DMD č. 7. pro 7. 4. 2018. Téma: Nabídka která se nedá odmítnout

Obrázek uživatele Peggy Tail

Pouliční boj

Úvodní poznámka: 

Je 7. dubna a já tradičně přeji krásné narozeniny Jackiemu Chanovi.
Téma je, doufám, zřetelné. Tato "nabídka" doslova nešla odmítnout.

Drabble: 

„Jednou si taky pořídím takovou motorku.“ Ukáže osmnáctiletý Jackie prstem na motorku jednoho z nebezpečně vypadajících chlapů.
„Hej,“ křikne motorkář, „chcete přes hubu?!“
Nechceme se prát, ulekne se Jackie, ale to už jeden z jeho tří kamarádů kopne do další z motorek stojících v řadě a všechny ostatní dominovým efektem popadají.
„Dostanete přes hubu!“
Najednou Jackie vidí dva z jeho přátel ve rvačce. Nemůže je tam nechat. Vbíhá do toho šílenství. Rána za ránou, po chvíli se konečně rozhlédne kolem. Všichni motorkáři leží na zemi. Jackie a jeho společníci utíkají. Slyší policii, sanitku. Hlava se mu točí, celý se třese.

Závěrečná poznámka: 

Doplnění: Jackie posléze myslel, že mu z pěsti trčí kost, když zatlačil, zjistil, že se nejedná o jeho kost, nýbrž o něčí zub. Dále k historce dodal, že to byl strašlivý zážitek, který nechce nikdo zažít. "Mohl jsem klidně někoho zabít. Opravdová rvačka není jako ve filmu." Tato ošklivá záležitost už se později v jeho životě nikdy neopakovala. „Nikdy nevyvolávejte rvačku, snažte se vždy zachovat moudře. A když vás někdo napadne, nejlepší je utíkat.“ Také se vyjádřil k filmu „Legenda o opilém mistrovi“ slovy: „Viděl jsem po letech Opilého mistra a říkal jsem si, proč učím lidi, aby se opíjeli a prali se? A proto jsem po tak dlouhé době natočil pokračování. Opravil jsem sám sebe.“

Tento úžasný herec dnes slaví 64. narozeniny. Přeji vše nejlepší všem dubňátkům. Zejména tady na sosacím netu :)

Obrázek uživatele Kleio

Ty a já

Úvodní poznámka: 

Malá odbočka do Aloyina dětství.

Drabble: 

Rostovi se svíralo srdce, když viděl svou malou holčičku plakat. Vzal ji do náruče a prohlížel si její šrámy. „To bude v pořádku, je to jenom malé škrábnutí, Aloy.“ Ošetřoval ji, jak nejněžněji dovedl, ale připadala mu neuvěřitelně křehká.
„Proč po mně děti házely kameny, Roste?“ vzlykla Aloy.
„Protože se nás bojí, jsme totiž jiní, ty a já. Jsme Vyhnanci.“
Aloy se snažila neplakat. „Mám se příště raději schovat?“
„Ne, holčičko, nikdy se neschovávej. Buď hrdá na to, kdo jsi.“
„A kdo jsem, Roste?“
„Někdo, kdo je jednou všechny porazí. Budu tě cvičit, jestli chceš.“
Aloy mezi slzičkami odhodlaně kývla.

Závěrečná poznámka: 

A tak z ní udělal nejlepší lovkyni všech dob.

Obrázek uživatele wandrika

Ať to vyřeší někdo jiný

Fandom: 
Drabble: 

Strážce pevnosti Rozrog si prohlédl příchozí muže. Nebyli ozbrojeni, ale něco se mu na nich nepozdávalo.
„Cíl cesty?“ zeptal se.
„Verden. Hledáme práci.“
Strážce by nilfgaardský přízvuk poznal kdekoli. A tihle jej měli, ačkoli se to snažili skrývat. Poslední dobou se země špehy jenom hemžila.
„Jestli umíte kácet stromy, práci najdete snadno,“ řekl. Věděl, že neodmítnou. Dávalo jim to záminku zůstat a čmuchat kolem.
„Ale není to nic pro pověrčivé lidi,“ dodal. „V tom lese jsou prý kdejaké nestvůry...“
„S tím si poradíme,“ ušklíbli se.
„Pak jděte támhletudy,“ ukázal na zarostlou stezku.
A sledoval, jak míří k prastarým hvozdům Brokilonu.

Závěrečná poznámka: 

Pre neznalých fandomu dodám, že v Brokilone žili dryády a tie zastrelili každého, kto sa k ich lesu čo len priblížil.
A Rozrog je meno pevnosti, nie toho strážcu :)

Obrázek uživatele KattyV

Smlouvání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na drabble Nikdy nevíš, kdo se dívá - http://sosaci.net/node/28986. Megan je skoro dvanáct, Teddy chodí s Vicky, což jí momentálně připadá spíš fascinující než pobuřující.

Drabble: 

Teddy začne s rozpaky.
„Megan? Nemohla bys mi... opatřit z tátova skladu zásob jistou maličkost?“
Megan zajiskří oči.
„Myslíš ukrást? To záleží.“
„Záleží na čem?“
„Co chceš, na co to potřebuješ a co za to.“
Ošije se. Z druhých dvou otázek je trochu nervózní. Megan dokáže být velmi zmijozelská, bez ohledu na příslušnost k mrzimorské koleji.
„Potřebuju krapet prášku z rohu jednorožce, chci uvařit Vicky k narozeninám lektvar věčného porozumění a koupím ti kilo nejlepší čokolády z Medového ráje.“
„Víš, že ten lektvar není nejspolehlivější?“
Pokrčí rameny. Doufat přece může.
„Dvě kila,“ nařídí Megan.
Kývne. To mu za to stojí.

Závěrečná poznámka: 

Prášek z rohu jednorožce samozřejmě není žádná maličkost, to oba dobře ví. A Teddy si nemůže o něj říct přímo Severusovi. Ten by mu daleko důrazněji než Megan vysvětlil, že kýžený lektvar, podobně jako všechny lektvary lásky, žádný skutečný cit nevzbudí. Stejně si ale myslím, že na Vicky to udělá dojem.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Lev v zimě

Úvodní poznámka: 

Je to cesta domů z ghetta,
nebo píseň o lásce?
Návrat z kruté lži, to se jen zdá.
Jizvy v tváři světa,
nebo rudé obrazce?
Jsem to já? Jsem to já sám, než se vzdám?

Robert Křesťan: Blázni a toulaví psi

Drabble: 

Schody Velkého Baelorova septa měly znovu nahradit popraviště. Slíbili ji, že Eddard Stark dostane milost, ale zabili ho. Dnes jí odměnou slíbili Lannisterovu hlavu.
Ale tentokrát bude po jejím.
Jaime stoupal vzhůru. Schod za schodem. Vyšla mu vstříc. Drobná, ve světlých šatech. Nevypadala jako vlčice.
Zdálo se, že ho chce uhodit, ale zašeptala jen: "Odpusť mi."
Co by měl odpouštět?
Strhla z ramen šedý rodový plášť a přehodila ho přes něj.
"Je můj." řekla rozhodně. "Před tváří starých bohů patří jen mně."
Nerozuměl tomu. Neznal staré zvyky serveru, ale v jejich očích byla taková síla, že nepochyboval a nevzpíral se.

Závěrečná poznámka: 

Už jsem to chtěla psát loni, ale nepřišlo mi téma. Jedná se o součást delšího fan fictionu (Jaime/Sansa/Ohař), který je ale i po letech stále víc ve fázi nápadu, než povídky s pracovním názvem Blázni a toulaví psi;) A ten prastarý zvyk jsem si vypůjčila z Polska (přes Henryka Sienkiewicze).

Obrázek uživatele Kumiko

Tajná schůzka

Fandom: 
Drabble: 

Starosta Prahy 6 unaveně složil hlavu do dlaní. Dnes ho čekala účast na Dni psů
ze Šestky
. Původně skvělá akce. Věděl ale, v co se dnes zvrhne. Vstupné do Stromovky pejskaři nemohli vydýchat. Netrpělivě pohlédl na hodinky a objednal si druhé kafe. Číšník s ním byl za chvíli zpátky a jen tak mimochodem pronesl, že támhle v salónku sedí někdo, kdo by chtěl s panem starostou mluvit.
Zvedl se a zamířil dozadu.
"Dobrý den. Budu stručný. Mám nabídku, která vás jistě potěší."
"Poslouchám."
"Dáme vám kus Stromovky. Až po Šlechtovku může být vaše."
Zbystřil. Pejskaři zajásají, ale... "Co za to?"

Závěrečná poznámka: 

Vstupné - zmiňováno kdysi v Eurydičině drabbleti. Vstup do Stromovky, která náleží Praze 7, je pro všechny nesedmičkáře zpoplatněn.

Obrázek uživatele Iantouch

Originální

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak já teda něco napíšu, no...

Drabble: 

„To je tvoje práce?“ Vysoký muž v černém sametu uchopil šperk, zvedl jej do výšky a ve světle vycházejícím z vysokého okna jej zaujatě zkoumal.
Nesměle přikývl.
„Precizní. Dokonalé,“ říkal zpola sám sobě. „Tahle linka je tenčí než vlas a přece září docela jasně. Vsazení kamenů je…“ Zarazil se hledaje slovo. „Originální. Tvé dílo je docela originální.“
Nevěděl, co na to říct.
Příchozí pokračoval: „Tvůj talent je neskutečný. Nemyslíš, že je tě tu škoda?“
„Dělám jen svou práci,“ odpověděl.
„A co o ní soudí tvůj pán?“
Pokrčil rameny. Aulë jej vlastně nikdy neocenil.
„A nechtěl bys pracovat pro mě, Mairone?“

Závěrečná poznámka: 

Mairon je původní jméno Saurona, kdyby někdo nevěděl. Původně pracoval pro Valu Kováře Aulëho, ale pak změnil zaměstnavatele a udělal kariéru u Melkora, později známého jako Morgoth. (Ať nemusíte googlit.)

Obrázek uživatele neviathiel

Vůdcem snadno a rychle

Drabble: 

Nabídněte dle vlastního výběru: bezpečí, útěchu, čest, tradici, upřímnost, pravdu, bohatství, politickou nekorektnost, řešení, smysl a možnost bojovat.

Přimíchejte: elitu, vzory, zářné příklady, příběhy úspěchu, kterým se řadoví bez dostatešné snahy nevyrovnají, ale přesto je bezpodmínečně upřímně milujete a uděláte pro ně první poslední.

Pozor na ty ostatní, marnící své pusté životy na diskotékách, ovce, nevědomé, pohodlné, v nefunkčního vztazích s partnery z diskotéky, ale spojovací články se světěm venku. Nemějte obavy, většina časem odpadne a ty ostatní prohlásíte za kořen všeho zla.

Občas je třeba někoho veřejně ponížit a potrestat nebo vyhnat. Je to pro dobro jeho i přihlížejících.

Závěrečná poznámka: 

Sekta původně označovala odnož pževažujícího náboženského směru a mnohdy zárodek nové církve. Ksždfá církev začala jako malá sekta. Před 2000 lety se objevila židovská sekta, věřící, že její charismatický vůdce umí chodit po hladině vody a je syn Boží. Později by zavražděn, neboť náboženská nesnášenlivost je stará jako lidstvo samo.

Sekty v negativním slova smyslu se často formují kolem manipulativních egoistickách jedinců, dost často opilých mocí, s psychickou poruchou nebo závislostí, nebo rovnou vším dohromady. V našich končinách je to například sekta takzvaného Syna člověka Emanuela Parcivala, známá díky angažovanosti dcery herečky Mileny Dvorské jakožto paní Mesiášové. Patrně jste slyšeli o hromadných sebevraždách členů zhoubných kultů, např. Jonestown v Guatemale, nebo ke konci 20. století členů sekty Heaven’s Gate. Tohle jsou extrémní případy zhoubného vlivu na jedince. Většina sekt za sebou zanechává množství psychicky a ekonomicky zničených jedinců, kteří jen těžko znovu navazují kontakt s lidmi.

Tento způsob fungování je nejvíce znám u sekt náboženských, ve skutečnosti však totožně fungují extremistická politická uskupení a podvodní finanční schémata.

Videonávod: https://youtu.be/mnNSe5XYp6E

Obrázek uživatele Palčík

Kontakt: nahota (Matěj)

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Kontakt: úžas.

Drabble: 

Šel jsem včera pozdě spát, táta s paní Zinou prolomili blokádu a trochu doma slavili.
Celý rozespalý jsem se ráno vyčural a vrazil do koupelny (nedá se zamykat, máma schovala klíče, když jsme byli mrňata, ale pak už je nikdy nenašla).
V koupelně se sprchovala Zina!
Otočila se ke mně a byla úplně... Obnažená.
Jako malý Jarda jsem stál, rudl, něco se dělo dole. Jako přikovaný, celý větší a těžší.
Zina se zarazila, rychle si sedla, zasmála se a řekla:
"Přestaň vejrat, ty pivoňko, a pojď mi namydlit záda."
Nedalo se odmítnout.

Deníkový záznam M. B. z 23. 5. 1978

Obrázek uživatele Wolviecat

... kdo poví tvůj příběh

Drabble: 

Byla to jeho povinnost.
Ani nevěděl, do čeho jde - nikdo z nich to nevěděl - ale svět byl ve válce a potřeboval hrdinu.
Superhrdinu.
(Supervojáka.)
Takže zatnul zuby a mlčel, když se mu ostatní smáli přímo do tváře.
Mlčel, když mu řekli, aby se na nic neptal a jen natáhl ruku.
Mlčel, když bolestí nemohl spát a když lidé kolem něj začali umírat.
Mlčel, když ho zkoumali jako laboratorní krysu.
Mlčel, když ho posílali dělat věci, na které si připadali moc dobří.

Mlčel, když se pak podíval do učebnice dějepisu a jméno prvního supervojáka bylo Steve Rogers, a ne Isaiah Bradley.

Obrázek uživatele Kraken

Syn a otec

Fandom: 
Drabble: 

"Ach jo," stěžoval si ředitel obchodu. "Všichni zákazníci odjeli a my jsme bez peněz!"
Najednou se ozval jeho otec: "Dám ti radu, synu." Syn se na něj prosebně podíval.
"Víš, když jsem prodával v obchodu, měl jsem podobný problém. Otec mi ho však pomohl vyřešit." Podíval se na syna. "Teď pozorně poslouchej, bude ti stačit jeden jediný zákazník. Nejdřív tomu zákazníkovi prodej něco levně, příště ho donuť koupit si stejnou věc jako minule, pořád levnou, ale už trochu dražší. Takhle pokračuj do té doby, než budeš mít dost peněz. Zákazník si ničeho nevšimne, jelikož bude zvyklý kupovat stále stejnou věc."

Obrázek uživatele Eillen

Osobní pozvání

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část http://sosaci.net/node/29664

Drabble: 

Adamar dále nacházel vzkazy. Některé dokonce ve vlastní cele. Stále však dělal, že o ničem neví. Trvalo to dva týdny, než tajemnému pisateli došla trpělivost.

"Uvědomujete si, co děláte?" pronesl jednoho večera při mši bratr sedící po Adamarově pravici.

"Nabídka, kterou jste dostal se nedá odmítnout," pokračoval muž sedící po levici.

"Měli byste vědět jednu věc. Branganové neskáčí, jak někdo píská. Vy máte zájem o mě. Tak si pro mě musíte dojít," odpověděl klidně Adamar.

"Dnes v noci je schůze v knihovně. Byl byste tak laskav a poctil nás svojí přítomností?" zeptal se bratr.

Adamar s úsměvem kývl na souhlas.

Obrázek uživatele Eillen

Druhý klíč

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/29661

Drabble: 

"Půjdu já," prohlásila Salix. "Nemohu zemřít. Vy dva ano," dodala, a ač byli Jan s Jindřichem proti, neměli argument, kterým by změnili její názor.

Salix prošla brankou a mířila k hájence. Zvířata ještě chvíli pozorovala, zda se k ní přidají i oba muži. Nakonec však šla za ní. S každým dalším krokem do vrbové dívky kousali a odtrhávali z ní lísteček po lístečku.

Jindřichovi bylo do pláče. Viděl, jak sebou Salix pokaždé cukne bolestí. Přesto nevydala ani hlásek.

Když už se konečně vracela s klíčem v ruce, díval se jí do očí.
Ve chvíli, kdy za ní zaklapla vrátka, omdlela.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Scents and Razors

Úvodní poznámka: 

We need more about Victor's life, don't you agree? Enjoy.

Drabble: 

Since the last time, they've met, or maybe since that night, Victor couldn't get Henry out of his head. And he wasn't sure why.
Now, he was at the barbershop. The chair wasn't very comfortable but he found the feeling of a razor, caressing his cheeks and neck, calming. Tomorrow was the party, Henry invited him to. He needed a costume.
But today was even more important. His parents invited Emily for a dinner. Victor wasn't surprised. He was old enough for marriage. Why would he say no?!
His head started spinning. It must have been from all those perfumes.

Obrázek uživatele Regi

Kam po škole?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tentokrát Hagrid kanonický, dokonce i s titulním hrdinou kánonu.

Drabble: 

„Na bystrozorský kurs potřebuju OVCE z lektvarů. Jenže z NKÚ beztak vybouchnu a Snape mě do pokročilých nepustí. Tak nevím, co budu po škole dělat…“ brblal Harry a sledoval Hagrida, jak se přehrabuje v bedně plné páchnoucí sliznaté havěti. „Dělíš je na kluky a holky?“ zeptal se s nakrčeným nosem.
„Tys to poznal?! No jasně!“ Hagrid se hluboce zamyslel. „Domluvil ses i s Klofanem. Máš hadí jazyk. A nebojíš se draků. Ani akromantulí. Aragog tuhle řikal, jak ste si tehdá pěkně pokecali… Ty, Harry, ale to bys moh! Myslim, až pudu do penze, nechtěl bys to tady po mně převzít?“

Veci, čo neodmietame

Fandom: 
Drabble: 

Sám.
Kedysi vedľa neho kráčali dievčatá. Držali sa jeho hrivy. Ale jedna dospela a druhá ho poslušne hľadá v iných podobách.
Aslanovu cestu skrížil ryšavý blesk.
Líška! Určite nepatrila k hovoriacim zvieratám, keď pred ním utiekla.
"Poď sem," zapriadol Aslan, "dám ti reč."
"Viem hovoriť." Vystrčila z krovia špičku nosa, zavetrila a zasa zmizla.
"Si smädná, však? Mám tu prameň. Musíš svoj strach prekonať; inak zomrieš od smädu."
"Nie som smädná," povedala líška. "Nepribližuj sa!"
Zavrčal z hĺbky hrdla. "Nesmieš mi prikazovať. Nie som skrotený lev."
"Viem. Ale ak zostaneš tam, kde si... Možno si zajtra sadnem o kúsoček bližšie."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

První obchodník

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám chuť psát, jsem ráda, že je nové téma, potřebovala jsem něco doufejme vtipného, taková malá neškodná pitomost, všem znalcům "kánonu" se omlouvám. ;)

Drabble: 

"To je, milá krassssavice, naprossssto neopakovatelná nabídka, to mussssíšššš uznat!" vlísával se.
Tvářila se nedůvěřivě. Proč? K čemu?
"Předsssstav ssssi, budeš nejmoudřejšššší bytosssst ssssvěta, chytřejšššší, než ta ssssesssschlá mumie nahoře! Už ti nikdo nebude říkat ty moje žebírko!
Pravda. Blbečci!
"Budešššš moct nossssit krássssné šaty! Přece tady nechcešššš chodit jak tě ten sssstarý úchylák sssstvořil!"
Nadechla se.
A pozzzzor, posssslední výhoda je", nabízel halasně jako vesnický vyvolávač, "že Adam bude musssset konečně začít něco dělat!" (Až vássss vyhodí z Ráje se poněkud ztratilo v překladu.)
"Beru," rozhodla se Eva.
"Tak na nássss," usmál se had a přiťukli si jablečnou šťávou.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Melody Harkness

Basement

Fandom: 
Drabble: 

In the basement of an old and murky house was one angry man with matches.
He was repeating some kind of incantation over and over. Suddenly there was a somebody with him in the room and he didn't hesitate and throw the lit match in a holy oil.
"Hello Dean-o, ouch, why..."
"Cut it off Gabriel, you have only one option here, leave my little brother alone and I'm gonna let you go."
"Well, I can't exactly say no to this, can I? But don't forget that your brother can make his own decisions even if you don't like it..."

Obrázek uživatele Zuzka

Což po věnu...

Drabble: 

Všechny dluhy splaceny. Prostředky na novou garderobu (přicházející sezona se neptá, kolik vám to sype). Něco by zbylo i na pár kousků nábytku z katalogu (zakázkoví řemeslníci jsou vydřiduši... jejich práce není, co bývala). A ano, Elizabeth by si mohla poručit ty nové záclony. Stejně by udělala líp, kdyby konečně zavadila o některého lorda. Prozatím snad budiž.
Jaká škoda, že ta zářivá suma zapáchá mořem, válkou a prací. Nuž ale nedá se svítit. Ten nikdo alespoň nevypadá jako strašák do zelí. Nechť si ho Anna má. A staroslavné zpropadené rodinné sídlo rovněž, když ho ten kapitán Nevímkdo rád bohatě zaplatí.

Závěrečná poznámka: 

V adaptaci Persuasion z roku 2007 je zakomponován krásný detail, který nevychází z knihy. Kapitán Wentworth koupí pro Annu jako svatební dar od jejího otce rodinné sídlo Elliotů, Kellynch, které má Anna ohromně ráda. Kromě toho, že je to nádherný moment, když jí dar předává, vždycky znovu mě napadne, jak asi muselo vypadat celé jednání se sirem Walterem Elliotem o tomto prodeji/nákupu. A co se tomu sebestřednému krachujícímu náfukovi asi honilo hlavou.
Druhá věc, která mi nepřestává vrtat, je podivný stav nejstarší dcery sira Waltera. V celém příběhu se řeší provdaná nejmladší dcera a prostřední Anna, která je vlastně už "stará" na vdávání a všichni tak nějak počítají, že z ní bude stará panna... Ale o nejstarší Elizabeth ani slovíčko, ta se vdávat nemusí (?)

Obrázek uživatele Profesor

Omnia tempus habent II.

Úvodní poznámka: 

Jednička tady.

Omlouvám se, pokud jsem spáchala násilí na překrásném latinském jazyce. Při opravování buďte, prosím, citliví.

Drabble: 

"Děkuji za milé přivítání." Hlas postavy v kápi zvonil smíchem. "Velice rád vás znovu vidím, bratříčci."
"Buď zdráv, Vraspíre," pozdravil Jaroslav chladně.
"A-ahoj," řekl Marek.

Vraspír se uchechtl. Rozporuplné přivítání se ho nijak nedotklo. Nabídl si židli.
"Co si od nás žádáš?" oslovil ho Daniel.

"Přináším nabídku, o které jste dosud jen snili. Vyhlídkovou cestu rozkvetlými tunely času. Nenáročnou a pohodovou procházku říší modrých ještěřiček a žlutých motýlkůůů," protáhl Vraspír.

Jaroslav si založil ruce. Marek pobledl. Daniel se rozesmál. Potom ale zvážněl.

"Jaká bude cena tvé nabídky? Zlomeniny, krvácení? Doživotní zjizvení?"

"Omnia potestas est," pokrčil rameny Vraspír.

"Nu což. Přijímáme."

Závěrečná poznámka: 

Následující zde.

Obrázek uživatele Killman

Komu zvoní rána z plasmovky?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když už mi to téma tak nahrálo...

Navazuje na oblíbený kousek z loňska http://www.sosaci.net/node/24300

Drabble: 

Sleduji cíl.
Nechutného povaleče, který se brzy má stát lupičem a vrahem.
Vím jak zareaguje na obvinění.
Kudy bude utíkat.
Scéna je připravená.
Nemůže uniknout.
Zatím nic netuší.
A hle - exposé.
Cíl křičí o pomoc a prchá prázdnou ulicí, pak zahybá do opuštěného domu.
Neví, že zadní východ je zablokovaný.
Sám jsem jej zablokoval - zpanikaří a uteče nahoru.
Ale co to?!
Nebezpečí!!!
Dotyk chladného kovu na zátylku.
"Buď mi dáš svoji zbraň, a pak si promluvíme, nebo se pokusíš něco udělat a budeš mít v hlavě díru."
"Mám na výběr?"
"Vždycky máš na výběr, mojí nabídku ale na 99,67% přijmeš."

Obrázek uživatele Tora

Madame toilette a monsieur toilette

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD

Varování: dnešní téma není pro slabé žaludky. Opravdu.

18. století, Francie (ale i Německo, Anglie... prostě Evropa)

Drabble: 

Sebastian střídavě rudl a bledl. Bylo mu strašně zle. Snědl něco, co neměl, a teď mu střeva vyhrávala krutý koncert. Proplétal se davem. Někde tu musí být! Když je člověk nepotřebuje, naráží na ně na každém kroku! Znovu ho zkroutila křeč. Stáhl půlky a zhluboka dýchal.

Konečně uslyšel spásné: „Přejete si TO udělat? Chcete TO udělat? Chce pán něco udělat?“
Vzápětí se vedle něj vynořila matróna, která ho zahalila do dlouhého koženého pláště, pod kterým měla schované smrduté vědro. Jen hlava mu koukala. S úlevou si stáhl kalhoty, usedl a ulevil si mohutným pšoukem. Oddechl si. Neztrapní se před sousedy!

Závěrečná poznámka: 

Sebastianovi z prekérní situace pomohla madame toilette - nynějším názvoslovím bychom ji nazvali mobilní záchodovou službou. Muži a ženy, kteří se touto prací živili, nosili široký dlouhý kožený plášt a pod ním vědro. Pracovali tam, kde bylo hodně lidí - na tržištích, výstavách, v centrech velkých měst a vyhlíželi lidi, kteří si potřebovali dojít na záchod. Tehdy totiž neexistovaly veřejné WC, nebo jich bylo jen pomálu. Na druhou stranu bylo znečišťování veřejného prostranství zakazováno vyhláškami městských rad, co tedy měl chudák, na kterého přišla potřeba, dělat? Ještě rád využil služeb paní nebo pana toalety.
V Edinburgu tuto službu vyvolávali rčením: "Who wants me for a bawbee?" (bawbee bylo označení drobné mince), ve Vídni existovaly c.k. privilegované retirády, tedy císařsky upřednostňovaná místa v ústraní, malé, sudu podobné dřevěné nádoby, umístěné na tržištích, obhospodařované zdatnými ženami. Místo v plášti dřepěl potřebný v sudu... Tyto veřejné toalety byly provozovány až do poloviny 19. stolení a evidentně nikomu nevadilo, že má zakrytou jen spodní část těla.
První veřejné toalety v Neměcku se stavěly z litiny a jejich stanoviště se mohla měnit - což se dělo dost často, neboť si obyvatelé okolních domů stěžovali na zápach. V roce 1876 bylo v Berlíně 56 těchto staveb - osmiúhelníkové "kavárny", jak se jim v Německu říkalo.
Toalety v domě, které měli Egypťané a Římané před začátkem křesťanského letopočtu ve svých domech běžně, se začaly v "pokrokové" Evropě běžně objevovat až koncem 19.století. Satirický týdeník Kladderadatsch z roku 1852 satiricky popisuje situaci, kdy v poledne všichni chodci přidají do kroku. Proč? Protože z domů jsou vyneseny a před dům postaveny plné nočníky. Jsou připraveny pro pojízdnou svozovou službu.
Zápach musel být bestiální.

Važme si toho, co máme...

Pramen: Mastičkáři, čichači kávy, brabenáři, aneb čím se živili naši předkové, Michaella Vieser, Irmela Schautz

Obrázek uživatele Vinpike

Chlapi těžší to maj...

Drabble: 

„Nikdy,“ řekl jsem, „chci být poustevníkem!“
„Je krásná, bohatá, vzdělaná,“ rozhazoval rukama otec, „proč jsi tak zatvrzelý?!“
„Můj synu, můj jediný synu, pro Boha tě prosím,“ klečela na kolenou matka, „ušetři nás donova hněvu!“
Raději prodali dům i políčku, mě se zřekli a i se setrou utekli za oceán.

„Stále si trváš na svém?“ ptal se mě mezi ranami bičem donův pohůnek.
„Třeba si mě zabte,“ proplétala se mezi chuchvalci krve z mých úst slova, „ale své rozhodnutí nezměním.“

Jednou mě v temné kobce přišla navštívit, vyhladovělého.
Usmála se, prohnula, nožku ukázala, do výstřihu nahlédnout dala.

Do týdne byla svatba.

Obrázek uživatele Xantin

Synové jsou (skoro) sami doma

Fandom: 
Drabble: 

„To znám,“ řekne Apolo, „když mi táta dává svobodně vybrat, zda chci žabí stehýnka s fazolemi, nebo včerejší ohřáté jídlo!“
„Jenom tě napaluje,“ směje se Sikar, „já mu onehdy řekl, že chci to první, a to bylo kroucení!“
„A kde jsou všichni?“
„Babička rodičům nabídla, že pohlídá Viktorku, tak toho nadšeně využili... Máma vzala holky do divadla, tátovi hodili kamarádi z mokrý čtvrti udičku na kartičky a pivíčko, měls vidět, jak se rozplýval, to se prostě nedá odmítnout, vysvětloval mámě. Nakonec ale zůstal doma. Že světské slasti nejsou nad život.“
„Cože, je tady? Ví, že smažíme?“
„Neboj, spí jako zařezaný.“

Obrázek uživatele Faob

Panna v soukolí

Úvodní poznámka: 

Úryvek z románu.

Drabble: 

Ještě nesvatá Kateřina se ofrňovala nad každým, až potkala něžného milence z Nazareta a o krůček předešla pádu, aby vydala svědectví – rety v ústrety útrapám – o svém Ženichovi; s modlami císaře zdvořile vyrazila dveře a neohroženě si to rozdala, panna, s jeho padesáti pohanskými mudrci a filosofy ve veřejné disputaci, anti-Slovo tehdy ještě nebudovalo bezpečné zóny; dojdou-li argumenty, nastupují klacky, takto ozubený mlýn, zakusující se do panenského těla: všechny ty hroty a nože odrážely stav vládcovy mysli, strachu i chtíče plné; zrno nerozdrceno, soukolí polámáno, katovská sekyra uzavřela spor.
Tváří v tvář síle víry nebyloť nabídek, které se nedají odmítnout.

Obrázek uživatele Aries

Externista

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Bronzové ornamenty na starožitné pokladně se v záři petrolejky lesknou stejně jako zvědavé oči Evžena Vulpese.
„Strašidelný dům v Praze, o kterém vůbec nevím? Agresivní kousavý duch... Není to jen poltergeist?“
Dmýšek dobře zná Evženovu neochotu spolupracovat s policií. Připravil se na složité vyjednávání. Liškomága však neobvyklý úkol velmi zaujal. Souhlasí bez váhání.
„Dům je starý asi sto let, už dlouho prázdný? Může to souviset?“ uvažuje Evžen.
„Nevíme. Odjakživa to bývala prádelna. Ti bezdomovci jsou možná první, kdo tam nocoval.“
„Žádné stopy nedávného čarování?“
„Vůbec žádné stopy magie. Ty bych našel. Stopy strázně nikdo nezkoumal.“
„Tak na co čekáme? Jdeme.“

Závěrečná poznámka: 

Příště: Instrukce

Krev nezapřeš

Úvodní poznámka: 

Příběh patří do mého fantasy universa Úsvit soumraku.

Drabble: 

Ten den ji vzal na vyhlídku na moře. Slunce příjemně hřálo a Mira si nepřipouštěla žádné chmury.
Seděli spolu v trávě. Po Julienově boku se cítila skutečně svá.

„Miro,“ oslovil ji světlovlasý následník trůnu. „Prokázala bys mi tu čest a stala se mou ženou?“
Vynechalo jí srdce. Ztuhla.
Milovala ho! Chtěla pro něj to nejlepší. A proto by jej měla odmítnout!
Když přijme, zachová se přesně podle plánu svého bratrance. Stane se členem královské rodiny, získá přístup ke všem informacím. Poskytne povstalcům důležité zprávy...
Nadechla se. Musí se rozhodnout.

Láska k muži je pomíjivá, ale krev nezapřeš.*

„Ano.“
Nemohla nepřijmout.

Závěrečná poznámka: 

Mira Radičeva je sestřenicí o sedm let staršího Andriji Radičeviče, který vešel do dějin jako vůdce povstání označovaného jako jedno z nejkrvavějších a největších pokusů o převrat v historii Länkerie vůbec (datováno bývá lety 1805 - 1809).

Mira v něm sehrála důležitou úlohu.

Obrázek uživatele Julie

Mráz by měl omlouvat

Drabble: 

Měl hezké oči, ale o to nešlo. Zajímal se jen trochu. Chápala to. Po tom, co prožil, neměl sílu nějak zvlášť se zajímat.
Ale strašně často se na ni díval.
Všude okolo byla zima a sníh a rozstřílení lidé a krev, ze které se kouřilo, dokud nezmrzla. Tábory rudých, kulky bílých, led v srdci, Sibiř bolavě zakousnutá do morku kostí…
Poprosil ji, aby mu dala dokumenty. Neměla by...
„Bože, netrestej nás za naše viny, protože horší peklo než tohle už by ani nemělo být.“
Skřípala zuby, když se modlila. Neměla mu je dávat. Čert to vem, tady se chyby předplácely.

Ženich

Fandom: 
Drabble: 

To království si prohlížel tak, jak byl zvyklý. Z koňského sedla. Tentokrát nebyl na dobyvačném tažení, ale výsledek bude stejný. V duchu si maloval růžovou budoucnost.

Zem velká není, však podobná je ráji. Tak bohatá a úrodná je dost.
Když zdejší princeznu mi za manželku dají, pak z mojí říše stane se vskutku skvost.

Přelétl zrakem svůj bohatý doprovod, houfy otroků, nesoucích vzácné dary, a pyšně se usmál.

Princezna mě jistě za muže si zvolí. Vždyť dary, co přináším já, by jiný sotva dal.
Tím spíš, že hrdina jsem na válečném poli, a k tomu také z Boží vůle král!

Obrázek uživatele Tess

Doručujeme dvakrát týdně

Úvodní poznámka: 

Bez obav následujte šipky, i když tohle je tak trochu úkrok stranou. Na pokračování.

Drabble: 

Byl to dlouhý den. Ráno vyrazila z Gerasdanu jižní silnicí. Běželo se většinou dobře. Na několika místech ji čekala loďka, kterou si zkrátila cestu. Poslední část cesty urazila po staré železnici. Dobře poznala, kdy se dostala do stabilizované oblasti. Koleje tu zmizely; železo mělo velkou cenu.
Do svého cíle v přístavním městečku volně sklusávala s kopce, v nohou skoro padesát mil. Zvon právě odbíjel půl páté.
Dobrý čas.
Zvonek nad dveřmi poštovního úřadu zacinkal, když vkročila dovnitř a zamířila do třídírny. Odloží tam náklad a půjde si sednout do hospody...
„Dneska jsi tu brzo,“ usmál se poštmistr.
„Nedáš si čaj?“

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A