DMD č. 30. pro 30. 4. 2017. Téma: Poslední klapka

Obrázek uživatele Bilkis

Klap

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutežní bejkovina.

Drabble: 

Klap. Klap. Sakra, jsem teprve v půlce. Klik. Klik. Klap. Klap. Mám ještě kafe? Cink. Žbluňk. Polk. Ještě je teplé, super. Klik. Klap. Klik. Klap. To nedám. Zív. To už je půlnoc? Kam se ten čas poděl? Klik. Klik. Klap. Klap. Klik. Klik. Měla bych jít spát. Ráno vstávám. Brzy. Ale už zbývá jen třetina. A bude to za mnou. Klik. Klik. Klap. Klap. Klik. Klik. Klap. Ještě deset. Klik. Klik. Klap. Klik. Klik. Klap. Možná se dostanu do postele dřív než ve dvě. Klik. Klap. Ještě pět. Klik. Klap. Klap. Poslední! Klap.
Poslední bod byl udělen. Vybarvit pole.
Chrrr...

Závěrečná poznámka: 

Díky za vaši práci, holky! :)

Obrázek uživatele gleti

Sbohem a šáteček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

navazuje na „Bratři jak se patří“ http://sosaci.net/node/27393 a „Rodinné setkání“ http://sosaci.net/node/25663

Drabble: 

Krásnou svatbu měli, pomyslela si Muriel, zatímco novomanželé klapli dveřmi a vzlétli fordkou do oblak. Molly to moc slušelo. A ta korunka, obdivně vzpomněla na rodinný šperk v rusých vlasech nevěsty.

Hosté se pomalu rozcházeli. Stará dáma se rozhlížela po poloprázdném sále, když si všimla skupinky společensky unavených mladíků kolem dvojčat Prewettových. Povzdechla si. Připomněli jí neradostné proroctví. Ani tentokrát se neodvážila prozradit ho Molly.

Tarotky si tetička vyložila hned, jak se doslechla o blížící svatbě neteře s Arthurem Weasleym. Karty zvěstovaly spokojené manželství, velkou rodinu; ale také nelítostnou válku a smrt blízkých.
„Budeš to mít těžké, děvenko,“ posteskla si.

Závěrečná poznámka: 

Sbohem a šáteček, bylo to krásné a (pro tuto chvíli) bylo toho dost. Vsadím se, že už zítra mi bude chybět nutnost vymyslet drabble a jako mnohá prvnička se ptám: existuje život po DMD?

Romantická říčka

Fandom: 
Drabble: 

Byla jednou jedna Klára Králová a ta se učila hrát na klavír. Zrovna cvičila skladbu, která se jmenovala Romantická říčka. Skladba zněla nejprve jako potůček, pak jako horský potok, potom jako říčka a nakonec měly být vodopády. Byla to velmi krásná skladba. Klára ji uměla už skoro virtuozně, až na jeden malý kousek úplně na konci. Bylo to tím, že špatně dosáhla na poslední klapku.
Klára se nemohla koncertu dočkat. Těšila se, jak se ukáže a také jí maminka koupila nové šaty.
Všichni se pak ale na koncertě hodně divili, protože na misto vodopádů bylo slyšet pouze bouřlivé splachování záchoda.

Obrázek uživatele vatoz

Rekord v PP

Fandom: 
Drabble: 

"Poslední záběr bude jednoduchý," kasá se režisér.

Kamera se sleduje kolečka skateboardu Ultraxx jedoucí po linoleu, zvedá se a příliš se nezdržuje na botách Adidas New Future ani ponožkách Nike Arflow 2, v jednom záběru dál stoupá přes kalhoty Levis X Generation 2017, triko Lacoste Navy Blue ale to už se kamera vzdaluje, takže je vidět jak náš hrdina z kapsy vyndavá Orbit Pluto Spring, a jednu žvýkačku si obloučkem hodí do úst, smykem zastaví u Ferrari GBu-702-R, přeskočí na sedadlo, políbí hrdinku; následně už sledujeme auto jak se rozjíždí, kamera se pak vrací zpátky na vývěsní štít hypermarketu Tesco.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Malá hudební idylka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Pankráci, musíš tu chvíli vydržet s mým hraním, budu si procvičovat tu Zdiradovu skladbu na vystoupení. Aby to mohl cvičit za mého doprovodu," praví Jenovéfa.
"Vždyť hraješ hezky."
"Děkuji."
"Není to vůbec žádná rána, mít paní, co tluče do piána. Vlastně jen jemně brnká."
"A do půlnoci také hrát nebudu."
Jenovéfa se dá do hraní. Zdirádek se má, když jej maminka může doprovodit. Chudáci děti, co mají nehudební oba rodiče, myslí si Pankrác poslouchaje libé tóny.
"Co myslíš, tatínku, dá se to poslouchat?"
"Je to bezchybné."
"Tak je to pro dnešek poslední klapka a poslední tón," odvětí očividně potěšená Jenovéfa.

Závěrečná poznámka: 

A to je pro letošní ročník DMD ode mne vše. Děkuji všem svým čtenářům: pravidelným, občasným i náhodným. Doufám, že se s Vámi všemi sejdu v dalším ročníku DMD a s těmi náruživějšími pisateli mezi Vámi již zanedlouho v akci 4D na Šíleném šupleti.

Obrázek uživatele Danae

Fluktuace klapek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poslední téma by si zasloužilo lepší drabble, ale jsem ráda, že jsem ráda ;) Bylo mi s vámi všemi moc dobře, moc se těším, až si toho během května spoustu dočtu, těším se na piknik i napřesrok :)

Drabble: 

Nikdo věhlasného režiséra hororů nepodezříval, fluktuace klapek byla pověstná. Elévky, které se vrátily domů k mámě, rádoby hvězdičky, kterým nevonělo stát celý den na nohou… nebylo výjimkou, že se jich během filmu prostřídalo pět až šest. V Západním Holywoodu nikdo nepátral, proč jste ráno nepřišli do práce; na telefonu čekalo deset dalších, co vás v mžiku nahradili. Proto bylo odhalení mnohaletého komplotu s hlavním maskérem a produkčním takový šok. Na strašlivý zdroj realistických aranží, které jim získávaly každý rok ceny, se přišlo pouhou náhodou. Ruka poslední klapky, kterou umně využili v jedné scéně, měla nápadné tetování, uvedené v popisu pohřešované.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Opona

Fandom: 
Drabble: 

Po přehršli tvůrčích témat, samých těžkých zastavení, teď nebudem mít co dělat, do čeho teď píchnout není. Asi budem muset myslet, na své vlastní rozlety, z Vašich témat rychle vysvléct, a začít psát pamflety.
Ale co dál ptám se skromně, po poslední klapce? Mám snad psát už jenom o mě, že to půjde hladce? Jako každý autor vidím, potenciál veliký, ale kdo ví, že se stydím, pochopí mé návyky. Psát je zkrátka už mou kletbou, co vám budu dlouze psát, lépe se to táhne ve dvou, nežli zůstat stranou stát. Snad za rok další setkání, SOS je teď mé volání.

Obrázek uživatele Tess

Náhoda nebo osud...

Úvodní poznámka: 

Tak jsem si řekla, že bych se mohla podívat do minulosti Racka.
Asi týden před koncem světa.

Drabble: 

Hejna papuchalků se tetelila nad útesy. Někteří se vrhali do moře, jiní už se vraceli, zobák plný rybek. K dispozici bylo množství překrásných záběrů.
Jenomže tým National Geographicu už měl všechny záběry natočené, a teď seděl v dlouhém stanu a relaxoval.
Připíjelo se snad skoro všem skoro ke všemu.
Světlovlasý koordinátor si povzdechl a nenápadně zastrčil plaketku s oceněním pod židli. Nebude se s ní tahat celý večer.
I díky němu mohli skončit o týden dřív. Ušetřil pěkné peníze. Dostane pěkné prémie.
Asi chvíli zůstane ve Skotsku. Udělá si tu malou dovolenou, pár týdnů.
Na návrat do Států času dost.

Obrázek uživatele Julie

A nezahyne!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Aries:)

Drabble: 

Čára Fuk se vynořil z bahnité stoky.
"Máš?" zeptal se jeho partner šnek ninja Lumír.
"Doufám, že nechytnu nějakou ošklivou nemoc," ušklíbl se Čára. Samozřejmě ho těšilo, že se jeho detektivní praxe úspěšně rozjíždí, ale bahno nepatřilo mezi jeho oblíbené kratochvíle.
"Kdybys byl lepším kouzelníkem, nemusel bys do bahna," poučil ho věrný šnek.
"I nemluv," zasmál se dobromyslně Čára. "Kdybych byl lepším kouzelníkem, dávno by z tebe byl nóbl předkrm."
Šnek vděčně pokýval růžky. Čáru neuměl uvařit ani čaj, natož francouzskou specialitu.
"A máš?"
"Poslední," zaradoval se Čára. "Našel jsem i poslední klapku ze stroje věčné inspirace. Budečská kronika nezahyne."

Obrázek uživatele Rostova

Začátek

Fandom: 
Drabble: 

„… a pak princeznu svým polibkem probudil a žili spolu šťastně až do smrti.“ Když se nadechl, aby vyslovil to poslední a nevyhnutelné kouzelné slovo, přerušil ho nesmělý hlásek z peřin.
„Tati?“
„Ano, zlatíčko?“
„A takhle to vážně bylo?“ pípla dívenka.
Její otec se pousmál. Záleží na tom, čí ruce zasadí do hlíny zrnko pravdy, ze kterého pak vyklíčí příběh. Kdo se o něj potom stará, formuje jej. Ten, kdo pak sladce vonící pohádkovou květinu utrhne, už si jen stěží dokáže představit, co bylo na jejím počátku.
„Rád bych si myslel, že ano.“
Dceru jeho odpověď uspokojila.
Zaklapl ohmatanou knížku. „Konec.“

Závěrečná poznámka: 

A je to.
Moc děkuji všem, kteří se se mnou mou verzí Šípkové Růženky prokousávali a tu a tam zanechali v komentářích nějaké to vlídné slovo.
Mám pocit, že jsem příliš mnoho věcí nechala ve svém vyprávění nevyřčených, že bych mohla sepsat krátkého průvodce, že bych mohla vysvětlit, proč se některé postavy jmenují tak, jak se jmenují, ale říkám si, že vás nebudu omezovat a nechám vás přemýšlet.
Toto bylo moje první DMD a snad mi odpustíte, když prohlásím, že jsem na sebe trošičku hrdá, že jsem to nevzdala u třetího tématu. Tak třeba zase příští rok s jinou pohádkou.

Obrázek uživatele Aveva

A tečka

Fandom: 
Drabble: 

Klap - Es. Klap - Té. Klap - Á. Klap - Eř. Klap - Í. Klap - Ká.
A tečka.
Se spokojeným úsměvem se autor odtáhl od klávesnice a pohodlněji se uvelebil v kancelářském křesle.
Poslední věta románu je za ním. Dobrodružství je u konce.
Prošel se svým hrdinou mnohé peripetie. Často se o něj bál. V noci zírával do tmy a přemýšlel, jak se jeho hrdina dostane z problémů. Ve dne hledal jeho rysy v každé tváři, se kterou se setkal.
Jeho hrdina - jeho druhé já.
Teď byl román hotov.
Poslední věta zněla: A tak umřel jako spokojený stařík.
Některé příběhy prostě musí skončit dobře.

Obrázek uživatele Kleio

These Are the Days of Our Live

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

K poslechu, pokud je libo.

Drabble: 

Místo přehnané a okázalé scény intimní malé studio. V pozadí modré plátno s trochu nostalgickou texturou. Jindy přehnaně hyperkinetický zpěvák sedí většinu času na židli a oddechuje. Na obličeji má těžké divadelní líčení. Maskérka nakonec zavrhla tvářenku, ale nechala modré oční stíny. Působí trochu teatrálně - jeho přehnaná gesta, úsměvy i barvy, ale všichni ho milují. A všichni mlčí, i když vidí stín člověka, kterým býval. Oblečení na něm plandá. Líčení neumí zakrýt všechno.
Kamerové zkoušky ukazují krutou pravdu. Vážně nemocný. Celý videoklip se nakonec předělá do odstínů šedi.
Snad jenom Freddie tušil, že je to jeho poslední klip v životě.

Obrázek uživatele Nathanel

Na konci všech cest

Fandom: 
Drabble: 

Čerstvý sníh křupal pod nohama. Dívka se vydala zkontrolovat pasti u řeky. Náhle zahlédla dvě postavy uprostřed zasněžené louky. Pohled skrz hledí pušky. Dva syntetici a modré světlo ve tvaru… králíka?
„Dál ani krok,“ vystřelila varovně do vzduchu, „Sem synťáci nesmí!“
Zastavili. Pokud kdysi byli lidmi, dnes se to již nedalo poznat. Kožní implantáty odrážely světlo zcela jinak než lidská kůže.
„Hledáme Elis!“ zavolal mužský mechanický hlas. Syntetik byl pokrytý rzí, ošuntělý.
„Myslíte městečko Elisburg…?“
„Ne, Elis… moji dceru.“
„Panebože, to přece…“ Pomalu došla až k nim, aby se ujistila. Bylo to on!
„Babička Elis mi o tobě tolik vyprávěla…“

Závěrečná poznámka: 

Příběh končí. Toto je pomyslná poslední klapka, poslední okénko filmového pásu. Děkuji za vytrvalou podporu všem svým čtenářům.

Obrázek uživatele Šmelda

Poslední hodinka

Fandom: 
Drabble: 

Byl svátek svatého Mikuláše, za okny pomalu začínala zima, ale on byl zpocený. Ještě odpoledne pracoval, ale teď už nedokázal vstát z postele.
Tolik bylo nehotovo!
Pamatoval nadšený potlesk i rozpačité ticho. Přežil všechny své děti kromě dvou.
Jak rád by vstal, znovu pohladil klapky klaviatury.
Jeho smích tahal za uši knížat i děvek. Pryč byly doby, kdy házel mandarinky na přítelovo okno a tím pohoršoval pražské trhovkyně.
Slzy mu tekly z očí.
Dokázal tolik, a teď si ani nemohl dojít na dvorek.
Věděl, že Requiem píše pro sebe.
Naději mu dávalo, že po něm snad zůstane víc než dluhy.

Dopoledne v Minoritském kostele

Úvodní poznámka: 

Zvečera mě šokovalo, že v tématu není kapka, ale klapka. Naštěstí byl po ruce můj skutečný letošní zážitek, který jsem si stejně přála někdy převyprávět.

Drabble: 

Nedělní dopoledne ve Vídni. Čas na chvilku klidu a rozjímání.
Minoritský kostel je kouskem středověku v městě baroka a klasicismu. Na stěně visí velká mozaika Poslední večeře. To se hodí, jsou velikonoce.
Opodál socha krále Přemysla Otakara II. připomíná někdejšího pána Vídně a jeho nešťastný konec.
Tu udeří klávesy. Chrámem zazní nádherný soprán.
Zpěváci jen zkouší, přesto je to úžasný okamžik. Krásné zpěvy oslavují vzkříšení.
Náhle vysokými okny proniknou paprsky slunce. Barevné světlo se proplétá s jásavými tóny.
Sváteční chvíle.
Ale mše již začne. Hlasy dozní, poslední tón kláves se chvěje ve vzduchu.
Ještě dlouho bude doznívat v mysli posluchače.

Závěrečná poznámka: 

Minoritský kostel ve Vídni je jednou z mála středověkých památek v tomto městě. Po bitvě na Moravském poli sem bylo převezeno a načas vystaveno tělo Přemysla Otakara II., proto tu má dnes sochu na památku. Nějakým řízením osudu dnes kostel slouží italským věřícím.
Tak končíme DMD... Děkuji vám všem, milý spolupisatelé, bylo mi tu s vámi pěkně.

Obrázek uživatele kytka

Plán byl perfektní

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Drabble: 

Plán byl, myslím, perfektní. Bábinku jsme naložili do auta, nastrojila se jako do divadla. Netuší, kam ji bereme, radši jsem jí nic neřekla. Když zastavíme, padne na mě nervozita. "Bože, ať to klapne!" Bojím se. Zvoním, ruka se mi klepe. Možná je to poslední příležitost.
Pán nás čeká ve dveřích. Vysoký, štíhlý, s hřívou bílých vlasů. Nedivím se, že se do něj bábinka kdysi zamilovala. Opře berli a podá mi ruku, drsnou, s pevným stiskem. "Děkuju vám," hlas se mu láme a brázdou v seschlé tváři steče slza.
Bábinka drží před sebou kabelu jako štít:
"Co to je za chlapa?!"

Závěrečná poznámka: 

To ještě není úplný konec.

Drakovy tvrdé hlavy

Fandom: 
Drabble: 

Drak projevoval odhodlanou trpělivost, která zdánlivě neodpovídala jeho naturelu. Ale skutečným hnacím motorem věcí byla kromě zatvrzelosti skutečnost, že když konečně věděl, koho chce, nehodlal se ho vzdát jenom kvůli tomu, že je ve skutečnosti úplně jiný, než jakého si ho představoval. Před neuváženými rozhodnutími ho chránily jeho tři hlavy, které se obvykle zhádaly a než došly kompromisu, princ už se usmíval jako neviňátko a minimálně jedné šeptal do ouška sladké výmluvy. Vypadalo to, že se drak rozhodl žít s princem šťastně až do smrti, ať to stojí, co to stojí. Poslední kapka ale nakonec přišla ještě před poslední klapkou.

Obrázek uživatele Aplír

Jasná volba

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Drabble: 

Těšila se na miminko. Večer mu zpívala, když si hladila vypouklé bříško. Koupila mu výbavičku, vyndala plenky schované po starších dětech. Pořídila nový slamníček.

Bezstarostně vstoupila do ordinace. Po prohlídce čelo lékaře rozvlnily vrásky. „Je mi líto, ale máte rakovinu dělohy,“ odmlčel se. „Navrhuji léčbu, žel její nevyhnutelnou součástí je potrat.“

Krátce zalapala po dechu. „Ne, pane doktore, s tím nesouhlasím!“ téměř vykřikla.
„Rozmyslete si to ještě,“ laskavě naléhal. „Jinak pravděpodobně nepřežijete.“
„Já mám zabít své dítě? Nikdy! Donosím ho.“

Mezi kontrakcemi se míhal její život jako film. Poslední klapka. Zahlédla děťátko. Zemřela brzy po porodu. Novorozeně hlasitě oplakávalo maminku.

Závěrečná poznámka: 

Příběh je o Gianně Berettové Mollové, italské pediatričce, aktivistce Katolické akce, matce 4 dětí.

Obrázek uživatele Voldemort

Kdy jim to doklaplo?

Úvodní poznámka: 

Já se ještě neloučím, dneska ještě něco přibude.

Drabble: 

Kdy si Hermiona Grangerová naplno uvědomila, že Bradavice jsou raně středověký hrad?
Když ji zamkli ve sklepení. Bez hůlky.
Malý modrý ohýnek dokázala zapálit i bez ní. A hodit jej, když se otevřely dveře.

Kdy Aurora Sinistrová pochopila, co to znamená tichá válka?
Když se po večerce plížila chodbami školy jako vyplašená studentka. Ona, ředitelka Nebelvíru!
Protivníka zpozorovala první. Neverbální zaklínadlo jej nehlučně složilo k jejím nohám.

Kdy Barty Skrk a Quirinus Quirrell zjistili, čemu skutečně čelí?
Když tresty a věznění studenty a učitele nevyděsily, ale jednotné postavily proti nim.
Zatím skrytě.
Zatím.

Den, kdy vzplane Astronomická věž, se přiblížil.

Závěrečná poznámka: 

(Podpálený záporák za dveřmi je Skrk, omráčený záporák na chodbě je Quirrell.)

Obrázek uživatele Simbacca

Tradiční terč

Úvodní poznámka: 

#novej_kánon

Drabble: 

Být povstalcem znamenalo dnes a denně bojovat s nedostatečným zásobováním. Ani Simbaccův vrchní technik na tom nebyl o moc lépe, a to to byl brouk mazaný, co dokázal opravit lodní reaktor součástkami z topinkovačů.
„Jenom upozorňuji,“ varoval jednou kapitána před startem do další bláznivé bitvy, „že nám dochází komponenty. Máme například poslední přistávací klapku, takže případnou náhradu vám budu muset spíchnout z kartonu.“
Simbacca zaklel, ale v tuhle chvíli mohl těžko vyskočit z kokpitu a jít objednat pár tun náhradních dílů. Pro tuhle chvíli muselo stačit něco krátkodobějšího.
[„Zkusím ukecat impíky, ať mi dneska pro změnu střílej po něčem jiným.“]

Obrázek uživatele Champbacca

Debut a detriment

Úvodní poznámka: 

(o kus dál, v roce 2277)

Drabble: 

Pro neznámého režiséra z neznámé planety to byl velký den: konečně měl dokončit svůj dokument mapující moderní koloniální brutalismus. Poslední klapka klapla, před jeho očima se odehrála poslední scéna, kde renomovaný odborník na beton zodpovídal otázky sličné a cenově dostupné komparzistky, a všechno bylo přesně tak, jak si to kdysi na škole představoval.
Na závěrečné a adekvátně nadšené „stop“ však nedošlo, protože se nad štábem otevřel časový vír a z něj vyletěl ohořelý krmelec se dvěma zmatenými přeživšími jisté katastrofy, který smetl jak režiséra, tak karavan s natočeným materiálem.
Na nYoutube to mělo během prvních dvanácti hodin přes miliardu zhlédnutí.

Závěrečná poznámka: 

První květnové téma už je tam, co bývá, a ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Děkuji

Fandom: 
Drabble: 

Sedím na pohodlné posteli.
Mohla bych napsat drabble.
Beru si telefon.
Já to nechci psát.
Zapínám mobil. Přemýšlím. Venku prší. Optimální.
Je smutný, že je tohle úplně poslední drabble. Sice jen pro letošek, ale i tak. Mně se to vážně nechce psát...
Než se mi načtou sosáci, vysvitne Slunce.
Nejhorší na tom je, že je to znovu až za rok.
Přihlašuji se.
Nejlepší na tom je, že je to znovu už za rok.
Opět přemýšlím.
O čem napíšu drabble? To poslední musí být něčím výjimečné...
Píšu drabble. Hlavou mi prolétají představy. Je to jako poslední klapka při natáčení. Definitivní konec.

Závěrečná poznámka: 

Vyjímečné není. Ani hezké, nic. Ale myslím ho vážně.
Jsem moc vděčná za celý Duben Měsíc Drabble 2017. Vážně. Byla jsem tu první rok a moc ráda se zase vrátím. Určitě. Bude to číst minimálně snad někdo z Bleskobrku, tak bych vám chtěla vyřídit, že vás neskonale obdivuju. Stejně tak i sosačky. A všechny, co tu píšou. Jsem ráda, že je tu tak skvělá komunita. Nevím, kdo to bude číst, ale i tak mám potřebu to napsat. Duben utekl jako velká voda a...nedokážu to vyjádřit slovy díků.
Občas mám ráda klišé.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Otázka priorit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Celý duben jsem chtěla napsat něco na Rogue One, ale nemohla jsem najít vhodnou příležitost. Nakonec se na poslední chvíli přece jenom našla. :-)

Drabble: 

Loď sebou po kolizi zazmítala a řítila se ve spirále k zemi. Zatímco se Bodhi s nevalným úspěchem pokoušel získat nad plavidlem kontrolu, aby zmírnil nadcházející tvrdý dopad, ostatním lidským členům posádky nezbývalo než s obavami očekávat dopad.
Zato K-2SO na místě kopilota si zachovával chladnou hlavu a snažil se z lodního počítače vydolovat data o utrpěném poškození. "Špatná zpráva," oznámil ostatním, když konečně získal odezvu. "Přišli jsme o pomocnou vztlakovou klapku."
"Za chvíli se rozmázneme o povrch a tebe zajímá pomocná vztlaková klapka?" zakřičela Jyn přes okolní lomoz.
"Narozdíl od ostatního nemáme žádnou náhradní," odtušil s bohorovným klidem droid.

Obrázek uživatele Kraken

Sam znovu šťastným

Fandom: 
Drabble: 

Sam byl velmi smutný, loď s Gandalfem, jeho pánem a Bilbem byla už vidět jen jako malá tečka. Co bude Sam dělat? Chyběl mu Gandalf a jeho milovaný pán Frodo. Co všechno spolu zažili, čím vším spolu prošli, vždycky byli spolu, jeho touha jít dál byla jen a jen kvůli jeho pánu Frodovi. Nikdy ho nenapadlo, že se bude muset s Frodem rozloučit. Sam ještě celý den pobyl v Šedých přístavech, a když už chtěl odcházet, uviděl, jak se loď vrací. Když Frodo vystoupil, zeptal se ohromený Sam: "Proč jste se vrátili?"
"Protože poslední klapka ještě nepadla," odvětil šťastně Frodo.

Závěrečná poznámka: 

Když jsem dočetl Pána prstenů, byl jsem dost zklamán. Proto jsem napsal toto drabble.

Obrázek uživatele tif.eret

Poslední den

Fandom: 
Drabble: 

Myslela jsem si, že to bude navždy. Že naše láska potrvá, dokud budeme žít. Jaký jen omyl.
Život se v mých myšlenkách odvíjí jako zrychlený film. Naše seznámení a chození. Krásné dny a ještě krásnější noci. Sladká zamilovanost.
Velká svatba. Přišla mi jako nejkrásnější věc, co jsem kdy zažila. Symbol toho, že patříme k sobě.
Postupně jsme se začali hádat. Přišly neshody názorů, myšlenek, činů. Až jsme dospěli k názoru, že takhle jít dál nelze.
Dnes padla poslední klapka našeho společného života. Pokládá na stůl klíče, říká sbohem. Pak zvuk zavíraných dveří. Konec. Už se nikdy neuvidíme.
Hledím do prázdna.

Obrázek uživatele Iantouch

Spot

Drabble: 

„V téhle zemi jsem prožil roky míru a radosti, i ty špatné, kdy nás potkala válka. Ale díky nim jsem si nejvíce uvědomil, že mé srdce patří sem. A udělám pro svou zemi vše, co bude v mých silách.“
„Stop!“
Gil-galad frustrovaně vydechl. Obklíčil jej nespočet hbitých rukou s pudrem, hřebeny a vatičkami. Jiné rovnaly uzel na kravatě, další kartáčovaly tmavomodré sako.
„Sjedeme si to ještě jednou,“ oznámil režisér. „Klapka!“
„Volby 2017, záběr 18, po šesté!“
Gil-galad znovu zopakoval text.
„Stop! Tohle beru.“
Tiskový mluvčí Elrond si promnul kořen nosu a utrousil: „Kde jsou ty časy, kdy Lindon býval monarchií…“

Obrázek uživatele Saphira

Pryč

Úvodní poznámka: 

Jsme na konci, přátelé. Děkuji vám za přízeň, milé komentáře plné děsu a podpory. Ráda bych příběh udělala bohatší, ale co témata dala, to témata dala. Číhejte ještě na epilog, objeví se v bonusu č. 9 :)

Drabble: 

„Můžeš odejít,“ řekla Žena. „Nikdo tě tu nebude držet.“ Pokynula mu rukou ke dveřím.
„A co můj zrak?“ ptal se Aaron. Uvrhnutý v temnotě neměl příliš velkou radost z nově nabyté svobody.
„S tím my nic neuděláme. Každý z nás si ponese cejch Boosdorpje už navždy,“ odpověděla. Do rukou mu vtiskla staré šaty. Oblékl si je.
Martin ho vzal za nadloktí a vedl ho pryč z vesnice. Poslední klapnutí rozvrzané branky. Za domy se zhluboka nadechli slaného vzduchu.
„Kam půjdou ostatní?“ Aaron svíral sukovitou hůl.
„Nevím,“ pokrčil rameny Martin. „Možná tu zůstanou. Nikoho nemají. A své sny už dávno ztratili.“

Obrázek uživatele Owlicious

Přijdu brzy

Fandom: 
Drabble: 

Nikdo nezná dne ani hodiny - jen Otec.
Válka, hlad, mor, oheň a síra.
Pronásledování, útisk, mučení.
Andělské fanfáry a oblak, na kterém sestupuje Spasitel.
Věrní, vystupující z hrobů a vzlétající Mu vstříc.

Psal se rok 1884.
Ti blázni, vedení Millerem, už zase stáli na kopci a hleděli k nebi.
Očekávali konec. Loni to byla chyba ve výpočtu, ale letos - letos se to určitě stane.

150 let poté malá církev stále používá výrazy jako 'Doba konce'
Možná je načase doříct, že i když se nedožijeme 'objektivního' konce světa, náš svět skončí naší smrtí.
Po ní už nejde změnit rozhodnutí.
Jsi spasen?

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem, kteří četli.
Ale především děkuji Bohu za Jeho inspirativní Slovo.
A za to, že mi dovolil psát.

Obrázek uživatele Dia

Zamávej kachnám a vrabčákovi

Úvodní poznámka: 

končím kosmonautem i vrabčáčkem

Drabble: 

Když kosmonautovi došly oblázky,
sedl si k vodě a čekal

na nic.

Pozoroval vrabčáčka,
který zobal drobečky

pirátovi z ruky.

„Ty jsi tu zůstal?” divil se.
Pirát přikývl a dál

krmil vrabčáčka.

Začalo pršet,
ale oni dál seděli u vody

bez hnutí.

„Mám rád déšť,” řekl pirát.
„Takovej je jen na Zemi.”

Kosmonaut byl překvapený.

Pirát držel dlaň nad vrabčáčkem,
aby na něj nepršelo

a ten vesele hvízdal.

....

Když spadla poslední kapka,
vrabčáček odletěl

a hvízdal.

„Všechno je pomíjivý,” ušklíbl se.
„To je dobře,” usmál se kosmonaut

a čekal na svou poslední kapku.

Mezitím se s pirátem vrátil

do nikam.

Závěrečná poznámka: 

krásný zbytek roku přeji

Obrázek uživatele Giles Rigby

Éirí Amach na Cásca

Úvodní poznámka: 

Soundtrack: The Foggy Dew

Drabble: 

Přes ranní mlhu nebylo vidět dál než na roh ulice, kde vítr nesmlouvavě strhával vylepený plakát. Bylo ticho. Vůně ve vzduchu ale nepatřila k jarnímu jitru. Mlha byla cítit střelným prachem z prohrané bitvy.
"Museli vědět, že to skončí takhle."
Neskončilo. Popravy začnou zítra a nebude jich málo. Většina práce začíná po poslední klapce. Bude se stříhat, upravovat. Doplní se správný výklad a správná hudba.
Historie není nic, dokud se o ní nezpívá v písních.
"Nasrat! Je lepší umřít tady za naši věc, než za mořem za zatraceného krále!"
Vítr lomcoval plakátem. Nápis POBLACHT NA H EIREANN se ztratil v mlze.

Závěrečná poznámka: 

Letošní DMD jsem začala Velikonocemi 1915, končím Velikonocemi 1916.
pozn. "H" je předpona, proto ji nepočítám jako slovo. V současném pravopisu je jeho součástí (Poblacht na hÉireann).

Stránky

-A A +A