DMD Bonus č. 3 pro 14. 4. 2018. Téma: Tma tmoucí - rozhlasová hra

Obrázek uživatele mila_jj

Jak je krásně vidět, když je taková tma!

Úvodní poznámka: 

Navazuje na http://www.sosaci.net/node/29436 Budoucnost skrytá ve studánce a předchází http://sosaci.net/node/29884 Maminko, neboj, zvládnu to.

Osoby: Antonín Mrkos ze Střemchoví (Toník), Josip Kleczek ze Štěpánova nad Svratkou (Josip), Toníkův tatínek

Drabble: 

[Lehké kroky za plotem.]
[Psí štěknutí.]

Josip (šeptem): "Tiše, Broku. Toníků, slyšíš?"
Toník: "Josipe, polez na půdu! Zvládneš to potmě?"
[Kroky na žebříku.]
Josip: "Máš? Upravils ho?"
Toník: "Přidal jsem pomocný objektiv. Na Dřínové jsem viděl každý kámen. Táta se má!"
Josip (překvapeně): "Já myslel, že je tvůj?"
Toník (nejistě): "Nooo...." (nadšeně) "Už vyšel! Vidím prstenec! Ten je!"
Josip: "Půjč mi taky dalekohled. Nádhera!"
Tatínek (rozhorleně): "No vida! Ráno má jít na trávu a on čučí na hvězdičky! Mým dalekohledem! Co jste s ním provedli? Co ta trubka, kruci? To si ještě vyřídíme! Kluci kluci, copak vás ta astronomie uživí?"

Závěrečná poznámka: 

Antonín Mrkos (27. ledna 1918 Střemchoví, okres Brno-venkov – 29. května 1996 Praha) byl český astronom. Objevil množství planetek a komet, z nichž nejznámější je kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Působil především na slovenské observatoři na Skalnatém plese a na hvězdárně na Kleti.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Ve tmě s tlustými kotníky

Úvodní poznámka: 

Musím poznamenat, že se to jako ze života jevit nebude. A že to nikdo nepochopí. Kromě vyvolených. A že je to... fakt divný.

Tohle je pro vás, tlusté kotníčky.

Drabble: 

Zvuk spláchnutí záchodu, poté otevření a zavření dveří.

ELIŠKA (ustaraně): „Normálně, teď jsem málem spadla do záchodu. Ještě, že posiluju.“
VĚRA: „Tys něco říkala nebo jsem to jenom slyšela?“
MARKÉTA se lekne a vykřikne: „Ach! V tý tmě jsem si nevšimla Owela!“
TERKA: „Nelekej se, to není zdravý.“
RADIM: „Já z vás chčiju Niagáry smíchy. Víte, co mi vždycky přišlo? Že mám celkem zajímavý kozy. Nejsu divnej?“
MARKÉTA se začne hystericky smát. Náhle dodá: „Nejsi. Moje prsa jsou jak z těsta. Takový válečkový.“
ZDENKA potichu poznamená: „Já si taky vždycky přijdu jako taková ta divně vypadající.“
KRISTÝNA si mimoděk odkašle.

Obrázek uživatele Champbacca

Nomád a nokturno

Fandom: 
Drabble: 

[bzučení přístrojů, rána vyhozeného jističe, bzučení utichá]
Strážný (zaskočeně): huh?
[velmi tiché řinčení řetězů, šmátrání kovu o kov, dopad řetězů na kovovou podlahu, hlasitější, ale taky rychlejší řinčení řetězů, další, rovněž rychlejší šmátrání kovu o kov]
[cvaknutí baterky]
Strážný: [nádech, pípání cenzury]
[další cvaknutí baterky, další dopad řetězů na kovovou podlahu, série stále zuřivějšího cvakání baterky, náraz baterky o kovovou zeď, odjištění zbraně, střelba, sypání skla na kovovou podlahu, ozvěna střelby]
Strážný: [krátké pípnutí cenzury]
[heknutí, prasknutí páteře, dopad těžkého předmětu na kovovou podlahu]
Riddick se ďábelsky chechtá.
[kroky po vysypaném skle, vrznutí kliky, otevření dveří, další kroky, zavření dveří]

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Profesor

Omnia tempus habent IX.

Úvodní poznámka: 

Předchozí zde.

Drabble: 

Vraspír (soustředěně): Stěna je pevná.
Jaroslav (zaskočeně): Daniel se tudy propadl.
Marek (šeptá): Nemožné...
Jaroslav (naštvaně): Ale stalo se to.
Marek (trochu ukřivděně): Ano, ale... Třešňové květy ti padají do vlasů.
Vraspír (káravě): Bratříči... Na romantiku je času dost. Smeťte smetí z vašich hlav. Tady třešně nekvetou.
Jaroslav (studeně): Jsem rád, že se dobře bavíš, Vraspíre. Já v tom humor nevidím.

Vraspír (klidně): Pokrčil bych rameny, nebýt potřísněný kvantovým prachem.
Marek (hlas se mu trochu chvěje): Co je to kvantový prach?
Vraspír (zadumaně): Tma tmoucí. Nikdo neví. Je tady vážně tma.
Jaroslav (velmi naštvaně): Cože?!!!
Vraspír (poraženě): Světlo bych raději.

Závěrečná poznámka: 

Předtím tma nebyla, všimli jste si?

Následující zde.

Obrázek uživatele Arenga

Stále ve tmě - či o kousek blíž?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble "Krev není voda" (http://www.sosaci.net/node/30613) a Caradoc (http://www.sosaci.net/node/30494), podstatné informace i v "Doplňující informace II" (http://www.sosaci.net/node/30304).

Drabble: 

Leokastis: Stále tápeme ve tmě. Nevíme nic, co bychom nevěděli už předtím!
Avani: Mělo nás napadnout, že strýc keriakt někomu předá. (povzdech) Stal se volavkou, protože neměl sílu dál utíkat.
Leokasis (odhodlaně): Musíme to tu pořádně prohledat.
(šoupání, bouchnutí)
Leokastis: Podívej!
Avani: Co je to?
Leokastis: Kousek kůže.
Avani: Zvláštní barva. Jako šeříky.
Leokastis (mumlá): Kůže… do takové bývají vázány… (hlasitěji) Možná…
Avani: Co?
Leokastis: Možná hledáme… knihu opatřenou keriaktem!
Avani (vzrušeně): Viděla jsem podobné, doma v Rifasu. Vždycky měly na deskách slepotisk. Starobylé aktalanové znaky vepsané do kruhu. (škrábání pera o papír) Něco takového, vidíš?
Leokastis (nadšeně): Ano! ANO!!!

Závěrečná poznámka: 

Aktalan je v rifasu používané písmo (je to písmo hláskovo-slabičné, pro některá slova používá samostatné znaky).
Keriakt je tedy zvláštní forma tohoto písma, keriadonský aktalan - což by se dalo přiblížit či přeložit jako "písmo čarodějů". Je to písmo čistě znakové, mající zvláštní, magické funkce. Keriakt tedy může být prakticky na čemkoli, na co se dá nějakým způsobem vytvořit - na meči, amuletu nebo třeba právě knize, jak právě vydedukovali Leokastis s Avani.

Obrázek uživatele akai

Druhá apokalypsa

Drabble: 

[chrastění, praskání, nesrozumitelné hlasy]
Crowley (zadýchaně): Už?
[chrastění]
Azirafal (bezradně): Myslím? Má to strašně moc drátů. A tlačítek.
Crowley (výstražně): Hlavně nemačkej červený tlačítko
Azirafal (zmateně): Proč bych ne- moment, jak v téhle tmě poznám červený tlačítko?!
[ticho]
Crowley: Proč je tu taková tma?! Že by-
[Společně]: Apokalypsa?!
Crowley: Tak moment, ta už snad byla?! Nemůžou být dvě hned za sebou.
Azirafal (rozhořčeně): To tedy! Na to jsou určitě nějaké zákony.
Crowley (zamyšleně): Ale není to náhodou důvod, proč jsme se sem vůbec vloupali? Abysme to pořádně ohlásili celému světa? Rozhla-
[otevření dveří, cvaknutí vypínače, zvuky zápasení a tlumené výkřiky]

Závěrečná poznámka: 

Narazila jsem na drabble z tohoto fandomu. A spustilo to u mě neskutečné nadšení a touhu napsat na tyto dvě příšery nějaké to drabble taky!:) Protože tu knihu prostě zbožňuji (což je svým způsobem vtipné, když jsem jinak ještě nikdy nebyla schopná dočíst jedinou Pratchettovu knihu).
[Edit: To téma. T0 TÉMA :D Asi bude ještě jednou drabble ze stejného fandomu no :D]

Finální scéna

Fandom: 
Drabble: 

Pochodně náhle zhasnou. Je slyšet jen zlověstné syčení boha Seta a sténání umírajících vojáků.
Amra U Croma!
Cinkání čepelí
Tyros Gwen, kde si?
Gwen Tady.
Mimas Víš, že "tady" je dost široký pojem?
Gwen Ty bys měl přesně vědět, kde jsem.
Ozve se příšerné zaječení.
Berek Omlouvám se, na něco jsem šlápl.
Ječení přejde do bolestivého sykotu a vůkol se rozšíří hrozný zápach.
Tyros Bereku, na co jsi to šlápl?
Berek Asi na boha.
Sykot se láme do skučení zásvětního větru, zápach je nahrazen chladem říše mrtvých.
Gwen Puny god.
Ozve se tenké zakvílení a pak se pochodně pomalu rozhoří.

Obrázek uživatele Tora

Noční bojovka

Úvodní poznámka: 

Když hra, tak hra.
Pouze lehká inspirace,takhle to u nás doma vůůůůbec nevypadá.

Drabble: 

Lehký dusot tlapek.
Rozárka (rozzuřeně): Vraaaau, ssssssssssssssssssss!
Dupot po schodech.
Rozárka, Barbucha, Čenda, Jája (jeden přes druhého):
Mňáu!“
Skřek skřek skřek!
Wrrauuuuouuu!
Jaujaujaujaujau!
Sssssssssssssssssss!
Třesk shozené vázy, crčení vody na podlahu.
Barbucha (spokojeně): Mňááááu!
Jája (politě): Grg grg grhg grg!
Kroky, scházející po schodech.
Domácí (rozmrzele) : Bando jedna uličnická, co to zas vyvádíte? Jsou dvě v noci, jestli jste si nevšimly, kočky jedny bláznivý!
Cvaknutí vypínače, ostré křupnutí.
Domácí (rozlobeně): Krucinál, navíc praskla žárovka a vypadla elektrika. Tma jako v pytli! Se na to můžu vykašlat!
Šoupání pantoflí.
Jája ublíženě): Mjááááááááááááááááááuuuuuuuuuuuuuu!
Domácí (rozkolísaně): Uááááááááááááááááá!
Třesk nábytku.
Pád těla.
Houkání sanitky.

Závěrečná poznámka: 

Vážení posluchači, další díl rozhlasové hry na pokračování Hotel u devíti koček uslyšíte zase příště v obvyklém čase. Děkujeme za pozornost a přepínáme na počasí.

Obrázek uživatele Martian

Tajemství přístěnku na košťata

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mírný časový skok. Aneb Severus a Lily o pár let později.

Drabble: 

(na pozadí tlumené zvuky běžného školního provozu)
Severus (dychtivě): Lily, potřebuju s tebou mluvit.
Lily: Ano?
Severus: Tady ne.
Lily: Kam mě to vlečeš? (zaraženě) Kumbál na košťata?
Severus: Rychle dovnitř, ať nás nikdo nevidí. (skřípnutí dveří) Teď zavři oči.
Lily: Proč? Je tu úplná tma. Severusi, tohle má být rande?
(šustění látky)
Severus: Cože?
Lily: Já jen, že máš ruku na mém zadku!
Severus: Promiň. Nekoukáš?
Lily: Něco mě lechtá. Vysvětlíš mi konečně… Och!
Severus: Dárek pro tebe k narozeninám. Sám jsem to kouzlo vymyslel. Aby sis při psaní úkolů nekazila oči. (hrdě) Samoplnící brk, který ve tmě svítí.

***
Obrázek uživatele kytka

Noční úsvit

Úvodní poznámka: 

Patří do příběhu Nany.
Poprvé se objevuje desetiletý Jakubův syn Jiřík.

Drabble: 

Tichý šum. Jemné pochrupování.
Márinka: Jiříku?
Jiřík:(rozespale.) Mhmmm.
Márinka: Jiříku, vstávej, venku je den!
Jiřík:(rozespale.)Spi, Márinko. Je tma tmoucí. Něco se ti zdálo.
Márinka:(umíněně) Jiříkůůů! Vstávej, už je světlo.
Šum zesílí.
Jiřík:ZATRACENĚ!
Márinka: Klít se nemá! A nekřič na mě!
Z dálky se ozývají hlasy. Krátké věty. Slovům není rozumět.
Márinka: Vidíš ta světýlka, jak běhají po stěně?
Zvuk zmatku. Padá židle.
Jiřík: Zatraceně!
Chvatné kroky po prkenné podlaze.
Jiřík:(naléhavě) Márinko, poslouchej! Musíš tu zůstat! Rozumíš? Venku hoří!
Kroky se vzdalují. Bouchnutí dveří.
Zaskřípání klíče v zámku.

Márinka:(vzlyká) Jiříkůů...
Zcela zřetelné praskání ohně.

Obrázek uživatele Erendis

Cesta podle Doubravy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Osoby a obsazení:
E – Erendis
N – Návštěva
M – Máma
Ř – Řidič autobusu
T – Technický pracovník obstarávající potřebné zvukové efekty

Drabble: 

T: Vžžžúúúuuuúúúuuuúúúuuuuúúúúúúúúúúm. Brzdy brzd. Cvaáááak.
Ř: Samé stromy, skoro půlnoc. Pod jakým stromem tady spíte?
E: Pod lípou, pane řidiči, pod lípou.
T: Klapy klap. Vžúúúuuuúúúúúúm.
N: Máš baterku?
E: Ehm… Ne. Chodím tu léta, nepotřebuju ji.
N: Ehm.
T: Šlápy šláp, šlápy šláp. Čvacht.
E: Dávej pozor, šlápla jsem do louže.
N: ...
T: Prask. Mlask. Prask. Funi fuň. Dupity dup. Funi fuň,
N: Co to je?!
E: Že by nám utek dobytek?
T: Šlápy šláp. Buch. Vrrrrz.
E: Čau mami, jsme tu. Nejsou krávy mimo ohradu? Něco jsme potkaly.
M: Na té nové mýtince? Tam teď často bývají divočáci.

Závěrečná poznámka: 

V názvu není chyba, ten les se tak jmenuje.
Složeno z několika příhod, všechny se staly na oné cestě, ne vždy však mně.
Drobnou míru umělecké licence nepopírám.

Obrázek uživatele Rya

Sovátko je velice statečné

Fandom: 
Drabble: 

Chrápání.
Myšák: „Sovátko, slyšíš?“
Sovátko: (šeptá) „Ne.“
Myšák: „Máš práci“.
Sovátko: (tiše úpí): „Nemám. Je den!“
Myšák: „Ale je téma.“
Rachot padajících hrnků. Popuzené mumlání.
Sovátko: „Kolik je hodin?“
Myšák: „Za deset osm.“
Rachot padajícího nábytku.
Sovátko: „RÁNO?“
Myšák: „Jo.“
Sovátko „Vždyť je světlo!“
Myšák: „Ne tolik jako včera.“
Sovátko: „Kafe?“
Myšák: „Máme.“
Sovátko: „Sluneční brýle?“
Přehrabování.
Myšák: „Sakra… mám je!“
Sovátko: „Kus tmavé látky?“
Myšák: „Ano, ale…“
Šustění látky.
Myšák: „Vypadáš jako muslimská sova! Sovátko, takhle nemůžeš letět, vždyť neuvidíš.“
Sovátko: (spokojeně): „Neuvidím. Má před očima tmoucí tmu. Poletím podle navigace.“
Myšák: (zmateně): „Ty máš navigaci?“
Sovátko: „Samozřejmě. Nasedej!“

Obrázek uživatele Aveva

A zbyla jen temnota

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

varování: je to ošklivé a depresivní, hodně

Drabble: 

ozývají se veselé zvuky animovaného filmu
dětský smích je přehlušen šustěním popcornu a srkáním limonády
tlumený jek sirény
film náhle ztichne v polovině veselé melodie
sbor hlasů neartikulovaně a zmateně šumí
klapání běžících nohou tlumené kobercem
ostrý výkřik, zvuky pádu
sbor hlasů mohutní, dominují panické tóny
zvuk prudkého lomcování klikou
sbor hlasů řičí a nadává
zvuk mnoha pěstí bušících do dveří je tlumený polstrováním
z dálky je slyšet praskání plamenů
dětský pláč
zvuk hučícího ohně sílí
kašel
sbor hlasů volá o pomoc
zvuk hučícího ohně sílí k nesnesení
lidské vzlyky postupně utichají
zvuk ohně se mírní k poklidnému praskání
ticho

Závěrečná poznámka: 

Inspirovánou touhle událostí (varuju - opravdu hodně depresivní čtení).

Obrázek uživatele Palčík

Realita: bezmoc (VI. správa SNB)

Úvodní poznámka: 

Přepis rozhovoru z tajného odposlechu 3. 6. 1978.

Drabble: 

DOKTOR-19: Dáš si něco k pití?
KAREL: Až za chvíli. Teď mě vyslechni.
DOKTOR-19: Jsem jedno velké ucho. A nejen já!
KAREL: Jen ať to slyší! Zina se ztratila!
DOKTOR-19: To je zlý. Jak to víš dlouho?
KAREL: Druhý den nepřišla domů... Bydlí u mě.
DOKTOR-19: Vím. Volal jsi mámě?
KAREL: Má odpojený telefon, tak jsem za ní jel. Žádné zprávy.
DOKTOR-19: Budeš to muset nahlásit.
KAREL: Jim? Když Zinu nejspíš sebrali oni?! Nic mi neřeknou. Nejsem rodinný příslušník. Ta hrozná nejistota, hledím do čiré tmy... Jestli ji najdu, vezmu si ji! Aby se tahle bezmoc už nemohla nikdy opakovat.

Každonoční cesta

Drabble: 

[šplouchání vody, skřípot dřevěné lodi, hekání veslařů]

RE: [pateticky]"Hle, již skončil den, a zář má pohasíná. Však zanedlouho se zas znovuzrodí. Jen vpřed, mí věrní, vpřed, do nejtemnějších temnot!"

PRVNÍ VESLAŘ: [šeptem k druhému]"Už je to tu zas. Motivační proslov."

DRUHÝ VESLAŘ: [šeptem]"Nech toho. Víš, jak jsi dopadl včera. Málem tě sežral jeden z těch démonů."

RE: [stále pateticky]"Tma tmoucí zde je nekonečná, ni moje spalující zář ji zahnat nesvede, však v hlavě bystrý rozum mám a v pažích božskou sílu."

PRVNÍ VESLAŘ: [šeptem]"Napadlo ho někdy, že kdyby mlčel, tak si nás možná Apop nevšimne?"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tess

Noční cvičení

Drabble: 

Zvuk deště.
Zvuk cinkání.

Liška: Vrane, vstávej! Posouvá se Zóna!
Křup
Liška: Vylez zpod toho stromu!
Vran: Co asi dělám.
Prásk
Vran: Kdo sem nastražil všechny ty stromy?
Liška (netrpělivě): Jsme v lese.
Vran: Nic nevidím. Ty něco vidíš?
Liška (váhavě): Skoro.
Zvuk deště zesiluje.
Čvacht.

Vran: Někam jsem zapadl a nemám tušení, kam.
Liška: Radši to nezkoumej. Pokud se ale správně pamatuju z mapy, někde by tu měl být násep.
Vran: Ua!
Zvuk pádu
Vran: Byl pod námi. Teď na sever nebo na jih?
Liška: Na jih.
Zvuk kroků.
Liška: Ne tam! Tudy.
Zvuk deště přestane.
Vran: Zatracený muchničky.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Wolviecat

Blackout/Sunrise (Dohra)

Úvodní poznámka: 

Když rozhlasová hra, tak proč ne něco, co už je divadlo :D

Drabble: 

Pete: Sonny... Sonny!
Sonny (rozespale): Jsem vzhůru, jsem vzh...(zívnutí)...ůru.
Pete (směje se): Bež si lehnout, já už to pohlídám.
Sonny Ani náhodou! Co když zase někdo přijde? Mohlo by se ti... mohlo by se něco stát s obchodem.
Pete: Nestane. Koukej...
(Chvíle ticha.)
Sonny (užasle): Páni...
Sonny (rozmrzele): Takhle za světla je teprve vidět ty škody.
(Kroky. Šustění koštěte.)
Pete: Nech to teď být. Počká to.
Sonny: Usnavi se brzo vrátí a...
(Pauza.)
Sonny (ublížene): Kašlu na něj.
(Chvíle ticha.)
Sonny (Nejistě): Pete?
Pete: No?
Sonny: Přijdeš večer znovu?
Pete: Neboj. Přece tě tu nenechám samotného ve tmě.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Srdce moje

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

jako u všech ostatních, je i toto od NESOUTĚŽNÍ identity

Drabble: 

V pozadí je slyšet velmi pomalý tlukot srdce.
ŽENSKÝ HLAS: pláče
MUŽSKÝ HLAS: nesrozumitelně šeptá někde daleko
ŽENSKÝ HLAS: Bloudím ve tmě.
MUŽSKÝ HLAS: Jsem tady.
ŽENSKÝ HLAS: Nevidím tě.
MUŽSKÝ HLAS: Ještě ne, ale jsem tu pro tebe.
ŽENSKÝ HLAS: Nikdo tu pro mě není. Jsem sama.
MUŽSKÝ HLAS: Jenom jsi na chvíli ztratila cestu.
ŽENSKÝ HLAS: A kudy mají vést moje kroky?
MUŽSKÝ HLAS: Pojď za mým hlasem a najdeš světlo.
ŽENSKÝ HLAS: vzdychne
Zvuky váhavých a opatrných kroků
MUŽSKÝ HLAS: Vidíš světlo?
Tlukot srdce v pozadí zrychluje a najednou je dvojitý
ŽENSKÝ HLAS: Ty jsi moje slunce.

Závěrečná poznámka: 

Není to historie lidstva, ale historie mého srdce.

Obrázek uživatele Witch

Denní vtip

Úvodní poznámka: 

Tentokráte si dovolím využít úvodní poznámku k upřesnění, že níže uvedený text se line z místního rozhlasu na jistém tržišti... Doufám, že mi bude odpuštěna ta poslední věta, ale vážně jsem to jinak nedokázala na ten svůj mini příběh napasovat. :D
Navazuje na "Obchodní debata" - http://sosaci.net/node/30595

Drabble: 

[postupně utichající nadšený řev z mnoha hrdel]
Dav: Ave, Caesar! Ave, Caesar!
[dusot těžkých nohou, cinkání řetězů]
Gladiátoři: Jdoucí na smrt tě zdraví!
[ťuknutí odložené sklenice na víno]
Caesar (slavnostně): Gladiátoři! Dnes budete bojovat o svou svobodu! Pokud porazíte všechny mé miláčky, jste volní!
Gladiátoři (sborově): Ave, Caesar!
[skřípot otevíraných mříží, vrčení mnoha lvů, řinčení připravovaných zbraní]
Caesar (rozkazovačně): Zhasnout!
[další vrčení, bolestný řev a úpění, volání o pomoc]
[krvechtivé hučení davu]
Caesar (škodolibě): Zapomněl jsem poznamenat, že budete bojovat potmě…
„A to je konec dnešního vtipu o Cézarovi! Hezký den a zdařilé nákupy na našem tržišti všem dobrým Galům!“

Obrázek uživatele Lee

Temná noc

Fandom: 
Drabble: 

Ozve se tiché zasténání.
Hlas (starostlivě): Jste v pořádku?
Hlas (nepokojně): Proč je tu taková tma?
Hlas (konejšivě): To je normální, to proto, že nejsou vidět hvězdy.
Hlas (unaveně): Skoro jsem už zapomněl, jak vypadají.
Chvíli je slyšet pouze přerývané oddechování.
Hlas (jakoby bezstarostně): Až tohle všechno skončí...
Hlas (smutně): A skončí to?
Hlas (horlivě): Samozřejmě! Není žádná taková tma, aby ji nepřemohlo i to nejmenší světlo. Věřte mi.
Na moment je ticho.
Hlas (veseleji): Snad máš pravdu. Skutečně – támhle v dálce na obloze září nějaké světlo, podívej!
Hlas (tiše): Nedívejte se tam, pane Frodo, to je cíl naší cesty.

Závěrečná poznámka: 

Není to nápadité, ale nemohla jsem se toho zbavit.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele KattyV

Teddy a strašlivá trojčata

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Megan, Susan a Scorpiusovi je asi tak devět. Označení strašlivá trojčata si sice vyslouží až o něco později – viz loňský drabblík http://sosaci.net/node/26706 - ale myslím, že tady jsou ho naprosto hodni. Chudák Teddy, který se uvolil (byť ne se zcela ušlechtilými úmysly), hrát si s mrňaty, si tohle nazasloužil.

Drabble: 

Megan (rádoby nenápadně): Teddy, zahraješ si s námi na schovku? V Komnatě nejvyšší potřeby?
Teddy (mírně otráveně): S bandou mrňat? Zbláznila ses? (stranou) Vystraším je. (k Megan) Tak jo.

kroky, hudba

Teddy: Hm, Komnata se vytáhla. Křoví, polorozpadlé zdi. Budu pikat, jo? (hlasitě počítá) Deset, dvacet... (tiše zamumlá) Nox. (hlasitě) Už jdu! (stranou) Vyšlo to. Tma tmoucí. Lumos. (znepokojeně, stále hlasitěji) Proč to nefunguje? Lumos! Lumos!! Finite incantem!!! Do prdele, přestala mi fungovat hůlka!!!
Scorpius: Do prdele se neříká!
Trojhlasé hihňání
Teddy: Jen počkej... Jauvajs... Kde jste? Co jste to?
Susan (pobaveně): To je Peruánský zatmívací prášek z tátova obchodu.

Závěrečná poznámka: 

Použitá kouzla:
Nox – udělá tmu
Lumos – rozsvítí hůlku, taková kouzelnická baterka
Finite incantem – ukončí všechna probíhající kouzla
Peruánský zatmívací prášek – stačí rozsypat a udělá tmu až do té doby, než se rozptýlí. Není třeba umět kouzlit (to ti tři ještě neumí) a nefunguje na něho Finite incantem (ve své podstatě to není kouzlo).

Obrázek uživatele ef77

Přemlouvání

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

zvuk přecházejících kroků

DIVÁ PANÍ (naléhavě): Nechápete, čeho můžem společně dosáhnout? Netoužíte přetvořit svět podle svých představ?

přidušený chropot, nezřetelné mumlání

DIVÁ PANÍ: Nedivte se, drahý příteli, musela jsem to udělat. Bránil jste se a já, já odpor nesnesu. Můžete si za to sám.

zacinkání kovu o kov

DIVÁ PANÍ: Ach, jak rozkošná je Vaše snaha! Z mých pout se nedostane ani takový mág, jako Vy!

ticho, pak vzteklý výkřik bez slov

DIVÁ PANÍ (rozzlobeně): Co to má znamenat? Proč je tu tma? Koboldi! Chcete pocítit mou nelibost?

NATÁLIE (rozhodně): Pokud ty nechceš pocítit naší, vrať nám, co ti nepatří!

Obrázek uživatele Aplír

Nevšední zážitek

Fandom: 
Drabble: 

(Z dálky se ozývá tlumený, nezřetelný hovor.)

Jana: „Tady je tma tmoucí! Brrrr, jako v pytli. Jako pod utemovanou duchnou.“
Pavel: „A co sis myslela?“
Jana: „Myslela jsem si, že budou vidět alespoň malinko obrysy. Nebo že tenoučký proužek světla prozradí, kudy se dostaneme ven. Že já jsem sem vůbec chodila.“
Pavel: Vždyť je to nevšední zážitek!

(Je slyšet kroky.)

Pavel: „Pssst! Poslouchej, někdo sem jde.
Jana: „Hrozně se bojím.“
Pavel: „A čeho, prosím tě?“
Jana: „Že si tou kávou poliju svou novou blůzičku."

Redaktor: „Milí posluchači, chcete si také vyzkoušet, jaké to je, nic nevidět? Přijďte navštívit kavárnu Světluška."

Obrázek uživatele Vinpike

I slepý musí vážit slova

Drabble: 

Slepec (vyděšeně): Nevidím na krok, tma za mnou, tma přede mnou! Tma tmoucí všude kolem!
Slepcova žena: Protože jsi slepý.
Slepec (ulehčeně): Aha, já zapomněl.
Slepcova žena (nazlobeně): Jsi hrozně zapomětlivý, choti, budeme s tím muset něco dělat!
Slepec: Protože nic nevidím. Úplně jsem z toho zmalomyslněl!
Slepcova žena: Něco zkusím. (mumlá) Možná jen nikoho nenapadlo, že je to návod…
Slepec: Co to děláš?
Slepcova žena: Potírám ti oči hlínou, kterou jsem smíchala se svými slinami!
Slepec (nadšeně): Vidím! Vidím!
Slepcova žena: To jsem ráda.
Slepec (uznale): Ty jsi docela hezká baba, to mě překvapuje!
Slepcova žena: Že tě kopnu!

Obrázek uživatele Faob

Má Bůh slabý žaludek?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přepracovaný úryvek z románu.

Drabble: 

Dav (skanduje): Svobodu smrti!
Karel: Kde jsou dva nebo tři s planoucíma očima, tam jsem já – Kmotřička s kosou – uprostřed nich.
Kněz: Příliš skepticky hledíte na zanícenou vášnivost! Svatý Pavel byl také horkokrevný, blázen pro Krista! Vlažnost ostatně plije Hospodin ze svých úst.
Hynek: Pantáta má slabý žaludek a zvrací vše, syna přibil na dřevo, svaté vrhá do tmy tmoucí pochyb a pokušení, koho miluje, křížkem navštěvuje! Raději odstup a slabá šedá zóna, zaset na skále nebo v trní, než se zamotat do nikdy nekončící spirály nahoty: čím výš vystoupáš, tím hlouběji poznáš svou nedokonalost!
Karel: Flegmatici se nevěší, bráško.

Obrázek uživatele Xantin

Kluci se straší s nedozírnými následky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Inspirováno příhodou Jáchyma a Filipa Topolových.

Drabble: 

Sikar (ponuře): A jamamba dohnala děti a všechny je sežrala!
Apolo (rozčileně): To není žádná pohádka, ale horor! Já se bojím!
Sikar (dotčeně): Některé pohádky končí špatně, to už bys měl vědět.
Apolo (vystrašeně): Tma teďka úplně zhoustla! Můžu rozsvítit?
Sikar (rázně): Ať tě to ani nenapadne! Probudil bys Viktorku!
Nastane ticho, jen drobně narušované dětským pochrupáváním.
Apolo: Brácho?!
Sikar: Co je zas?
Apolo (prosebně): Podej mi ruku!
Sikar: Ty jsi ale strašpytel!
Apolo (úpěnlivě): Prosím! (po chvíli) Děkuju!
Sikar (překvapeně): Za co?
Apolo: Už tě držím za ruku!
Sikar (naoko vyděšeně): To není má ruka!
Apolo: Uááá!
Viktorka: Uááá!

Obrázek uživatele Eillen

Poslepu

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/30522

Drabble: 

Zpěv ptáků utichá.

Vrbová dívka (vyděšeně): Jindro? Jindřichu! Jsi tu? Prosím, ozvi se!

Jindřich (naštvaně): Co to sakra je? Kdo vypnul světlo? Tohle už přestává být vtipné!

Ticho protrhá žabí kvakot.

Jindřich (klidněji): Musíme se dát do hledání. Třeba až najdeme klíč, tak ta tma zmizí. Salix, opatrně si klekni a začni hledat u kořenů stromů kámen. Jen u kořenů! Mluvilo se o patě modřínu.

Vrbová dívka (zoufale): Ale já nic nevidím.

Jindřich (odhodlaně): Najdi kámen. Zvedni ho. Dotkni se místa pod ním. Když tam klíč nebude, posuň se dál. Ničeho se neboj. My dva to spolu zvládneme. Důvěřuj mi.

Obrázek uživatele Eillen

Půlnoční návštěva

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část http://sosaci.net/node/30589

Když už nejde práci program, tak proč toho nevyužít.

Drabble: 

Zvuk skřípajících dveří.

Mnich (naléhavě): Nechte zhasnuto!

Adamar (klidně): Jak si přejete. Co vás přivádí uprostřed noci?

Mnich (namíchnutě): Vévodo, tohle není hra.

Adamar (pobaveně): Samozřejmě, že je to hra. Hrajeme na život a na smrt. Prohrajeme všichni. Smrti se vyhnout nedá. Otázkou je, kdo prohraje první.

Mnich (rezignovaně): Dobrá. Budeme to hrát podle vašich pravidel. Jak jste na tom? Začal vám důvěřovat? Na veřejnosti už se vás nestranní.

Adamar (zamyšleně): Důvěra? Tu nikdy nezískám. Úcta? Tu snad. Ten plán je nebezpečný. I tak jej však provedu. Dejte signál a spustíme to.

Zvuk skřípajících dveří, zavrzání postele a poklidného oddychování.

Obrázek uživatele galahad

Rozruch

Fandom: 
Drabble: 

Peter, veta postupne zanikne: "Takže si myslíš, že ona..."

Tomáš, s povzdychom, odovzdane: "No a už je to tu zase."
Peter, prekvapene: "Čo sa stalo?"
Tomáš: "Ty si tu nový, tak ešte nevieš."
[Funenie a posúvanie stoličiek po zemi.]
[Náraz niečoho o drevo.]
Peter, precítene: "Au! Rovno do kolena!"
[Žuchnutie ťažkého prístroja o zem.]
Tomáš, smutne: "Tak to ma asi produkčný a technici nepochvália."
[Zvuk elektroniky drvenej pod podrážkami.]
Tomáš: "Myslím, že to už mám."
[Vŕzganie kovovej skrinky, cvaknutie.]
Peter, nadšene: "Budiž svetlo!"
Tomáš: "Debilný istič!"
[Rýchle kroky.]
Riaditeľ: "Čo sa deje? Prečo nevysielate? Čo ste to tu prepána stvárali?"

Obrázek uživatele Aries

Kordula

Úvodní poznámka: 

Navazuje na: Na dosah
Soundtrack

Drabble: 

[Zvuky nočního lesa, namáhavé oddychování, praskání větviček]
Jirka: (kvílí) Kordula! Nemáme šanci. Prokouše mlhu a useká nám nohy!
Bořek: (funí). Neřvi! Udělal bych ochrannej kruh, ale potřeboval bych slídu, u Želmíra.
Jirka: (šeptá) Já ho umím se stříbrem. Jenže to taky nemáme.
Radka: Máme! Stříbrnej nůž! Dělej!
Jirka: Tý jo, dej to sem.
[Tiché cinkání, tajuplná hudba. V pozadí sýček]
Jirka: (šeptá) Polezte. (naříkavě) Jauvajs.
Radka: Kde mám kapesník? Ukaž tu nohu, zavážu ti to.
Bořek: (velmi tiše) Mlha už se zvedá, zas je černo. Číhá ve tmě. Čeká. Třeba bude čekat do rána.
Radka: (ještě tišeji) Třeba neodejde nikdy.

Závěrečná poznámka: 

Kordula je méně známá příbuzná slavné Klekánice. Řeže nohy dětem, které večer lezou do vody. Někde se ji také říká Sekavá bába.
Téma je doufám naplněno tím, že celá scéna se odehrává v noci.

Příště: Beznaděj

Stránky

-A A +A