DMD č. 25. pro 25. 4. 2018. Téma: Zadek sedí

Obrázek uživatele Skřítě

Proč se jistým zadkům hodí, když v hledání nepochodí...

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Zadky sedí ve věznicích se zvýšenou ostrahou,
ty zadnice vzpurných lidí s vypečenou povahou.
Zadky najdeš na úřadech v pohodlném křesílku,
rozesílaj s potěšením lidem smutnou obsílku.
Zadky městských řidičů osezené bývaj,
v zaprděném křesílku celý den se kývaj.
Zadek naší obvoďačky překynul už přes židli,
zadky mnohých učitelů mokré houby přehlídly.
Zadek paní prodavačky cvaká strachy z loupežníků,
jen já svému zadku říkám, že má neskutečnou kliku.
Všechny jiné zadky pláčou,
nechtěj sedět, radši skáčou.
Kašlu proto - je-li k mání -
na sedavé zaměstnání.
Že však příliš pohybu zadku také neprospívá,
tak už jenom úřad práce jistým líným zadkům zbývá.

Obrázek uživatele Blanca

Back to back

Drabble: 

“I need this message sent, but I have to stay put now. I've been gone too long.”
She gave Thorne a device and quickly scribbled text.
“Magic comm?” he turned it in his fingers.
“Yes.”
“You are playing more than one side here.”
“And the sun rises in the East. Any more obvious statements we need to waste breath on?”
Your codename is Mouse. He didn't say that out loud.
She led him through to the back of the building.
It should be clear for another hour or so.
“I'll have your back, if you have mine. Don't fuck up."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Dvakrát měř, jednou chval

Fandom: 
Drabble: 

Krejčí poodstoupil a znalým okem zhodnotil své dílo po poslední úpravě. "Ano, vepředu to sedí parádně." Popošel. "A vzadu... hmm... ještě lepší." Pak svému zákazníkovi přisunul zrcadlo: "Račte se sám přesvědčit, vaše kolosálnosti."
Klient se zhlédl v naleštěné ploše a vyjádřil svou spokojenost potěšeným "HO HO". Jenže jakmile se pohnul, aby si svůj odraz prohlédl i zboku, ozval se trhavý zvuk.
Krejčí zbledl a klient začal mluvit. Když domluvil, dostal slovo překladatelský droid. "Mocný Jabba je zklamaný nedostatečnou kvalitou vaší práce," tlumočil svým kovovým hlasem. "Přesto vám udělí novou zakázku - na oblek pro jeho rancora. Ihned mu máte vzít míry."

Obrázek uživatele Saphira

A co dál?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: vulgarismy.
Nedávno jsem četla Lapače prachu od Lucie Faulerové a kromě toho, že to na mě ohromně zapůsobilo, se mi líbil ten syrový jazyk. A taky vlastně ten filozofický přesah. A vůbec.

Drabble: 

Sedí si těma svýma zadkama na těch svejch židličkách, zírají do svejch mekbuků, jedí mekáč, říkaj tomu spokojenej život. Já tomu říkám podělaná rutina. Ráno vstát, oblíct se, jít do práce, odkroutit to nejnutnější, jít na pivo, pomilovat se a jít spát.
Říkám si, kurnik, a kde je v tom ten život? Nějaký duchovno nebo tak, chápete, ne? Proč to všechno je? Protože to někdo řekl?
No nic.
Nejsem vlastně o nic lepší než oni. Zadkem jsem už vyseděla důlek na tý svý židli, zírám do počítače od rána do večera a stěžuju si, že lidem chybí duchovno.
Zasranej život.

Bob

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dějově bych to zařadila zhruba za konec Já, padouch 2.

Drabble: 

Felonius Gru dokázal mnohé. Omylem bylo vzít do svého domu žluté příšerky, ale ještě větší hloupost byla učit je anglicky.

K tomu si vybral Troye, padoucha-lingvistu. Přijal výzvu přetvořit mimoňskou hatmatilku do poslouchatelného jazyka s nadšením, které časem přešlo v hrůzu.

Mohl za to Bob. Roztomilý, trpící ovšem nutkáním neustále vrtět pozadím. Příšerný pohled.

Doktor opustil laboratoř a odložil nový vynález na Troyův stůl. Slíbil, že ho pohlídá. Věcička fascinovala i Boba. Jeho zadek seděl na židli jako přibitý. Pak se však natáhl po kufříku... Ten padl na zem, bouchlo to. Troyovi došlo, že by měl úkryt co nejrychleji opustit.

Závěrečná poznámka: 

Troy je autorská postava, kterou jsem si přidala, ve filmech ho nenajdete ;-)

Obrázek uživatele Finde

Hrátky, nehrátky

Fandom: 
Drabble: 

Právě se věnoval odběru princovy druhé tělní tekutiny, když zavřeštěla ochranná kouzla. Vetřelec vnikl do hradu. Stříbrná mísa ukázala princova druha. Ale nějak divně se pohyboval. Je posednutý! Ta mrcha! Černokněžník vystartoval do dceřiny kobky.

Ta se v mžiku vrátila do svého těla nachytat past. Jak jí teď přišla vhod léta strávená u draků. Na otcově panství nemohla používat humanoidní magii, proto zem posypala práškem z kouzelných dračích kamenů. Zlootec vtrhl dovnitř. Na očarovaném prachu spadl a zadkem se přilepil k zemi. Nemohl vstát. Mezitím ho prach obalil, až na něm vytvořil kamennou krustu. Jak se to mohlo takhle zvrtnout?

Obrázek uživatele Owlicious

Úskočná milovaná

Fandom: 
Drabble: 

Její bratr ji podvedl.
O sestře raději ani nepřemýšlet.
Jí se nezbaví, ale může se jí pomstít tím, že si udrží lásku společného manžela.
Jeho má brzy opustit.
Rodina, ve které byla vždycky tou poslední, se brzy nadobro rozloučí.
Mohlo by jí to stačit.
Vykročit vstříc životu, který snad bude šťastnější.
Dovolat se požehnání, o které se tak pevně opírá muž, jenž ji miluje.
Bůh... po těch dvaceti letech tak známý... a přece stále cizí.
Pomsta a touha po jistotě se spojí v ruce, která se natáhne pro domácí modly.
Hanba ženství je spolehlivě ukryje.
Bratr odtáhne domů s nepořízenou.

Obrázek uživatele Leon

Slušivý obleček

Úvodní poznámka: 

O Morávkově dvorním krejčím panu Cabicarovi už jsme si něco pověděli. Esesácké uniformy nebyly rozhodně to jediné, co uměl ušít. Jeden z převleků, které vyrobil na zakázku, byl bavorský kroj.

Drabble: 

Morávek se několikrát prošel před zrcadlem, zálibně přejel rukama po zelené prošívané vestičce, zastrčil palce do kapes krátkých kalhot z jelení kůže a zhoupnul se na podpatcích naleštěných holínek.
„Co soudíte o mém novém kroji?“ obrátil se na své společníky. „Jak to vypadá zezadu? Á, málem bych zapomněl!“ Sundal z věšáku klobouček s brkem a nasadil si ho na hlavu.
Balabán si ho kriticky prohlížel a nevěřícně kroutil hlavou.
„Václave, je tobě vůbec něco svatý?“
Morávek vytáhl ze zadní kapsy kalhot Bibli a výmluvně na ni poklepal.
Mašín se zalykal smíchy.
„Zezadu dobrý. Můžeš Fleischera pozvat na rande. Tomuhle neodolá.“

Obrázek uživatele L.P.Hans

Skopová pečeně

Fandom: 
Drabble: 

„Měli by se upéct hned! Na skladování třinácti trpaslíků a luphobita nemáme dost velkej špajz,“ řekl Tom.
„Pečený máme furt, radši je uvaříme,“ oponoval Berta.
„Po jednom si na ně sednem a do špajzu se vejdou,“ trval na svém Vilda.
„Vaření je blbost. Musel bys pro vodu.“
„Však si dojdu!“
„Kluci, já je začnu zasedávat. Za chvíli svítá.“
„Fakt ale je, že pečený máme pořád. A vařenej trpaslík jde líp od kosti.“
Mýtinou se rozlehl strašlivý výkřik.
„Jestli se vám chce pro vodu, klidně běžte. Ale já už sedím,“ Vilda poukázal na pár hobitích nohou trčící zpod jeho mohutného zadku.

Obrázek uživatele Ghormoon

Zajatec

Úvodní poznámka: 

28. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na 27.

Drabble: 

Gejza už jen pozorval utíkající nepřátele, když si všimnul ze jeden z padlých nepřátel simuluje a je jen postřelený.

Vzal několik kolegů a vyběhli na něj. Když se otočil po zbrani, tak mu ji stihli přišlápnout a zpacifikovat jej.

Dovedli jej k veliteli a svázali. Několik hodin z něj zkoušeli vylámat detaily ohledně jejich skupiny, ale nehli se z místa.

Velitel už ztratil trpělivost. „Zavřete ho do basy, ať sedí, klidně než shnije ...“

„Ale pane, my nemáme vězení ...“ poznamenal Gejza.

„Tak improvizuj, udělějte ho třeba z toho starého přepravního kontajneru ...“ odpověděl velitel.

Gejza mávnul na kolegy a odešeli ze stanu.

Obrázek uživatele saasa

Krátké nohy

Fandom: 
Drabble: 

Byla to chyba a teď, v sedě na posteli ve zhasnutém pokoji, to věděl. Taková hloupost! Co si myslel? Ano, pětka v žákovské je nepříjemná a rozhodně by mu zkazila večer i vyhlídku na klidné hraní na počítači, ale tohle? Jako by tvrzení rodičům, že žákovskou nemůže najít, nebylo samo o sobě dost hloupé. Ne, on ho navíc vytasí v den, kdy rodiče jdou do školy na třídní schůzky.

Zarachotily klíče v zámku, zvuk, který se postupně naučil nenávidět. Znamenal příchod kontroly a omezení. A návrat z třídních schůzek byl v tomto ohledu výjimečná událost. Teď si pár dní nesedne.

Obrázek uživatele Queen24

...tam ale sedět nechtěla

Fandom: 
Drabble: 

Kráčeli kolem kolejí. Zapadající slunce je oslňovalo. Její hnědé vlasy zářily, paprsky se odrážely od helmy, kterou nesl v ruce. ,,Co tě čeká zítra?" Prohodila. ,,Zápočťák... hned ráno." ,,Hmm." ,,Co ty?" ,,Ani nic..."
Došli k motorce na okraji parkoviště.

,,Sedí se ti pohodlně?" Ohlédl se. ,,Joo! Můžem!" Pevně se ho chytila kolem pasu. Nastartoval.

,,Hodil bych tě domů, ale dneska nejsem autem... A druhou helmu bohužel nemám..." ,,V pohodě! To je jasný. Já jdu na bus. Tak se měj!" Statečně se usmála a vydala se na zastávku.

V autobuse našla místo k sezení. U okna.
Stejně přes slzy nic neviděla.

Závěrečná poznámka: 

Zadku je asi celkem jedno, kde sedí, ale srdci ne...

Obrázek uživatele Karin Schecter

Společník

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jsem koukala na jedno Youtube video... neptejte se.

Drabble: 

"Co kůže?" zeptal se, zatímco otáčel nahé tělo bez hlavy.
"Mám tu napsanej Balkán, tak něco tmavšího."
Potvrdil, že slyšel, vzal předpřipravený mix ve spreji a začal přebarvovat. Dával si pozor, aby byl každý centimetr čtverečný stejný. Musí vypadat realisticky.
Teď bylo načase přichystat hlavu. Namalovat, zkontrolovat, jestli sedí kůže a jak se otevírá čelist. Přilepit silným lepidlem ke krku a nechat zaschnout. Nakonec přijde na řadu penis.
Poslední kontrola než ho odešlou majiteli. Hlas? V pořádku. Pohyby rukou? Nohou? V pořádku. Barva očí? V pořádku.
"A co velikost zadku?" zeptal se. "Sedí?"
Kolega přikývl.
Mohli se vrhnout na dalšího.

Obrázek uživatele Lee

1970

Fandom: 
Drabble: 

Co přišli, vrzání židlí a údery do stolu se ztlumily, hlasy změnily barvu. Kouřová clona najednou nečekaně dusná. Konečně jeden prudce vstane, nenávistně mávne rukou k jejich stolu a zahuláká na celou hospodu: „Ať žije svobodné Československo!“
Okolosedící ztuhnou. Někteří stočí hlavu stranou, svírají ruce v pěst, hrají nepřítomné, opovážlivější upírají pohled k nepřátelskému stolu. Vzduch ještě houstne. Ruský voják přejede křiklouna tvrdým pohledem. Všichni mlčí, mohutná chlapiska sedí na zadcích jako přikovaná, nechce se jim zaplést se.
Okupant prudce vstane, zvedne nedopitou sklenici a se zábleskem v očích odpoví: „Ať žije svobodná Litva!“
V té chvíli je jedinkrát bratrem.

Obrázek uživatele Danae

Trapná hláška

Úvodní poznámka: 

Spoluautorem tohoto drabblete je Doktor. Když jsem ho včera seznámila s tématem, okamžitě vypálil následující námět. Na mně bylo jen ho zpracovat :)

Drabble: 

„Koší?“
„Copak je, Želví?“
„Víš, co mi trochu vadí?“
„Co, Želví?“
„Je tu málo křesílek.“
„To máš pravdu Želví. Křesla jsou v pokoji dvě a my jsme také dvě.“
„A občas si také chtějí sednout lidé, že.“
„A někdy dokonce i malý člověk!“
„Ne, že by neměli nárok, Koší. Asi je musí bolet nohy, když mají jenom dvě. Ale vadí mi, jak to dělají.“
„Myslíš, jak naznačují, že nás zasednou, jestliže nevyklidíme pozici?“
„Přesně! Ale ještě víc mi vadí, co přitom říkají, Koší.“
„Myslíš tu děsně trapnou větu?“
„Proč ji pokaždé opakují? Větší zadeček sedá už dávno není vtipná hláška!“

Obrázek uživatele Tess

Hide It Well

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Drabble: 

She was making a difference. The time needed for the transfer was just minutes now.
She was in the control room, seemingly shuffling papers around. She needs to hurry. How long will Psycho stay pleasant?
Speaking of the devil...
The door opened.
“You changed your hair?” Rebecca was sometimes stupid.
“The blonde didn’t really suit me. This is better.”
There was something disturbing about Psycho’s smile.
“Oh,” Rebecca said, plopping up on the desk and looked at him thoughtfully. Sometimes she was really stupid.
Risa on the other hand was not. She sat right on the USB.
Only seconds remained.

Obrázek uživatele Erendis

Úskalí kostelních lavic

Drabble: 

Náhodný návštěvník katolické mše si povšimne, že věřící v různých intervalech vstávají či poklekají.
Náhodný návštěvník více mší si může povšimnout, že vstávání, klekání i sedání má určitý řád.
Náhodný návštěvník mší v různých kostelech možná zaznamená, že tento řád se může kostel od kostela lišit.
Učiní-li náhodný návštěvník dotaz na osobu znalejší, dozví se, že „jestli s tím máte problém, klidně seďte celou dobu, nikdo vás neukousne.“
Pokusí-li se však náhodný návštěvník prosedět celou mši v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze u Karlova mostu konanou v zimních dnech, obzvláště, káže-li T. H., možná odejde s lehce připáleným sedacím svalem.

Závěrečná poznámka: 

Ony totiž v tom konkrétním kostele jsou ty podložky na lavicích vyhřívané. Občas poněkud moc.

Obrázek uživatele Champbacca

Spodek a spektákl

Úvodní poznámka: 

(mezitím u prázdné bedny)

Drabble: 

Edvin zrovna přemýšlel, jak se dostat do své doby, protože tady měl očividně hotovo, když v tom se kousek od nich začal rýsovat portál. A ne ledajaký, nýbrž valkýří. Ani se tedy nekochal pohledem na piráty, co se začali rvát, kdo že za to neštěstí může, a jenom zkontroloval oblohu, jestli padala hvězda nebo co.
Mohla to snad být jeho valkýra, kdo si pro něj přišel, aby ho vzal domů do budoucnosti?
K potvrzení domněnky stačil jeden pohled, a to k němu stála zády. Ostatně přesně z toho směru se na ni moc rád díval už pěkných pár set let.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Keneu

Ignaz Zadek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

ehm, čerpáno z Googlem přeloženého článku na Wiki :)

Drabble: 

Předci na jméně šetřili, nebo možná na lepší neměli. Tady v Berlíně je to každému fuk, dobrý den, pan doktor Zadek, jak se vám daří, pan doktor Zadek. Někdo podědí vzácné obrazy, někdo šikovné ruce lékaře, někdo legrační příjmení. Já mám všechno.
Ke všemu problémy s krví. Špatně nás vyšlechtili, tati. Tobě to může být jedno, uměl jsi včas umřít, ale já abych se teď staral, lítal po úřadech a dokazoval, že jsem sotva napůl, možná ještě míň, o Polsku jsi nemluvil, o rodičích jen pár slov. Bude jim stačit propuštění z nemocnice, nebo mě posadí do vlaku do neznáma?

Obrázek uživatele Rorico

Obtížná garderoba

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pardon, dnes nejsem úplně ve formě...
Inspirováno seriálem Ať jedí koláče

Drabble: 

"Aleku, nešly by ještě přizvednout?" otázal se Seregil, kterého Alek pěchoval do bohatě přezdobené Mycenské róby. Největší potíž činily falešné přednosti. Šaty odmítaly zvolenou velikost falešného poprsí pojmout. Ovšem Seregil si nechtěl vzít menší výplň, protože úkolem dnešního večera bylo vytáhnout delikátní informace z přiblblého barona, o kterém bylo známo, čemu rád holduje. Alespoň že umělé zadnosti nedělaly problém.
"Už jsou nadoraz, ještě kousek a zacpou ti uši," zafuněl Alek.
"Ale já ho musím omráčit na první pohled!" láteřil Seregil.
"Tak mu s nima jednu vraž mezi oči," pravil Alek a zapřel se do ňader až Seregil připomínal chodící pohoří.

Obrázek uživatele Elluška

Jako letní obloha!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní :)

Drabble: 

Beránky na obzoru zezlátly. Vrchní královská švadlena drtila jehlu v umdlívajících prstech. Poslední háček zapínání připevnila jen jedním stehem, bleskurychle probodla látku z rubu a modlila se o čisté zapošití.
Někdo zaklepal.
Švadlena vzhlédla ke své znavené pomocnici. Ta ospale mžourala do východu slunce.
První paprsek pohladil blankytný, zlatem vyšívaný brokát pod jejich rukama, až se oslnivě zatřpytil.
Dveře se rozlétly a do komnaty vtrhla princezna. Spatřivši dokončené šaty, zatvářila se naoko zklamaně, ale vzápětí už se oblékala.
"Šít šaty bez zkoušky je hovadina," zamumlala pomocnice.
Švadlena si odfrkla. "Má vážně hrozně velké - záševky! Tak ještě že vzadu to sedí."

Závěrečná poznámka: 

Věnováno Tess.
#nechměšít

Přenos

Fandom: 
Drabble: 

"Co ten zadek, sedí?"
Zkoumavě si prohlížela obrazovku: "mně fakt připadá zbytečně velký."
"Někteří chlapy to tak mají rádi."
Loupla po něm pohledem: "Někteří chlapy by se mohli jít vycpat!"
Jen se usmál a změnil nastavení.

Probudila se do plného vědomí, jako by někdo cvakl vypínačem. Obrovské množství vjemů ji udeřilo, zavřela oči před ostrým světlem. Nakonec se odhodlala, posadila se a opatrně se rozhlédla.
Pohled se jí zastavil na jediné věci v místnosti, na jejím těle. Byl to zvláštní pocit, leželo tam na stole několik metrů od ní, viděla jak dýchá ale věděla, že je to jen prázdná schránka.

Obrázek uživatele Stevko

Anča dominuje

Úvodní poznámka: 

Určite je to nevhodné pre všetky vekové kategórie. Ale hlavne mladé.

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či pred salašom na lavičke nesedíš.
- Starý môj, srandu si z niekoho iného rob.
- Pištík, však len ty sa už tretí deň posadiť nemôžeš.
- Veruže, pravdu vravíš. Súvislo, až mi je to divnô. Ale kto mal vedieť, čo si to Anča vymyslela?
Že vraj ozvláštnenie. Pekné ozvláštnenie.
- Pištík, a to si sa nechal?
- A čo som mal robiť? Ani ponúť som sa nemohol. A potom na mňa tú vec použila. Ale starý môj, poviem ti, že si to možno aj zopakujeme.

Závěrečná poznámka: 

Šírka 33.43774 Dĺžka -5.22231

Obrázek uživatele Tess

Ty rozdílné standardy!

Drabble: 

„Ta turbína mě už štve,“ opřel Vran zmiňované zavazadlo o zem. „Do Gerasdanu se mi ji táhnout nechce.“
„To vydržíš,“ povzbuzovala ho, mírně poťouchle, Liška. „Už to není daleko.“
„Mám lepší nápad. Kousek vlevo je vodní elektrárna.“
Měl pravdu. Sotva patnáct mil na východ skutečně byla vodní elektrárna. A výpočetní středisko.
„Co na nás řvete, k počítačům nepolezem,“ ohrazoval se Vran na námitky hlídky. „Nesu vám tuhle turbínu, určitě se vám ohromně hodí, co za to?“
„To ani není správná velikost!“
„Náhodou!“ Vran šoupl turbínu do kruhového otvoru, „Vzadu sedí perfektně.“
„To není na uložení turbíny, to bylo kontrolní okénko!“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Owes

Mít strach

Úvodní poznámka: 

Následuje jen pár dní po smrti Longbottomových...

Drabble: 

Seděl v kuchyni jejich malého domku v Prasinkách a zachmuřeně vyhlížel z okna.
Hodiny ubíhaly a Lily se nevracela.
Čím déle tu seděl, tím intenzivnější pocit úzkosti se ho zmocňoval.
Hodiny přibývaly a Lily byla stále pryč.
Z dlouhého sezení mu úplně zdřevěněla dolní polovina těla. Strach ho poprvé v životě paralyzoval.
Dvě hodiny po půlnoci mu McGonagallová přiběhla oznámit, že v Battersea objevili Harryho.
Potlučený a špinavý, neustále opakoval, že dědeček s babičkou jsou mrtví.
Kde je maminka, neřekl.
Severus však odpověď znal.
Zvedl zadek a vytáhl z postele zbytek Řádu.

Ráno si přáli, aby Lily bývali nikdy nenašli.

Není divák jako divák

Fandom: 
Drabble: 

-generálka-

"Tak pánové, soustředíme se. Kam se nám zase poděl pan ředitel? Aha, na cigárko. Vyčkáme, nebo jedeme dál bez něj?"
"Už jsem tady, můžeme pokračovat. Takže Zdeňku, vezmeme to od strany 11, tím: No tak žáci, slyšeli jsme ústy pana ředitele..., a já pak navážu."

-probíhá dialog-

"Ty, Láďo, mně se zdá, že tam furt něco přeskakuješ. Něco tam je před Veškrnou."
"Opravdu?"
"No jo, přeci: debil, blbeček, debil, blbeček, akorát támhle vzadu, to je jediná výjimka, sedí dva blbečkové... Jinak dál už to známe."

-ze zadní řady-

"Tak jestli vám tak vadí, že posloucháme, my zas můžeme jít!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Aveva

Rytmus

Fandom: 
Drabble: 

Zadek sedí. Tělo se naklání dopředu. Paže zabírají. Chladné železo studí. Do dlaní se zadírají třísky. Je třeba udržovat rytmus.
Ve chvílích klidu mlčíme. Ten po pravici neumí mou řeč. Tomu po levici byl vyříznut jazyk. Není třeba, abychom znali své osudy. Jediné, co po nás chtějí, je udržovat rytmus.
Jíme, co nám dají. Vyměšujeme přikováni ke svým lavicím. Všechny chutě nám splynuly v jedno. Zápach se stal naším společníkem. Spícím tělem vibruje rytmus.
Není důležité, kým jsme byli. Rytmus stírá rozdíly. Rytmus nás tvaruje do zaměnitelných tvarů.
A tak už se neptám, jak dlouho mohu přežít v rytmu galéry.
)

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Dávejte si pozor, co dáváte na Facebook...

Fandom: 
Drabble: 

"Kámo, počkej vteřinu, z tohohle si sedneš na zadek!" prohlásila jsem nadšeně a vytáhla z kapsy telefon. Stačilo pár ťuknutí a měla jsem na displeji potřebnou fotku. Vendy s malinko otráveným výrazem přestala projíždět Instagram a místo svého mobilu uchopila ten můj. Znuděný obličej rozsvítil výbuch smíchu, jakmile Vendy zpozorovala, k jakému pokladu se dostala.
"Né!" podařilo se jí ze sebe dostat při záchvatu smíchu.
Taky jsem se rozesmála: "Myslela jsem, že doma umřu smíchy."
Přerušil nás zvonek a příchod učitele biologie. Měly jsme co dělat, abychom se znovu nezačaly smát.
Zmíněnou fotkou byl totiž snímek příchozího v duhové paruce.

Závěrečná poznámka: 

Zvlášť pokud jste učitel.

Obrázek uživatele angie77

Silný muž a slabá žena

Fandom: 
Drabble: 

Sedí na koni. Jede. Všechno je v pořádku. Opakovala si ta slova, ač jim přestala věřit už před dlouhou dobou.
Drží se v sedle. Nevrávorá. Všechno dopadne dobře. Věděla, že se musí tvářit klidně a důstojně. Nepanikařit, ačkoli by se nejradši rozbrečela.
Je silný. Nepadá. Dostane se z toho. Hypnotizovala ho pohledem, modlila se, aby vydržel ještě krok, ještě dva.
Neopustí mě. Ochrání mě. Spolu dokážeme cokoli. Šeptala, ačkoli tušila, že zůstala sama.

Khal Drogo, mohutný válečník s dlouhatánskými vlasy značícími, že nikdy nebyl poražen. Její slunce a hvězdy.
Prázdná skořápka. Tělo sedí na koni, duše bloudí v temných krajích…

Obrázek uživatele Gary Stu

Death ends nothing

Fandom: 
Drabble: 

The Dalek and the Doctor acted simultaneously. The threat was eliminated, but the Doctor was hit. And the screwdriver died.

He staggered into his ship and sat down.

"Ouch," the Doctor jumped, before collapsing back into the chair.

"Ouch."

The Tardis tried everything, but it couldn't save the Doctor's life.

Energy flowed from every piece of the Doctor's clothing. Tardis instruments sparkled for effect - many Tardis-wrecking regenerations taught him the Tardis needed protection.

"Ah," the Doctor luxuriated.

He didn't bother to stand up for the regeneration.

"Finally, my backside fits the chair!"

Although, a weird click came from down there...

Závěrečná poznámka: 

...navazuje na to http://sosaci.net/node/32285

Stránky

-A A +A