DMD Bonus č. 7 pro 27. 4. 2017. Téma: Recyklace - Pohádka

Obrázek uživatele Aveva

Odhalit tajemství

Fandom: 
Drabble: 

Žil byl jeden kouzelník, který se rozhodl odhalit tajemství skryté pod povrchem náhorní planiny. Těžce studoval. Pilně cvičil.
Jednoho dne se cítil dostatečně připraven, aby skrytému tajemství čelil.
Začal kopat. Po dopoledni těžké práce ujela mu půda pod nohama a on se propadl do temné chodby.
Neprodleně ji kouzlem osvětlil a došel ke dveřím na jejím konci. Za dveřmi stála krásná panna.
“Ach, kouzelníče!” vykřikla, “projdi tuto trnitou cestu a zachraň mě!”
Načež zmizela a kouzelník stál v další temné chodbě.
Neprodleně ji kouzlem osvětlil a došel ke dveřím na jejím konci. Za dveřmi stála krásná panna.
“Ach, kouzelníče!” vykřikla...

Obrázek uživatele Karin Schecter

Princezna a pet flašky

Fandom: 
Drabble: 

Bylo nebylo, v malém království jménem Recyklace se právě pořádala svatba. Království bylo známé tím, že všichni obyvatelé recyklovali všechno, co jen mohli. A na svoji pověst byli právem pyšní. Jednoho dne se však místní princezna rozhodla, že už ji nebaví s sebou tahat těžké skleněné láhve (pet flašky se u nich nevyráběli) a používat recyklovaný toaleťák. I tu se rozhodla, že se vdá a našla si prince, který používal pet flašky a všechen odpad házel do jedné popelnice. Jestli to rozhodnutí bylo moudré, to už necháme na vás. Ale nutno podotknout, že tohle byl začátek konce našeho malého království.

Obrázek uživatele JednoDuše

Tři víly

Fandom: 
Drabble: 

Byly, nebyly. Tři víly v království: Re, Cykl a Ce.
Cykl a Ce spolu tu a tam vykouzlily někomu pár jablek, trocha polínek do kamen, nějaké ty brambory.
Re opakovala první větu, kterou slyšela, ale tak, že zněla jako posmívání. A protože víly nejsou vidět, lidé v království se začali hádat.
O půlnoci prvního pondělí, druhého měsíce, třetího roku se král, který si už nevěděl rady, vydal za vílí královnou.
„Za to určitě může Re. A tak od dnešní půlnoci bude chodit s Cykl a Ce a opakovat jejich dobro.“
V království se naučili, že záleží na tom, co opakuješ.

Obrázek uživatele Rebelka

Pohádka o právních aspektech prodeje duše

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chtěli jste ještě nějaké právní drabble, máte ho mít. Tento nepříliš známý dopad nového občanského zákoníku mi připadá obzvlášť znepokojivý. A nevěřím, že to nebyl záměr zákonodárců :).

Drabble: 

Byl jednou jeden ďábel. Ten putoval po světě, kupoval lidské duše a vyráběl z nich extra účinné palivo pod kotel.
Přišel i k Honzíkovi.
„Honzíku, prodej mi duši.“
„Neprodám. Duše je nehmotná, nemůže být předmětem kupní smlouvy.“
Ďábel se zachechtal a zamával Honzíkovi novým občanským zákoníkem.
„Koukni na § 496, Honzíku. Zavedli i nehmotné věci.“
„Cože? Jak to?“
„Máme mezi zákonodárci vlastní lidi,“ ušklíbl se ďábel.
„Stejně neprodám. Podle § 493 není duše jakožto část lidského těla věcí.“
Ďábel mávl pazourou.
„Ty chceš jít před soud s metafyzikou? Jó, možná ústavní na to uslyší. Ale ústavní stížnost nemá odkladný účinek.“

Závěrečná poznámka: 

I uvědomil si Honzík, že prvostupňový i odvolací soud otázku, jestli je duše částí lidského těla a tím pádem se na ni vztahuje § 493 občanského zákoníku, příliš řešit nebudou. A že je sice pravděpodobné, že mu ústavní soud dá nakonec za pravdu, ale to už bude jeho duše zrecyklovaná v palivu pod kotel.
Když s vámi ale ďábel chce uzavřít smlouvu, pravděpodobně ji taky uzavře. Proto Honzíkovi nezbylo nic jiného, než vzít nohy na ramena.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

První koště

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB. Zjistila jsem, že pohádky mi fakt nejdou.

Drabble: 

Přemýšlely jste někdy, děti, o tom, proč létáme právě na košťatech a ne na něčem jiném? Povím vám pohádku o prvním létajícím koštěti.
Žila byla jednou čarodějka, která toužila létat, ale v ptáka se proměnit neuměla. Celé dny přemýšlela, až ji napadlo, že by mohla k létání očarovat nějakou věc ze svého domu.
Dlouho zkoušela všechno možné, až nakonec uvařila lektvar, který dával věcem schopnost létání. V té chvíli si všimla starého koštěte, které jí vždy bylo líto vyhodit. Polila tedy koště lektvarem a ono opravdu létalo.
Když to pak viděli ostatní kouzelníci, přesvědčili ji, aby jim vyrobila také taková.

Čarodějnice

Fandom: 
Drabble: 

Byla jednou jedna prima B. A ta si nechala dát na imatrikulační stužky heslo "Recyklovat je cool". Vážně to bylo cool. Až tak moc, že si primu B vyhledala jedna čarodějnice, která se chtěla naučit recyklovat. Bohužel jsou čarodějnice z principu zlé a špatné, takže jí recyklování nešlo. Proto se na primu naštvala a většinu třídy proměnila v PET lahve. Naštěstí přišel zachránce: pan profesor třídní. Naučil čarodějnici recyklovat a ta pak proměnila všechny zpátky ve studenty.
Všichni žili šťastně až do dnešních dnů. Profesor si nevzal čarodějnici, ale té to nevadilo, protože uměla recyklovat. Navíc nebyla na rodinné vztahy.

Právo draka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pohádky psát moc neumím a navíc na sto slov se ani pořádná pohádka napsat nedá.

Drabble: 

Bylo nebylo, v jedné daleké zemi, žili draci. Měli sedm barev a každý z nich měl nějakou zvláštní schopnost. Ti draci chránili Aldormu a když se jim zdálo, že se děje nepravost, zasáhli. Ti draci, pokud už byli unaveni svým životem a činy, se mohli stát hvězdami. Tohle právo nedostal každý drak, ale jen ten, který si dobře vedl v životě a snažil se svou moc užívat rozumně. Jeden drak se ovšem rozhodl, že než být hvězdou, chce se raději celý život dívat, jak lidé žijí. Jenže ti, které měl rád, postupně stárli a umírali a on nemohl nic dělat.

Uklizené království

Drabble: 

Bylo nebylo za devatero horami, devatero řekami jedno malé království. Na zámku žila všemi oblíbená princezna. Trápilo ji ale věčné prokletí, alergie. Na pyly, potraviny, zvířata, ...
Vydala se do parku a napadlo ji, že i přes zákaz ochutná jablko, které právě uzrálo. Kousla si, začala se dusit, jablko odhodila do nejbližšího koše a padla na zem. Zahradník to viděl. „Taková hrůza!“ vykřikl. Spěchal k princezně. Probudil ji ze mdlob, podal léky a vyčinil jí, že nehodila jablko na kompost, ale do koše. Princezna se zamilovala, vzali se. Žili šťastně a po celém království pak pořádali workshopy o správné recyklaci odpadů.

Obrázek uživatele mila_jj

Galleria mellonella - akční hrdinka recyklačních scén

Drabble: 

Milé děti, poslouchejte pohádku o podivuhodném motýlkovi.

Žil byl jednou jeden včelí úl a v něm zavíječi voskoví. Housenky baštily vosk a med a včel se nebály, protože si kolem sebe spřádaly ochranné sítě.

Ale kam čert nemůže, nastrčí babu. Včelařka vysbírala zavíječe do igeliťáku. Co měli dělat? Šlo jim o život, tak ho prokousali.

Jenže důkladný čert nastrčí babu vědkyni. Ta zjistila, že neumírají v křeči, ale že jim plast svědčí. Housenka zbaští miligram plastu za hodinu. Takže až si každý pozemšťan pořídí miliardu housenek, nebude mít recyklační starosti.

Dobrou noc a ať vás fleecové deky koušou celou noc!

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aziz

Pohádka o práci pro přírodu

Drabble: 

Kdysi dávno, na škole za devatero řekami a sedmero lesy učila Velká Hrošice. Ta vyslala sedm statečných - Snílku, Kobru, Houbu, Koljušku, Rejska, Žabáka, Lžičku - vyčistit studánku.
Vzali své náčiní a vyrazili. Brzy se ocitli na křižovatce tří cest. Nevěděli, kudy jít, tak se posadili a začali svačit.
Přiběhl k nim pes, začal žebrat. Rejsek mu daroval svou paštiku.
Pes ji zhltl a promluvil: “Za to se ti dobře odměním, musíte cestou úplně napravo.”
Tak šli dál, ale studánku hlídal drak, kterého k ústupu neumluvil ani Žabák, tak se otočili a pokud ještě nezrecyklovali starší projekt, tak nad tím hloubají dodnes.

Síťovka

Úvodní poznámka: 

Tohle si vždycky vyprávíme s dcerou nad jednou Krtečkovou knížkou (která je o něčem jiném:-)).

Drabble: 

Byl horký letní den. Zvířátka přemýšlela, jak se osvěžit. Krtečka napadlo, že nejvíce osvěží meloun. Do města jeli s Myškou na kolech. Jenže v lese Myška píchla kolo o střep. Když se rozhlédli, zjistili, že v okolí je strašný nepořádek. Všude byly odpadky, co tu pohodili lidé: rozbitý hrníček, konzerva, stará pneumatika, kelímek… Krteček s Myškou se proto rozhodli, že les uklidí. Nasbírali dva obrovské pytle odpadků a unavení jeli dál, do města. Tam pytle vytřídili do přeplněných kontejnerů a šli pro melouny. Když jim pak prodavač nabídnul igelitovou tašku, Krtek s Myškou vytáhli síťovky a vrtěli prstíky: „Nene, nene!“

Obrázek uživatele Dangerous

O princezně bez nohy

Fandom: 
Drabble: 

Za devatero horami starého haraburdí byla nebyla jednou jedna skládka. Ale nebyla to obyčejná skládka, byla kouzelná. Mizely z ní odpadky. I když byla pořád stejně velká, protože tam nákladní auta pravidelně vozila odpadky nové.
Stačilo si jen pomyslet: "Chci ze skládky ven, ať je čistá zem!" a čekat.
Když to uslyšela princezna mezi odpadky, stará židle bez nohy, ihned si to pomyslila. A čekala.
Jednoho dne přijel na skládku princ, rozvrzaný stůl. Každý den se židli dvořil a chvástal se, že ji zachrání tím, že zmizí oba. Ale nepomyslel si nic. A když přijeli restaurátoři, odvezli si jen židli.

Obrázek uživatele Čarodějnice

Recyklace bez legrace

Úvodní poznámka: 

Varování: závěrečná poznámka obsahuje sprosté slovo.

Drabble: 

Žila byla jednou jedna moc šikovná holčička a ta měla pořád chuť něco recyklovat. A když recyklovala, neohlížela se na to, co si o tom kdo myslí. Tak třeba jednou ostříhala angorského králíka až na holou kůži, aby měla vlnu na novou čepici. Jindy zase vyškubala kohoutovi ocas, aby měla peří na náušnice a náhrdelník. A nakonec zrecyklovala celý kýbl mléka na kyšku a tento úspěch oslavila košíkem třešní. Ekologicky zezelenala a schovala se do domečku se srdíčkem.
Kráva se obrátila k pejskovi, který už delší dobu znalecky větřil: "Na co recykluje mé mléko?"
"Mám dojem, že na ekologické biohnojivo."

Závěrečná poznámka: 

Aby byl svět lepší, jiný,
kupte biopotraviny.
Čerstvé třešně,
hustá kyška,
co na tom,
že bolí bříška?
Co zem dala, se jí vrátí,
nemusíš se s tím moc sráti.

Obrázek uživatele Martian

Luciusova pohádka na dobrou noc

Fandom: 
Drabble: 

Žili byli dva kouzelníci, kteří se k smrti nenáviděli.

První z nich se proto rozhodl, že vzájemný spor vyřeší jednou provždy.
Mnoho dní připravoval jed tak zhoubný a ničivý, že jediná kapka postačí, aby přivodila okamžitou smrt.

Aby však jed neztratil účinnost, musel být přechováván v lahvičce z čirého horského křišťálu. Taková lahvička ale byla velmi drahá. Po úvaze proto kouzelník vlil svůj jed do ampulky už použité, dokonale vyčištěné pomocí kouzel.

Sotva se však první kapka jedu dotkla zabroušeného hrdla, zbytková magie zreagovala s jednotlivými přísadami a flakónek se roztříštil na tisíc kousků.

Nešťastný kouzelník byl na místě mrtvý.

*
Závěrečná poznámka: 

„Tak, Draco. Jestlipak mi dokážeš říct, jaké z toho příběhu plyne ponaučení?“

„Že při vaření lektvarů musím vždycky postupovat přesně podle návodu?“

„To nepochybně. A také, že na některých věcech, příkladně na pomstě, se nevyplatí šetřit.
A teď už pěkně zavři oči a spi.“

***
Obrázek uživatele Esti Vera

Poklidné lesní soužití

Fandom: 
Drabble: 

Za třemi vosími hnízdy a jedním krmelcem, byl úplně normální les. A v něm mikroorganismy.

Jednou za nimi přišel medvěd a povídá: „Tady smí žít jen ten, kdo lesu pomáhá. Já vás sním.“

Mikroorganismy mu řekly: „My recyklujeme odpadky. Když sníš nás, musíš sníst i všechen odpad.“

S tím ale medvěd nesouhlasil.

„Druhá možnost je, že sníš lidi, protože oni ty odpadky vyrábí.

To se mu taky nelíbilo.

„Ale víš co? Když necháš žít nás, tak my budeme likvidovat lidi. Všichni budou spokojení.“

Od té doby žily všechny organismy v lese v míru, protože pochopily, že se navzájem krásně doplňují.

Závěrečná poznámka: 

Lékaři tvrdí, že letošní epidemie chřipky je nejhorší za posledních sedmdesát let. Po příčinně stále neúspěšně pátrají.

---

Asi už jsem se definitivně zbláznila. Půjdu si dát k večeři pár mikroorganismů :)

Obrázek uživatele Iantouch

O PETce a tvořilce

Fandom: 
Drabble: 

Žila byla jedna PETka. Když ještě spala v obchodě, snila o tom, jak jednou bude vhozena do tříděného odpadu a pak se z ní zázrakem stane něco hezkého a užitečného.
Jenže ouha! PETku koupila zlá bydlena, která když dopila limonádu, proměnila se v ještě něco mnohem horšího: tvořilku! Vzala nebohou PETku, zmrzačila ji a přetvořila v odpornou věc neznámé funkce. PETka plakala, ale nikdo ji neslyšel.
Naštěstí se z práce vrátil manžel té tvořilky.
„Co je to tu zase za zrůdnost?“ řekl a odnesl nebohou PETku do plastů.
Z lahvičky se nakonec stala výplň do bundy a všechno dobře dopadlo.

Závěrečná poznámka: 

Tady máte ilustraci. Doporučuju nejíst a nepít.

Obrázek uživatele kytka

O recyklované Alence

Fandom: 
Drabble: 

Byla jednou jedna holčička a ta se jmenovala Alenka. Byla hezká a chytrá, ale velice urážlivá. Urážlivost, to je moc nebezpečná vlastnost, děti.
Jednou se kupříkladu Alence urazil kus ouška. Maminka jí ho sice rychle přilepila vteřinovým lepidlem, ale holčička už potom stejně poslouchala jenom na půl ucha.

Jednoho dne se Alenka urazila tak moc, že už nešla opravit.
"Nedá se nic dělat," spráskla ruce maminka, "budu tě muset recyklovat, Alenko."
A jak řekla, tak udělala.
Při té recyklaci Alence sice ubylo jedno písmenko, zato jí přibyl jiný velký znak, a od té doby z ní je naštěstí velkorysá Lenka.

Obrázek uživatele Tess

Větrná

Drabble: 

Bylo nebylo, stávaly po horách vysoké ocelové větrníky.
Když nefoukal vítr, stály.
Když foukal, točily se.
Když foukal hodně, zase stály, protože kdyby se točily, tak by se zvedly, uletěly a vzaly by s sebou celé Ostrovy, a to by nebylo dobře.
Jenomže jednoho dne vítr foukal hodně a větrníky nestály. Zvedly se, uletěly a vzaly celé Ostrovy s sebou.
A to není dobře.
Ale my jsme je potrestali.
Rozebrali jsme je na kousíčky a ty jsme roztavili. Vyrobili jsme z nich pluhy, sekery, obruče na kola a spoustu užitečných věcí.
Teď už Ostrovy nikam neuletí.
A to je dobře.

Obrázek uživatele Piskor

Mořská Bachyně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak snad...

Drabble: 

Byla jednou jedna Mořská Bachyně. Byla vyhozena od mořských panen, protože vážila 777 kilo. A takhle Bachyně neměla ráda, když piráti házeli do moře odpadky. A protože si to nedali vymluvit a stále do moře házeli sudy a sáčky, rozhodla se Bachyně, že vezme osud do svých rukou.
A tak začala požírat odpadky. Bachyně věděla, že čištění oceánu je důležité. Přibrala ještě 333 kilogramů. A jak byla tlustá, nemohla se řádně hýbat a zasáhl jí smrtelný paprsek Vládce Podvodí. A tak umřela.
Piráti zjistili, že je čištění je potřeba a tak přestali zahazovat odpadky. A po Bachyni pojmenovali svou loď.

Obrázek uživatele Killman

Princové jsou pro draka

Fandom: 
Drabble: 

Princ Yonghorn vyjel porazit krutého draka, o kterém se dočetl v zahraničním tisku.
Cestou, nedaleko místa určení, potkal starého čaroděje Greffiho.
"Princi, vidím kam jedeš a mohu ti prodat skvělý pancíř, vidíš," a vyčaroval silný plamen, "žádný oheň jej nespálí."
"Dobrá tedy, kolik za něj chceš? Hmmm. Trochu drahé, ale což, dračí poklad mi to vynahradí, tu máš."
Oblékl si princ pancíř a za nedlouho dorazil k dračímu doupěti.
Drak vylezl ven, vychrlil plameny, princ ani nehnul brvou a byl na škvarek.
Objevil se čaroděj, vyklepal zbytky prince z pancíře.
"Jako nový, jenom dám nové řemení. Tak zas příště Altedebrasi."

Závěrečná poznámka: 

Princ Yonghorn není skutečná postava, ale posměšné jméno - zkráceně Young and horny.

Obrázek uživatele ef77

Pohádka pro unavené účetní

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Všem mým účetnickým souputníkům a souputnicím.

Drabble: 

Za devatero horami procházela malým královstvím smutná účetní. Blížila se Závěrka (tehdy, milé děti, každá účetní vykřikuje jen „Nestíhám!“ a „Kafe!“) a ona viděla spoustu spotřebované vody a odvezeného odpadu, ke kterým neměla faktury. A tak se narodila dohadná položka nákladů. Byla sice pasivní, přesto se měla k světu a utěšeně rostla. Jenže do království dorazil zlý čaroděj Kontrolor, prstem na položku ukázal a pravil: „Odpad byl tříděn a hejkal za něj zaplatil. Voda byla recyklována a vodník ji uhradil. Ty máš být aktivní, potvoro!“ Než ale stihnul vyslovit ničivé kouzlo Doměření, sejmula ho účetní Sbírkou zákonů a byl klid.

Obrázek uživatele Jeřabina

O lepších koncích

Úvodní poznámka: 

Je to takové náhodné, ani nevím, nakolik to splňuje zadání, ale já se k tomuhle chtěla ještě jednou vrátit.
Dnešní Skácel:
děravý smutek sokolníků
když jako čárku stisknou rty
a zvrátí hlavu  nevrátil se
a nikdy už se nevrátí

Drabble: 

„Žil byl jeden židovský mládenec, blíženec. Často létával na…“
„Létajícím koni!“
„Tak. A zabíjel draky, tuze dobře. Pak do učení vzal mladého...“
„Bohatýra?“
„Tak dobře, bohatýra. A mládenec se do něho zamiloval. Jenomže bohatýrovi učarovala jeho sestra.
A když…“
„Bohatýra zranili draci?“
„No, tak ho zachránil, ale sám padl. A to je konec. Padejte spát, holky. Lepší nemám.“
„Jenomže! Náhle se mládenci zjevil stařec.
‚Šalom, pane Bože,‘ pozdravil mládenec, protože ho poznal.
‚Lituješ své smrti?‘ otázal se židovský Pánbůh.
‚Nelituji záchrány přítele. Ale sestru opouštím.‘
I, židovský Pánbůh se slitoval a mládence v hvězdu proměnil, aby sestře z nebe radil.“

Závěrečná poznámka: 

Taknějak skorovlastně navazuje chronologicky na Zlatý lem.
Dějově je to propojené s Náhle přimknou křídla.

Nevím, jestli to je jasný, ale pro forma: první vypravěč je Annelise, druhý Sergej.

Obrázek uživatele KattyV

Odváto větrem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Malá Megan se zase jednou pohádala se Susan. Minerva, která ji občas hlídává, jí vypráví pohádku.

Drabble: 

Dvě kamarádky se poškorpily a jedna druhé poškrábala obličej. Poraněná napsala prstem do písku: „Dnes mne má nejlepší přítelkyně podrápala.“
Najednou, kde se vzala, tu se vzala, objevila se akromantule a pokusila se sežrat poškrábanou. Druhá neváhala ani vteřinu, vytáhla hůlku, skočila před přítelkyni a nestvůru zabila.
Nato první vyryla do skály: „Dnes mi má nejlepší přítelkyně zachránila život."
Kamarádka se jí zeptala: „Když jsem tě poranila, napsala jsi to jen do písku. Teď jsi to vyhloubila do kamene. Proč?“
„Když mi někdo ublíží, nechám vítr tu křivdu odvanout. Ale když mi někdo pomůže, chci, aby ta vzpomínka přetrvala věky.“

Závěrečná poznámka: 

Ech... recyklace. Je tam hned dvakrát. Jednak se křivda promění v prach a záchrana života v pravdu, která překoná věky, a hlavně, Minerva recyklovala pohádku, kterou jí před nějakými pětašedesáti lety vyprávěl její dědeček. (Ostatně i on recykloval - pověst dávných Tuaregů.)

Obrázek uživatele Aries

O otevřené bráně

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Komu zůstane?

Drabble: 

Žil kdysi dávno mocný mág, znalý všech tajů pozemské magie.
Posedlý pýchou zatoužil poznat nepoznatelné, překročit hranice světů, vyzvednout bájné poklady, spatřit na vlastní oči, co žádný smrtelník dosud nespatřil, odhalit nedotknutelná tajemství.
I jal se ohýbat živly, vodu proměnil v oheň, zemi rozptýlil ve vzduchu, naplnil prázdnotu. Sílu převrácených živlů vtělil v nejmocnější čáry, jaké kdy člověk stvořil.
Prolomil bránu.
Obelstil Strážce.
Vstoupil.
Mágovi synové vedeni posvátnou hrůzou přeťali ve dví kouzlo zapsané do staré knihy. Každý pečlivě uschoval jednu polovinu.
Časem se jejich cesty rozešly.
Brána zůstala zavřená.
Mága již nikdo nespatřil.
Strážce dodnes bloudí po tomto světě.

Závěrečná poznámka: 

Projde mi recyklace živlů?

Příště: Propuštění

Obrázek uživatele ioannina

Co si vyprávějí jahody

Drabble: 

Žil byl jeden zahradník a to vám byl, mé milé odnože, strašný morous. Plevel na záhonech nechával, kopřivy nehubil, rostlinky neokopával, dokonce je ani nezalíval, takový to byl zlý člověk. Ale měl ženu a ta tajně vynášívala odpadky z kuchyně a popel z kamen do jednoho zastrčeného koutu zahrady. Kompost se jí brzy rozrůstal, radost pohledět. Rostliny do něj vysílaly své šlahouny a tak se držely při životě.
Když pak ten zahradník umřel, jeho žena ho zahrabala pod slupky z brambor, nechala zetlít a pak jím všechny přihnojila. To vám byla hostina!
A teď už, miláčkové, zavřít květy a spát.

Obrázek uživatele galahad

O programe

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesúťažné drabble

<3 informatikom

Drabble: 

Bol raz jeden server. Bol to starý, vážený server.

Jedného dňa na ňom niekto spustil zvláštny program. Server mu nerozumel, tak ho začal spovedať.
„Čo robíš?“
„Ja len recyklujem,“ odpovedal program. Tváril sa jednoducho a nezaberal veľa miesta.
„Čo to znamená?“
„Predvediem ti to,“ povedal program a spustil sa.
Program ukazoval na adresu v pamäti, kde skopíroval seba samého, znova sa tam spustil a tak stále dookola.

Server pochopil svoj omyl, ale bolo neskoro. Program síce neodčerpal veľa systémového času a ochranou bolo zabránené, aby infikoval iné časti systému, ale disk sa zaplnil celý.

„Píp!“, povedal server v ľudoprázdnej serverovni.

Obrázek uživatele galahad

O jazere

Fandom: 
Drabble: 

V jednom kraji bolo jazero a pri ňom stál hrad. Dokonale sa odrážal na vodnej hladine.

Raz princezná omylom odhodila alobal z kebabu do vody. Ten sa potopil a ani potápači ho nenašli. Odvtedy všetok odpad hádzali do jazera.

Na druhej strane sveta bolo podobné jazero. Obyvatelia druhého hradu boli chudobní, nepoznali ani kebab, ani alobal. Nerastné zdroje vyčerpali nájazdy. Keď sa na hladine zjavovali odpadky, vyrábali z nich nové veci. Každý kov a plast bol užitočný. Postavili bojové stroje a povedali si: „už nebudeme hladovať“ a dobyli kráľovstvo na druhej strane. Potom žili šťastne a umenie recyklácie si zachovali.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Zakladatel rodu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: strašná blbost.

Drabble: 

Žil byl kdysi mládenec. Nebyl bohatý ani krásný, ale měl dobré srdce i mozek. Vyučil se krejčovině, řezničině, a nakonec vystudoval i medicínu. Vládl tehdy krutý král. Náš mládenec musel narukovat a v jedné strašlivé bitvě přišel o oko. Našel mrtvolu mladého seržanta, pohlédl mu do modrého oka a usoudil, že už je nepotřebuje; oko tedy vyloupl a přišil. Obešel bojiště a postupně získal neodstávající uši, aristokratický nos, zlaté vlasy a bicepsy. Už nebyl ošklivý - naopak. Když jej spatřila princezna, nechtěla za muže nikoho jiného. Jejímu otci králi pak vyměnil zlé srdce za laskavější, a pokud se nerozpadli, žijí dodnes.

Závěrečná poznámka: 

"Jak říkám, měl dobré srdce a mozek. Však to byl váš praprapraprapradědeček, a to srdce teď buší ve tvé hrudi, Ighorinko, a ten mozek má v hlavičce tady malý Ighorek ... Ale teď už spát, děti!"

O rtuťovité víle

Fandom: 
Drabble: 

Možná bylo, možná nebylo. Chlapec prošel pěšinou mezi stromy a posadil se na paseku. Rozbalil čokoládovou tyčinku.
„Čokoláda…“ vydechla víla zasněně. Přiletěla k chlapci.
„Celý den jsem probouzela petrklíče, mám takový hlad.“ zašeptala.
„Hm.“ Odpověděl chlapec a mávnutím zápěstí vílu odpinknul mezi stromy. Pak vstal, zahodil obal od tyčinky a jal se odcházet.
„Ty hrubiáne! Jak by se ti líbilo, kdybych ti házela odpadky po obýváku? Udělám z tebe plastovou tašku a budeš tu ležet, dokud se nerozložíš!“ zakřičela frustrovaná víla a mávla hůlkou.
„Že se nestydíš.“ vypískl dubový skřítek.
Víla pokrčila rameny. „Neboj, je biodegrabilní“.
Konec dobrý, všechno dobré.

O černokněžníkově duši

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nečekané - http://sosaci.net/node/27454

Drabble: 

„Tohle?“ přidal se do hovoru Kingsley a nedůvěřivě hleděl na knihu, kterou Hermiona vytáhla z kabelky. „Vždyť jsou to pohádky.“
„Myslíš?“ pozvedl Severus obočí a přečetl jednu pasáž. „Černokněžník velmi usiloval stát se nesmrtelným. Objevil několik způsobů, žádný se mu však nezdál dostatečně bezpečný. I vymyslel nový. Duše může existovat určitou dobu oddělená od těla a poté se do něj znovu vrátit, obnovená. Rozdělí-li se duše na několik částí a proti některé z nich je veden útok, nezanikne celá. Naštěstí zemřel dříve, než mohl svůj výzkum převést do praxe.“
„To znamená…“ vydechla Minerva.
„…že Hermiona má pravdu,“ dokončil větu Bill.

Stránky

-A A +A