DMD č. 3. pro 3. 4. 2018. Téma: Tři krát tři

Obrázek uživatele Voldemort

Med je dobrý na bradavice

Úvodní poznámka: 

Nenesu vinu na jakýchkoli následcích, které moje lékařské či kosmetické rady způsobí. Čtenář je využívá na svoji zodpovědnost :)

Drabble: 

„Tři krát tři je devět, kdo bručí je medvěd,“ pokřikovala Ithunn pod okny, zapálená do hry, nevědomky sršící jiskřičkami dětské magie.
Lily seděla nad papíry, Incendio na jazyku, člověk nemůže být nikdy dost opatrný, a sepisovala plán. Jednou z jeho výhod bylo, že se jmenoval právě plán a zatím o něm věděla jen Lily, propiska a papír. Papír hoří lépe než pergamen, to členové odboje věděli až příliš dobře, a propisky nerozumí šifrám.
Inspirována zvuky zvenčí, sepsala Lily toto:
Tři krát tři medvědi musejí vylézt z brlohu a přinést med na ohavnou vyrážku. Trubci pro ně přiletí v den sklizně.

Závěrečná poznámka: 

A upalujte se podívat, co se stalo Siriusovi, pokud to ještě nevíte! Má pro vás jednu špatnou a jednu dobrou zprávu.

Obrázek uživatele Aveva

Krátký hovor

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak já to oficiálně prohlašuji za sérii.

Drabble: 

“...musím končit. Jsem ráda, žes zavolal.”
Mobilní signál v Budči je mizerný a tak má každý žák možnost třikrát denně na tři minuty vyběhnout před bránu. Většina spolužáků kolem kontrolovala facebook, Adam volal domů.
Telefon oněměl dlouho před tím, než jeho tři minuty uplynuly.
“Stalo se něco?” oslovila ho spolužačka, když si všimla jeho výrazu.
“Utekl jsem,” přiznal konečně nahlas, co ho několik měsíců trápilo, “měl bych být tam… doma...”
Nevěděla, co se děje a nejistě pokrčila rameny.
“Někdy je lepší na chvíli utéct, nabrat sílu…”
Adam na ni zíral. Nabrat sílu, najít řešení. To bylo to, co musí udělat.

Obrázek uživatele mamut

Lesní počítánky

Fandom: 
Drabble: 

"A k čemu mi to bude? Však mám prázdniny."
Mé dítko nezdárně nakopává kamínek cestou do lesa.

"Tak znovu: Dva krát dva jsou čtyři."
"Tancujou tu štíři" chechtá se potomek.

"Já ti snad fláknu." vyhrknu svou nasupenou okamžitě, ale vzápětí se musím začít smát. Vždyť má vlastně pravdu. Jak jinak se to naučí, když ne s vtipem.

"Tak jedem: Pět krát dvě..."
"Je deset a pro houbičky jde se." vítězně skotačí mládě po mechu a kapradí.

Tři krát tři s odpovědí medvědí, už bylo samozřejmé.

A paní učitelka na začátku školního roku napsala první velikou jedničku za konečně zvládnutou násobilku.

Obrázek uživatele Čespír

Po jizvách

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nesoutěžní identita bez nároku na bod
Asi jsem napsal něco, co je 18+. Wille, ty to vidíš! A ještě se ti to líbí, co? :)

Drabble: 

Znal doteky vlastní ženy i dlaně chlapců, obé tak jemné, bojácné...
Tohle bylo jiné. Ruce zvyklé třímat zbraň, ruce znalé vlastní síly, tak intenzivní, svírají a třou, kopírují křivky jeho těla, linie jizev, však jich nese dost.
"Tyhle jsou z Coriol, tvá vlastní práce. Jeden, dva, ach, těsně! Tři!
Tyhle jsou staré, pronikly hlouběji, ta třetí až na kost, ano, tam!
A tyhle, jel mocný hřebec, nesl mě, kopyta bušila do země, až vzlétl a já chtěl letět, letět s ním!"
Poslední slovo se protáhne ve výkřik.
"Jenže jsi z něho spadl, co?" zasměje se Aufidius.
"Shodil mě a pokopal..."

Obrázek uživatele winterpool

Ostrostřelec

Úvodní poznámka: 

Brooklyn 194-

Drabble: 

Dva kluci, plechovka a malorážka. Devět nábojů.
“Nabito. Tak střílej,” Barnes podává pušku Rogersovi. Ten znejistí. Zamíří -
- a samozřejmě se netrefí. Ani podruhé, ani potřetí.
“Zkus jít blíž?” řekne Barnes.
Další tři výstřely mimo (při šestém Rogers přistane na zadnici. Zpětný ráz je svině a Barnes se dusí.)
“Blíž?”
“To budu u toho,” stěžuje si Rogers. Nicméně poslechne.
Sedm.
Osm.
Konečně devátý výstřel aspoň lízne plot.
“To znamená, vykašli se na armádu, Rogersi,” řekne Barnes. Natáhne se pro pušku. Jenomže Rogers se rozmáchne, a -
“Ne! To znamená - “ úder pažbou, plechovka konečně letí k zemi - “že se hodím pro boj zblízka!”

Závěrečná poznámka: 

Moral of the story: When life gives you krátkozrakost, try jít k tomu blíž.

Obrázek uživatele Tora

Za dobrotu...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD

Píše se rok 1540, ocitáme se u obce Hluboká. Jak psáno v Moravské kronice:
Jméno vsi jest asi odtud, že leží hluboko v lesích, neboť jinak jest na rovině vysočiny uprostřed lesa, jihovýchodně ve výši 520 m, poblíž říšské silnice do Brna. Domy jsou bez ladu a skladu sem tam roztroušeny, netvoří ani návsi ani ulice. Skoro všecky domy jsou stejné, o dvou světnicích (větší a menší) majíce stodoly uprostřed zahrad.

Drabble: 

„Mně se zaslíbila!“ Vysoký muž udeří pěstí do stolu.
Menší chlapík se zle usměje. „Správně. Slíby se mají dodržovat.“
„Pozor,“ přitáhne si vyšší muž menšího, „nevěstě se nesmí nic stát!“

Svatební průvod se blíží lesem domů, na Hlubokou. Zničehonic padne rána, druhá, sedmá… V tratolišti krve leží nevěsta, ženich, nevěstin otec, další čtyři lidé. Strůjce hrozné chvíle vyjeveně zírá na mrtvou nevěstu, pak obrací svou zbraň proti tomu, komu zaplatil pobít svatební průvod.
„Ona měla žít!“ křičí nepříčetně a tiskne spoušť.
Když si uvědomí, že svou milou už nikdy neobejme, obrátí zbraň proti sobě.

Kousek od Brna stojí devět křížů…

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že jste téměř všichni poznali, že se jedná o příběh, připisovaný do míst, kudy nyní vede dálnice z Brna do Prahy a kde je známý motorest U devíti křížů.
Celé to proběhlo v kostce takto: Sedlák nalezl na cestě muže v bezvědomí. Zavezl ho k sobě domů, kde se o nemocného starala jeho krásná dcera. Když se muž - koňský handlíř - uzdravil, zamiloval se do své ošetřovatelky a ona do něj také. Dali si slovo, handlíř odešel "do světa" vydělat peníze s tím, že za rok se vrátí a vezme si dívku za ženu. Sedlákovi se to pranic nelíbilo a donutil dceru, aby si vzala jiného, syna bohatého sedláka ze sousedství. Zda se o tom handlíř dozvěděl náhodou nebo mu vzkázala sama nevěsta, to nikdo neví. Další průběh je popsán v drabbleti - handlíř s jeho pomocníkem postříleli svatební průvod, bohužel pomocník zastřelil i handlířovu milou. Zaplatil za to životem svým a sám handlíř, když si uvědomil, co všechno spáchal a stejně ničeho nedosáhl, zabil sám sebe také.
Od té doby, jak je psáno, stojí na místě tragédie devět vysokých křížů. Pod prostředním měla ležet nevěsta, vlevo a vpravo těsně vedle ní její ženichové a pak další svatebčané. K místu se samozřejmě začalo vázat spousta dalších pověstí, například, že levý kříž (kde leží vrah) uhnívá častěji, lidé tu vídali přízrak nevěsty, která se zjevuje těm, co mají něco společného se svatbou a dostanou se do blízkosti křížů.
V okolí se opravdu stalo několik nehod, při kterých svědci vypověděli, že viděli "ducha", bílou postavu. Jedna z nich je z roku 1989, kdy voják, který obdržel telegram, že jeho dívka čeká dítě a rodiny chystají svatbu, oslavoval toto ve Velké Bíteši. Při zpáteční cestě vyjelo jejich auto ze silnice a havarovalo - naštěstí vyvázli všichni jen s drobnými poraněními. Nejhůře dopadl řidič, který tvrdil, že uhýbal postavě v bílém. Vyhnout se jí však nedokázal a postava prošla jeho tělem. Od té chvíle měl voják pocit, že má "ducha" v sobě a nedokázal se uklidnit. Utekl do lesa a druhý den ho našli na nedaleké železniční trati, sraženého vlakem...

Podobnými historkami se internet jen hemží. Podle svědectví Ing. Ryšánka, starosty obce Hluboká v roce 2012, bylo místo, kde byly kříže původně, již několikrát překopáno a přeoráno. Kronika obce z té doby se nedochovala, pouze ústní pověsti. Pod kříži kdysi prý opravdu kosti byly, ale po staletích oprav a přemisťování schránek by bylo k potvrzení této pověsti zapotřebí důkladného archeologického průzkumu. Ten zatím proveden nebyl.

Při průjezdu kolem motorestu si vždy na tento příběh vzpomenu, ale ještě ani jednou jsem se tam nezastavila a nedošla se ke křížům podívat. Popravdě, moc mě to ani neláká...

Obrázek uživatele Viviana Stellata

Třikrát a (ra)dost

Úvodní poznámka: 

Téma nepřálo pokračování tajemného Mlátičko/Sousedského shipu, nicméně jaro pokračuje.

Drabble: 

"Tyvole Brajgle, trioly! Ty jedeš furt čtyři doby!"
"Čtyřdoběk neskončil, čtyřdoběk trvááá."
"Kurva anarchie!"
"Ani kurva, ani anarchie. TRIOLY!"
"Trioly šmioly," Brajgl si založí ruce na hrudi, Pepank ho napodobí. "Normální tatataBUMTŘÍSKPRÁSKbumbumbám.."
"Jdu taky bumbat, tohle se nedá," uzavře Mrmla.

Mlátička zírá na balení cukru s včerejším datem výroby.
"Tři nový cukry," vypne Brajgl hruď a Pepank ho napodobí. "Jak jsi napsala."
"Třtinový cukr!"
"Já jsem dyslektik, mám na to bylinky!"

"Trojka je zbytečný číslo."
Sedí na lavičce, pozorují samičky.
"Úplně zbytečný-"
Kolem plují výstavní trojky. A v tu chvíli bere Brajgl číslo tři na milost a Pepank ho napodobí.

Závěrečná poznámka: 

A zkrátit to z 300 slov na sto... byla též (ra)dost.

Obrázek uživatele Remi

Ztraceni

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tři příběhy, v každém tři postavy. Snad jsem se do tématu vešla. ;)

Drabble: 

„Ty dveře byly tady!“ hleděl James nevěřícně do slepé uličky. Školníkovy kroky se ozývaly stále hlasitěji.
„Klid,“ prohodil Sirius nejistě. „V nejhorším můžeme tvrdit, že jsme se ztratili.“
*
„Lily, máš dneska volný večer?“
„Ehm,“ začervenala se. „To záleží na-“
„Jamesi, brácho!“ vyřítil se Sirius zpoza rohu. „Co tady děláš?“ James značně rozmrzele odstoupil od zrzky.
„To víš, ztratil jsem se…“ dodal sarkasticky.
*
„Ještě máme tři minuty. Stíháme!“ ubezpečil Remus ostatní. Za zmíněné tři minuty bezradně stáli na neznámé chodbě. „Kluci, nerad to říkám. Asi jsme se ztratili.“
„Tady aby měl člověk mapu…“ nadhodil James. Sirius se usmál:
„Něco mě napadlo.“

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé... Samozřejmě ho napadl Pobertův plánek. :)

Tváří v tvář

Fandom: 
Drabble: 

"V Khitaji prodávají nakládané švestky. V dárkových krabičkách po devíti. Připomínáte mi je. Takové šťavnaté, měkoučké švestičky. Smlsnu si na vás."
Skupinka, která stála uprostřed té rozlehlé dvorany, připomínala švestky maximálně počtem. Protože to nakládané peckovité ovoce netřímá meče a rozhodně se zuřivým řevem nevyráží do útoku.
"Amro! Ne!"
Dva chlapi ze skupinky popadli Amru za ruce a skutečně se jim ho podařilo zastavit.
"Už jsi jich zabil dost. Nech nám taky něco."
Se zaševelením kovu otírajícím se o kov dvojice tasila. Čepele proťaly vzduch. Nepřítel pozvedl mocnou hůl, ale jak se nakonec ukázalo, tyhle švestky byly pro něho příliš.

Závěrečná poznámka: 

No, tak to bude trochu napřeskáčku, ale stejně by vám mohlo být jasné, že já svoje hrdiny prostě zabít nedokážu.

Obrázek uživatele kytka

Kjú

Úvodní poznámka: 

Nany dostala svůj fandom.

Drabble: 

Kjú: první slovo, které se naučíš.
Kjú: nekonečné čekání. Horko a žízeň. A lidé, lidé, lidé jako v panoptiku. Muži s copánkem a ženy bez vlasů. Starci v sukních. Dívky v buřinkách.
Konečně první komise: tři doktoři. Na rukáv ti kreslí značku křídou. Je to dobře nebo špatně? Pak ti strčí do oka kovový háček a obrátí víčko naruby. Bolí to děsně. Skoro nevidíš, jak ukazují: "Kjú!"
Tak čekáš dál. Hodiny. Nějaká žena strašlivě naříká, rvou jí z náručí kluka, posílají ho pryč. Je horko. Další tříčlenná komise.
Nakonec ještě jedna.
"Vilkam tuemérika" ani nevnímáš. Stejně nevíš, co to znamená.

Závěrečná poznámka: 

Drabble popisuje imigrační proces do USA přibližně tak, jak probíhal na přelomu 19./20. století. Jen na Ellis Island jím prošlo každý den několik tisíc přistěhovalců. Tou dobou žilo v Americe už víc než čtvrt milionu imigrantů z českých zemí a další přijížděli každým dnem.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Pro dobrotu na žebrotu

Úvodní poznámka: 

Událost z větší části smyšlená.
Jména vystupujících osob byla v jejich (a hlavně v mém) zájmu změněna ;)

Drabble: 

„Vážně si ťukáš do kalkulačky tři krát tři?“ nahnula se ke mně Vendy. Uraženě jsem se odsunula na kraj lavice.
„Když ty kalkulačky můžeme mít, tak si chci být jistá, no!“ sykla jsem a dvakrát podtrhla výsledek.
Zpoza nás se ozvalo: „Hej, co máte u té pětky? Poloha přímky a roviny?“
Vzdychla jsem a šeptem nadiktovala Aničce odpovědi.

„A ta šestka?“ žďuchla do mě Vendy.
„Svobodová, Horáková, Pospíšilová! Vaše testy! Tohle není debatní kroužek!“ zahřímal matikář a posbíral naše papíry.

„Jo, za tři!“ vykřikla Anička.
„Taky trojka, dobrý,“ usmála se Vendy, „co ty?“
Naštvaně jsem mrskla písemkou: „Trojec. Díky moc.“

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé: trojec, za tři a trojka ve studentském slangu označují jednu a tutéž známku, a to dobrou (3).

Obrázek uživatele Martian

Každý začátek je těžký

Fandom: 
Drabble: 

Kuchyňka tři krát tři metry sice nebyla nic moc, ale Severusovi stačila.

Z poloprázdné lednice vydoloval kostku sádla.
Přichystal hrnec, vodu, formičky.
Ke sporáku přikopl nízkou stoličku.

Přidal hydroxid sodný, který se mu podařilo nenápadně ztopit v kabinetu cokeworthské základky, kam každé ráno docházel.

Soustředěně míchal. „Mýdlo, mýdlo,“ mumlal přitom jako nějaké zaklínadlo.

„Ty syčáku!“ Dveře kuchyně se s třesknutím rozlétly. „Co zas vyvádíš?“ řval Tobias, kterého ten puch málem porazil.

Severus hbitě uhnul před napřaženou paží a jako blesk vyletěl na ulici.

K hrudníku přitom oběma rukama tiskl formičku plnou podivně mazlavé hmoty.
Vlastnoručně vyrobený dárek k máminým narozeninám.

***

Čierne oči nejdú spať

Úvodní poznámka: 

Prvá časť série: Albus Dumbledore má svoje dôvody

Predchádzajúci diel: Adresát zastihnutý

Drabble: 

Odviedol jej sestru. Teraz sa vrátil, aby vzal Harryho. Petunia nemala svojho synovca rada. Ale na toto ho nechovala.
"Okamžite odíď," vyhŕkla.
"Tiež nemôžem povedať, že ťa rád vidím, Petunia." Snapeovie chlapec vyrástol. Dospelosť mu nesvedčala. Bol hrozivejší a zanedbanejší.

Čierne oči Harryho prepichli a chvíľu držali. Snape sa pohŕdavo zaškľabil.
"Ako som si myslel. Vôbec nič nevie."
"A-ale..." zajachtal Harry. Cítil sa, akoby mu práve vyrabovali hlavu. "Niečo predsa viem. Písať, počítať..."
"Veľmi ma teší, že pán Potter vie, koľko je tri krát tri."
Snape namieril prst na Petuniu.
"Nečakaj, že budem robiť vašu prácu. Vysvetlíte mu to. Hneď."

Závěrečná poznámka: 

Nasledujúci diel: O potkanoch a šálkach

Obrázek uživatele Ampér

Tři králové

Fandom: 
Drabble: 

„V téhle díře trčíme už druhý den,“ ozvalo se hotelovým pokojem. „Jen proto, že ti nějaký rádoby anděl řekl, abychom šli za nějakou pochybnou hvězdou a poklonili se novému zachránci lidstva.“

„Jeruzalém není žádná díra,“ přerušil Melicharův monolog Baltazar. „Mají tu i wellness. Všimli jste si mezi místními lazebnicemi té malé černé vzadu? Vždycky na mě roztomile vystrkuje bradu.“

„Nech toho,“ okřikl ho třetí mudrc. „Melichare, ty si uvědom, že naše poslání tady je důležité. Tak neremcej.“

Třetího dne se tři perští mudrci konečně dočkali. V blízkém Betlémě pozdravili novorozeného Spasitele a předali mu vzácné dary – zlato, myrhu a kadidlo.

Obrázek uživatele Wendyses

Trable paní profesorky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak prý to úchylné letos asi nebude.

Drabble: 

Poprvé.

Vlastně byli čtyři. Ale trable vždy způsobili jen tři. Buď jeden ztratil odvahu, nebo tři bránili čtvrtého. Výčet toho, co způsobili, byl neuvěřitelný. Známý i neznámý. Vlastně se nikdy pořádně nezlobila, vždyť se stali zvěromágy.

Podruhé.

Katastrofa od prvního ročníku, kterou nikdo nepředpokládal. Měli být vzorní, místo toho zvládli rozpoutat během pěti minut peklo kdekoliv.
Vlastně se nikdy pořádně nezlobila, protože dělali školu veselejší i v těch nejtěžší časech.

Potřetí.

Snažili se vyhýbat průšvihům, ale vždycky do nich zahučeli po hlavě. Našlo si je vše - od bájného tvora po Pána zla.
Vlastně se nikdy pořádně nezlobila, protože byli hrdiny.

Obrázek uživatele Eurydiké

Zpovykaní Pražáci

Fandom: 
Drabble: 

Celý PARPAT byl důkladně připraven. Jeho konstruktéři použili starou dobrou bolševickou poučku: nejprv rozvrat, potom převrat. Rozbití Prahy překážela na prvním místě veřejná doprava, kterou se metropole donedávna chlubila. Jako bílí koně posloužili tři užiteční idioti: primátorka, její zástupce pro dopravu - a pražský Dopravní podnik.
Rozvrat měl rovněž tři fáze.
Nejprve vchody metra: Anděl, Palmovka, Náměstí republiky, Muzeum, Budějovická...
Pak mosty: Troja, Libeň…
Do třetice TSK zahájila řadu devastačních uzavírek. Zenklova, Jeremiášova, Opatovská, Kunratická spojka, Kolbenova, Husitská…
FUCK OFF PRAHA! nasprejoval kdosi v Seifertově, poté, co tu zcela zkolabovala tramvajová doprava.
TŘETÍ DEFENESTRACI!! Připsal další.
ŽIŽKOV SOBĚ!!! Byl logický závěr.

Závěrečná poznámka: 

PARPAT - Hnutí partikulárního patriotismu, v rámci kterého došlo k rozbití velké Prahy ve prospěch jednotlivých městských částí Prahy, posléze i čtvrtí, které usilovaly o vlastní nezávislost a hájily čistě své lokální zájmy

Drakova osudná nerozhodnost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

pokračujeme v dračí soap opeře

Drabble: 

Když drak viděl dalšího prince mizet v prachu cest, poplakal si.
„Nevěš hlavy, chytíme zlatou rybku a najdeme si lepšího!“, řekla mu princezna.
A tak se vydali. V pohádkovém rybníce není o zlaté rybky nouze a tak už za chvíli drak drmolil.
„Chtěl bych krásného prince.“ řekla pravá hlava optimisticky.
„Já prince nechci ani vidět.“ řekla levá zpruzeně.
„Dejte už chvíli pokoj.“ zasyčela prostřední.
A bylo po přáních.
„Nic si z toho nedělej, stejně se z každého prince po letech stane žabák, ať ho líbáš, jak chceš.“ zašeptal mu do uší nějaký dědek a ze zvyku přihodil tři zlaté vlasy.

Závěrečná poznámka: 

ne, že by v pohádkách nebyla spousta triád, ale...sto slov!

Obrázek uživatele Dobi

(Ne tak úplně) tajemství

Drabble: 

"Řeknu vám tajemství," Koljuška, Jelen i Snílka bez dechu poslouchali.
"Líbí se mi Rejsek."

"Kobro, chceš něco slyšet?" Zašeptala Snílka do tmy Drchničky.
"Jasně."
Žabákovo tajemství zaslechli bohužel i zdánlivě spící Lžička s Pampeliškou.

Koljuška se prořekla před Houbou a Hrošice obě zaslechla.

Jelen také tajemství neudržel.

"Rejsku, Žabáku, pojďte mi pomoct do kuchyně," zavolala ráno Hrošice, pak se nenápadně vypařila.
Pampeliška na ně hodil znechucený pohled a přidal tiché "fuj".

"Žabáku, nechceš mi něco říct? Umím si dát jedna a jedna dohromady,"lehce vzal Žabáka za ruku.
"Spíš tři krát tři," utrousil, usmál se a šel s pravdou ven.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Třikrát tři bum

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Opět jiný pohled, tentokrát od naší ochránkyně.

Předchozí: http://sosaci.net/node/28999

Drabble: 

Důstojní strážci dimenze si rozdali plácačky na mouchy a důstojnost byla tatam.
Co jiného s nebezpečnými vetřelci?
"Aspoň to nemusím dělat sám," zavrčel první, který se tvářil jako vyhazovač v klubu nepatřičně vysoké cenové kategorie.
"Kdoví, jak se to sem dostalo," nadhodila druhá, která se tvářila jako znuděná recepční.
"Já to sem nepřinesl."
"I bez toho budeme tvůj průšvih žehlit ještě dvě stě let," usekl hádku postarší budečský vrátný. "Budečská brána si vždycky dělala, co chtěla. Ještě jsme se nezeptali spirálové chodby."
"Někdo mě hledá?" ozvalo se stočeně za nimi.
"Mlčte a tlučte," uzavřel konverzaci vyhazovač a podal chodbě plácačku.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Šmelda

Publikum

Fandom: 
Drabble: 

Dějepisný seminář na základní škole. Stojím před tabulí a povídám o heraldice. Míří na mě jeden mrzutý pohled neohlášeného hospitujícího, jeden povzbudivý od učitelky a čtyři prázdné od zombie deváťáků.
"A proč mají Hrabišici asi ve znaku hrábě?"
Ticho.
Vrhám pohled na žákyni, o které vím, že je chytrá.
"Protože maj ve méně hrabání?"
"Jasně!" zvolám a pustím na promítačku ach tak příliš složitý znak Berlína.
"Všichni máte němčinu, čeho by tohle mohl být znak?"
Cvrčci cvrkají.
"Co je tohle za zviřátko?"
Třídou proletí keř hnaný větrem.
"Třikrát tři je?"
Jednomu ze zombíků ukápne slina.
"...devět, a kdo bručí je?"

Obrázek uživatele Dangerous

Ukradená

Fandom: 
Drabble: 

Nejdřív panikařila. Vrhala se ode zdi ke zdi v marné snaze je prorazit.
Potom plakala. Nemohla tomu uvěřit. To nemohla být ona, jí by se to nestalo...
Následně vymýšlela dokonalé plány. Tak dokonalé a tak k ničemu.
Nakonec jen přežívala, dívala se do prázdna a občas se odvážila snít. Nikdy vzpomínat.

Nejdřív křičela. Kopala, škrábala a kousala. Nesvedla nic.
Potom plakala. Dostalo se jí pohrdání, ale výsledek byl stejný.
Nakonec se na něj začala těšit. Na chvíle fyzického kontaktu, bez lásky, o to reálnější. Bylo to vytržení z prázdna v plechovém kontejneru bez oken, s plochou přibližně devět metrů čtverečných.

Obrázek uživatele cptdrake

Lži

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tři krát tři lži, které každý zná.

Drabble: 

Dětské lži
1. Schovka
Když nic nevidíš, neznamená to, že nejsi vidět...
2. Zoubky
Jak vědí, že jsem celou dobu jen baštil pastu??
3. To já nejím.
A ani se nemusím dívat, co to je.

Pubertální lži
1. Něco špatného jsem snědl.
Nesnědl. Ožral ses.
2. Budeme koukat na film.
Nebudete. Taky nám bylo 16.
3. Já nevím, co to je.
Víš, ale doufáš, že rodiče třeba trávu nepoznají.

Dospělé lži
1. Dám ti to zítra.
Nedáš, zapomeneš na to.
2. Já nevím.
Víš, ale nechce se Ti mluvit.
3. Nemám čas.
Máš, ale nevěnuješ ho tomu, kdo Tě potřebuje.

Skok

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble se nevztahuje k žádnému konkrétnímu universu.

Drabble: 

Důležitý test. Pět příkladů. Každý vycházel z výsledků z těch předchozích. Počítal jsem rychle. Matika mi šla. Sebevědomě jsem odevzdával jako první.

Druhý den jsem obdržel hodnocení. 0 bodů!
Jak je to možné?! Všechny výpočty jsem měl přece správně!

Kontroloval jsem zadání. Našel jsem ten zrádný úsek v prvním příkladu.
„… tři krát tři lomeno…“, zatímco já si sebejistě přepsal plus!
Taková blbá chyba!

Proč jsem si to vybavil právě teď?!

Sedím v křesle navigátora a provádím potřebné výpočty pro skok hyperprostorem.
„Loď připravena!“
Alec, pilot, se zaškaredí.
Usměji se.
Doufej, že jsem se od základky naučil být pozornější.

Skok zahájen!

Obrázek uživatele Stevko

Krížiky a krúžky

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, že od večera v chalupe sedíš a po papieri nejaké krížiky a krúžky čmáraš.
- Starý môj, v televízore som ti film videl. Taký počítač tam chcel všetkých do vzduchu vyhodiť.
- Aj nás?
- Veď ti vravím, že všetkých. Ale oni mu dali hrať takú krepú hru s deviatimi políčkami a tým ho úplne odrovnali.
- Hru hovoríš? A to by sme si ako aj my tu zahrať mohli?
- Veruže mohli, starý môj. Ale už som ju hral s Ančou. A zakaždým ma porazila.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele may fowl

Hranolky

Fandom: 
Drabble: 

Když ji potkal prvně, necítil nic než lehké pobavení a bolest. Pobavení pramenilo z toho, že na něj vysypala hranolky, bolest z toho, že mu přitom nakopla kotník. Omlouvala se asi tři minuty, až nebylo jasné, jestli ji víc mrzí, že do něj vrazila, nebo že přišla o jídlo.

Podruhé se sešli sami, bez hranolek a bez lidí. Poprvé po třech letech se cítil vážně dobře.

Napotřetí cítil všechno. Teprve když se ráno probudil, vzpomněl si na tu třetí.

Někdy uděláte spoustu malých rozhodnutí, která považujete za dobrá, ale když se to posčítá, najednou zjistíte, že děláte něco moc špatného.

Obrázek uživatele Rebelka

Kocovina

Úvodní poznámka: 

Mám takový mlhavý dojem, že už jsem v historii DMD napsala minimálně dvě další drabblata se stejným názvem. Tohle je jiné, slibuju... ale asi bych se měla zamyslet nad svým vztahem k alkoholu :).

Drabble: 

Azirafal si nejasně uvědomoval, že má kocovinu. Buď to, nebo někdo přímo v jeho hlavě tahal za ocas tři tisíce koček, zatímco stepoval v okovaných botách na nebeských varhanách. Rovněž okovaných.
Zasténal a opatrně otevřel oči. Šklebily se na něj tři nespravedlivě spokojené Crowleyho obličeje.
„Mů-mů-žeš mi, prosím, vysvětlit, proč tě vidím trojmo? I jeden ty je o jednoho víc, než teď potřebuju.“
Crowley se zatvářil téměř něžně.
„Asi se ti rozostřuje i třetí oko,“ broukl. „A to mi připomíná…“ sáhl do kapsy a vyndal tři desetilibrové bankovky, „že ti vracím těch devadesát liber, co jsem si od tebe půjčil.“

Obrázek uživatele saasa

Nástup

Fandom: 
Drabble: 

Samou radostí z rána, totožného se všemi předchozími v tomto bludišti dřevěných staveb, přesto naplněného bezdůvodnou touhou skákat a tančit, se malá Eli bez obvyklého šourání rozeběhla k velkému prostranství poblíž železničních kolejí. Branou právě přijížděl vlak a hlídka na věži byla na chvíli skryta oblaky bílé páry. Na prostranství už stály řady dospělých a také skupina dětí.

Jeden z přítomných hlídačů na ní ukázal a zavolal:

"Ty, sem!"

Eli se lekla, protože přímo ji ještě nikdy neoslovili. Hlídač už ale zase volal na všechny děti:

"Rozdělte se do skupin, tři řady po třech! Doktor Mengele tu bude každou chvíli!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Jacomo

Osudy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Druhé - nesoutěžní - drabble. Ale první nápad, jehož zpracování jsem nakonec nedokázala odolat :-)

Drabble: 

Tři se na cestu nevydali dobrovolně, ale přinuceni zvědavostí, pohrůžkou, okolnostmi. Přesto se každý ukázal být cenným zrníčkem, které vychýlilo misky vah na správnou stranu.
Ze tří se stali nejvěrnější přátelé. I když je na začátku nepojilo nic než slib, nabídka síly k ochraně slabšího, snaha vyrovnat se druhému.
Tři se nikdy nevrátili k budoucnosti, která se před nimi otvírala před cestou. Ztratili sami sebe. Zaplatili za důvěru v nesprávnou osobu, ve špatnou věc, ve vlastní neomylnost. Nesli v sobě břímě, o jehož skutečné váze měli povědomost jen oni.
Devět osudů. Devět společníků, kteří za ranního šera vykročili z Roklinky…

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Bídák

Nechvalně známé trio

Drabble: 

Třikrát se nechvalně známému triu povedlo Bídáka naštvat.

Poprvé, když při hospodské rvačce převrhli sud s pivem. Čekali řev, ale Bídák jen řekl, že to postupně splatí.

Podruhé to bylo těsně před zabíjačkou. Měli se postarat o prase. Záhadným způsobem se jim podařilo ho otrávit. Bídák jen zavrtěl hlavou a zamumlal něco, co znělo jako "hovada".

Potřetí to přehnali. A to se ani o nic nesnažili. Jen se začali dohadovat s Collen, která najednou odběhla v slzách.

Třikrát Poeta, Maller a Kruege Bídáka zklamali. Dál je obsluhoval, ale už mu nestáli za jediné slovo. Vypadalo to na konec křehkého přátelství.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Třetí triumvirát

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letos prohlašuji tuto identitu druhou identitou, takže borůvky nemají nárok na ďoby. Tedy na body.

NESOUTĚŽNÍ!

Drabble: 

"Tři jsou rovnováha," prohlásil Pompeius tak vzletně, že by se to rovnou dalo tesat do kamene. Jenomže když se ze tří stali dva, Caesar si spočítal, co je třeba udělat. Občanská válka nesměla trvat moc dlouho. Ale ani jeho vláda neměla dlouhého trvání.
Když se o totéž pokusil jeho synovec Octavianus, byl poučen z předchozích chyb. Zbylí dva se musejí odstranit hned, než začnou dělat problémy. Kleopatřino loďstvo bylo sice tuhý kousek chleba, ale zdolal ho. Vládl neomezeně dlouhá léta.
Když se mladý Korsičan stal jedním ze tří konzulů, vzhlížel se v Augustově příkladu. Netušil, že nakonec skončí jako Caesar.

Stránky

-A A +A