DMD č. 25. pro 25. 4. 2017. Téma: Sedm osmin

Obrázek uživatele kytka

Senoseč

Drabble: 

Svítá. Jeden za druhým brodí se chlapi po pás šedou mlhou. První paprsky slunce se zalesknou na čepelích kos. Do ticha začínají křičet ptáci. Je půl páté.

Sekáči v řadě postupují zeleným mořem. Tráva je křehká a plná rosy. Vlna za vlnou klesá v příboji žencům pod nohy. Je půl osmé.

Po modrém nebi se pomalu sunou bílá oblaka. Děvčata v řadě postupují loukou. Tráva je vláčná a sladce voní. Je půl páté.

Stmívá se. Seno skopené, chasa se vrací domů, žertují. Je půl jedenácté.

Usínají v bílých duchnách, vlasy jim voní prvním senem, prsty propletené. Je půl druhé ráno.

Obrázek uživatele Erys

Už to budu mít

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak ještě jednou ze života, dnes snad o kousek veseleji (ne tedy, že by to mělo závratnou literární hodnotu).

Drabble: 

Bylo ráno, den první.
Prsty běhaly po klávesnici, hotová práce utěšeně přibývala.
Byl večer, den první.
Zbývala toho tak půlka.

Bylo ráno, den druhý.
Práce naskákalo snad víc včera.
Byl večer, den druhý.
Zbývala toho tak třetina.

Bylo ráno, den třetí.
S nadšením prstíky ťukaly.
Byl večer, den třetí.
Zbývala toho tak čtvrtina.

Bylo ráno, den čtvrtý.
Tady pár oprav, tady něco doplnit.
Byl večer, den čtvrtý.
Zbývala toho tak pětina.

Bylo ráno, den pátý.
To už musím dodělat.
Byl večer, den pátý.
Zbývala toho tak šestina.

Bylo ráno, den šestý.
Sklenku vody vystřídal silný čaj.
Nehotovo. Co bude zítra?

Obrázek uživatele Dia

Srdcovka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

teď jsem přišla domů a jsem opilá a trochu omámená

Drabble: 

Rozdělím si srdce svoje
na osminy plné nepokoje,

plné milostného boje.

Bude plné všech mých lásek velkých,
ať už milostných či prátelských,

hlubokých či mělkých.

První dvě básníček můj bude
a všechno, co z ní kdy zbude

a co mi jí připomíná všude.

Druhé dvě jsou pro múzu mou
a jak rychle s ní všechny city jdou

a všechny alkoholy s ní krásné jsou.

Třetí, čtvrtá a páta jsou pro něj,
včabčáčka, co říkám mu "pěj"

a on mě "ty se směj."

Tu poslední nechám prázdnou,
pro ty lásky, co tak váznou

a abych neodešla s prázdnou.

Stále.

Miluju.

Tebe.

Závěrečná poznámka: 

vrabčáčku

Obrázek uživatele saasa

Trémista

Fandom: 
Drabble: 

Kryšpín Táhlo neměl ani trochu dobrý den. Už u snídaně ve Velké síni si z něj spolužáci z ročníku dělali legraci a popisovali mu všechny možné způsoby, jimiž se bude moci při dnešní zkoušce z Vyvolávání ocitnout v Podzemním rozměru, zhmotnit si na hlavě démona nebo se jednoduše odpálit. Nejhorší na tom samozřejmě bylo, že všechny tyhle možné konce už dávno znal a každý z nich už ho v noci probudil tolikrát, že k nim vlastně cítil trochu nejistě blízký, důvěrný vztah.

Zatím se mu totiž vždy povedlo provést vyvolávací oktagram všemi barvami, bohužel až na tu poslední - barvu kouzel.

Závěrečná poznámka: 

Bjb

Sedm osmin střeží dveře

Fandom: 
Drabble: 

"Mám to! Sedm osmin!" vykřikl Daniel Jackson.
O'Neill se na něj překvapeně podíval: "Cože?"
"No," Daniel poodstoupil od kamenné desky, "píše se tu, že sedm osmin střeží dveře."
"Tady jsou jen čtyři části." ukázal O'Neill na podstavec, na kterém ležely 4 ploché kameny tvořící obrazec.
Daniel pokrčil rameny, Teal'c vzal jeden z kamenů a prohlížel si ho. Po chvíli zvedl jedno obočí a vzal další kámen. Potom další. Ostatní ho se zájmem pozorovali.
Pak jeden z kamenů rozlomil.
"Co to děláš," vykřikl Daniel.
"Ty kameny mají uprostřed rýhu, Danieli Jacksone."
"Teal'cu, ty jsi génius!" vrhl se ke kamenné desce Daniel.

Obrázek uživatele Carmen

Záhadné mizení času

Fandom: 
Drabble: 

„Hotovo,“ spokojeně se rozhlédla Hermiona kolem sebe.
„Co?“ zabručel Ron.
„Esej pro McGonagallovou.“
Ron vyskočil z křesla.
„Na ZÍTRA? Proč jsi nic neřekla, kde mám brk...“
„Na příští týden,“ protočila panenky.
Ron zapadl zpátky do křesla.
„Hermiono. To je OSM dní. Nebuď absurdní. HRÓÓÓMADA času.“
*
„Mám CELÝ týden. Stejně, to se nemůže uspěchat, víš.“
*
„Šest dní! Hermiono, VÁŽNĚ...“
*
„Musím dopsat DNEŠNÍ esej.“
*
„JAKOU esej?“ Harry sebou zmateně trhl.
*
„Tři dny. V POHODĚ stačí, když zítra...“
*
„Na ZÍTRA? Proč jste mi nic... Ehm, Hermiono?“
„Hróóómada času...“
„Sedm osmin hromady nějak... zmizelo.“
„URČITĚ to zvládneš s osminou,“ líně se zahleděla na jezero.

Závěrečná poznámka: 

(Co si budem povídat, vzhledem k času přidání drabblete je myslím zřejmé, že Ronův přístup je mi daleko bližší...)

Obrázek uživatele Rorico

Vícenásobná zrada

Úvodní poznámka: 

Po tomhle drabblu mě nebudete mít rádi :/

Drabble: 

Před vrátky zastavila limuzína. Vystoupil muž v černém kabátu a klobouku.
James vyhlédl z okna a zbledl.
"Našel nás!" zakřičel. "Utečte Lily!"
Střelecký reprezentant SS, terorista Thomas Volldiemarter Rätsel vykopl dveře.
James vylovil svoji pistoli a vyběhl do předsíně.
Střelba.
Ticho.
Plačící Lily vyběhla po schodech k Harrymu.
Kroky.
Lily zvedla židli a stoupla si vedle dveří připravená udeřit.
Vzápětí stěnu i Lily provrtal výstřel. Mladá žena padla k zemi.
Pak muž v černém vstoupil do dětského pokoje.
Namířil revolver na Harryho.
Vzápětí explodoval zaseknutý náboj, odpálil granát v Rätselově kapse a sedm osmin jeho majitele se rozletělo po pokoji.

Obrázek uživatele Queen24

Poslední osmina pro hrdinu

Fandom: 
Drabble: 

Spokojené si prohlédla své dílo. Domácí pizzu nedělala už dlouho, ale že se jí povedla!
Ještě prostřít stůl.
Zapálit svíčku. Ne, ještě je brzo...
Sfouknout svíčku.
Převléct se.
Učesat se. Drdol? Nee... rozpustit. Ne. Drdol.

Pizza, nakrájená na osm dílů, leží na stole.
Uždibla kousek. Hmm, vážně se mi povedla...

O hodně později zarachotil klíč v zámku.
,,Promiň lásko... bylo to delší než jsme čekali. Uvnitř toho baráku bylo plno lidí..."
,,A zachránili jste všechny?" ,,Naštěstí jo." Štastně ji objal.
,,No teda, z pizzy nakonec moc nezbylo, koukám?"
,,Ale prosimtě, zbyla ti celá jedna osmina!" Zasmála se a políbila ho.

Závěrečná poznámka: 

Aneb když máte přítele/manžela hasiče.
A nebo lékaře. A nebo zkrátka muže jakékoliv jiné profese, u něhož víte, že se sice například zpozdí (nebo nedostaví) k romantické večeři, ale místo toho třeba zrovna někomu zachrání život... ;)

Tímto bych také ráda vzdala hold všem těmto skvělým a obdivuhodným lidem! :)

Obrázek uživatele Envy

Profesionální učitelé magie

Úvodní poznámka: 

Páni, DS povídka bez konverzace, překvapuji sama sebe O.o

Drabble: 

Erwin s Mikem se rozhodli dát si na chvíli oraz od věčného cestování a na nějakou dobu pobýt na jedné planetě. Měli zrovna štěstí a našli nabídku práce učení magie pro osmerčata tamní vážené rodiny. Spousta kouzelníků se o tuto pozici ucházela, a tak si je rodiče všechny pozvali.

Nejstarší z dětí kypělo magií a většina kouzelníků a mágů se seběhla kolem něj, nedotčeného potenciálu. Všichni jej chtěli učit, a nadšení rodiče souhlasili. Erwin a Mike se rozhodli za menší odměnu učit zbylých sedm sourozenců.

Strávili s nimi pět let, a na konci těch sedm osmin daleko předčilo svého bratra.

Obrázek uživatele Effatha

Když na jaře nepadaly kaštany

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chci se všem omluvit za svojí nepřítomnost. Ale vracím se. Zase jednou. Neukamenujte mne prosím.

Drabble: 

Karel stál pod právě kvetoucí lípou a roztěkanýma očima pátral v nevysoké trávě po kaštanech, nic ale nenašel, přece jen stál pod lípou... Bylo jaro a všechno kvetlo, bzučelo a slunce hřálo radostí. Karel si strčil ruce do kapes a kopnul do širokého kmene prastarého stromu. Vydal se na cestu domů, která někdy trvala deset minut a někdy i celá desetiletí. Klackama mlátil do kopřiv a do všeho, na co dosáhl. Když vstoupil do kuchyně, maminka zrovna dětem rozdělovala pečené kousky jablíček. Jakmile ho spatřila, patřila jablíčka jen jemu. Dostal celých sedm osmin pytlíku křížal. Jeho život nikdy nebyl fér.

Obrázek uživatele Sothis Blue

Sedmačtyřicátá

Úvodní poznámka: 

Org.: Komentování přenechte prosím čtenářům. Pokud vám tato žádost brání drabble obodovat, nebodujte.

Drabble: 

Čtyři hodiny na odpočinek, jako každý den. Sedmačtyřicátá přesto nespí. Sedíme na dlažbě náměstí a podáváme si příděl kořalky.

Grith, Lûkhara, Vagri, Úthar, Gríl. Ještě na Dagorladu.
Îkh, Jûrin, Rígul, Gradlich, Thajâr, Škrî, Ungáš, Dužgara a Chindûr, naše thrakka. Na svazích Dwatha.
Chúlar, Athgara, Krûgh. Při obraně Lugangaru.
Kungdî, Lajkara, Zirga, Drûkh. V Rûnaldské oáze.
Během obležení Lugbúrzu Thûr, Igrah, Čaghara, Thugh, Churgûn, Rašígh, Githra, Thrúchara, Gáriš, Užingra, Uthîr, Strîgugûn, Čagra a teď Ajchúš, který nás vedl od Chindûřiny smrti.

Je čas.
,,Igrûn-dagîr!“
..Jugháš-dagîr!“
,,Tughûr-snaga!“
,,Triglagh-snaga!“
,,Urich-snaga!“
Lîgur-thrakka jen kývne. Zařadíme se k šestnácté.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji Aries.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Guláš

Drabble: 

Táhlo k půlnoci, když ho popadla mlsná. Vyplížil se z ložnice, tak aby nevzbudil manželku, a zamířil do kuchyně. Chodil sem a tam a hledal něco k snědku. Tu otevřel lednici, tam nahlédnul do skříněk. Všimnul si hrnce na sporáku. Manželka říkala, že udělá guláš na druhý den, čekala hosty. Nikomu neuškodí, když trochu ochutná. Zvednul poklici a ovanula ho omamná vůně. Vylovil kousek masa, pikantní šťáva ho šimrala na jazyku. Ještě jednu lžíci by mohl…
Ráno ho probudil křik.
„Kde je guláš?!“
„Měl jsem trochu hlad, tak jsem si zobnul…“
„To bylo osm porcí! Teď je tam stěží jedna!“

Obrázek uživatele Keneu

Proti své superschopnosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod, teda pokud projde to předešlé ;)

Drabble: 

Poznal to už jako malý kluk. Právě jako malý kluk. Prostě mladý superhrdina.
Mám nadpřirozené schopnosti, radoval se. Teda schopnost. Jednu.
Ani si nemusel dělat starosti s kostýmem. Upnuté nohavice a výrazné barvy byly zrovna v módě.
Stále však cítil, že mu něco chybí.
Našel si dva kamarády a začal posilovat. Tu superschopnost, že by nabral svaly, bylo při jeho tělesné konstituci dost nepravděpodobné.
Trénoval a trénoval, až mu jeho vlastní atomy začaly hrozit jaderným útokem.
Tak se zaměřil přesně opačným směrem.
Vůbec to nešlo.
Až při cestě dálkovým autobusem se Dlouhý v zájmu vlastního přežití smrsknul na sedmiosminovou délku.

Neviditelný fandom: 

Ne-Otrávený Nejablečník

Úvodní poznámka: 

Ano ano, další blbost. No co, mě to baví.

Drabble: 

Byl jednou jeden povidlovo-makovo-tvarohový koláč.
Maminka ho vyndala upečený z trouby.
Tatínek koláč rozkrájel.
Dcerunka odnesla koláč na stůl.
Bratříček donesl talířky na koláč.
Všichni se sešli u stolu. Vyjímal se na něm koláč, na osm kousků rozkrájený.
Maminka si vzala dílek. A otrávila se. Sedm osmin koláče zbylo.

Haha ne.

Maminka si vzala dílek.
Tatínek si snědl jeden a půl.
Dcerunka si dala půl dílku.
Sousedce darovali dva dílky.
Bratříček si vzal jeden, ale ten mu upadl pod stůl a ihned po něm vystartoval Žorž, pes.
Bratříček si vzal další dílek.
A tak zbyla jen jedna osminka mňamózního koláče.

Obrázek uživatele Keneu

Literally

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

já se strašně omlouvám, ale já musela, ještě přistane druhé

Drabble: 

Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo
Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slovo Slonic Nic    Nic
Nic     Nic     Nic     Nic     Nic     Nic     Nic     Nic    Nic    Nic

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Cimrmanův převrat ve světě hudby

Drabble: 

Kromě svých nesporných úspěchů v oborech dramatu, techniky, sportu, sochařství a mnoha dalších vynikal Cimrman i na poli hudebním a zemědělském. Tyto dva zdánlivě nesourodé okruhy dokázal mistrně propojit ve svém koncertu pro bramborový kotel a kopáč.
Cimrman se ve svém revolučním díle ovšem nespokojil pouze s využitím nástrojů v soudobé hudbě nevídaných, ale rovněž experimentoval i novými rytmy a melodiemi. Velký rozruch například vyvolala sedmá z osmi vět Allegro solanato napsaná v sedmiosminovém taktu.
Jako většina děl Járy Cimrmana i jeho koncert známý jako "S ódou na brambory" předběhl dobu a mezi mistrovými současníky se setkal s politováníhodným nepochopením.

Závěrečná poznámka: 

Jelikož o hudbě vím kulový, nevím jestli sedmiosminový takt existuje. Nikdy jsem o něm neslyšela, takže předpokládám, že tato Cimrmanova myšlenka stále čeká na uplatnění. Jestli ale existuje, tak bych čekala, že to bude jako s chemickou anekdotou "H2SO5", která po objevu kyseliny peroxosírové sice ztratila něco ze své vtipnosti, ale je třeba ji ocenit v kontextu Cimrmanovy doby. ;-)

Obrázek uživatele Aziz

Před exkurzí

Drabble: 

Šest jich v chladném jarním ránu čeká na přínezd Broučky - Snílka, Kučera, Houba, Rejsek, Tesařík, Koljuška. Plus Hrošice, samozřejmě, která důsledně kontroluje hodinky - jako by Broučce jakékoliv zpoždění neodpustila jen co určí první trávu.
Snílka a Houba přešlapují z nohy na nohu, aby se zahřály, Kučera si nalévá čaj z termosky, Rejsek kontroluje mobil, jestli v okolí nejsou nějací Pokémoni, ostatní tiše, napjatě vyhlížejí.
Náhle přijede auto, zpomalí-
“Jé, Broučka,” zahlásí nadšeně Hrošice.
“Ne, to je Pampeliška,” opraví ji několik hlasů najednou.
Pampeliška vystoupí a připojí se k hloučku.

Sedm jich v chladném jarním ránu čeká na přínezd osmé Broučky.

Obrázek uživatele Akumakirei

Růže pro Beethovena

Fandom: 
Drabble: 

Otráveně kreslila ukazováčkem po lakovaném dřevu. Hrál Beethovena. (Vždy.)
Nevnímal ji. (Vždy. Klasika nad klasiky.)
„Beethoven nosil své ženě každý den růže, víš?“
Nečekala odpověď.
„Neměl manželku,“* zahučelo do akordu. Překvapivě se chytil.
„Měl,“ nepolevovala, „Linus říkal. Zbožňoval ji a na důkaz lásky každý den přinášel osm rudých růží.“
Schroeder podrážděně nadzvedl oči od klaviatury. Svatý Beethoven!
„Hloupost!“ vyštěkl, „navíc je denně čerstvých květin škoda a sudý počet patří na pohřeb, ne živému.“**
Lucy strnula.
Skvěle, umlčel ji a může opět -
„Říkal, že měl! Ale když ti vadí každodenních osm, spokojím se jen se sedmi jednou týdně,“ usmála se sladce.

Závěrečná poznámka: 

Slíbila jsem si, že si na ně něco napíšu, tak plním slib ^^ Snad je to uznatelné.
* Beethoven se opravdu nikdy neoženil, kamarád Linus může (donuceně, chudák) říkat, ale mýlí se.
** Dnes už možná trochu přežitek, proto raději zdůrazňuji, ale dřív to bylo běžné.

Osm sester

Fandom: 
Drabble: 

Je sedm. Budík zvoní: Vstávat!
„Cože? Co se děje? Kde to jsem? Co ...?“
Probouzení mi až na výjimky extra nejde.
Zamáčknout. Nazdar. Tady se spí!
Zase!? Vstáááávat! Aktivoval své neméně nepříjemné brášky.
Tak tedy vstávám ...
Nebo ne... Zamáčknout. Spíme.
....
Hm. To už je tolik? Zase jsem vypnula všechny tři budíky. A to jsem vstát fakt chtěla! Ach jo.
....
A tak to mám skoro každý den. A přitom to vždy vypadá nadějně. Takový ten pocit, kdy mých sedm osmin už vstává a cvičí ..., ale ta jedna, ta osmá ... spí ... a já s ní, protože pokaždé spolehlivě uspí svých sedm čipernějších sester.

Závěrečná poznámka: 

...aneb o mém každodenním boji, mých sedm osmin proti té jedné :-)

Obrázek uživatele Champbacca

Osud a osminy

Úvodní poznámka: 

(mezitím v roce 2222)

Drabble: 

Sotva Ódin zmizel ve chřtánu obrovského čokla, udělal si Edvin rychlou inventuru přeživších bohů a seznal, že jsou tak trochu v hajzlu. Tór už byl nějakou dobu zakopaný na pobřeží tam dole, Freye zabil Surt krátce po vylodění, Týrovi už chybělo mnohem víc než jedna ruka, Bragi navždy dozpíval, Forseti dosoudil a Ullovi už ty nové lyže taky k ničemu nebudou.
Zbýval jenom Heimdall a očividně to věděl nejen Edvin, ale i Surt.
„Což nevidíte marnost svého počínání?“ zahřímal, „většina vašich bohů je zničena, již nemá cenu bojovat, vzdejte se...“
Einherjové mu pro jistotu odpověděli sborově.
„Ani za kokot, vole!“

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Dobi

Zrádné funkce

Drabble: 

Sedm osmin x mínus padesát šest rovná se y. Mumlala si Kobra a kreslila tužkou do vzduchu. Matika nebyla její silnou stránkou.
Nula celá nula pět krát x na druhou, sakra, kde to jsem?
A od začátku. Sedm osmin x....

Kobra se snažila pomocí funkcí vykouzlit obrázek pavouka, zatím měla dvě čáry a zvýšenou glykémii, ujídala dnes už druhou čokoládu.
Kdyby to byly alespoň včely.
Když už si vzpomněla na včely, napadlo ji zkontrolovat, jaké budou mít počasí. A vlastně, díl Žlutého Módu by jí taky nezabil.
O hodinu později klimbala u obrazovky.
Z obrázku dostala přesně čtyřicet osmin - pětku.

Obrázek uživatele Aveva

Chovatel koní

Úvodní poznámka: 

Pro Birute, protože si o to řekla :o)

Drabble: 

Pyšně mi ukazoval své stádo osminohých koní.
“Rodem jsou všichni po Lokim!” chlubil se.
Stádo po pastvině elegantně vlálo v synchronizovaném pohybu.
Ale něco nesedělo. Malá kobylka úplně vzadu. Díval jsem se na ni a nedokázal určit, čím upoutala mou pozornost. Snad že za ostatními o chlup zaostávala?
Chovatel si povzdechl.
“To se bohužel někdy stane,” řekl, když kobylka přiběhla k nám.
“Její prababička tenkrát přeskočila hrazení a vrátila se už březí,” poplácal kobylku po šíji. “A já neměl to srdce dát to hříbě pryč.”
Kobylka se vzepjala a v tu chvíli mi to došlo - napočítal jsem jenom sedm noh.

Závěrečná poznámka: 

Téma je schované ve faktu, že kobylka má jen sedm osmin toho správného genetického základu :o)

Obrázek uživatele Rostova

Vysvobození

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A ještě jedno. Bez národu na bod.

Drabble: 

Ohlédla se zpátky na zkázu, kterou za sebou zanechala. Na zemi ležely studené mrtvoly sedmi slepých kamenných bran, které pokořila, aby unikla ze svého vězení.
Je tahle ta poslední? napadlo ji, když stanula před osmou, ale ihned tu myšlenku zapudila. Totéž si myslela i o těch předešlých.
Vykročila vpřed. Bosou nohou zadusila růžový květ, který jí ležel u nohou.
Rukama rozedřenýma do krve zvedla nad hlavu diamantové kladivo a rozpřáhla se. Vzduch zavibroval a rozezněl se ohlušujícím zpěvem neviditelného zvonu. Kámen pukl. Skrz prasklinu dopadl na její tvář tenký paprsek světla.
Je tohle začátek?

Zellandina se se strašlivým výkřikem probudila.

Obrázek uživatele Rostova

Stagnace

Fandom: 
Drabble: 

Nervózně se ošil „Chtěl jste mě vidět?“
Muž zabořený v hlubokém křesle k němu zvedl oči. „Chtěl jsem vidět především výsledky.“
„Postupovali jsme přesně podle plánu!“ bránil se zoufale. „Netušíme, proč to právě na něj nefunguje. Zatím jsme látku podali celkem osmi osobám, ale pouze na sedm z nich měla účinek.“
„Ti mě nezajímají, chci toho osmého.“
„Snažíme se ze všech sil, přísahám. Dokonce jsme podplatili jeho lékaře a –“
Předvolaný byl umlčen a propuštěn důrazným mávnutím ruky.
Na odchodu nestihl zarazit svůj jazyk, i když věděl, že je na nejlepší cestě o něj přijít. „Kdo to vlastně je, ten Ortega?“

Závěrečná poznámka: 

... protože už jsme se dlouho nepodívali do této linie.

Obrázek uživatele Dugi

No, občas sa nezadarí

Fandom: 
Drabble: 

-Au... tá ruka hrozne bolí. Bol som naivný, hrozne naivný, Severus.
-Keby ste si ten prsteň nedali na ruku...
-Ja viem, ale vy poznáte kúzlo, ktoré odstráni akúkoľvek kliatbu.
-Je to prototyp. Zatiaľ funguje iba v siedmich prípadoch z ôsmich.
-Skúste to, prosím.
-Samozrejme.
Snape zamával prútikom, zamumlal čosi, Albusova ruka zažiarila a... zostala čierna.
-No tak sa práve stalo to, čoho som sa obával. Nič to nespravilo a navyše to nemôžem skúsiť znova.
-Smola.
-Použijem kúzlo na spomalenie účinku, to vám zachráni zhruba rok života.
-Ďakujem.
-Ak by ste sem prišli skôr, mohol by som vám zachrániť viac rokov.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Autorská krize

Fandom: 
Drabble: 

Chtěl jsem stvořit dokonalost, chtěl jsem dílo dokončit, nedala mi moje malost, nakonec to nezničit. Mohl to být monument, na věky a pro lidstvo, stačil už jen mžik – moment, teď je z toho svinstvo.
Sedm osmin není celá, jako ryba bez hlavy, velké věci člověk dělá, mnohdy sám a bez rady. Ani já si nedal radit, a teď je po tom amen. Dlouho budu kolem chodit? Rozpálených kamen? K čemu vlastně dokonalost? Stvořitel je Bůh. Je to jenom lidská smělost? Nebo prostý dluh?
Nechce se mi začínat, zase znova od začátku. Ale musím zuby zatínat, a na román vymyslet látku.

Obrázek uživatele HCHO

Výběr Janáčka

Úvodní poznámka: 

Občas jsem v klavíru dostala noty se slovy: "Něco si vyber." Obvykle s doporučením dvou tří hratelnějších věcí. V tomto drabbleti vybíráme ze sbírky Po zarostlém chodníčku mezi skladbami Lístek odvanutý a Frýdecká Panna Maria.
Upozornění: Pro nemuzikanty může drabble asi vyznít krapet surrealisticky :)

Drabble: 

Tak kouknu nejdřív ten Lístek.
Tralalala tralalala, to je pěkná melodie, taková klidná. Přeškobrtám první dva řádky. Co tam máme dál? Pět osmin? Znovu přepočítám, ani čtyři, ani šest, prostě pět. To nejde! Jak kdyby měl brouk chodit s jednou utrženou nožičkou!
Tak jo, tak kouknem na tu Frýdeckou:
Prolistovávám. Támhle na konci té střední části, před návratem hlavního tématu, je jeden takt sedmiosminovej. Ne, to je septola, naštěstí jen jedna. Znovu zaostřím na změť šestnáctin. Tam je zase dvě na tři. Já se picnu!
Tak se vrátím k Lístku. Zkusim jako na čtvrtou zakopnout a na pátou zůstat ležet.

Závěrečná poznámka: 

V muzice prostě počítání na pět nebo sedm dob není zrovna jednoduchý - přirozený je počítat na dvě nebo na tři (event. na násobky tj. na čtyři, na šest apod.), prostě tak, aby se na to dalo tancovat.
Volnej rytmus je v muzice ale taky od nepaměti – třeba v gregoriánským chorálu se rytmus odvíjí od toku textu (a proto ho moc nejde dělat dobře bez dobré znalosti latiny). Ve dvacátým století nám v rámci vzpoury od všeho starého, daného a pravidelného toho prapodivnýho počítání naložili fakt hodně.
Pětiosminový takt by měl mít stejnou délku dob (těch osmin), jako předtím byly v tom čtyřosminovém taktu (tj. stejná délka doby, s prodloužením délky taktu). Naproti tomu, pokud by tam byla kvintola – tak by měla zůstat délka taktu stejná, jen by se tam mělo nacpat o osminu víc (stejná délka taktu, zkrácení délky jedné doby). „Dvě na tři“ je označení situace, kdy jednou (v tomto případě levou) rukou hrajete za stejný časový úsek tři doby a tou druhou jenom dvě.
https://www.youtube.com/watch?v=rqIS06fR4Io
Lístek odvanutý je na 4.22, Frýdecká Panna Maria na 9.23, ale pěkný to je celý :)

Obrázek uživatele Lyta

Sedm osmin

Drabble: 

"Měl bych jít asi domu," povídá Saša U slepého koťátka.
"Kam bys chodil, tady je dobře," oponoval mu Ivan.
"Žena mě čeká. Psala mi smsku, že mi udělala papání."
"Před šesti hodinama," zvedla zrak od telefonu Lynda.
"Navic venku prší a máš ještě sedm osmin piva," upozornil ho Ivan.
"Spíš tři čtvrtiny," opravila ho Lynda.
"Dobře víš, že jsem z matematiky propadnul.
"Ne, musim, Týna mě čeká," zvedal se Saša vláčnými pohyby.
"Jo, bude nadšená až přijdeš na večeři ve dvě ráno."
"Určitě bude. Jestli teda nenašla toho záložního Chenetta."
"Já se tak těším na Týnin zítřejší status na facebooku."

Obrázek uživatele Hippopotamie

7/8 života

Fandom: 
Drabble: 

1916
"- A princ šípkovou Růženku políbil, byla velká svatba a žili spolu šťastně až do smrti. - Tak dobrou noc, Unity. Máš vůbec hotové úlohy do školy?"
"Ano, mami. Dobrou noc."

1989
"Konečně je ráno ... maminko, ten sen byl tak temný a divný a byla jsem tam většinu času tak sama ... Ááá! Moje ruce! Někdo mi vyměnil ruce! Stala se ze mne příšera! Pomoc!"
"Slečno Kinkaidová, vy jste se probudila! To je zázrak!"
"Kde to jsem? Kde je maminka!"
"Slečno Unity, nevím, jak vám to mám říci ... Kdysi jste usnula a ... Teď se píše rok 1989. Spala jste přes sedmdesát let."

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení těm, co neznají fandom: Unity se propadla do snu poté, co pána snů zajal matlácký magik a říše snů byla mnoho let v rozkladu. Spící i otěhotněla a porodila. Jen je mi na originálu hodně divné, že se po probuzení chová jako psychicky dospělá ...

Obrázek uživatele Remi

Mnoholičný lektvar

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mimochodem, jestli dobře počítám (a jestli to tu už nezaznělo, to nevím), tak zítra v šest ráno bude sedm osmi DMD. :)

Drabble: 

Po večerech jsme odměřovali různobarevné směsi s mistrovskou přesností. Remus nic nevěděl.* Tři šupiny norského ostrohřbetého draka jsme se Siriusem dostali celkem snadno. Skrz Hagrida jsme se dostali i k prášku z rohu jednorožce a dalším nezbytným ingrediencím pro přípravu mnoholičného lektvaru. Nejhorší byly asi chlupy těch bestií, do kterých jsme se měli přeměnit. Kde má člověk sehnat kus medvěda nebo vlka a nenechat se zmasakrovat!?!
Když do té bublavé břečky Peter po měsíci čekání hodil 8/9 místo 7/8 těch léčivek trhaných za úplňku, myslel jsem, že to nepřežiju. Celej ten slavnej lektvar jsme vylili.
Radši jsme se stali zvěromágy.

Závěrečná poznámka: 

* Kdyby o takovém plánu Remus něco věděl, v životě by to kamarádům nedovolil. Nechtěl by je nechat riskovat. (Už tím samotným vařením lektvaru.)

Stránky

-A A +A