DMD č. 3. pro 3. 4. 2018. Téma: Tři krát tři

Obrázek uživatele Tess

Zmutovaná jehňátka se nepapají

Úvodní poznámka: 

Pokračujeme v pokračování, komu na tom záleží, že je volné. Předávkovat cukrem a adrenalinem a do toho!

Drabble: 

Dvě čárky svisle, dvě čárky vodorovně.
„Začínáš,“ řekla hnědovláska. Té se říkalo Liška, abyste věděli.
„Hm?“
Čekali na břehu řeky. Neschválené jehněčí se pořád neukazovalo a jeho převozník už teprv ne. Vran využil příležitosti, a když viděl, že hlídá někdo jiný, usnul.
Teď ho Liška probudila.
V bahně mřížka, dvě čárky svisle, dvě vodorovně.
„Co já s tím?“
„Piškvorky. Hrála bych je sama se sebou, ale to vždycky prohraju. A já radši vyhrávám. Začínáš.“
„A jak že se to hraje?“
Vysvětlení pravidel moc dlouho netrvalo.
Prohrála. A pak znovu. To nebylo fér.
Než mohla prohrát potřetí, ozvalo se vzdálené zabečení.

Závěrečná poznámka: 

<<< Předchozí Další >>>
Začátek

... Příště mi prosím připomeňte, abych před psaním drabblí nejedla marcipán. Děkuji.
*skáče do stropu a tak podobně*

Obrázek uživatele Arenga

Okamžik prozření

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod.

Navazuje na drabble "Nepřeberně možností" (http://www.sosaci.net/node/29094), "Otázka motivace" (http://www.sosaci.net/node/28882) a "Jed nebyl potřeba" (http://www.sosaci.net/node/28780).

Drabble: 

“Zabil jsem tři lidi, nestačí to?” skoro křičel, málem zapomněl, s kým mluví. Vlastně nebyli jenom tři, ale na tom nezáleželo…
“Zabil jsi tři, jednoho trochu omylem, dva z nich byli však mí milovaní synovci, oriadští princové…” Merwionis z Welhelinu pateticky vzdychl. “Drahý chlapče! Myslíš, že bys z toho vyvázl živ, kdybych tě nechránil? Ale já tě budu chránit, neboj se,” ujistil jej. “Budeš-li mi věrný, nikdo se nic nedozví. Kdyby se mi ale náhodou něco stalo… mám dobrého přítele, kterému jsem svěřil zapečetěný list. Měl bys doufat, že budu žít hodně dlouho,” usmál se sladce.
Gidon polkl na sucho.

Obrázek uživatele Queen24

Tak se tady všichni mějte...

Úvodní poznámka: 

Možná trošičku BJB... nicméně 3x3 tam je a střípek mého dnešního dne taky :)

Drabble: 

Za kasou stály tři mlaďounké slečny. Nikdy jsem je neviděla.

,,Dobrý den, co si dáte?" Pousmála jsem se a přistoupila k pultu. ,,Ahoj, já tady pracuju... vlastně, pracovala jsem. Jdu za manažerkou. Je tady Táňa?" ,,Je v kanclu." Za chvilku už kráčím dozadu. Uličkou, kterou jsem chodívala dva a půl roku...

Na servise stály taky tři. Jedna větší kráva než druhá... Neunikly mi jejich udivené, zvědavé pohledy a špitání.

Na kuchyni stáli tři kuchaři. ,,Jee, ahoj," zamával jeden a přišel ke mně. Když jsem řekla, že jsem tu dnes naposledy, objal mě. ,,Budeš mi chybět!" ,,Já vím. Ty mně taky."

Závěrečná poznámka: 

Pro vysvětlení, dnes jsem podepsala výpověď v KFC, kde jsem pracovala dva a půl roku.
V KFC jsou 3 pozice (kasa, servis, kuchyň), ideálně obsazená každá třemi zaměstnanci.

Z asi 50 zaměstnanců mi bude doopravdy chybět jen jeden člověk... největší srandista a vtipálek, který mě vždy rozesmál, když si protivné manažerky nebo kolegyně-slepice vymýšlely nesmysly... společně jsme se jim pak za zády smáli... xD

Jenže opakovaný vtip není vtipem a i hodně trpělivého člověka, jako jsem já, časem omrzí řídit se nesmyslnými pravidly a systémem, který prostě asi nikdy nepochopím.

Obrázek uživatele Melody Harkness

Třetí modlitba

Fandom: 
Drabble: 

Sam se probudil připoutaný ke zdi. Třetí ráno v tomhle pekle. Třetí den plný mučení, třetí den bez šance na záchranu. Dean byl v pekle, Castiel na jeho modlitby neodpovídal a Gabriel byl mrtvý.
Všechny jeho naděje byly pryč.
Třetí ráno, třetí snaha o to si modlitbou přivolat pomoc. Dvě rána se modlil ke Castielovi, bez úspěchu. Dnes se rozhodl změnit adresáta modlitby a tu špetku naděje co si uchoval poslal vstříc někomu u koho doufal, že svou smrt jen předstíral. Jeho naděje umřela, když si pro něj přišli, aby jej odvedl na muční.
Když tu... "Chyběl sem ti Samsone?"

Závěrečná poznámka: 

Tři dny / tři lidé co se na něj vykašlali / tři modlitby

U čarodějnice doma

Fandom: 
Drabble: 

„Já si dneska skočím pro živou vodu, není mi nějak dobře,“ skuhral nejstarší syn.

„Chci se večer stavit na Čertových kamenech za kámošema,“ utrousil prostřední.

„Mami, můžu se proletět na koštěti?“ loudil třetí.

Ječeli a řvali.
Skříňku s lektvary někdo vyraboval a její obsah nejspíš střelil.

Stará čarodějnice své tři syny třikrát varovala, než je začarovala v žáby, které teď s hlasitým pleskáním poskakovaly po kuchyni.

Pak si uvědomila, že potřebuje, aby se večer koukli na kotlík, který potřeboval seřídit a někdo musí dojít pro zmije a kletbu zrušila.

„Koukejte se všichni hodit do havraního a frčet do školy,“ zařvala.

Obrázek uživatele George

Šero za rozbřesku

Fandom: 
Drabble: 

Nořil se pomalu do jakéhosi zvláštního polosnu, jímž se jako stříbrná stuha proplétala podivná slova a útržky říkanek, jež si Gandalf prozpěvoval.

Vysoké lodě, vysocí králové, třikrát tři
Pipin viděl stěžně majestátních korábů, šedou hladinu moře a pěnu tříštící se v tisíci bílých jisker o hladké skály.
copak si přivezli z tonoucí země po moři?
Koráby pluly vstříc jasné záři nad východním obzorem, temná linka pevniny mizela kdesi vzadu, ostrý vítr napínal plachty a nesl je rychle vpřed.
Sedm hvězd, sedm kamenů
Tu na každém korábu stála na přídi vznešená mužská postava se stříbrnou čelenkou na hlavě...
a strom bělostný.

Obrázek uživatele Gwendolína

Přes kopírák

Úvodní poznámka: 

Jedeme dál. Předchozí najdete tady a
tady, kdyby něco. :)

Drabble: 

Edgar Doyle, 45
Odbor záhad
Místo nálezu: Prasinky
Příčina smrti: vykrvácení ze tří hlubokých řezných ran v oblasti hrudníku, způsobených pravděpodobně dlouhým mudlovským nožem. Žádné známky použití magie.

Septimus Výtrusník, 53
Lékouzelník
Místo nálezu: Londýn
Příčina smrti: vykrvácení ze tří hlubokých řezných ran v oblasti hrudníku, způsobených pravděpodobně dlouhým mudlovským nožem. Žádné známky použití magie.

Augustus Pírko, 62
Chovatel sov
Místo nálezu: Blábolivý Brod
Příčina smrti: vykrvácení ze tří hlubokých řezných ran v oblasti hrudníku, způsobených pravděpodobně dlouhým mudlovským nožem. Žádné známky použití magie.

Harry odložil spis a zamračil se. Věděl, za kým musí jít, a vůbec se mu nechtělo.

Tajně

Drabble: 

Tři krát tři je devět, kdo bručí je medvěd...

"Zalezeme si sem do parku, ne? Ať to nezjistí. Nevím jak vás, ale mě by rodiče zabili, kdyby se na to přišlo."
"Jo, jasně. Tahle lavička je naprosto optimální. Kde to máte?"
"Tady. S čím chcete začít?"
"Já nevím. Třeba s tímhle? První, druhý, třetí. Tady to máte."
"Raz, dva, tři...uf. Na rozjezd silný. Pokračujem."
"Brrrr"
"Bleh"

Pětkrát pět je dvacet pět, ty s čepičkou zastav hned!

"Dnes požívali tři nezletilí delikventi mladší 15 let alkohol v parku. Dle jejich slov měli "pouze třikrát tři prcky. Každej tři." Konec hlášení."

Závěrečná poznámka: 

Snad to tu nikoho nepohorší...

Za bydlení a stravu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Moje první dny v Talronu u Trana. Tak nějak ve stejném období jako předchozí dvě drabble.

Drabble: 

Když jsem se s Tranem domluvila, že mu výměnou za přístřeší a stravu pomůžu v domácnosti a s jeho prací, myslela jsem si, že se práce nebojím a nebude to žádný problém. Když jsem ovšem další den dostala za úkol porýt a připravit záhon velký přibližně tři krát tři metry, pořádně jsem se zapotila. Přece jenom tvrdá fyzická práce (vím, že jsou i tvrdší) je něco jiného než práce na počítači. A i když jsme měli doma zahrádku, tak tady to nebyl záhon, ale kus louky. Mělo to aspoň jednu výhodu, večer jsem usnula sotva jsem si lehla na postel.

Závěrečná poznámka: 

Nedávno jsem zpovídala babičku, která prožila dětství v chudé zemědělské rodině a říkala, že takovou dřinu by znovu zažít nechtěla. A já si uvědomuju, že si ani nedokážu představit, jak by se většina městských lidí o sebe postarala, muset se uživit jinak než nákupem v obchodech.

Obrázek uživatele ef77

Domů

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Noční les přetvořil měsíc v labyrint, který kromě prostoru ohýbá i čas. Hodina a půl nekonečna, než najdou Věru, potlučenou, podrápanou, plačící. Téměř bezvládného Karla svírá v náručí.

Jarda a Tomáš ho, bledého a zpoceného, podepřou.

"Pojď, vole."

U křížku na kraji lesa ho náhle neudrží, rozpálenou tváří padne do trávy.

K božím mukám v polích je vystřídají Lukáš a Robin, pak z ledu do ohně, zimnice sklátí Karla do oranice.

Domů jej donese Libor sám, má sílu za dva.

Věra u něj prosedí celou noc. S myšlenkou na to společné, co přijde za devět měsíců, hlídá každý jeho dech.

Obrázek uživatele Rorico

Systematický nátlak

Fandom: 
Drabble: 

Celé to začalo vlastně docela nevinně. Jednou se zapovídal se třemi existencemi v černém při procházce v lese. Jejich názory se zdály hodně radikální, ale nebyly nezajímavé.

Druhý den našel leták ve schránce. Přečetl ho, ale měl pár výhrad.

Třetí den zazvonily u brány jiné tři existence v černém. Raději je poslal pryč.

čtvrtý den zaslechl zpěv pod oknem. To sborové pištění nebylo kultivované, ale o to chytlavější.

Pátý den zazvonily další tři existence v černém u brány. Tentokrát je pozval dovnitř na šálek čaje a dlouho si spolu povídali.

A tak se Saruman Bílý přidal k nepříteli Středozemě Sauronovi.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji mé ženě za inspiraci :)

Neviditelný fandom: 

Brémští muzikanti 2018

Fandom: 
Drabble: 

Seděla zvířátka na paloučku v lese a vyprávěla, proč utekla svým pánům.
"Měla jsem koťata. Třikrát. Pokaždé tři dětičky. Utopili je všechny, ani jediné mi nezůstalo," říká kočka.
"Já patřil cirkusákům. Dávali mi početní příklady, kopytem jsem měl vydupávat výsledky. Když jsem se spletl, dostával jsem bití," povídá kůň.
"Já žil v kotci 3x3 metry. Měl jsem štěkat a hlídat. Jednou denně mi nosili žrádlo, jinak jsem byl neustále sám," tesknil pes.
"A co nás čeká teď?"
Hlad.
Nejistota.
Možná když budeme roztomilejší... užitečnější... třeba nám ubližovat nebudou.
A tak se s bolestí v srdcích a marnou nadějí vrátili zpátky.

Obrázek uživatele Zuzka

Rodina

Drabble: 

"Takže ještě jednou. Jamese samozřejmě znám. Takže... James, Arthur, Thomas..."
Henryho znovu přerušil usměvavě shovívavý smích.
"Thomas je přece nejmladší, pane Tilney."
"Henry."
"Dobře, Henry. Thomas je náš benjamínek. Ale jména jste trefil, pokračujte."
"Je vás hodně, má milá. Tak tedy znovu. James, Arthur... William?"
pokývnutí
"Pak následuje má nejmilejší Catherine, že? A potom Harriet, John... zase špatně?"
Catherine se usmívala. Natáhla před sebe dlaně obou rukou.
"Začátek umíte správně. Je to snadné. Tři krát tři. Plus já. James, Arthur, William. Harriet, Sarah, George. John, Mary, Thomas. Je nás deset."
"A k tomu vaši milí rodičové."
"A vy, můj milý."

Závěrečná poznámka: 

Kompletní genealogická informace o rodině Morlandově z knih nevyplývá, avšak je jisto, že Catherine je čtvrtorozená po třech bratrech, z nichž první je James. Dále má šest mladších sourozenců, mezi nimi alespoň dvě sestry a jednoho bratra, přičemž jménem známe George, Harriet a Sarah.
S páně Tilneyho zmatením plně soucítím, zejména když stojím tváří v tvář několikagenerační genealogii rodiny mého milého.

Obrázek uživatele Remi

Něco málo z historie přístěnku na košťata

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, NEBODÍK

Ehm, já jsem prostě musela. :)

Drabble: 

Kdyby přístěnek na košťata mohl mluvit, ti počestnější z nás by si pravděpodobně museli zacpat uši.
Když ho stavěli, zdálo se totiž pánům stavitelům tři na tři metry jako dost prostoru. Jenže to nepočítali se studentskou vypočítavostí…
Přístěnek na košťata poskytl mnoha generacím spolehlivé zázemí. Ne zrovna útulné, ale na úkryt před rozzuřeným Filchem dostatečné.
Název – to byla vlastně jeho jediná nevýhoda. Přístěnek na košťata. Nezní to zlé, ale na „cool“ název moc dlouhé. Mnozí se ho snažili zkrátit do přijatelné podoby, bohužel neúspěšně.

Nakonec zlidověl dokonale výstižný termín, vynalezený a hojně používaný profesorkou McGonagallovou a madam Pomfreyovou.

Doupě neřesti.

Obrázek uživatele Doktor

Kočičí pohádka

Drabble: 

"Koší, řekni mi pohádku..."
"Tak třeba... jak přišly kočky ke svým barvám. Jednoho dne Prakošín, matkootec všech koček..."
"Praželvík."
"Budiž. Takže Praželvík jednou po obědě kýchl, a k zemi se snesly tři hromádky chlupů. Černá, bílá a zrzavá. Tak vznikly jednobarevné kočky. I oddělil Prakošín...."
"Praželvík."
"Já vím. Oddělil z každé hromádky půlku a udělal další tři: černobílou, bílozrzavou a černobílozrzavou, čili májovou. Tak vznikly dvoubarevné a trojbarevné kočky."
"A potom?"
"Z každé hromádky vzal zase polovinu a tu smíchal. Tak vznikla mourovatá, mourozrzavá a želvovinová. A želvovinová, to jsme my."
"To má moc hezký konec. Tak dobrou noc."
"Dobrou."

Závěrečná poznámka: 

Už je trochu pozdě, takže opravdu dobrou noc. Omlouvám se, že zatím moc nekomentujeme a nepovzbuzujeme, ale budeme se snažit vylepšit... :-))

Obrázek uživatele Lejdynka

Moje knihovna

Úvodní poznámka: 

První z experimentů, které vznikly v půl třetí v noci, když jsme jeli z letiště. :)

Drabble: 

Dívka letí, touha.
Po čem? Dýchat?
Marné cesty - bezduchost.

Být dějiny. Tvořit.
Škrtám sám sebe.
Nový svět běžce.

Zlatý prsten zkázy.
Nech si mě.
Promiň, lásko. Nesmím.

Magie sirotka. Alohomora.
Jsem on? NIKDY!
Milovat a chránit.

Bílá stvoření. Smutek.
Jinakost je krásná.
Máme rádi maminku.

Kůň. Běh. Pád.
Bolest. Snést. Hlad.
Spát. Navěky. Žít?

Vlk je bezzubý.
Medailon. Dráp emocí.
Hladíš vlasy rád.

Buď přítelkyně vzteku.
Jsem lepší. Člověk?
Otrávená Neapol. Uteč!

Row row row
your boat.
Sestro.
Bratře. Vlaštovky. Svobodo.

Srdce lva, zhyň.
Po životě pohádka.
Matka sedmibolestná.

Hrdina - krev nevinných.
Hlavně hlaď mě.
Staletí, všude, nikde.

Nečíst bolí.

Závěrečná poznámka: 

Stařec a kuře
Nightrunners
Pán prstenů
Harry Potter
Muminci
Dick Francis / Sid Halley
Zaklínač
Elena Ferrante
Arthur Ransome
Bratři Lví srdce
Jenny Nowak

Obrázek uživatele Envy

Počty rodinné

Drabble: 

"A co ty, nějací bratři, sestry?" obrátí se na dívku sedící naproti u sotlu.
"Hele, tři. Dvě sestry a bratr. A k tomu devět synovců a neteří." usměje se tázaná.
"Tři sourozenci s celkem devíti dětmi, to má každý tři?" zeptá se s humorem.
"Kdepak, ale i tak je to zajímavé."
"Tak povídej."
"No, nejtarší sestra, tak ta má vskutku tři, všechny kluky. Bratr má dvě děti, a obě to jsou holky. A to nejlepší na konec, ségra má čtyři, ale tak krásně, holku, kluka a holku a zase kluka. Takhle uspořádané."
Oba se zasmějí.
"A co ty, nějací sourozenci?"

Obrázek uživatele hidden_lemur

Poslední z devíti

Úvodní poznámka: 

Zdravím Budějičáky! <3

Drabble: 

Listí šustilo. Lucie se loudala vzadu. Tahle skupinka se nelišila od předchozích - lovci byli jako přes kopírák. Gothička, zakrývající nervozitu úšklebkem. Etnograf, pracující na své dizertaci - tichý ostrůvek racionality. A samozřejmě konspirační teoretik s těkavým pohledem a něčím, co připomínalo virguli.
"Ty jseš ze sídláku," oslovil ji, "chodíš sem. Vidělas ho někdy?"
"Bubáka? Myslím, že pověst tohohle lesa je... přehnaná." řekla. Zastavila se.
"Hele, co to-"
Ticho. Ptáčci. Past z kořenů a mechu je spolkla bez jediného zapraskání. Poslední trojici, kterou bylo třeba obětovat.
Pár vteřin postála, Les jí hladově dýchal za krk. Pak vykročila domů.
Dluh byl konečně splacen.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno lesem Bor a další spoustou lesů, opředených historkami o bubácích a dírách v realitě. Víte co je nejkrásnější na strašidelných historkách? Přece to, že NIKDY nevíte...:D

3x3≠9

Úvodní poznámka: 

Pozor, jedno sprosté slovo.

Drabble: 

Všechno muselo jít jako po drátkách. Nikdo se nesmí opozdit, nikdo nesmí dorazit dřív. Všechno prokonzultovali odborníci. Nejvhodnější časová rozpětí se sumírovala pomocí testů, pozorování, zkušenností, tří babských rad a několika navzájem se rozcházejících hodinek. Seznam vypracovaný v excelu obdrželi všichni účastníci tři dny dopředu. Natankované nádrže, sbalená zavazadla.

Den D.

F1 dorazila k P2 včas, vyřídila, odjela.
F2 cestou k P3 zabloudila.
F3 si popletla čísla a dorazila k P2, který ještě nebyl schopen.
P1 byl tak natěšený, že obšťastnil Fn, která v seznamu vůbec nefigurovala.
F1 dorazila k P1 přesně dle instrukcí, bohužel.

Celý plán byl na hovno.

Závěrečná poznámka: 

Wtf, takhle se teď domlouvají psí námluvy!

Obrázek uživatele Roedeer

O něco chytřejší

Úvodní poznámka: 

Ze stejného "universa" jako moje předchozí drabbles. Tentokrát i s nevěstou.

Odehrálo se ještě před svatbou.

Drabble: 

Dopili láhev vína a Viktor přišel s nápadem rozlévat gin.

Helena nebyla proti – Jakub byl sice její malý bratříček, ale osmnáct už oslavil. Připitý neprotestoval, když o něm vyprávěla roztomilé a trochu trapné historky.

Třikrát gin podruhé.

"...na maturáku se při tanci kymácel jako suchá větev. Nikdo to naše kopýtko tančit nenaučí.“

Třikrát gin potřetí.

„Já ano,“ holedbal se Viktor.
Jakub s rozpálenými tvářemi výzvu přijal. Prsty mu po Viktorovi chňapaly jako přísavky psího vína; držet se ho musel moc pevně, aby náhodou nezakopl.

Večer dal Heleně důležitý poznatek: tři panáky jsou hranice, po které si musí začít Jakuba hlídat.

Obrázek uživatele Akumakirei

Tiše zpívá umíráček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdo se neorientuje, ale chtěl by: Jedná se o knihu Jarmily Glazarové vydanou v 30. letech. Osmnáctiletá adoptovaná Jana se zamilovala do svého černookého otčíma (Robert/Bobeček), muže ženatého s mnohem starší ženou (teta Klára), který dívčinu lásku opětoval a doufal... Jenže pomalu přichází doktorem ohlášená smrt zaviněná starým zraněním z války. Jana pravdu zná, Klára ne, ta má k nemocem odpor a odmítá je řešit, přičemž sama postupně schází...

Drabble: 

Dopisy chodí s železnou pravidelností. Každý týden hustě popsaná strana plná stále stejných věcí. Janě se při předčítání drolí mezi zuby pravda; nic se nemění, Kláro, nic a všechno.
Teta však nevidí. Správně, Bobeček píše, Bobeček ji miluje.
Na konci unavené dotazy. Ani doma neprobíhají změny, ale povinnosti musí být učiněno za dost. Jana je rozbolavělá z čtení i psaní, v srdci žal, v prstech touha sevřít tužku pevněji, svěřit, na čem doopravdy záleží.
Jenže teta nechce vědět a otčím nechce sdělovat.

Poslední tři dopisy jsou strohé, každý po třech krátkých odstavcích.
Teta už je nevnímá a Jana vnímat nechce.

Obrázek uživatele Julie

A postav tři vodky na oltář

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez znalosti seriálu je drabble asi naprosto nepochopitelné. Navíc bohužel naprosto nedosahuje sofistikovaného šílenství kánonu.
A pozor, obsahuje spoilery!
Varování: obsahuje vulgární slovo.

Drabble: 

„Margo!“
„Co? Filori je prakticky středověk. Nehodlám pít vodu.“
„Chápu, ale tohle je evokace.“
„Amdusias?“
„Ano, Bambi. A teď musím nalít znova.“
„Neplýtvejme vodkou,“ pokrčila Margo rameny a v dokonalé shodě do sebe hodili zbývající dva panáky.

„Q!“
„Promiň, Eliote, že utápím…“
„Amdusias,“ zvedla obočí Margo.
„Sakra, promiň.“
„No nic,“ povzdechl si Eliot. „Tak na zdraví.“

„Penny!“
„Promiň, že nežiju!“

„Alice!“
„Nechte mě všichni na pokoji!“

„Julie! Kady!“
„Opravdu nám to chceš vyčítat?!“

„Pane děkane…“
„Zkurvený víly!“
„Zajíci pijí vodku?“

„Bambi,“ zašermoval Eliot prstem, protože devět vodek bylo hodně i na něj. „Myslím, že rituál vyžadující tři netknuté panáky nevzládneme.“

Závěrečná poznámka: 

A je to dokonce devět krát tři.

Obrázek uživatele Bestie

Odměna

Drabble: 

"Dostal jsem ho!" křičí Poe do rádia.
"Jen tak dál! Pořád je jich ještě plný nebe!" odpovídám mu.
Není čas si vydechnout. Němci nás tentokrát pěkně zaskočili. Vrhli se na nás shora s osmi stodevítkami. Já sám už napočítal třetí sestřel. Jak jsou na tom ostatní z formace, nevím.
Po dvaceti pěti minutách a dalších dvou poškozených stodevítkách se nám konečně podařilo zase se zformovat a zamířit domů. Po přistání nacházím Poa a Tima, mého kamaráda, a zvu je všechny na pivo.
"Tak kolik teda?" ptám se jich.
"Tři každej," odpovídají jednohlasně.
"Tak to máme tři krát tři piva, pánové!"

Obrázek uživatele Gary Stu

The Doctor and the universe

Fandom: 
Drabble: 

Grumpy, Clown and Dandy met on the road. Walking on, they argued.

Three figures loomed in the distance. Grumpy clasped his lapels, tutting. Clown rubbed his hands, saying "Oh, dear." Dandy frowned, sighing. Being the Doctor, they greeted themselves and argued on.

Suddenly, a tut, an "oh, dear," and a sigh came from behind. The Doctors turned, greeting the third trio.

The universe decided enough is enough and blinked out of existence.

Being the Doctor, they frowned majestically, acted silly and reversed the polarity of the neutron flow.

The universe, having no choice, blinked back into existence.

They argued on.

Obrázek uživatele Lady Aludnev

Něco uprostřed

Úvodní poznámka: 

Dneska to už není takový krvák, ale pořád je to Sondheim.

Drabble: 

Popelka opatrně nanášela polevu na devět koláčků před ní.

Tři bílé - jako šaty, které měla v den, kdy si brala prince.

Tři modré - jako mlha tu noc, kdy mu dala sbohem a každý si šel svou cestou.

Tři růžové - jako tvářičky toho krásného chlapečka, který jí právě v touze po pozornosti tahal za sukni, a kterého měla to štěstí s jeho otcem vychovávat.

Zvedla ho a dala mu pusu na čelíčko. Život s Pekařem nebyl vždycky jednoduchý a občas se přistihla, jak toužebně vzpomíná na pohodlí paláce, ale přesto mohla poprvé od smrti své matky říci, že je opravdu spokojená.

Závěrečná poznámka: 

I když Pekařovu ženu miluju, tak jsem 100% i pro ship Pekař/Popelka.
(pokud by vás zajímalo, jak se Popelka a její princ rozešli: https://www.youtube.com/watch?v=d_QIkLrRj_0)

Když si osud zamane

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

No tak aspoň něco...

Drabble: 

Bylo nebylo, kdesi v dalekých zemích panoval jeden král a měl tři syny.
Všichni se do světa vydali, dva starší zahynuli, jen nejmladší se vrátil i s nevěstou. I nastoupil na trůn po svém otci.
Také nový král vychoval tři syny. Všichni se vydali vysvobodit krásnou princeznu. Nakonec se kvůli ní dva bratři pozabíjeli, třetí ji získal.
Třetí král vládl dobře a mohl by být šťastný. Ale stále vzpomínal na osud bratrů a strýců. Bál se, aby stejný osud nepotkal jeho děti.
První dvě uvítal radostně, ale třetí…
Nakonec nezbylo než se podvolit osudu. I on měl vychovat tři… dcery.

Obrázek uživatele Kumiko

Potřetí

Fandom: 
Drabble: 

Velká slavnost. Kolem rozjívený povyk dvanáctiletých vrstevníků. Šli přece do Města. Když spatřil nedaleký kopec, smutek mu projel celým tělem jako blesk. Láskyplný úsměv na okamžik zmizel. Tři. Jako v ten den.

Blížily se Svátky. Velká sláva. Jejím předmětem on. Podél cesty jásající lid. V očích vzrušení, že ho vidí. Za hlavami se jim rýsoval pahorek. Slzy mu vstoupily do očí.
Zase tři. Jako v ten den.

Shlížel dolů na ten samý lid. Nadšení a radost? Tatam. Zbyla nenávist a opovržení. Úšklebky. Pod ním Lebka. Po každé straně zločinec. Ten den bylo dnes. A na třetím kříži visel on sám.

Závěrečná poznámka: 
Neviditelný fandom: 

tak zní rozhovor maminky a druháčka

Fandom: 
Drabble: 

"Ale mami, jak si to mám pamatovat."
"No rýmuje se to tři krát tři je devět, kdo bručí je medvěd."
"Aha, ale my nesmíme u tabule říkat tyhle říkačky."
"No, tak si to musíš zapamatovat normálně."
"Jak normálně?"
"Prostě normálně."
"Aha. Ale stejně si to nemůžu zapamatovat."
"No to máš celkem problém."

"Mě to nebaví!"
"Dodělej už ten úkol."
"Já mám hlad."
"Přestaň se vymlouvat."

"A kolik je to tři krát tři?"
"Tak to vypočítej!"
"Ale jak?"
"Jak? To bys měl vědět!"
"Ale já si to pořád nemůžu zapamatovat."
"Tři plus tři plus tři."

Tak zní rozhovor maminky a druháčka.

Obrázek uživatele Dia

Instructions to a self-defence mechanism of a psychopath

Drabble: 

Every time I feel in my mind
that you again make my thoughts intertwined
I focus on three different things
.....
Morning: tea, yellow trousers and braids
instead of the time we played charades.
But then you liked my instagram photo.

Piss off, social media!

Afternoon: dogs, sun and new camera lens
instead of the time you made no sense.
You never really did, to be honest.

Fuck, I don’t get it!

Evening: cleaning, tomorrow and beer
instead of the time you told me your fear.
That no one likes you.

Damn, that’s relatable.
.....
Then you come to my dreams.

Shit.

Závěrečná poznámka: 

Straší mi ve věži, ale jinak cajk :D

Svatava

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Svatava bývala schovankou pana Jana Cimburského. Byla postavou jednoho z mých prvních pokusů o drabble na Dedeníku :)

Drabble: 

„Vítku, Matěji! Rychle... musíte zavřít bránu!“ hartusí Ctibor, a co mu jeho kratší noha stačí, spěchá naproti vozu přijíždějícímu k hradu. V ruce pevně svírá sukovici.
„Panno Svatavo,“ výhružný výraz čeledínovy tváře střídá trojzubý úsměv, když poznává osobu držící otěže, „vlastně paní Svatavo,“ rychle se opravuje při pohledu na vyklenuté bříško mladé ženy. „Kde máš pana Jiřího?“
Vyčerpaná žena se obrací do vozu, vedle nějž už stojí pohotový Vítek a bere z její náruče malého klučíka. Svatava k sobě tiskne menší děťátko a tiše šeptá:
„Útočiště s dětmi hledáme... dvakrát nám dům přepadli... Jiří... s čeledí... nový útok čekají... pomozte...

Stránky

-A A +A