Útočiště Metro

Obrázek uživatele ef77

Dvacátáosmá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátásedmá (ve které se něco půlí)

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Poslední větu kapitoly jsem měla v hlavě ještě před tím, než jsem tuto povídku vůbec začala psát.

Obrázek uživatele ef77

Dvacátášestá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Další střípek. Kratičký, protože kvartální závěrka se neptá.

Obrázek uživatele ef77

Dvacátápátá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Velmi krátká, omlouvám se.

Obrázek uživatele ef77

Dvacátáčtvrtá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátátřetí

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátádruhá (lehce retrospektivní)

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátáprvní

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Lehce zaplevelená :)

Obrázek uživatele ef77

Devatenáctá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Osmnáctá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Sedmnáctá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Velmi krátká, omlouvám se :)

Obrázek uživatele ef77

Velitel 351

Úvodní poznámka: 

Obsahuje vulgární slovo.

Drabble: 

Stojí vyrovnaně jako sochy, když jim na hruď připínají další vyznamenání. Jsou speciálové, elita obrany Metra, a právě potlačili novou ideovou diverzi. Dav kleriků freneticky tleská, Vrchní mluví o zásluhách. Hovno, pomyslí si, stříleli jsme do lidí, kteří se neměli čím bránit, zabíjeli jsme sny a touhy, žádné nebezpečné zločince.
Později se na ubikacích bouřlivě slaví, chemkohol teče proudem.
Chvíli se dívá na svoje vojáky, pak si pečlivě odepne řády, svlékne uniformu, předpisově složí skříň a zapíše svůj odchod do knihy dozorčího.
A potom běží, běží tunely, pláče, křičí a taky zvrací.
Velitel 351 se stává Carterem.
Odteď a napořád.

Obrázek uživatele ef77

Šestnáctá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Patnáctá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Podzemní snění

Drabble: 

První generace Metra snila o věcech, které ztratila.
O modrém nebi a slunci nad hlavou, o vůni chleba i čerstvě posečené trávy. O květech a stromech, na kterých zpívají ptáci.
Snila potají, protože věděla, že už se nikdy nevrátí na zamořený povrch.
O svých snech nemluvila, aby nepřišla o rozum.

Současná generace sní o věcech, které nikdy nepoznala, neviděla, necítila, neprožila.
O modrém nebi, kde místo zářivek svítí slunce a měsíc a hvězdy. O světě neomezeném na tunely, nástupiště, podzemí.
Sní potají, protože ví, že snít nahlas se ve světě kleriků nesmí.
O svých snech nemluví, aby nepřišla o život.

Obrázek uživatele ef77

Nůžky

Úvodní poznámka: 

Nepopírám velkou inspiraci knihou Ostré předměty.
A je to... ostré.

Drabble: 

Maminka dnes vstala a oblékla se. Je krásná. Voní novým parfémem, nedočkavostí a netrpělivostí. Dává mi vystřihovánky, abych si hrála. Myslím, že ani neví, že už chodím do školy.

Nůžky jsou ostré. Ryjí do nadloktí. maminka

Když spím, někdy ji slyším, jak říká: „Kdyby tu nebyla...“
zmizet na levé stehno.

Na kolejích je tma. Klopýtám v tunelu.
Nevím, jestli si vůbec všimla, že jsem odešla.
pryč na zápěstí.

Jsem tak unavená. I hromada šrotu může vypadat jako polštář.
útočiště

Tam mě našel Polír a dovedl mě k Prckovi a Lucii.

domov si vepíšu na lýtko vlastně už jen ze setrvačnosti.

Obrázek uživatele ef77

Klerikové

Úvodní poznámka: 

BJB jako prase, ve kterém navíc vykrádám sama sebe :).

Drabble: 

Nad čistou myslí společnosti bdí klerikové. Barva jejich sutan je šedá, barva stěn metra. Připomíná věrnost útočišti, připomíná neutralitu. Oni bdí nad jedinou danou cestou. Podporují správnost, potírají zvrácené ideologie. Ochraňují dobré, odstraňují zlé, jako dobrý hospodář vykořeňují odpadlictví. Pečují a chrání.

Soudí a trestají.
Soudní systém je sofistikovaný.
Ctí presumpci neviny.
Ctí spravedlivý proces.
Ctí korektní zacházení s obviněnými.

Tak je psáno.
Tak je stanoveno.
To je pevné.

Dokonce i hereze nejhrubšího zrna jsou vždy posuzovány individuálně.
Nejhorlivější zastánce principu kolektivní viny pak Vrchní klerik uklidňuje okřídlenou větou: Důležité je mít člověka a trestný čin už se vždycky najde.

Závěrečná poznámka: 

Autorem oné věty je Lavrentij Berija.

Obrázek uživatele ef77

Čtrnáctá (s temným tajemstvím)

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

A protože tajemství je temné, je taky ošklivé.

Obrázek uživatele ef77

Zlaté dny

Drabble: 

Když se po dnech a týdnech oprav a úprav obří vrták znovu zakousne do zdí, aby vydobyl nový prostor.
Když parta kluků objeví v haldě nepotřebného šrotu starou krabici s cínovými vojáčky.
Když na pokusné plantáži po létech nezdarů natáhne pšenice svoje zelené prstíky vstříc umělému světlu.
Když se dá starý ubrus přešít na báječné šaty, úplně jako pro princeznu.
Když vývojáři testují s dělníky poslední pokus o výrobu alkoholu v odstaveném vagónu na Smíchovském nádraží a smích a zpěv je slyšet až na Andělu.

Tehdy metro zazvoní dávnou vzpomínkou na zlaté letní dny, plné slunce a smíchu.
Aspoň nakratičko.

Obrázek uživatele ef77

Třináctá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Ačkoli to neví, kmotrou této kapitoly je Aveva - díky!

Obrázek uživatele ef77

Dvanáctá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Po návratu ze Svaté země, z které jsem si přivezla nesvatou virózu, jsem na sebe za dva díly pyšná :).

Obrázek uživatele ef77

Jedenáctá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod, protože jsem si vybírala volný týden, ale na druhou stranu bych ráda měla názvy kapitol v souladu s čísly týdnů, protože mi to dělá dobře, když to ladí :).

Obrázek uživatele ef77

Devátá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Osmá (s lehkou slovní hříčkou)

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Sedmá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Šestá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Pátá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Obsahuje vulgární slovo.

Obrázek uživatele ef77

Čtvrtá (s nepatrnou modří)

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třetí

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Double-drabble pro mé věrné čtenáře :)

Stránky

-A A +A