčený. Vyleze až ráno! Co kdyby se něco stalo?!“ prskal Severus.
„Tak jednoduše zaklepte a řekněte mu, že se chcete připojit, jinak Vám neotevře.“ nakvašeně odkráčela.
…
„Pojď dál, chlapče. Jsem rád, že si změnil názor.“
Severus se snažil přes dým nahmatat křeslo.
„Dáš si vodní dýmku? A čaj? Mátový? Indický? Speciální houbový?“ hihňal se Dumbledor.

Když nemohla svůj úděl snésti,
když lákaly ji jeho svody,
tu nalila si stakan tresti
a jen pár kapek horké vody –
pak zamyšleně upíjejíc
smočila v kalamáři pero;
snad touhou, snad se chladem chvějíc
psala, zatímco houstlo šero.
U ruky slovník francouzštiny,
zavařenina na talířku,
tehdy ještě své duše stíny
tu neváhala svěřit zítřku.

Však básník, jenž jí verše radil,
ten nakonec ji trpce zradil.
Teď čaj jí dosti neuleví
a co si počít, studem neví,
když dostalo se všudy světu,
co psala tehdy na papír:
«Je vous écris; voilà. C’est tout.
Et je n’ai plus rien à vous dire.»

> (Evžen Oněgin) 

Fandom: Ze života

Poprvé propadla kouzlu sypaného čaje v patnácti letech. Ale byl těžko k sehnání a tak si zase musela zvykat na sáčkový. A jak u toho trpěla.

V den sedmnáctých narozenin ji čekalo milé překvapení. Dostala sadu sypaných čajů. S radostí opustila sáčkové. Ale přesto něco chybělo k dokonalosti.

O měsíc později seděla u stromku a rozbalovala poslední dárek. Zarazila se a nechápavě zírala na rudou čajovou sadu.

„Tak co? Dáme si čaj?“ zeptal se jí bratr a málem spadl na záda, když ho znenadání objala.
„Beru to tak, že souhlasíš,“ vyskočil s úsměvem na nohy a šel dát vařit vodu.

AN: Někdy bráchové poznají, co by mladší sestřičce udělalo největší radost.

Fandom: Torchwood, Jakub Vandrovec, Sherlock Holmes

„Ty si nedáš čaj, Ianto?“ zeptal se udiveně Jack.
„Copak jsem nějaký pitomý Angličan?“

***

„Čaj?“ nabídl Jakub Vandrovec svému kamarádovi.
Semen Korčaško na něj hleděl značně nechápavě.
„No dobře, tak čaj s rumem.“
Semen nadzvednul levé obočí.
„Rum?“
Semen nadzvednul pravé obočí.
„Fajn, tak teda samohonku.“

***

„Udělal jsem vám čaj, Sherlocku.“
„To jste ani nemusel...“
„Já vím, že je vám jasné, že nesu čaj, když je pět hodin. Ale to bych s vámi už vůbec nemusel mluvit, můj geniální příteli.“
„Chtěl jsem říct, že jste jej ani nemusel dělat, když stejně vystydne,“ řekl detektiv a přitáhl si Johna k sobě.